11 C 108/2020- 324

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. Janem Novákem sídlem Havlíčkovo náměstí 512/16, 284 01 Kutná Hora proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou JUDr. Jaroslavou Moravcovou sídlem Semtín 81, 533 53 Pardubice - Semtín o určení vlastnického práva k nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, že se určuje, že žalobkyně má vlastnické právo k ideální polovině: - pozemku o parc. [číslo]; součástí pozemku je stavba - pozemku o parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 45 631 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala určení vlastnického práva k ideální polovině pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba (tehdy dům [adresa]) a ideální polovině pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora (dále stavba jen jako„ dům“, pozemky jako„ zahrada“, všechny nemovitosti společně jako„ předmětné nemovitosti“ a podíl o velikosti na předmětných nemovitostech jako„ předmětný podíl“). Svou žalobu opřela o tvrzení, že dne 20. 7. 2011 darovala předmětný podíl žalovanému jakožto svému vnukovi, přičemž následně bylo v její prospěch zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného a výlučného užívání vymezené části domu (s výjimkou části, kterou užívá [jméno] [příjmení]) a dále bezplatné nevýlučné užívání zahrady (dále jen„ předmětné věcné břemeno“). Po uzavření darovací smlouvy se žalovaný nastěhoval do části domu, který žalobkyně užívala s tím, že tam teď bude bydlet on. Žalovaný žalobkyni neposkytoval pomoc, ale choval se k ní hrubě, přičemž toto chování zahrnulo hrubé urážky, fyzické napadení, schválnosti jako vyhazování věcí, zamykání vchodu, vypínání elektřiny, dělání nepořádku apod. Na místě opakovaně zasahovala policie a bylo vedeno několik přestupkových řízení. Žalobkyně v této souvislosti učinila součástí svých žalobních tvrzení obsah notářského zápisu ze dne 17. 2. 2020. Žalobkyně proto dopisem ze dne 27. 1. 2020 odvolala dar pro nevděk žalovaného s tím, že má žalovaný žalobkyni poskytnout součinnost při vrácení daru, což žalovaný neučinil. Žalobkyně se proto domáhala určení svého vlastnického práva k předmětnému podílu.

2. Žalobkyně podanou žalobu dále doplnila v tom smyslu, že po smrti [jméno] [příjmení] v roce 2011 (dcery žalobkyně a matky žalovaného a [jméno] [příjmení]) se do domu nastěhoval žalovaný. V roce 2012 bylo zřízeno předmětné věcné břemeno ve prospěch žalobkyně. Do nastěhování žalovaného užívala žalobkyně 1. patro domu a příslušenství v přízemí, dále sklepy a jednu garáž. Žalovaný přišel s tím, že bude v 1. patře domu žít s žalobkyni, to však bylo trvale neudržitelné, proto se [jméno] [příjmení] s žalovaným a [jméno] [příjmení] domluvili, že [jméno] [příjmení] zrekonstruuje místnost v přízemí, kde bude bydlet žalobkyně. Důvodem nebylo to, že by žalobkyně nemohla chodit do schodů, v té době byla ještě pohyblivá. Po rekonstrukci přenechala žalobkyně žalovanému prostory v 1. patře domu, žalovaný jí za to slíbil, že se o ni bude starat. Problémy s žalovaným byly zpočátku mírné, kdy se vracel opilý z hospody, pozvracel chodbu nebo bušil žalobkyni na dveře. Asi třikrát se stalo, že si žalovaný v opilosti začal připravovat jídlo na plotýnce, usnul u toho a žalobkyně nebo [jméno] [příjmení] museli hasit vznikající požár. Situace se zhoršila v roce 2016, kdy se do domu nastěhovala přítelkyně žalovaného paní [příjmení]. Ta začala žalobkyni vulgárně vyhazovat z domu, žalobce s paní [příjmení] si žalobkyni začali natáčet na telefon a zamykat venku, stavěli jí auto před garáž, aby žalobkyně nemohla vyjet. Policie zasahovala v domě nesčetněkrát, žalobkyně zpočátku volala policii vždy, když došlo k napadení nebo kontaktu s žalovaným a bála se jej. Policie vždy zadokumentovala stav a věc postoupila do přestupkového řízení, která většinou končila zastavením nebo odložením pro nedostatek důkazů, neboť se jednalo o incidenty mezi účastníky bez přítomnosti dalších osob. V roce 2019 pak policie přestala do domu jezdit úplně, neboť to mělo postrádat smysl. V prosinci 2017 žalobkyně venku upadla na zem a nemohla vstát, žalovaný a paní [příjmení] si to jen natáčeli na telefon a nepomohli jí, pomohl až přivolaný [jméno] [příjmení]. Dále žalovaný žalobkyni vyhrožoval tím, že ji shodí ze schodů, čehož byl svědkem [jméno] [příjmení]. Žalobkyně při jednání dne 22. 10. 2020 upřesnila, že k jednání žalovaného, které vedlo k odvolání daru, docházelo od roku 2017 do podání žaloby. Šlo jednak o neposkytnutí pomoci žalobkyni, excesy v chování žalovaného, napadání žalobkyně a umenšování rozsahu užívání domu dle předmětného věcného břemene.

3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že neexistují zákonné důvody pro vrácení daru a žalobě proto nelze vyhovět. Dle žalovaného je důvodem pro podání žaloby snaha syna žalobkyně [jméno] [příjmení] popřípadě [jméno] [příjmení] získat od žalobkyně předmětný podíl a tím i většinový podíl na předmětných nemovitostech, když tento většinový podíl nyní má žalovaný. Prostory v přízemí domu rekonstruoval žalovaný na výslovné přání žalobkyně, protože ta již nebyla natolik mobilní, aby mohla užívat prostory v patře domu. Žalovaný na své náklady rekonstruoval dům, hradí za žalobkyni náklady na elektřinu a udržuje zahradu, žalobkyně se však vůči žalovanému dopouští schválností. Není pravda, že by žalovaný žalobkyni s ničím nepomáhal nebo ji fyzicky napadal. Žalovaný dále namítal, že žalobkyni nevyhazoval věci, pouze je dával pryč od rozvodu tepla jako prevence vzniku požáru, navíc se jednalo o věci typu staré boty, hadry, koberce apod. Žalobkyně se vůči žalovanému dopouštěla schválností jako například nastražení prkna s hřebíky na parkovací místo žalovaného. Pokud žalobkyně v bytě upadla, žalovaný jí neposkytl pomoc z toho důvodu, že o tom nevěděl a žalobkyně volala svého syna a hasiče, ač měla na žalovaného telefon. Žalovaný se kvůli schválnostem žalobkyně a [jméno] [příjmení] v předmětných nemovitostech nezdržuje, byl dokonce [jméno] [příjmení] v roce 2018 fyzicky napaden, za což byl [jméno] [příjmení] v trestním řízení pravomocně odsouzen rozsudkem zdejšího soudu.

4. Žalovaný své vyjádření doplnil v tom smyslu, že hradí za žalobkyni elektrickou energii a řádně hradí daň z nemovitosti za předmětné nemovitosti, dále dokončil kanalizační přípojku domu. Žalovaný se dohodl s [jméno] [příjmení], žalobkyní a [jméno] [příjmení] na tom, že žalobkyně bude užívat prostory v přízemí domu, aby nemusela chodit do schodů, rekonstrukci provedl svépomocí [jméno] [příjmení] a jeho známí. Žalovaný provedl nové rozvody topení, žalobkyně to však ve svém bytě odmítla. Žalovaný hradil zhotovení nového komína. Žalobkyně žalovanému svévolně ničí ovocné a okrasné stromky, přestupkové řízení však bylo zastaveno, neboť došlo k prekluzi. Žalovaný nemohl užívat garáž, protože ta je plná věcí žalobkyně. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla vedena exekuce.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že na základě darovací smlouvy ze dne 20. 7. 2011, učiněné ve formě notářského zápisu sepsaného notářem [titul]. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [anonymizováno] 2011, N [anonymizováno] 2011, převedla žalobkyně na žalovaného předmětný podíl.

6. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 13. 3. 2012, učiněné ve formě notářského zápisu sepsaného notářem [titul]. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [anonymizováno] 2012, [spisová značka], zřídil žalovaný a [jméno] [příjmení] ve prospěch žalobkyně věcné břemeno doživotního, bezplatného bydlení v domě, že je oprávněna užívat část domu se samostatným vchodem přímo z ulice, prosklenou verandou sestávající z přízemí zahrnujícího sociální zařízení, chodbu, prosklenou verandu, ze schodiště do podkroví, z podkroví sestávajícího z kuchyně, ložnice a obývacího pokoje, ze schodiště do sklepa a ze sklepa, zahrnujícího místnost s vodárnou a dvě místnosti sloužící jako sklad tuhých paliv s kotlem na tuhá paliva a dále je ve stejném rozsahu jako každý vlastník nemovitosti oprávněna užívat i zahradu.

7. Mezi účastníky bylo konečně nesporné, že žalobkyně odvolala dar listinou ze dne 27. 1. 2020 a že žalovaný tuto listinu obdržel.

8. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 13. 3. 2012, učiněné ve formě notářského zápisu sepsaného notářem [titul]. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [anonymizováno] 2012, [spisová značka] dále soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti tří čtvrtin na předmětných nemovitostech a [jméno] [příjmení] je vlastníkem podílu o velikosti jedné čtvrtiny na předmětných nemovitostech. V této smlouvě se [jméno] [příjmení] a žalovaný jako vlastníci předmětných nemovitostí mj. zavázali hradit veškeré náklady spojené s údržbou a opravou předmětných nemovitostí, žalobkyně se naproti tomu zavázala nést veškeré náklady spojené s užíváním předmětných nemovitostí.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] týkajícího se předmětných nemovitostí soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem podílu na předmětných nemovitostech o velikosti tří čtvrtin, [jméno] [příjmení] má na předmětných nemovitostech podíl o velikosti jedné čtvrtiny a ve prospěch žalobkyně je zřízeno předmětné věcné břemeno. Na podílu [jméno] [příjmení] vázne příkaz k prodeji podílu v důsledku exekuce na [jméno] [příjmení].

10. Z notářského zápisu č. NZ [anonymizováno] 2020, [spisová značka], sepsaného dne 17. 2. 2020 notářkou [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se dne 10. 2. 2020 dostavila notářka do domu, kde žalobkyně za přítomnosti svého právního zástupce uvedla, že předmětný podíl chtěla žalovanému darovat, když v domě bydlela dcera žalobkyně (matka žalovaného) a její podíl měl žalovaný. Ten neměl nic a nebyl dobrý, žalobkyně však nechtěla, aby zůstal jako bezdomovec. Hned jak žalobkyně žalovanému darovala předmětný podíl, začaly nadávky a naschvály ze strany žalovaného vůči žalobkyni. Žalovaný měl žalobkyni ubližovat, dělat jí naschvály jako otevírat na ni v zimě dveře, vypínat elektřinu, zamknout do koupelny, sypat nečistoty před dveře, vyhazovat jí v zimě teplé věci ze sklepa jako kabáty, boty, kozačky, rozbít okno ve sklepě a pak jej nezasklít, aby byla žalované zima, chodit domů opilý a zfetovaný, v noci usnout a pak třikrát málem vyhořeli, vyhazovat jí z bytu, zavřít žalobkyni do koupelny s tím, že ji nechtěl pustit ven. Žalovaný také stavěl auto před garáž, aby žalobkyně nemohla vyjet, i když nemá řidičák, tak si jej nechal od nějaké přítelkyně dovézt, když žalobkyně upadla, jen na ni koukal a žalobkyně byla nucena zavolat synovi nebo policii, aby jí zvedli. Žalovaný žalobkyni nadával, dokonce měl žalobkyni bít, k tomu docházelo od okamžiku darování. Žalobkyně v době darování bydlela v patře domu, poté se přestěhovala do přízemí, protože nemohla chodit po schodech. Žalovaný žalobkyni nikdy s ničím nepomohl, ani ji nedoprovodil k lékaři. Žalobkyně se žalovaného bojí, zamyká se před ním.

11. Z nedatovaných rukou psaných poznámek žalobkyně o jejím vztahu k žalovanému soud zjistil, že si v nich žalobkyně stěžuje na chování žalovaného, který se k ní nechová slušně, vypíná jí televizi, sprostě nadává, plive po ní, vyhazuje věci, sype popel před dveře, hází piliny a hlínu na koberce, vypíná dvakrát za sebou mrazák, zamyká vchod za domem, hází odpadky před kuchyní, lámal košťata, pouštěl na žalobkyni okno, aby měla zimu, stavěl auto před garáž žalobkyně, aby nemohla vyjet, nepomohl vstát, neuklidil po sobě znečištěnou toaletu a podobná příkoří. Žalobkyni měl žalovaný bít, dát jí ránu do ruky, napadnout a polít špinavou vodou, rovněž jí žalovaný nepomohl vstát, když žalobkyně upadla. Žalovaný měl chodit domů opilý a vařil, jeho bratr ho chodil budit, když usnul, přesto kvůli tomu třikrát hořelo. To se mělo dít od té doby, kdy se žalovaný stal vlastníkem předmětného podílu.

12. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 1. 2020 včetně podacího lístku a záznamu České pošty o stavu zásilky soud zjistil, že v tomto dopise žalobkyně uvedla, že žalovanému darovala předmětná podíl proto, že jí žalovaný slíbil péči a starostlivost ve stáří, toho se ovšem žalobkyně nedočkala. Situace je spíše opačná, o čemž mají svědčit časté výjezdy policie. Těchto excesů mají být svědky jak sousedi, tak příbuzní, žalovaný navíc měl umenšovat rozsah užívání domu dle předmětného věcného břemene. Žalobkyně z výše uvedených důvodů odvolala dar z darovací smlouvy ze dne 20. 7. 2011 v celém rozsahu a vyzvala žalovaného k vrácení daru. Dopis byl odeslán dne 27. 1. 2020 a doručen dne 1. 2. 2020.

13. Z dopisu právní zástupkyně žalovaného ze dne 13. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný rozporoval skutečnosti v odvolání daru, když uvedl, že žalovaný hradí za žalobkyni náklady na elektřinu, navíc z rozhodnutí přestupkových orgánů nevyplývá, že by to měl být žalovaný, kdo opakovaně napadá žalobkyni. Žalovaný se v domě nezdržuje, neboť byl fyzicky napaden panem [příjmení], který byl za toto své jednání odsouzen. Žalovaný dále uvedl, že rekonstrukce prostor v přízemí domu byla provedena na vlastní žádost žalobkyně, neboť ta se z důvodu snížené pohyblivosti již nemohla dostat do patra. Žalovaný odmítl, že by vůči žalobkyni činil schválnosti. Žalovaný proto odmítl dar vrátit.

14. Z nedatovaných fotografií na č. l. 42 až 47 soud zjistil to, že jsou na nich vyobrazeny vnitřní a venkovní prostor blíže neurčené nemovitosti, který je v navenek neuspořádaném stavu, jsou zde patrné polámané stromy.

15. Z nedatovaných a nepodepsaných rukou psaných poznámek patrně psaných žalobkyní (a z poznámky datované 23. 4. 2017 a podepsané žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně opakovaně písemně vyjadřuje nelibost nad žalovaným, kterého mj. oslovuje feťáku. Kritika se týká nadávek žalovaného žalobkyni, nesprávného použití toalety, neplacení energie, dále žalobkyně vyjadřuje přesvědčení, že byt a bojler je její a vyzývá žalovaného, aby si udělal vlastní koupelnu v patře. Poznámky dále obsahují ochotu žalobkyně platit skutečnou spotřebu elektrické energie po montáži měřícího přístroje a předložení vyúčtování. Žalobkyně si dále stěžovala na to, že dům užívá přítelkyně žalovaného, že jí žalovaný vyházel věci, že za něj platila finanční částky.

16. Z rozhodnutí komise k projednávání přestupků města Kutná Hora z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a dále obsahu spisu Městského úřadu Kutná Hora, odboru správního, oddělení přestupků sp. zn. MKH [číslo] 2018 a MKH [číslo] 2017 soud zjistil, že v souvislosti se soužitím v domě bylo zahájeno 10 přestupkových řízení, přičemž žalovaný byl uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití za to, že dne [datum] urazil žalobkyni nadávkami„ krávo, svině, kurvo“ (obvinění z dalších skutků žalovaného byla zastavena), dále že žalobkyně byla uznána vinnou z přestupku proti občanskému soužití za to, že se od [datum] do [datum] dopouštěla vůči žalovanému schválností spočívajících mj. ve vypínání elektrického bojleru, házení větví na místo, kde žalovaný obvykle parkuje, a zamykání popelnic tak, aby je žalovaný nemohl použít, dále byl [jméno] [příjmení] uznán vinným z přestupků proti občanskému soužití a proti majetku za to, že dne [datum] fyzicky napadl žalovaného (porazil na zem a opakovaně udeřil rukou do obličeje) a rozbil skleněnou výplň vchodových dveří bytu žalobce, dále byl [jméno] [příjmení] uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití za to, že dne [datum] hrubě urazil žalovaného nadávkami„ naplavenina, čurák“ a jeho přítelkyni nadávkou„ píča“. Dalších 6 přestupkových řízení vedených vůči žalovanému bylo odloženo z důvodu nepodání návrhu na zahájení řízení o přestupku, nebo zastaveno z toho důvodu, že spáchání skutku, o němž bylo řízení vedeno, nebylo prokázáno. V řízení MKH [číslo] 2018 (obvinění žalovaného z fyzického napadení žalobkyně dne [datum], z hrubých urážek, ušpinění koberce, zlomení násady od koštěte a naházení rajčat slepicím, vše dne [datum] vypovídala [jméno] [jméno] [příjmení] (tehdejší přítelkyně žalovaného), která popřela jakékoli napadení žalobkyně žalovaným, naopak uvedla, že žalobkyně jim dělá naschvály (shazuje jističe). Řízení bylo zastaveno, přičemž přestupkový orgán konstatoval, že se žalobkyně opakovaně omlouvala z ústních jednání a proto v řízení nevypovídala jako svědek. Porovnáním úředních záznamů policie a souhlasu se stíháním za přestupek byly shledány zásadní rozpory (datace, popis skutku).

17. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto rozsudkem byl [jméno] [příjmení] uznán vinným z toho, že dne [datum] fyzicky napadl žalovaného úderem pěstí do obličeje, srazil ho na zem, zaklekl, pokračoval v úderech pěstí do obličeje i dalších částí těla, pokoušel se jej škrtit šátkem a vyhrožoval mu, přičemž žalovaný utrpěl poškození zdraví omezující jej v běžném způsobu života po dobu 2-3 týdnů (zejména zlomeniny nosu a pravé očnice, četné zhmožděniny na hlavě), přičemž tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

18. Z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] podala [jméno] [příjmení] návrh na rozvod manželství s [jméno] [příjmení], přičemž za příčiny rozvratu manželství byly špatné vztahy [jméno] [příjmení] s dětmi paní [příjmení] z předchozího manželství a vzájemné konflikty umocněné pitím [jméno] [příjmení]. Konflikty vyvrcholily do té míry, že se [jméno] [příjmení] od [jméno] [příjmení] v lednu 2018 definitivně odstěhovala. Při jednání pak oba účastníci k příčině rozvratu manželství odkázali na rozvodový návrh s tím, že příčina dále spočívá v rozdílnosti povah a názorů a z toho vyplývajícího citového odcizení.

19. Z kalendáře z roku 2017 opatřeného rukou psanými poznámkami žalobkyně soud zjistil, že tento kalendář obsahuje u jednotlivých dnů krátké poznámky typu„ [celé jméno žalovaného] dělal zle, vyhazuje věci a sype popel po kytkách“,„ [celé jméno žalovaného] na mě řval a nadával“,„ Němka mi hází piliny na verandě po koberci“,„ feťák dělal zle a nadával“,„ zamknul vchod“,„ vypnul mrazák do rána“,„ vyházel odpadky ke dveřím kuchyně“. Ze závažnějších skutečností je zde k [datum]„ ráno mě [celé jméno žalovaného] napadl a vyhrožoval“, k [datum] uvedeno„ ráno mě u garáže polil špinavou vodou a řekl mi krávo“, dne [datum]„ [celé jméno žalovaného] v 8 h mě znovu napadl“ a [datum]„ [celé jméno žalovaného] dělá od rána zle, v koupelně mi dal ránu do ruky a držel dveře, ať nemůžu ven. Psovi nasypal před boudu jed“.

20. Z exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] ze dne 25. 10. 2007 vydaného [titul] [jméno] [příjmení], soudní exekutorskou, [exekutorský úřad], soud zjistil, že proti žalovanému bylo vedeno exekuční řízení pro zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, přičemž oprávněným byla společnost [právnická osoba]

21. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 5. 2014 týkajícího se výše uvedeného exekučního řízení soud zjistil, že v exekuci bylo celkem vymoženo [částka] a exekuce je zcela zaplacena.

22. Z potvrzení o úhradě Komerční banky ze dne [datum] soud zjistil, že na účet soudní exekutorky [titul]. [příjmení] byla vložena částka 22 540 Kč.

23. Z daňového dokladu ze dne 2. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně zaplatila za 2,14 tun uhlí částku 8 539 Kč.

24. Z výpisu SMS komunikace mezi žalovaným a jeho bratrem [jméno] [příjmení] z 14. až 15. 2. 2017 soud zjistil, že žalovaný si [jméno] [příjmení] stěžuje, že jsou všichni proti němu, prohlašuje, že zabije babu i [příjmení] (žalovanou a [jméno] [příjmení]), stěžuje si na to, že žalovanou prosil rok, ať ho nechá žít a sprchovat se, ta mu vypouští teplou vodu, [jméno] [příjmení] mu vyhrožuje, stěžuje si dále na zvýšení spotřeby elektrické energie v souvislosti s přímotopy žalobkyně.

25. Z nedatovaných fotografií na č. l. 98 – 102 soud zjistil, že je zde zachyceno oblečení a věci vyhozené venku na zemi, betonovou plochu a zaparkované auto tov. zn. Renault.

26. Z facebooková komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným z 12. 4. a 13. 4. 2017 soud zjistil, že oba jmenovaní byli ve sporu, [jméno] [příjmení] poté informuje žalovaného o svém úmyslu dosáhnout vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, žalovaný poté [jméno] [příjmení] podrobuje nevybíravé kritice, což končí rozbitím dveří žalovaného a jeho fyzickým napadením [jméno] [příjmení] (viz odsouzení [jméno] [příjmení] za přestupek dne [datum]).

27. Z čestných prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že oba jmenovaní znají žalovaného a jeho manželku [jméno] [celé jméno žalovaného].

28. Z dopisu dodavatele elektřiny a faktury ze dne 19. 10. 2017 soud zjistil, že žalovanému bylo za elektřinu za odběrné místo na adrese domu fakturováno za období 1. 4. 2017 až 18. 10. 2017 celkem 8 224 Kč, za období od 19. 10. 2017 do 17. 10. 2018 celkem 17 124,75 Kč a za období od 18. 10. 2018 do 21. 10. 2019 částka 20 049,81 Kč.

29. Z fotografií na č. l. 121 soud zjistil, že je zde vyobrazeny hromada materiálu překrytá plachtou, plot na zahradě a za ním dva psi bojového plemene.

30. Z daňových dokladů, složenek a faktur z let 2018 až 2019 soud zjistil, že žalovaný v tomto období platil za odběrné místo na adrese domu vodné, stočné a daň z nemovitosti.

31. Z výzvy ze dne 6. 3. 2017, dopisu žalovaného [jméno] [příjmení] ze dne 18. 6. 2020 a z komunikace mezi odborem životního prostředí Městského úřadu Kutná Hora soud zjistil, že [územní celek] vyzvala žalovaného k připojení na veřejnou kanalizaci, na předmětných nemovitostech byla v roce 2020 přetékající a nevyvezená jímka, na kterou je napojeno WC užívané [jméno] [příjmení] a že žalovaný po šetření správního orgánu vyzývá [jméno] [příjmení] k připojení jímky na veřejnou kanalizaci a ujišťuje jej, že mu v tom nijak nebrání.

32. Z fotografie na č. l. 129 a z daňového dokladu soud zjistil, že je zde vyobrazena neznámá poškozená věc a že byla dne 16. 5. 2019 zakoupena autobaterie jako záložní zdroj energie ke kotli.

33. Z daňového dokladu vystaveného dne 15. 2. 2019 [právnická osoba] s. r. o., soud zjistil, že se jedná o nabídku prací - vybudování ústředního topení v ceně 60 423 Kč.

34. Z fotografií na č. l. 131 soud zjistil, že je zde vyobrazen technický list pro krbová kamna a nové radiátory.

35. Z fotografie na č. l. 132 soud zjistil, že jde zde vyobrazena garáž zaplněná různými věcmi.

36. Z lékařských zpráv a fotografie na č. l. 133 soud zjistil, že žalovaný se dne 26. 12. 2017 dostavil k lékaři s tím, že byl bolestivě nakopnut neznámou osobou do levého stehně, a na fotografii je vyobrazen žalovaný s viditelnými podlitinami a opuchlinami na obličeji.

37. Z fotografií na č. l. 134 – 138 soud zjistil, že jsou zde vyobrazeny poškozené rostliny a keře a dále starší osoba patrně žalobkyně sedící na lavičce a stojící u plotu.

38. Z rozhodnutí komise k projednávání přestupků města Kutná Hora ze dne 8. 6. 2020 soud zjistil, že bylo pro uplynutí promlčecí doby zastaveno přestupkové řízení proti žalobkyni, která měla úmyslně způsobit škodu na majetku žalovaného v době od 2. 4. 2019 do 3. 4. 2019 poškozením ovocných a okrasných stromů.

39. Z poznámek žalobkyně k účastnickému výslechu konaném dne 2. 9. 2020 datovaných 27. 8. 2020 soud zjistil, že tyto poznámky odpovídají výpovědi žalobkyně při účastnickém výslechu dne 2. 9. 2020.

40. Z výpisu z evidence rejstříku trestu žalovaného soud zjistil, že žalovaný nemá záznam v rejstříku trestů.

41. Ze sdělení Městské policie Kutná Hora ze dne 26. 10. 2020 soud zjistil, že městská policie na adresu domu nevyjížděla, neboť adresa je mimo katastr města Kutná Hora.

42. Ze zpráv Městského úřadu Kutná Hora, odboru správního, oddělení přestupků ze dne 26. 10. 2020 a z 15. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl zdejší přestupkovou komisí řešen v letech 2016 až 2018 celkem v 10 případech, odsouzen byl pouze dne [datum] (viz odst. 16 tohoto rozsudku)

43. Ze sdělení Policie České republiky ze dne 4. 11. 2020 o evidenci výjezdů na adresu domu soud zjistil, že policie vyjížděla na místo od 31. 5. 2016 do 8. 4. 2018 celkem 15x, z toho se měl 10x dopustit závadného jednání žalovaný vůči žalobkyni (schválnosti, nadávky, [datum] pak úder otevřenou dlaní do ruky), dvakrát žalobkyně vůči žalovanému (schválnosti a slovní napadání), a třikrát [jméno] [příjmení] vůči žalovanému (nadávky, schválnosti, nebezpečné vyhrožování a ublížení na zdraví). Zaznamenané přestupky byly postoupeny na Městský úřad Kutná Hora.

44. Z dokladu Úřadu práce České republiky – krajské [pobočka] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl od 21. 3. 2014 do 25. 9. 2015 zaměstnán u [právnická osoba], od 1. 1. 2016 do 14. 2. 2018 u společnosti [právnická osoba] a od 5. 3. 2018 do 30. 8. 2019 u [právnická osoba] – [anonymizováno], spol. s r.o.

45. Z dokladu vyplacení doplatku mzdy za únor roku 2011 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] vznikl za tento měsíc nárok na doplatek mzdy ve výši 9 904 Kč.

46. Z certifikátů o proškolení žalovaného u společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný absolvoval školení v závodě této společnosti od 3. 10. do 21. 10. 2016 a od 3. 10. (patrně 2016) do 23. 2. 2017 47. Z lékařské zprávy ze dne 12. 4. 2017 soud zjistil, že se žalovaný téhož dne dostavil na chirurgické oddělení nemocnice v Kutné Hoře s tím, že byl napaden.

48. Z faktury za sdružené dodávky elektřiny ze dne 27. 10. 2020 soud zjistil, že žalovanému bylo za elektřinu za odběrné místo na adrese domu fakturováno za období 22. 10. 2019 až 23. 10. 2020 celkem 15 930 Kč.

49. Z lékařských zpráv žalobkyně ze dne 7. 10. 2020 (ortopedie, neurologie) soud zjistil, že zdravotní stav žalobkyně byl ke dni vydání zpráv špatný, žalobkyně před 14 dny upadla a je omezeně pohyblivá.

50. Z oznámení ČSSZ ze dne 21. 12. 2015 soud zjistil, že starobní důchod žalobkyně činil od ledna 2016 9 981 Kč měsíčně.

51. Z dokladů SIPO za roky 2011 až 2016 soud zjistil, že žalobkyně vynakládala na elektřinu, poplatky za televizi, rozhlas, pojistné, stavební spoření a předplatné časopisu zahrádkář od cca 2 000 Kč na počátku do cca 3 500 Kč měsíčně.

52. Z faktur [právnická osoba] [obec] za období od 8. 1. 2013 do 17. 10. 2015 soud zjistil, že žalobkyně vynakládala za odběr vody na adrese domu v tomto období částky od 180 Kč do 541 Kč za čtvrtletí.

53. Ze zprávy MUDr. [jméno] [jméno] z 29. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně byla v dané době orientována v místě a čase, má problémy s páteří a je nucena chodit s oporou (holí), k tomu trpí potížemi se srdcem. Žalobkyně je dále chronicky nedoslýchavá.

54. Ze zprávy ošetřující lékařky žalobkyně [příjmení] [příjmení] ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že nebylo dáno podezření na demenci žalobkyně, rozumové schopnosti a paměť žalobkyně se ošetřující lékařce jevily přiměřené věku žalobkyně.

55. Z úředního záznam o podání vysvětlení žalobkyně na policii dne 20. 4. 2017 soud zjistil, že žalobkyně v tomto úředním záznamu uvedla, že s žalovaným má problémy od jeho nastěhování, žalovaný chodí domů opilý a zfetovaný, vrací se pozdě v noci, chová se hlučně a dělá kravál. Žalobkyně si některá jeho jednání zaznamenává do kalendáře, jedná se o bouchání dveřmi, urážky, otevírání okna, sypání hlíny na koberec, parkování auta přítelkyně žalovaného před garáží žalobkyně, vyhazování věcí, sypání popelu po kytkách apod.

56. Z úředního záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] na policii dne 20. 4. 2017 soud zjistil, že jmenovaný v tomto úředním záznamu uvedl, že žalovaný v rozporu se smlouvou o věcném břemeni užívá patro domu, které má dle smlouvy užívat žalobkyně. Žalovaný se snaží hrubým nátlakem žalobkyni vytlačit i z přízemí, jedná se o nadávky, vyhrožování a v poslední době i fyzické napadání. Konkrétní případy fyzického napadení jmenovaný neuvedl, pokud jde o nátlak, vypovídal o otevírání dveří v zimě, zamykání vchodových dveří, parkování auta přítelkyně žalovaného před garáží žalobkyně, vypínání elektrického topení, poškozování zahrady, nechávání nepořádku v domě, vyhazování věcí ze sklepa pod záminkou bílení stěn.

57. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaný je vnuk žalobkyně a nevlastní bratr žalovaného. Svědek je vlastník předmětných nemovitostí, když svůj podíl zdědil po své matce. Od ní také zdědil stejný podíl žalovaný, zbylou polovinu mu darovala žalobkyně. V dědickém řízení po matce svědka vyšel najevo dluh, který se svědek zavázal uhradit s tím, že si s žalovaným později předmětné nemovitosti rozdělí. Svědek již dluh uhradil, k rozdělení však dosud nedošlo. Na úhradu dluhu si vzal půjčku, ručitelem byl žalovaný. Svědek v domě užívá jednu místnost, kuchyň, chodbu, koupelnu a obývací pokoj. Žalovaný užívá prostory nad těmito místnostmi Dům je podsklepený, ve sklepě jsou 3 místnosti, žalovaný užívá velkou místnost, zabijačkovou místnost a kumbál, který je pod schodištěm, svědek užívá dvě menší místnosti. Dům má dvě garáže, jednu užívá svědek, druhou žalobkyně. V minulosti žalobkyně bydlela v 1. patře domu. Vznikaly ale problémy, když se žalovaný večer vrátil z hospody. Stěžoval si např. na to, že na něj štěká pes žalobkyně, proto svědek poskytl žalobkyni prostory v přízemí domu. [jméno] [příjmení] žalobkyni přízemí upravil a rekonstruoval, prostory vznikly zmenšením prostor, které původně užíval svědek. Do zaplacení dluhu bylo soužití účastníků dobré, žalovaný sice pil, ale nebyl agresivní. Poté se situace změnila. Žalovaný, když přišel z hospody, byl agresivní, nadával žalobkyni. Když se žalobkyně odstěhovala dolů, tak jí kopal do dveří, to bylo i 4-5 krát týdně. Žalovaný si dále ve svém bytě pouštěl hlasitou hudbu. Žalovaný ničil dům, málem ho dvakrát až třikrát zapálil, když si v opilosti vařil jídlo. Když žalobkyně odstranila na zahradě břečťan z části, tak si tam žalovaný hned vysázel stromky, aniž by se žalobkyně zeptal na její názor. Poslední dobou se na místo často volala policie. Žalovaný byl agresivní i na policii, nechtěl ji pustit na pozemek apod. Žalovaný žalobkyni napadal, několikrát jí strčil na zahradě, až upadla, sám toho svědkem nebyl, slyšel to od žalobkyně. Žalovaný jí dále nadával, říkal jí, že je„ stará kráva“ a ať už zemře, že zabila naší matku a on ji také zabije. Přestupková řízení dle svědka vyvolal žalovaný, když provokoval a pak si stěžoval. Svědek uvedl, že ví o tom, že mělo proběhnout nějaké zničení stromu žalovaného, ale nebyl u toho, stejně tak ví, že žalovaný ořezal motorovou pilou stromy žalobkyni. Nadávky žalobkyni, kopání do jejich dveří, dupání do podlahy ustalo v době, kdy měl svědek se žalovaným konflikt. V současné době žalovaný žalobkyni spíše různě zesměšňuje, natáčí ji, chodí za ní se svojí manželkou s fotoaparátem a snaží se jí vyprovokovat, k fyzickému napadání teď nedochází. Žalovaný nikdy nic nedělal na domě, poté však svědek uvedl, že žalovaný rekonstruoval podlahy v prvním patře, podílel se i na pracích na kanalizační přípojce, byť svědek kriticky hodnotil jeho zapojení do práce. Žalovaný neuklízel, zahradu sekal minimálně. Svědek připustil, že byl trestně odsouzený za napadení žalovaného. Situaci popsal tak, že mezi ním a žalovaným došlo ke konfliktu, důvodem měly být výhrůžky žalovaného. První ránu dal žalovaný, poté se poprali. Zhruba rok před trestním řízením bylo vůči svědkovi vedeno i přestupkové řízení. Svědek uvedl, že žalovaný dupal na podlahu, svědek přišel za ním a vznikl konflikt. Svědek následně vykopl dveře a žalovaného fyzicky napadl (svědek uvedl jednu ránu). Žalovaný se po rozchodu s přítelkyní [příjmení] z domu odstěhoval, nyní jezdí pouze na víkend. Žalobkyně v posledních letech potřebuje pomoct, má odvápnění páteře, je ležící. Pomáhá jí svědek s přítelkyní i [jméno] [příjmení] s manželkou. Pomoc potřebuje s péčí o domácnost, hygienou, nákupy apod., a to od roku 2016. V případě úmrtí žalobkyně by dědil [jméno] [příjmení], svědek uvedl, že o majetek zájem nemá.

58. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], syna žalobkyně a strýce žalovaného soud zjistil, že soužití žalovaného s žalobkyní bylo velice špatné. Žalovaný slíbil žalobkyni, že se o ni postará ve stáří, ale po tom, co mu darovala předmětný podíl, se jeho chování zhoršilo. Soužití účastníků v prvním patře bylo problematické, proto se svědek asi v roce 2012 dohodl s [jméno] [příjmení], že ten žalobkyni poskytne svou bývalou ložnici, rekonstrukci v ceně cca 260 000 Kč provedl svědek. Žalovaný nechodil do práce, byl často opilý, zfetovaný, žalobkyni slovně napadal. Domů chodil v nočních hodinách, bouchal žalobkyni na dveře, ta na tom byla psychicky stále hůř. To ví od žalobkyně a [jméno] [příjmení], sám toho přítomen nebyl, viděl však žalovaného několikrát opilého a zfetovaného a viděl i pozvracené schody. Žalovaný žalobkyni vyhazoval z domu, neuklízel po sobě toaletu, když přišel opilý z restaurace, tak se stalo, že se pozvracel na záchodě a na schodech, rovněž to po sobě neuklidil, musela to uklízet žalobkyně. Stávalo se, že v noci žalovaný vypnul jističe, aby si nemohla žalobkyně topit elektrickým přímotopem a otevřel dveře do sklepa až ven na dvůr nebo okno do chodby, aby měla žalovaná větší zimu. Žalovaný také vypínal elektřinu a z toho důvodu došlo k znehodnocení potravin v mrazáku a lednici žalobkyně. V roce 2017 žalovaný žalobkyni napadl v prádelně, přibouchl jí prsty do dveří, žalobkyně následně volala policii, na místo se dostavil i svědek. Po odjezdu svědka i policie žalovaný žalobkyni znovu napadl, ta utekla na dvůr, zde upadla a ležela na dešti, v zimě, volala svědkovi, který ji viděl venku sedět na zemi, pomohl jí vstát, a viděl, že přímo na balkoně stál žalovaný s paní [příjmení], kteří žalobkyni viděli a neposkytli jí pomoc, místo toho ji natáčeli nebo fotili na telefon. Svědek uvedl, že byl několikrát přítomen konfliktu s žalovaného s žalobkyní, kdy jí žalovaný a vyhazoval ji z domu, bylo to i v době, kdy žalovaný bydlel s paní [příjmení], která jej v tom podporovala, časově to však zařadit neumí. Svědek byl dále přítomen toho, že žalovaný žalobkyni nadával, vyhrožoval jí, že ji shodí ze schodů, pak mu žalobkyně volala, že ji žalovaný zamkl na dvoře, v lehkém oblečení, když si šla pro poštu. Když svědek na místo přijel, tak dveře byly zamčené zevnitř a žalobkyně byla vevnitř na dvorku. Svědek dále uvedl událost, kdy žalovaný vyhazoval žalobkyni z domu a nadával jí, svědek v tu chvíli přijel a slyšel, že žalovaný žalobkyni říkal:„ A dej si pozor, ať nespadneš ze schodů do sklepa, byl by od tebe pokoj“, bylo to v hádce. Když žalovaný viděl, že svědek dorazil na místo, tak utekl do 1. patra. Tuto událost neumí svědek časově zařadit. Svědek věděl o tom, že probíhala nějaká přestupková řízení, avšak bylo to vždy v rovině tvrzení proti tvrzení. Později, když žalovaný žil v domě s paní [příjmení], tak už to bylo dva proti jedné. Když přijela policie, byl svědek na místě několikrát, protože jej k tomu volali, pak už řekli, že tam nemá cenu jezdit, protože to jsou„ žabomyší války“, ať účastníci dohodnou. Svědek měl konflikt s žalovaným několikrát, přestupková komise to však neřešila. Svědek dále připustil, že jednou, když našel žalobkyni venku na zemi, tak mu žalovaný před obličejem šermoval rukama, tak ho asi 5 min. přidržel u zdi, aby se zklidnil, pak ho pustil a odvedl žalobkyni domů. Do toho tam vběhla paní [příjmení] a začala si vše fotit. Ani k tomuto incidentu nevolal policii. Fyzické napadání žalobkyně skončilo poté, co se žalovaný rozešel s paní [příjmení], následně se z domu odstěhoval. Vyskytuje se tam jen příležitostně. Stále má konflikty s [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla dříve soběstačná, svědek jí pouze vozil k lékaři a na nákup. Asi 4 roky zpět jezdila žalobkyně autem, později to nebylo možné, protože přítelkyně žalovaného jí před garáží parkovala svým vozem. Svědek nyní zařídil a platí žalobkyni pečovatelskou službu, pomáhá jí rovněž on s manželkou. Pomoc poskytuje i pan [příjmení] s přítelkyní.

59. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], snachy žalobkyně a manželky [jméno] [příjmení], soud zjistil, že jmenovaná začala do domu jezdit přibližně od roku 2016. Žalobkyni pomáhala s nákupy a od roku 2017 i s úklidem, do domu jezdila asi dvakrát týdně. Když měl žalovaný přítelkyni, tak ta parkovala žalobkyni před garáží, takže žalobkyně nemohla vyjet. Žalobkyně s vozem jezdila ještě v roce 2016, poté s ohledem na věk přestala. Svědkyně viděla žalovaného pouze jednou, při vyklízení místnosti užívané žalobkyní. Svědkyně nebyla přítomna žádnému konfliktu mezi účastníky, pouze v roce 2017 žalobkyně volala svědkyni, když ta přijela s manželem na místo, manžel na ni ťukal, volal, svědkyně a její manžel slyšeli říkat žalobkyni„ já tě tady nechci“, Když žalobkyně zjistila, že přijel i manžel svědkyně, tak otevřela, byla však roztřesená a říkal, že jí žalovaný vyhrožoval a dobýval se na ni. Žalobkyně dále jednou o víkendu na přelomu roku 2017 a 2018 svědkyni a manželovi volala, když jí měl žalovaný pravděpodobně fyzicky napadnout, měl ji držet za ruku, až upadla. Když přijeli na místo, tak žalobkyně seděla u stolu s oteklou rukou, k lékaři jet odmítla. [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] je dcera manžela svědkyně, do domu jezdila třikrát až čtyřikrát do roka. Žalobkyně vždy dbala na úklid a hygienu, v září roku 2020 se jí stal úraz, od té doby v domě nebyla.

60. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaná je bývalou manželkou [jméno] [příjmení], bratra žalovaného. Žalovaný se do domu přistěhoval po rozchodu s přítelkyní, žalobkyně v tu dobu bydlela nahoře a šla bydlet dolů, kde jí [jméno] [příjmení] předělal jednu místnost. S žalovaným byly problémy, chodil domů opilý, kouřil trávu, často do domu vyjížděla policie, byla zde skoro každý den. Říkal, že dům je jen jeho, že zabije svědkyni i všechny v domě. Vyhrožoval i dětem svědkyně, ty se ho bály, říkal jim, že jsou Ukrajinci, proto se svědkyně rozhodla odstěhovat. Její manžel toto nechtěl, byla to i příčina rozvodu. Pokud jde o chování žalovaného k žalobkyně, tak žalobkyni nadával a svědkyně viděla, že do ní i strkal, to strkání mohlo být 4-5 let nazpět (výslech byl proveden 20. 12. 2020). Svědkyně se odstěhovala 5. 1. 2018. K hádkám účastníků docházelo skoro pořád, žalovaný se vracel v noci podnapilý z hospody. Žalovaný naschvál dupal na podlahu, pouštěl nahlas hudbu, takže všechny budil, svědkyně slyšela hádky přes zeď ložnice. Po nastěhování přítelkyně žalovaného (dle žalobkyně [příjmení]) byly vztahy účastníků ještě horší. Policie jezdila do domu velice často, někdy ji volala žalobkyně a někdy žalovaný. K lékaři žalobkyni vozil její syn [jméno] [příjmení] a ten ji také nakupoval.

61. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že jmenovaná je manželkou žalovaného, zná jej od roku 2017, do domu začala jezdit na jaře 2018. Na pokusy svědkyně seznámit se s žalobkyní reagovala žalobkyně vyplazováním jazyka a ťukáním na čelo, svědkyně poté kontakt s žalobkyní nevyhledávala. Když bylo hezké počasí, tak svědkyně jezdila do domu, sekali s žalovaným zahradu, uklízeli v domě, zejména zanedbanou toaletu, sprchový kout a chodbu. Na podzim 2018 se žalovaný nastěhoval ke svědkyni, i poté svědkyně s žalovaným jezdila do domu. Žalobkyně jim dělala naschvály, když zatopili, tak otevřela okna, nebo vypustila celý boiler, aby se nemohli umýt. O konfliktech žalovaného se žalobkyní ví od žalovaného, sama viděla, že na zahradě byly ořezané stromy, vinná réva, nebo byly stromy postříkané nějakou chemikálii. Vztahy s [jméno] [příjmení] byly špatné, spor byl zejména kvůli budování plotu na zahradě. Žalobkyně měla zajištěné obědy, o víkendech ji vídala na zahrádce. Svědkyni ani žalovaného žalobkyně o pomoc nikdy nepožádala. Žalovaný udělal v domě rozvod ústředního topení, opravil komín a žlaby, opravil praskliny na domě.

62. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaní jsou známými žalovaného a jeho manželky. Ti se do místa bydliště svědků nastěhovali v roce 2019, svědek [příjmení] s žalovaným navíc i pracuje. Svědci shodně nezaznamenali žádné konflikty, kterých by se žalovaný účastnil, nevěděli však nic o vztazích žalovaného se žalobkyní.

63. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně darovala žalovanému předmětný podíl po smrti jeho matky. Poté, co se žalovaný do domu nastěhoval, začaly problémy, když žalovaný chodil opilý, zfetovaný, bouchal jí na dveře, vyházel jí věci ze sklepa, které žalobkyně používala. Žalovaný se nastěhoval před 3 až 5 lety (výpověď z roku 2020) nejprve k ní nahoru. Místnost dole, kterou žalobkyně užívá nyní, rekonstruoval [jméno] [příjmení], uhradil za to asi 260 000 Kč. V současnosti žije v domě s [jméno] [příjmení], který obývá samostatný byt. O žalobkyni chodí pečovat pečovatelka. Žalovaný zde asi jeden rok nebydlí, jen někdy v pátek přijede, zadělá záchod, trávu neseká, ale platí elektřinu a vodu. K soužití se žalovaným žalobkyně uvedla, že ten jí s ničím nepomáhal, dělal jen naschvály, nechal vše ničit. Ubližoval jí, zavíral jí v koupelně (to vždy volala policii, avšak nijak to nedopadlo), ničil nábytek, otrávil psa, sprostě nadával a opilý vyhazoval z domu. Přítelkyně žalovaného zničila žalobkyni koberec (hlínou), žalovaný hlínou zadělal žlábky, žalobkyni také vypínal elektřinu. Žalobkyně si také stěžovala na to, že žalovaný vysadil vysoké stromy před okna žalobkyně, aby z nich neviděla. Žalovaný rovněž držel žalobkyni za ruku, nechtěl jí pustit a pak jí dal ránu do ruky. Od tohoto incidentu žalovaný žalobkyni již nenapadl, pouze jí nadává a zabil jí psa (otrávil jej s přítelkyní, žalobkyně našla hrst jedu). Žalovaný v roce 2020 předělával topení, aniž by se žalobkyně zeptal, jestli to tak chce. Žalovaný žalobkyni nenabízel, že by jí opravil topení a osadil nové radiátory. K podání žaloby oslovila žalobkyně advokáta spolu s [jméno] [příjmení], ten se na to již nemohl dívat.

64. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že se žalovaný nastěhoval do domu po smrti své matky. Spoluvlastníkem je od roku 2011. Měl k dispozici místnost v přízemí, poté se dohodl s žalovanou, že se přestěhuje z prvního patra do přízemí. Bylo to i z toho důvodu, že žalobkyně nebyla již plně mobilní a výstup do patra jí dělal problémy. Rekonstrukci provedl [jméno] [příjmení]. Žalovaný obýval prostory v prvním patře. Problémy s žalobkyní nastaly v okamžiku, kdy se do domu přistěhovala přítelkyně žalovaného, přičemž žalobkyni se nelíbilo, že je Němka. Další neshody vznikly ohledně nového bojleru a rekonstrukce topení. Poté začaly naschvály od žalobkyně. Žalovaný šel například kropit čerstvě položený beton, pouze řekl žalobkyni, aby mu uhnula a ona na něj zavolala policii. Dále například když s přítelkyní přijeli domů, auto nechali zaparkované před garáží, žalobkyně však na něj opakovaně zavolala policii, že jí neumožňuje výjezd z garáže. Poté začali parkovat vozidlo za domem, žalobkyně jim tam ale dala prkna s hřebíky. Žalobkyně rovněž poškozovala výsadbu žalovaného na zahradě. Žalovaný však připustil, že jednou, když žalobkyně zavolala policii, tak o ní řekl, že je to stará kráva a za toto následně zaplatil pokutu. Žalobkyně na něj volala policii, že v zimě shodil jističe, což nebyla pravda, následně vždy, když volala policii, tak říkala to samé a dále jej obviňovala z urážek a schválností vůči své osobě. Žalobkyně naopak dělala naschvály žalovanému, když například nametala nepořádek na schody žalovaného. Přítelkyně žalovaného nepořádek pravidelně zametala, jednou jí došlo trpělivost a nametla jej na koberec žalobkyně, ta následně volala policii, že jí žalovaný znečišťuje koberec. Žalovaný posléze popsal situaci, kdy neměl poskytnout pomoc žalobkyni, která upadla, a uvedl, že o tom, že žalobkyně na zahradě upadla, nevěděl, dozvěděl se to až od [jméno] [příjmení], který jej fyzicky napadl, zanechal toho až v okamžiku, kdy jej začala přítelkyně žalovaného natáčet na telefon. Žalovaný popřel, že by do žalobkyně někdy strkal, nebo že by žalobkyně upadla a žalovaný jí nepomohl. Žalovaný popřel i to, že by zamykal vchodové dveře, když to měl učinit po dobu nepřítomnosti žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalovaný připustil, že se o žalobkyni před policistou vyjádřil jako o„ staré krávě“, bylo to poté, co pes žalobkyně poškodil čerstvě rozlitý beton, a žalobkyně zavolala na žalovaného policii, že ji měl polít vodou z konve. Jinak žalovaný v přestupkovém řízení postižen nebyl. Žalovaný měl konflikty s [jméno] [příjmení], který jej dvakrát fyzicky napadl, poprvé mu i rozkopal dveře. Příčinou prvního konfliktu byla žalovaným puštěná hudba, příčinou druhého pak to, že žalovaný podal na [jméno] [příjmení] návrh na exekuci za škodu vzniklou z předchozího konfliktu. Žalovaný dělal v domě údržbu, zrekonstruoval komín, pořídil nová kamna a ústřední topení, s některými pracemi žalovaná nesouhlasila, nechtěla například vyměnit boiler. Žalovaný uvedl, že o pomoc přímo pro svou osobu jej žalobkyně nikdy nepožádala, pouze jej úkolovala. Dle jeho názoru neměla žalobkyně jeho číslo ani uloženo v mobilním telefonu. Žalovaný připustil, že konzumuje alkohol, avšak popřel, že by se vracel opilý ve 2 ráno domů a bouchal na dveře nebo dupal v místnosti. Žalovaný vstával v 5 ráno do práce, a pokud jde o zaměstnání u ČKD nebo u [jméno] [příjmení], procházel v nich dechovou zkouškou.

65. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy výslechem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně], znaleckým posudkem ohledně zdravotního stavu žalobkyně, dalšími spisy přestupkové komise, místním šetřením, dotazem na [jméno] [příjmení] [obec], dotazem na ČSSZ, novou fotodokumentací žalovaného, spisem PČR dle návrhu žalovaného ze dne 26. 5. 2021, neboť provedení výše uvedených důkazů by soudu nemohlo přinést nové poznatky o tom, zda došlo k naplnění podmínek pro vrácení daru (výslech [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně], spisy přestupkové komise a PČR, místním šetřením, fotodokumentací), z provedených důkazů nebylo dáno podezření, že by žalobkyně v době, kdy učinila právní jednání směřující k vrácení daru, jednala v duševní poruše (znalecký posudek) a konečně otázka, zda a jak žalovaný pracoval není pro věc rozhodná (výslech [jméno] [příjmení], dotazy na [jméno] [příjmení] [jméno] a ČSSZ).

66. Žalobkyně označila důvody pro vrácení daru jako neposkytnutí pomoci žalobkyni, excesy v chování žalovaného, napadání žalobkyně a umenšování rozsahu užívání domu dle předmětného věcného břemene, přičemž toto jednání časově vymezila od roku 2017, soud se při zjišťování skutkového stavu zaměřil na tyto okruhy sporných tvrzení a zjistil následující skutkový stav:

67. Žalobce je vlastníkem podílu o velikosti na předmětných nemovitostech, jeho bratr [jméno] [příjmení] je vlastníkem podílu o velikosti ideální . K předmětným nemovitostem má zřízeno předmětné věcné břemeno žalobkyně. V domě žili [jméno] [příjmení] a žalobkyně, do domu se cca v roce 2011 přistěhoval žalovaný, ten se odstěhoval v květnu 2019, poté je v domě jen na víkendy.

68. K umenšování rozsahu užívání domu soud zjistil, že žalobkyně nejprve užívala prostory v prvním patře domu, poté se v roce 2012 přestěhovala do přízemí, které jí zrekonstruoval na vlastní náklady [jméno] [příjmení]. Do přízemí se žalobkyně nastěhovala po dohodě s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Účastníkem dohody musel být i žalovaný, nebo s takovým řešením vyslovil souhlas. Dle názoru soudu je vysoce nepravděpodobné, aby se žalovaný jako většinový vlastník předmětných nemovitostí a současně osoba, jejíhož bydlení se stěhování a rekonstrukce dotkne, k věci alespoň nevyjádřil. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný žalobkyni z prostor v prvním patře„ vyhodil“ nebo ji nějak nutil je opustit. Žalobkyně se do přízemí přestěhovala dobrovolně z důvodu obtížného soužití s žalovaným (to vyplývá ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), přičemž roli jistě hrálo i to, že žalobkyně nemusela chodit po schodech, ostatně sama žalobkyně toto jako jeden z důvodů uvádí v notářském zápise ze dne 17. 2. 2020. Z provedeného dokazování současně nevyšlo najevo, že by žalovaný jakkoli omezoval žalobkyni v užívání zahrady, sklepa nebo garáže v tom smyslu, že by tyto prostory vyklidil a užíval sám apod. V řízení rovněž nebylo zjištěno, že by žalovaná po žalovaném žádala, aby jí umožnil užívání v původním rozsahu, tj. užívání prvního patra domu.

69. Ohledně neposkytnutí pomoci žalovanému žalobkyni soud zjistil, že zdravotní stav žalobkyně se plynutím času zhoršoval. Žalobkyně ještě cca v roce 2016 řídila automobil, nyní to již není možné, má podstatně ztíženou pohyblivost a vyžaduje péči pečovatelky. Této péče se žalobkyni dostává od [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a jejich rodin. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný se na rekonstrukci domu ve prospěch žalobkyně podílel minimálně, stejně tak se nepodílel na péči o žalobkyni ve smyslu každodenní péče o její osobu nebo o domácnost. V řízení však nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná žalobce o takovou pomoc žádala, ať už v rozhodném období, nebo jindy. Pokud jde o platby za užívání nemovitosti, žalovaný hradil vodné, stočné a elektřinu od roku 2017, žalobkyně pak elektřinu do roku 2016.

70. K popisu jednotlivých incidentů mezi účastníky (napadení žalobkyně, excesivní chování žalovaného, natáčení ležící žalobkyně namísto pomoci) soud nejprve uvádí, že k výpovědím žalovaného a žalobkyně přihlíží velmi kriticky. Z projevů žalobkyně je očividná nevraživost vůči žalovanému, žalovaný se sice na adresu žalobkyně nevyjadřuje tak kategoricky, avšak na výsledku sporu má eminentní zájem, neboť jde o nemovitost nemalé hodnoty. Stejně tak kriticky nahlíží soud k zápiskům žalobkyně v kalendáři nebo formou poznámek a notářskému zápisu zachycujícímu výpověď žalobkyně. Mezi žalovaným a svědkem [jméno] [příjmení] panují vysloveně špatné vztahy, [jméno] [příjmení] byl dvakrát potrestán za fyzické napadení žalovaného (jednou v přestupkovém, jednou v trestním řízení), dále je menšinovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, přičemž je evidentně užívá ve větší míře, než představuje jeho podíl, a konečně, v případě, že by došlo k vrácení daru, dědil by [jméno] [příjmení] po žalobkyni (jakožto její vnuk) nebo by měl alespoň s dědici po žalobkyni ([jméno] [anonymizováno]) podstatně lepší vztahy, než s žalovaným. Rovněž mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným panují špatné vztahy, [jméno] [příjmení] žalovaného dle svých slov jednou i fyzicky napadl (přičemž ono napadení popisuje tak, že žalovaného„ asi pět minut přidržel u zdi, aby se uklidnil“, což dle názoru soudu nezní příliš věrohodně), podílel se na podání žaloby a v případě jejího úspěchu by po žalobkyni v budoucnu zdědil podíl na předmětných nemovitostech. Oba výše uvedení svědci tak mají silnou motivaci vypovídat ve prospěch žalobkyně a v neprospěch žalovaného. Svědkyně [jméno] [příjmení] je bývalá manželka [jméno] [příjmení] a nemá proto takový zájem na výsledku řízení jako [jméno] [příjmení], soud však nemůže pominout, že v tomto řízení popisuje problémy se soužitím s žalovaným v domě jako důvod jejího odstěhování a jedním z důvodů rozvodu, v návrhu na rozvod manželství však důvody rozvratu manželství popisuje jako špatné vztahy [jméno] [příjmení] s jejími dětmi z předchozího manželství a vzájemné konflikty umocněné pitím [jméno] [příjmení]. To dle názoru soudu její věrohodnost jako svědkyně přinejmenším oslabuje. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] jsou manželkami žalovaného resp. [jméno] [příjmení], i k jejich výpovědím proto soud přistupuje kriticky, byť nikoli a priori s nedůvěrou. Pokud jde o fyzické napadení žalobkyně žalovaným, z notářského zápisu ze dne 17. 2. 2020 a z poznámek žalobkyně vyplývá, že žalovaný měl žalobkyni mj. i bít už od okamžiku darování. Z úředního záznamu ze dne 20. 4. 2017 však neplyne nic o tom, že by si žalobkyně nebo rovněž vyslechnutý [jméno] [příjmení] stěžovali na fyzické napadení ze strany žalovaného. O fyzickém napadení žalobkyně dále mohou svědčit zmínky žalobkyně v kalendáři v roce 2017 ([celé jméno žalovaného] mě napadl), ze kterých však nelze poznat, zda se jedná o napadení verbální či fyzické. K datu 26. 12. 2017 je pak v kalendáři poznámka„ [celé jméno žalovaného] dělá od rána zle, v koupelně mi dal ránu do ruky a držel dveře, ať nemůžu ven“, avšak bez dalších podrobností. To by mohlo potvrzovat svědectví [jméno] [celé jméno žalobkyně], která se zmiňovala o události na přelomu roku 2017, kdy však měl žalovaný žalobkyni za ruku držet, až upadla. Soud navíc nemůže pominout, že fyzické napadení žalobkyně téhož dne bylo řešeno v přestupkovém řízení, které bylo zastaveno (nebylo prokázáno spáchání přestupku). Svědek [příjmení] oproti tomu uváděl, že žalovaný žalobkyni v roce 2017 napadl v prádelně, přibouchl jí prsty do dveří a žalobkyně následně volala policii. O přibouchnutí prstů do dveří se však nezmiňuje ani žalobkyně (popř. notářský zápis, kalendář), ani [jméno] [příjmení] nebo [jméno] [celé jméno žalobkyně]. [jméno] [příjmení] naproti tomu uvedl, že žalovaný žalobkyni několikrát strčil na zahradě, až upadla, avšak to má pouze z doslechu od žalované. Strkání žalovaného do žalobkyně viděla jednou [jméno] [příjmení], která tento incident časově zařadila do roku 2015 2016 (4-5 let zpět od prosince 2020). Soud uzavírá, že z provedených důkazů nevyplynul popis alespoň jednoho incidentu mezi žalovaným a žalobkyní, který měl skončit fyzickým napadením žalobkyně, a který by shodně popisovali alespoň žalobkyně a jeden ze svědků a který by bylo možno alespoň přibližně časově zařadit. Soud má za to, že napadení jako strčení s následkem pádu nebo přibouchnutí prstů do dveří je událostí, se kterou by se žalovaná netajila (když se v jejím kalendáři dočteme i o házení hlíny na koberec) a případně volala policii, když ta byla volána k incidentům mnohem menší závažnosti. Soud proto nemá za prokázané, že by ze strany žalovaného došlo k fyzickému napadení žalobkyně.

71. Pokud jde o excesivní chování žalovaného včetně verbálního napadení žalobkyně, dospěl soud k závěru, že vztahy mezi žalobkyní a žalovaným nebyly od začátku ideální, přičemž se postupně zhoršovaly. Soud má z provedeného dokazování za to, že prvotní příčinou konfliktů bylo hlučné chování žalovaného pod vlivem alkoholu po pozdních návratech domů. V řízení však nebylo zjištěno, jak často k těmto návratům docházelo, do jaké míry byl žalovaný opilý nebo zda byl dokonce zfetovaný. V každém případě má soud za prokázané, že mezi účastníky od té doby docházelo ke konfliktům a schválnostem, které později měli zasahující policisté trefně popsat jako„ žabomyší války“. Většině těchto konfliktů nebyly třetí osoby přítomny, a pokud jsou k dispozici svědecké výpovědi, tak se jedná zpravidla o svědectví z doslechu. Z rozhodnutí o přestupcích má soud za jednoznačně prokázané, že dne 22. 8. 2016 žalovaný urazil žalobkyni nadávkami„ krávo, svině, kurvo“ a dále že se žalobkyně od 15. 12. 2016 do 18. 4. 2017 dopouštěla vůči žalovanému schválností spočívajících mj. ve vypínání elektrického bojleru, házení větví na místo, kde žalovaný obvykle parkuje, a zamykání popelnic tak, aby je žalovaný nemohl použít. Pokud probíhala další přestupková řízení (kdy obviněnými byli oba účastníci), pak bylo řízení zastaveno pro nedostatek důkazů (tvrzení proti tvrzení) nebo odloženo (nebyl dán souhlas se stíháním), soud proto z popisu skutků v jednotlivých přestupkových řízeních nemůže vycházet. Pokud jde o schválnosti, které si účastníci navzájem prováděly, pak už jen popis jejich množství z obou stran sporu svědčí o tom, že k takovým věcem mezi účastníky docházelo. Z provedených důkazů však nelze zjistit, kdy k tomu mělo dojít, v jaké souvislosti a v jaké míře. V případě schválností, které měl žalovaný provádět žalobkyni lze jen těžko rozlišit, do jaké míry se prvoplánově jednalo o zlý úmysl žalovaného nebo víceméně nevinné jednání, které si však žalobkyně vztáhla jako útok na sebe. Například otevírání oken, neuklizení toalety nebo nepořádek na schodišti může být buď pouhé opomenutí, nebo naopak schválnosti vůči druhé osobě. Popis jednotlivých incidentů se pak ze strany účastníků významně liší. Například rozsypání hlíny na koberci popisuje žalobkyně jako schválnost vůči své osobě, žalovaný pak jako reakci na obdobné jednání ze strany žalobkyně vůči žalovanému, navíc toto měla učinit přítelkyně žalovaného, nikoli žalovaný osobně. Stejně tak vyhazování věci ze sklepa popisuje žalobkyně jako schválnost vůči sobě, žalovaný pak jako vyklízení starých nepoužitelných věcí. Pokud jde o vypínání elektřiny, může se soud opřít pouze o výpovědi účastníků (byť se [jméno] [příjmení] zmiňuje o vytaženém mrazáku ze zásuvky), na druhou stranu soud zaznamenal i to, že žalobkyně měla žalovanému naopak vypínat boiler na ohřev teplé vody. Z poškozování rostlin na zahradě se pak účastníci obviňují vzájemně. Pokud jde o parkování osobního automobilu, sama žalobkyně uvádí, že žalovaný nemá řidičský průkaz, jednalo se o vozidlo jeho přítelkyně. Soud dodává, že otrávení psa žalobkyně považuje za velmi závažné jednání, avšak o tomto se v řízení zmiňovala toliko žalobkyně a z jiných důkazů (svědeckých výpovědí) toto nevyplynulo. Soud uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky v obecné rovině docházelo ke schválnostem, avšak nelze jednoznačně určit, kdy, k jakým, jak často, a který z účastníků se na nich převážně podílel.

72. V návaznosti na výše uvedené soud hodnotí i nadávky žalovaného na adresu žalobkyně. Soud má za prokázané, že k takovým verbálním atakům docházelo (přičemž si nedělá iluze o tom, že by k těmto atakům nedocházelo i ze strany žalobkyně, viz výrazy jako„ feťák“), avšak nemá za zjištěné, kdy, jak často a v jakém kontextu k těmto verbálním atakům docházelo. Soud vzhledem k výše uvedenému obezřetně hodnotí výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení] a poukazuje na zastavená přestupková řízení.

73. Výše uvedený skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:

74. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

75. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ SOZ“) se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

76. Podle § 37 odst. 1 SOZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

77. Jako první se soud zabýval otázkou existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. V daném případě je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnictví, neboť žalobkyně, která tvrdí, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, není v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí zapsána a pokud by bylo žalobě vyhověno, rozsudek by byl podkladem pro uvedení zápisu v katastru nemovitostí do souladu s právním stavem (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2007, sp. zn. 33 Odo 692/2005).

78. Soud při posouzení, zda došlo k naplnění zákonných podmínek pro vrácení daru, vycházel z toho, že„ byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, č. j. 33 Cdo 2339/2019).

79. Žalobkyně vymezila ve svém dopise ze dne 27. 1. 2020 a následně v podané žalobě důvody pro vrácení daru jako neposkytnutí pomoci žalobkyni, excesy v chování žalovaného, napadání žalobkyně a umenšování rozsahu užívání domu dle předmětného věcného břemene, přičemž toto jednání časově vymezila od roku 2017. Judikatura došla k závěru, že„ k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy“ a že„ úvaha, zda chování obdarovaného lze kvalifikovat jako chování hrubě porušující dobré mravy, odvisí vždy od posouzení všech zvláštností každého případu individuelně a má význam právě a jen pro projednávanou věc; její zobecnění, tj. vytvoření obecného pravidla aplikovatelného na jiné obdobné případy je zpravidla vyloučeno…. K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy.“ (viz např. již citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. 33 Odo 936/2006).

80. Pokud jde o neposkytnutí pomoci žalobkyni ze strany žalovaného jako důvod pro vrácení daru, soud nejprve připomíná, že z hlediska splnění podmínek pro vrácení daru není rozhodné, zda se žalovaný choval jako„ dobrý vnuk“, ale to, zda došlo k hrubému porušení dobrých mravů. Soud má dále za to, že pro závěr, že neposkytnutí pomoci žalovaného žalobkyni bylo v hrubém rozporu s dobrými mravy, musí být především prokázáno, že žalobkyně žalovaného o pomoc požádala a že odmítnutí pomoci ze strany žalovaného mohlo mít pro žalobkyni závažný následek. V případě údržby a rekonstrukcí domu nelze pominout, že žalovaný je jeho většinovým vlastníkem a ve smlouvě o věcném břemeni se zavázal nést veškeré náklady na rekonstrukce, nikoli tyto rekonstrukce provádět dle požadavků žalobkyně. Je tak zcela na uvážení žalovaného, zda a v jakém rozsahu rekonstrukci domu provede a zda přitom zohlední vůli žalované či nikoli. Za hrubé porušení dobrých mravů by bylo možné považovat situaci, kdy by například žalobce nechal dům chátrat do té míry, že by jej žalobkyně nemohla obývat. To však prokázáno nebylo. Naopak, žalovaný nijak nebránil rekonstrukci, kterou provedl [jméno] [příjmení]. Pokud jde o pomoc s péčí o žalobkyni, soud vychází z toho, že žalobkyně měla tuto péči zajištěnu od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně žalovaného o pomoc vzhledem ke vzájemným vztahům ani nežádala. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene pak vyplývá, že se žalobkyně zavázala hradit své náklady za užívání předmětných nemovitostí, nelze proto klást žalovanému k tíži, že tak nečinil (když ten hradil elektřinu a vodu). Pokud jde o pomoc žalobkyni v okamžiku, kdy ležela na zahradě a upadla, nemá soud za prokázané, že by k takovému jednání žalovaného skutečně došlo. Soud tak dospěl k závěru, že pokud se žalovaný nepodílel na péči o žalobkyni, nelze to považovat za hrubé porušení dobrých mravů ve smyslu § 630 SOZ a tento důvod jako důvod pro vrácení daru neobstojí.

81. Pokud jde o umenšování podílu žalobkyně na užívání předmětných nemovitostí, pak soud odkazuje na svá skutková zjištění, dle kterých k takovému umenšování nedocházelo, když žalobkyně užívala prostory v přízemí namísto prostor v 1. patře domu na základě dohody, přičemž jedním z důvodů byla snížená pohyblivost žalobkyně. Soud tak dospěl k závěru, že k žádné umenšení podílu žalobkyně na užívání předmětných nemovitostí nedošlo a tento důvod jako důvod pro vrácení daru neobstojí.

82. Pokud jde o chování žalovaného vůči žalobkyni, soud nejprve zvažoval, zda je právní jednání žalobkyně (ať již v dopise ze dne 27. 1. 2020 nebo v žalobním návrhu) natolik určité, že může vyvolat žalobkyní zamýšlené účinky, tj. vrácení daru. Ustanovení § 630 SOZ vymezuje předpoklady vzniku práva požadovat vrácení daru jako takové chování obdarovaného, které je s ohledem na okolnosti případu možné kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. K tomu právní teorie i judikatura dovodila, že k zániku darovacího vztahu, tj. obnově vlastnictví dárce k věci, dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny a jednostranného právního úkonu (nyní právního jednání) dárce adresovaného obdarovanému směřujícího k vrácení daru. I pro tento jednostranný adresný právní úkon platí, že musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní jednání obecně, tedy i náležitosti projevu vůle ve smyslu jeho určitosti (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. 33 Odo 936/2006). K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny. Jen tak, při současném splnění zákonných předpokladů podle § 630 SOZ, nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví ex nunc - okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému, přičemž jednání směřující k vrácení daru ve smyslu § 630 SOZ může být obsaženo přímo i přímo v žalobě (viz rozsudek ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1620/2001). Pokud by soud vycházel pouze z dopisu ze dne 27. 1. 2020, pak by dospěl ke zcela jednoznačnému závěru, že v dopise nejsou vymezeny konkrétní skutečnosti, v nichž žalobkyně spatřuje hrubé porušení dobrých mravů. Ve spojení s žalobními tvrzením považuje soud skutečnosti vedoucí k vrácení daru za konkrétně vymezené v případě schválností a nadávek žalovaného vůči žalobkyni, nikoli však ohledně fyzického napadení žalobkyně žalovaným. Soud má za to, že fyzické napadení starší osoby ženského pohlaví (úderem nebo obdobnou silou) je samo o sobě hrubé porušení dobrých mravů, je však takové jednání vymezit alespoň místem, časem a popisem jednání (dle názoru soudu je vymezení žalovaný mě nadával a někdy i bil z hlediska fyzického napadení zcela nedostatečné – viz notářský záznam ze dne 17. 2. 2020 resp. žalobní tvrzení o tento záznam se opírající). Žalobkyně tak skutečnosti pro vrácení daru (fyzické napadení) nedostatečně vymezila a v řízení ani nic takového prokázáno nebylo, vychází soud z toho, že pokud se žalobkyně domáhala vrácení daru z důvodu fyzického napadení žalovaným, pak je její jednání v této části neurčité, navíc se takové jednání žalovaného neprokázalo.

83. Soud naopak považuje za ještě dostatečné vymezení důvodů pro vrácení daru v případě nevhodného chování žalovaného vůči žalobkyni (byť není časově zařazeno). Ze skutkových zjištění soudu vyplynulo, že mezi žalobcem a žalovanou docházelo k vzájemným schválnostem a urážkám. Soud proto velmi důkladně zvažoval, zda lze chování žalovaného hodnotit jako hrubé porušení dobrých mravů vůči žalobkyni. V případě, že by chování žalovaného bylo vůči žalobkyni jednostranné, neměl by soud žádné pochybnosti o tom, že se ze strany žalovaného o hrubé porušení dobrých mravů jedná. V řízení ale bylo prokázáno, že se žalovaná vůči žalobci dopouštěla obdobného jednání. Jednání obou účastníků považuje soud za jednání jednoznačně v rozporu s dobrými mravy, vzhledem ke vzájemným vztahům, jak si je účastníci mezi sebou nastavili, však soud jednání žalovaného z objektivního hlediska nepovažuje za jednání hrubě porušující dobré mravy. K závěru soudu přispěla i skutečnost, že to byl žalovaný, jehož přičiněním došlo ke zklidnění situace, když se z domu v květnu 2019 odstěhoval. V obdobném případě se ostatně Nejvyšší soud vyjádřil v tom smyslu, že„ je sice nesporné, že mezi účastníky řízení dochází již od roku 1997 k neshodám a lze tudíž hovořit o dlouhodobých neshodách, nelze však přehlížet, že jde o neshody vzájemně vyvolávané, pramenící z odlišného vnímání situace, která nastala po uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni…Spolupodílela-li se žalobkyně na vzniku hádek a byla-li původně srozuměna s počiny, které znamenaly v řízení popsané zásahy do výkonu jejích práv odpovídajících věcnému břemeni (resp. nebrojila-li bezprostředně proti nim), nelze mít zato, že závadnost chování žalovaných naplnila skutkovou podstatu pro vrácení daru podle ustanovení § 630 SOZ“ (viz rozsudek ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 538/2003). Soud tak uzavírá, že pokud spolu účastníci vedli„ žabomyší války“, přičemž nebyly prokázány excesy jako fyzické napadení, a nelze jednoznačně určit, kdo je viník a kdo oběť, nelze dospět k závěru, že je jednání žalovaného v hrubém rozporu s dobrými mravy a ani tento důvod pro vrácení daru neobstojí.

84. Protože vzhledem k výše uvedenému nebyly naplněny důvody pro vrácení daru dle § 630 SOZ, je žalovaný i nadále vlastníkem předmětného podílu. Soud proto žalobu zamítl.

85. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, přiznal soud procesně zcela úspěšnému žalovanému jejich plnou náhradu dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení tvoří odměna advokáta určená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dle § 9 odst. 4 písm. b) AT činí tarifní hodnota 50 000 Kč, sazba za jeden úkon právní služby dle § 7 AT pak částku 3 100 Kč. V řízení požadovala právní zástupkyně žalovaného přiznat celkem 12 úkonů právní služby (když jich v řízení učinila nejméně 14 (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě dne 30. 4. 2020, zastupování při jednání dne 11. 6. 2020, zastupování při provedení důkazu mimo jednání dne 2. 9. 2020, zastupování při jednání dne 22. 10. 2020 – 2 úkony, vyjádření žalovaného ze dne 26. 11. 2020, zastupování při jednání dne 10. 12. 2020, vyjádření ze dne 28. 2. 2021, zastupování při jednání dne 2. 3. 2021 – 2 úkony, zastupování při jednání dne 20. 4. 2021, sepis závěrečného návrhu dne 1. 6. 2021, zastupování při jednání dne 1. 6. 2020), za něž jí náleží odměna ve výši 35 650 Kč a 12 režijních paušálů po 300 Kč (celkem 3 600 Kč). Žalobkyni rovněž náleží náhrada hotových výdajů advokáta spočívajících v náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 AT na trase Pardubice – Kutná Hora a zpět k jednáním ve dnech 11. 6. 2020, 22. 10. 2020, 10. 12. 2020, 2. 3. 2021, 20. 4. 2021 a 1. 6. 2021 a provedení důkazu dne 2. 9. 2020 (vzdálenost 2x45 km, použité vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, spotřeba paliva dle TP 4,7 l motorové nafty /100 km, v roce 2020 cena paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. 31,80 Kč, náhrada za opotřebení vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. 4,20 Kč/km, v roce 2021 cena paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. 27,20 Kč, náhrada za opotřebení vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. 4,40 Kč/km) ve výši 512 Kč za jednu cestu tam a zpět v roce 2020 a 511 Kč v roce 2021, celkem 3 581 Kč. Žalobkyni rovněž náleží náhrada advokáta za promeškaný čas dle § 14 AT ve výši 2 800 Kč (4 zameškané půlhodiny na 1 jednání po 100 Kč). Celkové náklady na právní zastoupení žalovaného tak činí 45 631 Kč a právě tuto částku soud žalovanému na náhradě nákladů řízení přiznal.

Poučení