11 A 136/2016 - 39

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha ve věci žalobce: JUDr. I. V., soudní exekutorka Exekutorský úřad Benešov sídlem Benešov, Jiráskova 2042 zastoupený advokátem JUDr. Petr Čáp sídlem Dobříš, Zámek Dobříš čp. 1 proti žalovanému: Místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 2 Mgr. Martin Trepka sídlem Praha 2, Francouzská 808/19 o žalobě proti rozhodnutí místopředsedy Obvodního soudu pro Prahu 2, ze dne 25.7.2016, č. j. 40 Spr 8204/2016 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým žalobkyni dle § 7a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů vytkl pochybení při rozhodování o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 20.3.2016 ve věci sp. zn. 170 EX 534/14 – 188. 2 11 A 136/2016 2. Žalobkyně nesouhlasí s uloženou výtkou, neboť výtka je aktem analogickým kárným opatřením, respektive kárným opatřením v širším smyslu, a je přesvědčena, že v její činnosti se nevyskytl nedostatek, který by bylo možno tímto způsobem postihnout. Pochybení spatřuje žalovaný v tom, že žalovaná nepostoupila soudu bez zbytečného odkladu námitky proti příkazům, které podali účastníci exekučního řízení. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaný pochybil, pokud nevzal v úvahu specifickou situaci, která v daném exekučním řízení nastala v důsledku postupu oprávněného Sberbank CZ, a.s. Ten nejprve 13.10.2015 podal insolvenční návrh s návrhem na prohlášení konkurzu na majetek Keilberg Meadows, a.s. ( povinného ve věci 170 EX 534/14 ), ačkoliv 25.9.2015 vydala žalobkyně v této věci dražební vyhlášku, kterou postihla nemovité věci ve vlastnictví povinného v celkové tržní hodnotě 58.579.000 Kč. Dražební jednání bylo nařízeno na 3.11.2015, o čemž byl oprávněný vyrozuměn dne 29.9.2015. Jelikož podle § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., ( insolvenční zákon), nelze po zahájení insolvenčního řízení provést exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, nemohla žalobkyně nařízenou dražbu provést. Oprávněný tak učinil procesní úkon, který ke zmaření nařízené exekuční dražby provádí povinní. Necelý týden po podání námitek proti příkazu, dne 4.4.2016, oprávněný Sberbank CZ, a.s. navrhl záměnu účastníků na jeho straně. Tomuto návrhu žalobkyně bezodkladně vyhověla a ještě týž den vydala usnesení, jímž připustila vstup JK Property s.r.o. na místo dosavadního oprávněného. Usnesení nabylo právní moci dne 12.4.2016 a žalobkyně neprodleně vyznačila doložku nabytí právní moci. Ještě mezi vydáním usnesení o záměně účastníků na straně oprávněného a nabytím právní moci tohoto usnesení, jednala žalobkyně s právní zástupkyní nového oprávněného o uzavření dohody dle poslední věty § 89 exekučního řádu o úhradě výdajů účelně vynaložených v tomto exekučním řízení. Právní zástupkyně nového oprávněného zaslala návrh této dohody žalobkyni dne 8.4.2016. žalobkyně obratem dne 11.4.2016 zaslala zástupkyni nového oprávněného dohodu se svými návrhy jejich úprav a doplnění. Právní zástupkyně nového oprávněného sdělila žalobkyni telefonicky, že musí navrhované změny projednat s klientem a sdělí jeho stanovisko. Žalobkyni čekala na vyjádření JK Property s.r.o., které však za déle než měsíc neobdržela.

3. Žalobkyně zdůrazňuje, že jednání žalobkyně s novým oprávněným mělo nepochybně zásadní vliv na postup žalobkyně ve vztahu k námitkám podaným proti příkazu. Kdyby byla uzavřena dohoda, na jejímž základě by žalobkyně obdržela alespoň náhradu nákladů ve výši 300.000 Kč, které v rámci tohoto exekučního řízení vynaložila bez jakékoliv zálohy, pak by mohla přinejmenším z části vyhovět námitkám proti příkazu. Tím, že zhruba měsíc žalobkyně čekala na vyjádření nového oprávněného k obsahu dohody o úhradě účelně vynaložených výdajů exekuce, nikterak nepoškodila zájmy původního oprávněného, naopak tento postup byl též i v jeho zájmu.

4. Ke lhůtě stanovené v § 88 odst. 3 exekučního řádu, podle kterého exekutor je povinen námitky postoupit soudu bez zbytečného odkladu, pokud jim nevyhoví, uvedla, že běh této lhůty nepočíná okamžikem, kdy exekutor námitky obdržel, nýbrž až dospěl exekutor v přiměřené lhůtě po zvážení všech rozhodných skutečností k závěru, že námitkám nevyhoví. Žalobkyně je přesvědčená o tom, že výtka udělená žalobkyni je nepřiměřeně přísným opatřením, i kdyby se žalobkyně vytýkaného pochybení skutečně dopustila a to i s ohledem na to, že po dobu výkonu činnosti jako soudní exekutorky od 1.1.2012 ani za předchozí dobu, kdy působila ve funkci soudkyně a justiční čekatelky se žádného pochybení nedopustila. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že dne 11.8.2016 požádala předsedu Obvodního soudu pro Prahu 2 o zrušení výtky, této žádosti ale vyhověno nebylo s tím, že toto není možné. 3 11 A 136/2016 5. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě vyjádřil přesvědčení, že předmětná výtka byla žalobkyni udělena zcela oprávněně a uvedl, že ve věci byly zahájeny úkony státního dohledu na základě stížnosti/podnětu oprávněného – společnosti Sberbank CZ a.s. Nejprve shrnul dosavadní průběh řízení exekučního vedeného pod sp. zn. 170 EX 524/14, tak i o řízení o udělení výtky a zdůraznil, že platí stejná lhůta „bez zbytečného odkladu“ jak pro případné plné vyhovění námitkám, tak pro jejich postoupení k rozhodnutí soudu. Soudní exekutor má učinit buď jedno, nebo druhé. Zdůraznil, že žalobkyní zmiňovaná komunikace ohledně dohody o výši nákladů exekuce a jejich úhradě probíhala na začátku měsíce března 2016, tj. ještě před vydáním příkazu k úhradě nákladů exekuce. V době podání námitek proti příkazu nebyl podán ani návrh na procesní nástupnictví na straně oprávněného, ani návrh na zastavení exekuce (návrh společnosti JK Property s.r.o. ze dne 3.3.2016 bylo nutné považovat za návrh podaný neoprávněnou osobou, jak také správně uvádí žalobkyně), o kterém by mělo být rozhodováno. Návrh na procesní nástupnictví byl podán až dne 4.4.2016 a rozhodování o něm nijak nesouvisí s nutností vyřízení opravného prostředku podaného dříve a týkajícího se rozhodnutí vydaného za procesního stavu předcházejícího podání návrhu na změnu v osobě oprávněného. I kdyby se ztotožnil s názorem žalobkyně, že postoupení námitek soudu mělo předcházet rozhodnutí o procesním nástupnictví, což ale nečiní, bylo o změně v osobě oprávněného pravomocně rozhodnuto dne 12.4.2016, námitky byly přitom odeslány soudu až dne 26.5.2016, tedy za další měsíc a půl. Žalobkyně také zmiňovala, že po podání námitek proti příkazu byl spis doplňován o další doklady, bez kterých nebylo možné příkaz přezkoumat stran hotových výdajů exekutora, jednalo se o vlastní doklady žalobkyně (technický průkaz jejího vozidla a osvědčení plátce DPH), a jednak o doklady znalce L. Touly, které žalobkyně musela mít již dříve k dispozici, když znalečné zahrnula do nákladů exekuce vyčíslených příkazů. Ani toto doplňování tedy nemůže odůvodnit uvedenou prodlevu. Za zarážející označil dodatečně obstarávání faktury od L. Touly, když jím „ účtované“ „znalečné“ bylo již promítnuto do dříve vydaného příkazu.

6. Žalovaný uvedl, že žalobkyně neměla v úmyslu námitkám proti příkazu v plném rozsahu vyhovět, když zejména za správnou považovala úvahu, dle které měla být úhrada nákladů exekuce uložena společnosti Sberbank CZ a.s. Uvedený závěr plyne jak z obsahu předkládacích zpráv, tak z obsahu podané žaloby, ve které žalobkyně hovoří o možnosti částečného vyhovění námitkám. Ustanovení § 88 odst. 3, však předpokládá plné vyhovění námitkám exekutorem anebo jeho postoupení k rozhodnutí soudu.

7. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že žalobkyni byly doručeny námitky proti příkazu, kterým nehodlala v plném rozsahu vyhovět, které tak měla bez zbytečného odkladu postoupit k rozhodnutí soudu, což učinila až téměř po dvou měsících a až po té, co společnost Sberbank CZ, a.s. dala podnět ke státnímu dohledu. Skutečnosti, které měly dle žalobkyně dobu pro postoupení námitek soudu prodloužit (rozhodování o následném návrhu na procesní nástupnictví, zakládání do spisu dokumentů, které žalobkyně musela mít k dispozici ještě před vydáním příkazu, údajná snaha o dohodě o úhradě nákladů se společností JK Property s.r.o.), nepovažuje žalovaný ve vtahu k vyřízení námitek za relevantní, popsané prodlevy považuje právě za drobný nedostatek v exekuční činnosti, jehož písemné vytknutí je plně na místě. Řízení předcházející výtce není kárným řízením a výtka není kárným opatřením. Z tohoto důvodu není na místě hodnocení dalších kritérií jako při uložení kárného opatření.

8. Žalobkyně využila svého práva k vyjádření žalovaného a zaslala soudu repliku, ke které přiložila svoji emailovou korespondenci s právní zástupkyní nového oprávněného ze dne 8. a 4 11 A 136/2016 11.4.2016, a to k prokázání žalobního tvrzení, že jednala s právní zástupkyní JK Property s.r.o. o uzavření dohody o úhradě výdajů exekučního řízení. Ke zpochybnění doplňování exekučního spisu o doklady, jež žalobkyně považovala za nezbytné přiložit k námitkám proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 20.3.2016, příkladem uvedla, že fakturu znalce Touly požadovala opravit, neboť neobsahovala daňové identifikační číslo žalobkyně, které je nezbytnou náležitostí faktury vyžadovanou finančním úřadem.

9. Ze správního spisu předloženého žalovaným správním orgánem soud zjistil: že dne 24.5.2016 zaslal oprávněný – společnost Sberbank CZ a.s. Obvodnímu soudu pro Prahu 2 stížnost/podnět, ve kterém uvedl, že žalobkyně v exekuci vedené pod sp. zn. 170 EX 534/14 vydala dne 20.3.2016 příkaz k úhradě nákladů exekuce, který byl oprávněnému doručen dne 22.3.2016 a proti kterému oprávněný podal dne 30.3.2016 námitky. Do dne sepisu uvedeného podání, tj. do 18.5.2016, nebylo námitkám vyhověno, ani nebyly postoupeny k rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu exekučnímu. Po ověření z exekučního spisu soudu sp. zn. 53 EXE 260/2014 že námitky nebyly dosud k rozhodnutí předloženy, zaslal žalovaný žalobkyni dne 30.5.2016 předmětnou stížnost a současně ji vyzval k vyjádření ke stížnosti a předložení exekučního spisu sp. zn. 170 EX 524/14.

10. Žalobkyně odpověděla podáním došlým dne 30.5.2016, ve kterém poukázala na to, že exekutor nemá k odeslání námitek stanovenou žádnou lhůtu. K věci pak uvedla, že na povinného je ke dni sepisu sdělení stále zahájeno insolvenční řízení a nový oprávněný podal návrh na zastavení exekuce zcela bez uvedení důvodu, ovšem v době, kdy k tomu nebyl oprávněn, protože nebyl v tu dobu ani podán návrh na záměnu účastníků původním oprávněným. Tento nedostatek původní oprávněný zhojil až dne 4.4.2016. Obratem exekutor vydal rozhodnutí o záměně účastníků a dne 13.4.2016 vyznačil doložku právní moci s datem 12.4.2016. Exekutorovi došel návrh emailem bez elektronického podpisu nového oprávněného na úhradu nákladů exekuce s žádostí o odblokování nemovitých věcí povinného. Navržená dohoda nebyla uzavřena. Nový oprávněný tyto náklady nezavinil a po dobu jeho účasti v exekuci jsou případné další náklady ve vztahu k původně vzniklým nákladům zanedbatelné. V exekuci jsou průběžně činěny pouze takové úkony, kterým nebrání podaný návrh na insolvenci povinného a k žádným průtahům zde nedochází.

11. Dne 25.7.2016 zaslal žalovaný žalobkyni výtku dle § 7a exekučního řádu ve které zdůraznil, že pokud exekutor v plném rozsahu námitkám proti příkazu k úhradě nákladů exekuce nevyhoví, postoupí jej bez zbytečného odkladu soudu, který o námitkách rozhodne do 15ti dnů. Dobu necelých dvou měsíců pak nelze považovat za dodržení ustanovení § 88 exekučního řádu, a to i s ohledem na skutečnost, že dle obsahu exekučního spisu neprobíhalo v uvedené době ve vztahu k příkazu k úhradě nákladů exekuce ničeho, co by mělo mít na rozhodnutí o námitkách/předložení námitek k rozhodnutí soudu vliv.

12. Dne 11.8.2016 požádala žalobkyně o přezkoumání postupu místopředsedy soudu při vyřízení stížnosti na průtahy a žádala o zrušení výtky. Na to reagoval žalovaný dopisem ze dne 9.9.2016, ve kterém uvedl, že neshledal důvody ke zrušení výtky.

13. Z exekučního spisu zn. 170 EX 534/14 soud zjistil, že přípisem ze dne 1.3.2016 žalobkyně sdělovala povinnému, že bude požadovat náklady exekutora pouze ve výši 250.000 Kč plus 21 % DPH, jež je složena převážně z částek za znalecký posudek vypracovaný znalcem L. Toulou a znalecký posudek vypracovaný Ing. Fronovou, namísto možné částky celkové ve výši 5.801.884.65 Kč. Náklady oprávněného ve výši 72.091,80 Kč bude muset povinný vyřešit 5 11 A 136/2016 v rámci smlouvy o postoupení pohledávky. V případě, že to tak nebude, bude soudní exekutor požadovat i tuto částku, aby ji pak mohl vyplatit oprávněnému.

14. Dne 1.3.2016 požádal povinný o vyčíslení nákladů exekuce ve výši 250.000 Kč plus DPH v tom případě by došlo k zastavení exekuce. Uvedl také, že náklady na vypracování znaleckého posudku znalcem L. Toulou nelze považovat za účelně vynaložené a neměly by tvořit náklady exekuce. Na čl. 174 spisu je pak založena smlouva ze dne 17.2.2016 mezi Sberbank CZ a.s. jako postoupitelem a JK Property s.r.o. jako postupníkem, jejímž obsahem je postoupení pohledávky za povinným. Ve spise se dále nachází souhlas společnosti JK Property s.r.o. ze dne 17.2.2016 se svým vstupem do řízení na místo Sberbank CZ a.s.. Nový oprávněný následně požádal o zastavení exekuce. Přitom uvedla společnost JK Property s.r.o., že náklady exekučního řízení neuplatňuje, přičemž náklady soudního exekutora nechť jsou vyčísleny dle vyhlášky. Dále proběhla emailová korespondence, ve které nový oprávněný uvedl, že je připraven uhradit náklady exekuce dříve vyčíslené v konečné výši 250.000 Kč plus DPH, což zahrnuje odměnu exekutora i jeho hotové výdaje. Žádali o vydání usnesení o procesním nástupnictví i příkazu k úhradě nákladů exekuce s platebními instrukcemi a zastavovací usnesení.

15. Dne 20.3.2016 vydala žalobkyně příkaz k úhradě nákladů exekuce, kde určila výši nákladů exekuce částkou 2.466.327,50 Kč a oprávněnému Sberbank CZ a.s. uložila povinnost zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

16. Dne 22.3.2016 žádal nový oprávněný o vydání rozhodnutí o procesním nástupnictví, ke které mu bylo obratem sděleno, že na exekutorský úřad byla doručena pouze smlouva oprávněného o postoupení pohledávky a souhlas oprávněného se vstupem do exekučního řízení a žádal o zaslání návrhu na záměnu účastníků, neboť návrh na procesní nástupnictví doručen nebyl.

17. Dne 29.3.2016 došly žalobkyni námitky povinného proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, ve kterých namítl chybné vydání příkazu a žádal jeho zrušení.

18. Dne 30.3.2016 došly žalobkyni námitky původní oprávněné společnosti Sberbank CZ a.s. proti příkazu a bylo rovněž navrhováno celkové zrušení příkazu. Dne 31.3.2016 došly žalobkyni námitky společnosti JK Property s.r.o. proti příkazu, ve kterých bylo taktéž navrhováno celkové zrušení příkazu.

19. Dne 4.4.2014 navrhovala společnost Sberbank CZ a.s. s odvoláním na smlouvu o postoupení pohledávky vstup společnosti JK Property s.r.o. do exekučního řízení na místo oprávněného. Usnesením ze dne 4.4.2016 rozhodla žalobkyně o procesním nástupnictví na straně oprávněného, proti tomuto rozhodnutí se vzdali práva odvolání jak povinní tak i oprávnění JK Property s.r.o. i společnost Sberbank CZ a.s. Dne 13.4.2016 vyznačila žalobkyně nabytí právní moci usnesení o procesním nástupnictví ke dni 12.4.2016.

20. Dne 19.5.2016 došlo žalobkyni podání společnosti Sberbank CZ a.s. ve věci průtahu exekučního řízení ve vztahu k námitkám proti příkazu a dne 19.5.2016 sepsala žalobkyně tři předkládací zprávy pro předložení námitek proti příkazu soudu. Přípisem ze dne 24.5.2016 sdělila žalobkyně účastníkům řízení, že námitkám proti příkazu nevyhověla a postupuje je společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu.

21. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správními orgány obou stupňů z hlediska žalobních námitek uplatněných v podané žalobě a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době 6 11 A 136/2016 vydání žalobou napadeného rozhodnutí (ustanovení § 75 soudního řádu správního) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

22. V projednávané věci byla žalobkyni uložena žalovaným jako dohledovým orgánem výtka dle ustanovení § 7a zákona č.120/2001 Sb., exekuční řád, podle kterého drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora, drobné nedostatky v činnosti exekutorského kandidáta nebo exekutorského koncipienta nebo drobné poklesky v chování ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi písemně vytkne.

23. Žalobkyně se proti uložené výtce brání, neboť je přesvědčena o tom, že se nedopustila jednání, za které jí byla žalovaným výtka udělena, neboť nebyla nečinná a po celou dobu řízení dbala ochrany práv účastníků.

24. K charakteru výtky se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27.11.2015, č.j. 4 As 173/2015 – 31 (dostupný na www.nssoud.cz), ve kterém uvedl, že výtka je svou povahou nejmírnějším stupněm kárného opatření (v obecném smyslu slova), jehož účelem je možnost flexibilně postihnout ty nedostatky, jež svojí menší závažností neodůvodňují zahájení kárného řízení. Výtka není tak závažným opatřením jako snížení platu či odvolání z funkce – nepostihuje majetek či svobodu, ale toliko čest, čímž se podobá důtce. Uložená výtka je do jisté míry formalizovanou informací o tom, že došlo ze strany exekutora k určitému pochybení. Přestože je výtka opatřením svou povahou blízkým kárnému opatření napomenutí či důtky, zároveň se jedná i o manažerský nástroj předsedy soudu či dohledových orgánů, který umožňuje zejména udržovat disciplínu a pracovní morálku v rámci justice, řešit drobná pochybení nebo napravovat nesprávné metodické postupy. Posouzení závažnosti provinění pro udělení výtky je zcela na příslušném orgánu dohledu. Jinými slovy, dohledový orgán sám rozhoduje, zda určité kárné provinění pouze vytkne, nebo pro něj podá kárný návrh.

25. V projednávané věci byla žalobkyni uložena výtka za to, že nepostoupila bez zbytečného odkladu soudu námitky proti příkazům, které podali účastníci exekučního řízení, a jednala tedy v rozporu se lhůtou stanovenou v ustanovení § 88 exekučního řádu.

26. Z exekučního spisu je patrné, že přípisem ze dne 1.3.2016 žalobkyně sdělovala povinnému, že bude požadovat náklady exekutora pouze ve výši 250.000 Kč a téhož dne požádal povinný o vyčíslení nákladů exekuce ve výši 250.000 Kč plus DPH v tom případě by došlo k zastavení exekuce a následně byla v řízení řešena otázka nákladů řízení. Dne 20.3.2016 vydala žalobkyně příkaz k úhradě nákladů exekuce. Dne 22.3.2016 žádal nový oprávněný o vydání rozhodnutí o procesním nástupnictví, kterému ale nebylo možno vyhovět, neboť návrh na procesní nástupnictví úřadu doručen nebyl. Dne 29.3.2016 došly žalobkyni námitky povinného proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, ve kterých namítl chybné vydání příkazu a žádal jeho zrušení, a dne 30.3.2016 námitky původní oprávněné společnosti Sberbank CZ a.s. proti příkazu. Dne 31.3.2016 došly žalobkyni námitky společnosti JK Property s.r.o. proti příkazu, ve kterých bylo taktéž navrhováno celkové zrušení příkazu. Usnesením ze dne 4.4.2016 rozhodla žalobkyně o procesním nástupnictví na straně oprávněného, které nabylo právní moci dne 12.4.2016, což žalobkyně vyznačila dne 13.4.2016. Dne 19.5.2016 došlo žalobkyni podání společnosti Sberbank CZ a.s. ve věci průtahu exekučního řízení ve vztahu k námitkám proti příkazu a dne 19.5.2016 sepsala žalobkyně tři předkládací zprávy pro předložení námitek proti příkazu soudu. Přípisem ze dne 24.5.2016 sdělila žalobkyně 7 11 A 136/2016 účastníkům řízení, že námitkám proti příkazu nevyhověla a postupuje je společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu.

27. Žalobkyni lze přisvědčit, že zákon nestanovuje přesnou lhůtu k předložení námitek. § 88 exekučního řádu pouze stanovuje, že pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (§ 45), který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Podstatné je, že z uvedeného ustanovení vyplývá povinnost exekutora postoupit námitky příslušnému soudu bez zbytečného odkladu.

28. Pojem bez zbytečného odkladu je možno dle soudu vyložit i s ohledem na ustanovení § 46 odst. 1 exekučního řádu, podle kterého „[e]xekutor postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.“ 29. Výtku, kterou žalovaný udělil žalobkyni, je tedy nutné posuzovat v procesních souvislostech exekučního řízení, které bylo vedeno pod 170 EX 534/14. Jak soud již výše uvedl, žalobkyni byly doručeny poslední námitky dne 31.3.2016. Po té ještě žalobkyně dne 4.4.2016 vydala usnesení o procesním nástupnictví, u kterého vyznačila dne 13.4.2016 doložku právní moci. Od tohoto dne již žalobkyni prokazatelně nic nebránilo, aby námitky příslušnému soudu předložila. Mezi posledním úkonem a dnem, když žalobkyně námitky předložila soudu, plynulo více než jeden měsíc, což dle soudu nelze považovat za jednání „bez zbytečného odkladu“, které by bylo dostatečně rychlé a zcela v souladu se zájmy účastníků řízení. Soud k tomuto závěru dospěl i s ohledem na to, že zákon v rámci rychlosti a účelnosti exekučního řízení stanovuje lhůtu k podání námitek proti příkazu pouze 8 dnů od doručení a soudu ukládá povinnost o námitkách rozhodnout ve lhůtě pouze 15 dnů, což je lhůta kratší, než je běžná lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená např. správním řádem.

30. Žalobkyně sice namítá, že v době mezi vyznačením doložky nabytí právní moci a odesláním námitek soudu nebyla nečinná, neboť jednala s právní zástupkyní nového oprávněného o uzavření dohody dle poslední věty § 89 exekučního řádu o úhradě výdajů účelně vynaložených v tomto exekučním řízení. Právní zástupkyně nového oprávněného zaslala návrh této dohody žalobkyni dne 8.4.2016, žalobkyně obratem dne 11.4.2016 zaslala zástupkyni nového oprávněného dohodu se svými návrhy jejich úprav a doplnění. Právní zástupkyně nového oprávněného sdělila žalobkyni telefonicky, že musí navrhované změny projednat s klientem a sdělí jeho stanovisko. Vyjádření JK Property s.r.o. však za déle než měsíc neobdržela.

31. Jak ale uvedla sama žalobkyně v podané žalobě, tato jednání měla vést k uzavření dohody, na základě které, pokud by byla uzavřena, by žalobkyně obdržela alespoň náhradu nákladů ve výši 300.000 Kč a pak by „mohla přinejmenším zčásti vyhovět námitkám proti příkazu“. Z uvedeného je patrné, že žalobkyně, ani po případném uzavření dohody, nezvažovala možnost, že by námitkám vyhověla v plném rozsahu. Proto měla postupovat dle ustanovení § 88 odst. 3 exekučního řádu a námitky po té, co jí byly doručeny, bez zbytečného odkladu postoupit soudu, což ale, jak soud již výše konstatoval, neučinila.

32. Městský soud proto dospěl k závěru, že výše uvedené jednání žalobkyně lze hodnotit jako drobný nedostatek v činnosti žalobkyně, za který jí byla oprávněně uložena výtka dle ustanovení § 7a exekučního řádu. Proto podanou žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl. 8 11 A 136/2016 33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 soudního řádu správního, neboť žalobkyně ve věci samé úspěch neměla a žalovanému správnímu orgánu, který ve věci byl úspěšný, žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Poučení