11 C 12/2021-176

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Pavlem Rumlem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 341m2, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě na náhradu nákladů řízení částku, jejíž výše bude stanovena samostatným rozhodnutí, do 3 dnů od právní moci onoho rozhodnutí.

IV. Žalovaný je povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě soudní poplatek v částce 5 000 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne [datum] domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 341 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v k. ú. [obec], [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod. Žalobce svůj žalobní návrh odůvodnil tím, že na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem, jakožto prodávajícím, a žalovaným, jakožto kupujícím, byl žalovaný zapsán jako vlastník předmětného pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v k. ú. [obec]. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni [datum] (řízení sp. zn. V [číslo]). Rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 5. 2019, č.j. [číslo jednací], byl žalovaný uznán vinným zločinem podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále také jako „t. z.“). Zločinu se dopustil tím, že s žalovaným uzavřel kupní smlouvu k předmětné nemovité věci, ačkoli neměl v úmyslu kupní cenu v částce [částka] uhradit. Při uzavírání smlouvy využil toho, že žalobce je snadno ovlivnitelnou osobou, žalobci nesdělil, že uzavírá kupní smlouvu, a nenechal ho se s kupní smlouvou seznámit. Žalobce byl opakovaně mylně přesvědčován, že jde pouze o půjčku. Žalovaný na základě kupní smlouvy předmětnou nemovitou věc převedl v katastru nemovitostí na svou osobu, kupní cenu deklarovanou ve smlouvě nikdy neuhradil. Vzhledem k tomu, že jako vlastník předmětné nemovité věci je uveden žalovaný a to navzdory spáchané trestné činnosti, právní stav (zápis v katastru nemovitostí) neodpovídá stavu faktickému, je dán naléhavý právní zájem žalobce, jakožto poškozeného a skutečného vlastníka nemovitých věcí na určení vlastnického práva k nemovitosti a tím odstranit nesoulad právního stavu se stavem skutečným. Žalobce se domnívá, že uzavřená kupní smlouva ze dne [datum] je neplatná. K obdobnému závěru dospěl také Krajský soud v Hradci Králové, který ve svém rozsudku ze dne 13. 11. 2019, č. j. [číslo jednací] označil smlouvu pro spáchaný podvod za absolutně neplatnou. Žalobce se domnívá, že uvedené závěry Krajského soudu v Hradci Králové jsou plně aplikovatelné i v předmětném sporu, a lze důvodně očekávat, že předmětný spor bude rozhodnut obdobně.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že skutečnosti uvedené v žalobě pod čl. I odst. 1 a 2 žaloby považuje za nesporné. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by kupní smlouva byla absolutně neplatná ani nesouhlasí s názorem žalobce ohledně důvodného a legitimního očekávání rozhodnutí ve věci. K neplatnosti kupní smlouvy se žalovaný vyjádřil tak, že při podvodném jednání nelze smlouvu považovat bez dalšího za absolutně neplatnou. Pokud by podvodné jednání způsobovalo bez dalšího absolutní neplatnost právního úkonu, v důsledku by druhý účastník neměl právo na sjednané plnění, i kdyby smlouvu uzavřel vážně. Právem musí být chráněn druhý účastník a jen na něm může záviset, zda se dovolá relativní neplatnosti. Dle žalovaného se tak jedná o neplatnost relativní, které je možno se dovolat v objektivní tříleté promlčecí lhůtě, a proto vznesl námitku promlčení. K legitimnímu očekávání žalovaný uvedl, že legitimní očekávání může založit pouze rozhodovací praxe, která je ustálená a legitimní očekávání zásadně nemůže založit ojedinělé rozhodnutí, obzvlášť nejedná-li se o rozhodnutí některého z vrcholných orgánů.

3. Projednávaná věc byla Okresním soudem v Náchodě rozhodnuta rozsudkem ze dne 6. 9. 2021, č. j. [číslo jednací] s tím, že výrokem I. byla žaloba o tom, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 341 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v k. ú. [obec], [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod, zamítnuta a výrokem II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

4. Ke včasnému odvolání žalobce doručenému zdejšímu soudu dne [datum] byla věc posuzována Krajským soudem v Hradci Králové, který usnesením ze dne 3. 2. 2022, č.j. [číslo jednací] rozsudek okresního soudu v [obec] ze dne 16. 9. 2021, č.j. [číslo jednací] zrušil a věc Okresnímu soudu v Náchodě vrátil k dalšímu řízení. Okresní soud se v projednávané věci, vázán závazným právním názorem odvolacího soudu, zabýval otázkou platnosti kupní smlouvy a námitkou promlčení.

5. Okresní soud s ohledem na výše uvedené učinil následující skutková zjištění.

6. Z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. [číslo jednací] soud zjistil, že Krajský soud v Hradci Králové učinil závěr ohledně předběžné otázky týkající se platnosti smlouvy a dospěl k závěru, že smlouva je pro spáchaný podvod absolutně neplatná od prvopočátku.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] pro list vlastnictví [číslo] k. ú. [obec], soud zjistil, že jakožto vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 341 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v k. ú. [obec], je evidován žalovaný. Nabývacím titulem je smlouva kupní ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum].

8. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že žalobce byl výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti. Vlastnické právo k předmětné nemovitosti měl žalovaný nabýt za kupní cenu ve výši [částka].

9. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným, neboť dne [datum] v [obec] v úmyslu obohatit se získáním nemovitosti v hodnotě [částka] na úkor žalobce, uzavřel s žalobcem kupní smlouvu, ačkoli neměl v úmyslu uhradit sjednanou kupní cenu. Žalovaný využil toho, že žalobce je snadno ovlivnitelnou osobou, nesdělil mu, že uzavírá kupní smlouvu a tuto mu nenechal přečíst a záměrně ho mylně přesvědčoval a ujišťoval, že jde o půjčku, nemusí se ničeho bát. Žalovaný po žalobci opakovaně požadoval, aby si vzal půjčku oproti zástavě svého domu. Žalovaný deklarovanou kupní cenu neuhradil a svým jednáním způsobil žalobci škodu ve výši nejméně [částka]. Popsaným jednáním žalovaný spáchal zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) t. z. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobci majetkovou škodu ve výši [částka] (tedy částku, za kterou soud uznal žalovaného vinným).

10. Z podstatného obsahu spisu Krajského soudu v Hradci Králové [spisová značka], konkrétně z č. l. 5761 (protokol o trestním oznámení) soud zjistil, že žalobce se jako poškozený připojil dne [datum] k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve výši [částka] a navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit uvedenou škodu. V trestním oznámení uvedl, že byl cela jistě podveden falešným a klamným jednáním. Z usnesení na č. l. [číslo] soud zjistil, že předmětná nemovitá věc byla zajištěna jako výnos z trestné činnosti, neboť žalovaný pod záminkou a příslibem poskytnutí půjček, žalovanému podstrčil namísto dohodnutých zástavních smluv jiné listiny, s největší pravděpodobností kupní smlouvu, na základě níž došlo k převodu nemovitosti. Z usnesení na [číslo listu] soud zjistil, že žalobce měl v rámci trestního řízení nárok na bezplatnou právní pomoc a byl mu ustanoven zmocněnec z řad advokátů.

11. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2020, č. j. [spisová značka] – [číslo] soud zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] zůstal v části týkající se nároku žalobce nezměněn.

12. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná nová významná skutková zjištění.

13. Soud učinil následující skutkový závěr. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu k pozemku parc. [číslo] o výměře 341 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v k. ú. [obec], [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod. Na základě uvedené kupní smlouvy byl žalovaný zapsán jako vlastník předmětné nemovité věci do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Vlastnické právo k předmětné nemovitosti měl žalovaný nabýt za kupní cenu ve výši [částka]. Žalovaný se však dopustil podvodného jednání, které spočívalo v úmyslu obohatit se získáním nemovitosti v hodnotě [částka] na úkor žalobce. Žalovaný využil toho, že žalobce je snadno ovlivnitelnou osobou, nesdělil mu, že uzavírá kupní smlouvu a tuto mu nenechal přečíst a záměrně ho mylně přesvědčoval a ujišťoval, že jde o půjčku. Žalobci byla při podpisu předložena namísto zástavní smlouvy smlouva kupní. Žalovaný deklarovanou kupní cenu neuhradil a svým jednáním způsobil žalobci škodu ve výši nejméně [částka]. Žalovaný byl za popsané jednání uznán vinným a byla mu uložena povinnost uhradit žalobci majetkovou škodu ve výši [částka] (tedy částku, za kterou soud uznal žalovaného vinným). Jelikož žalobce uplatnil v rámci trestního řízení nárok na náhradu škody ve výši [částka], byl ve zbývajícím nároku odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

14. Podle § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

16. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle § 40a zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§ 40). Je-li právní úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem o cenách, je neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu, jestliže se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá.

18. Podle § 49a obč. zák. právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

19. Podle § 37 odst. 1 a 2 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.

20. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

21. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

22. Podle § 112 obč. zák uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

23. Soud má z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] pro list vlastnictví [číslo] k. ú. [obec], z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, z podstatného obsahu trestního spisu Krajského soudu v Hradci Králové [spisová značka], z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací] a z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2020, č.j. [spisová značka] – [číslo] za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu k pozemku parc. [číslo] o výměře 341 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v k. ú. [obec], [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod. Na základě uvedené kupní smlouvy byl žalovaný zapsán jako vlastník předmětné nemovité věci do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalovaný se dopustil podvodného jednání, žalobci nesdělil, že uzavírá kupní smlouvu a tuto mu nenechal přečíst a záměrně ho mylně přesvědčoval a ujišťoval, že jde o půjčku, při podpisu mu byla namísto zástavních smluv podstrčena kupní smlouva. Žalovaný ve smlouvě deklarovanou kupní cenu neuhradil. Žalovaný byl za popsané jednání uznán vinným a byla mu uložena povinnost uhradit žalobci majetkovou škodu ve výši [částka] (tedy částku, za kterou soud uznal žalovaného vinným).

24. Naléhavý právní zájem na tom, zda tu právní poměr nebo právo je či není, je dán nejistým právním postavením žalobce. Ačkoli byla uzavřena kupní smlouva o převodu vlastnického práva k předmětné nemovitosti, jednání žalovaného bylo podvodné a žalobce považuje kupní smlouvu za absolutně neplatnou. Je přesvědčen, že je i nadále vlastníkem výše uvedené nemovitosti, avšak není v katastru nemovitostí jako její vlastník zapsán. V daném případě je určovací žaloba podaná žalobcem nástrojem, za pomoci kterého žalobce bude moci případně dosáhnout souladu zápisu ve veřejném seznamu se skutečným stavem. Soulad zápisu ve veřejném seznamu, konkrétně v katastru nemovitostí, se skutečným stavem, pak dává záruku odvrácení možných budoucích sporů. Určovací žaloba v daném případě eliminuje stav právní nejistoty.

25. V souladu se závazným pokynem Krajského soudu v Hradci Králové se podepsaný soud zabýval otázkou platnosti kupní smlouvy a otázkou promlčení. Žalobce považuje smlouvu za absolutně neplatnou, žalovaný za smlouvu relativně neplatnou.

26. Dle žalobce je kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným stižena absolutní neplatností. Absolutní neplatnost je dána § 37 obč. zák, a to pro nedostatek vůle žalobce. Z provedeného dokazování soud zjistil, tak jak je podrobněji uvedeno výše, že žalobce neměl vůli uzavřít kupní smlouvu. Žalobce při podpisu dokumentace nebyl srozuměn s tím, že uzavírá právě kupní smlouvu, přičemž s podepisovanou smlouvou se nemohl seznámit. Žalobce byl v návaznosti na předchozí jednání žalovaného přesvědčován a ujišťován, že jde o půjčku oproti zastavení předmětné nemovitosti, při podpisu však byla namísto zástavních smluv podstrčena žalobci smlouva kupní. Vůle žalobce tedy nesměřovala k uzavření kupní smlouvy, ale toliko k podpisu zástavní smlouvy a smluv o půjčce. Obecně lze tvrdit, že právní jednání je projev vůle, který směřuje k vyvolání právních následků. Mezi pojmové znaky právního jednání (úkonu) patří mimo jiné projev vůle jednajícího. Vůle jednajícího je základem každého právního jednání, bez vůle nemůže právní jednání vzniknout, neboť vůle je založena na tom, jaké právní následky chce účastník svým jednáním vyvolat. Vůli je nutno považovat za vnitřní psychický vztah jednajícího k zamýšlenému právnímu následku. Z uvedeného lze dovodit, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle. Žalobce tak sice formálně učinil projev vůle (podpis kupní smlouvy), avšak takový projev zcela jistě nespočíval na jeho vůli. Podle objektivních okolností řešené věci je zřejmé, že žalobce nechtěl svým formálním projevem vůle způsobit právní následky odpovídající převodu vlastnického práva k nemovité věci. Nadto, žalovanému muselo být bezpochyby zřejmé, že žalobce nechce svým projevem vůle způsobit převod vlastnického práva k nemovitosti, v opačném případě by ho totiž neujišťoval a nepřesvědčoval, že se jedná o podpis smlouvy o půjčce. Soud tedy nemá pochyb o tom, že podpis kupní smlouvy k převodu předmětné nemovité věci je stižen nedostatkem vůle, a proto považuje tento úkon za absolutně neplatný. Obdobně se k věci staví taktéž Nejvyšší soud, který ve svém usnesení ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1044/2015 uvedl, že jestliže u smluvní strany schází vůle uzavřít kupní smlouvu, je uzavřená kupní smlouva absolutně neplatná. Absolutní neplatnost právního úkonu působí ze zákona, a to od počátku (ex tunc), bez ohledu na to, zda se této neplatnosti někdo dovolal. Slovy současně platného a účinného občanského zákoníku, by se jednalo o nicotné právní jednání, občanský zákoník z roku 1964 aplikovaný v daném případě však nicotnost jako obecný následek vadného právního jednání (úkonu) neupravoval, a proto je nezbytné vady spočívající v nedostatku vůle sankcionovat absolutní neplatností. Soud je toho názoru, že právní účinky z takto absolutně neplatného právního úkonu nevzniknou. V uvedeném případě tak nemohlo dojít na základě absolutně neplatné kupní smlouvy k převodu vlastnického práva na osobu žalovaného, a tedy předmětná nemovitá věc je ve vlastnictví žalobce. Na této skutečnosti nemůže ničeho změnit ani provedený zápis do katastru nemovitostí, který absolutní neplatnost kupní smlouvy nikterak nezhojí. K závěru o absolutní neplatnosti kupní smlouvy dospěl i Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozhodnutí ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. [číslo jednací].

27. Žalovaný v rámci řízení namítal, že dle dnes již sjednocené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu smlouva, při jejímž uzavření jeden z účastníků úmyslně předstíral určitou vůli se záměrem, aby tím vyvolal u druhého účastníka omyl nebo aby tím využil jeho omylu, není neplatná pro nedostatek vážné vůle ani pro rozpor se zákonem. Podvodné jednání jednoho z účastníků smlouvy při jejím uzavření je důvodem relativní neplatnosti smlouvy, jehož se může úspěšně dovolat jen druhý účastník smlouvy (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 826/2005). K uvedenému soud uvádí, že argumentace žalovaného není přiléhavá. Uvedená judikatura Nejvyššího soudu vychází toliko z jiného skutkového stavu, kde mezi oběma stranami sporu existovala vůle uzavřít kupní smlouvu. V předmětné věci však vůle na straně žalobce neexistovala, žalobce byl uveden v omyl, kdy žalovaný žalobci nesdělil, že uzavírá kupní smlouvu, tuto mu nenechal přečíst a záměrně ho mylně přesvědčoval a ujišťoval, že jde o půjčku, při podpisu mu byla namísto zástavních smluv předložena smlouva kupní.

28. Pro úplnost soud dodává, že pakliže by shledal kupní smlouvu za relativně neplatnou, lichá je taktéž argumentace žalovaného v otázce promlčení. K námitce promlčení soud uvádí, jak již bylo uvedeno výše, že kupní smlouva o převodu předmětných nemovitostí byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dne [datum]. Žalobce se jako poškozený připojil dne [datum] k trestnímu řízení, tak jak plyne z podstatného obsahu trestního spisu, konkrétně z č. l. 5761 - protokol o trestním oznámení, trestní řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum], a to rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2020, č.j. [spisová značka] – [číslo]. V rámci učiněného trestního oznámení žalobce uvedl„ (…) byl jsem zcela jistě podveden falešným a klamným jednáním (…) Bohužel jsem já jim naletěl, přešel jsem o spoustu peněz i můj rodný dům (…)“. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3445/2011, má soud za to, že tvrzení prodávajícího, podle kterého jej nabyvatel při uzavírání kupní smlouvy podvedl, lze posoudit jako uplatnění relativní neplatnosti. Ve vztahu k uplatnění námitky relativní neplatnosti je dána obecná tříletá promlčecí lhůta, a proto s ohledem na skutečnost že kupní smlouva o převodu předmětných nemovitostí byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dne [datum] a žalobce se jako poškozený připojil dne [datum] k trestnímu řízení, kdy uvedl, že byl jednáním žalovaného podveden, lze mít za to, že žalobce uplatnil námitku relativní neplatnosti včas. Soud považoval postup žalobce za námitku relativní neplatnosti taktéž z důvodu jeho aktivního přístupu k ochraně svých práv. Z pohledu soudu není ve věci ničeho s to změnit ani skutečnost, že relativní neplatnost smlouvy byla namítnuta v rámci trestního řízení. Nadto je třeba uvést, že uplatněním nároku žalobce v trestním řízení došlo i ke stavení promlčecí lhůty v období od [datum] (připojení se žalobce, jakožto poškozeného se svým nárokem do trestního řízení) do [datum] (datum právní moci rozsudku, kterým byl žalovaný za uvedené činy uznán vinným). V souvislosti s promlčením nelze pominout, že obecný právní princip říká, že se nikomu nesmí dovolit mít prospěch z vlastního podvodu, využívat vlastního protiprávního jednání nebo nabývat majetku vlastním zločinem (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 34/09). [obec] souladu výkonu práv s dobrými mravy představuje významný korektiv, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti. V daném případě se jedná o typický příklad nepoctivého jednání, kdy byl majetkový prospěch získán z trestní činnosti. Námitka promlčení uplatněná žalobcem je tak zcela v rozporu s dobrými mravy a u soudu nemůže obstát.

29. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

30. O náhradě nákladů rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Žalobce byl však usnesením Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 5. 2021 plně osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven zástupce z řad advokátů. S ohledem na neúspěch žalovaného ve věci nemá žalovaný právo na náhradu nákladů řízení.

31. S ohledem na skutečnost, že žalobce byl od placení soudních poplatků osvobozen, rozhodl soud v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) o přenesení poplatkové povinnosti na žalovaného, neboť je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.

Poučení