11 Af 8/2022 – 128

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Marka Bedřicha a soudkyň Jitky Hroudové a Pavly Klusáčkové v právní věci žalobce: DALTEK GROUP a.s., IČ: 258 18 759, se sídlem Sokolská 1792/52, 120 00 Praha 2, zastoupený Tomášem Goláněm, daňová kancelář s.r.o. sídlem Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín proti žalovanému: Generální ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2022, čj. 22378–3/2022–900000–31, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Celního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 12. 10. 2021, č.j. 474324–13/2021–510000–51, jímž bylo na základě výsledků kontroly po propuštění zboží rozhodnuto o doměření cla žalobci ve výši 811 466 Kč, a to ve výši rozdílu mezi částkou cla původně vyměřenou v celním řízení ev. č. 19CZ5100001G6GKZX6 ze dne 26. 3. 2019 ve výši 0 Kč a částkou cla nově stanovenou ve výši 811 466 Kč. Doměřená částka cla zahrnovala antidumpingové clo ve výši 602 109 Kč a dodatečné clo ve výši 209 357 Kč.

2. Žalobci byla uložena celní povinnost vyplývající z nařízení Rady (EU) č. 1331/2011 ze dne 14. 12. 2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „nařízení o antidumpingovém clu"), neboť ve smyslu čl. 60 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „celní kodex"), nebyl prokázán deklarovaný původ zboží v Indii.

3. Předmětem sporu je dle žalobce nejen výklad unijních předpisů týkajících se deklarování původu zboží, ale především v odborné skutkové otázce, zda lze polotovary, které dále zpracovávala společnost Maxim Tubes považovat za duté profily, popř. zda tímto zpracováním společností Maxim Tubes získaly hotové výrobky nepreferenční původ ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu.

4. Rozhodující senát předesílá, že na výsledek řízení měl vliv vývoj judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), v průběhu řízení před městským soudem, kdy městský soud řízení usnesením ze dne 20. 3. 2024, č. j. 11 Af 8/2022–101, přerušil do skončení řízení o předběžné otázce, o které rozhodl SDEU dne 2. 10. 2025 ve věci C–86/24, CS STEEL. Městský soud proto usnesením ze dne 7. 10. 2025, č. j. 11 Af 8/2022–107, v přerušeném řízení pokračoval. Žalobní body 5. Žalobce nejprve uvedl, že přijal dle celního prohlášení bezešvé trubky z nerezavějící oceli od obchodní společnosti Maxim Tubes Company Pvt. Itd (dále jen „Maxim Tubes“), a namítl, že celní úřad bez provedení dokazování vycházel ze závěrů zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“), a na celní prohlášení uvalil dodatečné clo ve výši 71,9 %.

6. Zpráva OLAF je dle žalobce příliš obecná a neúplná, a v rozporu s rozhodnutími polských, italských a německých orgánů, čehož si byl žalovaný vědom, když se aplikaci této zprávy vyhnul. Žalobce přitom zdůraznil, že poznámku OLAF nelze posuzovat samostatně, jak činí žalovaný, neboť je nedílnou součástí zprávy OLAF, kterou doplňuje, je navázána na předchozí šetření a je nutno ji posuzovat v komplexu zjištění vyplývajících ze zprávy OLAF.

7. V bodu III. žalobce rozvádí problematiku pravidel nepreferenčního původu, odkazuje na výsledky znaleckého zkoumání, zabývá se problematikou trub/trubek a dutých profilů. Poukázal na to, že mezi žalobcem a žalovaným je spor již v otázce identifikace výrobků dodaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), společnosti Maxim Tubes. Dle žalovaného se mělo jednat nikoliv o duté profily, ale o trubky. To dovozuje z formálních dokladů, na nichž jsou označeny konkrétní výrobky. Žalobce také vytýká žalovanému, že neakceptoval závěry znaleckého posudku znalce Doc. Ing. J. J., Csc, (dále jen „znalec J.“), který žalobce předložil v řízení žalovanému, a ve kterém znalec uvedl, že deklarované výrobky pocházející z Číny lze plně podřadit pod pojem dutý profil, neboť takto se standardně také výrobek/semiprodukt označuje napříč trhem po celém světě. Žalobce dále namítá, že žalovaný nemá dostatečné odborné znalosti ke komplexnímu posouzení merita věci. Vytýká mu, že v základu nesprávně identifikuje výrobky pocházející z ČLR, neboť vychází z obecné definice, nikoliv definice pro výrobky identifikované v řízení. Takto jej definují všichni znalci, tedy nejen znalec J., ale také indický znalec V. G. V., a nakonec i pan G., o nějž se opírá jak OLAF, tak žalovaný. Shodují se tedy na dané terminologii všichni znalci napříč řízením, pouze žalovaný tuto terminologii opakovaně odmítá. Tvrdí–li žalovaný, že s dutým profilem jako meziproduktem přišli poprvé indičtí výrobci a tuto teorii dále rozvíjeli tuzemští dovozci, pak s ohledem na absenci jakéhokoliv konkrétního podkladu o znalosti tohoto tvrzení znalcem se jeví jako nejpravděpodobnější skutečnost, že žalovaný dutý profil nesprávně identifikuje. V řízení tak nebylo prokázáno, že by znalec používal nesprávnou terminologii (i s ohledem na soulad všech znalců), nadto že by se taková terminologie neshodovala s faktickým posouzením a obsahem kombinované nomenklatury (tedy pravidlu lege artis). Na základě rozsudku německého soudu pak učinil závěr, že dle přílohy 22–01 nařízení v přenesené pravomoci se nejedná o taxativní výčet možností získání nepreferenčního původu, ale jedná o „administrativní ulehčení" vytvořením presumpce získání nepreferenčního původu. Nadále jsou však platná pravidla dle čl. 60 odst. 2 celního kodexu, přičemž žalobce prokázal, že jím přijaté výrobky jsou původem z Indie, a to ať již identifikací semiproduktu jako dutého profilu, tak případně na základě aplikace čl. 60 odst. 2 celního kodexu, jak je doloženo znaleckým posudkem č. 6/21.

8. V bodu IV. se žalobce zabývá relevancí a dopadem prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2093 o ukončení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1331/2011 na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem zasílaným z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie, a o ukončení celní evidence tohoto dovozu uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/272, (dále „prováděcí nařízení“ nebo „nařízení Komise o ukončení šetření“), přičemž dospěl k závěru, že prováděcí nařízení je důkazem prokazujícím nesprávnost skutkových a právních závěrů žalovaného.

9. V bodu V. žalobce shrnuje další pochybení žalovaného, která svědčí o jeho nezákonném postupu. Závěr žalovaného, že se jednalo obcházení cla nevyplývá ani z důkazních prostředků, ale navíc je v rozporu se spisovým materiálem, když nařízení Komise o ukončení šetření žádné obcházení anitidumpingových nařízení neshledalo. Žalovaný komplexně nehodnotil důkazní prostředky předložené společností Maxim Tubes. Dále pak žalobce namítal použitelnost znaleckého posudku znalce Guiseho, který byl dle žalobce osobou podjatou, neboť je osobou zastupující organizaci ESTA ((European Steel Tube Association). ESTA je organizací sdružující výrobce trubek v EU a působí na konkurenčním trhu ve vztahu k žalobci i jiným výrobcům ze třetích zemí, včetně společnosti Maxim Tubes. Podklady od tohoto znalce proto měly být vyloučeny. Dále pak žalobce zpochybňuje relevanci rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 17. 1. 2022, č. j. 52 Af 28/2021–98, neboť tento není závazný pro další rozhodnutí.

10. V bodu VI. žaloby pak žalobce formuloval předběžné otázky, které by měly být Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“), položeny SDEU.

11. V bodu VII. žalobce namítá nedostatečně zjištěný stav věci, když u celního prohlášení č. 19CZ5100001G6GKZX6 ze dne 26. 3. 2019 absentuje dostatečné zjištění druhu výrobku pocházejícího z ČLR. Důkazní břemeno v této věci tíží výlučně žalovaného, neboť žalobce prokazatelně vyvrátil závěry OLAF a žalovaného, když předložil znalecký posudek, ve kterém je deklarovaný výrobek z Čínské lidové republiky identifikován jako dutý profil, a to na základě shodných vlastností, které měly výrobky dlouhodobě dodávané výrobci z ČLR. Stran znaleckého posudku pana Guiseho byla prokázána jeho podjatost, nadto i významná pochybení tohoto znaleckého posudku. Chybí prameny, ze kterých znalec čerpal, chybí odkazy na jakékoliv zdroje, a především absentuje také jakýkoliv podklad o jeho dostatečném vzdělání, odbornosti a zkušenostech v oboru. Samotná zpráva OLAF se přitom výrazně opírá o daný znalecký posudek. Zjištění OLAF obsažené v závěrečné zprávě je založeno na nesprávném výkladu celních norem a získání nepreferenčního původu ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu. Příloha 22–01 nepředstavuje uzavřený okruh získání nepreferenčního původu zboží, ale představuje vyvratitelnou právní domněnku, resp. nevyvrací nijak generální klauzuli obsaženou v čl. 60 odst. 2 celního kodexu, což potvrzuje i judikatura SDEU. Žalobce předložil znalecký posudek č. 6/21, který výrazně zpochybňuje závěry zprávy OLAF již v samotné identifikaci výrobku pocházejícího z ČLR. V případě žalobce se jen ve změně materiálu bez započtení dalších dílčích procesů jednalo o natolik významnou míru přepracování, že sama o sobě zakládá splnění podmínek pro nepreferenční původ dle čl. 60 odst. 2 celního kodexu. V souladu s rozsudky SDEU je pak bezpředmětné, zda fakticky dojde ke změně sazebního čísla či nikoliv, neboť toto přepracování je natolik kvalifikované, že změnu původu jednoznačně zakládá. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Po shrnutí dosavadního průběhu řízení k věci uvedl, že dovoz a zpracování čínských výrobků deklarovaných před indickými celními orgány jako trubky položky 7304 11 (vůbec nezahrnuje duté profily) na trubky vyvezené žalobci výslovně prohlásil indický vývozce s označením Maxim Tubes (viz např. přílohy č. 2 až 5 a č. 8 poznámky OLAF). Správní spis obsahuje také několik povolení pro různá časová období, na jejichž základě Maxim Tubes mohla z Číny trubky položky 7304 11 a od roku 2020 položky 7304 49 (nikoliv duté profily) pro vlastní výrobu dovážet (viz přílohy č. 6–x poznámky OLAF). O zpracování čínských trubek v Indii subjektem (Maxim Tubes) již nejsou a s ohledem na prokázané skutečnosti ani nemohou být žádné pochybnosti. Žalobce žádné jiné/odlišné/doplňující skutečnosti nedoložil, ačkoli bylo na něm, aby s ohledem na svá tvrzení za daného stavu věci doložil např. prostřednictvím spolupráce s Maxim Tubes (např. certifikáty kvality), že jím dovezené zboží bylo v Indii vyrobeno nikoliv z trub/trubek, ale z dutých profilů položky 7304 49. Žalobce neustále tvrdí, že jím dovezené trubky jsou indického původu a nese důkazní břemeno takového tvrzení.

13. HS pro účely číselného označování zboží a od účinnosti DA (od 1. 5. 2016), i pro výklad pravidel původu zcela jednoznačně rozlišuje trouby a trubky na jedné straně a duté profily na straně druhé. Definici trub a trubek na jedné straně a dutých profilů na straně druhé poskytují vysvětlivky k HS (autorská definice), které jsou mezinárodně uznávaným výkladovým zdrojem pro aplikaci HS. Duté profily položky 7304 49, stejně jako duté profily jiných položek HS se od trub a trubek odlišují svým tvarem, nemohou mít tvar trouby/trubky s kruhovým příčným průřezem, jak se domnívá žalobce, který naopak z obsahu HS vůbec nevychází. Do položky HS 7304 49 nespadají výhradně duté profily, ale také trouby a trubky dokončené za tepla.

14. Za podstatné považoval, že důvodem postupu celních orgánů nebylo to, že žalobce neprokázal původ v Indii, nýbrž to, že celní orgány prokázaly původ dovezeného zboží v Číně na základě několika vyjádření indického vývozce a poznámky OLAF s přílohami. Žalovaný vycházel ze toho, že zjistil z poznámky OLAF a jejích příloh jednoznačný stav věci: Trubky dovezené žalobcem z Indie v březnu 2019 byly vyrobeny výhradně tvářením za studena v Indii z čínských trubek s konečnou úpravou za tepla. Tyto trubky dovezl indický vývozce z Číny pod tarifní položkou 7304 11. Trubky byly z Číny do Indie dováženy na základě povolení vydaných indickými orgány. Tato povolení dopadala v roce 2019 a dříve výhradně na dovoz trubek tarifní položky 7304 11. Tyto skutečnosti sdělil OLAF přímo a výslovně indický vývozce daného zboží. Tarifní položka 7304 11 duté profily (ve smyslu HS) vůbec nezahrnuje. Žalobce žádné jiné či odlišné skutečnosti nedoložil, a to ani posudkem č. 6/21 (viz str. 21 až 26 žalovaného rozhodnutí).

15. Na takto zjištěný stav věci celní orgány aplikovaly právní předpisy: Pravidla původu umožňují získání původu pouze tehdy, pokud trubka položky 7304 41 (konečný výrobek) vznikne v místě výroby z produktu (polotovaru např. v podobě ingotu či plné tyče) jiného tarifního čísla, nebo z dutého profilu položky 7304 49.

16. K závěrečné zprávě OLAF žalovaný uvedl, že vydáním této zprávy bylo ukončeno vyšetřování OLAF k případu č. OF/2016/680/B1 (AM/2017/007) na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, EUROATOM) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999, ve znění pozdějších předpisů (dále „NR č. 883“). Toto vyšetřování se týkalo tří indických společností, včetně Maxim Tubes. Naproti tomu sdělení OLAF AM 2020/002/S1, jehož přílohou byla poznámka OLAF, bylo vydáno v režimu nařízení Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů. Poznámka OLAF se týká dalšího vyšetřování OLAF k případu č. OC/2019/0661/B3 zablokovaného nespoluprací indických orgánů. Poznámka OLAF obsahuje informace vyplývající z komunikace mezi OLAF a Maxim Tubes. Nejedná se o závěrečnou vyšetřovací zprávu a ani o její součást. Jedná se o dílčí zjištění v rámci dalšího vyšetřování OLAF sdělené celním orgánům mj. s ohledem na běh lhůt dle čl. 103 celního kodexu. Poznámka OLAF je listinným důkazním prostředkem. Žalovaný nikdy netvrdil, že by byl její obsah právně závazným. Již výše bylo vysvětleno, že na daný případ dopadá především poznámka OLAF, a nikoliv závěrečná zpráva, která shrnuje výsledky vyšetřování ke starším zásilkám trubek. Žalovaný se hodnocení závěrečné zprávy nijak nevyhýbal a již vůbec ne pro její údajné chyby. Závěrečná zpráva na zásilku trubek z března 2019 přímo nedopadá, neobsahuje důkazy o jejím čínském původu.

17. Ke znaleckému posudku č. 6/21 uvedl, že v něm shodně se žalobcem znalec vysvětlil, že pro výrobu bezešvých trubek za studena je třeba kvalitních polotovarů – dutých profilů (nikoliv ve smyslu HS), nejčastěji předvalků a že je důležitý především správný tvar dutého profilu. Toto tvrzení je zcela v souladu s dosavadními závěry celních orgánů a OLAF (srov str. 25 žalovaného rozhodnutí). O tom, že takto používané výrobky mají pouze jedinou dutinu uzavřenou po celé délce výrobku snad nemohou být žádné pochybnosti. Takto popsaný výrobek má objektivně tvar trouby/trubky, proto nemůže být současně považován za dutý profil položky 7304 49.

18. K podstatnému zpracování, které vyústilo v nový výrobek (trubku tarifního čísla 7304) došlo v Číně, kde byly trubky přepracované v Indii tvářením za studena vyrobeny prorážením plných tyčí, ingotů nebo jiných polotovarů (naplnění pravidla CTH). Trubky vzniklé (původní) v Číně byly pak do Indie dováženy pod tarifní položkou 7304 11. Proto je také třeba považovat výrobu v Číně za důležitý stupeň výroby přesných a kvalitních trubek položky 7304 41 ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu. Pro výrobu trubek prorážením za tepla nebo pro přepracování dutých profilů položky 7304 49 na trubky nebyla Maxim Tubes vybavena. Prováděla (pouze) tváření (úběr) za studena, včetně dokončovacích operací (žíhání, moření, testování apod.), a to na výrobcích, které byly objektivně troubami/trubkami tarifního čísla 7304. Zpracování v Indii vedlo k redukci rozměrů, ke zvýšení kvality a přesnosti trubek získaných již v Číně a nepředstavovalo natolik důležité zpracování, které by udělovalo nepreferenční původ (pouze mírné opracování ve smyslu pravidel původu). Zpracováním v Indii vznikla z čínské trubky tarifního čísla 7304 znovu trubka tarifního čísla 7304, nikoliv nový výrobek ve smyslu HS. V Indii také nevznikl z výrobku označovaného celními předpisy jako dutý profil položky 7304 49 jiný výrobek označovaný celními předpisy jako trouba/trubka. Výrobky, které by mohly být považovány za duté profily položky 7304 49 Maxim Tubes vůbec nepoužívala.

19. Definičním znakem podstatného zpracování trubek tarifní položky 7304 41 udělujícího nepreferenční původ dle přílohy 22–01 DA není změna kvality, změna rozměrů, změna přesnosti, změna metalurgických vlastností, změna použitelnosti, ani procento redukce, ale výhradně změna tarifního čísla nebo výroba z dutých profilů položky 7304 49, kterou nelze realizovat prostým tažením či válcováním za studena. Zpracování v Indii bylo pro získání indického původu nedostatečné.

20. Závěrem pak žalovaný shrnul, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Příloha č. 5 poznámky OLAF obsahuje údaje o výrobcích pocházejících z Číny, které Maxim Tubes používala pro výrobu produkce vyvážené do EU. Duté profily položky 7304 49 mezi nimi nalezeny nebyly. Ve všech případech (rok 2019) se jednalo o trubky položky 7304 11, stejně jako v letech předchozích (viz závěrečná zpráva a její přílohy). Argumentace žalobce vychází z jiného právního hodnocení zjištěných skutečností, a především z povšechného a obecného označení dutých výrobků výrobci trubek, aniž by vzal v potaz terminologii používanou celními předpisy právě pro jejich aplikaci. V žádném případě nelze klást rovnítko mezi obecnými termíny „dutý profil“, „mateřská trubka“, „dutina“ apod. vyjadřující duté výrobky vstupující do výroby konkrétní druh výrobku kapitoly 73 HS. Žalovaný vychází z terminologie dané celními předpisy a HS. Pan Guise se řízení se žalobcem nijak nezúčastnil, proto jej žalovaný nemohl vyloučit pro podjatost. Jeho technická zpráva se nijak netýká trubek dovezených žalobcem v roce 2019. Ani poznámka OLAF z vyjádření pana G. nijak nevychází, vyjádření pana G. není její přílohou. Žalovaný postupoval v daném případě v souladu s platnými právními předpisy, v souladu se správní praxí EU a na základě řádně zjištěného stavu věci, přičemž své závěry řádně odůvodnil. Další vyjádření účastníků 21. V doplňujícím vyjádření ze dne 27. 9. 2023 žalobce odkázal na závěry rozsudku SDEU ve věci C–210/22 Stappert, na závěry rozsudku NSS ze dne 27. 9. 2023 č. j. 4 Afs 119/2023–48, a na závěry rumunského soudu ze dne 8. 6. 2022, č.j. 2357/105/2022, který shodně dovodil, že závěry zprávy OLAF nejsou správné.

22. V podání ze dne 6. 10. 2023 žalovaný k rozsudku Stappert konstatoval, že po zásahu SDEU pravidlo původu publikované přílohou 22–01 DA pro trouby, trubky a duté profily položky 7304 41 nově zní: CTH nebo změna (výrobků) položky 7340 49. Poukázal na to, že ve věci projednávané před ústeckým soudem i v nyní projednávané věci bylo na rozdíl od věci Stappert prokázáno, že z Číny do Indie byly dováženy bezešvé trubky položky 7304 11, které již splňovaly průmyslový standard ASTM A312. Tyto podstatně více a pokročileji zpracované trubky pak byly v Indii přepracovány na trubky položky 7304 41. Podle přímo závazných pravidel původu řádně publikovaných zněním přílohy 22–01 DA nezakládá změnu původu přepracování trubek položky 7304 11 na trubky položky 7304 41. Takové pravidlo platná a účinná právní úprava neobsahuje ani po zásahu SDEU, k čemuž ale NSS v žalobcem odkazovaném rozsudku nepřihlédl.

23. Žalovaný zdůraznil, že vycházel v době svého rozhodování z tehdy řádně publikovaného pravidla původu pro výrobky položky 7304 41, kdy alternativou k CTH byla výhradně změna dutých profilů položky 7304 49 a nikoliv změna z trub/trubek položky 7304 49. Z těchto důvodů a s ohledem na argumentaci žalobce se žalovaný logicky zaměřil na vyložení rozdílu mezi troubami/trubkami a dutými profily položky 7304 49 a mohl se tak optikou pozdějšího rozsudku SDEU ve věci C–210/22 dopustit ne zcela přesných vyjádření, zejména tehdy, když uzavřel, že je zcela lhostejné, zda byly v Indii přepracovány čínské trubky položky 7304 11 nebo 7304 49, podstatné bylo, že se nejednalo o duté profily položky 7304 49.

24. Po zásahu SDEU je zřejmé, že přepracování jakýchkoliv výrobků položky 7304 49 vede ke změně původu, zatímco k přepracování výrobků položky 7304 11 se SDEU vůbec v této souvislosti nevyjadřoval. Pro řešení daného případu je tedy nyní podstatné, zda byly v Indii přepracovány výrobky položky 7304 49 nebo se jednalo o výrobky (trouby/trubky) s jiným sazebním zařazením, např. právě 7304 11. SDEU nezměnil přímo závazná a aplikovatelná pravidla původu tak, že by důvodem ke změně původu bylo přepracování trubek položky 7304 11 na trubky položky 7304 41. V případě položky 7304 11 navíc není založena žádná diskriminace či nerovnost mezi dvěma druhy výrobků totožné položky, která byla hlavním důvodem pro zneplatnění části alternativního pravidla původu ze strany SDEU. Položka 7304 11 zahrnuje výhradně trouby a trubky pro ropovody a plynovody. Tato položka naopak nezahrnuje žádné výrobky odlišného tvaru v podobě dutých profilů. Následně se vyjádřil i k rumunskému rozhodnutí a rozsudku a setrval na závěru o nedůvodnosti podané žaloby. Kromě toho navrhl, aby soud případně položil SDEU předběžnou otázku ve znění: „zda dochází ke změně nepreferenčního původu v důsledku výhradně studeného přepracování trubek položky 7304 11 na trubky položky 7304 41, ačkoliv pravidlo původu aktuálně zní CTH nebo změna z položky 7304 49“.

25. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného dne 15. 1. 2024 poukázal na nedostatečné odborné znalosti žalovaného k tomu, aby posuzoval vlastnosti a rozdíly trub a trubek, a zdůraznil, že žalovaný se snaží zvrátit závěry rozsudku SDEU s odkazem na technickou stránku věci a odkazem na výklad a aplikaci položky 7304 11.Odkázal přitom na rozsudek NSS z 11. 1. 2024, č.j. 10 Afs 41/2022–148, ve věci STROJON.

26. Dne 26. 1. 2024 žalovaný upozornil na vyjádření OLAF v reakci na rozhodnutí SDEU i na podanou předběžnou otázku Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci.

27. Po přerušení řízení před městským soudem žalovaný dne 6. 10. 2025 sdělil soudu, že SDEU vyhlásil dne 2. 10. 2025 rozsudek ve věci C–86/24, CS STEEL, kterým zodpověděl předběžnou otázku položenou Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci, což má dopad na nyní projednávanou věc, a ve kterém došlo k potvrzení závěrů celních orgánů a OLAF o tom, že čínské trubky položky 7304 11 odpovídající standardu ASTM A312, dovezené z Číny do Indie a zde přepracované tvářením za studena na trubky položky 7304 41, indický původ nezískaly. Takové zpracování je pro změnu původu nedostatečné.

28. Vzhledem k tomu, že došlo k zásadní změně ve výkladu pravidel, považoval žalovaný za vhodné vysvětlit, že dosud celní orgány rozhodovaly v době, kdy základní pravidlo původu publikované přílohou 22–01 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, kterým se doplňuje celní kodex Unie, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, ve znění pozdějších předpisů, „CTH nebo změna dutých profilů položky 7304 49“, nebylo nijak dotčeno rozhodováním SDEU a platilo v této základní a publikované podobě. Žalovaný se proto v odůvodnění žalovaného rozhodnutí zabýval především tím, zda čínské výrobky přepracované v Indii na výrobky položky 7304 41 dovezené do tuzemska, byly dutými profily 7304 49 nebo naopak trubkami, tedy výrobky odlišného tvaru, bez ohledu na konkrétní položku, přičemž zdůrazňoval odlišný tvar dutých profilů dle definice ve vysvětlivkách k HS. Žalovaný dospěl na základě výsledků vyšetřování OLAF k závěru, že výrobky dovezenými z Číny do Indie byly trubky položky 7304 11 odpovídající standardu ASTM A312, a nikoliv duté profily položky 7304 49. Vyslovil v této souvislosti, že položka 7304 11 duté profily vůbec nezahrnuje. Právě proto nemohly čínské trubky studeným přepracováním v Indii získat indický nepreferenční původ. Jejich původ zůstal v souladu s výše citovaným pravidlem původu čínským i po studeném tváření v Indii.

29. Poukázal také na to, že po podání žaloby v dané věci byl tento případ ovlivněn dopady rozsudku SDEU ze dne 21. 9. 2023, Stappert Deutschland, C–210/22, kterým bylo rozhodnuto, že výše citované pravidlo původu je neplatné v rozsahu, v němž vylučuje, že změna sazebního zařazení vyplývající ze zpracování trub a trubek spadajících do položky 7304 49 HS na bezešvé trouby, trubky a duté profily ze železa nebo oceli, tažené za studena nebo válcované za studena (úběrem za studena) spadající do položky 7304 41 HS přiznává posledně uvedeným výrobkům povahu výrobků pocházejících ze země, kde k této změně došlo. Žalovaný zdůraznil, že rozsudek SDEU C–210/22 byl vydán na půdorysu odlišných skutkových okolností, než jsou předmětem nyní projednávané věci. Tímto rozsudkem byly hodnoceny dopady přepracování trubkových polotovarů položky 7304 49, tedy výrobků, které neodpovídaly žádným technickým standardům, za studena na změnu původu. Tzn., že v případě C–210/22 se jednalo o výrobky, které ještě neměly žádné určení, mimo další výrobu, neboť neodpovídaly žádným technickým normám. Až po přepracování za studena získaly své určení. Právě pro hutní výrobky, včetně trub a trubek, je typické, že jejich použitelnost pro konkrétní účely musí odpovídat z hlediska bezpečnosti konkrétním standardům. Pokud jim neodpovídá, nelze je takto využít. Právě proto tehdy SDEU dospěl k výše uvedené změně pravidel původu, kdy postavil na stejnou úroveň přepracování trubkových polotovarů položky 7304 49 (měly již tvar trubek) i dutých profilů položky 7304 49 na trubky či duté profily položky 7304 41.

30. V nyní projednávaném případě je tomu zcela jinak. V Indii byly za studena zpracovávány mnohem pokročileji zpracované trubky, které již odpovídaly standardu ASTM A312, jak doložil i sám žalobce. SDEU v bodě 27 rozsudku C–86/24 vycházel z tvrzení Komise, které žádná ze zúčastněných stran nerozporovala, a to, že soulad trub a trubek pocházejících z Číny, dovezených do Indie a spadajících do položky 7304 11 HS, s normou ASTM A312, dokládá, že tyto výrobky již byly konečnými výrobky, které nemohly být předmětem podstatného hospodářsky odůvodněného zpracování vedoucího ke změně původu. V bodě 31 rozsudku C–86/24 pak SDEU uzavřel: „Z výše uvedeného vyplývá, že zpracování trub a trubek položky 7304 11 HS za studena, které má za následek jejich změnu takovým způsobem, že spadají do položky 7304 41 HS, sice může znamenat podstatnou změnu jejich vlastností, avšak nevede jen z tohoto důvodu ke změně původního určení a složení těchto trub a trubek. " Zjednodušeně řečeno. Čínské trubky dopravené do Indie již byly splněním standardu ASTM A312 určeny k vedení kapalin a plynů v korozivním prostředí. Zpracováním v Indii se na tomto určení, schopnosti a složení trubek vůbec nic nezměnilo. Právě proto se nezměnil ani jejich nepreferenční původ. Došlo pouze ke změně rozměrů, přesnosti a kvality trubek, tak, že kromě původního standardu splnily podmínky i mnohem přísnějších norem. Takové zpracování však není tím podstatným zpracováním, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, ve smyslu čl. 60 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, ve znění pozdějších předpisů (dále „celní kodex"). V daném případě vznikla z dokončené a již dostatečně kvalitní standardizované trubky trubka ještě kvalitnější. V Indii se proto jednalo o hospodářsky odůvodněné zpracování ve smyslu závěrů Komise dle prováděcího nařízení, avšak nikoliv o zpracování měnící nepreferenční původ.

31. Žalovaný zdůraznil, že tyto závěry jsou zcela v souladu s tím, co od počátku tvrdí OLAF i celní orgány, byť s ohledem na tehdy publikovaná pravidla původu byla tato tvrzení formulována výhradně na půdorysu tehdy známých a publikovaných pravidel původu, tedy na rozdílu mezi trubkami a dutými profily. Celními orgány tvrzené rozdíly mezi trubkami a dutými profily byly později potvrzeny prvním výrokem rozsudku SDEU ze dne 21. 9. 2023, C–210/22 Stappert Deutschland. Přesto je z obsahu žalovaného rozhodnutí jasně patrné, jaké skutečnosti byly v řízení před celními orgány doloženy a vysloveny: Dovezené zboží bylo v Indii vyrobeno tvářením za studena z čínských trubek položky 7304 11 odpovídajících standardu ASTM A312. Právě proto nemohlo v souladu se závěry SDEU vyslovenými rozsudkem C–86/24 získat indický původ, ponechalo si původ čínský, a proto podléhá antidumpingovému clu, jak bylo vysloveno žalovaným rozhodnutím.

32. Na toto podání reagoval žalobce dne 15. 10. 2025 vyjádřením, ve kterém setrval na podané žalobě, neboť závěry rozsudku SDEU nejsou bez dalšího přenositelné na meritum věci. Žalovaný se soustředil toliko na to, že dodané zboží od indického dodavatele Maxim Tubes odpovídá standardu ASTM A312. Z napadeného rozhodnutí ale plyne, že tato společnost nedodávala pouze trubky položky 7304 11, nýbrž i zboží dle položky 7304 41, potažmo 7004 49. Bez jednoznačné identifikace, jaké konkrétní zboží – trubky/duté polotovary dle konkrétních položek přepravovala indická společnost Maxim Tubes, nelze dle žalobce uzavřít, že pouhý standard ASTM A312 postačuje k tomu, aby bylo uzavřeno, že zboží dodané žalobci nezískalo nepreferenční původ v Indii.

33. Žalovaný pak v reakci na vyjádření žalobce dne 22. 10. 2025 uvedl, že podle něj byl rozsudek NSS 4 Afs 119/2023–48 rozsudkem SDEU C–86/24, CS STEEL, překonán, když navíc řešil odlišný skutkový stav. Zdůraznil, že vychází ze stavu věci, který mj. popsal sám indický vývozce dotčeného zboží, když až do roku 2020 vyráběl svou produkci vyváženou do EU z produktů dovážených z Číny pod položkou 7304 11, a to jak v případě žalobce, tak i v případě CS STEEL. Tomu odpovídala i povolení vydaná indickou vládou. Až od roku 2020 začal indický vývozce dovážet produkci z Číny pod položkou 7304 49. Žalobce dovezl trubky z Indie v roce 2019. Jednání soudu 34. U jednání soudu odkázal na současnou judikaturu SDEU, setrval na svém názoru o důvodnosti podané žaloby a zdůraznil, že je třeba mít najisto postaveno, jaké zboží bylo z Číny dovezeno, co a zda vůbec indická společnost dovezla a přetvářela.

35. Žalovaný odkázal na napadená rozhodnutí, na písemná vyjádření a upozornil na rozhodnutí zdejšího soudu ve věci 17 Af 11/2022 ze dne 10. 11. 2025, kde je řešena skutkově i právně totožná situace. Poukázal také na to, že Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc již rozhodl mj. i ve věci, ve které byla podána předběžná otázka k SDEU (60 Af 13/2021). Správní spis 36. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce celním prohlášením ze dne 26. 3. 2019 navrhl propustit do tuzemského oběhu zboží s popisem „Bezešvé trubky s kruhovým příčným průřezem tažené za studena z nerezavějící oceli 1450, 13 m ALFONS 3.15048“, které bylo deklarantem při celním řízení zařazeno do podpoložky kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) 7304 41 00 s podpoložkou TARIC 90 s nulovou sazbou cla. Zboží bylo označeno s původem v Indii.

37. Po propuštění zboží celní úřad provedl kontrolu zaměřenou na ověření původu zboží. Tu zahájil v návaznosti na závěry Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“), které jsou obsahem Poznámky ke spisu k případu OC/2019/0661/B3 ze dne 12. 4. 2021 (dále jen “poznámka OLAF“). Z poznámky, kterou obdržel celní úřad jako přílohu sdělení OLAF ve věci AM 2020/002/S1, bylo patrné, že existuje podezření na podvody při dovozu bezešvých trubek deklarovaných jako pocházející z Indie, přičemž tyto mohou pocházet z Číny. Dodavatelem tohoto zboží byl i dodavatel žalobce, indická společnost Maxim Tubes.

38. Při kontrole celní úřad zjistil, že kontrolované celní prohlášení obsahovalo v kolonce 34a chybně deklarovaný původ dovezeného zboží, neboť dovezené zboží má skutečný původ v Číně.

39. Celní úřad v návaznosti na provedenou kontrolu doměřil žalobci antidumpingové clo v sazbě 71,9 %, a to s poukazem na zjištění OLAF, z nichž plyne, že žalobce do oběhu propustil trubky se skutečným původem v Číně. Odůvodnění tohoto rozhodnutí vycházelo ze Závěrečné zprávy o kontrole, která obsahovala zjištění o tom, že podle obsahu poznámky OLAF CÚ zjistil, že společnost Maxim Tubes vyrobila žalobcem dovezené zboží z čínských produktů tarifního čísla 7304. Do roku 2020 byly tyto produkty dováženy do Indie pod tarifní položkou 7304 11 (vůbec nezahrnuje duté profily). Až od roku 2020 Maxim Tubes dovážela tyto výrobky pod položkou 7304 49. Uvedené skutečnosti sdělila OLAF sama společnost Maxim Tubes (viz přílohy č. 2 a 3 poznámky OLAF). Z přehledu všech dovozů z Číny (popis a rozměry výrobků – příloha č. 5 poznámky OLAF) CÚ zjistil, že se skutečně nemohlo jednat o duté profily položky 7304 49 ve smyslu přílohy 22–01 DA, nýbrž o trubky stejného tarifního čísla jako konečné výrobky. Dodatečnému clu dovezené zboží podléhá na základě ochranářského nařízení.

40. Proti dodatečnému platebnímu výměru podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný nyní napadeným rozhodnutím, kterým odvolání zamítl a dodatečný platební výměr potvrdil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že se žalovaný se závěry celního úřadu ztotožnil. Konstatoval, že celní úřad v průběhu kontroly dokazoval různými listinami, jaké zboží žalobce z Indie dovezl. Jednalo se o trubky položky 7304 41. Proti zjištěním celního úřadu, jež se týkaly podoby, druhu a hodnoty zboží dovezeného do tuzemska, žalobce v průběhu kontroly nic nenamítal. Výsledky vyšetřování OLAF potvrdily, že zpracováním v Indii nemohly do EU vyvezené trubky získat indický původ. Bylo jednoznačně prokázáno, že indičtí výrobci nakupovali nerezové trubky tarifního čísla 7304 v Číně a po jejich přepracování za studena je vyváželi do EU jako nerezové trubky čísla 7304 indického nepreferenčního původu. Ke změně tarifního čísla nedošlo, a nemohlo tedy dojít ani ke změně nepreferenčního původu. Žalovaný vycházel ze sdělení společnosti Maxim Tubes, že zboží dovozené žalobcem bylo vyrobeno z čínské produkce dovezené pod položkou 7304 11. Zpracováním v Indii toto zboží nezískalo indický původ, který zůstal stále čínský. Posouzení věci soudem 41. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

42. Žaloba není důvodná.

43. Podle čl. 59 celního kodexu [č]lánky 60 a 61 stanoví pravidla pro určení nepreferenčního původu zboží pro účely použití: a. společného celního sazebníku, s výjimkou opatření uvedených v čl. 56 odst. 2 písm. d) a e); b. jiných než sazebních opatření stanovených zvláštními předpisy Unie upravujícími obchod se zbožím; c. jiných opatření Unie týkajících se původu zboží.

44. Podle čl. 60 odst. 2 celního kodexu zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území, se považuje za zboží pocházející ze země nebo území, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.

45. Podle čl. 62 celního kodexu komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla, podle nichž se zboží, u něhož je nezbytné určit nepreferenční původ pro účely použití opatření Unie uvedených v článku 59, považuje za zcela získané v jedné zemi nebo na jediném území nebo za zboží, k jehož poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, došlo v jedné zemi nebo na jediném území, podle článku 60.

46. Podle čl. 32 nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446 má se za to, že u zboží uvedeného na seznamu v příloze 22–01 došlo k poslednímu podstatnému zpracování nebo opracování, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, v zemi či na území, kde jsou splněna pravidla stanovená v uvedené příloze nebo která/které je těmito pravidly určena/určeno.

47. Žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí z důvodu nesprávného právního posouzení a z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu.

48. Nesprávné právní posouzení žalobce dovozuje z nesprávné aplikace čl. 62 odst. 2 celního kodexu, protože v Indii došlo k hospodářsky odůvodněnému zpracování, tudíž by na základě prováděcího nařízení 2017/2093 ve spojení s judikaturou SDEU a NSS nemělo být antidumpingové clo aplikováno.

49. Soud předznamenává, že čl. 60 odst. 2 celního kodexu zakotvuje obecné pravidlo, ze kterého však může Komise stanovit výjimky na základě přenesené pravomoci podle čl. 62 celního kodexu. Stanoví–li proto Komise v přenesené pravomoci pravidlo odchylující se od pravidla dle čl. 60 odst. 2 celního kodexu, pak na celní režim uvedeného zboží nelze aplikovat čl. 60 odst. 2 celního kodexu. Právě k tomu přitom došlo i v této věci. Nelze proto vycházet pouze ze znění čl. 60 odst. 2 celního kodexu – tento postup přitom nelze vnímat jako rozporný s principem lex superior derogat legi inferiori, protože celní kodex s tímto postupem přímo počítá a zakládá uvedenou přenesenou pravomoc Komise.

50. Ze shora uvedených důvodů nelze dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/2093. Ačkoli Komise na základě provedeného šetření konstatovala, že v Indii nedochází k účelovému obcházení antidumpingových opatření, tímto závěrem nijak nevyloučila aplikaci stávajících pravidel zakotvených v nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446. Klíčovou právní otázkou v projednávané věci je proto posouzení, zda uložení antidumpingového cla bylo či nebylo v souladu s uvedeným nařízením v přenesené pravomoci.

51. V návaznosti na čl. 32 nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446 jsou pro určení tarifního původu rozhodná pravidla uvedená v příloze 22–01 k nařízení. Jsou–li tato pravidla naplněna, dochází u zboží ke změně celního původu ze země výroby na zemi, v níž došlo k popsanému způsobu přepracování. Relevantní pravidla jsou shrnuta v následující tabulce. Kód HS 2012Popis zbožíZákladní pravidla7304Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli.Jak je uvedeno pro položky– Trouby a trubky používané pro ropovody nebo plynovody:7304 11– Z nerezavějící oceliCTH[…]– Ostatní, s kruhovým příčným průřezem, z nerezavějící oceli.7304 41– – Tažené za studena nebo válcované za studena (úběrem za studena)CTH nebo změna dutých profilů položky 7304 497304 49– – OstatníCTH 52. Ve všech shora uvedených případech se jedná o trubky tarifního čísla 7304, v nyní řešeném případě se jedná o bezešvé trubky tarifní položky 7304 11, které byly v daném stavu vyvezeny z Číny, a následně v Indii za studena přepracovány na bezešvé trubky tarifní položky 7304 41. Aby u studeného přepracování do výrobků položky 7304 41 došlo ke změně celního původu, je dle základního pravidla uvedeného v příloze 22–01 třeba, aby došlo k CTH nebo změně dutých profilů položky 7304 49. Pod zkratkou CTH se dle glosáře přílohy 22–01 rozumí změna daného čísla přesunutím z jakéhokoli jiného čísla. Aby tudíž došlo dle pravidel v příloze 22–01 ke změně celního původu, muselo se původně jednat o produkt jiného čísla, tj. nesmělo by se jednat o jakýkoli výrobek spadající pod tarifní číslo 7304 (trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa [jiného než litiny] nebo z oceli). V Indii ovšem nedošlo k tomuto typu zpracování, protože uvedené zpracování nemělo za následek změnu tarifního čísla, nýbrž pouze změnu z tarifní položky 7304 11 do tarifní položky 7304 41.

53. Tato skutečnost je klíčová pro použitelnost žalobcem citované judikatury SDEU a NSS. Jak v případě rozsudku SDEU ve věci C–210/22 Stappert, tak i v navazujících rozsudcích NSS ze dne 11. 1. 2024, č. j. 10 Afs 41/2022–148, a ze dne 27. 9. 2023, č. j. 4 Afs 119/2023–48, se totiž jednalo o skutkově odlišnou situaci, tj. případy, kdy došlo k přepracování trubek položky 7304 49 na trubky pod položkou 7304 41. Podle shora uvedené tabulky by v tomto případě dle textu přílohy 22–01 ke změně celního původu nedošlo, protože k tomu by bylo třeba přepracování z výrobku jiného tarifního čísla nebo z dutého profilu položky 7304 49. Jelikož se v případech řešených v citované judikatuře jednalo původně o trubky (nikoli tzv. duté profily) položky 7304 49, dovodily SDEU i NSS, že shora uvedené základní pravidlo je neplatné, pokud vylučuje změnu celního původu u trubek dle položky 7304 49, ale výslovně ji umožňuje u dutých profilů téže položky, protože tento rozdíl v celním postupu nebyl odůvodněn a byl tedy diskriminační, protože se jedná o výrobky spadající do téže položky, které mají podobné vlastnosti a které procházejí totožným způsobem tváření.

54. Soud v tomto řízení neshledává uvedené rozsudky použitelnými, neboť v mezidobí vydal SDEU rozsudek ve věci C–86/24 CS Steel. Jedenáctý senát se proto odchyluje od závěrů rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2024, č. j. 15 Af 4/2022–71, který na přepracování trubek z položky 7304 11 do položky 7304 41 aplikoval shora uvedené rozsudky Soudního dvora EU a NSS. Tento rozsudek patnáctého senátu byl navíc zrušen rozsudkem NSS ze dne 27. 11. 2025, č. j. 2 Afs 25/2024–42, a to právě s ohledem na závěry uvedené v rozsudku SDEU ve věci CS Steel.

55. NSS v citovaném zrušujícím rozsudku uvedl, že „rozdíl v zacházení, pokud jde o určení původu, mezi zpracováním trub a trubek položky 7304 11 HS za studena a zpracováním trub a trubek položky 7304 49 HS za studena, zavedený základním pravidlem, však Komise objektivně odůvodnila a nedopustila se zjevně nesprávného posouzení. Podle Komise zpracování trub a trubek položky 7304 11 HS za studena, jehož důsledkem je změna zařazení do položky 7304 41 HS, nevede k tomu, že by získaly určení a složení, které dosud neměly, protože posledními kvalitativními změnami prošly při zpracování za tepla, což vedlo k jejich zařazení do první položky. Zpracování trub a trubek za studena sice vede k nezvratným změnám těchto výrobků, ale ne k tomu, aby byly používány pro plynovody a ropovody a splňovaly normu ASTM A312. Podle Komise se tím uvedené zpracování za studena liší od zpracování za studena v případě trubkových polotovarů, což jsou meziprodukty, kterých se týká rozsudek ve věci Stappert (body 28 a 33 věci CS STEEL).

37. Trouby a trubky přestávají spadat do položky 7304 11 HS a mohou spadat do položky 7304 41 HS v důsledku ztráty vlastností typických pro trouby a trubky používané pro ropovody nebo plynovody, která nutně nevede ke ztrátě vlastností, které je činí použitelnými pro tyto účely (bod 30 věci CS STEEL).

38. Zpracování trub a trubek položky 7304 11 HS za studena, které má za následek jejich změnu takovým způsobem, že spadají do položky 7304 41 HS, sice může znamenat podstatnou změnu jejich vlastností, avšak nevede jen z tohoto důvodu ke změně původního určení a složení těchto trub a trubek. I když může mít takové zpracování podstatný dopad na rozměry, strukturu a vlastnosti trubek, neznamená to, že by již trubky nebyly použitelné pro přepravu ropy nebo plynu, nebo že by bylo změněno jejich složení. Takový závěr je naopak potvrzen skutečností, že uvedené trubky po tomto zpracování stále splňují normu ASTM A312, přičemž tento soulad je dokladem o tom, že jsou tyto trubky použitelné jako potrubí pro přepravu ropy a plynu (body 31 a 32 věci CS STEEL).

39. Vzhledem k výše uvedenému nemůže závěr městského soudu obstát. Soudní dvůr ve věci CS STEEL potvrdil závěr stěžovatele, podle kterého změna zboží důsledkem zpracování či opracování za studena z výrobku položky 7304 11 HS na výrobek položky 7304 41 HS, při kterém nedošlo k tzv. tarifnímu skoku (tedy změně daného čísla), není dostačující pro to, aby zboží nabylo původ tam, kde k takovému zpracování/opracování došlo. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se tímto opracováním nevratně změnily základní vlastnosti výrobku. Takový závěr není v rozporu s rozsudkem ve věci Stappert, protože zde Soudní dvůr posuzoval změny odlišného zboží.“ 56. Z výše uvedeného vyplývá, že trubky položky 7304 11 mají oproti trubkám položky 7304 49 odlišné vlastnosti, jelikož jsou způsobilé k přepravě ropy či plynu. Za této situace proto SDEU neshledal existenci diskriminace, protože odlišování mezi zpracováním trubek dle položky 7304 11 a trubek či dutých profilů dle položky 7304 49 je objektivně odůvodněné právě způsobilostí trubek položky 7304 11 k transportu ropy či plynu. Z tohoto důvodu považuje městský soud za překonané i závěry uvedené v žalobcem odkazovaných rozsudcích italských a německých soudů, neboť všechna tato rozhodnutí předcházela rozsudku SDEU ve věci CS Steel.

57. Žalobce v reakci na rozsudek ve věci CS Steel zdůraznil, že bez jednoznačné identifikace, jaké konkrétní zboží – trubky/duté polotovary dle konkrétních položek přepravovala indická společnost Maxim Tubes, nelze uzavřít, že pouhý standard ASTM A312 postačuje k tomu, aby bylo uzavřeno, že zboží dodané žalobci nezískalo nepreferenční původ v Indii. Společnost Maxim Tubes totiž nedodávala pouze trubky položky 7304 11, nýbrž i zboží dle položky 7304 41, potažmo 7004 49.

58. Ani s touto námitkou se městský soud neztotožnil, neboť žalovaný na základě správního spisu dostatečně odůvodnil své tvrzení, že předmětem v nyní projednávané věci jsou produkty, které společnost Maxim Tubes dovezla v roce 2019 z Číny pod položkou 7304 11, což prokazatelně potvrdila sama tato společnost, jak je patrné ze správního spisu. Podstatné tedy je, že se jedná o výrobky dovezené z Číny v roce 2019, kdy měla společnost Maxim Tubes povolení právě a pouze na zboží dovozené z Číny pod položkou 7304 11, což ostatně vyplývá i z povolení vydaných indickou vládou. Produkci pod položkou 7304 49 začala společnost Maxim Tubes dovážet z Číny do Indie až od roku 2020. Dovoz zboží v tomto období již ale není předmětem nyní projednávané věci.

59. Žalovaný tedy svůj závěr o dovozu zboží společností Maxim Tubes z Číny do Indie v předmětném období pod položkou 7304 11 řádně odůvodnil, naopak žalobce oproti tomu nijak nedoložil, z čeho by mělo vyplývat, že ve správním spise založené podklady a vyjádření společnosti Maxim Tubes či indického ministerstva obchodu a průmyslu, z nichž vycházely OLAF i české celní orgány, nejsou pravdivé. Pokud žalobce u jednání tvrdil, že nepodniká v oblasti ropného či plynového průmyslu, není toto tvrzení relevantní, neboť pro určení celního zařazení je rozhodující objektivní povaha dovážených trubek, nikoli předmět podnikání žalobce. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 60. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že čínské trubky položky 7304 11 odpovídající standardu ASTM A312, dovezené z Číny do Indie a zde přepracované tvářením za studena na trubky položky 7304 41, indický původ nezískaly, když takové zpracování je pro změnu původu nedostatečné. Původ zboží tedy zůstal čínský, a proto žalovaný postupoval správně, když na zboží s původem v Číně uvalil antidumpingové clo, jehož výši žalobce v podané žalobě nezpochybnil.

61. Žaloba tedy není důvodná, a proto ji soud dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

62. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.