11 C 126/2018 - 640

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Pokornou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o vydání náhradního pozemku takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v tomto znění: [Anonymizováno] – [Jméno žalovaného], IČ: [IČO žalovaného], se sídlem [Adresa žalovaného] na straně jedné jako „převodce“, a [Jméno žalobce], r. č. [RČ], bytem [adresa] na straně druhé jako „nabyvatel“, uzavírají tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků 1) Převodce spravuje následující pozemky ve vlastnictví [Anonymizováno] vedené na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] [Anonymizováno], obec [adresa]: - pozemek p. č. [hodnota], o výměře [Anonymizováno] m2; - pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2; - pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (dále jen „pozemky“). 2) Nabyvatel je osobou oprávněnou ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě a jeho nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu dle ust. § 11a zákona o půdě vznikl na základě rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum][Anonymizováno] 3) Převodce tímto bezúplatně převádí na nabyvatele pozemky uvedené v čl. 1 této smlouvy, včetně veškerých součástí a příslušenství a se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatel tímto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 99 520 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit [Anonymizováno] v [adresa] náklady řízení vzniklé státu ve výši 6 060 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Původní žalobkyně [jméno FO] se svou žalobou ve znění její opravy ze dne [datum] domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu, jejímž předmětem by bylo uspokojení restitučních nároků žalobkyně vydáním náhradních pozemků ve vlastnictví státu, a to pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, vzniklého dělením pozemku p. č. [hodnota] dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], a pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa]. Svou žalobu odůvodnila tím, že jako oprávněné osobě s přiznanými restitučními nároky na vydání náhradních pozemků podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, jí byly pravomocnými rozhodnutími Pozemkového úřadu Okresního úřadu [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]/[tituly před jménem][Anonymizováno] (PM [datum]), ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno][tituly před jménem][datum]PM [datum]), ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno][tituly před jménem] (PM [datum]) a ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]/[tituly před jménem][Anonymizováno] (PM [datum]) přiznány restituční nároky za nevydané pozemky v celkové výši 351 508,75 Kč. Dále původní žalobkyně nabyla postoupením podle § 13 odst. 8 písm. b) zákona o půdě nárok o celkové výši 17 720,50 Kč. Z uvedených vlastněných nároků původní žalobkyně vyčerpala nabytím náhradních pozemků od právního předchůdce žalovaného nároky ve výši 24 447 Kč a celkový její nárok ke dni podání žaloby činil celkem částku 344 782,25 Kč. Podání žaloby o nahrazení projevu vůle se jeví jako účelné proto, že zásahem Ústavního soudu byla oddálena tzv. „restituční tečka“, tj. hraniční možnost o náhradní pozemky požádat cestou žádosti či vyčkání na veřejnou nabídku a rovněž proto, že stále častěji se v médiích objevují zprávy o tom, že žalovaný vzhledem ke svým postupům v minulosti, zejména bezplatnému vydávání pozemků obcím nedisponuje již dostatkem vhodných pozemků, které by mohl oprávněným osobám vydat jako pozemky náhradní, resp. že objem vlastnictví žalovaného již nepokrývá součet výše nároků všech oprávněných osob. Z tohoto důvodu je zde obava, že nároky žalobkyně nebudou vypořádány žalovaným klasickou cestou, ačkoliv se žalobkyně aktivně účastnila veřejných nabídek, ve kterých však nikdy nebyla úspěšná z důvodu plurality zájemců. Následná potřeba účasti na dražbě sama o sobě vytváří nerovnost mezi účastníky, když někteří nabývají pozemky za ceny odhadní podle příslušné vyhlášky a jiní i za ceny několikanásobně vyšší. Původní žalobkyně aktivně od počátku devadesátých let usilovala o navrácení pozemků, které jí byly dříve státem konfiskovány. Dne [datum] žádala původní žalobkyně o vydání pozemků v k.ú. [adresa] a v k.ú. [právnická osoba] [Anonymizováno] které vlastnili její rodiče. Část pozemků jí byla navrácena, u části pozemků bylo rozhodnuto, že není jejich vlastníkem. Původní žalobkyně byla nucena podávat opakovaně opravné prostředky do rozhodnutí správního orgánu, když namítala nedostatečné hodnocení skutkového stavu věci správním orgánem, porušením procesních práv původní žalobkyně, nepřezkoumatelností rozhodnutí správního orgánu. Cca v šesti případech podaného odvolání bylo původní žalobkyni buď Ministerstvem zemědělství nebo Krajským soudem v [adresa] vyhověno, odvolací orgány se ztotožnily s tvrzeními původní žalobkyně v podaných opravných prostředcích. V dlouhodobé neochotě zjistit pravdivě skutkový stav a na jeho základě rozhodnout lze činnost, resp. nečinnost předchůdce žalovaného označit za svévoli a liknavost. Svévole spočívá zejména v rozhodnutí bez dostatečných podkladů a liknavost ve vlažném přístupu k celé záležitosti, neboť právní předchůdce žalovaného nevyvinul dostatečnou snahu zjistit skutečný stav pozemků, což se negativně projevilo v tom, že původní žalobkyně byla nucena podávat řadu opravných prostředků a účastnit se řady řízení, aby dosáhla vrácení pozemků, na něž měla podle platných restitučních předpisů nárok. Kdyby o nárocích původní žalobkyně bylo rozhodnuto dříve, věděla by původní žalobkyně, jaká část jejích restitučních nároků nemůže být uspokojena vrácením pozemků a v jaké části bude mít nárok na vydání náhradních pozemků. Měla-li by tuto informaci dříve, mohla o vydání náhradních pozemků usilovat už v devadesátých letech na základě tehdy platné právní úpravy. Postupem žalovaného došlo k faktickému zhoršení postavení původní žalobkyně, jelikož ta se dlouhodobě nemohla, bez vyčíslení zbylých restitučních nároků, účastnit vydávání pozemků skrze veřejnou nabídku, resp. dříve formou přímé žádosti o vydání konkrétního pozemku. Vzhledem k uplynulé době se původní žalobkyni nepodařilo získat konfiskované pozemky zpět a jejich část se tak přetavila do nároků na vydání náhradních pozemků. V roce [Anonymizováno] původní žalobkyně uzavřela se svými sestrami smlouvu o postoupení jejich restitučních nároků. Původní žalobkyně vyvinula snahu dne [datum], kdy žádala o vydání pozemků v k.ú. [adresa], čemuž nebylo vyhověno. Další snahy směřovala k získání pozemků ve veřejných nabídkách. Do nich však žalovaný zařazoval podle kontrolního závěru NKÚ níže uvedené kontrolní akce často neobstojné pozemky, což se projevilo např. tím, že k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], k němuž uzavřela původní žalobkyně smlouvu, nebyla zajištěna příjezdová cesta. Z uvedeného důvodu pak byla původní žalobkyně nucena od smlouvy odstoupit. V roce [Anonymizováno] se původní žalobkyně účastnila veřejné nabídky nikoli z důvodu chystané žaloby, ale proto, že jiná, než formální účast v daném kole veřejné nabídky nebyla možná, když sám žalovaný pozemek, k jehož vydání se původní žalobkyně přihlásila, z nabídky odebral. Podaná žaloba z [Anonymizováno] byla reakcí na stažení pozemku z veřejné nabídky z důvodu soudního sporu. I samotní pracovníci Pozemkového úřadu [Anonymizováno] podání žaloby původní žalobkyni výslovně doporučili, navíc jí poskytli vzor takové žaloby. Snaha původní žalobkyně je projevem aktivní a marné snahy k získání náhradních pozemků, což lze opřít také o závěry uvedené v žalovaném vybraných rozhodnutích okresních soudů, v rámci nichž by deset účastí ve veřejné nabídce nebylo považováno za aktivní a marnou snahu oprávněné osoby. Právní předchůdce žalovaného nabízel původní žalobkyni před rokem [Anonymizováno] aby si sama vyhledala vhodné pozemky a požádala o jejich vydání s tím, že jí budou následně převedeny. Původní žalobkyně tak několikráte učinila, avšak bezvýsledně. Původní žalobkyně se tak vzhledem k uvedenému rozhodla požadovat vydání konkrétních náhradních pozemků ve vlastnictví žalovaného jako náhrady za pozemky, které nebyly vydány, aniž by se muselo jednat o pozemek z veřejné nabídky vyhlášené žalovaným. Je judikováno, že případnou omezenou součinnost oprávněné osoby s povinným subjektem nelze klást k tíži oprávněné osoby zejména z důvodu významné nerovnováhy subjektů v rámci takového vztahu, kdy stát jakožto nesrovnatelně silnější strana a formální viník vzniku majetkových křivd, se měl sám postarat o realizace a dosažení smyslu restitučních předpisů, které sám vyhlásil. Navíc Nejvyšší kontrolní úřad ve svém kontrolním závěru z kontrolní akce č. [Anonymizováno], že ze strany žalovaného docházelo při realizaci restitučních předpisů k porušování jejich principů a smyslu, když např. uvedl, že žalovaným nebyly do veřejných nabídek zařazovány obstojné pozemky, ale povětšinou pozemky, které se nepodařilo žalovanému předtím zpeněžit jiným subjektům, než oprávněným osobám, nebo takové pozemky nabízel a vydával bezúplatně obcím, do čehož významně zasáhl Ústavní soud, ČR který svým právním názorem upřednostnil práva oprávněných osob. Takové jednání žalovaného lze hodnotit jako libovůli. Proto původní žalobkyně požadovala vydání konkrétních pozemků. Uvedené pozemky jsou způsobilé k převodu, neboť to nejsou pozemky jmenované § 17 odst. 1 zákona o půdě, ani nejde o pozemky, jejichž převodu brání § 11 či § 17 odst. 3 zákona o půdě. Tyto pozemky nebyly dosud zařazeny do žádné z veřejných nabídek. Pokud jde o převodní cenu uvedených pozemků, není podle názoru původní žalobkyně třeba k jejím určení znaleckého posudku, když se cena pozemků označených jako pastvina (dnes trvalý travní porost) vypočte jako 75 % ceny vypočtené podle BPEJ sazeb přílohy č. [hodnota] vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dále cena pozemků evidovaných jako ostatní plocha činí 3 Kč/m2. Cena pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 tak činí 390 Kč a cena pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 činí 40 788,86 Kč. Celková převodní cena tak činí 41 178,86 Kč.

2. V průběhu řízení původní žalobkyně zemřela a do řízení pravomocným usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve spojení s usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] vstoupil na její místo její syn [Jméno žalobce], který v rámci pozůstalostního řízení po zůstavitelce nabyl neuspokojené restituční nároky původní žalobkyně v celém rozsahu.

3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a namítal, že celkový objem restituční nároků na vydání náhradních pozemků činil cca 8,1 mld. Kč, z nichž zbývá vypořádat necelých 2,5 % nároků. Stát se tedy dostatečně postaral o vypořádání nároků oprávněných osob. Zákon o půdě byl přijat za účelem zmírnění některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989, dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu či upravit vlastnické vztahy k půdě. Žalovaný nesmí uspokojovat nároky oprávněných osob jiným způsobem než formou vyhlašování veřejných nabídek z důvodů nezákonného zvýhodnění konkrétní osoby před osobami ostatními. Původní žalobkyně vypočítává cenu náhradních pozemků v rozporu s předpisy, když tato cena musí být postavena najisto, tedy určena znaleckým posudkem. Z prostého zápisu v katastru nemovitostí vycházet nelze. Je nutné prověřit současný stav náhradních pozemků a jejich cenu ručit podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. ke dni vydání rozhodnutí. Takto určená cena náhradních pozemků je pro oprávněné osoby velmi výhodná a činí průměrně 8 Kč. Právo na výběr náhradního pozemku, jehož vydání bude uplatněno prostřednictvím podané žaloby, má oprávněná osoba zcela výjimečně, a to v případě, kdy prokáže, že její dlouhodobá aktivní snaha získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách je marná a současně prokáže kvalifikovaný nezákonný postup žalovaného při plnění nároků oprávněné osoby. Obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Původní žalobkyně získala první nároky již v roce [Anonymizováno] dále v roce [Anonymizováno], [Anonymizováno] a v roce [Anonymizováno]. Původní žalobkyně disponovala v první polovině roku [Anonymizováno] nároky v celkové výši 341 858,58 Kč. Je zjevné, že pokud by se aktivně snažila zákonnou cestou získat náhradní pozemky za původní majetek, který není ze zákonných důvodů možno vydat, její nároky by byly dávno uspokojeny. Původní žalobkyně se zúčastnila pouze jedné veřejné nabídky z několika vyhlášených v roce [Anonymizováno], a to v [Anonymizováno], z níž získala náhradní pozemek v k.ú. [adresa]. Dále se zúčastnila pouze jedné veřejné nabídky z několika vyhlášených v roce [Anonymizováno], a to v listopadu, z níž získala náhradní pozemek v k.ú. [právnická osoba] [Anonymizováno]. Původní žalobkyně tak nepravdivě tvrdí, že nikdy nebyla úspěšná. Dále se původní žalobkyně účastnila veřejné nabídky až po dvou letech, a to opět pouze jedné veřejné nabídky v roce [Anonymizováno], a to v [Anonymizováno], dále opět po dvou letech dvou veřejných nabídek v [Anonymizováno] a [Anonymizováno] roku [Anonymizováno], dále dvou nabídek v roce [Anonymizováno], a to v [Anonymizováno] a v [Anonymizováno] kdy se zajímala vždy jen o jeden pozemek z celé řady zařazených pozemků. Další veřejné nabídky se zúčastnila původní žalobkyně v [Anonymizováno] roku [Anonymizováno] a poslední veřejné nabídky se zúčastnila v roce [Anonymizováno]. Tuto poslední účast hodnotí žalovaný jako ryze účelovou a nemělo by k ní být přihlédnuto. Celkem od roku [Anonymizováno] se původní žalobkyně zúčastnila pouze 8 kol veřejných nabídek podle zákona o půdě a dvou kol veřejných nabídek podle zákona č. 95/1999 Sb. Do roku [Anonymizováno] měly oprávněné osoby možnost uzavřít se žalovaným dohodu o vypořádání svých nároků a od roku [Anonymizováno] se vedla evidence veřejných nabídek, od roku [Anonymizováno] pak evidence účastí jednotlivých oprávněných osob. Od [datum] se původní žalobkyně mohla účastnit 81 kol veřejných nabídek podle zákona o půdě a 59 kol nabídek podle zákona č. 95/1999 Sb. Z celkových 140 kol nabídek se původní žalobkyně zúčastnila pouze 10 kol veřejných nabídek, z nichž v prvních 2 účastech byla úspěšná. Vzhledem k množství vyhlašovaných veřejných nabídek, které byly dostatečně kvalitativně i kvantitativně obsažné, nelze mít za to, že původní žalobkyně byla dostatečně aktivní, tedy žalovanému neposkytla k uspokojení svých nároků dostatečnou součinnost. Původní žalobkyně tak nenaplnila podmínku dlouhodobé aktivní leč marné snahy svého práva se domoci. Žalobce [Jméno žalobce] se veřejných nabídek neúčastnil vůbec. Liknavost žalovaného nelze dovozovat pouze z délky správního řízení předcházejícího vydání rozhodnutí o nárocích na vydání náhradních pozemků.

4. Soud prvního stupně žalobu svým rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka] v celém rozsahu zamítl a přiznal náhradu nákladů řízení žalovanému, když z provedeného dokazování dovodil, že postup žalovaného vůči původní žalobkyni při uspokojování jejího restitučního nároku nebyl svévolný ani liknavý. Ze samotné délky správního řízení o nároku původní žalobkyně před pozemkovým úřadem do okamžiku nabytí právní moci správního rozhodnutí nelze liknavý postup žalovaného dovozovat. Naopak zásadní problém spatřoval v nedostatečném rozsahu skutečně aktivní účasti původní žalobkyně na veřejných nabídkách a nulovou účastí žalobce. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, načež odvolací soud svým usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť dosavadní jednání žalovaného při uspokojování restitučních nároků žalobce vykazuje znak liknavosti. V dalším řízení tak soud prvního stupně vychází ze závazného právního názoru odvolacího soudu o naplnění znaku liknavosti v postupu žalovaného při uspokojování restitučního nároku žalobce na vydání náhradních pozemků.

5. V průběhu řízení soud svým usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] pravomocně připustil rozšíření žaloby, kdy žalobce namísto původně požadovaných náhradních pozemků nově požadoval vydat náhradní pozemky parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] a parc. č [Anonymizováno] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] [Anonymizováno] [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], tvořící jeden souvislý funkční celek, neboť to s ohledem na délku tohoto řízení považoval za účelné a hospodárné.

6. Žalobce dále doplnil svou žalobu a uvedl, že s ohledem na vhodnost a dostupnost pozemků není ničeho, co by jejich vydání bránilo. Pozemky jsou ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit s nimi žalovaným, jsou zemědělskými pozemky a za tímto účelem jsou i pronajaty. Z územního plánu nevyplývá jiné určení pozemků než pro zemědělskou činnost. K pozemkům nebylo zřízeno právo osobního užívání, nenachází se na nich veřejné pohřebiště, zahrádková či chatová osada nebo tělovýchovné či sportovní zařízení, nejsou zastavěny, nevede se s nimi nedokončené přídělové řízení. Hodnotu náhradních pozemků lze dle žalobce vypočíst postupem podle § 14 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. a přílohy č. 9 vyhlášky.

7. Žalovaný k těmto předpokladům namítal, že pozemky jsou v příslušné evidenci vedeny jako chráněná ložisková území a dopadá na ně režim horního zákona. Dále namítal, že na pozemku parc. č. [hodnota] se nachází stavba a že tento pozemek je určený k zastavění podle územní rezervy. Žalovaný rovněž nesouhlasil s tím, že by postupoval v rámci vypořádání restitučních nároků původní žalobkyně postupoval svévolně či liknavě, neboť pravidelně vyhlašuje veřejné nabídky. Navíc původní žalobkyně, resp. žalobce nenaplnili podmínky pro uspokojení jejich restitučního nároku prostřednictvím žaloby na nahrazení projevu vůle k převodu pozemků nezařazených do veřejné nabídky.

8. Soud věc projednal na jednáních konaných dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], na nichž účastníci setrvali na svých stanoviscích.

9. V průběhu řízení účastníci učinili nesporným výši neuspokojeného restitučního nároku původní žalobkyně, resp. žalobce v rozsahu částky 340 782,22 Kč, účast původní žalobkyně v deseti kolech veřejných nabídek, z čehož byly dvě v letech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] úspěšné, a hodnotu pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] [Anonymizováno] ve výši 870 Kč.

10. Sporným naproti tomu zůstalo, zda žalovaný vůči původní žalobkyni, resp. žalobci postupoval svévolně či liknavě a dále otázka převoditelnosti žalobcem požadovaných náhradních pozemků.

11. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, účastnickým výslechem žalobce a výslechem znalce, z nichž zjistil následující skutečnosti:

12. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] je zřejmé, že Okresní úřad [adresa] – pozemkový úřad rozhodl o vlastnictví tam vyjmenovaných pozemků tak, že určil, že původní žalobkyně a její dvě sestry jsou vlastnicemi některých pozemků, a naopak vyjmenoval ty pozemky, u nichž rozhodl, že těmto účastnicím jejich vlastnictví nesvědčí. Zároveň stanovil, že pozemky nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a přísluší za ně náhrada podle § 11 odst. 2 zákona o půdě.

13. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] je zřejmé, že Okresní úřad [adresa] – pozemkový úřad rozhodl o vlastnictví tam vyjmenovaných pozemků tak, že určil, že původní žalobkyně a její dvě sestry jsou vlastnicemi některých pozemků, a naopak vyjmenoval ty pozemky, u nichž rozhodl, že těmto účastnicím jejich vlastnictví nesvědčí. Zároveň stanovil, že pozemky nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. a) a písm. c) zákona o půdě a přísluší za ně náhrada.

14. Z listiny označené jako opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu ze dne [datum] vyplývá, že původní žalobkyně podala proti rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] opravný prostředek. Rozhodnutím bylo rozhodnuto o určení vlastnictví k nemovitostem podle zákona o půdě. Odvolání bylo podáno do výrokové části, kterým bylo rozhodnuto o tom, že odvolatelka není vlastníkem ve výroku specifikovaných nemovitostí nebo jejich částí. Krajskému soudu bylo podání doručeno v [Anonymizováno].

15. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] je zřejmé, že Okresní úřad [adresa] – pozemkový úřad rozhodl o určení lhůty k zaplacení nedoplatku přídělové ceny do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí ve vztahu k původní žalobkyně a jejím sestrám. Uvedené rozhodnutí se vztahovalo k rozhodnu č.j. [Anonymizováno][Anonymizováno], kterým bylo rozhodnuto o vlastnictví.

16. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO] je zřejmé, že Okresní úřad [adresa] rozhodl o vlastnictví tam vyjmenovaných pozemků tak, že určil, že původní žalobkyně a její dvě sestry jsou vlastnicemi některých pozemků, a naopak vyjmenoval ty pozemky, u nichž rozhodl, že těmto účastnicím jejich vlastnictví nesvědčí. Zároveň stanovil, že pozemky nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě.

17. Podáním ze dne [datum] označené jako odvolání původní žalobkyně se svými dvěma sestrami učinily odvolání, které podaly do rozhodnutí sp. zn. [Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]. Odvolání bylo doručeno do podatelny Krajského soudu v [adresa] v [Anonymizováno] Odvolání bylo podáno do části výroku, kterým bylo rozhodnuto, že nejsou vlastníky vyjmenovaných nemovitostí nebo jejich částí.

18. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] vyplynulo, že odvolací soud zrušil rozhodnutí č.j. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO] potud, pokud jím bylo určeno, že původní žalobkyně a její dvě sestry nejsou vlastnicemi parcel vyjmenovaných v druhé části výroku, a věc vrátil Okresnímu úřadu [adresa] k dalšímu řízení. V ostatních výrocích zůstalo rozhodnutí správního úřadu nedotčeno.

19. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO] je zřejmé, že Okresní úřad [adresa] rozhodl o vlastnictví tam vyjmenovaných pozemků tak, že určil, že původní žalobkyně a její dvě sestry jsou vlastnicemi některých pozemků, a naopak vyjmenoval ty pozemky, u nichž rozhodl, že těmto účastnicím jejich vlastnictví nesvědčí. Zároveň stanovil, že pozemky nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě.

20. Podáním ze [datum] označeným jako odvolání původní žalobkyně se svými dvěma sestrami učinily odvolání, které podaly do rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO]. Odvolání bylo doručeno do podatelny Krajského soudu v [adresa] dne [datum]. Odvolání bylo podáno do části výroku, kterým bylo rozhodnuto, že nejsou vlastníky vyjmenovaných nemovitostí nebo jejich částí.

21. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] vyplynulo, že odvolací soud zrušil rozhodnutí č.j. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO] potud, pokud jím bylo určeno, že původní žalobkyně a její dvě sestry nejsou spoluvlastnicemi části parcel [Anonymizováno] podle dřívějšího pozemkového katastru v k.ú. [adresa], odpovídajících částem parcely [Anonymizováno] podle katastru nemovitostí, a věc vrátil Okresnímu úřadu [adresa] k dalšímu řízení. V ostatních výrocích zůstalo rozhodnutí správního úřadu nedotčeno.

22. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO]. je zřejmé, že Okresní úřad [adresa] rozhodl o vlastnictví tam vyjmenovaných pozemků tak, že určil, že původní žalobkyně a její dvě sestry jsou vlastnicemi některých pozemků, a naopak vyjmenoval ty pozemky, u nichž rozhodl, že těmto účastnicím jejich vlastnictví nesvědčí. Zároveň stanovil, že pozemky nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o půdě. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] v rozsahu rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a [spisová značka].

23. Z listiny ze dne [datum] nazvané jako odvolání soud zjistil, že odvolání do rozhodnutí sp. zn. [Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] podala původní žalobkyně a její dvě sestry. Odvolání směřovalo do výrokové části rozhodnutí, kterou bylo rozhodnuto o tom, že odvolatelky nejsou vlastnicemi tam vyjmenovaných nemovitostí. Odvolání bylo doručeno do podatelny odvolacího soudu v [Anonymizováno]

24. Podáním ze [datum] označené jako doplnění odvolání doplnila původní žalobkyně se svými dvěma sestrami odvolání, které podaly do rozhodnutí sp. zn. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]. Doplnění bylo doručeno do podatelny Krajského soudu v [adresa], ke sp. zn. [Anonymizováno] dne [datum].

25. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], vyplynulo, že odvolací soud částečně potvrdil a částečně zrušil rozhodnutí č.j. [Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud jde o zrušovací část, tak potud, pokud jím bylo určeno, že původní žalobkyně a její dvě sestry nejsou spoluvlastnicemi části parcel [Anonymizováno] až [Anonymizováno] podle dřívějšího pozemkového katastru, odpovídajících částem parcely ve výroku specifikovaných podle katastru nemovitostí a věc vrátil Okresnímu úřadu [adresa] k dalšímu řízení. V ostatních výrocích zůstalo rozhodnutí správního úřadu nedotčeno.

26. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [tituly před jménem] [jméno FO]. je zřejmé, že Okresní úřad [adresa] rozhodl o vlastnictví tam vyjmenovaných pozemků tak, že určil, že původní žalobkyně a její dvě sestry jsou vlastnicemi některých pozemků, a naopak vyjmenoval ty pozemky, u nichž rozhodl, že těmto účastnicím jejich vlastnictví nesvědčí. Zároveň stanovil, že pozemky nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o půdě. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

27. Z listiny označené jako opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu ze dne [datum] vyplývá, že původní žalobkyně a její dvě sestry podaly proti rozhodnutí sp. zn. [Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO]. ze dne [datum] opravný prostředek. Rozhodnutím bylo rozhodnuto o určení vlastnictví k nemovitostem podle zákona o půdě. Odvolání bylo podáno do výrokové části, kterým bylo rozhodnuto o tom, že odvolatelky nejsou vlastnicemi ve výroku specifikovaných nemovitostí.

28. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] vyplynulo, že odvolací soud zrušil rozhodnutí č.j. [Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO]. potud, pokud jím bylo určeno, že původní žalobkyně a její dvě sestry nejsou vlastnicemi nemovitostí v k.ú. [adresa], označených v pozemkovém katastru jako parcela [Anonymizováno], v katastru nemovitostí jako parcela [Anonymizováno], a věc vrátil Okresnímu úřadu [adresa] k dalšímu řízení. V ostatních výrocích a zbytku nevyhovujícího výroku zůstalo rozhodnutí správního úřadu nedotčeno.

29. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO]. je zřejmé, že Okresní úřad [adresa] – pozemkový úřad rozhodl o vlastnictví tam vyjmenovaných pozemků tak, že určil, že původní žalobkyně a její dvě sestry nejsou vlastnicemi uvedených pozemků. Zároveň stanovil, že pozemky nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

30. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO] je zřejmé, že Okresní úřad [adresa] rozhodl o vlastnictví tam vyjmenovaných pozemků tak, že určil, že původní žalobkyně a její dvě sestry jsou vlastnicemi některých pozemků, a naopak vyjmenoval ty pozemky, u nichž rozhodl, že těmto účastnicím jejich vlastnictví nesvědčí. Zároveň stanovil, že pozemky nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o půdě.

31. Z listiny označené jako opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu ze dne [datum] vyplývá, že původní žalobkyně a její dvě sestry podaly proti rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [tituly před jménem] [jméno FO] opravný prostředek. Rozhodnutím bylo rozhodnuto o určení vlastnictví k nemovitostem podle zákona o půdě. Odvolání bylo podáno do výrokové části, kterým bylo rozhodnuto o tom, že odvolatelky nejsou vlastnicemi ve výroku specifikovaných nemovitostí. Krajskému soudu bylo podání doručeno dne [datum].

32. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] vyplynulo, že odvolací soud zrušil rozhodnutí č.j. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO] a věc vrátil Okresnímu úřadu [adresa] k dalšímu řízení. Současně odmítl odvolání odvolatelky [jméno FO]. Právní moci nabyl rozsudek dne [datum].

33. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO] je zřejmé, že Okresní úřad [adresa] – pozemkový úřad rozhodl o vlastnictví tam vyjmenovaných pozemků tak, že určil, že původní žalobkyně a její dvě sestry jsou vlastnicemi označených pozemků a současně zřídil věcné břemeno upravující přístupovou komunikaci k zubní ordinaci.

34. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO] je zřejmé, že Okresní úřad [adresa] – pozemkový úřad rozhodl o vlastnictví tam vyjmenovaných pozemků tak, že určil, že původní žalobkyně a její dvě sestry jsou vlastnicemi některých pozemků, a naopak vyjmenoval ty pozemky, u nichž rozhodl, že těmto účastnicím jejich vlastnictví nesvědčí. Zároveň stanovil, že pozemky nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Právní moci nabylo rozhodnutí dne [datum].

35. Z vyjádření původní žalobkyně ze dne [datum] do řízení před odvolacím soudem sp. zn. [spisová značka] je patrný souhlas s rozhodnutím Pozemkového úřadu [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO].

36. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] vyplynulo, že odvolací soud potvrdil rozhodnutí č.j. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO] v napadené části. V ostatních výrocích zůstalo rozhodnutí správního úřadu nedotčeno.

37. Přípisem ze dne [datum] byl ze strany původní žalobkyně a jejích sester vyzván Okresní úřad [adresa] – pozemkový úřad k sepsání dohody o vydání nemovitostí podle zákona o půdě.

38. Přípis ze dne [datum] adresovala původní žalobkyně a její sestry Pozemkovému úřadu Okresního úřadu [adresa] s výzvou o vydání všech jejich pozemků s odůvodněním, že dne [datum], rozhodlo Ministerstvo zemědělství pod sp. zn. [Anonymizováno] o vydání všech dosud nevydaných pozemků těchto účastnic podle zákona o půdě. Do sepisu přípisu – 9 měsíců, sestry nedostaly žádné vyjádření.

39. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že původní žalobkyně a její sestry podaly stížnost starostovi města [adresa] a žádaly o schůzku, neboť jim dosud nebyly vydány pozemky podle zákona o půdě. Zbývající pozemky, které mají být vydány z titulu restitučního nároku, byly v užívání různých organizací a rozprodávány. Původní žalobkyně se daného domáhala proto, že město hodlalo prodávat pozemky v k.ú. [právnická osoba] i přes nevyřízené nároky oprávněných osob.

40. Z odpovědi starosty města [adresa] [jméno FO], ze dne [datum] plyne, že nechal prověřit celou záležitost majetkovým odborem [právnická osoba] se zjištěním, že pozemky zveřejněné městem za účelem prodeje dražbou pro výstavbu rodinných domů nebyly dotčeny restitučními nároky původní žalobkyně a jejích sester. Dále sdělil, že pozemky pro výše uvedenou výstavbu, ke kterým původní žalobkyně vznesla oprávněné restituční požadavky, jí byly již pozemkovým úřadem vráceny.

41. Z přípisu ze dne [datum] vyplývá, že původní žalobkyně podala stížnost Okresnímu úřadu [adresa] s žádostí o prošetření jejích dosud nevyřízených restitučních nároků podle zákona o půdě.

42. Z vyřízení stížnosti ze dne [datum] je patrné, že Okresní pozemkový úřad [adresa] se vyjádřil ke všem bodům stížnosti se závěrem, že úřad nepostupoval nesprávně při vyřizování restitučního nároku původní žalobkyně.

43. Z informace pozemkového fondu ČR z roku [Anonymizováno], z informačního dopisu pozemkového fondu ČR ze dne [datum] a z informačního dopisu ředitele pozemkového fondu ČR [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] plyne, že jde o listiny, které byly v průběhu let zasílány oprávněným osobám s restitučním nárokem, které nevykazovaly aktivitu a měly dosud nevypořádané restituční nároky, a byli jim hromadně zasílány spolu s informacemi, jak postupovat, s přílohami a formuláři. Doklad o tom, že by byly tyto listiny adresovány paní [jméno FO] chybí.

44. Z listiny označené jako přehled nároků a plnění nároků oprávněné osoby § 11 ze dne [datum] plyne, že oprávněnou osobou je [jméno FO], která disponovala přímými nároky a postoupeným nárokem. Přímé nároky plynuly z rozhodnutí č. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO], ze dne [datum] v celkové výši 452,50 Kč, z rozhodnutí č. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO], ze dne [datum] v celkové výši 299 619,58 Kč, z rozhodnutí č. [Anonymizováno], ze dne [datum] v celkové výši 12 657,50 Kč, který byl částečně čerpán (věcné krytí), přičemž k [datum] činil zůstatek nároku 5 931 Kč, z rozhodnutí č. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO], ze dne [datum] v celkové výši 26 918,17 Kč, z rozhodnutí č. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO], ze dne [datum] v celkové výši 11 861 Kč, tedy disponovala nárokem v celkové výši 344 782,25 Kč. Dále nabyla nárok postoupením z rozhodnutí č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], ze dne [datum] v celkové výši 17 720,50 Kč, který byl celý pokryt věcným krytím, přičemž k [datum] činil jeho zůstatek 0 Kč.

45. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že sestry původní žalobkyně postoupily touto smlouvou nárok na vydání náhradních pozemků v celkové částce 17 720,50 Kč na původní žalobkyni.

46. Z listiny označené jako nároky vybraných oprávněných osob ze dne [datum] je patrný nárok původní žalobkyně ve výši 344 782,25 Kč, kdy krom dvou nároků, které již byly uspokojeny (postoupeny od [jméno FO] a [jméno FO] – dále jen sestry původní žalobkyně) se jednalo o přímé nároky původní žalobkyně.

47. Přípisem ze dne [datum] požádala původní žalobkyně [právnická osoba], pracoviště [adresa] o vydání náhradních pozemků – parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa].

48. Z přípisu ze dne [datum] je zřejmé, že [právnická osoba] [Anonymizováno] územní pracoviště [adresa] odpovídal původní žalobkyni na její žádost o vydání pozemku parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] v k.ú [adresa] tak, že pozemky musí být nejprve restitučně prověřeny a získáno vyjádření příslušných institucí.

49. Z přípisu původní žalobkyně doručeném [právnická osoba] [Anonymizováno] dne [datum] je patrné, že původní žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy č. [spisová značka] z důvodu nezájmu o pozemek v k.ú. [adresa] v důsledku absence přístupu k němu.

50. Z ortofotomapy pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], obec [adresa] je patrná přístupová cesta vedoucí napříč pozemkem.

51. Z přípisu [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že původní žalobkyni oznámil stažení pozemku z veřejné nabídky z důvodu nařízené zatímní úpravy poměrů účastníků usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] dne [datum], č.j. [spisová značka]. Původní žalobkyně se přihlásila o pozemek parc. č. [Anonymizováno] ve smyslu § 11a zákona o půdě do veřejné nabídky uveřejněné dne [datum].

52. Z přípisu [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že jím oznámil žalobci stažení pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa] z veřejné nabídky z důvodu nařízené zatímní úpravy poměrů účastníků usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka].

53. Z usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], je patrné, že soud schválil dohodu dědiců a rozdělení pozůstalosti, a to včetně restitučního nároku dle § 11a zákona o půdě v celkové hodnotě 344 782,25 Kč, který nabyl pozůstalý syn [Jméno žalobce]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

54. Z listiny označené jako žádosti klientů do veřejných nabídek pozemků a přehled úspěšností podaných žádostí ve stavu ke dni [datum] a ve stavu ke dni [datum], ze zápisů [právnická osoba] z vyhodnocení výzev ze dne [datum] a [datum] plyne, že paní [jméno FO] a její syn podali v období od [Anonymizováno] celkem [hodnota] žádostí do veřejných nabídek pozemků, z nichž ve dvou případech byli úspěšní a došlo k uzavření restituční smlouvy, v jednom případě došlo k chybnému složení kauce, pětkrát vzali svoji přihlášku zpět, šestkrát se neúčastnili výzvy, jednou nedostatečně navýšili ve výzvě, tři žádosti podali po mezní lhůtě a tři pozemky byly vyřazeny z nabídky.

55. Z listiny nazvané jako účast klienta ve veřejných nabídkách pozemků se stavem ke dni [datum], z listin označených jako veřejná nabídka pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb. vyhlášená od [datum] ve stavu ke dni [datum] a ke dni [datum], z listin označených jako veřejná nabídka pozemků podle § 7 zákona č. 95/1999 Sb. nebo § 12 zákona č. 503/2012 Sb. vyhlášená od [datum] ve stavu ke dni [datum] a ve stavu ke dni [datum] a ze seznamu pozemků nabídnutých oprávněným osobám podle zákona č. 229/1991 Sb. vyplynulo, že v období od [datum] bylo vyhlášeno na území České republiky celkem 81 kol veřejných nabídek v počtu 186 532 nabídnutých adekvátních pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb. a 59 kol veřejných nabídek v počtu 619 615 nabídnutých adekvátních pozemků podle § 7 zákona č. 95/1999 Sb. nebo § 12 zákona č. 503/2012 Sb., resp. na území [Anonymizováno] kraje bylo od [datum] nabídnuto 26 487 pozemků podle zákona o půdě a 76 313 pozemků podle zákona č. 95/1999 Sb.

56. Žalobce během svého účastnického výslechu vypověděl, že jeho matka se v průběhu let v rozmezí každých tří měsíců opakovaně obracela na [Jméno žalovaného] s žádostmi o vydání náhradních pozemků, přičemž jí bylo úředníky doporučeno, aby si vybrala konkrétní pozemky k vydání. Její snahy ovšem byly kromě jednoho případu neúspěšné. Hledala pozemky zejména v okolí [Anonymizováno] Matka žalobce opakovaně podávala i žádosti do veřejných nabídek a dražeb v [Anonymizováno] kraji, rovněž bez úspěchu. S vyplňováním žádostí jí pomáhali úředníci na úřadu.

57. Z informace o pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 zapsaného na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] a obec [adresa] ve stavu ke dni [datum] a ortofotomap plyne, že žalobce je v katastru nemovitostí zapsaným vlastníkem tohoto pozemku, jedná se o polnost.

58. Z ortofotomap pozemků parc. č. [adresa] a pozemku parc. č. [Anonymizováno] [adresa] plyne, že jde o polnosti v zástavbě s přístupovou cestou.

59. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] ke dni [datum] plyne, že pozemky parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha a parc. č. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, k.ú. [adresa] [Anonymizováno], obec [adresa], jsou ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit s majetkem státu náležející Státnímu pozemkovému úřadu.

60. Z informace o pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 zapsaného na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] [Anonymizováno] a obec [adresa] ve stavu ke dni [datum] a [datum] a ortofotomapy vyplývá vlastnické právo České republiky s příslušností hospodařit s majetkem státu pro [Jméno žalovaného], druh pozemku: trvalý travní porost; pozemek se nachází v památkové zóně a v chráněném ložiskovém území; vlastnické právo je omezeno věcným břemenem chůze a jízdy.

61. Z informace o pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 zapsaného na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] [Anonymizováno] a obec [adresa] ve stavu ke dni [datum] a [datum] a ortofotomapy vyplývá vlastnické právo České republiky s příslušností hospodařit s majetkem státu pro [Jméno žalovaného], způsob využití pozemku: neplodná půda, druh pozemku: ostatní plocha; pozemek se nachází v památkové zóně a v chráněném ložiskovém území.

62. Z výpisu z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 zapsaného na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] [Anonymizováno] a obec [adresa] ve stavu ke dni [datum] vyplývá vlastnické právo České republiky s příslušností hospodařit s majetkem státu pro [Jméno žalovaného], druh pozemku: orná půda; pozemek se nachází v památkové zóně.

63. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], jímž došlo k ocenění pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa] podle zákona č. 229/1991 Sb., v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. podle stavu ke dni [datum], doloženého žalovaným, vyplývá hodnota tohoto pozemku ve výši 870 Kčs. Znalec dospěl k závěru, že jde o rovinatý pruh pozemku lemující hřiště směrem k polní cestě druhu ostatní plocha, jde o neplodnou půdu, a nachází se na něm listnatý živý plot. Pozemek je ve schváleném územním plánu veden jako součást ploch smíšených nezastavitelného území. Ocenění bylo provedeno v souladu s § 14 (ostatní plocha) a § 17 (okrasné dřeviny) vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. s výpočtem [Anonymizováno] m2 á 3 Kčs/m2 ([Anonymizováno] Kčs) + [Anonymizováno] m živého listnatého plotu ve stáří [Anonymizováno] let á 80 Kč – 60 % (480 Kčs). Znalecký posudek obsahuje vymezení úkolu znalce, označení použitých podkladů, popis zjištěných skutečností (nález), jakož i samotný posudek. Posudek obsahuje též znaleckou doložku znalce dle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o.s.ř.“´).

64. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno] [jméno FO] ze dne [datum], jímž došlo k ocenění pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa] podle zákona č. 229/1991 Sb., v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. podle stavu ke dni [datum], z doplnění znalce ze dne [datum], z dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku, z náhledu do programu [jméno FO] [adresa], z přílohy č. [hodnota] - přiřazení dřevin do skupin, z přílohy č. [hodnota] - převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin, ze smlouvy o zřízení věcného břemene č. [spisová značka], z doplnění znalce při jednání dne [datum] a z opraveného znaleckého posudku č. [č. účtu] podle stavu ke dni [datum] vyplývá hodnota pozemků ve výši 218 015 Kčs. Znalec dospěl k závěru, že jde o rovinaté pozemky mírně svažité k jihu druhu orná půda s [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Pozemky jsou ve schváleném územním plánu vedeny jako součást ploch smíšených nezastavitelného území. Na pozemcích se nenacházejí žádné stavby. Pozemek parc. č. [hodnota] je dotčen věcným břemenem práva jízdy a chůze ve prospěch každého vlastníka nemovité věci parc. č. [Anonymizováno], čímž se hodnota pozemku snižuje o 10 000 Kč, a nachází se na něm nezpevněná vyježděná přístupová cesta, má ochranu nemovitosti: památková zóna a chráněné ložiskové území. Znalec ocenil pozemky jako zemědělské pozemky dle § 14 odst. 4 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., neboť šlo o louku či pastvinu, a lesní listnaté porosty v rozsahu [Anonymizováno] m2 dle § 17 odst. 4 vyhlášky v bonitním stupni 1 s ohledem na stáří náletů v rozsahu 24-32 let, věcné břemeno pak ocenil dle § 39a odst. 4 vyhlášky. Chráněné ložiskové území ani památková zóna vliv na oceňování pozemků nemají. Ocenění bylo provedeno s výpočtem ([Anonymizováno] m2 á 3,90 Kčs/m2– 25 %) + ([Anonymizováno] m2 á 4,45 Kčs/m2 – 25 %) + ([Anonymizováno] m2 á 4,55 Kčs/m2 – 25 %) + ([Anonymizováno] á 4,55 Kčs/m2 – 25 %) + ([Anonymizováno] m2 á 3,90 Kčs/m2 – 25 %) + ([Anonymizováno] m2 á 2,25 Kčs/m2) – 10 000 Kč. Opravený znalecký posudek obsahuje vymezení úkolu znalce, označení použitých podkladů, popis zjištěných skutečností (nález), jakož i samotný posudek. Posudek obsahuje též znaleckou doložku.

65. Ze sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne [datum], z rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Mostě ze dne [datum] o zrušení dobývacího prostoru [adresa] a z informace MŽP o chráněných ložiskových územích soud zjistil, že chráněním ložiskovým územím je zajištěna ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání, přičemž chráněné ložiskové území [Anonymizováno] [adresa] vzniklo aplikací § 43 odst. 4 horního zákona rozhodnutím Ministerstva životního prostředí. Ke zrušení dobývacího prostoru [adresa] došlo rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Mostě ze dne [datum] na žádost [adresa] [Anonymizováno] s.p. v [adresa]. V chráněném ložiskovém území nelze zřizovat stavby, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska bez závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti po projednání s obvodním báňským úřadem.

66. Z žádosti žalovaného ze dne [datum] o sdělení Stavebnímu úřadu [adresa], z žádosti žalovaného ze dne [datum] o stanovisko Obvodního báňského úřadu pro území kraje [Anonymizováno], žádosti žalovaného ze dne [datum] o vyjádření České geologické službě, útvaru Geofond a z žádosti žalovaného ze dne [datum] o sdělení [právnická osoba] [adresa] včetně doručenek soud zjistil, že jimi žalovaný vyzval tyto správní orgány k vyjádření, zda zemědělské pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] [Anonymizováno], obec [adresa] nejsou vyloučeny z převodu podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb., zda jsou pozemky určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury či jsou již zastavěné, zda se na nich nacházejí ložiska vyhrazených nebo nevyhrazených nerostů; zda k pozemku parc. č. [hodnota] bylo vydáno rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru.

67. Z vyjádření České geologické služby ze dne [datum] bylo zjištěno, že na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] [Anonymizováno], obec [adresa] nejsou evidována žádná výhradní ložiska nerostných surovin, výhradní ložiska nevyhrazených nerostů ani nejde o území s předpokládanými výskyty ložisek. Na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa] je evidováno výhradní ložisko hnědého uhlí [Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno] a chráněné ložiskové území [Anonymizováno] [adresa].

68. Z vyjádření Obvodního báňského úřadu pro území kraje [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně katastrální mapy plyne, že pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa] je částečně umístěn v chráněném ložiskovém území, neleží ovšem v dobývacím prostoru, přičemž jde o formu stavební uzávěry před ztížením nebo znemožněním dobývání nerostného bohatství. Umístit nebo zřídit stavby nesouvisející s dobýváním lze jen na základě příslušného stavebního úřadu a vyjádření příslušného obvodního báňského úřadu, přičemž stavba nesmí ztížit nebo znemožnit dobývání hnědého uhlí. Pozemek parc. č. [hodnota] proto lze realizovat za podmínek a způsobem, který je uveden v platném územním plánu města [adresa].

69. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností.

70. Další navrhované důkazy (informace v katastru nemovitostí o pozemku p.č. [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa] a obec [adresa] zapsaného na LV č. [hodnota], e-mailová komunikace ohledně výzvy k podání nabídky nároků na převod pozemků – sdělení o podané žalobě ve dnech [datum] a [datum]) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z výše uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

71. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 72. [jméno FO] požádala o vrácení odňatých pozemků podle zákona o půdě. Okresní úřad v [Anonymizováno] pozemkový úřad vedl několikeré a několikaleté správní řízení o vydání konkrétních pozemků, z nichž vzešla rozhodnutí, jimiž byly některé pozemky vydány jí a jejím sestrám [jméno FO] a [jméno FO], vrácení některých odňatých pozemků již však nebylo s ohledem na podmínky jejich vydání stanovené zákonem o půdě možné, proto jim vznikl nárok na vydání pozemků náhradních. [jméno FO] v průběhu řízení o jejích restitučních nárocích opakovaně úspěšně aktivně podávala opravné prostředky proti rozhodnutím pozemkového úřadu, a to z důvodu nesprávnosti a nezákonnosti vydávaných rozhodnutí, kdy pozemkový úřad ve věci rozhodoval na základě neúplných podkladů. Jednotlivá správní řízení pravomocně končila v řadě případů až po několikaletém řízení, navíc po jejich zrušení a vrácení zpět k dalšímu řízení odvolacím orgánem. Konkrétně šlo o řízení vedené pod sp. zn. [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]/[tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], přičemž poslední rozhodnutí nabylo právní moci až v roce [Anonymizováno]. Po právní moci daných rozhodnutí věděla paní [jméno FO], kolik činí její restituční nárok. Ke dni právní moci posledního správního rozhodnutí činil její nárok celkem 344 782,25 Kč. Krom toho nabyla nárok na vydání náhradních pozemků v rozsahu částky 17 720,50 Kč od svých sester na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum].

73. V letech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] žádaly všechny sestry jako oprávněné osoby Pozemkový úřad v [Anonymizováno] o vydání pozemků v k.ú. [právnická osoba]. V [Anonymizováno] [Anonymizováno] podaly stížnosti starostovi [Anonymizováno], jelikož město [adresa] hodlalo prodávat pozemky v k.ú. [právnická osoba] i přes nevyřízené nároky oprávněných osob. Starosta ovšem neshledal žádné pochybení s tím, že pozemky k prodeji v dražbě pro výstavbu rodinných domů nebyly dotčeny restitučními nároky ani jedné ze sester. Další stížnost podala paní [jméno FO] v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ani tehdy [právnická osoba] [adresa] neshledal pochybení při vyřizování jejích restitučních nároků. V [Anonymizováno] [Anonymizováno] pak požádala paní [jméno FO] Pozemkový Fond ČR, územní pracoviště [adresa] o vydání dvou konkrétních náhradních pozemků v k.ú. [adresa]. Žádosti nebylo vyhověno, poněvadž pozemky nebyly restitučně prověřeny a nebylo k dispozici vyjádření příslušných institucí.

74. Od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno] bylo na území České republiky vyhlášeno celkem [hodnota] kol veřejných nabídek podle zákona č. 229/1991 Sb. a celkem [hodnota] kol veřejných nabídek podle § 7 zákona č. 95/1999 Sb. nebo § 12 zákona č. 503/2012 Sb. [jméno FO] v období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno] podala celkem [hodnota] žádostí do veřejných nabídek pozemků a účastnila se celkem deseti kol veřejných nabídek, přičemž byla úspěšná pouze ve dvou, resp. ve třech případech, kdy v roce [Anonymizováno] a [Anonymizováno] uzavřela dvě smlouvy o vydání náhradních pozemků v k.ú. [adresa] (restituční smlouva ze dne [datum] č. [spisová značka]) a [právnická osoba] u [Anonymizováno] (restituční smlouva ze dne [datum] č. [Anonymizováno]). Od restituční smlouvy č. [spisová značka] paní [jméno FO] v roce [Anonymizováno] odstoupila s ohledem na tvrzenou neexistenci přístupové cesty k pozemku v k.ú. [adresa]. V rámci účasti paní [jméno FO] ve veřejných nabídkách v jednom případě došlo k chybnému složení kauce, dvakrát vzala svoji přihlášku zpět, šestkrát se neúčastnila výzvy, jednou nedostatečně navýšila ve výzvě, tři pozemky byly vyřazeny z nabídky a tři žádosti podala po mezní lhůtě, ostatní žádosti paní [jméno FO] byly považovány za platné. V roce [Anonymizováno] [jméno FO] zemřela a právním nástupcem své matky, která byla původní oprávněnou osobou s restitučním nárokem v celkové hodnotě 344 782,25 Kč, se stal usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] její syn [Jméno žalobce], který se rovněž účastnil několika kol veřejných nabídek, avšak bezúspěšně.

75. Pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa] na sebe vzájemně navazují a tvoří jeden funkční celek. Rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v [Anonymizováno] ze dne [datum] došlo ke zrušení dobývacího prostoru [adresa] na žádost [adresa] kombinátu s.p. v [adresa] a na místě dobývací prostoru a jeho okolí vzniklo rozhodnutím Ministerstva životního prostředí chráněné ložiskové území. Chráněním ložiskovým územím je zajištěna ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání, nelze v něm zřizovat stavby, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska bez závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti po projednání s obvodním báňským úřadem (tzv. forma stavební uzávěry), přičemž stavba nesmí ztížit nebo znemožnit dobývání hnědého uhlí.

76. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 zapsaný na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] [Anonymizováno], obec [adresa] je ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit s majetkem státu pro [Jméno žalovaného]. Jde o rovinatý pás neplodné půdy lemující hřiště směrem k polní cestě zapsaný v katastru nemovitostí jako ostatní plocha. Na pozemku se nachází živý listnatý plot v rozsahu cca 15 m. Pozemek se nachází v památkové zóně a v chráněném ložiskovém území, ve schváleném územním plánu je veden jako součást ploch smíšených nezastavitelného území. Ke dni [datum] činila jeho hodnota [hodnota] Kčs, a to na základě znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], jímž došlo k ocenění pozemku podle zákona č. 229/1991 Sb., v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Hodnotu tohoto pozemku učinili účastníci nespornou.

77. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] výměře [Anonymizováno] m2 zapsaný na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa] je ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit s majetkem státu pro [Jméno žalovaného]. Jde o rovinatý pozemek mírně svažitý k jihu druhu orná půda, nacházejí se na něm nálety dřevin staré 24-32 let, přičemž pozemek se nachází v památkové zóně. Na pozemku nejsou evidována žádná výhradní ložiska nerostných surovin, výhradní ložiska nevyhrazených nerostů ani nejde o území s předpokládanými výskyty ložisek. Pozemek je ve schváleném územním plánu veden jako součást ploch smíšených nezastavitelného území. Na pozemku se nenachází žádná stavba.

78. Pozemek parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 zapsaný na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] u [Anonymizováno] obec [adresa] je ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit s majetkem státu pro [Jméno žalovaného]. Jde o rovinatý pozemek mírně svažitý k jihu druhu trvalý travní porost, nacházejí se na něm nálety dřevin staré 24-32 let, přičemž pozemek se nachází v památkové zóně a v chráněném ložiskovém území. Pozemek je ve schváleném územním plánu veden jako součást ploch smíšených nezastavitelného území. Na pozemku se nenachází žádná stavba. Pozemek je dotčen věcným břemenem práva jízdy a chůze ve prospěch každého vlastníka nemovité věci parc. č. [Anonymizováno] a nachází se na něm nezpevněná vyježděná přístupová cesta. Na pozemku je částečně evidováno výhradní ložisko hnědého uhlí [Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno] a chráněné ložiskové území [Anonymizováno] [adresa], pozemek neleží v dobývacím prostoru.

79. Ke dni [datum] činila hodnota pozemků parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno] 218 015 Kčs, a to na základě opraveného znaleckého posudku č. [č. účtu] [jméno FO] ze dne [datum], jímž došlo k ocenění pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Žalobcem požadované náhradní pozemky byly oceněny na částku v celkové výši 218 885 Kč. Zůstatek nároku žalobce ve výši 340 782,22 Kč tedy převyšuje hodnotu požadovaných náhradních pozemků.

80. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále též „zákon o půdě“ či „ZOP“) a zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (dále též „zákon o SPÚ“) s přihlédnutím k ustálené judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu České republiky.

81. Podle § 4 odst. 1 ZOP oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

82. Podle § 6 odst. 1 písm. b) ZOP oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.

83. Podle § 11 odst. 1 ZOP pozemky nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.

84. Podle § 11 odst. 3 ZOP v případě, že podle zvláštních předpisů došlo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby k omezení užívání pozemku tím, že pozemek nebo jeho část je určen pro obranu státu 11) nebo je určen pro těžbu nerostů 12) nebo je na území národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky,, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů prvního stupně nebo chráněného přírodního výtvoru, anebo jsou významným krajinným prvkem nebo má-li překážka bránící vydání pozemku dočasný charakter, je na vůli oprávněné osoby, zda bude požadovat vydání původního pozemku nebo převod jiného pozemku ve vlastnictví státu. Pokud oprávněná osoba požádá o převod jiného pozemku, postupuje se podle § 11a.

85. Podle § 11a ZOP oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

86. Podle § 14 odst. 1 ZOP oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

87. Podle § 17 odst. 1 ZOP nemovitosti ve vlastnictví státu uvedené v § 1 odst. 1 spravují právnické osoby zřízené zákony České národní rady a Slovenské národní rady (dále jen "pozemkové fondy"), s výjimkou pozemků, a) na nichž se nachází veřejné nebo neveřejné pohřebiště, b) které jsou určeny pro obranu státu, c) které jsou určeny rozhodnutím o využití území pro těžbu nerostů, d) chráněných podle zvláštních předpisů.

88. Podle § 28a ZOP pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

89. Podle § 6 odst. 1 zákona o SPÚ podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § [právnická osoba] § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti [právnická osoba] vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b). (Jiným právním předpisem podle § 6 odst. 1 písm. a) je zákon o půdě).

90. Žalobou uplatněný nárok na nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření dohody o vydání konkrétních náhradních pozemků nevyplývá z výslovné zákonné úpravy, ale je odrazem ustálené soudní judikatury (zejména rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, uveřejněný pod č. 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), která za splnění konkrétních podmínek umožňuje oprávněným osobám dosáhnout uspokojení jejich restitučních nároků touto procesní formou, tedy bez nutnosti zařazení konkrétních náhradních pozemků do veřejné nabídky realizované žalovaným. Platí tak, že oprávněné osobě, jíž nemohl být vrácen původní, státem odňatý pozemek, svědčí právo na vydání pozemku náhradního, jehož je možné domáhat se i soudně a lze je realizovat uložením povinnosti žalovanému subjektu k uzavření smlouvy konkrétního znění. Dále platí, že důvodnost žaloby na uložení povinnosti žalovanému subjektu uzavřít s oprávněnou osobou smlouvu o bezúplatném převodu náhradních konkrétních pozemků není třeba při liknavém postupu [právnická osoba] [Anonymizováno] (resp. nyní [právnická osoba]) vázat na podmínku jejich předchozího zahrnutí do veřejné nabídky povinného žalovaného subjektu. K výjimečnému způsobu uspokojení restitučního nároku mimo veřejnou nabídku lze přistoupit tehdy, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž základě je možné postup žalovaného subjektu kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační, přičemž se oprávněná osoba i přes své aktivní přičinění nemůže dlouhodobě domoci svých práv.

91. Problematikou liknavosti a svévole v postupu žalovaného při uspokojování restitučních nároků oprávněných osob, jimž byly přiznány nároky na vydání náhradních pozemků podle zákona o půdě, se opakovaně ve své judikatuře zabýval Nejvyšší soud ČR i Ústavní soud ČR, jejichž závěry jsou aplikovatelné i v poměrech posuzované věci. Nejvyšší soud dovodil, že liknavost či svévoli je možno spatřovat v takovém přístupu žalovaného, který by bezdůvodně a protizákonným způsobem oddaloval možnost uspokojení restitučního nároku konkrétního restituenta v konkrétním případě. Pojmovým znakem liknavosti je tedy určitá neaktivita či zdánlivá aktivita na straně [Anonymizováno] (nyní [právnická osoba]). Liknavost může mít podobu nedostatku veřejných nabídek schopných uspokojit nároky oprávněné osoby (byť postupným čerpáním) či nezařazení vhodného pozemku do veřejné nabídky, byť tomu nebrání žádná zákonná překážka. Delší doba, po niž nárok oprávněné osoby nebyl uspokojen, byť jinak nežádoucí, nedokládá sama o sobě, že by postup [Anonymizováno] byl nekorektní a bránící úspěšnému uplatnění jejích nároků (usnesení NS ČR ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2759/2019). Požadavek aktivní účasti nositele restitučního nároku na veřejných nabídkách žalovaného posuzoval dovolací soud z hlediska prokázané účasti žalobce na těchto nabídkách, přičemž i v případě čtyř doložených účastí (s přihlédnutím k oddalovanému rozhodnutí o restitučním nároku samotném a neuspokojení nároku i v době po více jak dvaceti letech od jeho uplatnění) dovodil splnění tohoto kritéria a v konečném důsledku shledal v jednání žalovaného znak liknavosti svévole (usnesení NS ČR ze dne 9. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 849/2018). Podle aktuální judikatury Ústavního soudu je třeba při posuzování liknavosti [právnická osoba] vzít v potaz jakoukoli aktivitu právního předchůdce oprávněné osoby při uspokojování jejího restitučního nároku, přičemž uplatní-li oprávněné osoby jejich restituční nárok společně, nelze při posuzování liknavosti [právnická osoba] vyžadovat v každém jednotlivém případě stejnou míru aktivního přístupu všech oprávněných osob. Současně nelze přičítat k tíži stěžovatelů, že se jejich aktivita (nebo jejich předchůdců) postupem času snižovala, až (s přihlédnutím k jejich pokročilému věku) postupně ustala; podstatné je, že v minulosti – zejména v době krátce po přiznání restitučního nároku – se uspokojení svých restitučních nároků domáhali (nález ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. I. ÚS 3039/20).

92. Soud vyšel v projednávané věci z nesporného tvrzení procesních stran o účasti původní žalobkyně na veřejných nabídkách žalovaného v rozsahu deseti případů. I při nezohlednění dvou z nich, kdy nebyla podána řádná přihláška, resp. přihláška byla vzata zpět, je třeba mít (vzhledem ke shora uvedené judikatuře Nejvyššího soudu) aktivní účast původní žalobkyně při snaze domoci se uspokojení svých nároků za dostatečnou. Její aktivita, kterou ve shora uvedeném rozsahu rozhodně nelze bagatelizovat a označovat za pouze formální, je přitom bez dalšího přičitatelná i ve prospěch stávajícího žalobce, po němž vzhledem ke shora uvedeným okolnostem posuzované věci nelze požadovat, aby opakovaně podstoupil (co do výsledku velmi nejistý) postup spočívající v účasti na dalších veřejných nabídkách žalovaného. Pro závěr o liknavosti v postupu žalovaného svědčí (ve spojení s prokázanou aktivitou původní žalobkyně) i ta okolnost, že nárok na vydání náhradních pozemků v konkrétní hodnotě byl žalobkyni pravomocně přiznán až po mnohaletém správním řízení po vydání celé řady vadných rozhodnutí pozemkového úřadu. Tím byla žalobkyně vyloučena z možnosti aktivního uplatnění svých nároků na vydání náhradních pozemků v době, kdy byla (popř. měla být) nabídka žalovaného mnohem širší, než v pozdější době.

93. Ze samotné délky správního řízení o nároku žalobce na vydání náhradních pozemků sice nelze dovozovat liknavý přístup žalovaného, avšak v dané věci vyplývá liknavost v postupu žalovaného z celé řady dalších (skutkově významných) okolností a samotné průtahy ve správním řízení (v nyní projednávané věci vedené ještě před Okresním pozemkovým úřadem v [Anonymizováno]) jsou zde pouze podpůrným důvodem pro uvedený závěr. Množství pozemků zařazených do veřejných nabídek v [Anonymizováno] kraji od roku [Anonymizováno] nijak nevypovídá o kvalitě konkrétních nabídek, a to zejména s přihlédnutím k výši restitučního nároku žalobce a k lokaci vhodných náhradních pozemků ve vazbě na nevydané pozemky.

94. Lze proto uzavřít, že zjištěný skutkový stav svědčí pro závěr o existenci znaku liknavosti v postupu žalovaného v projednávané věci. Nic na tom nemění ani informační dopisy, které byly žalovaným rozesílány v průběhu let oprávněným osobám. V řízení nebylo prokázáno, že by byly původní žalobkyni někdy odeslány či doručeny. Pro posouzení důvodnosti žalobního nároku jsou však významné i další předpoklady. Pro vydání náhradních pozemků by měly být splněny další podmínky, a to 1) zda žalobce je osobou oprávněnou ve smyslu zákona o půdě, 2) zda je žalovaný výlučným vlastníkem předmětných náhradních pozemků, 3) zda cena náhradních pozemků nepřevyšuje aktuální zůstatkovou hodnotu uplatněného restitučního nároku oprávněné osoby, 4) zda náhradní pozemky dosud nezahrnuté do veřejné nabídky jsou převoditelné, tedy způsobilé k jejich vydání, tj. zda jsou vhodné a aktuálně dostupné či zda existují překážky pro jejich vydání (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 808/2008, rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 5368/2015).

95. Co se týče prvního požadavku, v řízení bylo prokázáno, že žalobce, na něhož přešly restituční nároky, je osobou oprávněnou ve smyslu § 4 ZOP, a to jako jediný dědic po své matce jako původní oprávněné osobě, jíž v rámci jejího restitučního nároku nebylo možné odňaté pozemky vydat a náležela jí tak za ně náhrada.

96. Ohledně druhého požadavku, v řízení bylo prokázáno, že předmětné náhradní pozemky jsou stále ve výlučném vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno] s příslušností hospodařit s majetkem státu pro žalovaného, jsou zapsány na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa] a všechny pozemky existují. K pozemku parc. č [Anonymizováno] je sjednáno nájemní právo a od roku [Anonymizováno] zřízeno věcné břemeno jízdy a chůze ve prospěch každého vlastníka nemovité věci parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] [Anonymizováno] zatěžující tento pozemek, což není překážkou k jeho převodu, neboť se změnou jejího vlastníka přejdou rovněž práva a povinnosti na nového vlastníka. Tato skutečnost tedy nijak nebrání vydání předmětného pozemku. Věcné břemeno pouze snižuje hodnotu pozemku. Obsah práva odpovídající věcnému břemeni se s převodem vlastnictví k pozemku nezmění a výkon tohoto práva nikterak neomezuje využití pozemku. I tato podmínka pro vydání náhradních pozemků tak splněna byla.

97. Co se týče okolnosti, zda cena náhradních pozemků nepřevyšuje aktuální zůstatkovou hodnotu uplatněného restitučního nároku oprávněné osoby, pak soud zdůrazňuje, že tyto hodnoty jsou v rámci tohoto řízení řešeny pouze jako otázky předběžné, (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 4166/2017), neboť hodnota restitučního nároku oprávněné osoby i hodnota převáděných náhradních pozemků jsou v řízení o nahrazení projevu vůle k převodu konkrétních náhradních pozemků otázkami, jež soud řeší jako otázky předběžné, a jejich řešení není pro soudy v dalších řízeních závazné (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2134/2020). Navíc za univerzální kritérium, s jehož použitím lze porovnat prakticky veškeré pozemky bez ohledu na rozlohu, kulturu nebo kvalitu lze označit cenu pozemků ke dni [datum] (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2586/2019). V průběhu řízení účastníci učinili nesporným výši neuspokojeného restitučního nároku žalobce 340 782,22 Kč a dále hodnotu pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno] na částku 870 Kč. Hodnota pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno] byla zjištěna opraveným znaleckým posudkem č. [č. účtu] vypracovaným znalcem [jméno FO] podle zákona č. 229/1991 Sb., v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. podle stavu ke dni [datum], a byla stanovena na hodnotu 218 015 Kč. O správnosti opraveného znaleckého posudku znalce [jméno FO] doplněného dalšími přílohami, písemným podáním a jeho výslechem při ústním jednání soudu neměl soud pochyb, neboť znalec znalecký posudek a údaje uvedené v něm opravil a obhájil věrohodně a udržitelně, jeho závěry byly jednoznačné. Znalec dostatečně určitě a přesvědčivě vysvětlil, jakým konkrétním způsobem ocenění pozemků provedl, z jakých důvodů, a podle jakých ustanovení vyhlášek vycházel, vysvětlil rovněž, proč přistoupil k aplikaci srážek hodnoty pozemků. S ohledem na shora uvedené je tak zřejmé, že hodnota požadovaných náhradních pozemků nepřevyšuje aktuální zůstatkovou hodnotu uplatněného restitučního nároku oprávněné osoby. K námitkám žalovaného týkajících se vyhodnocení charakteru pozemků určených k zastavění soud uvádí, že jde o otázku právní, kterou je povinen řešit soud, nikoliv znalec. Opraveným znaleckým posudkem č. [č. účtu] byly pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] zcela správně a v souladu s ustálenou judikaturou oceněny jako pozemky nikoliv stavební, neboť jsou evidovány jako pozemky zemědělské (orná půda a trvalý travní porost), na pozemcích se nenachází žádné stavby a v platném územním plánu města [adresa] jsou veden jako součást ploch smíšených nezastavitelného území. Ocenění nevydaných pozemků částkou v celkové výši 218 885 Kč podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. odpovídá § 28a ZOP.

98. Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a ZOP) je nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 ZOP a § 6 zákona o SPÚ, či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (viz např. usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 393/2019), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s pozemkem (viz např. usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2364/2017, rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Soud konstatuje, že žalobcem konkretizované náhradní pozemky jsou součástí zemědělského půdního fondu a z územního plánu obce [adresa] nevyplývá jiné určení pozemků než pro zemědělskou výrobu. Pozemek parc. č. [hodnota] je pronajímán za účelem zemědělské produkce, tudíž by nemělo docházet k problémům s hospodařením s pozemkem k zemědělským účelům a zemědělsky jej obhospodařovat. K pozemkům není zřízeno právo osobního užívání, není na nich zřízeno veřejné či neveřejné pohřebiště, nejsou určeny pro obranu státu, pozemky se nenacházejí ve vojenských újezdech, není na nich zahrádková či chatová osada, tělovýchovné či sportovní zařízení. Nejedená se o historický majetek církve, nebyl k nim uplatněn restituční nárok a ve vztahu k pozemkům není ani vedeno nedokončené přídělové řízení. Pozemky se nenacházejí na území národních parků, národních přírodních rezervací či národních přírodních památek. Pozemky nejsou zastavěny, netvoří ani součást areálu. V rámci opraveného znaleckého posudku č. č. [č. účtu] [jméno FO] a s tím souvisejícího místního šetření bylo vyvráceno, že by se na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno] nacházela stavba, což namítal žalovaný. Dále se nejedná o pozemky určené k zástavbě zemědělskými nebo veřejně prospěšnými stavbami nebo dopravní infrastrukturou. V územním plánu obce [adresa] je pozemek parc. č. [hodnota] veden jako uzemní rezerva. K tomu soud podotýká, že vydání pozemku parc. č. [hodnota] nebrání ani fakt, že je součástí územní rezervy, která představuje pouze dočasné opatření, které může trvat jen po dobu nezbytnou pro prověření možnosti využití pro stanovený záměr. Tato skutečnost není sama o sobě důvodem k nevydání náhradního pozemku. Navíc pro účely ocenění nelze s takovým pozemkem nakládat jako s pozemkem určeným k zastavění (viz rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 4305/2015).

99. Předmětné pozemky rovněž nejsou určeny rozhodnutím o využití území pro těžbu nerostů. Žalovaný v řízení namítal, že pozemky parc. č. [adresa] se nacházejí v chráněném ložiskovém území a dopadá na ně režim § 16 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů (dále též „horní zákon“), tudíž jde o zákonnou výluku bránící převodu náhradních pozemků. Jak již bylo uvedeno výše, rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v [Anonymizováno] ze dne [datum] došlo ke zrušení dobývacího prostoru [adresa] na žádost [adresa] [Anonymizováno] s.p. v [adresa] a na místě dobývací prostoru a jeho okolí vzniklo rozhodnutím Ministerstva životního prostředí chráněné ložiskové území. Předně § 11 odst. 3 ZOP s vydáním pozemků v chráněném ložiskovém území výslovně počítá, což je dovozeno i konstantní judikaturou (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 2910/2020, usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2499/2023 nebo usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 223/2024). Zmiňovaná skutečnost, že náhradní pozemky se částečně nacházejí v chráněném ložiskovém území, nenaplňuje žádný z důvodů vylučující převod zemědělských pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby vypočtených v § 6 odst. 1 zákona o SPÚ. Převod takových pozemků není zapovězen ani § 11 ZOP řešícím problematiku původních naturálních restitucí vydáním státem odňatého pozemku, tak ani § 11a ZOP upravujícím převody náhradních zemědělských pozemků. Taktéž § 11a odst. 6 ZOP předvídá zařazování pozemků s dobývacím prostorem, tím spíš pozemků v chráněném ložiskovém území, do veřejných nabídek, tudíž i možnost jejich převodu na oprávněné osoby jakožto pozemků náhradních. Umístění pozemků v chráněném ložiskovém území nebrání bez dalšího jejich zemědělskému využití, omezení využití pozemků se vztahuje pouze na umístění a zřízení staveb, které nesouvisejí s dobýváním výhradního ložiska, podmíněných závazným stanoviskem dotčeného orgánu (tzv. forma stavební uzávěry), čímž je zajištěna ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání hnědého uhlí. Jako zemědělské pozemky lze proto pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno] využít, a to způsobem, který je uveden v platném územním plánu obce [adresa].

100. Soud tak v řízení nezjistil existenci žádných možných překážek převoditelnosti náhradních pozemků ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o SPÚ, respektive, že se jedná o pozemky vhodné a zařaditelné do veřejné nabídky ve smyslu § 11 odst. 1 ZOP. Všechny pozemky požadované žalobcem soud shledal vhodnými k převodu jako pozemky náhradní. Soud dospěl k závěru, že všechny podmínky pro vydání náhradních pozemků tak byly splněny. Žalobce svůj nárok prokázal, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl v celém rozsahu a nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků.

101. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný (vyjma řízení původně vedeného pod sp. zn. [spisová značka] a spojeného s tímto řízením, když o náhradě nákladů řízení ve vztahu k tomuto řízení již bylo pravomocně rozhodnuto), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 99 520 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 v návaznosti na § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, neboť se jednalo v dané věci o žalobu o nahrazení projevu vůle směřujícího k vzniku právního jednání, tj. smlouvy, a do doby pravomocného rozhodnutí č.j. [spisová značka] o změně žaloby nebyl znám rozsah žalobcem požadovaných náhradních pozemků, sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze sedmnácti úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, doplnění žalobních tvrzení ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], odůvodnění odvolání ze dne [datum], návrh na změnu žaloby ze dne [datum], doplnění tvrzení ze dne [datum] a účast na soudních jednáních ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 218 885 Kč ([spisová značka]), představující cenu požadovaných náhradních pozemků, jejichž hodnotu bylo možné po pravomocném rozhodnutí č.j. [spisová značka] o změně žaloby spolehlivě zjistit, sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. d) a g) a. t. (vyjádření ze dne [datum] a [datum] a účast na soudních jednáních ve dnech [datum] a [datum]), dále 21 náhrad hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále podle § 14 a. t. částka 1 400 Kč představující náhradu za ztrátu času v souvislosti s cestou na sedm jednání v částce 100 Kč za každou z čtrnácti půlhodin, dále částka 4 200 Kč představující náklad žalobce na znalecký posudek č. [č. účtu] znalce [jméno FO] a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 40 000 Kč ve výši 8 400 Kč.

102. Soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta ani související paušální náhrady hotových výdajů, náhrady za ztrátu času, náhradu cestovného či DPH za sepis předběžného opatření ze dne [datum] a za sepis odvolání ze dne [datum], neboť předběžné opatření bylo soudem pravomocně zamítnuto a žalobce tak byl v této části řízení neúspěšný, dále za účasti na jednání před soudem ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum], neboť v těchto dnech žádná jednání soudu neproběhla, dále za účast na jednání soudu dne [datum], z něhož byl zástupce žalobce pro nemoc omluven, za účast na jednání soudu dne [datum], které bylo soudem odvoláno a zástupce žalobce na něm nebyl přítomen. Soud dále nepřiznal žalobci náhradu cestovného v souvislosti s cestami realizovanými ze sídla zástupce žalobce na sedm jednání ke zdejšímu soudu a zpět, neboť zástupce žalobce předložil soudu poměrně vágní vyčíslení cestovného a velké technické průkazy tří různých vozidel, z čehož nebylo možné vyvodit, kdy byla která vozidla použita na jednotlivé cesty zástupce žalobce na jednání soudu a zpět. Soud tak nebyl schopen na základě předloženého vyčíslení provést výpočet cestovného a nemohl tak žalobci přiznat náhradu nákladů řízení za požadované cestovné.

103. Soud žalobci nárok na náhradu nákladů řízení přiznal, ačkoliv žalobce netvrdil, že by žalovanému zaslal předžalobní výzvu ve smyslu § 124a o.s.ř., protože jsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele. Žalovaný si musel být vědom neuspokojeného restituční nároku původní žalobkyně a z dlouhodobého postoje žalovaného bylo zřejmé, že by nároku původní žalobkyně, resp. žalobce nevyhověl, i kdyby mu předžalobní výzva zaslána byla (viz např. usnesení NS ČR sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

104. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

105. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.

106. Pokud jde o náhradu nákladů řízení původně vedeného pod sp. zn. [spisová značka] a spojeného s tímto řízením, byla tato přiznána žalovanému usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] v plné výši z důvodů zavinění zastavení řízení v této části žalobcem.

107. Žalobce byl v předmětném řízení osvobozen od soudních poplatků z podané žaloby podle § 11 odst. 2 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále též „ZSOP“) Podle § 2 odst. 3 ZSOP platí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V daném případě žalovanému, jenž je od soudních poplatků osvobozen podle § 11 odst. 2 písm. a) ZSOP, povinnost k zaplacení soudního poplatku na místo žalobce stanovena nebyla.

108. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

109. Ve věci byl proveden důkaz znaleckým posudkem č. [Anonymizováno][č. účtu], vypracovaným znalcem [jméno FO] z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo určeno znalečné ve výši 6 060 Kč. Záloha na náklady důkazu znaleckým posudkem nebyla požadována, náklady státu proto činily 6 060 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl v řízení úspěšný a nejsou u něj předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, soud v souladu s § 148 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] náklady řízení vzniklé státu, tj. náklady na znalečné v celkové výši 6 060 Kč v zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

110. Náklady řízení vzniklé státu je třeba zaplatit na účet Okresního soudu v [adresa]-[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol].