11 A 154/2021– 99

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: Ing. I. K. bytem X zastoupena advokátkou Mgr. Renatou Kuníkovou sídlem Pražská 550, 266 01 Beroun proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahysídlem Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti:

1. Landia – Vojanka s. r. o., IČO 03891259 sídlem Evropská 810/136, 160 00 Praha 6 2. DLOUHY TECHNOLOGY s. r. o., IČO 28498712 sídlem Jinonická 759/24, 150 00 Praha 5 zastoupena advokátem JUDr. Ondřejem Kuchařem sídlem Týnská 633/12, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 25. 5. 2021, čj. MHMP 721830/2021 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí. Jím žalovaný zamítl jako opožděné žalobkynino odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby. Žalobkyně vlastní pozemky sousedící s těmi, na nichž má být stavba umístěna. Pro posouzení věci je podstatné, zda žalovaný správně posoudil odvolání jako opožděné.

II. Skutkový stav a napadené rozhodnutí

2. Úřad městské části Praha 5 (dále jen „ÚMČ Praha 5“) obdržel 23. 7. 2018 žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby – novostavby bytového domu. Po doplnění podané žádosti vydal 12. 2. 2019 oznámení o zahájení územního řízení o umístění stavby vedeném pod sp. zn. MC05/OSU/20809/2018/Pak/Koš.p.1092 (dále jen „územní řízení“).

3. Následně ÚMČ Praha 5 vydal územní rozhodnutí z 15. 4. 2019 (na rozhodnutí nesprávně uvedeno 15. 4. 2018 – k tomu viz dále), čj. MC05 235633/2019 (dále jen „územní rozhodnutí“), kterým rozhodl o umístění stavby dle podané žádosti. Toto rozhodnutí bylo z důvodů velkého počtu účastníků v souladu s § 144 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, doručováno určeným účastníkům řízení dle § 85 odst. 1 písm. a) a b), a odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, do vlastních rukou, účastníkům dle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona veřejnou vyhláškou a dotčeným orgánům jednotlivě. Rozhodnutí bylo vyvěšeno na úřední desce 16. 4. 2019 a sejmuto 2. 5. 2019, včetně způsobu umožňujícího dálkový přístup.

4. Proti územnímu rozhodnutí podala žalobkyně 14. 9. 2020 odvolání, ve kterém kromě věcných námitek ke stavbě namítala zejména to, že nebyly naplněny podmínky pro doručování rozhodnutí podle § 144 odst. 6 správního řádu, rozhodnutí nebylo řádně vyvěšeno na úřední desce a že se správním spisem bylo nezákonně manipulováno. Odvolání doplnila podáním z 23. 9. 2020, ve kterém zopakovala své námitky a namítla podjatost příslušného pracovníka ÚMČ Praha 5 a též podjatost všech osob na stavebním odboru ÚMČ Praha 5 a žalovaného.

5. Žalovaný odvolání jako opožděné zamítl napadeným rozhodnutím. V odůvodnění uvedl, že rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno zveřejněním na úřední desce 1. 5. 2019 a nabylo právní moci 17. 5. 2019. Datumové označení rozhodnutí (15. 4. 2018) považoval za zjevnou písařskou chybu, která na doručení nemá žádný vliv. I kdyby rozhodnutí nebylo řádně doručeno, jak tvrdí žalobkyně, podle § 84 odst. 1 správního řádu by odvolací lhůta uplynula již 23. 4. 2020.

III. Žalobní argumentace

6. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné.

7. Nezákonnost rozhodnutí spatřuje žalobkyně v tom, že se žalovaný nezabýval jejími odvolacími důvody, nesprávně odvolání vyhodnotil jako opožděné a rozhodoval o něm, ač proti němu byla vznesena námitka podjatosti a aniž by o této námitce bylo řádně a pravomocně rozhodnuto.

8. Žalobkyně se o zamýšlené výstavbě dozvěděla koncem měsíce srpna 2020 a 7. 9. 2020 podala rozsáhlé námitky v řízení o povolení stavby „Viladům U vojanky“ vedeném ÚMČ Praha 5 pod sp. zn. MC05/OSU/23839/2020/Pak/Koš.p.1092 (dále jen „stavební řízení“). Již v tomto podání namítla nezákonnost doručování, neboť stavební úřad nesprávně vyhodnotil řízení jako řízení s velkým počtem účastníků ve smyslu § 144 správního řádu.

9. Následně žalobkyně zjistila pochybení v rámci předcházejícího územního řízení. Pochybení spočívala zejména ve vymezení účastníků, údajného nevyvěšení na úřední desce žalovaného a manipulace se spisem. Proto se odvolala proti územnímu rozhodnutí.

10. Žalobkyně nahlédla 17. 8. 2020 do spisové dokumentace územního řízení, ze které nebylo možné zjistit, kdy bylo územní rozhodnutí na úřední desce zveřejněno, zdali ke zveřejnění vůbec došlo a kdy a zda nabylo právní moci. Po podání námitek v rámci stavebního řízení došlo k manipulaci se spisovým materiálem a při nahlížení do spisové dokumentace 14. 9. 2020 objevila listinu územního rozhodnutí, na které již bylo vyznačeno vyvěšení a sejmutí z úřední desky a vyznačena právní moc. Žalobkyně namítá, že do spisu nové listiny neměly být zakládány a údaje o vyvěšení a svěšení z úřední desky a právní moc měly být vyznačeny na listině, která již ve spisové dokumentaci byla založena. Manipulaci s listinami dokládá fotografiemi spisové dokumentace, které předložila též k odvolání.

11. V rámci odvolání žalobkyně výslovně odkázala na své námitky ve stavebním řízení ze 7. 9. 2020, žalovaný se však těmito námitkami v napadeném rozhodnutí nezabýval.

12. Není zřejmé, kdy bylo územní rozhodnutí vydáno. Nejedná se o pouhou písařskou chybu, která nemá vliv na doručení. Žalovaný nijak nevysvětlil, proč odvolací lhůta dle § 84 odst. 1 správního řádu měla uplynout 23. 4. 2020, není zřejmé, z jakých podkladů vycházel.

13. Žalovaný se měl zabývat námitkou, že územní řízení je nesprávně vyhodnoceno dle § 144 správního řádu jako řízení s velkým počtem účastníků. Stavební úřad však účastníky řízení nijak nevymezil a ani žalovaný se touto skutečností nijak nezabýval.

14. Žalobkyně již v námitkách ze 7. 9. 2020, na které v odvolání odkázala, namítla systémovou podjatost úředních osob. Žalovaný na tuto námitku reagoval tak, že nesplňuje § 14 odst. 3 správního řádu, neboť ji žalobkyně neuplatnila bezodkladně. S tímto názorem žalobkyně nesouhlasí, trvá na existenci podjatosti a podala návrh na vydání opatření proti nečinnosti, kterým se domáhá, aby byla stanovena závazná lhůta Ministerstvu pro místní rozvoj pro vydání rozhodnutí o podjatosti úředních osob.

15. Žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné z nedostatku důvodů, neboť v něm zcela chybí srozumitelné právní úvahy, a proto navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.

IV. Vyjádření žalovaného

16. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhl její zamítnutí.

17. Žalobkyni bylo územní rozhodnutí doručeno 1. 5. 2019 veřejnou vyhláškou, přičemž stavební úřad nijak nepochybil, když posoudil řízení jako řízení s velkým počtem účastníků. Žalobkyně ani neuvádí, že by počet účastníků měl být menší. Územní rozhodnutí bylo oznámeno městské části 23. 4. 2019 jako poslednímu z účastníků, proto odvolací lhůta uplynula nejpozději 23. 4. 2020.

18. Nelze přisvědčit námitce, že by se žalovaný dopustil manipulace s daty na soukromém serveru edesky.cz. Skutečnost, že žalobkyně nemohla na tomto serveru najít uvedené rozhodnutí, o ničem nevypovídá. Nejedná se o oficiální úřední desku, ale o soukromou evidenci a nelze po žalovaném požadovat, aby se jejím obsahem zabýval.

19. Co se týče namítané manipulace se spisem, chybějící informace o vyvěšení rozhodnutí na úřední desce může dokládat nedbalost zaměstnanců stavebního úřadu. Nijak to však nedokládá, že by rozhodnutí bylo vytvořeno později, než před vyvěšením na úřední desce. I chybné datumové označení je zjevně písařskou chybou, neboť z celého spisu a souvisejících skutečností je zřejmé, kdy bylo vyhotoveno a doručeno účastníkům.

20. O námitce systémové podjatosti nebylo rozhodováno usnesením, a to na základě právního názoru Ministerstva pro místní rozvoj. Žalobkyně tuto námitku neuplatnila bezodkladně, proto k ní nebylo přihlíženo. Tvrzení žalobkyně, že námitka byla podána ve stavebním řízení 7. 9. 2020 bezodkladně, neobstojí, neboť v tuto dobu bylo již územní řízení ukončeno a územní rozhodnutí v právní moci V. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 21. DLOUHY TECHNOLOGY s. r. o. k výzvě soudu sdělila, že hodlá uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Ve svém vyjádření k žalobě zrekapitulovala žalobní argumentaci.

22. Landia – Vojanka s. r. o. k výzvě soudu sdělila, že hodlá uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Žalobu považuje za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí. Žalobkyně neuvádí žádné skutečnosti, které by vyvracely závěr, že odvolání podala opožděně. Pokud se včas neseznámila s územním rozhodnutím, které bylo vyvěšeno na úřední desce, jde to k její tíži. K tvrzení žalobkyně, že vyhotovení územního rozhodnutí ve správním spisu neobsahovalo údaj o vyvěšení na úřední desce a vyznačení právní moci, podotýká osoba zúčastněná na řízení, že tyto údaje nejsou povinnou náležitostí rozhodnutí a vyznačují se jen na některých stejnopisech rozhodnutí až po doručování či nabytí právní moci. Ani další námitky žalobkyně nejsou opodstatněné a žalobkyně svá tvrzení nijak nedokládá, ať už co se týče údajné manipulace se spisem či údajného nevyvěšení na úřední desce. Územní rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a okruh účastníků řízení byl správně vymezen, jak je patrné i z rozdělovníku rozhodnutí.

VI. Posouzení soudem

23. Ve věci samé rozhodl soud bez nařízení jednání, s čímž účastníci souhlasili konkludentně [§ 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu dle § 75 odst. 1 s. ř. s.

24. Žalobu podala včas osoba k tomu oprávněná.

25. Žaloba není důvodná.

26. Soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Shledal přitom, že je přezkoumatelné.

27. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalobkyně spatřuje v tom, že se žalovaný dostatečně nevypořádal se všemi odvolacími námitkami a námitkami, které žalobkyně uplatnila i ve stavebním řízení.

28. Rozhodnutí správního orgánu je nepřezkoumatelné mj. tehdy, pokud z něj není zřejmé, jakými úvahami se správní orgán řídil (viz rozsudek NSS z 28. 8. 2007, čj. 6 Ads 87/2006–36, č. 1389/2007 Sb. NSS; všechna rozhodnutí správních soudů dostupná online na www.nssoud.cz). Správní orgán se nemusí podrobně vypořádat s každou námitkou účastníka řízení, ale z odůvodnění rozhodnutí musí být zřejmé, jaký má náhled na podstatné aspekty věci a proč považuje námitky účastníků za liché (viz rozsudek NSS z 27. 5. 2015, čj. 6 As 152/2014–78, bod 23 a judikatura tam citovaná). Těmto náležitostem žalovaný dostál.

29. Žalovaný ve svém rozhodnutí dostatečně vysvětlil své úvahy, které ho vedly k závěru, že je odvolání opožděné. Zabýval se skutečností, zda bylo územní rozhodnutí řádně doručeno a zveřejněno. Chybějící informace o tom, kterému konkrétnímu účastníku řízení bylo rozhodnutí doručeno jako poslednímu, nemá na přezkoumatelnost rozhodnutí vliv.

30. Žalovaný nijak nepochybil, pokud se nevypořádal s ostatními věcnými námitkami žalobkyně, neboť zákon takovou možnost ani nepřipouští. Pokud žalovaný došel k závěru, že odvolání bylo podáno opožděně, neměl jinou možnost, než odvolání v souladu s § 92 odst. 1 správního řádu jako opožděné zamítnout.

31. Námitka nepřezkoumatelnosti není důvodná.

32. Soud se dále věnoval námitkám, kterými žalobkyně zpochybnila zákonnost rozhodnutí.

33. Soud nejprve uvádí, že ze správního spisu je zjevné, že datum 15. 4. 2018 uvedené na územním rozhodnutí je zjevně chybou v psaní. Žádost o vydání rozhodnutí byla podána 23. 7. 2018 a řízení bylo zahájeno oznámením z 12. 2. 2019. Stejně tak správní spis obsahuje doručenky, ze kterých je zřejmé, že datum doručení většině účastníkům bezprostředně navazuje na datum vydání rozhodnutí. Ze samotného spisu je tudíž zřejmé, že územní rozhodnutí nemohlo být vydáno 15. 4. 2018 a správným údajem je 15. 4. 2019. Chyba v datu je přitom typickým příkladem zřejmé nesprávnosti ve smyslu § 70 správního řádu (viz rozsudek NSS z 31. 3. 2010, čj. 1 Afs 58/2009–541, č. 2119/2010 Sb. NSS, bod 65). Na zákonnost rozhodnutí taková chyba nemá žádný vliv.

34. Hlavní žalobkynina námitka spočívá v tom, že se neodvolala pozdě.

35. Rozhodnutí, jímž správní orgán zamítl odvolání jako opožděné, soud přezkoumá jen z toho hlediska, zda odvolání bylo podáno včas či nikoliv (viz rozsudek zdejšího soudu z 5. 3. 2010, čj. 5 Ca 117/2007–29, a rozsudek NSS z 31. 3. 2016, čj. 4 As 281/2015–32, bod 30).

36. Podle § 87 odst. 1 věta čtvrtá v části za středníkem stavebního zákona v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu, dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 1 písm. b), se doručuje jednotlivě; účastníky řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu jsou vždy účastníci řízení podle § 85 odst. 1 písm. a) a § 85 odst. 2 písm. a).

37. Podle § 144 odst. 6 správního řádu v řízení s velkým počtem účastníků řízení lze doručovat písemnosti, včetně písemností uvedených v § 19 odst. 5, veřejnou vyhláškou. To se netýká účastníků řízení uvedených v § 27 odst. 1, kteří jsou správnímu orgánu známi; těmto účastníkům řízení se doručuje jednotlivě.

38. Žalobkyně v žalobě obecně sporovala názor správních orgánů, že šlo o řízení s velkým počtem účastníků. Tím je v souladu s § 144 odst. 1 správního řádu řízení s více než 30 účastníky. Žalobkyně nesporuje samotný počet, pouze namítá, že je ÚMČ Praha 5 nedostatečně vymezil.

39. Soud předně uvádí, že žalobkyně tuto námitku nevznesla v odvolání ani jeho doplnění. Žalovaný se jí proto nemohl zabývat. Zároveň soud dospěl k závěru, že ÚMČ Praha 5 vymezil okruh účastníků dostatečně.

40. ÚMČ Praha 5 identifikoval od zahájení řízení velký počet účastníků, a proto těm z nich, kteří spadají pod účastníky dle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona doručoval veřejnou vyhláškou dle výše uvedených ustanovení. Účastníky, kterým takto doručoval, vymezil dle § 109 písm. e) a f) stavebního zákona jako vlastníky sousedních 57 pozemků a 15 staveb. Pozemky a stavby konkrétně identifikoval. Takové vymezení je plně v souladu s § 92 odst. 3 stavebního zákona. Zákon stavebnímu úřadu neukládá, aby identifikoval jednotlivé účastníky či přesně uvedl jejich počet. ÚMČ Praha 5 tedy dostál požadavkům na vymezení účastníků.

41. S ohledem na velký počet účastníků mohl ÚMČ Praha 5 doručovat účastníkům veřejnou vyhláškou. Soud ověřil, že ve správním spisu se nachází vyhotovení územního rozhodnutí, na kterém je vyznačeno jeho vyvěšení a svěšení na úřední desce, a to jednak v záhlaví rozhodnutí, tak v jeho závěru na str.

34. Tento záznam je potvrzen pracovnicí ÚMČ Praha 5, odboru Kanceláře městské části. Součástí je i potvrzení o zveřejnění dokumentu dálkovým způsobem, ze kterého je zřejmá elektronická manipulace s dokumentem, tj. jeho vyvěšení 16. 4 2019 v 8:21:30 s termínem svěšení 2. 5. 2019.

42. Podle rozsudku zdejšího soudu z 22. 11. 2007, čj. 11 Ca 27/2007–75, č. 1519/2008 Sb. NSS, platí, že: „bylo–li podanou žalobou zpochybněno zveřejnění obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 26 odst. 1 správního řádu, zákon nestanoví, jakým způsobem se toto zveřejnění prokazuje. Soud může provést dokazování ke zjištění, zda zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup bylo provedeno, či nikoliv, a zda webová prezentace žalovaného byla v rozhodném období funkční, a to např. souborem obsahujícím rozhodnutí zveřejněné na úřední desce a výpisem vstupů do zveřejněného dokumentu prostřednictvím webových stránek žalovaného“. Soud má již na základě listin obsažených ve správním spise za dostatečně prokázané, že územní rozhodnutí bylo řádně zveřejněno i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

43. Na tomto závěru nic nemění ani listiny, které žalobkyně předložila v odvolacím řízení. Fotografie, které předložila, nebyly pořízeny v období vyvěšení rozhodnutí a nemohly tedy žádným způsobem prokázat, jaký byl stav úřední desky ÚMČ Praha 5 v rozhodné době. Nezachycují ani celkový stav spisové dokumentace, neboť je vždy vyfocena pouze titulní stránka s ručně dopsanou poznámkou, kdy dle žalobkyně byla tato titulní stránka ve správním spisem. Datum pořízení fotografie nelze vyjma ručně dopsané poznámky z předložené fotografie nijak zjistit. Takové fotografie nezpochybňují stav spisové dokumentace. Soud navíc souhlasí s vyjádřením osoby zúčastněné na řízení, že i kdyby spisová dokumentace v určitém období obsahovala stejnopis rozhodnutí, na kterém není v danou chvíli uveden údaj o vyvěšení na úřední desce, nezakládá to nezákonnost rozhodnutí. Jde–li o snímek (printscreen) z webu edesky.cz souhlasí soud s vyjádřením žalovaného. Web není oficiální elektronickou úřední deskou městské části a jedná se o projekt soukromoprávního subjektu. Údaje v něm uvedené nemohou zpochybnit obsah spisového materiálu, z něhož vyplývá, že územní rozhodnutí bylo zveřejněno.

44. Žalobkyni bylo územní rozhodnutí řádně doručeno vyvěšením na úřední desce 1. 5. 2019 a lhůta pro podání odvolání jí tak uplynula 16. 5. 2019. Odvolání podané 15. 9. 2020 bylo opožděné, námitka žalobkyně proto není důvodná.

45. Důvodná není ani námitka, že žalovaný neuvedl, kterému účastníkovi doručoval jako poslednímu.

46. Předně je třeba uvést, že tento argument žalovaný použil pouze doplňkově, nad rámec své hlavní argumentace, že žalobkyni bylo doručeno řádným vyvěšením na úřední desce. Již proto nemůže tato žalobní námitka vést ke zrušení napadeného rozhodnutí. Soud proto pouze stručně uvádí, že z přehledu doručenek ve správním spisu je zřejmé, že posledním účastníkem ve smyslu § 84 odst. 1 správního řádu byla Městská část Praha 5, které bylo rozhodnutí doručeno 23. 4. 2019. Od tohoto data tedy počala běžet roční lhůta pro podání odvolání účastníkům, kterým nebylo rozhodnutí oznámeno, a uplynula 23. 4. 2020. Žalovaný při určení této lhůty nijak nepochybil. Skutečnost, že neuvedl, o jakého konkrétního účastníka mělo jít, je nepodstatná.

47. Žalobkyně dále namítla, že o věci rozhodoval podjatý orgán. Ani této námitce však soud nepřisvědčil.

48. Podle § 14 odst. 3 správního řádu účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení.

49. Žalobkyně uplatnila námitku až v doplnění odvolání z 23. 9. 2020. Namítla jednak podjatost pracovníka ÚMČ Praha 5, který měl vědět o pochybeních ve správním spise, jednak celého ÚMČ Praha 5. Vedle toho namítla i podjatost žalovaného, neboť se magistrát 21. 8. 2018 a 27. 5. 2020 kladně vyjádřil ke stavebnímu záměru. V žalobě žalobkyně uvádí, že obdobnou námitku podala ve stavebním řízení 7. 9. 2020. Již z toho tvrzení je však zřejmé, že námitka v územním řízení nebyla podána bez zbytečného odkladu. Pokud žalobkyně věděla minimálně od 7. 9. 2020 o důvodech, pro které namítá podjatost, nic jí nebránilo, aby námitku podala již v odvolání ze 14. 9. 2020. Skutečnost, že námitku uplatnila ve stavebním řízení, nemůže založit včasnost později podané námitky v územním řízení.

50. Žalovaný předložil námitku podjatosti Ministerstvu pro místní rozvoj, které sdělilo, že jde o námitku opožděnou, a proto o ní nebude rozhodovat. Žalobkyně se mýlí, pokud tvrdí, že o námitce mělo být rozhodnuto. Formulace „k námitce se nepřihlédne“ použitá v § 14 odst. 3 správního řádu znamená totiž právě to, že se o takové námitce samostatně nerozhoduje (srov. rozsudek NSS z 30. 1. 2013, čj. 1 As 89/2010–152, bod 29).

VII. Závěr a náklady řízení

51. Soud dospěl k závěru, že žalobní námitky nejsou důvodné, a žalobu proto zamítl postupem podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

52. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, avšak nevznikly mu žádné náklady řízení nad rámec běžného výkonu úřední činnosti.

53. Výrokem III. rozhodl soud o nákladech řízení osob zúčastněných na řízení. Ty nemají v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na jejich náhradu, neboť jim soud v tomto řízení žádnou povinnost neuložil, pouze jim umožnil uplatnit svá práva.