11 C 117/2019-101

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení 254 110,75 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 164 824 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 875,50 Kč od 4. 11. 2019 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 181,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částek 179 129,75 Kč od 4. 11. 2019 do 28. 4. 2020, 19 181,25 Kč od 29. 4. 2020 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 70 105,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 70 105,50 Kč od 4. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 60 320 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem Spálená 92/21, 110 00 Praha 1.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 6. 11. 2019 domáhal na žalovaném zaplacení částky 254 110,75 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkových újem a škod způsobených nezákonným trestním stíháním a výkonem vazby.

2. Žalobce uvedl, že vůči němu bylo dne [datum] zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákoníku spáchaného dílem ve spolupachatelství [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] byla na žalobce spolu s dalšími spoluobžalovanými podána obžaloba pro spáchání zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku O této obžalobě rozhodl ve vztahu k žalobci Městský soud v Praze (dále jen„ MS Praha“) rozsudkem ze dne [datum] tak, že žalobce obžaloby zprostil dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť žalovaný skutek není trestným činem. Proti zprošťujícímu rozsudku ve vztahu k žalobci státní zástupce odvolání nepodal, rozsudek tak ve zprošťující části týkající se žalobce nabyl právní moci dne [datum]. V rámci tohoto trestního stíhání, vedeného u MS Praha pod sp. zn. [spisová značka], byl žalobce omezen na osobní svobodě od [datum] od [údaj o čase] hod. Příslušné státní zastupitelství podalo návrh na uvalení vazby na žalobce soudu dne [datum]. Soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 nato rozhodl o vzetí žalobce do vazby z důvodu dle § 67 písm. b) trestního řádu usnesením ze dne [datum] s tím, že se vazba započítává ode dne [datum] [údaj o čase] hod. Proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost, která byla následně usnesením MS Praha ze dne [datum] zamítnuta. Žalobce byl z vazby propuštěn usnesením Městského státního zastupitelství v Praze ze dne [datum], přičemž na svobodu byl propuštěn dne [datum] v [údaj o čase] hodin. V předmětném trestním řízení, v němž byl zproštěn obžaloby, byl žalobce ve vazbě od [datum] do [datum], tj. 47 dnů. Protože žalobce byl nezákonně ve vazbě z důvodu podle § 67 písm. b) trestního řádu, byl tak v této době omezen na svých právech s ještě větší intenzitou, než pouhým výkonem vazby podle § 67 písm. a) nebo c) trestního řádu. V této době mu nebyly umožněny kontakty s rodinou, jeho korespondence procházela kontrolou, což způsobilo značný časový posun v odesílání či přijímání korespondence.

3. Popsaným nezákonným trestním stíháním a výkonem vazby byly žalobci způsobeny škody a nemajetkové újmy. Pokud jde o škodu, tato spočívala jednak v nutnosti vynaložit výdaje na náklady obhajoby v trestním řízení a dále v ušlé mzdě. Na nákladech obhajoby zaplatil žalobce svému obhájci částku 87 604 Kč včetně DPH, a to v hotovosti ve dnech [anonymizována čtyři slova] a [datum] a dne [datum]. Jednalo se o odměnu za 21 úkonů právní služby a 3 100 Kč, 21 režijních paušálů, náhradu promeškaného času v celkové výši 1 000 Kč a příslušnou DPH.

4. Pokud jde o ušlou mzdu, žalobce byl ve vazbě ode dne [datum] do dne [datum]. V okamžiku vzetí žalobce do vazby pracoval jednak v hlavním pracovním poměru u zaměstnavatele – [právnická osoba], a.s., [IČO]. Na dobu, kdy byl žalobce ve vazbě, připadl fond pracovní doby ve výměře 248,5 hodin, kdy při hodinové mzdě 77,50 Kč by za období vazby jeho měsíční mzda dosahovala 19 258,75 Kč. Současně žalobce vykonával u [právnická osoba] s.r.o. práci na základě dohody o provedení práce s hodinovou mzdou 77,50 Kč, přičemž na období, kdy byl žalobce ve vazbě, připadá odpracovaná doba ve výši 48 hodin, tj. odměna ve výši 3 720 Kč. Nakonec pak byl žalobce nucen za dobu vazby (neplacené volno) uhradit zdravotní pojištění v celkové výši 2 028 Kč (543 Kč + 1 485 Kč). Žalobce tak požaduje za období výkonu vazby úhradu ušlého zisku v podobě ušlé mzdy a uhrazeného zdravotního pojištění v celkové výši 25 006,75 Kč.

5. Pokud jde o nemajetkové újmy, trestní stíhání žalobce výrazně zasáhlo do jeho soukromého a osobního života, zasáhlo do jeho cti a pověsti v jeho rodině a blízkém okolí, a to zejména s ohledem na společností velmi negativně vnímaný charakter trestného činu, jehož se měl žalobce dopustit. V době svého trestního stíhání (a zejména z důvodu pobytu ve vazbě) byl v rámci výkonu práce přeřazen z pracovní pozice [anonymizováno] na pracovní pozici [anonymizováno], neboť pozice [anonymizováno] musel zaměstnavatel žalobce obsadit jiným pracovníkem. Přestože tato změna neměla vliv na výši odměňování žalobce, představuje faktickou změnu v tom smyslu, že od návratu z vazby zastává a vykonává žalobce horší pracovní funkci, než tomu bylo před vzetím do vazby. S ohledem na tuto skutečnost považuje žalobce za přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou samotným trestním stíháním částku 4 000 Kč za každý měsíc trvání svého trestního stíhání, celkem tedy za 17 měsíců ([datum] – [datum]) částku 68 000 Kč.

6. Konečně pak žalobce uvedl, že uplatňuje též nárok na náhradu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou omezením osobní svobody, které trvalo od [datum] do [datum], tedy 49 dní. Protože žalobce byl ve vazbě z důvodu podle § 67 písm. b) trestního řádu, byl tak omezen na svých právech s ještě větší intenzitou než pouhým výkonem vazby z ostatních vazebních důvodů. V této době mu nebyly umožněny kontakty s rodinou, jeho korespondence procházela kontrolou, což způsobilo značný časový posun v odesílání či přijímání korespondence. Jeho rodinné a sociální kontakty tak byly v této době omezeny zvlášť citelným způsobem. Za přiměřené zadostiučinění za omezení osobní svobody proto žalobce považuje částku 1 500 Kč za každý den vazby, tedy celkem částku 73 500 Kč.

7. Takto vymezené nároky v celkové výši 254 110,75 Kč žalobce uplatnil u žalovaného žádostí doručenou žalovanému dne 3. 5. 2019, žalovaný však ani jeden z nároků nijak vyřídil. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 254 110,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 11. 2019 do zaplacení.

8. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce dne 3. 5. 2019 uplatnil předmětné nároky. Žalovaný v rámci mimosoudního projednání přiznal žalobci náhradu nákladů obhajoby ve výši 85 728,50 Kč, dále náhradu ušlého zisku ve výši 3 720 Kč (zaměstnavatel [právnická osoba]) a poskytl též zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z titulu rozhodnutí o vazbě ve výši 70 500 Kč. Stran nároku na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním shledal žalovaný za dostačující formu kompenzace konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu. Ostatním nárokům žalovaný nevyhověl. K věci samé žalovaný po stručné rekapitulaci předmětného trestního říze uvedl, že po nahlédnutí do trestního spisu bylo ověřeno, že účtované úkony právní služby jsou co do druhu, délky a použité sazby v souladu s jeho obsahem s výjimkou úkonu ze dne [datum] – účast na hlavním líčení, kdy na tomto hlavním líčení došlo k pouze vyhlášení rozsudku, a lze tedy za tento úkon přiznat pouze náhradu odměny ve výši jedné poloviny v souladu s § 11 odst. 2 písm. f) advokátní tarifu. Výši náhrady za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu učinil žalovaný nespornou. Celkem tedy bylo na nákladech obhajoby žalovaným přiznáno 85 728,50 Kč vč. DPH. Stran nároku na náhradu ušlého zisku ve výši 3 720 Kč (zaměstnavatel [právnická osoba]) žalovaný uvedl, že tento nárok shledal zcela důvodným, a přiznal tak žalobci náhradu škody ve výši 3 720 Kč. Žalovaný nemohl vyhovět nároku na náhradu ušlého zisku ve výši 19 258,75 Kč (zaměstnavatel [právnická osoba]), neboť ze strany žalobce nebyly doloženy výplatní pásky, ze kterých by mohl být ověřen tvrzený vznik a výše škody. Ohledně náhrady zaplaceného zdravotního pojištění ve výši 2 028 Kč žalovaný uvedl, že dle zákona č. 48/1997 Sb. za účastníka veřejného zdravotního pojištění v ČR, který je ve výkonu zabezpečovací detence, ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo v ústavním ochranném léčení, platí zdravotní pojištění stát. Pokud je osoba zařazena k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě a jedná se pro účely zdravotního pojištění o zaměstnání, platí pojistné stát i zaměstnavatel (věznice). S ohledem na tuto skutečnost tak žalovaný shledává daný nárok zcela nedůvodným. Ohledně nároku na poskytnutí zadostiučinění ve výši 73 500 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou rozhodnutím o vazbě žalovaný namítl, že žalobce byl ve vazbě od [datum] do [datum], tj. celkem 47 dnů, nikoliv jím uváděných 49 dnů. Žalovaný v rámci mimosoudního projednání tomuto nároku vyhověl co do částky 70 500 Kč, když shledal, že přiměřeným denním zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu se jeví částka 1 500 Kč za den výkonu vazby. Konečně pokud jde o nemajetkovou újmu způsobenou samotným trestním stíháním, žalovaný uvedl, že žalobce byl stíhán pro druh trestné činnosti, který je společností vnímán poměrně negativně, nicméně ne do takové míry, jako je tomu například u násilné trestné činnosti. Potud lze povahu této konkrétní trestní věci chápat jako spíše způsobilou přičinit se na vzniku nemajetkové újmy na straně žalobce. Vliv délky trestního řízení na vznik nemajetkové újmy pak byl dle názoru žalovaného spíše méně patrný, neboť trestní stíhání žalobce trvalo cca rok a půl, což lze, vzhledem k okolnostem daného případu, považovat za lhůtu přiměřenou. Pokud se jedná o konkrétní zásah do osobní sféry žalobce, toto kritérium zůstalo výhradně v rovině tvrzení, ke kterým žalobce navíc nenabízí žádných důkazů. Co se týče vzniku nemajetkové újmy z důvodu zahájení a vedení trestního stíhání, nejde o vyvratitelnou domněnku jako u nepřiměřené dlouhého řízení, kdy újma na straně poškozeného se předpokládá, újma z důvodu trestního stíhání musí být prokázána. K prokázání újmy ze strany žalobce však v daném případě došlo zcela okrajově. Žalovaný má tak za to, že konstatování porušení práva a omluva jsou v daném případě dostačující, zákonem aprobovanou, formou kompenzace.

9. Podáními došlými soudu ve dnech 14. 1. a 18. 1. 2021 žalobce potvrdil, že mu dne 28. 4. 2020 byla žalovaným uhrazena částka v celkové výši 159 948,50 Kč, představující náhradu účelně vynaložených nákladů obhajoby ve výši 85 728,50 Kč, finanční satisfakci za vazební stíhání ve výši 70 500 Kč a náhradu ušlého výdělku ve výši 3 720 Kč, a že mu žalovaný ve svém stanovisku ze dne 24. 4. 2020 vyslovil omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce. Žalobce souhlasí s vyčíslením náhrady za vynaložené náklady obhajoby, kdy odměna za účast na hlavním líčení dne [datum] měla náležet žalobci pouze ve výši jedné poloviny, omylem však byla vyúčtována částka za celý úkon, stejně jako souhlasí s náhradou nemajetkové újmy za pobyt ve vazbě ve výši 70 500 Kč za 47 dnů. Žalobce tak vzal svou žalobu do částky 159 948,50 Kč zpět, nadále však trval na zbytku žalobou uplatněných nároků včetně požadavku na zaplacení příslušenství.

10. K obraně žalovaného pak namítl, že z relevantní judikatury Ústavního soudu vyplývá, že již samotným trestním stíháním bylo zasaženo do osobnostních práv žalobce. Pokud žalovaný argumentuje tím, že žalobci postačí pouhá omluva, pak je třeba konstatovat, že sama skutečnost trestního stíhání pro závažný delikt týkající se drog a návykových látek znamená velikou intenzitu zásahu do práv žalobce, o to víc pak ve spojení s nezákonnou vazbou. Tyto skutečnosti mohou u osoby, která dosud neměla s trestním právem zkušenosti, vyvolat oprávněný pocit, že je druhořadým občanem. V tomto konkrétním případě pak celá záležitost dopadla intenzivně na rodinné vztahy žalobce. Nikdo z příbuzných žalobce (zejména jeho otec) neměli dosud zkušenosti s trestním právem, proto již jen pouhá okolnost trestního stíhání vzbudila v rodině jednak obavy o budoucnost žalobce, a jednak samozřejmě blízké osoby začaly o žalobci pochybovat, zda se trestní stíhání nemůže zakládat na pravdě, když z jejich úhlu pohledu by přeci policie neobvinila nevinného člověka, tím spíše by jej soud nevzal do vazby. Všechny tyto okolnosti měly dopad na vztahy v rodině a narušení důvěry. Toto je o to intenzivnější, že žalobce je skutečně prostý člověk, pochází i z prosté rodiny věřící ve spravedlivé a bezchybné fungování státu a jeho orgánů, kde jen úvahy o tom, že by policie mohla být omylná, jsou spíše z říše fantazie. Z těchto důvodů se tak žalobce domnívá, že je na místě kromě omluvy přiznat i finanční zadostiučinění.

11. V rámci úvah o přiznání finančního zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíháním žalobce navrhl porovnat svůj případ s věcí řešenou rozsudkem Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací], ve které bylo poškozenému přiznáno mimo jiné zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 200 000 Kč. Protože v této srovnávané trestní věci trvalo trestní stíhání poškozeného 27 měsíců, odpovídá odškodnění přibližné výši 7 400 Kč za měsíc trestního stíhání. Společnými rysy obou případů je, že byly stíhány osoby dosud trestně bezúhonné, že jejich trestní stíhání skončilo zprošťujícím rozsudkem a že mělo v obou případech dopad na jejich rodinné vztahy a jejich profesní život (žalobci byla po návratu z vazby přidělována horší práce, než před zahájením trestního stíhání). Naopak rozdílnými rysy obou případů byly tyto okolnosti: a) zvyšující dopady do sféry života žalobce, a tím i závažnost nemajetkové újmy na straně žalobce - žalobce byl stíhán i vazebně, což zvyšovalo jeho obavy ohledně důvodnosti stíhání a možného rozhodnutí ve věci, - žalobce byl ohrožen podstatně vyšší trestní sazbou (8 až 12 let), na rozdíl od porovnávaného případu, kde poškozenému hrozila trestní sazba v rozmezí 1 rok až 5 let, - výše trestní sazby u žalobce by v případě uznání viny neumožňovala uložení podmíněného trestu odnětí svobody, tj. jeho obavy směřovaly po celou dobu trestního řízení rovněž k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, - žalobce byl stíhán pro závažnější trestný čin, na nějž je třetími osobami (tedy i rodinnými příslušníky) nahlíženo negativněji než ve srovnávaném případě, b) snižující dopady do sféry života žalobce, a tím i závažnost nemajetkové újmy na straně žalobce - v trestní věci žalobce nebylo po jeho zprošťujícím rozsudku podáno státním zastupitelstvím odvolání v jeho neprospěch, - trestní stíhání žalobce trvalo kratší dobu (17 měsíců proti 27 měsícům), - trestní stíhání žalobce bylo méně medializováno.

12. Při jednání konaném dne 20. 1. 2021 pak žalobce v rámci přednesu žaloby vzal svou žalobu částečně zpět též částky 1 875,50 Kč na obhajném a do částky 3 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy za výkon vazby, a to včetně příslušenství.

13. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

14. Dne [datum] v [údaj o čase] hod. byl žalobce zadržen zásahovou jednotkou policie před skladovým prostorem průmyslového objektu v [obec] - [část obce]. Téhož dne ve [údaj o čase] hod. byl jako zadržený vyslechnut, kdy uvedl, že pracuje pro [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], a to jako [anonymizováno] na [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] budově [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] s čistým měsíčním příjmem 11 000 Kč. Jako mladistvý byl trestně stíhán, skončilo to podmíněným zastavením trestního stíhání, kdy se ve zkušební době osvědčil. K věci uvedl, že se ten den sešel se svým dlouholetým kamarádem [anonymizováno], se kterým pak jeli do jeho skladu, kde si potřeboval něco zařídit. [anonymizováno] tam pak něco dělal v zadní části skladu. Pak tam přijel další známý [anonymizováno], se kterým se žalobce bavil, a následně přijeli policisté a zadrželi je. Žalobce vůbec nevěděl, že co tam kamarád vyrábí, na místě byl úplnou náhodou. O zadržení žádal vyrozumět svého otce. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce a dalších čtyř osob (mj. [anonymizováno] a [anonymizováno]) pro spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného dílem ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, který měl žalobce spáchat tak, že nejméně dne [datum] vyráběl spolu s [anonymizováno] a [anonymizováno] tablety s obsahem [anonymizováno]. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. Usneseními ze dnů [datum], [anonymizováno] a [datum] bylo trestní stíhání třech ze spoluobviněných rozšířeno o další skutky, usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání dalšího spoluobviněného. Usnesením ze dne [datum] byla věc dalšího podezřelého vyloučena k samostatnému projednání. Celkem tedy bylo vedeno trestní stíhání proti šesti spoluobviněným. V opisu z evidence rejstříku trestů ze dne [datum] neměl žalobce žádný záznam. Téhož dne byl žalobce vyslechnut jako obviněný, kdy ke své osobě uvedl to samé, co po zadržení. Doplnil, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. K věci samé odmítl vypovídat, do protokolu však podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] proběhlo vazební zasedání, kde žalobce vypověděl, že s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka] [anonymizováno] [částka]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Při zasedání bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl žalobce vzat do vazby z důvodu dle § 67 písm. b) trestního řádu s tím, že se vazba započítává ode dne a hodiny zadržení, tj. [datum] od [údaj o čase] hod. Žalobce ihned po vyhlášení podal proti usnesení o vzetí do vazby stížnost. Podáním svého obhájce ze dne [datum] žalobce odůvodnil stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy popíral jak naplnění objektivní stránky činu, tak zejména subjektivní stránky, jejíž popis v usnesení zcela chybí, když se na místě, kde se tablety vyráběly, ocitl jen náhodou. Obě stížnosti byly zamítnuty jako nedůvodné, a to stížnost proti usnesení o vzetí do vazby usnesením MS Praha ze dne [datum] a stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání usnesením státního zástupce ze dne [datum]. Z vazby byl žalobce propuštěn dne [datum] v [údaj o čase] hod., a to na základě usnesení státního zástupce z téhož dne. Dne [datum] udělil žalobce plnou moc obhájci Mgr. [příjmení], do té doby měl obhájce ustanoveného. V opisu z evidence rejstříku trestů ze dne [datum] neměl žalobce žádný záznam. Dne [datum] byla na žalobce a 5 spoluobviněných podána obžaloba, právní kvalifikace skutku, kterého se měl dopustit žalobce, zůstala nezměněna. Spis měl v době podání obžaloby cca 2 500 listů, když v přípravném řízení proběhly domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor, byly prováděny odposlechy, sledování telekomunikačního provozu a předstírané převody, bylo vyslechnuto velké množství svědků a byly prováděny další úkony, 5 ze 6 spoluobviněných bylo ve vazbě. Při hlavním líčení konaném dne [datum], které trvalo cca 5,5 hodiny, byli vyslechnuti všichni obvinění. Žalobce vypověděl to samé, co v přípravném řízení, resp. vazebním zasedání. [anonymizováno], který byl v celé věci hlavním obviněným, zcela potvrdil žalobcovu verzi, tj. že mu žalobce na požádání jen pomohl s výrobou tablet a vůbec nevěděl, o co se jedná. Při hlavním líčení konaném dne [datum], které trvalo cca 3 hodiny, bylo provedeno velké množství listinných důkazů a bylo přečteno velké množství protokolů o výslechu svědků z přípravného řízení. Při hlavním líčení konaném dne [datum], které trvalo cca 5,5 hodiny, bylo vyslechnuto několik svědků a znovu někteří spoluobžalovaní. Při hlavním líčení konaném dne [datum], které trvalo cca 2 hodiny, bylo vyslechnuto několik dalších svědků a 2 spoluobžalovaní byli propuštění z vazby. V opisu z evidence rejstříku trestů ze dne [datum] neměl žalobce žádný záznam. Při hlavním líčení konaném dne [datum], které trvalo cca 3,5 hodiny, bylo vyslechnuto několik dalších svědků, dokazování bylo ukončeno a byly předneseny závěrečné řeči. Při hlavním líčení konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť žalovaný skutek není trestným činem. Státní zástupce si ponechal lhůtu pro odvolání. Dle odůvodnění rozsudku soud nevzal za prokázané, že by žalobce věděl, že vyrábí nelegální drogu a že se jedná právě o tablety [anonymizováno] s obsahem [anonymizováno], a dospěl tak k závěru, že nebyl prokázán úmysl žalobce spáchat trestný čin. Písemné vyhotovení rozsudku bylo doručeno státnímu zástupci dne [datum], žalobci dne [datum] a jeho obhájci dne [datum]. Odvolání do výroku týkajícího se žalobce podáno nebylo, a rozsudek tak ve vztahu k žalobci nabyl právní moci dne [datum] (zjištěno ze spisu MS Praha sp. zn. [spisová značka]).

15. Žalobce je od [datum] zaměstnán u [právnická osoba] a.s. (dříve [právnická osoba]), [IČO], a to na pozici [anonymizováno], jeho pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Týdenní pracovní doba byla sjednána na 37,5 hod.. U tohoto zaměstnavatele byl žalobce zaměstnán též po celý rok [rok]. Hrubá hodinová mzda žalobce činila od [datum] 77,50 Kč (zjištěno pracovní smlouvy ze dne [datum], evidenčního listu důchodového pojištění za rok [rok], mzdového výměru ze dne [datum]).

16. Hrubá mzda žalobce za srpen [rok] činila 6 981 Kč, ze které mu byla zaměstnavatelem stržena mj. částka 543 Kč (13,5 % ze 4 019 Kč) na pojistné na zdravotní pojištění (zjištěno z výplatní pásky za měsíc srpen [rok]).

17. V září [rok] neměl žalobce žádnou mzdu (byl celý měsíc ve vazbě) a zaměstnavatelem mu byla předepsána k úhradě částka 1 485 Kč (13,5 % z 11 000 Kč) na pojistné na zdravotní pojištění (k výplatě měl žalobce - 1 485 Kč) (zjištěno z výplatní pásky za měsíc září [rok]).

18. Žalobce ve své obsáhlé účastnické výpovědi uvedl, že u svého zaměstnavatele pracoval celou dobu na [anonymizováno], což pro něho byla ve všech směrech vyhovující práce. Když se ocitl na měsíc a půl ve vazbě, musel zaměstnavatel jeho pozici [anonymizována dvě slova] obsadit jiným pracovníkem a žalobce byl po návratu dán nejprve na pozici v [anonymizována dvě slova], kde byl asi 2 měsíce, a poté byl přesunut na [anonymizováno]. Přesuny se žalobce sice nedotkly po stránce finanční, avšak musel se zde jednak učit spoustu nových věcí, jednak mu zde nevyhovovalo rozvržení směn a jejich délka a ani pracovní prostředí a kolektiv spolupracovníků. [anonymizována dvě slova] byl žalobce asi rok, než se opět uvolnila pozice [anonymizována dvě slova] a žalobce se tam mohl vrátit. Na [anonymizováno] je žalobce dosud. Zaměstnavatel o trestním stíhání žalobce věděl, ale zná žalobce jako spolehlivého, pracovitého člověka, a tak řekl, že počká, jak dopadne soud, a žádné kroky ve vztahu k jeho pracovnímu poměru neučinil. Žalobce se však obával, že by mohl kvůli stíhání o zaměstnání přijít, a proto i trpěl zmíněné přesuny mezi pracovními pozicemi, přestože mu nevyhovovaly, neboť v době trestního stíhání by těžko sháněl jiné zaměstnání. Pokud jde o vliv stíhání na svou osobu, žalobce popsal období trestního stíhání jako období temna. Psychicky na něho doléhala hrozba dlouhého trestu, stran kterého mu i jeho původní obhájce řekl, že to není na podmínku. Byl nervní, podrážděný, zbytečně vyjížděl na lidi, byl výbušnější, měl problémy se spánkem, občas se budil, vracely se mu vzpomínky na vazbu nebo se mu zdálo, že je zavřený. Asi 2 – 3x se mu stalo, že se v noci probudil jakoby paralyzovaný, nemohl se hýbat a skoro popadnout dech. Provázela ho nechuť k věcem, které ho do té doby bavily, např. četba či počítačové hry, nemohl se na ty věci soustředit a nepřinášely mu radost. Žalobce si nemohl plánovat budoucnost, když hrozilo, že může být za pár měsíců zavřený, a na spoustu věcí v sociálních, mezilidských vztazích po dobu trestního stíhání prakticky rezignoval, občas se jen s někým viděl a zašel do hospody. Na druhou stranu se mu ale v době stíhání zvýšila spotřeba alkoholu, který pil, aby se trochu uklidnil, aby se vyspal. S psychickými problémy se žalobce nikde neléčil. Psychologickou léčbu si nemohl dovolit ani po finanční, ani po časové stránce, musel chodit do práce. Od psychických problémů si ulevoval již zmíněným alkoholem, který to ale občas spíš ještě zhoršoval. Trestní stíhání přinášelo žalobci i finanční problémy, když všechny peníze, které vydělal, potřeboval na služby obhájce, a nemohl si tak pro sebe téměř nic koupit, kromě nejnutnějších věcí. Pokud jde o rodinu žalobce, věděl o trestním stíhání především jeho otec, se kterým žalobce žije ve společné domácnosti. Otec se to dozvěděl ihned po žalobcově zadržení, když mu volali z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Nejprve tomu nechtěl věřit, myslel, že jde o nějaký žert, až následně pochopil, že je to pravda. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Otec to špatně snášel a jednou se i v místní hospůdce svěřil mezi kamarády a známými, že je žalobce zavřený. Ti lidé si pak zřejmě udělali rovnou závěr, že je žalobce nějaký obchodník s drogami a jak ho asi otec vychoval. Když pak žalobce pustili a vyříkali si to, takto mezi ním a otcem bylo dobré, dle žalobce mu ale otec úplně nevěřil. Do jejich vztahu ale dopadaly žalobcovy shora popsané psychické problémy, kdy byl výbušnější a občas se s otcem zbytečně pohádal. Dále má žalobce tetu (otcovu sestru), která o trestním stíhání též věděla, dozvěděla se to od otce. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Teta vnímala zejména to období, kdy byl žalobce ve vazbě, kdy se bála, jestli z toho nemá nějaké trauma. Po návratu z vazby spolu moc nemluvili, ale snažila se žalobce spíš podpořit. Jestli mu věřila, že se ničeho nedopustil, žalobce neví. Po skončení trestního stíhání je žalobce s tetou zadobře. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Sestřenici to asi nijak zvlášť neovlivnilo, do vazby mu pouze vzkázala, až se tam drží. Jak to vnímala druhá teta, žalobce neví, teta už ale s takovouto situací měla zkušenosti, neboť problémy s vazbou a vězením měli v minulosti též její [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Zda tito příbuzní věděli, pro jakou trestnou činnost je stíhán, žalobce nevěděl. Ani otec přesně nevěděl, o co tam jde, říkal, že žalobce vyráběl nějaké prášky. Co si pod tím příbuzní představili a jak na to reagovali, žalobce nevěděl. Pokud jde o okolí, žalobce přišel o jednoho dlouholetého kamaráda, který mu měl za zlé, že ani přes proběhlé události nepřerušil kontakty s [anonymizováno], a tak přerušil kontakty on se žalobcem. Ostatní přátelé stáli při žalobci. O trestním stíhání věděli i někteří kolegové v práci, žalobce jim řekl, o co jde, když např. potřeboval vyměnit směnu kvůli soudu, nechtěl si vymýšlet. Žalobce řekl, že je to kvůli drogám, ale že je v tom nevině, že byl jen ve špatnou dobu na špatném místě, na což mu jedna kolegyně odvětila, že to říká každý, a dívala se pak na žalobce jako na zločince. Ostatní kolegové se k tomu většinou moc nevyjadřovali, ale žalobce měl pocit, že se jejich vztah k němu trochu změnil, že dříve byli přátelštější. Kolegům pak žalobce řekl též, jak trestní stíhání dopadlo. Z dalších osob pak o žalobcově stíhání věděla [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Ta naopak na žalobce„ nasazovala“, říkala otci, že v tom byl žalobce víc, než si otec myslí, a že s tím měl určitě něco společného. Otec se kvůli tomu s ní i pohádal, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Přítelkyně otci ale stejně nevěřila a [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. Co si o žalobci myslelo další okolí, např. v místě bydliště, žalobce nevěděl, do očí mu nikdo nic neřekl. Ostudu z toho ale měl spíš jeho otec, o kterém si mohli myslet, že vychoval někoho pro kriminál. Dále pak žalobce podrobně popsal okolnosti a průběh zadržení a následného vzetí do vazby, což však již s nároky, které po částečném zpětvzetí žaloby zůstaly předmětem řízení, nesouviselo.

19. Žádostí ze dne 12. 4. 2019, došlou žalovanému dne 3. 5. 2019, uplatnil žalobce prostřednictvím svého právního zástupce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení celkové částky 254 110,75 Kč. Přípisem ze dne [datum] žalovaný s omluvou za nedodržení lhůty pro vyřízení žádosti vyzval žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce k doplnění žádosti o plnou moc právního zástupce, potvrzení o konání porad advokáta s klientem, kopii pracovní smlouvy žalobce u [právnická osoba] a.s., kopie výplatních pásek za období květen až červen [rok] od [právnická osoba] a.s. a kopie výplatní pásky za měsíc srpen [rok] od společnosti [právnická osoba], to vše do [datum]. Přípisem ze dne 25. 3. 2020 žalovaný vyrozuměl žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce o ukončení projednání žádosti, když nebyla předložena plná moc. S podáním ze dne [datum] zaslal právní zástupce žalobce žalovanému plnou moc a záznamy o poradách, kdy tyto byly zřejmě odebrány z původní datové zprávy z důvodu překročení velikosti. Pracovní smlouvu a výplatnice se zástupce žalobce zavázal vyžádat od klienta a tyto dodatečně doložit. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 24. 4. 2020, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatoval porušení práva v neprospěch žalobce a za nezákonné trestní stíhání se žalobci omluvil. Současně žalobci přiznal náhradu nákladů obhajoby ve výši 85 728,50 Kč, náhradu ušlého zisku ve výši 3 720 Kč a náhradu nemajetkové újmy způsobené výkonem vazby ve výši 70 500 Kč. Částka 159 948,50 Kč byla žalobci zaplacena dne 28. 4. 2020 Stanoviskem ze dne 13. 5. 2020 vyrozuměl žalovaný žalobce, že i přes doložení pracovní smlouvy se [právnická osoba] a.s. nebyly stále doloženy požadované výplatní pásky, a nároku na náhradu ušlého zisku od této společnosti tak nelze vyhovět (zjištěno ze žádosti včetně dokladu o doručení, výzvy k doplnění žádosti, přípisu ze dne [datum], doplnění žádosti, stanoviska ze dne [datum], schvalovací doložky, přehledu transakcí, stanoviska ze dne [datum]).

20. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

21. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

22. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

23. V předmětné věci vzal žalobce svou žalobu částečně zpět dříve, než začala být projednávána věc samá, proto soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil.

24. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

25. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy a škody způsobených nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. nemajetková újma - trestní stíhání 27. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

28. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.

29. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.

30. Dle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

31. Dle ustálené judikatury (viz např. rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 či nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3193/10) i„ při důsledném respektování presumpce neviny představuje každé trestní řízení významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem“. Vznik nemajetkové újmy při nezákonném trestním stíhání se tedy v určitém základním (obecném) rozsahu presumuje. Na poškozeném pak je, aby v řízení tvrdil a prokázal konkrétní formu a intenzitu takové újmy.

32. Pokud jde o kritéria, která je při posuzování nemajetkové újmy a stanovení formy či výše zadostiučinění nutno zejména zvažovat (definovaná v již odkazovaném rozsudku NSČR sp. zn. 30 Cdo 2813/2011), tj. povaha trestní věci, délka trestního stíhání, a především dopady trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby, vyplynulo z provedeného dokazování, že žalobce byl stíhán pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody ve výměře 8 až 12 let nebo propadnutí majetku. Přestože byl žalobce dosud bezúhonný, tak mu s ohledem na trestní sazbu reálně hrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Žalobce byl stíhán pro drogovou trestnou činnost a s takovým trestním stíháním bývá obecně spojeno vyšší společenské odsouzení, třebaže nikoliv tak silné jako např. v případě trestné činnosti proti životu a zdraví. To jsou všechno okolnosti, které vzniklou nemajetkovou újmu umocňují.

33. Pokud jde o délku trestního stíhání, toto bylo zahájeno usnesením ze dne [datum], doručeným žalobci téhož dne, a skončeno bylo právní mocí rozsudku MS Praha dne [datum] Trestní stíhání tedy trvalo 1 rok a 6 celých měsíců, tj. 18 celých měsíců. S ohledem na shora učiněná skutková zjištění o průběhu trestního řízení, má soud za to, že uvedenou dobu je možné považovat za zcela přiměřenou skutkové a procesní složitosti věci a povaze projednávaného skutku. Při hodnocení újmy vzniklé z nezákonného trestního stíhání je však více než přiměřenost délky rozhodná délka trestního stíhání jako taková. Dobu jednoho roku a šesti měsíců, po které předmětné trestní stíhání trvalo a po kterou mohlo na žalobce negativně působit, nelze ani celkově označit za příliš dlouhou, a délku trestního stíhání tak není možné považovat za kritérium, které by mělo intenzitu nemajetkové újmy zvyšovat.

34. Žalobce ani netvrdil a z provedených důkazů to nevyplynulo, že by trestní stíhání mělo být vůči němu zahájeno a dále vedeno svévolně či šikanózně. Žalobce byl zadržen na místě, kde se drogy vyráběly, a s osobou, která byla pro podezření z páchání drogové trestné činnosti sledována. Na zajištěných videozáznamech bylo patrné, že se žalobce na výrobě tablet extáze skutečně podílel. Orgány činné v trestním řízení tedy měly podklady, které odůvodňovaly závěr trestní řízení vůči žalobci vést. Konečné posouzení shromážděných důkazů pak bylo na soudu, který své povinnosti dostál a žalobce pro neprokázání, že by zažalované jednání bylo trestným činem, obžaloby zprostil.

35. Pokud jde o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce, provedenými důkazy byly prokázány obecné dopady spojené většinou s každým trestním stíháním, tj. nervozita, pocit nejistoty, obavy z odsouzení, poruchy spánku, podrážděnost, ztráta zájmu o dosavadní aktivity. Tyto psychické dopady u žalobce nepřerostly v žádné vážné problémy, pro které by např. musel vyhledat lékařskou pomoc. Vztahů s rodinnými příslušníky se dotklo především období, kdy byl žalobce ve vazbě, jinak nebyly rodinné vztahy nějak výrazněji dotčeny, příbuzní žalobce podporovali, třebaže určitá míra nedůvěry na jejich straně mohla být přítomna. Stejně tak žalobce podporovali jeho přátelé, skutečnost, že o jednoho dlouholetého kamaráda žalobce přišel, nesouvisí s jeho trestním stíháním, ale s tím, že odmítl přerušit styky se skutečným pachatelem předmětné trestné činnosti. Žalobcem popsané dopady do pracovní sféry, které žalobce skutečně vnímal velmi úkorně, souvisely s jeho vzetím do vazby, nikoliv s trestním stíháním jako takovým. Pokud by žalobce nebyl vzat do vazby, nebyl by zřejmě ani přeřazen z místa výkonu práce [anonymizována dvě slova], když zaměstnavatel jinak ctil presumpci neviny a na samotné trestní stíhání, dokud nebude žalobce uznán vinným, nijak nereagoval. Přeřazení na jinou pracovní pozici bylo vyvoláno pouze nepřítomností žalobce v zaměstnání a potřebou zaměstnavatele výkon dané činnosti personálně zajistit. Mezi újmou, která z uvedeného důvodu žalobci vznikla, a trestním stíháním tak absentuje příčinná souvislost. Konečně pak nebyly prokázány ani žádné závažnější dopady trestního stíhání na vztahy žalobce s kolegy v zaměstnání či s lidmi v místě bydliště, kdy kolegové na trestní stíhání reagovali spíše zdrženlivě a v místě bydliště nebyly reakce buď žádné, anebo směřovaly spíše vůči žalobcovu otci nežli vůči žalobci. V rámci posouzení újmy plynoucí z trestního stíhání nebylo možné zohlednit, že stíhání probíhalo vazebně, neboť újma za výkon vazby byla samostatným předmětem odškodnění.

36. Na základě všech uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobci vznikla v důsledku samotného trestního stíhání nemajetková újma pouze v minimálním rozsahu, v takovém, v jakém je obecně spojována s každým trestním stíháním. Závažnější újma žalobci vznikla v důsledku výkonu vazby, tato újma však již byla ze strany žalovaného odškodněna a není již předmětem řízení.

37. Případ žalobce pak soud porovnal s věcí projednávanou u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 64/2013 a následně u MS Praha pod sp. zn. 18 Co 82/2017. V této věci byla poškozená též stíhána pro trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, dílem ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku Trestní stíhání trvalo 19 měsíců a po dobu 12 měsíců bylo vedeno vazebně. Poškozená dosud nebyla trestně stíhána. Na rozdíl od žalobce byla poškozená v porovnávané věci zproštěna obžaloby dle § 226 písm. c) trestního řádu. Obdobně jako v případě žalobce byly u poškozené v porovnávané věci prokázány pouze obecné dopady, vazby s přáteli zůstaly zachovány i přes proběhlé trestní stíhání, k omezení kontaktů s manželem a synem došlo jen z toho důvodu, že byli vazebně stíháni stejně jako poškozená. Za adekvátní odškodnění újmy způsobené trestním stíháním bylo v porovnávané věci soudem prvého stupně shledáno konstatování porušení práva. Závažnější újma, která měla poškozené vzniknout v důsledku výkonu vazby, byla odškodněna částkou 1 000 Kč/den. Odvolací soud pak shledal odškodnění újmy způsobené trestním stíháním adekvátním, náhradu újmy způsobené výkonem vazby snížil na částku 500 Kč/den.

38. Věc navrženou ke srovnání žalobcem (dle rozsudků Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) nepovažoval soud za přiléhavou. Poškozený v této věci byl stíhán pro typově zcela odlišnou trestnou činnost, pro přečin porušení povinností při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku spáchaný ve spolupachatelství a přečin zneužití pravomoci úřední osoby dl e § 329 odst. 1 písm. a) trestného zákoníku ve formě účastenství jako pomocník. Šlo o trestní stíhání regionálního politika (spolu s dalšími 10 obviněnými), ve věci rozhodoval i odvolací krajský soud. Došlo k poškození politické kariéry, k výraznějším negativním zásahům do rodinného a pracovního života, dobré pověsti poškozeného.

39. Po zohlednění shora učiněných zjištění a provedeném porovnání má soud za to, že u žalobce došlo ke vzniku obdobných až téměř identických následků jako u poškozené ve věci 12 C 64/2013. Obdobně jako v této věci pak soud považoval za přiměřené poskytnutí pouze morální satisfakce, které se žalobci ve formě konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvy ze strany žalovaného již dostalo. V požadavku na zaplacení částky 68 000 Kč proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. škoda – ušlý zisk 40. Dle § 9 odst. 1 má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

41. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl ve výkonu vazby od [datum] do [datum] a že byl následně zproštěn obžaloby, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o vzetí do vazby. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.

42. Dle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.).

43. Dle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

44. Dle § 30 OdpŠk se náhrada ušlého zisku poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč.

45. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce byl v době vzetí do vazby zaměstnán u [právnická osoba] a.s. (u které je zaměstnán dodnes), přičemž jeho hrubá mzda v roce [rok] činila 77,50 [spisová značka]. Žalobce měl sjednánu pracovní dobu na 37,5 hodin týdně, tj. 7,5 hodiny denně. V době od [anonymizováno] do [datum] bylo celkem 33 pracovních dnů, což při 7,5hodinové pracovní době představuje 247,5 zameškaných pracovních hodin. Při hrubé mzdě 77,50 [spisová značka] pak žalobci ušel výdělek v celkové výši 19 181,25 Kč. Do této částky tak soud považoval žalobu v části požadující náhradu ušlého výdělku (v rozsahu po částečném zpětvzetí) za důvodnou a jako takové jí vyhověl. Do zbylých 77,50 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

46. Pokud pak jde o požadavek na náhradu částek stržených žalobci na pojistné na zdravotní pojištění, dle § 2 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 592/1992 Sb.“), činí výše pojistného 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období.

47. Dle § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 48/1997 Sb.“), hradí pojistné za zaměstnance z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel.

48. Dle § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. je minimálním vyměřovacím základem minimální mzda.

49. Dle § 3 odst. 8 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb. minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

50. Dle § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud se zaměstnanec stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).

51. Dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

52. Dle § 7 odst. 1 písm. h) zákona č. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce - osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení.

53. Dle § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění účinném od 1. 1. do [datum], činila výše minimální mzdy 11 000 Kč za měsíc.

54. Z provedeného dokazování vyplynulo, že hrubá mzda žalobce za srpen [rok] činila jen 6 981 Kč, tj. byla nižší než minimální mzda. Z této částky mu zaměstnavatel strhl 4,5 % na pojistné na zdravotní pojištění a dále mu na toto pojistné strhl 13,5 % z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem (minimální mzdou) a hrubou mzdou (4 019 Kč), tj. částku 543 Kč. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že v září [rok] neměl žalobce žádnou mzdu a zaměstnavatel mu strhl na pojistné na zdravotní pojištění 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy ve výši 11 000 Kč), tj. částku 1 485 Kč Celkem takto zaměstnavatel strhl žalobci částku 2 028 Kč, kterou žalobce požadoval nahradit jako škodu.

55. Dle názoru soudu nepostupoval zaměstnavatel žalobce při provedení uvedených srážek správně, neboť žalobce byl po část srpna a po celé září [rok] ve vazbě, a pojistné na zdravotní pojištění tak za něho platil stát. Minimální vyměřovací základ tak měl být o dobu vazby snížen (srpen [rok]), resp. se na něho neměl vůbec vztahovat (září [rok]). Pokud tedy byla žalobci částka 2 028 Kč stržena, stalo se tak nesprávným postupem jeho zaměstnavatele, nikoliv jako důsledek vykonané vazby, a škodu takto vzniklou nelze považovat za vzniklou v příčinné souvislosti s předmětným odpovědnostním titulem. V rozsahu požadavku na zaplacení částky 2 028 Kč tedy soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.

56. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 zákona přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobce o náhradu škod a nemajetkových újem byla doručena žalovanému dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval žalobcův požadavek na zaplacení úroku z prodlení od data [datum] za důvodný a žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Tímto způsobem soud rozhodl přes skutečnost, že žalobce spolu se žádostí zřejmě nepředložil žalovanému všechny potřebné doklady tak, aby žádost mohla být vyřízena, když žalovaný žalobce vyzval k doplnění těchto dokladů až dne [datum], tj. po více než 4 měsících po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti.

57. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou prvou i druhou o. s. ř., dle kterých jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady; byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Předmětem řízení byly čtyři samostatné nároky, a to nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené výkonem vazby s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, nárok na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby s tarifní hodnotou ve výši 87 604 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku s tarifní hodnotou ve výši 25 006,75 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Do částek 85 728,50 Kč na obhajném a 3 720 Kč na ušlém zisku vzal žalobce svou žalobu zpět z důvodu plnění žalovaného po zahájení řízení. Lze tak uzavřít, že žaloba byla v této části podána důvodně, a část, do kterého bylo řízení z uvedeného důvodu zastaveno, je nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalobce. Stejné pak platí i pro náhradu nemajetkové újmy z titulu vykonané vazby, kdy tento nárok je nutné přičíst k procesnímu úspěchu žalobce do celé výše tarifní hodnoty, když ve smyslu zásad úspěchu ve věci lze na žalobce pohlížet obdobně, jako by byl stran tohoto nároku plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Částku 1 875,50 Kč, do které vzal žalobce na obhajném žalobu zpět bez důvodů majících původ v chování žalovaného po zahájení řízení, je naopak nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalovaného. Další procesní úspěch žalobce představuje částka 19 181,25 Kč, do které bylo žalobě vyhověno na ušlém zisku, a rovněž celá tarifní hodnota nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu trestního stíhání, když i zde byl žalobce v důsledku plnění žalovaného po zahájení řízení plně úspěšný, přestože se mu nedostalo satisfakce ve formě, kterou požadoval (viz opět usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Procesní úspěch žalovaného pak představuje částka 2 105,50 Kč, do které byla žaloba zamítnuta na ušlém zisku. Počítáno dle tarifních hodnot tak byl žalobce úspěšný do částky 208 629,75 Kč, tj. do 98,13 % předmětu řízení. Žalovaný byl úspěšný do částky 3 981 Kč, tj. do 1,87 % předmětu řízení, což představuje natolik nepatrný neúspěch žalobce, že žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení.

58. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 60 320 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 8 000 Kč (4x 2 000 Kč), - 2x odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby) dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu v celkové výši 18 360 Kč (2x 9 180 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 212 610,75 Kč (2x 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, 87 604 Kč a 25 006,75 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu), - 1x odměnou právního zástupce za 1 úkon právní služby (sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne 4. 1. 2021) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve výši 6 700 Kč, když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 141 324 Kč (50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, 85 728,50 Kč a 3 720 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu), - 2x odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby (sepis vyjádření ze dne 15. 1. 2021, účast na jednání soudu dne 20. 1. 2021) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 8 120 Kč (2x 4 060 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 73 162,25 Kč (50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, 1 875,50 Kč a 21 286,75 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu), - 2x odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby (sepis vyjádření ze dne 10. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 10. 3. 2021) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 7 960 Kč (2x 3 980 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 71 286,75 Kč (50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu a 21 286,75 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu), - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 7 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 2 100 Kč (7x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši 9 064 Kč.

59. Požadovanou náhradu odměny a náhradu hotových výdajů právního zástupce za úkon uplatnění nároku na náhradu újmy u žalovaného soud žalobci nepřiznal, když taková náhrada je výslovně vyloučena ustanovením § 31 odst. 4 OdpŠk.

60. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí.

Poučení