11 Ad 11/2023–32

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: AFANASY, s.r.o., IČO 11721022 sídlem U Elektry 830/2b, 198 00 Praha 9 zastoupená advokátem JUDr. Petrem Novotným sídlem Archangelská 1568/1, 100 00 Praha 10 proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2023, č. j. 4664/1.30/23–4 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Vymezení věci 1. Žalobkyně se na soud obrátila, neboť ji správní orgány uznaly vinnou ze tří přestupků na úseku zaměstnanosti. Domáhá se zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný pouze drobně upřesnil výroky rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ze dne 21. 3. 2023, č. j. 857/9.30/23–11. V ostatním jeho rozhodnutí potvrdil a žalobkynino odvolání zamítl jako nedůvodné.

2. Žalobkyně byla shledána vinnou ze spáchání následujících přestupků. a) podle § 140 odst. 1 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kterého se žalobkyně dopustila tím, že nesplnila oznamovací povinnost, jelikož písemně neinformovala příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce České republiky o změnách dříve nahlášených údajů své zaměstnankyně ukrajinské státní příslušnosti, b) podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 30. 6. 2023, jehož se žalobkyně dopustila tím, že zastřeně zprostředkovávala zaměstnání podle § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti, neboť v období od 25. 3. 2022 do 3. 5. 2022 pronajmula pracovní sílu svých zaměstnanců, resp. tyto zaměstnance dočasně přidělila k výkonu práce spočívající ve skládání a prokládání dřeva k subjektu Dřevopodnik Hausner s.r.o., IČO 48910066, na pracoviště „Areál Dřevopodnik Hausner s.r.o. – Stará Hala, Nová Hala, Hala 8 a Hala 1“, na adrese Nádražní 797, 768 05 Koryčany, bez povolení ke zprostředkování zaměstnání, čímž porušila § 14 odst. 3 písm. b) v návaznosti na § 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, čímž nedodržela podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti, c) podle § 140 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti, kterého se dopustila tím, že jako zaměstnavatel neměla v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, konkrétně dne 3. 5. 2022 v místě pracoviště „Areál Dřevopodnik Hausner s.r.o. – Stará Hala, Nová Hala, Hala 8 a Hala 1“ neměla kopii pracovní smlouvy ze dne 21. 4. 2022 osoby N. S., ani kopii pracovní smlouvy ze dne 21. 4. 2022 osoby I. P., čímž porušila § 136 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

3. Za tyto přestupky byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 190 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč.

2. Žalobní argumentace 4. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, a proto navrhla, aby jej soud zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

5. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá, že není pravdou, že spáchala přestupek podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti, tedy, že zastřeně zprostředkovala zaměstnání a pronajmula svoji pracovní sílu, či přidělila zaměstnance k výkonu práce u společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o. bez povolení zprostředkování zaměstnání. Dle žalobkyně není ani pravdou, že by porušila § 14 odst. 3 písm. b) v návaznosti na § 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti a nedodržela podmínky pro zprostředkování zaměstnání. Jednalo se o standardní obchodní spolupráci dvou samostatných podnikatelských subjektů, na jejímž základě následně došlo k realizaci dohodnutého díla, a to v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo mezi společnostmi Dřevopodnik Hausner s.r.o. a žalobkyní. Dle žalobkyně nebylo nic ze shora uvedeného prokázáno ani provedeným dokazováním v rámci správního řízení.

6. V druhém žalobním bodu žalobkyně namítá, že kopii dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu měly N. S. a I. P. v místě pracoviště. Neměly je pouze fyzicky u sebe, a to s ohledem na charakter vykonávané práce.

7. Ve třetím žalobním bodu žalobkyně namítá, že žádný zákon neporušila, a není tak dán ani žádný důvod pro uložení pokuty.

3. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl a nepřiznal žádnému účastníkovi náhradu nákladů řízení.

9. Plně odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a rozhodnutí oblastního inspektorátu práce. Totožnými námitkami se totiž žalobkyně bránila již ve správním řízení. Žalobkyně nepřináší žádné nové skutečnosti, ani nepolemizuje se závěry žalovaného, pouze odmítá, že by přestupky spáchala.

10. Žalovaný setrvává na tom, že se žalobkyně uvedených přestupků dopustila. Skutkový stav věci byl zjištěn v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a správní orgány se naplněním jak formální, tak materiální stránky přestupků řádně zabýval. Osvětlily i to, že je zde dán důvod pro uložení pokuty ve výši 190 000 Kč, stejně jako pro uložení povinnosti nahradit náklady přestupkového řízení.

4. Dosavadní průběh 11. Oblastní inspektorát práce zahájil dne 3. 5. 2022 u žalobkyně na pracovišti „Areál Dřevopodnik Hausner s.r.o. – Stará Hala, Nová Hala, Hala 8 a Hala 1“ na adrese Nádražní 797, 768 05 Koryčany, kontrolu podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Předmětem kontroly bylo dodržování pracovněprávních předpisů podle § 126 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

12. Výsledky kontroly byly shrnuty a zadokumentovány v protokolu o kontrole ze dne 26. 7. 2022, č. j. 14007/9.72/22–19. Žalobkyně nevyužila svého práva podat proti kontrolnímu zjištění námitky, a tak byla kontrola ukončena.

13. Dne 16. 1. 2023 zahájil oblastní inspektorát s žalobkyní přestupkové řízení, a to doručením příkazu ze dne 9. 1. 2023, č. j. 857/9.30/23–4, kterým oblastní inspektorát uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupků uvedených výše a uložil jí pokutu ve výši 190 000 Kč. Proti příkazu podala žalobkyně včasný odpor, čímž došlo ke zrušení příkazu a bylo pokračováno v přestupkovém řízení.

14. O pokračování přestupkového řízení byla žalobkyně zpravena Vyrozuměním o pokračování řízení a oznámení o provedení důkazů ze dne 25. 1. 2023, č. j. 857/9.30/23–6. Žalobkyně byla mimo jiné vyrozuměna o termínu provedení důkazů listinou mimo ústní jednání, a sice dne 14. 2. 2023, u čehož měla žalobkyně právo být přítomna. Zároveň oblastní inspektorát práce žalobkyni upozornil na možnost doložit a prokázat své osobní a majetkové poměry.

15. Žalobkyni bylo dne 20. 2. 2023 doručeno ze strany oblastního inspektorátu práce Vyrozumění o ukončení dokazování ze dne 14. 2. 2023, č. j. 857/9.30/23–8. Ve vyrozumění byla žalobkyně informována o svém právu vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k pokladům pro rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 a § 38 odst. 1 správního řádu. Dne 27. 2. 2023 žalobkyně zaslala oblastnímu inspektorátu práce své vyjádření k věci.

16. Rozhodnutím ze dne 21. 3. 2023, č. j. 857/9.30/23–11 shledal Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj žalobkyni vinnou ze spáchání přestupků podle § 140 odst. 1 písm. d), § 140 odst. 1 písm. g) a § 140 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti. Za tyto přestupky jí byl uložen správní trest pokuty ve výši 190 000 Kč a byla jí stanovena povinnost uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.

17. Proti uvedenému rozhodnutí, tj. proti všem výrokům daného rozhodnutí, podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.

5. Posouzení věci soudem 19. Ve věci se konalo ústní jednání v souladu s § 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

20. Žalobkyně na jednání odkázala na svoji žalobní argumentaci, na níž setrvala. Je přesvědčena, že se nedopustila žádného přestupku a spolupráce mezi ní a dřevopodnikem byla plněním ze smlouvy o dílo.

22. Žalovaná též odkázala na svoji argumentaci.

23. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

24. Žalobu podala včas osoba k tomu oprávněná.

25. Žaloba není důvodná.

26. Soud vycházel z následující právní úpravy.

27. Podle § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti se pro účely tohoto zákona rozumí zastřeným zprostředkováním zaměstnání činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b).

28. Podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti zprostředkováním zaměstnání se rozumí zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen uživatel“).

29. Podle § 14 odst. 3 písm. b) zákona o zaměstnanosti zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (dále jen „agentury práce“).

30. Podle § 136 odst. 1 zákona o zaměstnanosti právnická nebo fyzická osoba je jako zaměstnavatel povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Splnění povinnosti podle věty první se nevyžaduje, splnil–li zaměstnavatel povinnost oznámit územní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.

31. Podle § 140 odst. 1 písm. f) zákona o zaměstnanosti, ve zněním účinném do 31. 12. 2023, se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) nebo výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní.

32. Podle § 140 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu podle § 136 odst. 1 nebo 2.

33. Žalobkyně se ve své žalobní argumentaci omezila v zásadě jen na nesouhlas s tím, že přestupky spáchala. Nad rámec prostého nesouhlasu namítla, že její spolupráce se společností Dřevopodnik Hausner s.r.o. probíhala na základě smlouvy o dílo a že její pracovnice pracovněprávní dokumenty na pracovišti měly. Obdobně žalobkyně argumentovala již v odvolacím řízení, přičemž žalovaný se s těmito námitkami dostatečně a komplexně vypořádal v napadeném rozhodnutí. Soud považuje vypořádání těchto námitek za věcně správné, zákonné a vyčerpávající, odkazuje proto především na odůvodnění napadeného rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, neboť smyslem soudního přezkumu není podrobně opakovat již jednou vyřčené [k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005–130, nebo ze dne 30. 6. 2014, č. j. 8 Azs 71/2014–49].

34. Předně je nutno uvést, že pro posouzení toho, zda se jednalo o zastřený pronájem pracovní síly, tj. zprostředkování zaměstnání, není rozhodující formální vymezení a obsah smluvních vztahů. Rozhodující je faktický obsah těchto vztahů (viz rozsudek NSS ze dne 29. 3. 2022, č. j. 4 Ads 349/2021–53). Nelze tedy bez dalšího přijmout, že žalobkyně měla se společností Dřevopodnik Hausner s.r.o. uzavřenou rámcovou smlouvu o dílo č. 1/2022 a dílo spočívalo ve skládání a prokládání řeziva ve vlastnictví objednatele na jím vyhrazeném místě v jeho areálu.

35. Při kontrole zaměstnanci společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o. (konkrétně paní F. a pánové K. B., D. B. a Ž.) uvedli, že na hale pracují též cizinci, a to pan A., paní P., F., S., S., K., K. a S. Seznámení cizinců s pracovištěm a podmínkami práce probíhá tak, že paní Žáčková přivede na pracoviště ukrajinské pracovníky a řekne panu K. B., že budou pracovat na určité hale. Pan K. B. následně ukrajinským pracovníkům ukáže kde, jak a co budou vykonávat. Průběžně také kontroluje, zda je dřevo správně naskládané. V průběhu směny chodí provádět kontrolu i paní Žáčková. Kromě pracovníků a vedení společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o. práci zahraničních pracovníků nikdo jiný nekontroluje. Pracovní prostředky, s nimiž shora uvedení zahraniční zaměstnanci práci vykonávají, stejně tak jako ochranné prostředky, které jsou jim poskytovány, jsou společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o. Ochranné pomůcky, jako jsou špunty, sluchátka a rukavice, jim přiděluje sám pan K. B. Rovněž materiál, který zpracovávají, patří společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o. Nikdo z uvedených zaměstnanců dřevopodniku neví o tom, že by bylo pracoviště rozděleno pro jiné subjekty. Za výsledek práce na hale odpovídá pan K. B., případné reklamace by řešilo vedení dřevopodniku. Před tím, než danou práci začali vykonávat zahraniční zaměstnanci, prováděli ji zaměstnanci společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o. Avšak po odchodu těchto zaměstnanců využívají jiné pracovníky. Nevěděli, zda ukrajinští pracovníci byli seznámeni se zásadami BOZP. Pan K. B. je seznamuje s bezpečností práce pouze na hale, kde mu nikdo nic nepodepisuje. Paní F. mimo jiné uvedla, že paní P., S., F. a S. jí pomáhají nosit desky na mašinu, které paní F. řeže a tyto čtyři cizinky je poté odebírají a skládají na paletu. Dle ní jsou podřízeny paní Žáčkové. Práci jim zadává a následně i kontroluje pan K. B. Pan Ž. uvedl, že práci panu A. zadává buď on z pozice mistra nebo pan Hausner mladší, majitel. Vykonanou práci také kontroluje pan Ž. či pan Hausner mladší.

36. Paní Žáčková, jednatelka společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o., uvedla, že školení BOZP zajišťuje žalobkyně, ale i společnost Dřevopodnik Hausner s.r.o. má zpracovaný manuál BOZP v ukrajinštině, s kterým se zaměstnanci žalobkyně rovněž seznámili. Pracovní oděv, špunty, sluchátka a rukavice by měla zajišťovat žalobkyně. Obecně zaměstnanci žalobkyně vykonávají skládání a prokládaní dřeva. Spolupráce s žalobkyní probíhá tak, že se dohodne objem zakázky (většinou na 14 dnů) a podle množství zakázky žalobkyně pošle počet lidí, kteří by měli zakázku splnit. Pracovní úkoly zadává a kontroluje paní Midyanková, jednatelka žalobkyně. Vykonávaná práce je jednoduchá a opakující se. Úkolem pracovníků žalobkyně je jen skládat dřevo a tvořit balíky. Kontrolu tak většinou provádí mistři.

37. Zástupce žalobkyně uvedl, že zaměstnanci žalobkyně na pracovišti dřevo odeberou, naskládají do balíků a ty převezou vysokozdvižnými vozíky zaměstnanci společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o. do sušárny. Po usušení jsou balíky převezeny zpět zaměstnancům žalobkyně a oni je opět přeskládají podle zakázek. Tyto práce zaměstnanci dřevopodniku nevykonávají. Když některý ze zaměstnanců zrovna chybí, tak se práce odloží. Pracovníky žalobkyně s pracovištěm seznámila paní Midyanka, která na pracovišti bývá jedenkrát týdně a práci zadává a kontroluje. Práci není potřeba pracovníkům zadávat každý den, většinou se zakázka kompletuje 2–3 dny. Potvrdil, že materiál, se kterým zaměstnanci pracují, patří společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o. Ke skládání a prokládání dřeva žádné nástroje nepotřebují, pouze si po sobě uklízí, přičemž smetáky a lopatky patří žalobkyni. Špunty do uší, rukavice a pracovní obuv předává zaměstnancům žalobkyně. Koordinátora na pracovišti vykonává pan M., který také odpovídá za práci zaměstnanců. Se zásadami BOZP a PO seznamuje pracovníky žalobkyně pan M., ten byl v této oblasti proškolen panem Hausnerem mladším a paní Žáčkovou.

38. Z obsahu protokolu o kontrole ze dne 26. 7. 2022, č. j. 14007/9.72/22–19, mimo jiné vyplynulo, že v době kontroly dne 3. 5. 2022 bylo při výkonu práce na pracovišti zjištěno osm cizinců (pan Y. A., paní M. K., N. S., I. K., O. S., L. F., I. P., a N. S.), kteří skládali dřevěné desky. Na pracovišti vykonávali práci nejen zaměstnanci žalobkyně, ale i zaměstnanci dřevopodniku.

39. Dle listin založených ve správním spise byla mezi žalobkyní jako zhotovitelem a společností Dřevopodnik Hausner s.r.o. jako objednatelem uzavřena dne 3. 1. 2022 Rámcová smlouva o dílo č. 1/2022, ve které se zhotovitel zavázal provádět pro objednatele řádně a včas dílo spočívající ve skládání a prokládání řeziva ve vlastnictví objednatele nebo třetích osob, v provádění úklidových prací nebo v čištění prostranství. Strany si dále sjednaly, že dílo bude zhotovitelem pro objednatele prováděno teprve na základě dílčích objednávek objednatele. Ve spise jsou založeny objednávky č. 1/2022 – č. 6/2022 a k nim se vztahující předávací protokoly a faktury. Předmětem objednávek bylo skládání a prokládání řeziva. V každé objednávce byl uveden termín a doba zhotovení díla, jeho cena a množství. V každém předávacím protokole je také uvedeno datum předání díla a předané množství. Žalobykně není držitelem povolení ke zprostředkování zaměstnání.

40. Podstata agenturní práce spočívá v tom, že zaměstnavatel na základě povolení dle zvláštního právního předpisu dočasně přiděluje své zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání. Charakteristikou agenturní práce se opakovaně zabýval NSS, který např. v rozsudku ze dne 20. 10. 2016, č. j. 2 Afs 177/2016–14, č. 3504/2017 Sb. NSS, uvedl, že se „jedná o specifický druh výkonu závislé práce, který se odlišuje od klasického pracovního poměru, neboť do vztahu zaměstnance a zaměstnavatele vstupuje další subjekt. Po právní stránce je pracovník zaměstnancem agentury práce, ale fakticky sjednanou práci vykonává u uživatele. Je tedy zřejmé, že agentura práce nese veškerá právní a z toho plynoucí ekonomická rizika zajištění práce pro zaměstnance. Pravidelný model agenturního zaměstnávání bude obvykle nastaven tak, že agentura práce inkasuje v podobě provize za zprostředkování odměnu zejména za administraci agenturních zaměstnanců a za riziko spojené s jejich pracovněprávními nároky“. Obvykle tedy agentura práce spolupracuje s jedním či více uživateli její pracovní síly a pomáhá mu vykrývat v čase se měnící potřebu pracovní síly. Smyslem institutu agenturního zaměstnávání je umožnit uživatelům najímání pracovníků, aniž by s nimi museli uzavírat pracovní smlouvy.

41. Za vztah, který není označován vztahem agentury práce a uživatele, lze označit poskytování takových služeb, kterým není dodávání zaměstnanců. Specifickým poskytováním služeb jedním subjektem druhému je zhotovení díla. Vzájemná práva a povinnosti zhotovitele díla a objednatele upravuje smlouva o dílo. Podle § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá–li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava na úprava stavby nebo její části. Dílem je tak výsledek určité činnosti, nikoliv samotná činnost, za který je možno určit odpovědnost za vady díla. Z tohoto plyne, že dílo jako takové vykazuje charakterové vlastnosti, na základě, kterých je možno určit, co bylo zhotoveno, zda splňuje požadavky na něj kladené objednatelem, že bylo zhotoveno ve smluvně domluveném termínu a jakosti, stejně jako je bezpochyby určitelné, že za výsledné dílo odpovídá jen a pouze jeho zhotovitel.

42. K odlišnostem mezi agenturním zaměstnáváním a poskytováním služeb a ke specifikům agenturního zaměstnávání se NSS vyjádřil např. v rozsudku ze dne 30. 6. 2015, č. j. 2 Ads 173/2014–28, v němž uvedl, že „základním rozlišovacím znakem mezi pronájmem pracovní síly a poskytnutím služby je komplexnost zajišťovaných činností. V případě poskytování služby se jedná o činnost prováděnou poskytovatelem pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Oproti tomu v případě pronájmu pracovní síly nemá pronajímatel pracovní síly (agentura práce) odpovědnost za výsledek práce a své pronajaté zaměstnance při výkonu práce neřídí“. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. 8. 2018, č. j. 31 Ad 2/2017–43, doplnil, že „tyto závěry lze také plně vztáhnout na rozlišování mezi zhotovením díla a pronájmem pracovní síly“. S tím zdejší soud plně souhlasí.

43. Při posouzení toho, zda se jednalo o zastřené zprostředkování zaměstnání, či výkon dle smlouvy o dílo, je rozhodující posoudit faktický stav, který panoval mezi zaměstnanci žalobkyně a společností Dřevopodnik Hausner s.r.o. Pokud by žalobkyně měla plnit obsah smlouvy o dílo, musela by komplexně zajišťovat činnost související s plněním takového závazku. Musela by především sama zadávat, organizovat a kontrolovat práci svých zaměstnanců, zajistit jim pracovní pomůcky, pracovní prostory a přístup do nich, sama je školit jak z hlediska prováděné práce, tak také z BOZP a následně nést odpovědnost za jejich činnost a výsledek předat objednateli. Takovémuto komplexnímu zajištění všech činností však zjištění učiněná správními orgány rozhodně nenasvědčují.

44. Jak vyplynulo ze všech kontrolních zjištění, tak zahraniční zaměstnanci vykonávali práci dle pokynů zaměstnanců společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o. spočívající ve skládání a prokládání dřevěných desek bezprostředně pro tuto společnost. Skutečnost, že práci těchto zahraničních zaměstnanců již nijak neřídila žalobkyně, nýbrž že tyto pracovníci podléhali instrukcím pana K. B., paní Žáčkové a pana Ž. vyplývá mimo jiné z poskytnutí součinnosti pánů D. B., K. B., Ž. a paní F. Pan K. B. dokonce vypověděl, že pracovníkům práci předvede, tj. co a jak mají dělat. Zaměstnanci žalobkyně byli na zaměstnancích společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o. závislí rovněž v tom směru, že jim pro práci poskytovala ochranné pracovní prostředky (rukavice a špunty do uší), jak se vyjádřila paní F. i páno Ž. a K. B., který uvedl, že tyto ochranné prostředky jim sám vydává. Je nutné rovněž podotknout, že shora uvedení zaměstnanci žalobkyně nevykonávali žádnou zvláštní vyčleněnou činnost, nýbrž skládali a prokládali dřevěné desky. Paní Žáčková a pánové Ž. i M. nepřímo potvrdili, že práce, kterou vykonávají pracovníci žalobkyně je jednoduchá, opakující se a je u ní nízká pravděpodobnost, že by mohla být provedena vadně nebo že by při ní zaměstnanci způsobili škodu. Zahraniční pracovníci tedy doplňovali počet zaměstnanců společnosti Dřevopodnik Hausner s.r.o., aby tato společnost měla na každou činnost, ke které při zpracování dřeva dochází, dostatečné množství pracovníků.

45. Práce zaměstnanců žalobkyně tak neplnila znaky samostatného zhotovování díla, neboť z celkového kontextu posuzované věci plyne, že žalobkyně poskytla své zaměstnance nikoliv k provedení díla, ale k poskytnutí své pracovní síly pro opakující se výkon práce spočívající ve skládání a prokládaní dřevěných desek. Závěr správních orgánů je tedy správný, neboť činnost žalobkyně nepředstavovala vytváření díla. Jimi učiněná skutková zjištění odůvodňují závěr, že žalobkyně materiálně vystupovala jako agentura práce bez příslušného povolení. Správní orgány se řídily shora citovanou judikaturou a při posuzování otázky spáchání přestupku žalobkyní zjišťovaly především faktický stav v dané věci.

46. Žalobkyně dále namítala, že není pravdou, že by jako zaměstnavatel neměla v místě pracoviště kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu. Kopii dokladů měly osoby N. S. a I. P. v místě pracoviště, jen je neměly fyzicky u sebe.

47. Povinnost podle § 136 odst. 1 zákona o zaměstnanosti stíhá zaměstnavatele, nikoliv jeho zaměstnance. Je to tedy zaměstnavatel, kdo je povinen zajistit, aby na pracovišti byly kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu fyzické osoby, a nemůže ji bez dalšího přenést na své zaměstnance. Žalobkyně v průběhu kontroly oblastního inspektorátu práce uvedla, že kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu zaměstnanců žalobkyně na pracovišti uloženy nemá (v podrobnostech srov. str. 18 prvostupňového rozhodnutí). Nelze přisvědčit tomu, že jmenované osoby nemohly mít doklady u sebe vzhledem k charakteru vykonávané práce, neboť ani charakter vykonávané práce by nezprošťoval žalobkyni plnění její zákonné povinnosti. Je povinností žalobkyně mít kopie dokladů v místě pracoviště, aby nevznikl prostor k zakrytí jiného, závažnějšího protiprávního jednání, např. umožnění výkonu nelegální práce. Ani tato námitka proto není důvodná.

48. Závěrem žalobkyně tvrdila, že je přesvědčena o tom, že se žádného porušení zákona nedopustila, a není tak v jejím případě dán ani žádný zákonný důvod pro ukládání pokuty. Její nepřiměřenost nenamítala a moderaci nepožadovala. Soud výše vysvětlil, že žalobkyně přestupky spáchala, proto bylo též na místě jí uložit pokutu.

6. Závěr a náklady řízení 51. Soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji zamítl postupem podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

52. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, a měl by proto právo na náhradu nákladů řízení. Žádné náklady řízení nad rámec běžného výkonu úřední činnosti mu však nevznikly, proto mu soud jejich náhradu nepřiznal.

Poučení

1. Vymezení věci 2. Žalobní argumentace 3. Vyjádření žalovaného 4. Dosavadní průběh 5. Posouzení věci soudem 6. Závěr a náklady řízení