11 C 118/2019-92

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] oba zastoupení advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] proti žalovanému: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 00 Praha 2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 6 249 226 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se v části, ve které žalobci požadovali zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 59 089 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 59 089 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) částku 59 089 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 59 089 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, ve které žalobce a) požadoval zaplacení částky 3 065 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částek 3 124 613 Kč za den [datum], 3 065 524 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

V. Žaloba se v části, ve které žalobkyně b) požadovala zaplacení částky 3 065 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částek 3 124 613 Kč za den [datum], 3 065 524 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

VI. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 884,34 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 884,34 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Právní předchůdkyně žalobců, [celé jméno původní účastnice], se žalobou došlou soudu dne 7. 11. 2019, ve znění pozdějšího upřesnění, domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 294 226 Kč s příslušenstvím jako náhrady škod způsobených nezákonným trestním stíháním a náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ KS [obec]“) nejprve pod sp. zn. [spisová značka] a následně pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“). 2. [titul] [celé jméno původní účastnice] uvedla, že usneseními Policie ČR ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [celé jméno původní účastnice], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255a odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákona. Stížnosti obviněných proti tomuto usnesení byly jako nedůvodné zamítnuty usnesením státního zástupce ze dne [datum]. Usnesením KS [obec] ze dne [datum] bylo trestní stíhání všech obviněných zastaveno dle § 188 odst. 1 písm. c) tr. řádu. Ke stížnosti státního zástupce bylo toto usnesení zrušeno usnesením [název soudu] (dále jen„ VS [obec]“) ze dne [datum] a věc byla vrácena státnímu zástupci k došetření. Obžalobou ze dne [datum] byli obvinění obžalováni z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255a odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákona. Po hlavním líčení konaném v termínu [anonymizováno] - [datum] a z důvodu [anonymizována dvě slova] ve dnech [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno] a [datum], byli všichni obžalovaní rozsudkem KS [obec] ze dne [datum], jehož písemné vyhotovení bylo státnímu zástupci doručeno dne [datum], zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu. K odvolání státního zástupce byl rozsudek zrušen usnesením VS [obec] ze dne [datum] a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Po hlavním líčení konaném ve dnech 6. - [datum] byli všichni obžalovaní rozsudkem KS [obec] ze dne [datum] zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu. Usnesením VS [obec] ze dne [datum] byl posledně uvedený rozsudek KS [obec] zrušen a trestní stíhání všech obviněných bylo zastaveno. Trestní stíhání tak přes opakované urgence odstranění průtahů trvalo od [datum] (vyhotovení usnesení o zahájení trestního stíhání) do [anonymizováno] [rok], tedy neuvěřitelných 12 let a 7 měsíců, když je možné říci, že se snad jedná o jedno z nejdelších řízení před obecnými soudy v rámci ČR, přestože se jednalo o přečin, s horní sazbou tři léta. Tato snad ojedinělá doba řízení v dějinách soudnictví je zjevně způsobena zejména činností soudu prvého stupně. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] byla po uvedenou dobu nucena bránit se a prosazovat svá práva a žít po celou tuto dobu v právní nejistotě, když byla neustále, s ohledem na nerozhodnost soudu, vystavována možnosti odsouzení, což je s ohledem na charakter celého případu velice frustrující a běžný život omezující, velmi zatěžující zejména její psychiku, a mající tak vliv nejen na její osobní a rodinný život, ale též na ten pracovní. Neuvěřitelně dlouhá doba, po kterou byla [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] nucena bránit svá zákonná práva, jí způsobila mnohé komplikace v jejím osobním i pracovním životě, zejména pak za situace, kdy trestní věc byla mediálně známá. Prvotní zprávy o trestním stíhání a podané obžalobě se objevují již v [anonymizováno] [rok], další zprávy se pak objevovaly v různých sdělovacích prostředcích, kdy se ze stíhání stala věc veřejná a v očích veřejnosti to [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] značně poškodilo, neboť její jméno bylo vždy v článcích zmiňováno. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] tak v důsledku délky trestního řízení vznikla nemajetková, kterou požadovala nahradit v penězích. S odkazem na stanovisko Nejvyššího sodu ČR (dále jen„ NSČR“) sp. zn. Cpjn 206/2010 a popsané okolnosti případu požadovala [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] základní částku odškodnění ve výši 20 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 666 Kč za měsíc trvání řízení, sníženou na polovinu za prvé dva roky řízení, tj. za řízení trvající 12 let a 7 měsíců základní částku ve výši 231 662 Kč. Takto stanovenou základní částku pak [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] požadovala navýšit o 40 % z důvodu složitosti řízení, když se dle jejího názoru jednalo o nesložitou, běžně soudy projednávanou kauzu, o 50 % z důvodu, že z její strany nemůže být uvažováno o nějakém podílu na průtazích řízení, když vždy měla maximální snahu o co nejrychlejší vyřešení věci, což bylo i v jejím zájmu, neboť její nemovitosti byly blokovány v nakládání předběžným nařízeným dne [datum], naopak je nutno konstatovat jednoznačné selhání orgánů činných v trestním řízení, o 20 % z důvodu, že řízení bylo vedeno fakticky takřka po celou dobu pouze před soudem prvého stupně, když řízení před soudem druhého stupně bylo konáno vždy v neveřejném zasedání, a o 40 % z důvodu judikaturou stanoveného zvýšeného významu řízení pro poškozeného. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] tak požadovala i s ohledem na medializaci případu navýšení základní částky o 150 %, tj. o částku 392 493 Kč, na celkových 624 155 Kč.

3. Dále [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] uvedla, že v době zahájení trestního stíhání byla [anonymizováno 6 slov] (zde však pracovala ještě před zahájením trestního stíhání, a to od [anonymizováno] [rok]), kdy byla následně v krátké době od sdělení obvinění odvolána. V té době dosahovala za osm měsíců roku [rok] příjmů ve výši [částka], tj. 89 154 Kč měsíčně, a za rok [rok] dosáhla příjmů ve výši 941 374 Kč, tj. 78 448 Kč měsíčně. Po svém odvolání z pozice [anonymizována dvě slova] byla nucena zahájit činnost OSVČ, příp. navázala pracovní poměry u různých zaměstnavatel a její příjmy, které značně poklesly, činily: - v roce [rok] (OSVČ) pouze částky 220 468 Kč, což představuje pokles oproti příjmům v roce [rok] o částku 720 912 Kč, - v roce [rok] (ekonom ve [právnická osoba], a.s. [obec] – [anonymizováno]) pouze částky 567 866 Kč, což představuje pokles oproti příjmům v roce [rok] o částku 373 512 Kč, - v roce [rok] (ekonom ve [právnická osoba], a.s. [obec] – [anonymizováno]) pouze částky 662 162 Kč, což představuje pokles oproti příjmům v roce [rok] o částku 373 512 Kč, - v roce [rok] (ekonom ve [právnická osoba], a.s. [obec] – [anonymizováno]) pouze částky 567 866 Kč, což představuje pokles oproti příjmům v roce [rok] o částku 279 216 Kč, - v roce [rok] (ekonom ve [právnická osoba], a.s. [obec] – [anonymizováno]) pouze částky 512 834 Kč, což představuje pokles oproti příjmům v roce [rok] o částku 428 544 Kč, - v roce [rok] (4x dohoda o provedení činnosti pro různé zaměstnavatele – [anonymizována tři slova]) pouze částky 389 355 Kč, což představuje pokles oproti příjmům v roce [rok] o částku 552 021 Kč, - v roce [rok] (4x dohoda o provedení činnosti pro různé zaměstnavatele – [anonymizována tři slova]) pouze částky 417 033 Kč, což představuje pokles oproti příjmům v roce [rok] o částku 524 343 Kč, - v roce [rok] (5x dohoda o provedení činnosti pro různé zaměstnavatele – [anonymizována tři slova]) pouze částky 246 189 Kč, což představuje pokles oproti příjmům v roce [rok] o částku 695 184 Kč, - v roce [rok] ([anonymizováno] na dohodu o provedení činnosti [anonymizováno] [obec]) pouze částky 120 000 Kč, což představuje pokles oproti příjmům v roce [rok] o částku 821 376 Kč, - v roce [rok] (únor a březen [anonymizována dvě slova] [územní celek] s celkovým příjmem 33 058 Kč a od dubna [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] s příjmem 276 242 Kč) pouze částky 309 300 Kč, což představuje pokles oproti příjmům v roce [rok] o částku 632 076 Kč. V lednu až březnu [rok] pracovala [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] jako [anonymizováno 6 slov] [obec] s příjmem 115 866 Kč, od dubna [rok] do července [rok] byla vedena jako uchazeč o zaměstnání na ÚP [obec] s podporou v nezaměstnanosti v podpůrčí době a následně v srpnu [rok] dosáhla ve společnosti [právnická osoba] v [obec] na pozici [anonymizována dvě slova], což byl její jediný příjem. Od září [rok] je v dlouhodobé pracovní neschopnosti v [anonymizována dvě slova] péči s přiznaným invalidním důchodem.

4. Vinou trestního řízení tak [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] vznikla na ušlé mzdě po jejím odvolání z funkce [anonymizována dvě slova] škoda nejméně ve výši 5 400 696 Kč (pozn. soudu: jde o součet částek za roky [rok] až [rok]). V důsledku vedeného trestního řízení pak musela též ukončit svou [anonymizováno] kariéru v [anonymizována dvě slova], když se [anonymizována dvě slova] stala [anonymizována dvě slova] nevěrohodnou, a to s ohledem na nespočet článků, které vycházely v denících, nejen regionálních, a které jí zmiňovaly v textu jako obviněnou z trestného činu.

5. Konečně pak [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] uvedla, že v souvislosti s obhajobou své osoby musela vynaložit i nemalé finanční prostředky, které jsou přestavovány: - částkou 60 500 Kč zaplacenou za obhajobu advokátovi JUDr. [jméno] [příjmení], - částkou 15 000 Kč zaplacenou za obhajobu advokátovi JUDr. [jméno] [příjmení], - částkou 9 075 Kč zaplacenou za obhajobu advokátovi JUDr. [jméno] [příjmení], - částkou 23 100 Kč zaplacenou jako poměrnou část nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku od [anonymizováno] [jméno] [příjmení], DiS, znalkyně z oboru [anonymizováno 10 slov], - částkou 161 700 Kč zaplacenou jako doplatek faktury znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], DiS.

6. Celkově tak [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] vznikla škoda z titulu vynaložených nákladů obhajoby ve výši 269 375 Kč.

7. Požadavek na náhradu shora popsaných škod a nemajetkové újmy uplatnila [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] u žalovaného, ten však vyjma potvrzení přijetí žádost nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] domáhala zaplacení částky 6 294 226 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení.

8. V podání došlém soudu dne [datum] [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] uvedla, že se dopustila početní chyby při výpočtu požadovaného 150% navýšení základní částky odškodnění nemajetkové újmy, které správně představuje částku 347 493 Kč, nikoliv původně požadovaných 392 493 Kč. V rozdílu, tj. co do částky 45 000 Kč, vzala [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] svou žalobu částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

9. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] uplatnila dne [datum] požadavky na náhradu předmětných újem. K projednání žádosti došlo dne [datum]. Žalovaný konstatoval, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, avšak peněžité zadostiučinění s ohledem na rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 843/2017 nepřiznal. Stran tvrzeného nezákonného rozhodnutí žalovaný neshledal existenci odpovědnostního titulu, tedy splnění již první podmínky odpovědnosti státu za škodu. Po obsáhlé rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že VS [obec] poslední ve věci vydaný rozsudek KS [obec] dne [datum] v celém rozsahu zrušil a rozhodl tak, že trestní stíhání zastavil z důvodu promlčení ve smyslu § 257 odst. 1 písm. c), § 223 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. b) tr. řádu Odvolací soud dal za pravdu námitkám státního zástupce ohledně průtahů v řízení před soudem prvého stupně, který byl v řízení opakovaně nečinný, a přitom zároveň zcela ironicky a kuriózně odmítal provádět důkazy s poukazem na rychlost a hospodárnost řízení a v důsledku průtahů na jeho straně došlo k promlčení, na nějž mělo vliv i použití příznivější nové pozdější právní úpravy. K promlčení došlo dne [datum]. Rozsudek nabyl právní moci ve vztahu k [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] dne [datum], a celková délka řízení ve vztahu k ní tedy činila 12 let a 8 měsíců. Ve věci samé rozhodoval soud prvého stupně 3x a odvolací soud 3x, když soud prvého stupně nejprve trestní stíhání obžalovaných zastavil, k odvolání státního zástupce odvolací soud usnesení soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil státnímu zástupci k došetření, po opětovném podání obžaloby soud prvého stupně rozsudkem obžalované zprostil obžaloby, k odvolání státního zástupce odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení pro nedostatečná skutková zjištění, druhý zprošťující rozsudek soudu prvého stupně odvolací soud v celém rozsahu zrušil a rozhodl tak, že trestní stíhání zastavil z důvodu promlčení. V řízení byly žalovaným shledány průtahy v řízení před soudem prvého stupně v období mezi [datum] až [datum] a mezi [datum] až [datum]. Vzhledem k těmto skutečnostem tedy lze dle žalovaného hodnotit celkovou délku řízení jako nepřiměřenou. Při posouzení věci je dle žalovaného třeba též poukázat na právní a skutkovou složitost věci, když předmětem řízení bylo posouzení, zda došlo ke spáchání trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku dle § 255a odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákona při prodeji [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov]. V rámci přípravného řízení bylo zapotřebí shromáždit značný důkazní materiál (znalecký posudek na [anonymizována dvě slova], velké množství listinných důkazů ke zjišťování jiných nabídek na trhu, [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek], výpisy z účtu, smluvní dokumentace, bylo zapotřebí právní pomoci k odtajnění bankovního tajemství do zahraničí, listiny k vývoji kurzu a objemů obchodů [anonymizována dvě slova], podklady k výběrovému řízení včetně jednotlivých přihlášek, podání vysvětlení značného množství osob atd.). Sami obžalovaní nespolupracovali, když odmítli vypovídat jak v rámci přípravného řízení, tak na hlavním líčení, resp. v rámci přípravného řízení vypovídal toliko jeden obviněný, který se však na vlastní přípravě prodeje [anonymizováno] nepodílel, ale jen pro prodej [anonymizováno] hlasoval. Stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu nepodával žádný z obžalovaných, postup soudu urgoval toliko státní zástupce.

10. Pokud pak jde o nemajetkovou újmu a její náhradu, žalovaný uvedl, že v předmětné věci byla [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] jednou ze [anonymizováno] obžalovaných [anonymizována čtyři slova] [územní celek], vůči nimž bylo vedeno trestní stíhání pro shora uvedený trestný čin, stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu nepodávala. Po zastavení řízení z důvodu promlčení [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] netrvala na projednání věci, sama návrh na zastavení trestního řízení pro promlčení v době, kdy k němu došlo, také nepodávala. [jméno] [příjmení] [celé jméno původní účastnice] projevovala k předmětnému řízení extrémní nezájem, a to ve shodě s ostatními obžalovanými, kteří v řízení postupovali shodně, a sdíleli tak společně újmu ohledně výsledku věci, avšak tato újma byla v dané věci minimální, když stejně tak soud prvého stupně projevoval zjevnou neochotu se věcí zabývat, když se v řízení dopouštěl průtahů, přičemž zároveň odmítal provádět důkazy s poukazem na rychlost a hospodárnost řízení a právě v důsledku průtahů na jeho straně došlo k promlčení trestněprávní odpovědnosti [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice]. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] nenesla ani újmu spočívající v obavě o uložení případné povinnosti k náhradě škody, když poškozené [anonymizováno] bylo rovněž ve věci pasivní, opakovaně se odmítlo připojit se svým nárokem na náhradu škody do adheze, ačkoli VS [obec] ve svém usnesení ze dne [datum] konstatoval, že z (tehdy) dosud shromážděných důkazů již vyplynulo, že obvinění při plnění důležité povinnosti opatrovat a spravovat cizí majetek si neopatřili veškeré materiály potřebné pro zodpovědné rozhodnutí o případném prodeji [anonymizováno], tedy jejich případná občanskoprávní odpovědnost nebyla vyloučena. Z ustálené rozhodovací praxe NSČR vyplývá, že jiná forma náhrady nemajetkové újmy ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. může být poskytnuta již v rámci trestního řízení samotného. Při promlčení trestní odpovědnosti zaniká trestní odpovědnost pachatele trestného činu uplynutím doby stanovené zákonem. Důvody promlčení jsou především hmotněprávní, protože uplynutím času postupně slábne, až docela zaniká potřeba trestněprávní reakce na trestný čin, a to jak z hlediska generální prevence (např. na trestný čin se zapomíná, negativní ovlivnění společenského vědomí mizí a škodlivost činu se snižuje), tak i z hlediska prevence individuální (u pachatele, jenž nespáchal další trestný čin, který je stejně nebo přísněji trestný, se předpokládá pozitivní změna jeho osoby, která rovněž přestala být nebezpečnou). Zanikla-li uplynutím doby škodlivost činu, resp. nebyla-li včas uplatněna trestní odpovědnost vůči pachateli trestného činu, je důvodný i zánik trestní odpovědnosti za takový čin. V trestním stíhání, které bylo zastaveno mimo jiné z důvodu promlčení trestního stíhání, se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. Smyslem ustanovení § 11 odst. 3 (nyní § 11 odst. 4) tr. řádu je dát možnost obviněnému, jehož trestní stíhání bylo z uvedeného důvodu zastaveno, aby mohl pokračovat v trestním řízení a docílit popř. zprošťujícího rozsudku a tím své plné rehabilitace. I v případě zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení nastává, stejně jako tomu bylo v případech zastavení trestního stíhání z důvodu jeho nepřiměřené délky či z důvodu amnestie ze dne [datum], pro obviněného (z pohledu zákona č. 82/1998 Sb. poškozeného) ten příznivý následek, že již mu nemůže být uložen trest, a to dokonce ani v případě, že by trval na projednání věci a byl shledán vinným (§ 227 tr. řádu), přičemž [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] navíc v této věci na projednání věci netrvala. Byť promlčení trestní odpovědnosti a následné zastavení trestního stíhání primárně není důvodem poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou obviněnému nepřiměřenou délkou jeho trestního stíhání, neznamená to, že právě s ohledem na důsledky takového rozhodnutí, tj. nemožnost uložit trest, nemůže rozhodnutí o zastavení trestního stíhání formu zadostiučinění představovat (viz shora označený rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 1273/2014), a to zejména ve spojení s konstatováním porušení práva, které je základní a plnohodnotnou formou zadostiučinění. Konstatování porušení práva ve spojení se zastavením trestního stíhání z důvodu jeho promlčení tak zásadně představuje pro poškozeného způsobilé, účinné a dostatečné zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou délkou trestního stíhání (viz rozsudek NSČR 30 sp. zn, 30 Cdo 843/2017). Žalovaný tak v rámci předběžného projednání žádosti [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] konstatoval, že došlo k porušení práva [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] na přiměřenou délku posuzovaného řízení, avšak nebyl shledán důvod pro poskytnutí zadostiučinění v penězích, neboť konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě se v dané věci jeví jako dostačující odškodnění.

11. K nárokům na náhradu škod pak žalovaný uvedl, že dle současné judikatury se nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání posuzuje dle § 5 písm. a), § 7 a § 8 zákona č. 82/1998 Sb. jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím s tím, že rozhodujícím měřítkem je pozdější výsledek trestního řízení. Předmětné trestní řízení bylo vůči [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] zastaveno pro promlčení trestního stíhání. V daném případě však s vydáním tohoto rozhodnutí nemůže být spojen nárok na náhradu škody či přiměřené zadostiučinění, neboť smyslem a účelem zákona č. 82/1998 Sb. je, že se poškozený nedopustil protiprávního jednání, což v tomto případě nebylo s určitostí vysloveno. Z toho důvodu nelze bez vší pochybností konstatovat, že k protiprávnímu jednání nedošlo. V tomto směru se již vyjadřuje i judikatura soudů (viz např. rozsudek NSČR sp. zn. 28 Cdo 605/2012 či rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 26 Co 187/2017-285). V daném případě žalovaný v rámci předběžného projednání žádosti [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] uvedl, že zde nelze shledat existenci odpovědnostního titulu – nezákonného rozhodnutí, neboť trestní stíhání skončilo pouze na základě promlčení trestního stíhání. Samotné zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení nárok na náhradu škody nezakládá. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] měla možnost po oznámení usnesení, které zastavilo trestní stíhání pro promlčení, podat do tří dnů prohlášení, že na projednání věci trvá dle § 11 odst. 4 tr. řádu. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] se tak vzdala možnosti příznivějšího výsledku trestního stíhání, které mohlo založit její nárok na náhradu škody. Nevyužila tak všech prostředků, které jí zákon k ochraně svých práv dává dle § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Z důvodu závěru o neexistenci odpovědnostního titulu se pak již žalovaný nevyjadřoval ke konkrétním tvrzeným škodám.

12. Konečně pak žalovaný namítl, že žádost [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] mu byla doručena dne [datum], a tak [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] náleží případný úrok z prodlení až ode dne [datum]. 13. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] dne [datum], tj. po zahájení tohoto odškodňovacího řízení, zemřela. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že na jejím místě bude v řízení pokračováno se žalobci a) a b) s tím, že každý z nich bude v řízení vystupovat jako žalobce ve vztahu k jedné polovině každého z nároků, které jsou předmětem tohoto řízení.

14. Při ústním jednání konaném dne [datum] žalobci upřesnili, že do částky 45 000 Kč byla žaloba vzata částečně zpět včetně příslušenství.

15. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

16. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255a odst. 1, odst. 2 psím. a), b) tr. zákona, které ho se měla dopustit tím, že [anonymizováno 6 slov] [datum] [územní celek] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [právnická osoba], které byly ve [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno 7 slov] [datum] [jméno] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [částka] ([částka] [anonymizována dvě slova]) [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno 7 slov] [datum] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 7 slov], [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizováno 6 slov] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizováno 6 slov] [částka]. Usnesení bylo doručeno [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] dne [datum]. Dne [datum] podala [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] prostřednictvím obhájce proti usnesení o zahájení trestního stíhání blanketní stížnost s tím, že tato bude odůvodněna ve lhůtě 10 dnů, žádné odůvodnění však orgánům činným v trestním řízení předloženo nebylo. Stížnost byla jako nedůvodná zamítnuta usnesením státního zástupce ze dne [datum]. Ve dnech [anonymizováno] – [datum] proběhly výslechy obviněných, tj. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] a dalších [anonymizováno] osob ([anonymizováno] [obec], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]., [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení]), které byly stíhané pro spáchání stejného trestného činu jako [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice]. Všichni až na [anonymizováno] [příjmení], který jako obviněný vypovídal, využili svého práva a k věci nevypovídali. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] ke své osobě uvedla, že pracuje jako [anonymizováno 6 slov]. Dne [datum] byl proveden výslech svědka [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] sdělil [stát. instituce], že stran žádného z obviněných nevedl řízení pro přestupek. K žádosti policejního orgánu o sdělení, zda se připojuje jako poškozený k trestnímu řízení, sdělil dne [datum] [stát. instituce], že se jedná o věc samostatné působnosti a že žádost postupuje [anonymizováno] [obec]. V opisech z evidence Rejstříku trestů došlých policejnímu orgánu téhož dne neměl žádný z obviněných žádný záznam. Ve dnech [anonymizováno] - [datum] proběhlo prostudování spisu, ke kterému se z obviněných dostavil jen [anonymizováno] [příjmení], který si v řízení nezvolil obhájce, za ostatní obviněné spis prostudovali pouze obhájci. Obhájce [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] neměl návrhů na doplnění vyšetřování, navrhl však zastavení trestního stíhání z důvodu, že stíhaný skutek není trestným činem. Stejné navrhovali též obhájci [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [obec] a [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. Obhájce [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. pak též navrhoval doplnit dokazování předloženým stanoviskem [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] stran nutné formy zavinění pro naplnění skutkové podstaty stíhaného trestného činu. Obhájce [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] navrhoval vyšetřování doplnit o zpracování znaleckého posudku k přiměřenosti důvodů pro rozhodnutí o prodeji [anonymizováno] a o výslech dvou svědků. Mgr. [příjmení] byla na žádost poskytnuta lhůta 5 dnů pro předložení návrhů na doplnění vyšetřování, žádné návrhy však nepředložil. Vyšetřování bylo bez dalšího doplňování ukončeno návrhem ze dne [datum] na podání obžaloby na všech [anonymizováno] obviněných pro shora uvedený trestný čin. Dne [datum] došlo policejnímu orgánu vyrozumění [stát. instituce] o usnesení přijatém jeho zastupitelstvem, které neschválilo připojení se jako poškozený k trestnímu stíhání, neboť [anonymizováno 6 slov] žádná škoda, a které současně setrvalo na svém usnesení ze dne [datum], kterým byl schválen předmětný prodej [anonymizováno]. Dne [datum] došel policejnímu orgánu návrh [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] na zastavení trestního stíhání, ve kterém namítala absenci speciálního subjektu, absenci zavinění a absenci vzniku škody jako nutných znaků pro naplnění skutkové podstaty předmětného trestného činu. Dne [datum] byla ke KS [obec] podána na všech [anonymizováno] obviněných obžaloba pro shora uvedený trestný čin. V průběhu prověřování a vyšetřování bylo shromážděno velké množství listinných materiálů (informace o [anonymizováno] [právnická osoba] a zápisy z jednání jejích orgánů, informace o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], vyhlášení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], přihlášky [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a jejich vyjádření, zápisy a záznamy z jednání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], dokumenty týkající se předmětného prodeje, vyjádření [anonymizováno] [právnická osoba], informace o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], včetně informací podléhajících [anonymizována dvě slova], vysvětlení podávalo větší množství osoby atd.), spis měl v době podání obžaloby cca 1 500 listů. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhoval [anonymizováno] [příjmení] předběžné projednání obžaloby. Ústavní soud usnesením ze dne [datum] odmítl jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] proti usnesení o zamítnutí stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Ústavní soud stěžovatelce mj. vyčetl, že až součástí ústavní stížnosti činí argumentaci, která měla být uplatněna ve stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která zůstala neodůvodněná. KS [obec] rozhodl usnesením ze dne [datum] o zastavení trestního stíhání všech [anonymizováno] obviněných z důvodu, že stíhaný skutek není trestným činem a není důvodu k postoupení věci. Proti tomuto usnesení podal státní zástupce dne [datum] stížnost a spis byl dne [datum] předložen VS [obec], který dne [datum] nařídil neveřejné zasedání na den [datum], při kterém vyhlásil usnesení, kterým napadené usnesení zrušil a věc vrátil státnímu zástupci k došetření. V odůvodnění usnesení VS [obec] konstatoval, že z doposud shromážděných důkazů vyplývá, že obvinění si při plnění důležité povinnosti opatrovat a spravovat cizí majetek dané jim [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] neopatřili veškeré materiály potřebné pro zodpovědné rozhodnutí o případném prodeji [anonymizováno], orgány činné v trestním řízení však dosud neshromáždily dostatečný podklad ke spolehlivému závěru, zda vývoj následující po předmětném prodeji ([anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno 6 slov]) bylo možné předpokládat v době prodeje [anonymizováno], a zda byl reálný prodej bez povinnosti [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok] za výhodnější cenu, než se stalo. Rovněž nedostatečně bylo objasněno, z jakých důvodů se [anonymizováno] [územní celek] pro samotný prodej [anonymizováno] rozhodlo. V tomto směru tak VS [obec] uložil doplnit vyšetřování. Usnesení VS [obec] bylo obviněným a obhájcům doručeno ve dnech [anonymizováno] - [datum]. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] si zásilku nevyzvedla a usnesení jí pak bylo doručeno až dne [datum]. Opatřením policejního orgánu ze dne [datum] byl přibrán [anonymizováno] [příjmení], znalec z oboru [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], který měl zpracovat posudek k určení tržní hodnoty [anonymizováno] [právnická osoba] ve vlastnictví [stát. instituce] k různým rozhodným datům. Lhůta pro předložení posudku byla stanovena do [datum], posudek byl v tento den policejnímu orgánu předložen. V opisech z evidence Rejstříku trestů ze dne [datum] neměl žádný z obviněných žádný záznam. Ve dnech [anonymizováno] - [datum] proběhlo prostudování spisu, ke kterému se z obviněných nikdo nedostavil, spis za ně (všichni vyjma Mgr. [příjmení], který si v řízení obhájce nezvolil) prostudovali pouze obhájci. Obhájci [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]., [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], V. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] neměli návrhů na doplnění vyšetřování, s odkazem na zpracovaný znalecký posudek však navrhovali zastavení trestního stíhání. Obhájce [anonymizováno] [obec] neměl návrhů na doplnění dokazování, obhájce [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] žádal o poskytnutí lhůty do [datum]. Podáním došlým policejnímu orgánu dne [datum] vznášela [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] námitky vůči odbornému zaměření zpracovaného posudku a vůči položeným otázkám a navrhovala vyšetřování doplnit o znalecký posudek z oboru [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a o výslech jednoho svědka. Vyšetřování bylo bez dalšího doplňování ukončeno návrhem ze dne [datum] na podání obžaloby na všech [anonymizováno] obviněných pro shora uvedený trestný čin. Návrhy [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] na doplnění vyšetřování byly zamítnuty přípisem policejního orgánu ze dne [datum]. Dne [datum] byla ke KS [obec] podána na všech [anonymizováno] obviněných obžaloba pro shora uvedený trestný čin. K žádostem ze dnů [datum], [anonymizována tři slova] a [datum] odůvodněným velkým množstvím nevyřízených spisů z předchozích let byla lhůta pro nařízení hlavního líčení postupně prodlužována do [anonymizována tři slova], [datum] a [datum] Hlavní líčení pak bylo nařízeno až dne [datum], a to na dny [anonymizováno] - [datum]. V opisu z evidence Rejstříku trestů ze dne [datum] neměla [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] žádný záznam. Hlavní líčení se z důvodu povodní nekonalo a dne [datum] bylo znovu nařízeno na dny [anonymizováno] - [datum] [územní celek] v přípisu došlém soudu dne [datum] sdělilo, že nedisponuje doklady k vyčíslení škody, protože v dané věci žádnou škodu neeviduje, a odkázalo na [anonymizována dvě slova] ze [anonymizováno] [rok] o nepřipojení se s nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení a setrvání na prodeji [anonymizováno] z [anonymizováno] [rok]. K hlavnímu líčení konanému dne [datum] se dostavili všichni obžalovaní vyjma [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [příjmení], obžalovaní byli vyslechnuti a všichni využili svého práva nevypovídat, uvedli pouze, že se cítí nevinnými. Hlavní líčení bylo za účelem dalšího dokazování odročeno na dny [anonymizováno] - [anonymizováno] a [anonymizováno] - [datum] Hlavního líčení konaného dne [datum] se z obžalovaných účastnila pouze [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice], byli vyslechnuti 4 svědci a znalec [příjmení] [příjmení], několik svědků se nedostavilo. Hlavního líčení konaného dne [datum] se z obžalovaných účastnila pouze [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice], byli vyslechnuti 2 svědci a provedeny některé listinné důkazy, několik svědků se nedostavilo. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice], resp. její obhájce, předložili soudu znalecký posudek zpracovaný k zadání [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno], znalkyní z [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno], jehož předmětem bylo posouzení povinností a případné porušení povinností při správě cizího majetku [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [rok] při prodeji [anonymizováno] společnosti [právnická osoba] Hlavního líčení konaného dne [datum] se z obžalovaných účastnili pouze [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] a [anonymizováno] [příjmení]. Byli vyslechnuti 1 svědek a znalkyně [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], 1 svědek se nedostavil. Další dokazování prováděno nebylo a po přednesu závěrečných řečí byl vyhlášen rozsudek, kterým byli všichni obžalovaní zproštěni obžaloby dle § 223 písm. b) tr. řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Soud uzavřel, že přístup obžalovaných k požadavku náležité opatrnosti není v žádném případě možné označit jako bezohledný k čemukoli, tím méně k zájmům [územní celek]. Obžalovaní se záměru věnovali zodpovědně, po delší dobu, shromáždili všechny dostupné a relevantní informace, tyto náležitě projednali, přičemž reagovali na všechny v úvahu přicházející varianty možného vývoje jak hodnoty [anonymizováno], tak i samotné společnosti [právnická osoba], a v úvahu při svém rozhodování vzali všechny ty námitky, které jsou obsaženy v obžalobě i v předešlém rozhodnutí VS [obec]. Oproti znalcem, hypoteticky, protože zpětně, stanovenému profitu z prodeje [anonymizováno], obžalovaní, ale nejenom oni, nýbrž téměř všichni [anonymizováno] [územní celek], tento zisk zkrátili max. o 3,7 %, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizována dvě slova]. Jak je patrné z vyjádření znalce, zbavením se [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jednání obžalovaných tak postrádá znak hrubé nedbalosti, v důsledku čehož u nich absentuje znak subjektivní stránky spáchaného trestného činu. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání státního zástupce podané v neprospěch všech obžalovaných, odvolání bylo obratem zasláno obhájcům a obžalovaným. Dne [datum] došlo soudu vyjádření obhájce [anonymizováno] [obec] k odvolání. Dne [datum] bylo odvolání znovu zasíláno [anonymizováno] [příjmení] (ve spisu chyběla doručenka) a dne [datum] byl spis předložen VS [obec], který rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne [datum] tak, že napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně, aby ve věci učinil nové rozhodnutí. Odvolací soud vytkl provedení neúplného a nedostatečného dokazování, přestože relevantní důkazy byly navrženy, činění předčasných skutkových závěrů a v návaznosti na ně pak i předčasných právních závěrů, zejména pokud jde o subjektivní stránku věci. Spis byl vrácen KS [obec] dne [datum] a usnesení VS [obec] bylo dne [datum] vypraveno. Státní zástupce se přípisem ze dne [datum] dotazoval, kdy lze očekávat pokračování dokazování ve smyslu usnesení VS [obec], znovu pak se státní zástupce dotazoval na termín hlavního líčení přípisem ze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na dny [anonymizováno] - [datum]. V opisu z evidence Rejstříku trestů ze dne [datum] neměla [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] žádný záznam. Hlavního líčení konaného dne [datum] se z obžalovaných účastnili jen [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] a [anonymizováno] [příjmení]. Bylo provedeno dokazování přehráním zvukových záznamů z jednání [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno] hlavní líčení bylo odročeno na dny [anonymizováno] - [datum]. K žádosti státního zástupce odůvodněné účastí na [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] bylo hlavní líčení dne [datum] přeloženo na dny [anonymizováno] - [datum]. V opisu z evidence Rejstříku trestů ze dne [datum] neměla [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] žádný záznam. Při hlavním líčení konaném dne [datum], kterého se z obžalovaných účastnili jen [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] a [anonymizováno] [příjmení], byl vyslechnut 1 svědek a přehrán jeden další zvukový záznam, další dokazování prováděno nebylo a po přednesu závěrečných řečí byl vyhlášen rozsudek, kterým byli všichni obžalovaní zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Státní zástupce podal ihned po vyhlášení rozsudku odvolání v neprospěch všech obžalovaných. Soud i po doplněném dokazování setrval na předchozích závěrech a obžalované zprostil obžaloby s obdobným odůvodněním jako v případě prvého rozsudku. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno až dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odůvodnění odvolání státního zástupce, ve kterém vedle argumentace k věci samé popsal průtahy, ke kterým docházelo v činnosti KS [obec]. Byly problémy s doručením písemného vyhotovení rozsudku [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice], kdy [anonymizováno] [příjmení] byl rozsudek doručen prostřednictvím policie dne [datum], [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] pak dne [datum], a to poté, co si soud v evidenci obyvatel až dne [datum] ověřil, že má od [anonymizováno] [rok] trvalý pobyt na jiné adrese. Spis byl dne [datum] předložen VS [obec], který v neveřejném zasedání konaném dne [datum] vyhlásil usnesení, kterým napadený rozsudek zrušil a trestní stíhání všech obžalovaných zastavil z důvodu promlčení. Odvolací soud v odůvodnění usnesení poukázal na průtahy, ke kterým docházelo v postupu soudu prvého stupně, kdy v jejich kontextu pak vyznívá až ironicky a kuriózně poukaz soudu prvého stupně na nemožnost provést konkrétní důkaz, neboť by to bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti trestního řízení. VS [obec] pak posoudil otázku promlčení dle tr. zákoníku jako předpisu pro obžalované příznivějšího a uzavřel, že k promlčení, a tedy zániku trestní odpovědnosti, došlo nejpozději ke dni [datum] (5 let od podání 2. obžaloby). V usnesení byli obžalovaní poučeni, že prohlásí-li do 3 dnů od oznámení usnesení o zastavení trestního stíhání, že na projednání věci trvají, bude v trestním stíhání pokračováno. Usnesení nabylo ve vztahu k [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] právní moci dne [datum]. Žádný návrh na projednání věci podán nebyl (zjištěno ze spisu KS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

17. Předmětné trestní stíhání bylo medializováno. Na internetových serverech byly uveřejněny články informující o zahájení trestního stíhání [anonymizována dvě slova] (viz článek ze dne [datum] na serveru [webová adresa]), o podání obžaloby (viz článek ze dne [datum] na serveru [anonymizováno], resp. reakce na něj z téhož dne na serveru [webová adresa]), o projednávání věci v hlavním líčení (viz články ze dne [datum] na serverech [anonymizováno] a [anonymizováno]), o zproštění obžaloby (viz článek ze dne [datum] na serveru [anonymizováno]) i o opětovném projednávání obžaloby po zrušení rozsudku ze strany VS [obec] (viz článek ze dne [datum] na serveru [anonymizováno]). [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] byla výslovně jmenována mezi [anonymizována dvě slova] v článku ze dne [datum] a mezi obžalovanými [anonymizováno] v článku ze dne [datum], kdy tento článek též citoval vyjádření [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] ze záznamů z jednání [anonymizováno] přehrávaných při hlavním líčení, stejně jako její vyjádření při samotném hlavním líčení (zjištěno z článku ze dne [datum] nazvaného„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, článku ze dne [datum] nazvaného„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ a z vyjádření k tomuto článku, článků ze dne [datum] nazvaných„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec]“ a„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, článku ze dne [datum] nazvaného„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec]. [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]“ a článku ze dne [datum] nazvaného„ [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]“).

18. Žádostí ze dne [datum], došlou žalovanému téhož dne, uplatnila [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě předmětné nároky na náhradu nemajetkové újmy a škod. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatoval, že došlo k porušení práva [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] na přiměřenou délku posuzovaného, peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu však neposkytl, a nároky na náhradu škod odmítl pro neexistenci odpovědnostního titulu (zjištěno ze žádosti, potvrzení přijetí, stanoviska). 19. [název soudu] rozhodl v pozůstalostním řízení po [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] usnesením ze dne [datum], které téhož dne nabylo právní moci, o potvrzení nabytí dědictví mj. tak, že každý ze žalobců a) a b) nabývá jednu polovinu nároků [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] vůči státu z titulu nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené protiprávním stíháním, vedeným u KS [obec] pod sp. zn. [spisová značka], a případně nároků s tímto nárokem souvisejících a na tato řízení navazujících (včetně případného nároku na náhradu škody způsobené právními zástupci [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] při uplatňování jejích práv) (zjištěno z usnesení č. j. [číslo jednací]).

20. Další navržené důkazy, které se týkaly uplatněných nároků na náhradu škody, soud s ohledem na právní posouzení věci (viz dále) pro nadbytečnost neprováděl.

21. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

22. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

23. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

24. V předmětné věci vzali žalobci svou žalobu částečně zpět v požadavku na zaplacení úroku z prodlení z již dříve zpětvzaté částky 45 000 Kč dříve, než bylo zahájeno prvé jednání ve věci, resp. v rámci přednesu žaloby, žalovaný vůči částečnému zpětvzetí ničeho nenamítal, proto soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

25. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

26. Dle § 1475 odst. 2, 3 o. z. tvoří pozůstalost celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

27. Dle § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

28. Předmětné nároky na náhradu nemajetkové újmy a škod byly [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] uplatněny v soudním řízení, staly se tak součástí pozůstalosti a jejich nabytí rovným dílem bylo žalobcům jako dědicům [příjmení] [celé jméno původní účastnice] potvrzeno soudem. Žalobci jsou tak aktivně legitimováni domáhat se předmětných nároků vůči žalovanému.

29. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

30. Žalobci, resp. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice], splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. délka řízení a nemajetková újma 31. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

32. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

33. Posuzované řízení bylo zahájeno doručením usnesení o zahájení trestního stíhání [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] dne [datum] a bylo skončeno nabytím právní moci usnesení o zastavení trestního stíhání dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 12 let a 7 celých měsíců, resp. 151 celých měsíců.

34. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo složité jako po skutkové, tak i po procesní stránce. Po stránce skutkové bylo zjišťováno, za jakou částku mohly být [anonymizována dvě slova] prodány, jaké informace měli, resp. mohli mít obvinění zastupitelé k dispozici před přijetím rozhodnutí o prodeji [anonymizováno], jak tyto informace vyhodnocovali a co je vedlo k rozhodnutí o prodeji [anonymizováno] konkrétnímu zástupci. To se pak promítlo i do složitosti procesní, kdy bylo shromážděno velké množství důkazního materiálů, byla vyslýchána řada svědků, byl zpracován znalecký posudek, byli vyslýcháni znalci. K procesní složitosti přispěla též skutečnost, že řízení bylo vedeno vůči [anonymizováno] obviněným, přestože tito vystupovali ve shodě a až na [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] a [anonymizováno] [příjmení] byli v řízení převážně pasivní. Dále je v rámci procesní složitosti nutno zohlednit též přeodročení hlavního líčení z [anonymizováno] [rok] na [anonymizováno] [rok] kvůli povodňové situaci, kterou nelze státu přičítat k tíži. Policejní orgán ve věci rozhodoval o zahájení trestního stíhání, státní zástupce rozhodoval o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, KS [obec] rozhodoval o zastavení trestního stíhání a 2x rozsudkem ve věci, VS [obec] pak rozhodoval 3x o opravných prostředcích (1x stížnost proti usnesení o zastavení trestního stíhání, 2x odvolání proti rozsudku). Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci, tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Z hlediska právního pak bylo posuzované řízení dle názoru soudu standardní, složitost řízení spočívala spíše ve shora popsaném skutkovém zjišťování nežli v právním posouzení věci.

35. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, je dle názoru soudu nutno konstatovat, že orgány činné v trestním řízení jednak zatížily posuzované řízení několika výraznými průtahy, a dále pak lze v jejich postupu shledat i další nedostatky, které měly negativní vliv na délku řízení, a které je tak nutno přičíst státu k tíži. Pokud jde o vlastní průtahy, tak první obžaloba byla podána dne [datum], KS [obec] pak rozhodl až usnesením ze dne [datum], tj. téměř za rok a půl, o zastavení trestního stíhání, v mezidobí žádné úkony směřující k vyřízení věci neprobíhaly. Druhá obžaloba byla podána dne [datum] a hlavní líčení pak bylo nařízeno až na dny [anonymizováno] - [datum], tj. téměř za 4 roky. Po zrušení prvního zprošťujícího rozsudku byl spis vrácen KS [obec] dne [datum] a hlavní líčení pak bylo přes opakované urgence státního zástupce nařízeno až na [anonymizováno] - [datum], tj. za rok a půl. Druhý zprošťující rozsudek byl vyhlášen dne [datum], jeho písemné vyhotovení však bylo vypraveno až dne [datum], tj. za více než jeden rok a osm měsíců. K tíži státu je pak dle názoru soudu nutno přičíst též skutečnost, že první obžaloba byla podána za takového stavu přípravného řízení, kdy objasnění věci neumožňovalo její projednání v řízení před soudem, a věc musela být vrácena státnímu zástupci k došetření, a že první zprošťující rozsudek byl zrušen z důvodu nedostatečně provedeného dokazování a činění nepodložených skutkových závěrů, přestože relevantní důkazy byly navrženy.

36. Pokud jde o jednání [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice], tato k celkové délce řízení nijak přispěla. Opakované doručování prvého zrušovacího usnesení VS [obec] věc nijak neprodloužilo, když v mezidobí již policejní orgán pokračoval ve vyšetřování, problémy při doručování druhého rozsudku KS [obec] je pak nutno přičíst spíše státu, když si soud neověřil změnu jejího trvalého bydliště.

37. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako zvýšený. Posuzované řízení bylo předně řízením trestním, a jednalo se tak o řízení s typově zvýšeným významem. Tento typově zvýšený význam pak u [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] umocňovala skutečnost, že se jednalo o osobu netrestanou, která musela dopady trestního řízení vnímat intenzivněji nežli osoba, která se do střetu s orgány činnými v trestním řízení dostává opakovaně či dokonce pravidelně, což činilo potřebu urychleného skončení řízení naléhavější. Z provedeného dokazování vyplynulo, že [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] se o řízení aktivně zajímala, účastnila se všech nařízených hlavních líčení, k jejímu zadání byl v řízení předložen další znalecký posudek. Na rozdíl od jejích spoluobviněných tak není namístě míru významu předmětu řízení snižovat pro nezájem (viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a následně u [název soudu] (dále jen„ MS [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka] či pod sp. zn. [spisová značka] a následně u MS [obec] pod sp. zn. [spisová značka]), skutečnost, že jako obviněná využila svého práva a k věci nevypovídala, jí z hlediska významu řízení nelze klást k tíži. Význam předmětu řízení pak dle názoru soudu zvyšovala též medializace případu, přestože z provedených důkazů nevyplynulo, že by se orgány činné v trestním řízení dopustily porušení presumpce neviny, a medializace tak byla jen důsledkem veřejnosti projednávání věci. V rámci odškodňování (nepřiměřené) délky řízení však nelze dle názoru soudu zohledňovat tvrzené dotčení postavení [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] jako [anonymizována dvě slova] či dotčení její kariéry [anonymizována dvě slova], když takové případné dotčení bylo důsledkem trestního stíhání jako takového, nikoliv jeho délky.

38. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup orgánů státu v posuzovaném řízení) či nelze (zejména složitost řízení, včetně opakovaného rozhodování na vícero stupních soudní soustavy) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 12 let a 7 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, což ostatně nebylo mezi účastníky sporné.

39. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl, naopak vznik nemajetkové újmy na straně [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] uznával.

40. Pokud pak jde o formu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, soud se neztotožnil s názorem žalovaného, že by s ohledem na konkrétní okolnosti případu (celková délka řízení, postup orgánů činných v trestním řízení, vedení trestního stíhání po dobu více než 4 let zcela nedůvodně, když již v [anonymizováno] [rok] došlo k promlčení, zvýšený význam řízení pro poškozenou) bylo dostačující satisfakcí zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení spolu s již poskytnutým konstatováním porušení práva, třebaže v obecné rovině jsou takovéto kompenzační prostředky v zásadě dostačující (viz rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 843/2017). Soud tak uzavřel, že je namístě poskytnout též zadostiučinění v penězích, přičemž již realizované poskytnutí jiných forem náhrady nemajetkové újmy bude zohledněno ve výši takto poskytnuté finanční satisfakce. Zcela stejně bylo postupováno v případech odškodnění, kterých se domáhali spoluobvinění [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] (vedle shora odkazovaných řízení viz např. též řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a následně u MS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] či pod sp. zn. [spisová značka] a následně u MS [obec] pod sp. zn. [spisová značka]). Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Dle názoru soudu již není při stanovení základní částky možné vyjít z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení již byla výrazně nepřiměřená. Za přiměřenou tak soud považoval částku 17 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 417 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií rámcově upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

41. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 30 %. Výše popsaný postup orgánů státu v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Tento postup měl však na délku řízení natolik negativní vliv, že je dle názoru soudu namístě základní částku ještě dále navýšit, a to o 20 %. Z hlediska postupu [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] a jejího přispění k délce řízení soud důvody pro modifikaci základní částky neshledal. Pokud pak jde o kritérium významu řízení, zohlednil soud shora popsaný zvýšený význam řízení zvýšením základní částky o 30 %. Dále vzal soud v úvahu, že v posuzovaném řízení bylo společně trestně stíháno [anonymizováno] obviněných z důvodu jejich [anonymizováno] rozhodnutí [anonymizováno 5 slov] [územní celek], a že tedy újma plynoucí z délky takto společně podstupovaného řízení byla mezi obviněnými do jisté míry sdílena. Z důvodu sdílené újmy proto soud snížil základní částku o 10 %. Konečně pak soud zohlednil předchozí poskytnutí jiných forem odškodnění snížením základní částky o 50 %.

42. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být snížena o 40 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 118 178 Kč (po zaokrouhlení) vypočtený následovně: 151 (měsíců řízení) x 1 417 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 417 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 196 963 Kč x 0,6 (snížení o 40 %). Jelikož [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] na peněžitém odškodnění nemajetkové újmy ničeho neobdržela, přiznal soud každému ze žalobců právo na zaplacení uvedené částky, tj. 59 089 Kč, a ve zbylých požadavcích na zaplacení částky 230 488,50 Kč každému ze žalobců žalobu jako nedůvodnou zamítl. trestní stíhání a škoda 43. Dle § 7 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

44. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

45. Dle § 12 odst. 1 písm. b) OdpŠk nemá právo na náhradu škody ten, kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.

46. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím, když rozhodujícím měřítkem je pozdější výsledek trestního řízení.

47. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, to ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné, přesto má soud za to, že je vyloučen nárok na náhradu škody při analogickém užití § 12 odst. 1 písm. b) OdpŠk. [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice], ač byla trestním soudem poučena o možnosti prohlásit dle § 11 odst. 4 tr. řádu do tří dnů, že na projednání věci trvá, tohoto svého práva domoci se příznivějšího výsledku své trestní věci, dosáhnout plné rehabilitace, a otevřít si tak cestu k náhradě škody nevyužila, a její právo na náhradu škody je proto při analogickém užití § 12 odst. 1 písm. b) OdpŠk vyloučeno. Analogická aplikace § 12 OdpŠk nepřichází v úvahu v situaci, pokud trestně stíhaný nedisponoval v trestním řízení žádným prostředkem, jehož pomocí by se mohl domoci z jeho pohledu příznivějšího výsledku, který by mu vedle plné rehabilitace zároveň otevřel cestu k náhradě škody v důsledku trestního stíhání mu vzniklé (viz rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 4668/2014 či rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 3485/2013). V posuzovaném případě však [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] uvedenou možnost měla (trvala-li by na projednání věci), této možnosti však nevyužila, a z nároku na náhradu škody je proto vyloučena.

48. Z uvedených důvodů proto soud, aniž by se zabýval dalšími podmínkami odpovědnosti státu za škodu, žalobu v požadavcích na zaplacení částek 5 400 696 Kč a 269 375 Kč, resp. částek 2 700 348 Kč a 134 687,50 Kč pro každého ze žalobců, jako nedůvodnou zamítl. Zcela stejně bylo rozhodnuto v případě nároků na náhradu škod způsobených nezákonným trestním stíháním uplatňovaných spoluobviněnými [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] (viz např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a následně u MS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] či pod sp. zn. [spisová značka] a následně u MS [obec] pod sp. zn. [spisová značka]).

49. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením náhrady nemajetkové újmy do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené [ustanovení pr. předpisu] Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] byla doručena žalovanému dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení za důvodný až od [datum], a požadované právo na zaplacení úroku z prodlení z přiznaných částek od tohoto data žalobcům přiznal, a to v jimi požadované výši 9,75 %, přestože dle odkazovaného nařízení vlády mohly požadovat úrok vyšší, soud však svým rozhodnutím nemohl žalobní požadavek překročit.

50. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byly tři samostatné nároky, a to nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku s tarifní hodnotou ve výši 5 400 696 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a nárok na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby s tarifní hodnotou ve výši 269 375 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, a to bez ohledu na skutečnost, že v důsledku dědického nástupnictví bylo nakonec rozhodováno o šesti nárocích. Jelikož žalobci dosáhli náhrady nemateriální újmy způsobené [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice], lze na ně ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byli s tímto nárokem plně úspěšní, byť jim nebylo přiznáno požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013), a celou tarifní hodnotu tohoto nároku je tak nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalobců. Ve zbytu řízení byl úspěšný žalovaný. Počítáno dle tarifních hodnot tak byli žalobci úspěšní do částky 50 000 Kč, tj. do 0,87 % předmětu řízení, a do částky 5 670 071 Kč, tj. do 99,13 % předmětu řízení, byl úspěšný žalovaný, který tak má právo na náhradu 98,26 % svých nákladů.

51. Žalovanému, který nebyl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši 1 800 Kč (6x 300 Kč), která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 6 úkonů (sepis vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu konané dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], příprava na jednání soudu konané dne [datum], 2x účast u jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne [datum]), dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud pak přiznal žalovanému náhradu 98,26 % jeho nákladů, tj. částku 1 768,68 Kč, ze které uložil každému ze žalobců zaplatit žalovanému , tj. částku 884,34 Kč.

52. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí. Stejná lhůta k plnění pak byla stanovena i žalobcům.

Poučení