11 A 23/2025 – 54

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobce: Moravské gymnázium Brno s. r. o., IČ: 63489970 sídlem Veveří 472/30, 602 00 Brno zastoupen Mgr. Radkem Pytlíkem, advokátem sídlem Koliště 259/55, 602 00 Brno proti žalovanému: Česká školní inspekce sídlem Fráni Šrámka 2319/37, 150 00 Praha o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá ochrany před nezákonným zásahem České školní inspekce (dále též „žalovaný“), který spatřuje v tom, že žalovaný zveřejnil žalobcovy připomínky ze dne 2. 12. 2024 k inspekční zprávě České školní inspekce ze dne 18. 11. 2024, sp. zn. ČŠIB–S–515/24 B, č.j.ČŠIB–2396/24–B, v neautentické podobě, když část obsahu byla nezákonně vypuštěna.

2. Petitem žalobce požaduje, aby soud I. určil, že postup žalovaného spočívající v začernění obsahu připomínek žalobce ze dne 2. 12. 2024 k inspekční zprávě České školní inspekce sp. zn. ČŠIB–S–515/24 B, čj. ČŠIB–2396/24–B, ze dne 18. 11. 2024 a v jejich zveřejněn í v nikoliv autentické podobě, je nezákonný; II. uložil žalovanému, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zveřejnil kompletní znění připomínek žalobce ze dne 2. 12. 2024 k obsahu inspekční zprávy České školní inspekce sp. zn. ČŠIB–S–515/24 B, čj. ČŠIB–2396/24–B, ze dne 18. 11. 2024 v registru inspekčních zpráv; III. uložil žalovanému zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobní body 3. Žalobce v podané žalobě namítl, že nezveřejněním připomínek bylo zasaženo přímo do jeho práv, neboť tím dochází k narušení dobré reputace školy a jejího dobrého jména, především v očích uchazečů o studium, což má další dopady na fungování a existenci školy. S odkazem na ust. § 174 odst. 11 poslední věty zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“), uvedl, že žalovaný nedisponuje jakoukoli pravomocí jakkoli zasahovat do připomínek žalobce k obsahu inspekční zprávy – do autentičnosti tohoto dokumentu. Svůj názor o veřejném zájmu na zveřejnění připomínek podpořil odkazem na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 24. 2. 2022, č.j. 8 As 220/2019–31, a ze dne 4. 12. 2023, č.j. 8 As 80/2023–41, (všechna citovaná soudní rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz).

4. Nezveřejněním připomínek v autentické podobě došlo dle žalobce k porušení ústavně zakotvených práv, např. práva na svobodu projevu a zákazu cenzury dle článku 17 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

5. Postup žalovaného, který se co do nezveřejnění části obsahu připomínek odvolával na posuzování podání dle jeho obsahu, jako pouhou libovůli a účelové zneužití ustanovení § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). To vše totiž dle žalobce proběhlo ve snaze o zatajení zcela nezákonného průběhu školní inspekce – postupu školní inspektorky. I kdyby žalovaný část připomínek posoudil souběžně jako jiné podání, musel by stejně připomínky zveřejnit v jejich autentické podobě.

6. V postupu žalovaného spatřuje také porušení práva na soudní ochranu dle čl. 36 Listiny, neboť ani veřejnost ani případný soud nemá k dispozici autentické znění připomínek. Navíc žalovaný nemůže svévolně omezovat rozsah důkazů, které budou k dispozici pro případný soudní přezkum.

7. Postupem žalovaného byly porušeny i základní zásady činnosti správních orgánů. Byla porušena zásada zákonnosti (žalovaný porušil ust. § 174 odst. 11 školského zákona), zásada zákazu zneužití pravomoci, zásada legitimního očekávání (přijaté řešení není v souladu se skutkově shodnými případy), zásada transparentnosti (jednání žalovaného může souviset se zakrytím nezákonného postupu školní inspektorky, na který škola v připomínkách k obsahu inspekční zprávy výslovně upozorňovala), legality správního rozhodování, přičemž postup žalovaného vyvolává vážné pochybnosti o objektivitě celého inspekčního procesu. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě zdůraznil, že se žalobcovo podání týkalo obsahu inspekční zprávy pouze částečně, neboť obsahovalo i výhrady ke skutečnostem, které se do obsahu inspekční zprávy nepromítly, když se vztahovaly k postupu jedné z členek inspekčního týmu v konkrétních situacích. Takové výhrady ale neměly, a z povahy věci ani nemohly mít, vliv na obsah inspekční zprávy (vztaženy byly ke zjištěním v oblasti bezpečnosti – nedostatečné označení únikového východu a neukotvení házenkářské branky). Ať by bylo jednání konkrétní členky inspekčního týmu jakékoli, nic by nezměnilo na tom, že na využívaném sportovišti byla neukotvená branka, což v jiných případech skončilo smrtí dítěte, ani na označení únikového východu, které nevedlo k únikovému východu, ale na jinou stranu. Tyto části podání byly dle obsahu posouzeny jako stížnost podle § 175 správního řádu, která byla řešena v samostatném spisu sp. zn. ČŠIB–S–676/24–B.

9. Pokud by žalovaná takto nepostupovala, zůstalo by podání v části, která má charakter stížnosti proti nevhodnému chování úředních osob, bez řádného vyřízení. Takový postup žalované by byl v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů, neboť by nedošlo k řádnému vyřízení věci.

10. Žalovaný postupoval přitom v části podání, které mělo charakter stížnosti podle § 175 správního řádu, v souladu s právním řádem. Žalobce dne 12. 12. 2024 informoval o tom, že část jeho podání byla vyhodnocena jako stížnost podle § 175 správního řádu, a dne 30. 1. 2025 jej pak informoval o vyřízení stížnosti.

11. Je tak patrné, že se žalobce domáhá toho, aby byla zveřejněna stížnost podle § 175 správního řádu, a to cestou zpřístupňování připomínek k obsahu inspekční zprávy. Takovéto umělé zajišťování publicity jakýmkoli vyjádřením kontrolovaných osob nad rámec veřejného přístupu k připomínkám k obsahu inspekční zprávy považuje žalovaný za nepřípustné. Replika žalobce 12. Žalobce využil svého práva a k obsahu vyjádření žalovaného správního orgánu podal repliku, v níž setrval na svých námitkách a zdůraznil, že úprava obsažená ve školském zákoně jako úprava lex specialis má přednost před obecnou úpravou správního řádu. Postup žalovaného, který přistoupil k separaci podání žalobce do dvou samostatných řízení, označil jako vhodný pouze pro správní orgán, a také jako projev libovůle tohoto orgánu.

13. Ad absurdum by shora uvedeným jednáním žalovaného bylo možné obsah připomínek k obsahu inspekční zprávy v určitých případech začernit zcela a celé řízení by následně probíhalo jen jako řízení o stížnosti. Takový postup je nedovoleným obcházením zákona a zkracováním žalobce na jeho zákonem stanovených právech. Ve věci je dán zcela nepochybný zájem na dodržení zásady audiatur et altera pars, a to právě skrze zveřejnění připomínek k obsahu inspekční zprávy, a to v jejich autentické a zcela necenzurované verzi.

14. Žalobce vyjádřil také přesvědčení, že chování inspektorky mělo vliv na obsah výsledné inspekční zprávy, když s ostatními členy inspekčního týmu činila úkony, které vedly ke vzniku výsledné inspekční zprávy.

15. Zásadně pak žalobce nesouhlasil s tvrzením žalovaného o tom, že se snaží si „uměle zajistit publicitu“, a zdůraznil, že připomínky obsahovaly pouze připomínky přímo se týkající předmětné kontroly, resp. kontrolovaných osob. Nejednalo se o okolnosti se zprávou zcela zřejmě nesouvisející.

16. Závěrem žalobce znovu zdůraznil, že na zveřejnění připomínek v autentické podobě je dán nejen zájem žalobce, ale i veřejný zájem z důvodu práva veřejnosti se s nimi seznámit. Průběh řízení před správními orgány 17. Ze spisového materiálu, který soudu předložil žalovaným, soud zjistil, že ve dnech 24. 9. až 27. 9. 2024 byla u žalobce Jihomoravským inspektorátem ČŠI provedena inspekční činnost podle § 174 odst. 2 písm. b) a c) školského zákona, která byla zaměřena na zjišťování a hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání podle školních vzdělávacích programů a na zjišťování a hodnocení naplnění školních vzdělávacích programů. Dne 18. 11. 2024 vyhotovil inspekční tým inspekční zprávu, jejíž součástí jsou mj. i závěry a poučení o možnosti podat připomínky k jejímu obsahu ředitelem školy.

18. Podáním ze dne 2. 12. 2024 zaslal ředitel žalobce připomínky k obsahu inspekční zprávy, ke kterým se vyjádřila vedoucí inspekčního týmu dne 31. 12. 2024.

19. V reakci na stanovisko žalovaného k žalobcovým připomínkám požádal dne 10. 1. 2025 ředitel školy ředitelku inspektorátu o sdělení, jaká část připomínek k obsahu inspekční zprávy byla evidována jako stížnost na ČŠI, případně z jakých důvodů a jaké úkony ve věci této stížnosti ČŠI od doby předmětného oznámení učinila, popřípadě jaké úkony v rámci šetření této stížnosti činit bude.

20. Dne 14. 1. 2025 zaslal žalobce žalovanému, k rukám ředitelky inspektorátu, Žádost o bezodkladné odstranění nezákonného stavu, neboť dne 13. 1. 2025 z veřejného registru inspekčních zpráv ČŠI zjistil, že jím podané připomínky k inspekční zprávě byly zveřejněny nezákonným způsobem, když část obsahu těchto připomínek byla nezákonně cenzurována a tedy nezveřejněna. Současně žalobce požádal o bezodkladnou nápravu nezákonného stavu, a to o bezodkladné zveřejnění kompletního necenzurovaného obsahu připomínek k inspekční zprávě ve veřejném registru inspekčních zpráv ČŠI.

21. Dne 15. 1. 2025 zaslal žalobce k rukám Ústředního školního inspektora Stížnost na nezákonný postup ČŠI, neboť nezákonný postup dosud nebyl odstraněn, když necenzurovaný obsah připomínek nebyl stále zveřejněn.

22. Dne 17. 1. 2025 sdělila ředitelka Jihomoravského inspektorátu žalobci, že podání označené jako „Připomínky k obsahu inspekční zprávy“ bylo posouzeno podle jeho skutečného obsahu, bez ohledu na jeho označení. Za podstatné považovala, že se pouze částečně týkalo obsahu inspekční zprávy a v dalších částech obsahovalo výhrady ke skutečnostem, které se do obsahu inspekční zprávy nepromítly, ale vztahovaly se k postupu jedné z členek inspekčního týmu. Proto bylo v této části podání posouzeno jako stížnost ve smyslu § 175 odst. 1 správního řádu, jinak by ta část podání, která má charakter stížnosti proti nevhodnému chování úředních osob zůstala bez řádného vyřízení, což by bylo v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů.

23. Dne 20. 1. 2025 zaslal žalobce ředitelce inspektorátu vyjádření školy ke stanovisku ČŠI k připomínkám žalobce, ve kterém poukázal na to, že inspektorka K. škole v průběhu kontroly sdělovala opakovaně jiné závěry, než které následně promítla do inspekční zprávy (např. uvedla, že je pěkné, že žáci mohou sedět na parapetech, ve zprávě je ale uvedeno, že v průběhu inspekční činnosti byli členové inspekčního týmu přítomni situaci, kdy byli žáci napomenuti ze strany pedagogů, aby neseděli na parapetech.). Tento závěr navíc považuje za nepřezkoumatelný. Žalobce se také vyjádřil k tvrzení o nezajištění systémového opatření co do neukotvených branek na venkovním cvičišti. Nesouhlasí také s tím, že žalovaný ve stanovisku k připomínkám nově uvedl, že „škola nezajišťuje aktivně žákům a zaměstnancům bezpečné prostředí s ohledem na podmínky a prostředí školy“, když takový závěr vůbec v inspekční zprávě uveden nebyl. Závěrem se znovu ohradil proti cenzurování části obsahu připomínek k inspekční zprávě.

24. Dne 23. 1. 2025 zaslala ředitelka Jihomoravského inspektorátu žalobci sdělení, ve kterém potvrdila přechozí závěry ohledně nutnosti posouzení části připomínek podle obsahu jako stížnosti ve smyslu § 175 odst. 1 správního řádu.

25. Dne 23. 1. 2025 potvrdil žalovaný přijetí stížnosti na nezákonný postup Jihomoravského inspektorátu s tím, že o dalším průběhu šetření stížnosti bude žalobce informován.

26. Dne 30. 1. 2025 sdělila ředitelka inspektorátu žalobci, že se zabývala stížností žalobce uvedenou jako součást připomínek k inspekční zprávě, a část stížnosti týkající se pochybení Mgr. K. při inspekční činnosti na sportovišti Tělocvičné jednoty Sokol Brno I, spočívající v nestandardním souběhu realizovaných činností, shledala jako důvodnou. V ostatních částech stížnost vyhodnotila jako nedůvodnou.

27. Dne 17. 2. 2025 sdělil žalovaný žalobci k podané stížnosti, že postup Jihomoravského inspektorátu ČŠI respektoval pravidla upravená v právních přepisech a jeho postupem nedošlo k nezákonné cenzuře připomínek k inspekční zprávě, jak tvrdí žalobce. Stížnost žalobce proto vyhodnotil jako nedůvodnou. Ústní jednání 28. Při ústním jednání u Městského soudu v Praze právní zástupce žalobce i žalovaný setrvali na dosavadních stanoviscích. Zástupce žalobce zdůraznil, že škola nikdy nechtěla podat stížnost proti inspektorce K., nechtěli ji poškodit. Ohradil se i proti tvrzení žalovaného, že škola chtěla ze zveřejnění připomínek profitovat. Zdůraznil také, že obsah inspekční zprávy neodpovídal tomu, co se v průběhu inspekce stalo.

29. K věci se vyjádřil i zřizovatel žalobce, který vyjádřil překvapení nad jinak perfektním výkonem inspekční činnosti ze strany žalovaného, se kterým spolupracuje již 34 let. S provedenou cenzurou nesouhlasil.

30. Žalovaný znovu zdůraznil, že inspekční zpráva má kvalitativní charakter a obsahuje subjektivní hlediska. Poukázal také na to, že připomínky k inspekční zprávě se běžně začerňují, pokud obsahují nevhodná sdělení.

31. K dotazu soudu žalovaný uvedl, že o stížnosti na nevhodné chování inspektorky dosud nebylo na ministerstvu rozhodnuto.

32. Soud u jednání konstatoval obsah spisového materiálu a provedl důkaz Vyjádřením Rady školy při Moravském gymnáziu Brno ze dne 30. 5. 2025, které Rada zaslala na podporu argumentace žalobce. Posouzení věci soudem 33. Městský soud v Praze posoudil věc na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 část věty před středníkem s. ř. s.).

34. Žaloba není důvodná.

35. Žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

36. Žalobce spatřuje nezákonný zásah v tom, že žalovaný zveřejnil jím podané připomínky k inspekční zprávě České školní inspekce v neautentické podobě, když část obsahu byla nezákonně vypuštěna. Domáhá se vyslovení, že takový postup je nezákonný, i toho, aby soud uložil žalovanému povinnost zveřejnit kompletní znění připomínek žalobce k inspekční zprávě.

37. Soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení a poté nezákonností samotného zásahu. Podmínky řízení 38. Ochranu před nezákonným zásahem poskytuje správní soud tehdy, je–li žalobce přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není–li, byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (srov. rozsudek NSS ze 17. 3. 2008, čj. 2 Aps 1/2005–65, č. 603/2005 Sb. NSS, nověji např. rozsudek NSS z 31. 8. 2017, čj. 4 As 117/2017–46, č. 3631/2017 Sb. NSS, bod 13). Soudy přitom musí nejprve zkoumat, zda žalobce myslitelně tvrdí existenci všech podmínek, které konstituují nezákonný zásah, neboť neexistence zásahu vede k nepřijatelnosti žaloby (srov. rozsudky NSS z 19. 9. 2007, čj. 9 Aps 1/2007–68, č. 1382/2007 Sb. NSS, a z 18. 12. 2019, čj. 6 As 167/2019–36, č. 3973/2020 Sb. NSS).

39. Namítaný zásah může být zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. Judikatura Nejvyššího správního soudu dospěla k závěru, že nezveřejnění včas podaných připomínek k inspekční zprávě spolu s touto zprávou může představovat nezákonný zásah (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2023, čj. 8 As 80/2023–41). Tento závěr lze dle soudu aplikovat i na nyní projednávanou věc, kdy žalobce spatřuje nezákonný zásah v tom, že žalovaný nezveřejnil kompletní znění žalobcem podaných připomínek a domáhá se zveřejnění připomínek v původní autentické podobě. Žaloba je proto přijatelná, když soud se bude dále zabývat otázkou, zda lze nezákonný zásah spatřovat v začernění části obsahu podaných připomínek, tedy v nezveřejnění pouze části těchto připomínek.

40. Žaloba je též přípustná a včasná. Žalobce nemá k dispozici žádný jiný právní prostředek ochrany (§ 85 s. ř. s.) a žalobu podal v subjektivní dvouměsíční lhůtě od dne, kdy zjistil, že jeho připomínky byly zveřejněny v neautentické podobě (§ 84 odst. 1 s. ř. s.).

41. Postup žalovaného zasahuje přímo proti žalobci, neboť nezveřejněním připomínek mohlo být zasaženo do žalobcovy právní sféry. NSS ve výše citovaném rozsudku čj. 8 As 80/2023–41, uvedl, že připomínky se stávají součástí inspekční zprávy, a pokud žalovaný nakládá s inspekční zprávou jako s veřejnou (například tím, že ji zveřejnění na svých webových stránkách), stejným způsobem musí přistupovat i k připomínkám k ní. Připomínky představují realizaci svobody projevu a práva na ochranu dobré pověsti školy a naplnění zásady audiatur et altera pars.

42. Z těchto důvodů je splněna také první, druhá i pátá podmínka vymezená výše pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem. Předmětem sporu je tak především podmínka třetí – nezákonnost zásahu.

43. Žalobce se domáhá vyslovení nezákonnosti postupu žalovaného, který začernil část žalobcových připomínek k inspekční zprávě.

44. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný zveřejnil inspekční zprávu a spolu s ní zveřejnil částečně začerněné žalobcovy připomínky k inspekční zprávě i stanovisko žalovaného k těmto připomínkám, ve kterém vyhověl jedné z žalobcových připomínek a inspekční zprávu částečně změnil.

45. Podle § 174 odst. 2 školského zákona Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 a v místě, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3 v rámci inspekční činnosti a) získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy, b) zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů a akreditovaných vzdělávacích programů a dále podmínky a průběh poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, c) zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem, d) vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb, e) vykonává veřejnosprávní kontrolu40) využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163.

46. Podle § 174 odst. 10 písm. a) školského zákona výstupem inspekční činnosti je inspekční zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b) a c).

47. Podle § 174 odst. 11 školského zákona inspekční zpráva obsahuje hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a dále jména, příjmení a podpisy školních inspektorů, kontrolních pracovníků a přizvaných osob. Obsah inspekční zprávy projednají školní inspektoři a kontrolní pracovníci s ředitelem školy nebo školského zařízení. Projednání a převzetí inspekční zprávy potvrdí ředitel školy nebo školského zařízení podpisem. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může ředitel školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci do 14 dnů po jejím převzetí. Inspekční zprávu společně s připomínkami a stanoviskem České školní inspekce k jejich obsahu zasílá Česká školní inspekce bez zbytečného odkladu zřizovateli a školské radě. Inspekční zpráva včetně připomínek je veřejná a je uložena po dobu 10 let ve škole nebo školském zařízení, jichž se týká, a v příslušném inspektorátu České školní inspekce.

48. Inspekční zpráva byla žalovaným vypracována na základě inspekční činnosti dle § 174 odst. 2 písm. b) a c) školského zákona, kdy inspekce u žalobce zjišťovala a hodnotila podmínky, průběh a výsledky vzdělávání poskytovaného podle příslušných školních vzdělávacích programů a zjišťovala a hodnotila naplnění školních vzdělávacích programů. Inspekční zpráva obsahuje zjištěné skutečnosti a jejich hodnocení, ukládá řediteli školy odstranění nedostatků formulovaných v části „slabé stránky (oblasti ke zlepšení)“ ve stanovené lhůtě. V této části je škole vytčeno, že „někteří pedagogové neformulují jasně vzdělávací cíl hodiny, což neumožňuje žákům efektivně hodnotit svůj individuální vzdělávací pokrok“. Inspekční zpráva neobsahuje žádná závazná opatření, která by měla být přijata k nápravě, ponechává tak na řediteli školy, jaká opatření přijme s tím, že o jejich přijetí má ve stanovené lhůtě informovat Českou školní inspekci. Žádnou sankci v případě nesplnění této povinnosti nestanoví.

49. Součástí inspekční zprávy jsou také „Doporučení pro zlepšení činnosti školy“: – V rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zařadit specializační studium pro výchovného poradce – Posílit systém zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků tak, aby odpovídal skutečným potřebám školy (vyhodnocení konkrétních rizik a přijímání adekvátních opatření) – S dostatečným předstihem zajistit smlouvy o pronájmu míst, kde bude probíhat pravidelná výuka, a ověřit si jejich skutečný stav – Ve výuce anglického jazyka se zaměřit na využívání metod a forem práce s žáky, které významně zvýší jejich zapojení především v mluveném projevu a posílí jejich komunikativní kompetence – Koncepčně nastavit a využívat prvky formativního hodnocení a sebehodnocení žáků v procesu hodnocení vzdělávacích výsledků.

50. Závěrem je v inspekční zprávě uvedeno, že „pro účely zvýšení dotací právnická osoba vykonávající činnost školy dosahuje výsledků hodnocení požadovaných dle § 5 odst. 3 písm. b) zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním zařízením a školským zařízením, ve znění pozdějších přepisů“.

51. Žalobce k této inspekční zprávě zaslal ve stanovené lhůtě připomínky, které však žalovaný nezveřejnil v autentické podobě, když část týkající se chování inspektorky pro prováděné inspekci začernil s tím, že připomínky posoudil pode obsahu jako stížnost na chování této pracovnice.

52. S tímto postupem žalobce nesouhlasí, a právě v něm spatřuje nezákonný zásah.

53. Podle § 174 odst. 1 věty první školského zákona inspekční zpráva obsahuje hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a dále jména, příjmení a podpisy školních inspektorů, kontrolních pracovníků a přizvaných osob. Z věty třetí pak vyplývá, že je možné podat připomínky k obsahu inspekční zprávy.

54. Podle § 175 odst. 1 správního řádu je možné podat stížnost proti nevhodnému chování úředních osob.

55. Za nezákonný zásah lze považovat takový zásah správního orgánu, který je v rozporu s hmotným a procesním právem upravujícím činnost správního orgánu. Nezákonný ovšem může být i akt správního orgánu, jenž je učiněn v rozporu se zásadami, které ovládají činnost správního orgánu (např. § 2–8 správního řádu či úst. zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod), a to zejména v oblastech, kde zákonná úprava vykazuje určité deficity, případně neupravuje veškeré procesní instituty a postupy správního orgánu.

56. Podle komentářové literatury (Blažek, Jirásek, Molek, Pospíšil, Sochorová, Šebek: Soudní řád správní, 3. vydání, C. H. Beck, 2016) součástí zákonného jednání správního orgánu je pak též určitá kvalita zásahu: zásah by měl být přiměřený (proporcionální okolnostem případu), předvídatelný (tedy nikoliv překvapivý) a neměl by být svévolný (tedy provedený bez rozumných důvodů zejména v situacích širokého správního uvážení správního orgánu, viz např. nález ÚS ze dne 13. 11. 2007, sp. zn. IV. ÚS 2323/07 [11/2007 USn., sv. 47]). Porušení těchto kautel může rovněž vést k závěru o nezákonnosti zásahu správního orgánu.

57. Žalobce v žalobě tvrdí, že zveřejněním připomínek v neautentické podobě byl přímo dotčen na svých právech, neboť došlo k porušení práva školy na zveřejnění kompletních připomínek k obsahu inspekční zprávy. Začernění obsahu připomínek k inspekční zprávě žalobce poškozuje a způsobuje mu újmu v důsledku negativního ovlivnění reputace školy v očích veřejnosti, jelikož dochází k narušení dobré reputace školy a jejího dobrého jména.

58. V nyní projednávané věci je tak třeba posoudit, zda zveřejněním žalobcových připomínek v neautentické podobě došlo k porušení zásady rovnosti a nediskriminace žalobce jakožto subjektu veřejných práv a povinností.

59. Z citovaného ustanovení vyplývá, že inspekční zpráva především obsahuje hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v dané škole nebo školském zařízení (dále „školské zařízení“), což představuje do značné míry vyjádření odborného, byť subjektivního (zhodnocení) názoru inspekčního týmu nebo pověřené osoby na situaci v konkrétní škole nebo školském zařízení (srov. P. Katzová: Školský zákon. Komentář. Wolters Kluwer, 2009, Praha). Inspekční zpráva se tak vyjadřuje pouze k činnosti školy a vznesené připomínky by proto měly vyjadřovat nesouhlas se závěry komise, případně s jednotlivými zjištěními učiněnými v průběhu inspekce. Z uvedeného je patrné, že připomínky nemohou sloužit k vyjádření výhrad k chování úřední osoby při provádění inspekce.

60. Žalobce byl řádně poučen o tom, že má právo podat připomínky k obsahu této inspekční zprávy.

61. Soud se s obsahem kompletního znění žalobcových připomínek k inspekční zprávě seznámil, neboť je žalobce připojil k podané žalobě, a zjistil, že výhrady uvedené v bodu 1) souvislosti s únikovým východem, se skutečně týkají výhradně jednání inspektorky, která měla dle žalobce narušit průběh výuky a ohrozit studenty školy. Žalobce zde vyjadřuje zděšení nad jejím nevhodným chováním při výuce informačních technologií, kdy zdůraznil, že jejím jednáním došlo k závažnému porušení jejích povinností školní inspektorky. Vyjádřil také podiv nad tím, že paní inspektorka neprojevila dosud žádnou sebereflexi nad svým jednáním. V bodu 3) týkajícím se neukotvené branky je pak v začerněné části uvedeno, že došlo během kontroly ze strany školní inspektorky na venkovní ploše ke shození fotbalové branky. V závěru připomínek pak žalobce uvedl, že námitky k postupům školní inspektorky v průběhu inspekční činnosti přesahují parciální zájmy školy, a byl to právě žalobce, kdo žádal žalovaného, aby vzal připomínky k jejímu chování v potaz, ale především, aby v zájmu ochrany žáků a studentů při inspekčních činnostech byla žalovaným přijata odpovídající opatření.

62. Soud dospěl k závěru, že tuto část žalobcových připomínek nelze hodnotit jako připomínky k inspekční zprávě, neboť se nevztahují k jejímu obsahu, ale jedná se připomínky, které se týkaly osoby inspektorky a jejího jednání, nikoli výsledků a zjištěných nedostatků uvedených v inspekční zprávě. Lze proto souhlasit se žalovaným, že v částech, které byly žalovaným začerněny, byly uvedeny výhrady nikoli k obsahu inspekční zprávy, ale ke skutečnostem, které se v obsahu inspekční zprávy neprojevily, neboť se vztahovaly k postupu jedné z členek inspekční komise při prováděné inspekci.

63. Navíc žádná z žalobcových připomínek, které žalovaný vyhodnotil jako stížnost na nevhodné chování úřední osoby, nemohla ovlivnit obsah inspekční zprávy. Ostatně ani sám žalobce konkrétně neuvádí, jak mohlo chování inspektorky ovlivnit obsah výsledné inspekční zprávy. Pokud žalobce poukazuje na to, že k ovlivnění mohlo dojít proto, že inspektorka s ostatními členy inspekčního týmu činila úkony, které vedly ke vzniku výsledné inspekční zprávy, jedná se pouze o ničím nepodložené tvrzení žalobce. Nelze přehlédnout ani to, že zřizovatel žalobce u jednání soudu poukázal na profesionální jednání ostatních členek inspekčního týmu, s tím, že jednání inspektorky K. označil za exces.

64. Chování inspektorky, na které poukazuje žalobce, není v inspekční zprávě nijak zmíněno a na obsah inspekční zprávy proto prokazatelně nemělo mít žádný vliv. Z inspekční zprávy totiž vyplývá, že škola je hodnocena velmi pozitivně a že pro účely zvýšení dotací právnická osoba vykonávající činnost školy dosahuje výsledků hodnocení požadovaných dle § 5 odst. 3 písm. b) zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním zařízením a školským zařízením, ve znění pozdějších přepisů.

65. Žalobce dále uvádí, že zveřejnění jeho připomínek k inspekční zprávě v neautentickém znění může negativně ovlivnit žalobce v očích veřejnosti, avšak ani v případě této námitky neuvedl, jak by zveřejnění připomínek včetně námitek k nevhodnému chování inspektorky mohlo ovlivnit obsah inspekční zprávy. S ohledem na obsah inspekční zprávy dospěl soud k závěru, že žádné z namítaného jednání inspektorky nemohlo změnit nic např. na závěru o neukotvené brance na sportovišti.

66. Pokud tedy žalovaný část žalobcových připomínek posoudil dle obsahu jako stížnost proti nevhodnému chování úřední osoby, nelze tomuto postupu nic vytknout. Námitky obsažené v začerněné části nesouvisely s obsahem inspekční zprávy a s jejími závěry, ale týkaly se výhradně chování členky inspekčního týmu. Žalovaný při jejich vypořádání postupoval zcela správně v souladu s ust. § 175 správního řádu.

67. Soud považuje s ohledem na žalobcovy námitky za vhodné zdůraznit, že nic nebránilo tomu, aby škola uložila u sebe inspekční zprávu včetně připomínek v plném znění podle § 174 odst. 11 školského zákona nebo aby je sama zveřejnila, například na svých internetových stránkách, pokud to považovala za zásadní pro účely informování veřejnosti.

68. Soud považuje za vhodné také upozornit na to, že žalovaný, bez ohledu na námitky žalobce k chování inspektorky, zohlednil připomínky žalobce týkající se nedostatečného označení únikového východu, a ve stanovisku k žalobcovým připomínkám upravil inspekční zprávu tak, že z ní vypustil text: „nedostatečně označený únikový východ z učebny informačních technologií“. Toto stanovisko bylo zveřejněno spolu s inspekční zprávou a žalobcovými připomínkami, a veřejnost tak měla možnost se i s ním seznámit.

69. Pokud žalobce odkazuje na závěry rozsudku NSS ze dne 4. 12. 2023, č.j. 8 As 80/2023–41, zdůrazňuje soud, že NSS posuzoval zcela jinou situaci, kdy žalobce nezákonný zásah spatřoval v postupu žalovaného, který ale spolu s inspekční zprávou nezveřejnil vůbec žádné připomínky. Taková situace v nyní projednávané věci nenastala, a proto závěry NSS učiněné v tomto rozsudku na nyní projednávanou aplikovat nelze.

70. Pro úplnost městský soud připomíná, že nemusí reagovat na všechny žalobcovy námitky, pokud proti nim uvede argumentaci, která je sama s to tyto námitky vyvrátit a v jejímž světle námitky neobstojí (rozsudek NSS ze dne 9. 5. 2023, č. j. 3 As 43/2021, body 14 a 15). Závěr a náklady řízení 71. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť zásah žalovaného nebyl nezákonný. Proto soud žalobu výrokem I. zamítl postupem dle § 87 odst. 3 s. ř. s.

72. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, avšak žádné náklady řízení mu nad rámec běžného výkonu úřední činnosti nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení

Vymezení věci Žalobní body Vyjádření žalovaného Replika žalobce Průběh řízení před správními orgány Ústní jednání Posouzení věci soudem Podmínky řízení Závěr a náklady řízení