11 C 111/2024 - 127

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. Janem Mrázem sídlem Václavské náměstí 776/10, 110 00 Praha o zaplacení 2 179 998 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení [Anonymizováno] [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 179 998 Kč ode dne 28. 4. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 124 381 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila v podstatných skutečnostech tím, že mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byly stavební úpravy spočívající ve vyztužení ocelové konstrukce budovy, zesílení sloupů, doplnění ztužidel, zesílení původních sloupů, a to pro budoucí změny v bytových jednotkách [Anonymizováno] v budově [adresa] (dále jen „smlouva“). Dle článku X. smlouvy byla cena díla stanovena na částku [částka]. První část ceny díla dle smlouvy byla žalovanému vyfakturována daňovým dokladem č. [hodnota] na částku [částka], kterou žalovaný - s výjimkou zádržného - uhradil. Další část díla dle smlouvy o dílo byla žalovanému vyúčtována a fakturována daňovým dokladem č. [hodnota] na částku [částka]. Po odečtení zádržného ve výši 10 % fakturované částky je tak částka k zaplacení [částka]. Seznam provedených a fakturovaných prací je uveden v příloze daňového dokladu, kterou je zjišťovací protokol o provedených stavebních pracích. Žalovaný neuhradil na předmětném daňovém dokladu č. [hodnota] ničeho, a to i přes to, že byl tento daňový doklad dne [datum] zaslán žalovanému prostřednictvím jeho právního zástupce společně s uplatněním tohoto nároku. Žalovaný do dnešního dne žalobkyni částku ve výši [částka] neuhradil, proto se ocitl ke dni [datum] v prodlení s úhradou této částky.

2. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný včas odpor. Bránil se v podstatných skutečnostech tím, že žalobkyně byla povinna dílo dokončit a předat bez vad a nedodělků nejpozději do [datum]. Dílo nebylo dokončeno ani do dne [datum], kdy žalovaný v souladu s ust. odst. XX.1. smlouvy a ust. § 2004 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), od smlouvy odstoupil co do části odpovídající dosud neprovedené části díla (a vyzval žalobce k předání provedené části díla nejpozději do [datum] a předání podkladů nedokončeného díla, vybavení, dokumentace a projektové dokumentace dle ust. čl. XX odst. 3 a 4 smlouvy, jakož také podkladů pro předání díla způsobem dle ust. čl. XVIII. smlouvy. Žalovaný též v odstoupení od smlouvy kapitalizoval smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla do dne odstoupení od smlouvy v délce 449 dní částkou [částka] a vyzval žalobkyni k úhradě této smluvní pokuty. Žalobkyně se k odstoupení od smlouvy nevyjádřila, ačkoli jí bylo prokazatelně doručeno. Nevyjádřila se ani k výzvě k převzetí díla, jehož součástí měla být ve smlouvě sjednaná inventarizace a dohodnutý postup ukončení předčasného ukončení smlouvy. K předem oznámenému termínu se nijak nevyjádřila, na místo se bez žádné, natož řádné omluvy nedostavila. Žalovaný popírá, že by podkladem pro vystavenou fakturu byl schválený zjišťovací protokol. Žalovaný s ohledem na způsob provádění díla opakovaně vytýkal žalobkyni nedostatky a jako takové příslušné části díla nepřevzal, neschválil zjišťovací protokoly a ani nepřistoupil k úhradě požadované částky. Žalovaný poukazoval na insolvenční řízení ve věci žalobkyně jako úpadce, žalovaným přihlášené pohledávky ze smlouvy o dílo a vedený incidenční spor.

3. Žalovaný namítl promlčení nároku uplatněného žalobou. Žalobkyně žalobou žádá zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím jako část ceny díla fakturovanou fakturou č. [hodnota], která byla vystavena dne [datum], a to se splatností dne [datum], když dle ust. odst. XII.9. smlouvy je splatnost faktury vystavené zhotovitelem 30 dní od jejího vystavení. Žalobkyně uplatnila u soudu pohledávku po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty. K samotné faktuře, jak byla žalovanému doručena, náleží zjišťovací protokol č. [hodnota] za období [datum] až [datum]. Tento zjišťovací protokol nebyl ze strany žalovaného nikdy potvrzen. Technický zástupce žalovaného naopak ve zjišťovacím protokolu označil položky, které není možné uznat k fakturaci a zaplacení, neboť nebyly zhotoveny vůbec nebo vadně. Předmětná faktura byla žalovanému doručena dne [datum] e-mailem zaslaným panem [jméno FO].

4. Žalobkyně námitku promlčení nepovažuje za relevantní, platnost pohledávky totiž nenastala dne [datum], jak účelově tvrdí žalovaný. Dle článku XII. odst. 2 smlouvy měla být fakturace prováděna na základě oboustranně odsouhlasených zjišťovacích protokolů. Na základě toho vždy musel žalovaný odsouhlasit protokol a následně mohlo dojít k fakturaci. Faktury sice dle smlouvy měly být vystavovány s 30denní splatností, ale logicky se nemohly stát splatnými dříve, než by došlo ke schválení protokolu. Žalobkyně tak interně vystavila předmětnou fakturu ve svém systému s datem [datum], ale nejdříve se domáhala na žalovaném odsouhlasení zjišťovacího protokolu a až následně měla v úmyslu požadovat uhrazení faktury ve 30denní lhůtě od takového schválení. Žalovaný opakovaně bezdůvodně odmítal zjišťovací protokol schválit bez ohledu na to, že práce v něm uvedené byly provedeny a zhotoveny. Opakovaně upravoval částky, které chtěl uznat, ale obecně odmítl zjišťovací protokol podepsat.

5. E-mailem ze dne [datum] žalobkyně opakovaně zaslala technickému dozoru žalovaného zjišťovací protokol, žádala jej o jeho schválení s tím, že až po jeho schválení chtěl provést částečnou fakturaci a žádat o úhradu. Logicky tak splatnost daňového dokladu nemohla nastat před tímto datem, když se žalobkyně řádně domáhala podepsání zjišťovacího protokolu přesně dle smlouvy o dílo. Až následně, poté, co měsíce trvající jednání s žalovaným nikam nevedla, se musela žalobkyně uchýlit k postupu, že se začala domáhat úhrady předmětné částky bez ohledu na to, že zjišťovací protokol nebyl podepsán. Tedy až když bylo jasné, že jej žalovaný nepodepíše nikdy. Poprvé žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné faktury tímto postupem až ve svém uplatnění nároků ze dne [datum]. Předmětná faktura tak byla dle názoru žalobkyně splatná až 30 dní po takovém jejím uplatnění. I v samotné reakci žalovaného na uplatnění nároků je uvedeno, že definitivní stanovisko k předmětné faktuře zaslal zástupce žalovaného žalobci dne [datum]. Těžko tedy mohla být faktura splatná před tímto datem.

6. Žalovaný reagoval na toto vyjádření žalobkyně tím, že žalobkyně fakturu, z níž dovozuje nárok, považuje za „interní“, a proto od ní nedovozuje splatnost pohledávky. Tvrzení žalobkyně je v tomto směru zmatečné. Na jednu stranu žalobkyně odkazuje na fakturu a zjišťovací protokol, v žalobě výslovně uvádí, že část díla byla vyúčtována a fakturována předmětnou fakturou. Tvrzení žalobkyně nelze chápat jinak, než že vystavila dne [datum] fakturu, u níž stanovila splatnost [datum]. Splatnost faktury žalobkyně tvrdí v žalobě, a je proto třeba zcela vycházet z tohoto tvrzení.

7. Je nesprávná úvaha žalobkyně, že splatnost dříve fakturovaného nároku nastala teprve v roce 2024, neboť se zjevně má týkat plnění poskytnutého před vystavením faktury dne [datum]. Pokud by snad žalobkyně dovodila, že uplatňovaný nárok byl splatný až „na vyzvání“, jednalo by se o nárok promlčený. Dospělost dluhu, kterou žalobkyně dovozuje z faktury ze dne [datum], musela nutně nastat nejpozději tento den, proto platí, jak bylo dříve uvedeno, že nárok vyplývající ze smlouvy o dílo a z faktury ze dne [datum] byl ke dni podání žaloby promlčen. Dokazování 8. Listinou označenou jako smlouva o dílo bylo prokázáno, že: tuto smlouvu uzavřeli dne 5. 3. 2021, kdy je podepsána oběma stranami, žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel; dle čl. II bod 1 je předmětem smlouvy závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas pro objednatele stavební úpravy spočívající ve vyztužení ocelové konstrukce budovy, zesílení sloupů, doplnění ztužidel, zsílení původních sloupů, a to pro budoucí změny v bytových jednotkách A[Anonymizováno] v budově [adresa], a t ov souladu s položkovým rozpočtem a výřezy půdorysů bytu, které tvoří přílohu smlouvy; v čl. III. byl určen rozsah díla; v čl. IX. byl konkretizován harmonogram realizace tak, že strany se dohodly, že zhotovitel je povinen řádně a úplně dokončit dílo v termínu dle harmonogramu, nejpozději pak do [datum], přičemž dále byl konkretizován časový a finanční harmonogram provedení díla i zásadní termíny, které se zhotovitel zavázal dodržet; v čl. X byla sjednána cena díla, která podle bodu 3 činila částku [částka] bez DPH; v čl. XII byly sjednány platební podmínky a termíny tak, že podle - bodu 1. objednatel zaplatí cenu za dílo na základě daňových dokladů za podmínek níže uvedených; - bodu 2. fakturace bude prováděna na základě odsouhlasených a oboustranně podepsaných soupisů provedených prací a dodávek vyhotovených dle položkového rozpočtu (dále jen „SPPD“) a zjišťovacích protokolů, které budou nezbytnou přílohou faktur; - bodu 4. objednatel je povinen se k SPPD vyjádřit nejpozději do 5 pracovních dní. Odsouhlasení SPPD má účinky pouze pro účely fakturace a nijak se nedotýká případného vytýkání vad či odmítnutí převzetí té části díla, jejíž provedení bylo v soupisu prací ve smyslu tohoto článku objednatelem odsouhlaseno. - bodu 5. vyjádří-li objednatel s SPPD nesouhlas, je povinen uvést, kterých položek se jeho nesouhlas týká, a tento nesouhlas je povinen odůvodnit, jinak se k jeho nesouhlasu nepřihlíží. Zhotoviteli vzniká ohledně položek, kterých se nesouhlas týká, právo na úhradu těchto prací dnem uplynutí lhůty k vyjádření se k soupisu dle odstavce 5. tohoto článku ohledně položek, ke kterým objednatel vyjádřil nesouhlas (případně ohledně celého soupisu prací). Pokud by objednatel nesouhlasil se všemi položkami, platí, že nedohodnou-li se smluvní strany ohledně těchto do 5 pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty k vyjádření se k soupisu prací dle odstavce 5. tohoto článku, posoudí realizaci daných prací nezávislá třetí osoba, na které se smluvní strany dohodnou. Zhotoviteli vzniká nárok na uhrazení položek, které byly dotčeny nesouhlasem objednatele dnem sdělení názoru výše uvedené nezávislé osoby o tom, že práce byly provedeny jinak, až dnem jejich faktického provedení, pokud by nezávislá osoba sdělila, že práce provedeny nebyly. Nedojde-li mezi oběma smluvními stranami k dohodě při odsouhlasení množství nebo druhu provedených prací v SPPD, je zhotovitel oprávněn fakturovat pouze ty práce a dodávky, u kterých nedošlo k rozporu. Pokud bude faktura obsahovat i práce, které nebyly objednatelem odsouhlaseny, není objednatel povinen uhradit jím neodsouhlasené práce a není v prodlení s úhradou platby odpovídající části ceny díla dle této smlouvy; - bodu 6, věta druhá a další že objednatel zadrží z každé faktury – daňového dokladu částku ve výši 10 % fakturované sumy bez DPH. Tyto částky postupně vytvoří zádržné ve výši 10 % z celkové ceny za provedení díla jako zajištění závazku zhotovitele zhotovit dílo a odstraňovat záruční vady; - bodu. 9, že splatnost faktury vystavené zhotovitelem je 30 dní ode dne jejího vystavení.

9. Listinou označenou faktura č. [hodnota], že ji vystavila žalobkyně jako dodavatel žalovanému jako odběrateli, je fakturováno za stavební úpravy bytových jednotek A[Anonymizováno] – Parktower [adresa]; cena za jednotku činí [částka], DPH 15 % za základu [částka] činí [částka], cena celkem činí [částka]. faktura obsahuje poznámku pozastávka 10 %: [částka]. Ve faktuře je den vystavení uveden [datum] a splatnost [datum].

10. Listinou zjišťovací protokol č. [hodnota] o provedených stavebních pracích za sledované období [datum] do [datum] bylo prokázáno, že taková listina byla vyhotovena, není podepsána zhotovitelem ani objednatelem.

11. E-mailem ze dne [datum] bylo prokázáno, že [jméno FO] za žalobkyni odeslal dne [datum] zástupci žalovaného a dalším osobám dle příslušné smlouvy o dílo soupisy provedených prací a druhou fakturu za již provedené práce.

12. Listinou označenou jako uplatnění nároku datovanou dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně se obrátila na zástupce žalovaného ve věci nároků, které mj. žalobkyni vůči žalovanému vznikají. Mj. poukázala na nárok ze smlouvy o dílo ze dne [datum] z faktury č. [hodnota] na částku [Anonymizováno] [Anonymizováno] na kterou nebylo nic hrazeno i přes to, že faktura byla doručena a úhrada několikrát upomínána. S úhradou částky bez zádržného [částka] je žalovaný v prodlení od [datum]. Poukázala na smluvní pokutu a polovinu zádržného, takže žalobkyně žádá zaplacení částky [částka], do 5 dnů od obdržení výzvy.

13. Bylo nesporné, když soud vycházel ze shodných tvrzení účastníků, že žalovaný nepodepsal zjišťovací protokol č. [hodnota] o provedených stavebních pracích za období od [datum] do [datum].

14. Z dalšího provedeného dokazování soud nečiní pro věc žádná relevantní skutková zjištění, protože toto dokazování se mělo týkat průběhu provádění díla a jiných nároků v souvislosti s dílem vzniklých a uplatněných v insolvenčním řízení žalobkyně jako dlužníka, které na závěrech o nedůvodnosti nároku, které budou rozebrány dále, nemohou nic změnit. Nečiní proto žádná relevantní skutkový zjištění z následujících listin: - faktura č. [hodnota] - oznámení o odstoupení ze dne [datum] a výzva k úhradě smluvní pokuty s doručenkou, vč. doručenky - výzva ze dne [datum] - výzva ze dne [datum], vč. zprávy znalce - výzva ze dne [datum] - výzva ze dne [datum], vč. doručenky - uplatnění práv ze dne [datum], s doručenkou - notářský zápis sepsaný [tituly před jménem] [jméno FO], notářem v Uherském [adresa], dne [datum] na místě samém v notářském zápise ze dne [datum], č. NZ 3/2023 - odborný odhad [tituly před jménem] [jméno FO], autorizovaného architekta - protokol o ústním jednání ze dne [datum] - faktura č. [hodnota] ze dne [datum], vč. zjišťovacího protokolu - e-mail ze dne [datum] - žaloba ze dne [datum] a protokol o ústním jednání ze dne [datum] - e-mail ze dne [datum] - e-mail ze dne [datum] - reakce žalovaného na uplatnění nároků 15. Soud sice výslovně nezamítl návrh na provedení dokazování - obsahem spisu vedeným u Krajského soudu v Brně, sp. zn. [spisová značka] - stavebním deníkem, jehož vydání měl žalobkyni uložit, a - svědeckou výpovědí [jméno FO], nicméně ani z takového navrhovaného dokazování by nemohly vyplynout skutečnosti, které by mohly zvrátit závěr o nedůvodnosti žaloby rozebraný dále, když toto dokazování se mělo také týkat průběhu provádění díla a jiných nároků v souvislosti s dílem vzniklých a uplatněných v insolvenčním řízení žalobkyně jako dlužníka. Závěr o skutkovém stavu 16. Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu o dílo, v níž se žalobkyně zavázala provést pro žalovaného stavební úpravy konkretizované v čl. II bod 1 smlouvy pro budoucí změny v konkretizovaných bytových jednotkách v souladu s položkovým rozpočtem a výřezy půdorysů bytů, které tvoří přílohu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni cenu díla v celkové výši [částka] bez DPH, která obsahuje veškeré náklady nutné k úplnému a řádnému provedení díla, a je ujednána pevnou částkou a stanovena jako nejvýše přípustná. Žalovaný se zavázal zaplatit cenu za dílo na základě daňových dokladů za podmínek sjednaných ve smlouvě tak, že fakturace bude prováděna na základě odsouhlasených a oboustranně podepsaných měsíčních soupisů provedených prací a dodávek vyhotovených dle položkového rozpočtu a zjišťovacích protokolů, které budou nezbytnou přílohou faktur. Bylo sjednáno zádržné tak, že objednatel zadrží z každé faktury částku ve výši 10 % z fakturované sumy bez DPH. Splatnost faktury byla sjednána na 30 dnů ode dne jejího vystavení.

17. Žalovaný nepodepsal zjišťovací protokol č. [hodnota] o provedených stavebních pracích za období od [datum] do [datum].

18. Fakturou č. [hodnota] žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení části ceny díla konkretizované ve výši [částka] bez DPH, s DPH ve výši 15 % ze základu [částka], tedy DPH ve výši [částka] pak ceny díla ve výši [částka] včetně DPH. Faktura je vystavena dne [datum], splatnost ve faktuře je stanovena na den [datum]. Právní posouzení věci 19. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo, a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

20. Podle § 605 odst. 2 o. z. konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.

21. Podle § 607 o. z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

22. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

23. Podle § 610 odst. 1 věta první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

24. Podle § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

25. Podle 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běže ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

26. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

27. Podle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

28. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

29. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

30. Podle § 1962 odst. 1 o. z. je-li čas plnění ve prospěch obou stran, nemůže věřitel požadovat plnění předčasně, ani dlužník předčasně plnit dluh.

31. Podle § 1962 odst. 2 o. z. je-li čas plnění ve prospěch dlužníka, nemůže věřitel předčasně požadovat plnění, ale dlužník může dluh předčasně splnit.

32. Podle § 1962 odst. 3 o. z. je-li čas plnění stanoven ve prospěch věřitele, může věřitel požadovat plnění předčasně, ale dlužník nesmí dluh předčasně splnit.

33. Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala provést pro žalovaného dílo ve smlouvě specifikované a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni sjednanou cenu.

34. Předmětem řízení je nárok na zaplacení části ceny díla ve výši [částka], k jejíž úhradě žalobkyně žalovaného vyzvala fakturou č. [hodnota], vystavenou dne [datum], v níž byl termín splatnosti stanoven na den [datum].

35. Pro úplnost lze vyhodnotit, že citovanou fakturou žalobkyně vyčíslila cenu díla na částku celkem [částka] včetně DPH. Žalovaná částka pak má být částí ceny díla poníženou o zádržné ve výši 10 % a vyčísluje-li žalobkyně žalovanou částku na [částka], je evidentní, že rozdíl mezi fakturovanou ([částka]) a žalovanou ([částka]) částkou činí [částka], což sice odpovídá poměru 10 %, který byl sjednán jako zádržné, avšak zádržné je vypočteno v rozporu se smlouvou z částky navýšené o DPH, ačkoliv podle smluvního ujednání měl objednatel zadržet částku ve výši 10 % z fakturované sumy bez DPH. V případě konkrétní faktury č. [hodnota] jako výzvy k úhradě, kterou byla cena díla vyčíslena na částku [částka] bez DPH, mělo zádržné 10 % činit částku [částka]. Vyplývá z toho, že žalobkyně v řízení uplatnila nárok na část ceny díla, k jejíž úhradě žalovaného vyzvala fakturou č. [hodnota], nižší, než na jakou by měla nárok (2 422 220 – zádržné 210 627,86 = [částka]).

36. Před posuzováním důvodnosti nároku na takto žalovanou část ceny díla, se kterým je spojeno posuzování, jak která strana sporu splnila svoje povinnosti ze smlouvy vyplývající, se primárně soud zabýval důvodností námitky promlčení vznesené žalovaným.

37. Účelem promlčení totiž jednak je stimulovat věřitele k včasnému vykonání svých subjektivních občanských práv, a tím předcházet vzniku újmy, jednak – a to zejména – čelit tomu, aby dlužníci nebyli ohledně svých povinností vystaveni po časově neurčitou dobu donucujícímu zákroku (tzv. vynutitelnosti) ze strany soudů. Tím institut promlčení v souladu s požadavkem právní jistoty čelí existenci dlouhotrvajících občanských subjektivních práv a jím odpovídajících povinností. Přiznáním námitky promlčení dlužníkovi mu zákon zajišťuje potřebnou ochranu. Zda ji dlužník využije či nikoliv, ponechává zákon v oblasti soukromého práva na jeho úvaze. Uplynula-li zákonem určená promlčecí doba a věřitel v ní stanoveným způsobem své právo u soudu nevykonal, nevykonané právo se promlčelo. Vzdor nastalému promlčení však věřiteli zůstává jeho promlčené právo dále zachováno. I dlužník zůstává nadále povinným splnit svůj dluh, který tomuto promlčenému právu odpovídá. Splnil-li proto dlužník svůj dluh bez zřetele k tomu, věděl-li o nastalém promlčení či nikoli, splnil věřiteli to, co mu byl dlužen. V důsledku marného uplynutí promlčecí doby však nicméně určitý právní účinek nastal. Tímto právním účinkem je, že dlužníkovi vzniklo oprávnění vznést v průběhu celého řízení, tj. až do pravomocného rozhodnutí ve věci samé, námitku promlčení a tím způsobit zánik věřitelovy možnosti domoci se s úspěchem u soudu promlčeného práva. Jinak vyjádřeno, dlužníkovi vzniklo oprávnění způsobit vznesením námitky promlčení zánik nároku, s nímž je jinak zásadně každé subjektivní občanské právo spojeno. Jestliže však věřitel po marném uplynutí promlčecí doby své právo vůči dlužníkovi u soudu vykonal, a to zejména podáním žaloby, nastanou různé právní účinky podle toho, zda dlužník v rámci soudního řízení námitku promlčení vznesl či nevznesl. Pokud dlužník námitku promlčení nevznese, není žádného důvodu, aby soud žalobě věřitele, pokud je i jinak odůvodněna, nevyhověl a právo mu nepřiznal (soud tedy nepřihlíží k promlčení z úřední povinnosti). Naproti tomu byla-li námitka promlčení vznesena dlužníkem odůvodněně ještě před právní mocí rozhodnutí, nemůže soud věřiteli promlčené subjektivní právo přiznat, nýbrž musí žalobu věřitele, kterou se tohoto promlčeného subjektivního práva domáhá, zamítnout. Vznesením námitky promlčení dlužníkem totiž došlo k zániku nároku, tj. subjektivní právo přestalo být vznesením námitky promlčení u soudu vynutitelné. Podle soudní praxe dovolá-li se dlužník odůvodněně námitky promlčení, soud žalobu zamítne, aniž by zkoumal, zda uplatňované právo věřitele vůbec existuje či nikoliv. Vychází se přitom z toho, že pokud je pohledávka skutečně promlčena, byla by stejně zamítnuta.

38. Bylo tedy nutno posoudit smluvní ujednání obsažené v čl. XII. smlouvy, že cenu díla byl žalovaný povinen platit na základě daňových dokladů za podmínek sjednaných ve smlouvě (bod 1), přitom fakturace bude prováděna na základě odsouhlasených a oboustranně podepsaných měsíčních soupisů provedených prací a dodávek vyhotovených dle položkového rozpočtu a zjišťovacích protokolů, které budou nezbytnou přílohou faktur (bod. 2) a splatnost faktury byla sjednána na 30 dní ode dne jejího vystavení (bod 9), a čl. XXV bod 2. že jakékoliv změny nebo dodatky smlouvy musí být učiněny písemně a schváleny podpisem obou stran.

39. Jestliže by byly splněny podmínky pro vystavení faktury č. [hodnota] jako výzvy k plnění, která mohla být vystavena na základě odsouhlasených a oboustranně podepsaných měsíčních soupisů provedených prací a dodávek vyhotovených dle položkového rozpočtu a zjišťovacích protokolů, které budou nezbytnou přílohou faktur, pak by splatnost faktury nemohla být jednostranně stanovena zhotovitelem až k datu [datum], které je jako datum splatnosti uvedeno v citované faktuře, ale splatnost v takovém případě vyplývá ze smluvního ujednání v čl. XII. bod 9 v trvání 30 dnů od jejího vystavení, které dle čl. XXV. bod. 2 mohlo být změněno pouze písemně a schváleno podpisem obou stran. Byla-li faktura vystavena dne [datum], pak poslední den 30denní lhůty k plnění připadl na sobotu [datum], tzn. v souladu s ust. § 607 o. z. je posledním dnem lhůty pondělí [datum]. Dnem následujícím, tzn. dnem [datum] by žalobkyni vzniklo právo domáhat se svého plnění u soudu, tzn. tímto dnem by ve smyslu § 619 a 629 o. z. začala běžet tříletá promlčecí doba, která by v souladu s § 605 odst. 2 o. z. skončila v sobotu dne [datum], takže její konec by v souladu s § 607 o. z. připadl na nejbližší následující pracovní den pondělí [datum]. Žaloba podaná dne [datum] je tak podaná po uplynutí promlčecí lhůty, žalovaný se dovolal námitky promlčení oprávněně, takže žaloba musí být zamítnuta.

40. Z judikatury pak vyplývá, že v situaci, kdy doba plnění není ve smlouvě stanovena určitým dnem, ale je odvozena od vystavení daňového dokladu, jestliže doba vystavení daňového dokladu, od níž se má odvíjet lhůta k plnění, není ve smlouvě stanovena a je tudíž závislá na vůli věřitele, jde o případ smluvního ujednání o splatnosti ponechané na vůli věřitele (NS sp. z. [SPZ] 5241/2007). Ve věci sp. zn. [spisová značka] pak Nejvyšší soud rozvinul, že o případ smluvního ujednání o splatnosti ponechané na vůli věřitele jde i v situaci, kdy doba plnění závisí na splnění podmínek podle smlouvy (v té věci šlo o: 1. vystavení faktury žalobkyní, 2. oboustranně potvrzený doklad o splnění všech závazků zhotovitele podle smlouvy, 3. úspěšné provedení záruční zkoušky celého závodu a 4. předložení bankovní záruky žalobkyní, přičemž podmínky pod body 1–3 byly splněny, kdežto k předložení bankovní záruky jako podmínky č. [hodnota] nedošlo). Po splnění podmínek 1–3 byla splatnost celkové ceny díla ponechána dohodou stran na vůli žalobkyně, kdy žalovaná byla povinna plnit po předložení bankovní záruky žalobkyní. Jde tedy o právo na plnění, jehož splatnost byla ve smlouvě určena (i tím způsobem, že byla ponechána na vůli věřitele), což bylo určující i pro běh promlčecí doby. Před předložením bankovní záruky promlčecí doba běžet nezačala.

41. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3125/2022: „Vznikne-li věřiteli podle smlouvy právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění, přičemž doba, kdy má dlužník splnit dluh, je ve smlouvě stanovena jen tak, že podkladem pro úhradu dohodnuté ceny plnění je faktura vystavená věřitelem, jejíž splatnost se sjednává v délce 14 dnů od jejího doručení dlužníku, pak jde ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. o situaci, kdy si strany neujednaly, kdy má dlužník splnit dluh a kdy určení doby splnění dluhu je ponecháno na vůli věřitele. Ten může určit dobu splnění dluhu tím, že požádá o jeho zaplacení „ihned“ poté, co mu vznikne právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění a dlužník je povinen splnit dluh ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ počítané od této žádosti. Marným uplynutím této lhůty se peněžitý dluh stává splatným (dospělým). Okolnostmi rozhodnými pro počátek běhu promlčecí lhůty jsou v takovém případě ve smyslu § 619 odst. 2 o. z. okolnosti, z nichž se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu. Ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu (právo „ihned“ požádat o zaplacení dluhu), začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z.“ 42. V posuzovaném případě ujednání v čl. XII smlouvy o tom, že objednatel je povinen zaplatit smluvní cenu na účet zhotovitele na základě vystaveného daňového dokladu se splatností 30 dnů od jejího vystavení, když byly stanoveny podmínky, za kterých může zhotovitel provést fakturaci, tedy vyzvat objednatele k zaplacení ceny díla, je ujednáním o splatnosti ceny ponechané na vůli věřitele, který se může zaplacení ceny díla domáhat až poté, co jsou splněny podmínky sjednané pro vystavení faktury jako výzvy k plnění sjednané v čl. XII bod 2. již opakovaně zmiňované, tzn. že fakturace bude prováděna na základě odsouhlasených a oboustranně podepsaných měsíčních soupisů provedených prací a dodávek vyhotovených dle položkového rozpočtu a zjišťovacích protokolů, které budou nezbytnou přílohou faktur.

43. Již ze samotných skutkových tvrzení žalobkyně (v podání ze dne [datum], na č.l. 81 spisu) plyne, že se žalobkyně domáhala po žalovaném odsouhlasení zjišťovacího protokolu, žalovaný opakovaně upravoval částky, které chtěl uznat a obecně odmítl zjišťovací protokol podepsat, a zjišťovací podepsán nebyl (body 12, 14 tohoto podání).

44. Nebyly tak splněny podmínky pro to, aby žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení ceny díla fakturou č. [hodnota], natož se zaplacení ceny díla fakturované touto fakturou domáhala v občanském soudním řízení. Žaloba tak je nedůvodná.

45. Po posouzení shora rozebraných skutečností soud žalobu zamítl. K žádosti žalobkyně o odročení jednání nařízeného na den [datum]

46. Podáním doručeným soudu dne [datum] v 10.31 hodin požádala žalobkyně o odročení jednání nařízeného na den [datum] v 9. 30 hodin. Žádost odůvodnila tím, že je ve věci nucena se zatupovat sama prostřednictvím statutárního orgánu. V termínu jednání není schopna se členka představenstva jednání zúčastnit.

47. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

48. V nepřítomnosti účastníka řízení může soud věc projednat a rozhodnout – jak vyplývá z ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. – jen tehdy, byl-li účastník, který se nedostavil, řádně předvolán a nepožádal-li včas z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) o odročení jednání (dalšího jednání). Po účastníku, který se hodlá k jednání soudu včas dostavit, totiž nelze spravedlivě požadovat, aby musel strpět projednání a rozhodnutí věci ve své nepřítomnosti, jestliže nastane překážka nebo jiná okolnost, která mu brání se jednání zúčastnit. Tato překážka nebo jiná okolnost současně musí představovat „důležitý důvod“; příčina toho, proč se účastník nemůže zúčastnit jednání a žádá o jeho odročení, se tedy musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti (toho, co lze v dané situaci za důležitý důvod považovat). Důležitým důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i okolnosti účastníkem (zástupcem) způsobené nebo jinak zaviněné, lze-li je v dané situaci považovat za důležité (za důvod vyžadující odročení jednání). Za důležitý důvod, pro který účastník (jeho zástupce) může požádat o odročení jednání, se tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. považuje jak okolnost (událost), která účastníku (jeho zástupci) objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se jednání (například zdravotní indispozice, účast u jiného jednání nebo služební cesta), tak i okolnost účastníkem (jeho zástupcem) případně způsobená nebo jinak zaviněná, jestliže ji lze považovat – zejména za přihlédnutí ke všem okolnostem případu a k poměrům účastníka (jeho zástupce) – za důležitou.

49. Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, však nelze posuzovat bez přihlédnutí ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení uvádí – obecně vzato – důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojené (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3358/2007, které bylo uveřejněno pod č. 21 v časopise Soudní judikatura, roč. 2009).

50. Ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. nepožaduje, aby ten, kdo se k nařízenému jednání soudu omlouvá (a popřípadě též žádá o odročení jednání), svůj důvod neúčasti u jednání soudu také prokázal. K tomu, aby jeho omluva byla důvodná, postačuje, aby tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tj. takové skutečnosti, které účastníku (jeho zástupci) znemožňují zúčastnit se jednání a které současně jsou omluvitelné; přitom je třeba pečlivě hodnotit zejména subjektivní stránku, zda totiž účastník (jeho zástupce) mohl překážku bránící mu zúčastnit se jednání předvídat, popřípadě ji odvrátit (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], které bylo uveřejněno pod č. [hodnota] v časopise Soudní judikatura, roč. 2001).

51. Nejvyšší soud vyslovil (např. sp. zn. 21 Cdo 1030/2017), že je-li důvodem, proč se účastník (zástupce) nemůže zúčastnit jednání a žádá o jeho odročení, účast účastníka (jeho zástupce) současně u jiného úředního jednání, nepostačuje – ke splnění podmínky „důležitého důvodu“ – jestliže účastník takovou skutečnost toliko soudu oznámil; je naopak přiměřené žádat, aby sdělil další konkrétní údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakého soudu nebo jiného orgánu), kdy se o něm dozvěděl (že k němu byl předvolán dříve než k jednání, z něhož se omlouvá, resp. že je jinak naléhavější) a že časovou kolizi více jednání nebylo možné vyřešit jinak. Soud totiž musí mít možnost posoudit, jaká konkrétní okolnost účastníkovi (jeho zástupci) v účasti při jednání brání a zda jde o okolnost významnou, která neúčast u jednání ospravedlňuje, a v případě potřeby ji i ověřit (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], které bylo uveřejněno pod č. 79 v časopise Soudní judikatura, roč. 2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod č. [hodnota] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000, které – i když řeší otázku důvodnosti omluvy ve smyslu ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. – je použitelné i na posuzovanou věc).

52. Tyto závěry lze obdobně vztáhnout i na žádost o odročení jednání z „pracovních důvodů“.

53. Pracovní důvody mohou být důležitým důvodem, pro který účastník může požádat o odročení jednání, nicméně z žádosti musí být patrny takové skutečnost, na jejichž základě soud může posoudit, zda jde o okolnost natolik významnou, která neúčast u jednání ospravedlňuje. Z žádosti žalobkyně o odročení jednání není zřejmé: - jaké konkrétní pracovní důvody jí v účasti u jednání brání, - že tyto pracovní důvody jsou naléhavější než účast u jednání v řízení, které žalobkyně zahájila, - kdy se o nich dozvěděla, a to zejména v kontextu s tím, že předvolání k jednání bylo žalobkyni doručeno již dne [datum], tzn. jeden a půl měsíce před konáním jednání, což je dostatečně dlouhá doba k tomu, aby si svoje pracovní povinnosti žalobkyně uzpůsobila tak, aby jí v účasti u jednání nebránily žádné pracovní důvody s výjimkou nenadálých, neočekávatelných skutečností, tzn. zda mohla takovou překážku bránící jí zúčastnit se jednání předvídat, popřípadě ji odvrátit.

54. Také nelze pominout skutečnosti vyplývající z obsahu spisu, totiž že: - žaloba byla podána [datum]; - první jednání bylo nařízeno de facto obratem již na den [datum], žalobkyni bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum]; - žalobkyně dne [datum] žádala o odročení tohoto jednání s odůvodněním, že podnikový právník čerpá řádnou dovolenou v období od [datum] (pondělí) do [datum] (pátek); - jednání tak bylo odročeno na den [datum], vyrozumění o odročení bylo žalobkyni doručeno dne [datum]; - dne [datum] žalobkyně žádala o odročení jednání nařízeného na den [datum] s odůvodněním, že právník onemocněl; - na výzvu soudu ze dne [datum] pak 2. 10. doplnila žádost o odročení mj. tím, že od [datum] právník už pro žalobkyni nepůsobí, chtěla se jednání účastnit sama jednatelka, ale je aktuálně nemocná, doklad o pracovní neschopnosti nemá, protože „jako statutár z titulu své funkce není v režimu pracovní neschopnosti“ a avizovala snahu o mimosoudní řešení; - dne [datum] bylo jednání z [datum] odročeno na neurčito kvůli možnosti mimosoudního řešení a žalobkyni byla uložena povinnost do 30 dnů sdělit, zda se jí podařilo mimosoudního řešení dosáhnout; - dne [datum] žalobkyně soudu sdělila, že teprve zaslala návrh na mimosoudní vyřešení věci (zástupce žalovaného sdělil téhož dne, že žalobkyně žalovaného nijak dosud nekontaktovala, pak [datum] sdělil, že mu byl dne [datum] datovou zprávou doručen návrh na mimosoudní řešení věci tzn. více než po měsíci poté, co žalobkyně odůvodnila žádost o odročení mj. snahou o mimosoudní řešení); - dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum] – žalobkyni bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum]; - dne [datum] v 10.31 hodin byla soudu doručena žádost žalobkyně o odročení jednání odůvodněná pracovními důvody.

55. Na základě shora popsaného má soud za to, že v pořadí poslední žádost o odročení jednání již hraničí s bezdůvodným protahováním řízení, nadto v situaci, kdy není důležitost a významnost důvodu, pro který žalobkyně odročení jednání žádá, nijak podrobněji konkretizována, jak rozebráno také shora.

56. Soud tedy žádosti žalobkyně o odročení jednání nevyhověl, žádost usnesením vyhlášeným u jednání konaného dne [datum] zamítl a jednání v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně. Náklady řízení 57. Zamítnutí žaloby znamená, že v řízení měl plný úspěch žalovaný, kterému tak podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jeho práva. Tyto náklady tvoří: odměna za zastoupení žalobce advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., a to v plné výši za následující úkony právní pomoci: - převzetí a příprava zastoupení, - písemné podání ze dne [datum] (odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu), - písemné podání ze dne [datum], - účast u jednání konaného dne [datum]; ve výši jedné poloviny za - podání odporu proti platebnímu rozkazu, který není odůvodněn, - písemné podání ze dne [datum] s vyjádřením k mimosoudnímu řešení věci, - písemné podání ze dne [datum] s vyjádřením k mimosoudnímu řešení věci; žalovanému nebyla přiznána odměna za - písemné vyjádření ze dne [datum] k mimosoudnímu řešení věci, když to bylo učiněno až po nařízení jednání, kdy již byla zřejmá bezvýslednost pokusu o mimosoudní řešení věci, - vyjádření k návrhu smíru ze dne [datum], které nebylo učiněno vůči soudu; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty [částka] činí podle § 7 bod 6 citované vyhlášky částku [částka]; odměna za zastoupení žalovaného advokátem tak činí částku [částka]; šest režijních paušálů po [částka] (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. ve znění účinném do [datum]) souvisejících s každým jednotlivým úkonem právní pomoci poskytnutým do [datum], celkem tedy [částka]; jeden režijní paušál po [částka] (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. ve znění účinném od [datum]) související s úkonem právní pomoci poskytnutým po [datum], celkem tedy [částka]; cestovné zástupce žalobce k jednání konanému dne [datum], když cesta byla konána z [adresa] a zpět při celkem ujetém počtu 600 km osobním automobilem tov. zn. BMW G8C, reg. zn. [SPZ] průměrnou spotřebou 7,7 l/100 km benzínu; dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí paušální náhrada při sazbě základní náhrady [částka]/1 km částku [částka]; náhrada za spotřebované pohonné hmoty benzinu automobilového 95 oktanů ve výši [částka]/1 l částku [částka]; cestovné celkem činí částku [částka], tedy [částka] po zaokrouhlení; náhrada za ztrátu času po [částka]/1půlhodina (§ 14 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) v souvislosti s cestou zástupce žalobce jednání konanému dne [datum] v rozsahu 12 půlhodin, tedy ve výši [částka]; DPH 21 % ze základu [částka], tedy DPH ve výši [částka].

58. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku [částka], po zaokrouhlení tedy [částka].