11 C 120/2011 - 513

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Milanem Viragem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] o zaplacení 260 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 260 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 260 000 Kč od 2. 10. 2010 do zaplacení do zaplacení se zcela zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 255 887,25 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky sídlem [adresa].

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Teplicích náhradu nákladů řízení ve výši 20 099,41 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce žalobou ze dne 14. 3. 2011 se původně ve znění opravného podání či upřesnění ze dne 24. 5. 2011 domáhal vůči žalované zaplacení částky 320 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 2. 10. 2010 do zaplacení s odůvodněním, že jako vlastník jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku st. p. 333 v k. ú. [obec], obec Potůčky, okres [okres], tedy jako pronajímatel, uzavřel s žalovanou, jako nájemkyní, dne 22. 11. 2009 smlouvu o nájmu nebytových prostor pro poskytování masážních služeb, prodej zboží pro zdraví se sjednaným nájmem ve výši 40 000 Kč měsíčně se splatností vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce, za kterých se nájemné mělo platit s tvrzením, že žalovaná neuhradila nájemné za měsíce březen – říjen 2010 s tím, že pro neplacení sjednaného nájemného za období měsíců březen – červenec 2010 vypověděl žalované písemnou výpovědí ze dne 12. 7. 2010 nájemní smlouvu, přičemž k zániku nájemního poměru došlo uplynutím zákonné výpovědní lhůty ke dni 31. 10. 2010. Žalovaná dlužné nájemné vzniklé ke dni podání výpovědi z nájmu bytu neuhradila ani poté, kdy zároveň byla vyzvána k jeho zaplacení do 14 dnů od doručení výpovědi nájemní smlouvy. V průběhu odvolacího řízení vzal žalobce žalobu zpět do částky 60 000 Kč s příslušenstvím s tím, že ohledně této částky bylo odvolacím soudem odvolací řízení zastaveno, a to rozhodnutím ze dne 9. 4. 2019 č. j. 10 Co 47/2019 – 368, přičemž posléze upřesnil, že částka 40 000 Kč byla započtena žalobcem k úhradě dlužného nájemného za měsíc březen 2010 a částka 20 000 Kč za měsíc duben 2010. Po částečném zpětvzetí žaloby, tedy zůstává předmětem sporu částka 260 000 Kč s příslušenstvím, tj. se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 2. 10. 2010 do zaplacení, představující dlužné nájemné za užívání nebytového prostoru za polovinu měsíce dubna 2010 ve výši 20 000 Kč a za období měsíců květen – říjen 2010 po částkách 40 000 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu, když ve svém vyjádření k žalobě a posléze v průběhu řízení uvedla, že nájemní smlouvu považuje za neplatnou s tvrzením, že ke dni účinnosti nájemní smlouvy jí nebyly přenechány nebytové prostory k účelu vymezené nájemní smlouvou, neboť nebytový prostor mohla užívat k dohodnutému účelu až ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí a to dne 14. 5. 2010, s tvrzením, že fakticky začala užívat nebytové prostory nikoliv od 1. 1. 2010, nýbrž až od 30. 3. 2010, neboť k předání předmětu nájmu nemohlo dojít ke dni sjednané účinnosti nájemní smlouvy, neboť nadále se v předmětném nebytovém prostoru, původně jako prodejna, zdržovaly osoby vietnamské národnosti, jako prodávající. Dále uvedla, že nebytové prostory k uvedenému sjednanému účelu užívala toliko v období od 15. 5. 2010 do 13. 7. 2010, když za předcházející období od 1. 1. do 30. 3. 2010 nebytové prostory nemohla vůbec užívat a za období od 31. 3. 2010 do 14. 5. 2010 nebytové prostory užívala v souvislosti se stavebními úpravami, provedené se souhlasem pronajímatele, aby nebytové prostory byly způsobilé ke sjednanému účelu užívání s tvrzením, učiněné v průběhu řízení, že za shora uvedené období, dle ústní dohody s pronajímatelem, neměla platit žádné nájemné do doby vydání kolaudačního souhlasu. Žalovaná má za to, že k zániku nájemního poměru došlo fakticky dohodou, neboť 13. 7. 2010 byly vráceny klíče jejím manželem pronajímateli, když tento byl jí zmocněn k jednání s pronajímatelem i v souvislosti s dojednáním obsahu nájemní smlouvy. V rámci procesní obrany vznesla námitku započtení částky do výše žalobcem uplatněné pohledávky včetně příslušenství, a to za zhodnocení předmětu nájmu tvrzenými stavebními úpravami, dle předložených daňových dokladů.

3. Ve věci byl dne 5. 9. 2019 č. j. 11 C 120/2011 – 400 vydán okresním soudem rozsudek, který žalované uložil, aby zaplatila žalobci 260 000 Kč s úrokem z prodlení 7,75 % ročně od 2. 8. 2010 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 13. 11. 2019 č. j. 11 C 120/2011 – 414 a opravným usnesením ze dne 26. 11. 2019 č. j. 11 C 120/2011 – 419, který byl na základě odvolání žalované usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 6. 2020 č. j. 10 Co 60/2020 – 439 zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení s nutností poučení žalované o povinnosti navrhnout důkazy ohledně investic vedoucí ke zhodnocení věci, když důkazní břemeno je na žalované, aby prokázala zda došlo stavebními úpravami ke zhodnocení nemovitosti žalobce a že tyto investice v nemovitosti poté, co ji opustila, zůstaly.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním:

5. Informativním výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou ze dne 22. 11. 2009 vyplývá, že žalobce je výlučným vlastníkem jednotky [číslo] o výměře 87 m2, v budově [adresa], na pozemku st. p. 333 v k. ú. [obec], obec Potůčky, okres [okres]. Dne 22. 11. 2009, jako pronajímatel, uzavřel s žalovanou, jako nájemcem, nájemní smlouvu s nájemním poměrem na dobu neurčitou s účinností od 1. 1. 2010 a to k účelu poskytování masážních služeb a prodeje zboží pro zdraví za sjednané nájemné ve výši 40 000 Kč a s dohodou účastníků v tom, že za měsíc leden 2010 nebude sjednané nájemné hrazeno a za únor 2010 bude nájemné uhrazeno v poloviční výši, tedy ve výši 20 000 Kč se splatností vždy k 1. dni každého měsíce, za které je nájemkyně povinna nájemné platit. Pronajímatel se zavázal vždy vystavit nájemkyni příjmový doklad o zaplacení nájemného. Dle bodu 5.4 nájemní smlouvy (dále smlouvy) se nájemkyně zavázala ke dni podpisu smlouvy uhradit kauci ve výši 40 000 Kč, která mohla být pronajímatelem užita na úhradu její splatných závazků. Dle bodu 7.2 smlouvy smluvní strany vzaly na vědomí, že nájemkyně provede na své náklady upravení nebytových prostor, aby odpovídaly k účelu podnikání, přičemž pronajímatel seznámí s rozsahem stavebních úprav a ten je vzal na vědomí. Pronajímatel dle bodu 8.2 smlouvy se zavázal v přiměřené lhůtě na své náklady odstranit závady, které by bránily nájemci řádnému užívání prostor. Dle bodu [číslo] písm. a) smlouvy smluvní strany se dohodly, že smlouva zaniká i výpovědí pronajímatele pro neplacení nájemného ze strany nájemce, přičemž dle bodu [číslo] smlouvy jakékoliv změny či dodatky smlouvy pod sankcí neplatnosti bylo možné provést pouze písemnou formou s podpisy smluvních stran. Písemnou výpovědí smlouvy danou pronajímatelem nájemkyni ze dne 12. 7. 2010 a předloženou dodejkou ve fotokopii vyplývá, že pronajímatel nájemkyni dne 12. 7. 2010 písemně vypověděl nájemní smlouvu pro neplacení nájemného za měsíce březen – červenec 2010 s výpovědní lhůtou 3 měsíce s tím, že výpověď byla doručena žalované do vlastních rukou dne 15. 7. 2010. Zároveň byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužného nájemného za shora uvedené období do 14 dnů od doručení výpovědi a to pro částku 200 000 Kč. Výzvou ze dne 16. 11. 2010 byla žalovaná vyzvána, s ohledem na ukončení nájemního poměru ke dni 31. 10. 2010, k předání nebytového prostoru ve stavu v jakém jej žalovaná na počátku nájemního vztahu převzala ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, která dle dodejky, ve fotokopii předložené, byla doručena žalované dne 19. 11. 2010.

6. Z vyjádření žalobce ze dne 26. 4. 2012 vyplývá, že tento považuje nájemní smlouvu za platně uzavřenou, vyslovil nesouhlas s tvrzením žalované, že nemohla pronajaté prostory užívat po celou dobu trvání nájemního vztahu, jakož i s výší investic žalované do úprav předmětu nájmu, když částku kolem 600 000 Kč považuje za neúměrnou provedeným úpravám a rovněž vyslovil nesouhlas s tvrzenou ústní dohodou o neúčtování nájemného za období 1,5 měsíce v roce 2010. Žalobce má za to, že veškeré náklady spojené s úpravou prostor k vymezenému účelu užívání se zavázala uhradit ze svého žalovaná. Tato po ukončení nájemního poměru, uplynutím výpovědní lhůty, pronajímateli nebytové prostory nepředala ve stavu, v jakém je převzala, neboť mezi smluvními stranami nebylo dohodnuto jinak, přičemž tvrdil, že žalovaná zůstala nečinná, a proto z důvodu dalšího pronajímání nebytového prostorou jiným nájemcům uvedl předmět nájmu do původního stavu na své náklady, přičemž investice činila asi 200 000 Kč. Dále popírá zhodnocení nebytového prostoru provedenými investicemi žalovanou.

7. Dopisem ze dne 3. 2. 2010 (č. l. 109 spisu) vyplývá, že žalobce, jako vlastník uvedené jednotky, souhlasil se změnou účelu užívání prostor v uvedené budově na masážní a regenerační studio a výslovně souhlasil s přestavbou prostor a s projektovou dokumentací, pro potřebu žalované v souvislosti se schválením stavebního povolení.

8. Projektovou dokumentací pro stavební řízení vypracované projektantem Ing. [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že předmětem vypracování projektové dokumentace, dle žádosti stavebníka – žalované, jsou stavební úpravy objektu polyfunkčního a to její části, jednotky [číslo] v objektu na parc. [číslo] [obec], okres [okres], a to 6 místností, které byly využívány jako prodejny v 1. nadzemním podlaží, přičemž nově budou provozovány 2 masérny, 2 obchody a příslušenství provozu, které mj. spočívaly i ve vybourání a zřízení nových stavebních otvorů a ke zřízení nových okenních otvorů, jakož i vybudování nových konstrukcí z tvárnic. Jednalo se tedy o bourací práce, stavební práce, vybudování nové kanalizace, dále zajištění vytápění provozu pomocí sálavých panelů a elektrických rozvodů k osvětlení objektu i sociálních zařízení. Z předložené fotodokumentace dané jednotky, včetně situačního plánu, má soud za prokázáno, že původně v daném objektu byly umístěny 6 zděných kójí bez oken a plechové zastřešení stropů.

9. Rozhodnutím Obecního úřadu Pernink – stavebního úřadu ze dne 17. 3. 2010 vyplývá, že žalované, jako stavebníkovi, bylo vydáno stavební povolení pro stavbu masážního a regeneračního studia, včetně přípojek vody, kanalizace a elektroinstalace, v jednotce [adresa], v k. ú. [obec], na st. parc. [číslo] když stavba měla obsahovat vybudování chodby, zařízení 2 maséren, recepce, prádelny, 2 prodejen, skladu a sociální zařízení pro zaměstnance a veřejnost. Dne 14. 5. 2010, shora uvedený stavební úřad, vydal žalované kolaudační souhlas na stavbu, na kterou bylo vydáno stavební povolení. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 7. 7. 2004 vyplývá, že původně stavba na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byla užívána jako polyfunkční objekt s tím, že v 1. NP se nacházelo obchodní centrum sestávající zejména z obchodu s občerstvením.

10. Z daňového dokladu - faktury [číslo] ze dne 23. 4. 2010 splatné 7. 5. 2010 vystavené svědkem [jméno] [příjmení] vůči žalované, jako odběratelce, vyplývá fakturace za provedené stavební úpravy s rekonstrukcí prodejních stánků v objektu na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] ve výši 374 521,27 Kč a ohledně dalších faktur na č. l. 25, 26, 28, 29, 30 spisu vyplývá fakturace, potvrzené ve svědecké výpovědi svědka [příjmení], instalatérských prací ve výši 87 799 Kč, za provedení topení 26 372 Kč, za nákup dveří a zárubní 10 035 Kč, za odvoz sutě 2 052 Kč, za položení podlahových krytin včetně práce a dopravy ve výši 27 916 Kč a z nabídky koupě oken a montáže do výlohy ve výši 62 024 Kč včetně DPH.

11. Dle žádosti žalobce, jako stavebníka, jak vyplývá z kolaudačního souhlasu stavebního úřadu ze dne 3. 5. 2016, byl žalobci vydán kolaudační souhlas pro užití stavby jednotky [adresa] v k. ú. [obec] s názvem Sportbar, herna a kasino, dle stavebního povolení vydaného stavebním úřadem dne 4. 1. 2016.

12. Žalovaná příjmovými pokladními doklady ze dne 25. 11. 2009 a ze dne 18. 5. 2010 dokládá zaplacení částky 40 000 Kč a částky 20 000 Kč k rukám žalobce s uvedením účelu platby -pronájem nebytového prostoru.

13. Z výpovědi žalobce, jako účastníka řízení, před dožádaným soudem – [příjmení] [okres], vyplývá, že účastníci byli dohodnuti v tom, že žalovaná nebytové prostory upraví, přičemž stavební úpravy k účelu provozování masážních služeb a prodeje zboží spočívaly ve vybudování hygienického zařízení, oken, dveří, výlohy, stavebních prací spojené se snížením stropů, pokládání lina, opravou zdi, zbudování topení a elektrických rozvodů a vymalováním jednotky [adresa]. Z výpovědi žalobce vyplývá i sjednání kauce ve výši 40 000 Kč, kterou žalované při ukončení nájemního poměru koncem října 2010 nevrátil z titulu dlužného nájemného. Žalobce potvrdil, že se stavebními úpravami, tak jak bylo dohodnuto, vyslovil souhlas. Popírá existenci ústní dohody o úhradě nájemného po ukončení stavebních prací a uvedením masážního salónu do provozu. Z výpovědi žalobce vyplývá, že žalovaná měla do pronajatých prostor přístup i v době výpovědní lhůty. Od manžela žalované, svědka [příjmení], obdržel klíče od nebytového prostoru až v říjnu 2010, nikoliv už 13. 7. 2010. Žalobce rovněž tvrdil, že žalovaná již prováděla stavební úpravy od poloviny ledna 2010, přičemž poté, co prostory vyklidila, tyto žalovaná neuvedla do původního stavu, ba naopak je zničila, neboť vybourala zeď, elektriku, odvezla lino, v prostorách nezůstalo vůbec nic, kromě zbudované výlohy a nových dveří. Naopak on provedl opravu nebytového prostoru v jarních měsících 2011, přičemž jeho náklady spojené s uvedením prostoru do původního stavu činily asi 200 000 Kč. Od června 2011 již prostory pronajal jiné osobě. Tvrzení žalobce v tom, že žalovaná neuvedla prostory do původního stavu, že kromě zanechání výlohy a dveří odnesli nebo zničili žalovaná a její manžel, ba dokonce vybourali zeď, elektriku, přičemž vše vyfotografoval, v průběhu řízení uvedl, že tato svá tvrzení nemůže doložit, neboť tyto fotografie uložené na mobilu, které následně vymazal, tudíž stav nebytového prostoru po vystěhování žalovanou již nemůže prokázat. Žalobce se domnívá, že poskytnutou kauci započetl za nájemné za září 2010, přičemž popírá platbu dle příjmového pokladního dokladu o převzetí nájemného za květen 2010 ve výši 20 000 Kč dne 18. 5. 2010.

14. Z výpovědi žalované, jako účastnice řízení, vyplývá, že dle ústní plné moci udělila zmocnění svému manželi, svědku [příjmení], aby jejím jménem ujednával podmínky k uzavření smlouvy, kterou podepsala s žalobcem dne 20. 11. 2009. Faktickému užívání nebytového prostoru ji bylo umožněno až koncem března 2010, když do té doby prostory užívaly jiné osoby v souvislosti s její prodejní činností. Se souhlasem žalobce přistoupila k potřebným stavebním úpravám, které by umožňovaly předmět nájmu užívat k účelu ve smlouvě uvedeném. Z počátku se domnívala, že postačí podat oznámení stavebnímu úřadu o změně užívání, ovšem stavební úřad požadoval vydání stavebního povolení. Toto bylo vydáno 17. 3. 2010 a kolaudační rozhodnutí bylo vydáno 14. 5. 2010. V souvislosti s potřebou nutných stavebních úprav bylo dojednáno ve smlouvě, že nebude platit nájemné za leden 2010 a za únor 2010 pouze v poloviční výši s tím, že nájemné bylo sjednáno ve výši 40 000 Kč. Z její výpovědi rovněž soud zjistil, že žalobci uhradila kauci ve výši 40 000 Kč a platbu nájemného v poloviční výši ve výši 20 000 Kč po vydání kolaudačního rozhodnutí. Jiné platby na nájemném již objednateli neuhradila, neboť mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda v tom, že do doby zahájení podnikatelské činnosti, tedy poskytování masážních služeb, nebude muset platit nájemné. V důsledku nedostatku zákazníků a tedy malého zisku z podnikání již v letních měsících 2010 projevila zájem ukončit nájemní smlouvu dohodou žalobcem a to 30. 6. 2010. K uzavření dohody nedošlo a proto, dle názoru žalované, došlo k ukončení nájemního poměru odevzdání klíčů od nebytového prostoru jejím manželem, svědkem [příjmení], žalobci a to k 15. 7. 2010. Od počátku července 2010 a naposledy 30. 7. 2010 proto společně s manželem vyklízeli nebytové prostory, přičemž popírá, že by došlo ke zničení nebytových prostorů, neboť např. zde bylo zanecháno topení, dveře, lino, koberce, umyvadla a rovněž byly zachovány stavební úpravy prostoru, včetně vybudování kanalizace a elektřiny. Z její výpovědi vyplývá investování peněz do vybudování k účelu předmětu nájmu asi 1 500 000 Kč. V souvislosti s tím, že žalobci jí nebylo umožněno užívat nebytové prostory k dohodnutému účelu již od 1. 1. 2010, nikdy nežádala žalobce o prominutí nájemného či poskytnutí další slevy z nájemného.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], manžela žalované, je potvrzována skutečnost, že s žalobcem vyjednával podmínky obsahu nájemní smlouvy a to dle zmocnění dané mu manželkou. Již před uzavřením smlouvy bylo dohodnuto s žalobcem, že je nutné provést stavební úpravy, aby tyto sloužily k vymezenému účelu předmětu nájmu, s tím, že předmětné stavební práce si žalovaná uhradí ze svého. Žalobcem mu bylo nesprávně uvedeno, že postačí oznámení se změnou užívání nebytového prostoru a že by tedy bylo možné ihned přikročit ke stavebním úpravám, tedy již v prosinci 2009. Svědek uvedl, že mu stavebním úřadem bylo sděleno, že musí žalovaná žádat o vydání stavebního povolení. Pro tyto úpravy bylo s pronajímatelem dohodnuto prominutí nájemného za leden 2010 a za únor 2010 v poloviční výši, tedy v částce 20 000 Kč. Svědek potvrdil, že úhradou částky 40 000 Kč dne 25. 11. 2009 byla provedena žalovanou úhrada sjednané kauce. V souladu s výpovědí žalované svědek potvrdil, že nebylo možno fakticky užívat nebytový prostor žalovanou již od 1. 1. 2010, nýbrž od 1. 4. 2010, když tento prostor byl po tuto dobu užíván jinými osobami a nebyl vyklizen. K faktickému provádění stavebních úprav došlo již koncem března 2010 na základě stavebního povolení, přičemž stavební úpravy spočívaly ve změně jednotlivých zděných kójí v počtu 6 do jednoho celku, když tyto práce spočívaly zejména ve vybourání příček, vybudování nových oken, výlohy, zavedení kanalizace, topení, elektřiny, snižování stropů, vybudování sociálního zařízení, topných těles s tím, že žalovaná za tyto práce uhradila asi kolem 600 000 Kč. Svědek rovněž, v souladu s výpovědí žalované, poukázal na existenci ústní dohody mezi ním a žalobcem o neplacení nájemného do doby ukončení stavebních prací dle vydaného kolaudačního rozhodnutí. Svědek rovněž uvedl, že žalovaná fakticky užívala nebytový prostor k účelu sjednaného smlouvou od 15. 5. 2010 do 13. 7. 2010, kdy odevzdal klíče od nebytového prostoru pronajímateli po předchozí marné snaze k dohodě ústní formou o ukončení nájemního vztahu ke dni 30. 6. 2010. K vyklizení věcí došlo, ovšem ne všech movitých věcí a proto následně 15. 7. 2010 projevil zájem vyklidit zbývající movité věci, ovšem pro výměnu zámku do nebytového prostoru již jiné věci nebyly odvezeny.

16. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplývá, že tato byla zaměstnána u žalované jako prodavačka od 14. 5. 2010 do 30. 6. 2010, kdy došlo k ukončení pracovního poměru výpovědí z důvodu zániku prodejny zboží pro zdraví. [příjmení] od nebytového prostoru vždy obdržel manžel žalované, ohledně zániku nájemního poměru svědkyni není nic známo, nebyla přítomna k předání nebytového prostoru žalovanou či jejím manželem. Rovněž ji není známa okolnost, proč žalovaná ukončila své podnikání. Z její výpovědi však vyplývá, že byla přítomna vyklizení věcí, které se umísťovaly do krabic s přípravou na jejich odvoz, které bylo odvezeno v červenci 2010. K tomuto období má svědkyně za to, že došlo k ukončení činnosti provozovny žalovanou.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že tento jako podnikatel v oboru stavebnictví provedl pro žalovanou stavební úpravy původních nebytových prostor, tzv. kójí, do jednoho celku, tyto práce započaly v březnu či dubnu 2010 a byly ukončeny v polovině měsíce května 2010, když po těchto úpravách měl daný prostor sloužit jako masážní salón. Svědek se domnívá, že za vykonané práce a materiál žalované vyúčtoval částku 200 000 Kč – 300 000 Kč. Svědek byl přítomen stěhování nábytku a koberce z nebytového prostoru poté, co žalovaná ukončila podnikání, bylo to v polovině července 2010. Svědek potvrdil svou přítomnost, kdy manžel žalované žalobci předal klíče od nebytového prostoru a to na žádost pronajímatele. Z výpovědi svědka rovněž vyplývá, že žalovaná neodstěhovala všechny věci, např. stropní topná tělesa, rovněž věci, které byly natrvalo zabudované, jako sociální zařízení a osvětlení. Svědek popírá odevzdání klíčů pronajímateli až v říjnu 2010. Kromě výlohy a dveří zde také zůstaly věci, které byly zbudované jeho firmou a to i vnitřní dveře, svědek neviděl, že by došlo ke zničení věcí či zbourání některých stavebních prvků. Z výpovědi svědka vyplývá, že žalobce byl srozuměn s prováděním stavebních prací s tím, že původně uvedený nebytový prostor, tedy tzv. kóje, sloužily pouze na skladování či prodej zboží, neboť zde nebyla zavedena voda, elektřina a vytápění.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], švagra žalované, vyplývá, že žalovaná ukončila podnikání v uvedeném nebytovém prostoru v obci [obec] v polovině měsíce července 2010. Svědek rovněž pomohl žalované se stěhováním věcí bez uvedení jejich specifikací s tím, že toto stěhování bylo provedeno jako opakované, když před 2 či 3 dny v měsíci červenci 2010 bylo provedeno rovněž stěhování věcí. Z této svědecké výpovědi vyplývá provedení stavebních prací v tom, že žalovaná provedla podstatnou změnu původních prostor, když po jejich zhotovení zde byl zřízen masážní salón a prodejna zdravé výživy. Bylo nutné zbudovat nové podlahy, nové příčky, zavést vodu, kanalizaci, topení, novou elektřinu a nová sociální zařízení.

19. Soud dále v průběhu řízení provedl důkaz znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika – stavebnictví, ceny a odhady nemovitostí, stavby obytné a průmyslové, jehož úkolem bylo zodpovědět otázku, zda došlo či nikoliv ke zhodnocení předmětu nájmu. Znalec vypracoval znalecký posudek za období od 22. 11. 2009 do 12. 7. 2010 a stanovil zhodnocení ve výši 306 340 Kč. Nad rámec skutkových zjištění vyplývajících ze spisu dále konstatoval, že po ukončení nájmu žalovanou bylo zjištěno znehodnocení jednotky s tvrzením, že došlo k demontování a odvezení většího počtu stavebních prvků, přičemž uvedl, že toto znehodnocení osobně nespatřil, když ke dni prohlídky nebytového prostoru žalobce již učinil opětovnou úpravu nebytového prostoru k jinému účelu užívání, když tyto nebytové prostory pronajal jinému nájemci s tím, že tuto skutečnost i výši zhodnocení jednotky znalec stvrdil při svém výslechu před soudem dne 6. 9. 2016.

20. Doplňkem svého znaleckého posudku, kdy soud stanovil otázku zkoumání zhodnocení či nezhodnocení nebytového prostoru za období od vzniku nájemního poměru, tj. od 1. 1. 2010 ke dni skončení nájemního poměru výpovědí ke dni 31. 10. 2010 znalec stanovil naopak znehodnocení jednotky, a to ve výši 83 290 Kč s opětovným poukazem, že po dni 12. 7. 2010 byly údajně dle žalobce demontovány velké části prvků zejména kompletace elektro, vody, kanalizace a topení, zůstaly jen výlohy a okna, vše ostatní bylo odvezeno nebo zničeno. Znalec rovněž konstatoval, že fotografická dokumentace znehodnocení stavby v mobilním telefonu žalobce se nedochovala. Soud provedl s ohledem na to, že znalec v doplňku znaleckého posudku, jakož i v původním znaleckém posudku, neměl pro učinění svých závěrů dostatek podkladů a nebylo zřejmé, z čeho konkrétně ke stanovení ceny vycházel a s ohledem na zjištění, že převzal tvrzení žalobce o znehodnocení nebytového prostoru, soud nepovažoval tyto posudku za úplné a správné, a proto přistoupil k zadání revizního znaleckého posudku, který vypracoval znalec [příjmení] [celé jméno znalce], znalec shodného oboru a odvětví. Obsahem revizního znaleckého posudku ze dne 23. 3. 2018 soud zjistil, že znalec poukazuje na nesprávný postup znalce [celé jméno znalce] v souvislosti se správným postupem oceňování majetku, neboť oceňovaný objekt nebyl zařazen do budov obchod a služby, nýbrž do staveb bytových domů, tím měl užit jinou výši indexu prodejnosti a rovněž došlo k chybné klasifikaci při stanovení koeficientu. Znalec rovněž poukazuje na neobjektivní tvrzení znalce [příjmení] [celé jméno znalce] pro neexistenci objektivních podkladů, ze kterých by konkrétně čerpal vědomosti o tom, které věci byly poškozeny či zničeny žalovanou. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] provedl místní šetření dané nebytové jednotky, vycházel z předložených listinných důkazů, zejména z projektové dokumentace, stavebního kolaudačního rozhodnutí a jiných listin založených ve spise a rovněž z předložené fotodokumentace a dospěl k závěru, že porovnáním obou výchozích stavebních stavů provedenými stavebními úpravami žalovanou, došlo ke zhodnocení nebytové jednotky [číslo] ve výši 338 359 Kč, a to za období od 1. 1. 2010 toliko k datu 13. 7. 2010, neboť znalec má za to, že došlo ke skutečnému ukončení nájmu k tomuto datu v souvislosti s předáním klíčů, byť soud požadoval zjištění zhodnocení jednotky či nezhodnocení k datu ukončení nájemního poměru. Soud dále přistoupil k výslechu znalce, který své závěry o zhodnocení jednotky zcela stvrdil i k datu 31. 10. 2010. Vychází z okolností vydání kolaudačního souhlasu s užíváním jednotky, a to ke dni 14. 5. 2010 s potvrzením, že původní stavební prvky, včetně elektroinstalace a topení byly zachovány v původním stavu, nedošlo k žádnému poškození stavebních prvků a shora uvedených movitých věcí. Ocenění stavebních prací provedl podle platné vyhlášky oceňování majetku pro rok 2010. I z výpovědi znalce [celé jméno znalce] vyplývá, že obklad kolem umyvadla je původní, rovněž tak i elektroinstalace a topení, nic nebylo zničeno či vytrženo, a to k datu jeho prohlídky v roce 2018.

21. Soud v souladu s pokynem odvolacího soudu, jak shora uvedeno, vyzval žalovanou k označení důkazů k prokázání svého tvrzení ohledně zhodnocení nebytového prostoru a k tvrzením, že předmětné investice zhodnocující nemovitost žalobce poté co ji opustila, zůstaly a k označení důkazů o splatnosti pohledávky účinným projevem k jejímu započtení a tedy k prokázání zániku pohledávky žalobce započtením.

22. Soud dále provedl k návrhu žalované výslech svědkyně [celé jméno svědkyně], její sestry, z jejíž výpovědi vyplývá, že žalovaná za její přítomnosti odvážela z nebytového prostoru pouze movité věci, tedy zařízení masérského salonu, jako např. masérská lehátka, skříně, židle apod. Svědkyně popřela, že by došlo k zásahům do vybudovaných stavebních prvků či jejich poničení. Rovněž se vyjádřila k původnímu stavu objektu tak, že byl zařízen jako stánkový prodej. O předmětu výslechu s žalovanou nejednala.

23. Z výpovědi svědka [příjmení] bylo zjištěno, že je kamarád manžela žalované, v době stěhování byl nebytový prostor funkční, odvážely se movité věci, a to zařízení nebytového prostoru a drobnějších věcí např. židle, stoly, lehátka, regály, lampičky. Stavební prvky zůstaly nepoškozené.

24. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplývá, že původní stav daného nebytového prostoru byl tvořen několika kóji se železnými vraty, kde byly stánky s prodejem zboží, mj. potvrdil i vybudování nové elektřiny, vody, vchodových dveří, topení, nových podlah. Svědek pomáhal žalované se stěhování, přičemž se stěhovaly zejména nakoupené zboží, regály, obrazy, lampy a zařízení provozovny. Svědek si není vědom, že by se odvážely stavební prvky, které byly zbudovány v souvislosti s rekonstrukcí nebytového prostoru.

25. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplývá, že byl požádán před započetím stavebních úprav manželem žalované o odbornou radu. V nebytovém prostoru spatřil holé nebytové prostory, které po rekonstrukci měly soužit pro podnikání žalované jako masážní salon. Prostor působil na svědka spíše jako sklad či garáž. Manželu žalované doporučil provést stavební úpravy, které by vycházely ze stavebního povolení po zajištění souhlasu pronajímatele a dle projektové dokumentace.

26. Návrh žalobce na provedení důkazu výzvou k uvedení nebytového prostoru do původního stavu pro nadbytečnost byl zamítnut, když tento důkaz byl v průběhu řízení již proveden.

27. Rovněž ostatní návrhy žalované pro jejich množství soud poukazuje na podání žalované na č. l. 444 – 446, když dokazování těmito důkazy soud považuje s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to, že rozhodné skutečnosti byly prokázány jinými důkazy, za nadbytečné (např. provedení místního ohledání v objektu žalobce, výpověď Ing. [celé jméno znalce] jako svědka, opětovným výslechem svědka [příjmení], [příjmení], [jméno] [příjmení], starostky a místostarostky obce Potůčky ohledně stavu objektu i ke dni ukončení nájemního poměru).

28. Žalovaná dopisem ze dne 29. 11. 2010 uplatnila nárok, v souvislosti s ukončením nájemního poměru, na uplatnění práva požadovat protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota nebytového prostoru s tvrzením, že předmět nájmu byl zhodnocen s požadavkem úhrady ve výši 350 000 Kč se splatností do 5. 12. 2010, přičemž dopisem ze dne 13. 12. 2010 žalobce odmítá takto uplatnění nárok vznesený žalovanou z titulu zhodnocení jednotky ve vlastnictví žalobce s tvrzením, že žalobce nebyl srozuměn s rozsahem úprav, byť byla povinována žalobci toto sdělit a byť zásadně souhlasil s provedením úprav, tyto úpravy měla nést žalovaná ze svého na své vlastní náklady s tím, že tvrzená výše investic ve výši 500 000 Kč je nadnesená, jak shora uvedeno ve vyjádření žalované k žalobě se uplatňuje v rámci procesní obrany započtení částky do výše žalobcem uplatněné pohledávky.

29. Dle ust. § 3074 odst. 1 nového občanského zákoníku - nájem se řídí tímto zákonem od jeho nabytí účinnosti, ikdyž ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

30. Dle § 3 a § 5 odst. 1, 2 zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ zák. č. 116/1990 Sb.“), prostor pronajímatel může nebytový prostor přenechat k užívání jinému (dále jen nájemce), smlouvou o nájmu (dále jen smlouva), nebytové prostory se pronajímají k účelům, ke kterým jsou stavebně určeny. Smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Není-li ujednáno jinak, pronajímatel je povinen odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém smluveném nebo obvyklém užívání, v tomto stavu jej svým nákladem udržovat a zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytového prostoru spojen. Nájemce je oprávněn užívat nebytový prostor v rozsahu uvedeném ve smlouvě.

31. Dle § 7 odst. 1, § 8, § 10, § 12 a § 13 zák. č. 116/1990 Sb., není-li výše nájemného upravena obecně závazným právním předpisem, stanoví se dohodou. Může-li nájemce užívat nebytový prostor omezeně jen proto, že pronajímatel neplní své povinnosti ze smlouvy nebo stanovené tímto zákonem; má nájemce nárok na poměrnou slevu z nájemného. Pronajímatel může písemně vypovědět smlouvu. Je-li nájem uzavřen na dobu neurčitou je pronajímatel i nájemce oprávněni vypovědět smlouvu písemně bez udání důvodu, není-li uvedeno jinak. Výpovědní lhůta je 3 měsíce, nebylo-li dohodnuto jinak; počítá se od 1. dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Nebylo-li dohodnuto jinak, je v případě ukončení nájmu nájemce povinen vrátit nebytový prostor ve stavu, v jakém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

32. Dle § 667 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ obč. zák.“), změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.

33. Z výše popsaných skutkových zjištění soud zjistil tento skutkový stav věci:

34. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 22. 11. 2009 smlouvu o nájmu nebytového prostoru, jehož vlastníkem je žalobce, a to shora uvedené jednotky o výměře 87 m2 v budově [adresa] v obci [obec], okres [okres] s nájemním poměrem na dobu neurčitou s účinností od 1. 1. 2010 k účelu přenechání prostor do užívání jako poskytování masážních služeb a prodej zboží pro zdraví za dohodnuté nájemné 40 000 Kč měsíčně a s ujednáním za neplacení nájemného za leden 2010 a v poskytnuté slevě nájemného (poloviční výše za únor 2010). Nájemce se zavázal uhradit pronajímateli kauci, kterou dle výpovědi samotného žalobce i svědka [příjmení], žalovaná uhradila dne 25. 11. 2009 a měla být pronajímatelem užita na úhradu splatného závazku žalované jako nájemkyně nebytového prostoru. Pronajímatel se zavázal vždy při placení nájemného vystavit příjmový doklad, přičemž jakékoliv změny smlouvy pod sankcí neplatností musely být provedeny vždy písemnou formou s podpisy účastníků smlouvy. K námitce žalované o neplatnosti sjednané nájemní smlouvy s tím, že žalovaná od 1. 1. 2010 nemohla prostory řádně užívat k účelu sjednanému, soud poznamenává, že tato námitka je právně nerelevantní, když žalovaná měla např. odstoupit od nájemní smlouvy nebo žádat prominutí nájemného či slevy z nájemného v zákonné prekluzivní lhůtě, a to za dobu, po kterou nemohla nebytový prostor užívat. Soud uvádí, že soud považuje nájemní smlouvu uzavřenou mezi účastníky za platně uzavřenou, neboť obsahuje uvedení předmětu smlouvy účel nájmu, sjednané nájemné, doba trvání nájmu, splatnost nájemného, námitky uvedené žalovanou nejsou rozhodné pro učinění závěru o neplatnosti smlouvy, když jí tvrzené nedostatky bylo možné využít k uplatnění práva na prominutí nájmu dle § 675 obč. zák. ve lhůtě tam uvedené či na poskytnutí slevy z nájmu. Sporná otázka mezi účastníky zůstává za ujednání o neplacení nájemného uvedeném v nájemní smlouvě, bylo v souvislosti s nutností provedení nákladů potřebných k zajištění účelu předmětu nájmu či z jiného důvodu. Z výše uvedených důkazů i ze samotné výpovědi žalobce lze uzavřít, že provedení těchto stavebních nákladů mělo sloužit k tomu, aby byl naplněn požadavek uvedeného účelu nájmu, tedy pro užívání nebytového prostorou poskytování masážních služeb v souvislosti s prodejem zboží pro zdraví. Je nesporná skutečnost mezi účastníky, že byla uhrazena kauce ve výši 40 000 Kč, která dle tvrzení pronajímatele byla užita na úhradu dlužného nájemného za měsíc, shora uvedený, a částky 20 000 Kč rovněž žalobcem započtený za měsíce shora uvedených. V ostatních měsících trvání nájemního poměru žalovanou nájemné nebylo placeno. Sporná skutečnost dále zůstává ohledně způsobu a doby ukončení nájemního poměru. Z provedených důkazů lze uzavřít, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o ukončení nájemní poměru již k 13. 7. 2010 dohodou s tvrzením, že k tomuto dni došlo k předání klíčů od nebytového prostoru, když samotná tato okolnost byť tuto potvrzuje svědek [příjmení], nepostačuje k prokázání ukončení nájemního poměru. Soud proto uzavřel, že k zániku nájemního poměru došlo výpovědí dané pronajímatelem, a to uplynutím výpovědní doby ke dni 31. 10. 2010. Provedenými důkazy nebylo žalovanou prokázáno, že nájemní smlouva byla změněna ústním dodatkem, že žalovaná bude platit nájemné až po kolaudaci nebytových prostor a zahájení podnikání (svědek Lučan uvedl, že po provedení stavebních úprav). Nájemní smlouva je uzavřena v písemné formě, a proto každá změna musí být rovněž písemná, jinak je neplatná. Mezi účastníky je nesporná skutečnost, a toto vyplývá z výpovědi svědka [příjmení] a z předložené dokumentace stavebního úřadu, že žalovaná skutečně prováděla na své náklady stavební úpravy nebytových prostor tak, jak mezi účastníky bylo ujednáno za účelem, aby žalovaná mohla nebytové prostory užívat pro své podnikatelské činnosti, a že za provedení těchto úprav svědku [příjmení] zaplatila, jak vyplývá z předložených daňových vyúčtováních (faktur), které vedly dle závěru revizního znaleckého posudku ke zhodnocení stavby (byla vybudována nová kanalizace, rozvody vody, rozvody topení, příčky mezi kójemi, nová okna, výlohy, osazení nových dveří a zárubní, vybudování sociálního zařízení, provedení elektrorozvodů, omítek, dlažeb, pokládka lin a koberců). Rovně vyplývá z výpovědí svědků [příjmení], [příjmení], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [příjmení] i ze znaleckých posudků, že veškeré stavební prvky v jednotce žalobce ke dni 31. 10. 2010 zůstaly, neboť žalovaná si odvezla pouze movité věci. I z výpovědi znalce [celé jméno znalce] vyplývá, že obklad kolem umyvadla je původní, rovněž tak i elektroinstalace a topení, nic nebylo zničeno či vytrženo, a to k datu jeho prohlídky v roce 2018. Soud má za prokázáno, že skutečně žalobce provedl poté, kdy žalovaná opustila nebytový prostor úpravy z důvody změny užívání nebytového prostoru k účelu provozování kadeřnictví a nehtového studia. Tvrzení žalobce, přestože byl řádně poučen o prokázání, že v době opuštění nebytového prostoru žalovanou, byl tento prostor poškozen zničením a vytrháním řadu již zbudovaných stavebních prvků, zůstalo v řízení osamoceno, žalobce žádný důkaz soudu neoznačil. Pouze uvedl, že byť původně měl skutečnosti zaznamenány v mobilním telefonu, tyto záznamy již nejsou k dispozici. Námitka žalobce v tom, že žalovaná při ukončení nájmu řádně nepředala nebytový prostor, je v souvislosti s uplatněným nárokem na započtení protihodnoty toho, o co se zvýšila hodnota věci, právně nerelevantní. Žalovaná se v rámci obrany proti žalobě domáhá započtení toho, o co byl předmět nájmu zhodnocen provedenou rekonstrukcí, ke které dal žalobce žalované souhlas a nezavázal se k úhradě nákladů na tuto rekonstrukci. V daném případě nelze na vzájemný vztah účastníků po skončení nájmů aplikovat ust. § 13 zák. č. 116/1990 Sb. o nájmu a pronájmu nebytových prostor, jak požadoval žalobce, neboť toto ustanovení se použije jen tehdy, nebylo-li stranami dohodnuto jinak. Jak vyplývá z předloženého dopisu žalovanou, žalobce dal souhlas s provedením stavební úprav, o nichž bylo zřejmé, že výsledek bude trvale zakomponován do vlastní stavební podstaty pronajaté jednotky a bude natrvalo jeho součástí, neboť žalobce byl seznámen s projektovou dokumentací. Od nákladů na rekonstrukci, v případě nákladů na zhodnocení předmětu nájmu, je třeba odlišit institut finančního ekvivalentu, tj. protihodnoty toho, o co se zvýšila hodnota věci. Ve smluvním ujednání není uvedeno, že by žalovaná se vzdala práva na plnění ve smyslu ust. § 667 odst. 1 věta čtvrtá o. z. Povinnost uvedení nebytového prostoru do původního stavu žalovanou neznamená odstranění všech stavebních a jiných úprav, které na předmětu nájmu byly uvedeny, a to do všech důsledků. Při plnění takové povinnosti ze strany nájemce by mohlo dojít ke značenému poškození předmětu nájmu. Soud poukazuje na stanovisko v rozsudku Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 1222/2007.

35. Dle ust. § 580 a násl. o. z. mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejíž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. V dané věci je zřejmé, že jde o dva závazky mezi týmiž subjekty, jedná se o stejný druh plnění, když z obsahu projevu započtení je zřejmé jaká pohledávka a v jaké výši se uplatňuje proti pohledávce věřitele (260 000 Kč). Pohledávky jsou náležitě identifikovány, jsou způsobilé k započtení a toto bylo provedeno jednostranným úkonem ze strany žalované, a to dopisem ze dne 29. 11. 2010, který byl žalobci doručen, když odpověď na tento dopis byl adresován 13. 12. 2010. Námitka započtení byla uplatněna v řízení podáním žalované ze dne 12. 7. 2011 s tím, že pohledávky se vzájemně kryly doručením tohoto vyjádření, a to dnem 11. 4. 2012. Soud má za prokázáno, že v jedné listině není obsažena výzva pro zaplacení pohledávky, tak učinění projevu k jejímu započtení. Pokud by tomu tak nebylo, nemohlo by dojít k jejímu zániku započtením při jednostranně nesplatné pohledávce (rozsudek NS ČR 26 Cdo 3662/2012).

36. V projednávané věci zůstává sporný nejen nárok na protihodnotu toho, o co se provedenými stavebními úpravami zvýšila hodnota pronajaté jednotky, když žalobce namítá nesprávné provedení a vyhodnocení revizním znaleckým posudkem, ale také i výši tohoto nároku. Soud považuje revizní znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] a jeho odborný závěr za správný, když vychází z platného cenového předpisu, vycházel z doložených výší investic i odhadu jejich opotřebení, když tento posudek byl vypracován poté, kdy soud zjistil výše uvedené nedostatky ve vypracovaném znaleckém posudku Ing. [celé jméno znalce] a jeho dodatku. Soud považoval závěr revizního znaleckého posudku za objektivní i z pohledu na rozsah provedených investic, zejména s přihlédnutím k rozsahu stavebních úprav, které vyplývají z provedených listinných důkazů a svědeckých důkazů, a po zjištění výše zhodnocení revizním znalcem v částce 338 359 Kč i s přihlédnutím jeho výpovědi, jako znalce, který tuto částku zhodnocení stvrdil i k datu ukončení nájemního poměru, má soud závěrem za to, že po právně účinném započtení této pohledávky vůči splatné pohledávce žalobce na zaplacení dlužného nájemného dochází k zániku vzájemných pohledávek.

37. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobu zcela zamítl.

38. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, tuto náhradu požadovala v souvislosti se svým právním zastoupením, a to v řízení před soudem prvního stupně před vydáním prvního rozsudku, v souvislosti s právním zastoupení advokáta JUDr. [příjmení] za 10 úkonů právní služby po 9 580 Kč, dle ust. § 7 bod 6 advokátního tarifu za převzetí právního zastoupení, podání odporu, vyjádření k žalobě, účast tohoto zástupce u jednání dne 5. 6. 2012, 29. 1. 2013 – účast u dožádaného soudu v [obec], 16. 7. 2013, 28. 11. 2013, 8. 1. 2016, 6. 9. 2016 a 14. 10. 2016, tj. 95 800 Kč, 10 RP po 300 Kč, tj. 3 000 Kč, dle ust. § 13 odst. 1, 3 a. t., náhrady za promeškaný čas ve shora uvedených jednání, a to ze sídla advokátní kanceláře [obec] – [obec] a [obec] – [okres] dne 29. 1. 2013 v souvislosti s dožádáním, tj. 20 x 30 min. (100 Kč za každou započatou půlhodinu), tedy 2 000 Kč, cestovné automobilem zn. Audi [registrační značka] za 6 cest [obec] – [obec] a zpět při ujetí celkem 56 km u jedné cesty a dne 29. 1. 2013 cesta [obec] – [okres] a zpět při ujetí celkem 152 km při průměrné spotřebě 8,8 l [číslo] km, při ceně v roce 2012 6, [číslo] Kč/km, v roce 2013 6, [číslo] Kč/km, v roce 2016 6,396 Kč/km, a to v celkové výši cestovného 3 825 Kč s tím, že výše nákladů řízení činí, v souvislosti s právním zastoupení shora uvedeného advokáta, 104 625 Kč a protože byl plátcem DPH, 21 % DPH z částky 104 625 Kč činí 21 971,25 Kč, proto žalované vznikly náklady řízení v souvislosti s předchozím právním zastoupením činí 126 596,25 Kč. V souvislosti se zastoupením žalované advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. soud uvádí, že tato nebyla plátkyní DPH do 4. 11. 2018, proto ji přísluší 3 úkony právní služby po 9 580 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení a účast zástupkyně na jednání dne 12. 9. 2017 a dne 9. 8. 2018), dle ust. § 7 bod 6 a. t., 3 RP po 300 Kč, dle ust. § 13 odst. 1, 3 a. t. Celkem tedy částka činí 29 640 Kč a úhrada zálohy na znalečné ve výši 5 000 Kč. Následně po odvolání žalobcem a částečným zpětvzetím žaloby pro částku 60 000 Kč zůstává předmětem řízení částka 260 000 Kč, z této částky činí úkon právní pomoci 9 340 Kč, dle ust. § 7 bod 6 a. t., přičemž byly provedeny 2 úkony právní služby, účast na jednání dne 5. 9. 2019 a podání odvolání a dále zaplacený SOP z odvolání ve výši 13 000 Kč, 2 RP po 300 Kč, tj. 600 Kč, dle ust. § 13 odst. 1, 3 a. t. a 21 % DPH z částky 19 280 Kč, tj. 4 049 Kč Náklady řízení činí 23 329 Kč. V důsledku odvolání byl rozsudek okresního soudu zrušen a poté přísluší zástupci žalované za 5 úkonů právní služby po 9 340 Kč (účast na jednání dne 20. 10. 2020, 22. 3. 2022 – 2 úkony, neboť jednání přesahovalo 2 hodiny, vyjádření ve věci samé 28. 3. 2022, účast na jednání dne 7. 4. 2022), tj. celkem 46 700 Kč dle ust. § 7 bod 6 a. t. a 5 RP po 300 Kč, tj. 1 500 Kč, dle ust. § 13 odst. 1, 3 a. t. a 21 % DPH z částky 48 200 Kč, tj. 10 122 Kč Náklady řízení činí 58 322 Kč. Na základě shora uvedeného proto celkem náhrada nákladů řízení činí 255 887,25 Kč. Výrok o nákladech řízení vzniklé státu vychází z ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. a představuje státem zaplacené svědečné svědkyni [příjmení] ve výši 2 197,05 Kč a nepokryté znalečné zaplacenou zálohou ve výši 5 000 Kč za vypracování znaleckých posudků a odměny znalců [příjmení] [celé jméno znalce] a Ing. [celé jméno znalce] v celkové výši 17 902,36 Kč Celkem náklady řízení vzniklé státu činí 20 099,41 Kč.

39. Protože žalovaná byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalobci zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

40. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.