11 A 39/2022– 69

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové v právní věci navrhovatele: Bc. F. V. bytem X zastoupen advokátkou JUDr. Pavlínou Záhorskou sídlem Na poříčí 1079/3a, 110 00 Praha 1 proti odpůrci: Městská část Praha 13sídlem Sluneční náměstí 2580/13, 158 00 Praha 5 za účasti:

1. Společenství vlastníků pro dům Tlumačovská 2766, Praha 5 – Stodůlky, IČO 24299456 sídlem Tlumačovská 2766/26, 155 00 Praha 5 2. Mgr. M. Ř. bytem X 3. G. T. B. bytem X o návrhu na zrušení opatření obecné povahy z 21. 4. 2022, čj. P13–07007/2022/Vy takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Navrhovatel se na soud obrátil, neboť nesouhlasí s opatřením obecné povahy, kterým odpůrce upravil provoz na veřejně přístupné účelové komunikaci. Tato komunikace je slepá a nachází se před bytovým domem, v jehož parteru provozuje navrhovatel pekařství a lahůdky.

II. Obsah správního spisu a napadené opatření

2. Osoba zúčastněná na řízení 1. (dále též „OZNŘ 1.“) navrhla odpůrci, aby upravil dopravní značení na komunikaci před bytovým domem. Důvodem bylo opakované poškození domu vozidly a vznik nebezpečných situací.

3. Odpůrce oznámil 23. 2. 2022 veřejnou vyhláškou, že zahájil řízení o návrhu opatření obecné povahy, a předložil návrh na úpravu provozu na bezejmenné veřejně přístupné účelové komunikaci na pozemcích parc. č. XY a XZ v katastrálním území S (dále jen „komunikace“). Návrh spočíval v tom, že: a. na komunikaci budou umístěny svislé dopravní značky, které zakazují vjezd vozidel s výškou přes 2,8 metrů (B 16) a vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje 5 tun (B 13), s výjimkou hasičů (dodatková tabulka E 13), b. na vjezdu bude umístěn montovaný zpomalovací práh (Z 12) a směrové sloupky (Z 11h), c. před vchodem do budovy bude umístěn červený stavební zpomalovací práh s vyznačením vodorovné dopravní značky trojúhelníky (V 17), d. před budovou bude ve směru jízdy umístěna vodorovná dopravní značka zakazující zastavení (V 12c), a e. stávající dodatková tabulka (E 13) vyhrazující některá parkovací místa pro zákazníky komerčních objektů bude nahrazena dodatkovou tabulkou, která tato parkovací místa vyhrazuje pro návštěvy a komerci. Odpůrce zároveň vyzval dotčené osoby, aby k návrhu opatření podaly připomínky nebo námitky ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění návrhu.

4. Navrhovatel uplatnil 21. 3. 2022 k návrhu opatření námitky. Ty se vztahovaly k značce B 16 (a.), vodorovné značce V 12c (d.), a dodatkové tabulce (e.). Ke značce B 16 namítl, že její umístění by zasáhlo do jeho vlastnického práva, neboť by mu znemožnila zásobování pekařství a stěhování, které se zpravidla provádí vyššími vozidly. Stěhování by znemožnila i ostatním obyvatelům bytového domu. Odůvodnění je nedostatečné a není vůbec vysvětleno, proč není značka doplněna o dodatkovou tabulku, která by ze zákazu vyňala dopravní obsluhu. Ke značce V 12c uvedl, že také znemožní zásobování provozovny, neboť je umístěna přímo před ní a ne před vstupem do bytových prostor. Zároveň obdobné omezení vyplývá již z toho, že se komunikace nachází v obytné zóně. Značka nemá žádné rozumné odůvodnění, neboť neukáznění řidiči ji budou porušovat a zákaz stání již v obytné zóně platí. K dodatkové tabulce uvedl, že je v rozporu s jeho právem výlučně užívat vyhrazená parkovací místa. Toto právo je odpůrci známo z úřední činnosti, neboť rozhodl o umístění dopravní značky IP 12 Reservé s dodatkovou tabulkou „Vyhrazeno pro zákazníky komerčních objektů“. Není nijak odůvodněno, jak se užívání parkovacích míst změnilo, aby byla odůvodněna změna dodatkové tabulky. To odporuje legitimnímu očekávání navrhovatele.

5. Odpůrce následně vydal napadené opatření obecné povahy. Úprava provozu byla stanovena tak, jak je uvedeno výše v bodu 3, a navíc odpůrce stanovil, že před budovou bude ve směru jízdy provedena vodorovná dopravní značka zakazující stání (V 12d). V odůvodnění odpůrce k navrhovatelovým námitkám uvedl následující. Umístění značky B 16 je dostatečně odůvodněno opakovaným poškozením skleněné nadstřešní markýzy, která je umístěna nad vchodem ve výšce 2,9 metrů nad komunikací. Navrhovatel o této skutečnosti věděl již při nabytí svého nebytového prostoru a měl tuto skutečnost vzít do úvahy při plánování svého podnikání. Poškození markýzy řeší jako dopravní nehodu policie a viníci se opakovaně hájí tím, že nebyli upozorněni na maximální průjezdnou výšku. Případná dodatková tabulka, která by vyňala dopravní obsluhu, by nijak neřešila maximální průjezdnou výšku. Zásobování provozovny lze zajistit i menšími vozy. Umístění značky V 12c považoval odpůrce rovněž za dostatečně odůvodněné. Pravidla vyplývající z toho, že je komunikace v obytné zóně, jsou porušována. I z navrhovatelových námitek plyne, že pokud by tam značka umístěna nebyla, docházelo by k porušování zákazu stání. Navrhovatel může využívat parkovací místa, proto není nijak omezen na svých právech. Před vstupem do bytového domu je komunikace širší, proto zde lze umožnit krátkodobé zastavení vozidel. Žádní další vlastníci námitky nevznesli. Opodstatněná je dle odpůrce i změna dodatkové tabulky, neboť venkovní stání slouží obecně pro návštěvy bytového domu. Původní tabulka neopravňovala navrhovatele k výlučnému užívání vyhrazených parkovacích stání. Jedná se pouze o upřesnění.

III. Návrhové body

6. Navrhovatel uvedl, že je na svých subjektivních právech dotčen, neboť komunikace vede před jeho nebytovou jednotkou č. XX. Zde provozuje pekařství a lahůdky a třetí osoby v ní provozují kadeřnictví, pizzerii a prodejnu potravin. K jednotce nelze přijet jinak než po komunikaci a navrhovatel i třetí osoby ji používají pro veškerou obsluhu a zásobování svých podniků. Na komunikaci jsou parkovací stání 1 až 17, přičemž navrhovatel má právo výlučně užívat stání 1 až 3 a 11 až 17. Značka omezující vjezd vozidel vyšších než 2,8 metrů, zákaz zastavení, zákaz stání a dodatková tabulka vyhrazující parkování pro komerci a návštěvy zasahují do navrhovatelových práv, neboť omezují jeho právo užívat parkovací stání a ohrožují jeho podnikatelskou činnost.

7. Navrhovatel formuloval následující okruhy námitek.

8. Předně namítá, že opatření je nezákonné, neboť není prokázáno, že o jeho vydání požádala OZNŘ 1. V opatření je uvedeno, že OZNŘ 1 zastupovala společnost KORBEL facility s. r. o. (dále jen „Korbel“) na základě plné moci. Z plné moci založené ve správním spise však plyne pouze oprávnění k zastupování ve věcech souvisejících se správou nemovitých věcí. Možnost zastupovat ve správním řízení z plné moci neplyne. Řízení proto nemělo být vůbec zahájeno.

9. Navrhovatel dále poukázal na to, že v textu návrhu opatření chyběla informace, že na komunikaci bude umístěna též vodorovná dopravní značka zakazující stání (V 12d). To vyplývalo pouze z přílohy k návrhu opatření, kde byly značky graficky znázorněny. Informace, že zde tato značka bude umístěna, se objevila až v samotném opatření.

10. Nezákonnost opatření spatřuje navrhovatel též v tom, že ze správního spisu není zřejmé, co obsahovala žádost o vydání opatření. Plyne z něj totiž, že OZNŘ 1 požádala nejprve 8. 2. 2022 a poté podala upravenou žádost 23. 2. 2022, není však zřejmé, v čem úprava spočívala. Stanovisko policie k návrhu opatření je z 21. 2. 2022, což vede navrhovatele k pochybám, zda se opravdu jedná o stanovisko k návrhu opatření. Stanovisko totiž předchází datu podání upravené žádosti.

11. Navrhovatel uvedl, že opatření je nepřezkoumatelné a v rozporu s principem legitimního očekávání. Odpůrce se řádně nevypořádal s jeho námitkami a nepopsal, čím se při hodnocení podkladů řídil. Navrhovatel tuto námitku následně rozvedl pro čtyři značky, které napadá.

12. Ke značce B 16 uvedl, že k poškození markýzy dochází zpravidla v případech, kdy řidiči neznají místní situaci a otáčejí se na komunikaci v místech, která k tomu nejsou určena. Komunikace dle jeho přesvědčení umožňuje vjezd vozidel vyšších než 2,8 metrů, a proto měl odpůrce ze zákazu vyjmout vozidla dopravní obsluhy.

13. Ke značce V 12c uvedl, že není zřejmý její účel, neboť dle opatření nyní řidiči porušují zákaz stání plynoucí z toho, že komunikace je v obytné zóně. Dle navrhovatele by stačilo vymáhat již platný zákaz stání. Pokud má značka chránit obyvatele vycházející z domu, měl být zákaz před vchodem, nikoliv před navrhovatelovou jednotkou. Před vchodem do domu je naopak zcela nelogicky zastavení povoleno. Argumentu odpůrce, že je před vchodem komunikace širší, navrhovatel nepřisvědčil s tím, že jde o hlavní vstup do budovy a umístění zákazu tam by bylo logičtější.

14. Ke značce V 12d navrhovatel zopakoval, že v návrhu opatření odpůrce nevysvětlil, proč má být umístěna. Navíc je značka zcela irelevantní, protože zákaz stání na komunikaci již platí.

15. K dodatkové tabulce E 13 navrhovatel uvedl, že ani v tomto případě se odpůrce s jeho námitkami dostatečně nevypořádal. Zopakoval, že má výlučné oprávnění užívat deset parkovacích stání a z opatření neplyne, co se na tom změnilo od roku 2014, kdy odpůrce umístil na komunikaci značku IP 12 Reservé. Stávající dopravní značení je v souladu s kolaudačním souhlasem i navrhovatelovými právy.

16. Navrhovatel z výše uvedených důvodů navrhl, aby soud opatření zrušil a uložil odpůrci uhradit navrhovatelovy náklady řízení.

IV. Vyjádření odpůrce

17. Odpůrce s návrhem nesouhlasí a navrhl, aby ho soud zamítl.

18. Opatření bylo vydáno na základě oprávněné žádosti vlastníka komunikace, v souladu s právními předpisy a po projednání s dotčeným orgánem policie. Opatření neomezuje podnikání či vlastnické právo navrhovatele a jeho záměrem je ochrana oprávněných zájmů vlastníků dotčených nemovitostí a zajištění bezpečnosti provozu na komunikaci.

V. Osoby zúčastněné na řízení

19. Soud oslovil potenciální osoby zúčastněné na řízení dle § 34 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

20. OZNŘ 1. uplatnila svá práva. Uvedla, že opatření vydal odpůrce na její žádost. Po komunikaci se přijíždí k bytovému domu a je využívána pro obslužnost 300 jednotek v něm. Před dům nevede jiná cesta a jedná se o komunikaci slepou.

21. K námitkám uvedla, že odpůrce mohl vydat opatření i bez jejího návrhu, otázka platnosti plné moci proto není podstatná. Ke značce B 16 uvedla, že na průčelí domu je skleněná markýza, která překrývá téměř celý jeden jízdní pruh. Markýza byla na domu plánovaná od počátku, navrhovateli proto mohla být tato skutečnost známa. Jen za rok 2022 byla markýza poškozená již třikrát. Řidiči, kteří markýzu poškodili, se brání tím, že nebyli upozorněni na maximální průjezdnou výšku. Dopravní obsluhu se zákazu vyloučit nelze, protože právě zásobovací vozidla markýzu ničí.

22. K značce V 12c upozornila, že navrhovatel zaměňuje pojmy zastavení a stání. Značka nesupluje ani nezdvojuje dosavadní omezení vyplývající z toho, že je komunikace v obytné zóně. S ohledem na počet jednotek a cca 1000 obyvatel domu je zjevné, že komunikace je značně vytížená vozidly i chodci. Navrhovatel má výhradní právo k užívání deseti konkrétních parkovacích stání a navíc mu OZNŘ 1. nabídla, že je vybaví sklopnými zábranami, aby na nich mohl vždy zastavit. Zákaz zastavení na komunikaci navrhovateli zásobování neznemožňuje. Před vchodem do bytového domu byla ponechána dvě místa, kde vozidlo zastavit lze, neboť je zde komunikace širší.

23. Změna dodatkové tabulky vychází z původního kolaudačního souhlasu s užíváním stavby. Dosavadní text „vyhrazené stání pro komerční prostory“ nic neřeší, neboť z něj není zřejmé, o jaké komerční prostory jde.

24. Svá práva dále uplatnila osoba zúčastněná na řízení 2. Ta zaslala soudu zcela shodné vyjádření jako OZNŘ 1., proto ho soud již znovu nerekapituluje. Svá práva uplatnila též osoba zúčastněná na řízení 3., k věci samé se však nevyjádřila.

VI. Posouzení soudem

25. Ve věci samé rozhodl soud bez nařízení jednání, s čímž navrhovatel i odpůrce souhlasili výslovně [§ 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Napadené opatření přezkoumal na základě skutkového i právního stavu v době vydání a v mezích uplatněných návrhových bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 101b odst. 2, 3 a 4 s. ř. s.).

26. Navrhovatel podal návrh včas (§ 101b odst. 1 s. ř. s.) a soud nemá ani pochyby o tom, že je k podání návrhu aktivně procesně legitimován (§ 101a odst. 1 s. ř. s.). Dle judikatury Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) jsou podmínky aktivní procesní legitimace splněny tehdy, tvrdí–li navrhovatel „logicky konsekventně a myslitelně možnost dotčení své právní sféry příslušným opatřením obecné povahy“ (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS z 21. 7. 2009, čj. 1 Ao 1/2009–120, č. 1910/2009 Sb. NSS, bod 34). Navrhovatel namítá, že opatření, které nově upravilo pravidla provozu na komunikaci mj. před jeho nebytovou jednotkou, bude omezovat jeho vlastnické právo a právo podnikat, neboť mu ztíží či znemožní obsluhovat jeho pekařství a lahůdky. Taková tvrzení jsou zcela dostatečná, aby byl navrhovatel aktivně procesně legitimován.

27. Podmínky řízení jsou splněny, soud proto přistoupil k samotnému přezkumu napadeného opatření.

28. Judikatura správních soudů vytvořila algoritmus přezkumu opatření obecné povahy (srov. např. rozsudek NSS z 27. 9. 2005, čj. 1 Ao 1/2005–98, č. 740/2006 Sb. NSS), který se užívá i po novele s. ř. s., jež stanovila vázanost soudu rozsahem a důvody návrhu (srov. rozsudek NSS z 24. 7. 2013, čj. 2 Aos 1/2013–138). Tento algoritmus spočívá v následujících krocích: přezkum (i) pravomoci a (ii) působnosti orgánu, který toto opatření vydal; (iii) zkoumání, zda bylo opatření obecné povahy vydáno v souladu se zákonem stanoveným postupem (včetně zkoumání nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů); (iv) přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska jeho souladu s hmotným právem (materiální kritérium); s tímto krokem souvisí i krok poslední, a to (v) přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska dodržení zásady proporcionality (kritérium přiměřenosti).

29. Navrhovatel nečiní sporným pravomoc a působnost odpůrce k vydání napadeného opatření (první dva kroky algoritmu). Ani zdejší soud takový nedostatek neshledal.

30. Pravomoc odpůrce je dána § 77 odst. 1 písm. c) a § 124 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), a § 32 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve spojení s § 4 odst. 1, 14 a Přílohou 4 obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy č. 55/2020, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy.

31. Odpůrce zároveň postupoval v mezích své působnosti, neboť opatřením upravil okruh vztahů, ke kterým je zákonem zmocněn a v rámci nichž realizuje svoji pravomoc (v podrobnostech srov. např. rozsudky NSS z 27. 9. 2005, čj. 1 Ao 1/2005–98, a z 27. 5. 2010, čj. 9 Ao 1/2010–84).

32. V rámci třetího kroku namítá navrhovatel v různých souvislostech nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů i nesprávný procesní postup při přijímání opatření.

33. K tomu je předně třeba uvést, že případné procesní pochybení, které by vedlo ke zrušení opatření obecné povahy, musí mít určitou intenzitu a musí se dotýkat navrhovatelovy právní sféry. Jak k tomu uvedl rozšířený senát NSS v usnesení z 21. 7. 2009, čj. 1 Ao 1/2009–120, č. 1910/2009 Sb. NSS: „K přípustnosti návrhu však navrhovateli nepostačí, aby namítal pouze takové porušení procedurálních pravidel, které mohlo sice objektivně vést k nezákonnosti opatření obecné povahy, avšak žádným způsobem nemohlo způsobit, že tato nezákonnost se dotkla jeho vlastní právní sféry. Přípustnost návrhu je totiž ve smyslu § 101a s. ř. s. dána tím, že navrhovatel tvrdí zkrácení svých vlastních práv; navrhovatel tedy nemá oprávnění podat actio popularis“ (bod 41). Namítané vady navrhovatele takovou intenzitu nemají a jeho práv se nedotýkají.

34. Navrhovatel namítá nedostatek plné moci zástupce OZNŘ 1. Ze správního spisu vyplývá, že o vydání opatření požádala společnost Korbel a zároveň předložila plnou moc, kterou jí udělila OZNŘ 1. Rozsah zmocnění je v plné moci stanoven „ve všech věcech, které souvisejí se správou nemovitých věcí […] a při výkonu správy pozemků […] parc. č. XY”. Pod takto široce formulovaný rozsah zmocnění lze dle zdejšího soudu zahrnout též podání podnětu k přijetí opatření obecné povahy, které se má týkat úpravy provozu mj. na pozemku parc. č. XY. Úprava provozu na komunikaci na pozemku souvisí s jeho správou. Navíc OZNŘ 1. udělení zastoupení v řízení před odpůrcem ani nyní před soudem nijak nezpochybnila, a z jejího jednání je proto zjevné, že si přála být v řízení společností Korbel zastoupena.

35. I pokud by tomu tak nebylo a plnou moc by OZNŘ 1. udělila vadně, mohl odpůrce řízení zahájit. Podle § 77 odst. 6 zákona o silničním provozu na veřejně přístupné účelové komunikaci se místní nebo přechodná úprava provozu stanoví pouze na návrh nebo se souhlasem jejího vlastníka; to neplatí, jde–li o stanovení místní nebo přechodné úpravy opatřením obecné povahy. V posuzované věci byla místní úprava na veřejné přístupné účelové komunikaci stanovena opatřením obecné povahy, odpůrce proto nemusel řízení zahajovat pouze na návrh či se souhlasem vlastníka.

36. Námitky týkající se nedostatků plné moci proto nejsou důvodné.

37. Navrhovatel dále namítal vady ve zveřejněném návrhu napadeného opatření. To totiž ve výrokové části neobsahovalo zmínku o umístění značky V 12d.

38. Zveřejněný návrh opatření stanovil, že úprava provozu bude mj. spočívat v tom, že: „Před budovou bude ve směru jízdy provedeno VDZ [vodorovné dopravní značení – pozn. soudu] V 12c ‚Zákaz zastavení‘“. V odůvodnění k tomu odpůrce uvedl, že na komunikaci dochází k neoprávněnému odstavování vozidel v jízdních pruzích a VDZ „zakazující stání na vozovce“ může ve spojení s umístěním baliset chodce, kteří vycházejí z bytového domu, ochránit.

39. Schválené opatření oproti tomu stanovilo, že: „Před budovou bude ve směru jízdy provedeno VDZ 12c ‚Zákaz zastavení‘ a V 12d ‚Zákaz stání‘“. Odůvodnění bylo obdobné, pouze přibyla zmínka, že: „VDZ V 12c ‚Zákaz zastavení‘ a V 12d ‚Zákaz stání‘ na vozovce“ může chodce ochránit.

40. Navrhovateli lze proto přisvědčit v tom, že výroková část návrhu opatření neobsahovala žádnou zmínku o umístění značky V 12d. Soud však dospěl k závěru, že toto pochybení odpůrce, nemělo za následek nezákonnost napadeného opatření. Vedly ho k tomu tři důvody.

41. Prvním je samotný obsah uvedených zákazových značek. Značka V 12d vyznačuje úsek, kde je zakázáno stání. Značka V 12c vyznačuje úsek, kde je zakázáno zastavení a stání (bod 6 přílohy č. 8 vyhlášky z 294/2015 Sb.). Stát znamená uvést vozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení [§ 2 písm. n) zákona o silničním provozu]. Zastavit znamená uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu [písm. o) tohoto ustanovení].

42. V textu výrokové části návrhu opatření byla uvedena značka zakazující zastavení. Ta v sobě obsahuje i zákaz stání. Výroková část tak obsahovala (a návrh opatření odůvodňoval) přísnější úpravu, než jaká byla následně přijata. Námitky navrhovatele proti tomuto přísnějšímu zákazu se vztahují i na zákaz mírnější, neboť v nich výslovně brojí právě proti zákazu stání. Tomu odpovídá i argumentace v návrhu, kde navrhovatel mj. tvrdí, že se odpůrce dostatečně nevypořádal s jeho argumentaci právě proti zákazu stání (bod 2.3 návrhu).

43. Druhým důvodem je skutečnost, že mezi účastníky není sporným a vyplývá to i ze správního spisu, že v zákresu situace (grafické části) byly v návrhu i vyhlášeném opatření zakresleny značky V 12c i V 12d. V nákresu je plnou žlutou čárou vyznačena část, kde má být umístěna značka V 12c a přerušovanou žlutou čárou vyznačená část, kde má být umístěna značka V 12d. Na tento nákres výroková část návrhu opatření i schváleného opatření výslovně odkazovala jako na nedílnou součást opatření. Doplnění značky V 12d do textové části je tak spíše opravou zjevné chyby v psaní, než obsahovou změnou opatření.

44. Třetím důvodem je to, že se komunikace nachází v obytné zóně, což opět žádný z účastníků nesporuje. V obytné zóně smějí chodci užívat pozemní komunikaci v celé její šíři (§ 39 odst. 3 zákona o silničním provozu) a stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště (odst. 5 tohoto ustanovení). Zákaz stát mimo parkoviště je proto již obsažen ve vymezení komunikace jako obytné zóny. Značka zákaz stání tento již platný zákaz pouze zdvojuje a činí explicitnějším. Zopakování již platícího zákazu nijak nezasahuje do navrhovatelových práv ani jeho právní sféry, neboť již před vydáním napadeného opatření nemohl on ani nikdo další v části nově označené značkou V 12d stát.

45. Ani tuto námitku proto soud neshledal důvodnou.

46. Důvodná není ani třetí navrhovatelova námitka týkající se pochybení v řízení. Navrhovatel poukazoval na to, že ze správního spisu není zřejmé, v čem spočívala úprava žádosti z 23. 2. 2022.

47. Ve správním spise je založena žádost z 8. 2. 2022 „k úpravě dopravního režimu účelové komunikace před bytovým domem“. Dále je zde průvodní e–mail z 23. 2. 2022, v němž společnost Korbel informuje odpůrce, že zasílá opravenou žádost a fotografii opět poškozeného skla. V žádosti je specifikováno, že OZNŘ 1. žádá „stanovení místní úpravy provozu na bezejmenné veřejně přístupné účelové komunikaci na pozemcích XY, XZ, před bytovým domem“. Seznam příloh je u obou žádostí shodný.

48. Ze správního spisu je dle soudu zřejmé, že změna žádosti spočívala pouze v upřesnění požadované úpravy, tak aby odpovídala terminologii zákona o silničním provozu a aby v ní byly přesně specifikovány pozemky, kterých se týká. Zároveň byla doplněna fotografie poškozené markýzy. Z ničeho neplyne, že by docházelo k jakékoliv jiné změně a navrhovatelovy námitky a pochyby jsou v tomto ohledu čistě spekulativní. Z toho důvodu není ani nijak zásadní, že souhlasné stanovisko policie je z 21. 2. 2022, neboť ze spisu nevyplývá, že by se grafické znázornění situace, na kterém je souhlas vyjádřen, jakkoliv měnilo. Grafické znázornění odpovídá vydanému opatření.

49. Navrhovatel dále namítal, že je opatření nepřezkoumatelné, neboť se odpůrce nevypořádal s jeho námitkami a nepopsal úvahy, kterými se při hodnocení podkladů řídil.

50. Napadené opatření není nepřezkoumatelné. K náležitostem odůvodnění opatření obecné povahy se vyjádřil NSS např. v rozsudku z 22. 12. 2011, čj. 8 Ao 6/2011–87, č. 2741/2013 Sb. NSS: „správní orgán se v odůvodnění opatření obecné povahy musí vypořádat s uplatněnými připomínkami, s nimiž se musí zabývat jako s podkladem pro jeho vydání; dle § 172 odst. 5 správního řádu je součástí odůvodnění opatření obecné povahy dále rozhodnutí o námitkách, které navíc musí obsahovat vlastní odůvodnění“ (bod 67). Těmto požadavkům odpůrce dostál, neboť odůvodnil, co ho vedlo k vydání napadeného opatření, a zároveň se vyjádřil i k jednotlivým námitkám navrhovatele. O přezkoumatelnosti ostatně svědčí též to, že navrhovatel v nyní podaném návrhu argumentuje proti důvodům, které odpůrce v opatření uvedl.

51. Soud následně posoudil, zda jsou značky, které navrhovatel napadl, v souladu s hmotným právem (čtvrtý krok přezkumného algoritmu) a zda je jimi zaváděná úprava přiměřená (pátý krok).

52. Značku B 16 umístil odpůrce na komunikaci proto, že markýza nad vchodem do bytového domu byla opakovaně poškozena. Soud takovou úvahu považuje jednak za přezkoumatelnou, jednak za zákonnou. Úprava ani nepřiměřeně nezasahuje do navrhovatelových práv. Skutečnost, že skleněná markýza byla poškozena, doložila OZNŘ 1. fotografiemi a navrhovatel tuto skutečnost nezpochybňuje. Umístění značky B 16 je řešením tohoto problému. Ten by naopak neřešilo navrhovatelem nabízené řešení vyjmout ze zákazu dopravní obsluhu. Je–li vozidlo dopravní obsluhy nižší než 2,8 metrů, může nyní na komunikaci vjet, není–li nižší, pak může poškodit markýzu, čímž by došlo ke zmaření účelu, pro který se značka na komunikaci umístila. Navrhovatel nijak nedoložil, že by markýzu poškozovala jen vozidla, které nejsou dopravní obsluhou. Výškový limit neznemožňuje zásobování provozoven. Ty lze nadále zásobovat vozidly splňujícími výškový limit, případně vozidly vyššími, která ale budou muset zaparkovat jinde.

53. Značka V 12c zakazuje v části komunikace zastavení. Umístění značky není v rozporu s hmotným právem. Navrhovatel v této souvislosti poukazoval na § 78 odst. 2 zákona o silničním provozu, který stanoví, že dopravní značky se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný veřejný zájem. S tímto ustanovením však uvedená značka v rozporu není. Odpůrce správně poukázal na nutnost ochrany pěších na komunikaci před bytovým domem a nutnost provoz upravit, když i navrhovatel v námitkách uvádí, že řidiči nyní platný zákaz stání porušují. Z ničeho nevyplývá, že by značka měla být umístěna šikanózně či samoúčelně.

54. Soud opakovaně poukazuje na skutečnost, že komunikace je v obytné zóně. Jde tedy o úsek komunikace, která je primárně určena pro jiné účely než je silniční provoz (srov. Kovalčíková, D., Štandera, J.: Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 100). V obytné zóně smějí chodci užívat komunikaci v celé její šířce a jsou na ní povoleny též hry dětí (§ 39 odst. 3 zákona o silničním provozu). Není proto důvodná navrhovatelova argumentace, že chránit chodce je třeba pouze u vchodu do bytového domu. Při opakovaném poškození budovy, které OZNŘ 1. rovněž doložila fotografiemi, považuje soud za důvodné a přiměřené omezit provoz na komunikaci zákazem zastavení. Odpůrce též přesvědčivě vysvětlil, proč před vchodem do bytového domu je umístěn pouze zákaz stání, nikoliv zastavení. Komunikace je zde širší, což plyne i z grafické části opatření, je zde proto více prostoru pro případné zastavující vozidlo. Ani tento zákaz nezasahuje nepřiměřeně do navrhovatelových práv a zájmů, neboť jak již soud vysvětlil výše, provozovny v nebytové jednotce mohou být nadále zásobovány – zásobovací vozidla mohou zastavit před vchodem do bytového domu, případně mohou parkovat na některém z parkovacích stání na komunikaci. Z ničeho neplyne, že by bylo nutné, aby zásobovací vůz mohl zastavit přímo před vchodem do provozovny.

55. Značka V 12d zakazuje stání v rozšířené části před vchodem do bytového domu. K jejímu neuvedení v textové části návrhu opatření se již soud vyjádřil výše. Zde pouze uvádí, že ani tato značka není umístěna v rozporu se zákonem. Navrhovatel v souvislostí s ní pouze uvedl, že zdvojuje již platný zákaz stání v obytné zóně. To však nečiní značku nezákonnou a navíc, jak popsal soud výše, se tato značka nijak nedotýká navrhovatelových práv či jeho právní sféry.

56. Dodatková tabulka E 13 nově rozšířila některá parkovací místa pro návštěvy a komerci oproti dosavadnímu vyhrazení pro zákazníky komerčních prostor. I tato změna je dle soudu v souladu s právními předpisy a přiměřená. Odpůrce dostatečně vysvětlil, že důvodem pro změnu tabulky je skutečnost, že parkovací místa na komunikaci jsou využívány nejenom návštěvníky komerčních prostor ale též návštěvami obyvatelů bytového domu. Samotná změna vymezení není v rozporu s právními předpisy. Z toho, že doposud dodatková tabulka vyhrazovala parkovací stání pro návštěvníky komerčních prostor, nemohlo navrhovateli vzniknout legitimní očekávání, že dodatková tabulka nebude nikdy změněna. Přijetí takové konstrukce by znemožňovalo jakoukoliv změnu. Spojuje–li navrhovatel nezákonnost této změny v tom, že má právo výhradně užívat některá z parkovacích míst, pomíjí, že jeho právo vyplývá ze soukromoprávního titulu. Své právo totiž navrhovatel spojuje se smlouvou o převodu vlastnictví k nebytové jednotce a změně prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v budově. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného (§ 1 odst. 1 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). To v posuzované věci znamená především to, že změna dodatkové tabulky nemá žádný vliv na navrhovatelovo právo výhradně užívat některá z parkovacích míst. Existuje–li toto právo, tak platí i po změně dodatkové tabulky a navrhovatelovi nadále svědčí. Změnu dodatkové tabulky povazuje soud za přiměřenou, neboť parkovací místa na komunikaci se nachází před bytovým domem s více jak 300 vlastníky bytů. Umožnění využívat parkovací místa na komunikaci (ke kterým navrhovatel nemá výhradní užívací právo) též návštěvám vlastníků bytů nepovažuje soud za jakkoliv nepřiměřené.

57. Ani tyto námitky proto neshledal soud důvodnými.

VII. Závěr a náklady řízení

58. Návrh není důvodný, proto ho soud výrokem I. zamítl podle § 101d odst. 2 věta druhá s. ř. s.

59. O nákladech účastníků řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Odpůrce byl ve věci plně úspěšný, nevznikly mu však žádné náklady řízení nad rámec běžného výkonu úřední činnosti.

60. Výrokem III. rozhodl soud o nákladech řízení osob zúčastněných na řízení. Ty nemají dle § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na jejich náhradu, neboť jim soud v tomto řízení žádnou povinnost neuložil.

Poučení

I. Vymezení věci II. Obsah správního spisu a napadené opatření III. Návrhové body IV. Vyjádření odpůrce V. Osoby zúčastněné na řízení VI. Posouzení soudem VII. Závěr a náklady řízení