11 C 126/2022-81

Rubrum

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o 18 634 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 16 134 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 338,58 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 755,22 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 755,22 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 23. 6. 2022 domáhala zaplacení částky 18 634 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen„ právní předchůdkyně“), když nároky právní předchůdkyně za žalovaným z titulu dané smlouvy byly na žalobkyni postoupeny smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny zápůjčky 6 755,22 Kč, poplatku spojeného s poskytnutím a správou úvěru 3 278,78 Kč, smluvní pokuty 6 500 Kč (tj. smluvní pokuty ke dni 1. 2. 2022 ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek úvěru, s nimiž byl žalovaný v prodlení) a poplatků za prodlení a vymáhání dluhu 2 100 Kč, příslušenství je pak tvořeno kapitalizovaným úrokem z prodlení do 1. 2. 2022 ve výši 338,58 Kč za prodlení s hrazením jednotlivých splátek, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 755,22 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 755,22 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaný na smlouvu uhradil 10 500 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a ač byl řádně předvolán, k nařízenému jednání se nedostavil, soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).

3. Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaný podepsal danou žádost, kterou požádal právní předchůdkyni o poskytnutí zápůjčky 20 000 Kč. V žádosti je uvedeno, že žalovaný žije s rodiči, má [anonymizováno] vzdělání, pracuje na plný pracovní úvazek jako [anonymizována dvě slova] u [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], nemá žádnou vyživovací povinnost, čistý měsíční příjem žalovaného byl vyčíslen na [částka], jiné příjmy žalovaný mít dle žádosti neměl, jakož ani splátky u jiné společnosti, interní splátky právní předchůdkyni byly vyčísleny na 6 144 Kč a odhadované měsíční výdaje žalovaného byly vyčísleny na 5 000 Kč. Dále je v žádosti uvedeno, že příjmy žalovaného byly ověřeny z pracovní smlouvy na dobu neurčitou od února 2018 a z výpisů z bankovního účtu za měsíce listopad a prosinec 2018. Za právní předchůdkyni žádost podepsala [jméno] [příjmení].

4. Svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že svědkyně v letech 2012 -2022 pracovala jako [anonymizována dvě slova] pro společnost [právnická osoba] (právní předchůdkyni), její náplní práce bylo sjednávat smlouvy o zápůjčce a vybírat splátky, přičemž za sjednání smlouvy a vybrané splátky získávala provizi. Svědkyně sjednávala i smlouvu uzavřenou se žalovaným. Při sjednávání zápůjček zjišťovala svědkyně od klientů - žadatelů o zápůjčku jejich osobní údaje, příjmy a výdaje a tyto údaje služebním telefonem odesílala do centrály společnosti, kde byl proveden skóring a společnost následně obchodnímu zástupci sdělila, zda a v jaké výši je možno klientovi poskytnout zápůjčku, na toto sdělení se čekalo pár minut. Pokud společnost byla ochotna poskytnout zápůjčku, sepsal obchodní zástupce s klientem smlouvu, v případě hotovostní varianty smlouvy i přímo vyplatil hotovost klientovi. Svědkyně od žadatele o zápůjčku zjišťovala jméno, příjmení, adresu, telefonní číslo, e-mailovou adresu, zaměstnání, příjem, další příjmy domácnosti a výdaje žadatele, a to zejména nájemné, další půjčky a výživné. Z dokumentů si svědkyně vždy vyžádala občanský průkaz a doklad o příjmu, tedy výpisy z účtu nebo výplatní pásky, složenky nebo důchodový výměr. Svědkyně sama nahlédnutí do různých registrů neprováděla. Výdaje se zakládaly pouze na tvrzení žadatele, svědkyně je neměla jak ověřit. Zákaznickou kartu vyplňovala svědkyně se žadatelem, jako ověřené dokumenty mohla označit i ty, které ve skutečnosti neviděla, vždy si však ověřila doklady o příjmu. Pracovní smlouvu žadatel předkládat nemusel, zda k tomu došlo v případě žalovaného, si nepamatuje. Poplatek za zápůjčku se stanovoval podle tabulky určené společností, poplatek se lišil podle výše poskytnuté zápůjčky, typu zápůjčky (hotovostní/bezhotovostní), doby splatnosti a frekvence splácení. Zápůjčky poskytnuté v hotovosti vždy musely být v hotovosti spláceny. Hotovostní zápůjčky měly vyšší poplatky než bezhotovostní, stejně tak zápůjčky s delší dobou splatnosti měli vyšší poplatek než zápůjčky s kratší dobou splatnosti. Po provedení skóringu společnost sdělila, jaký konkrétní typ, s jakou výší a s jakou frekvencí splácení lze žadateli zápůjčku poskytnout, žadatel si tyto parametry nemohl vybrat.

5. Smlouvou o zápůjčce bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaný a obchodní zástupce právní předchůdkyně podepsali danou smlouvu, kde je uvedeno, že se jedná o poskytnutí spotřebitelského úvěru, právní předchůdkyně je identifikována firmou, identifikačním číslem a údajem o zápisu v obchodním rejstříku, žalovaný pak svým jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm. Na smlouvě je vyznačena sleva 20 %. Dále smlouva uvádí, že právní předchůdkyně poskytne žalovanému 13 000 Kč, které žalovaný vrátí spolu s poplatkem 7 534 Kč, který se skládá z úroku 1 730 Kč, částky 4 638 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky 1 166 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve 45 měsíčních splátkách po 457 Kč (resp. 426 Kč pro poslední splátku). Zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 29 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že mu byla hotovost vyplacena. Smlouva pak položky poplatku definuje následovně: -) pojem„ zpracování“ zahrnuje činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedením zákazníka do evidenčního systému [anonymizováno], zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, -) pojem„ doručení“ zahrnuje činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením zápůjčky, -) pojem„ administrativní činnost“ zahrnuje činnost prevence kumulace neuhrazených splátek (telefonická, SMS a písemná upozornění a upomínky v případě zákazníků za prodlení), provoz infolinky, případné vyhotovení duplikátu karty splátek, -) pojem„ flexibilní splácení“ zahrnuje garanci celkové ceny, garanci neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka a veškeré činnosti spojené se změnou splatnosti smlouvy v případě, že zákazník uplatní právo na splátkové prázdniny, -) pojem„ vedení zákaznického účtu“ zahrnuje zpracování splátek zákazníka a aktualizaci účtu, mimořádné přijetí a zpracování splátky celkové dlužné částky na pobočce, -) pojem„ komfortní splácení“ zahrnuje činnosti související s hotovostním režimem splátek, zejména výběry řádných splátek zápůjčky v bydlišti zákazníka nebo jiném místě dle vzájemné dohody, přepravu hotovosti k a od zákazníka, návštěvy zákazníka v jeho bydlišti nebo na jiném místě podle vzájemné dohody v termínech splatnosti splátek zápůjčky a možnost sjednání času návštěvy.

6. Za prokázané vzal soud tvrzení žalobkyně učiněné ve prospěch žalovaného o tom, že tento na smlouvu uhradil 10 500 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek a přílohou č. 1 k této smlouvě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně a žalobkyně dne [datum] podepsaly smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně zavázala žalobkyni postoupit pohledávky za svými dlužníky, které jsou uvedeny v příloze č. 1 ke smlouvě a žalobkyně se za to zavázala uhradit sjednanou úplatu. V příloze č. 1 je pak uvedeno číslo smlouvy [číslo].

8. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně tímto přípisem upozorňuje žalovaného na postoupení dluhu ze smlouvy [číslo] když pohledávka ke dni 1. 2. 2022 měla činit 18 972,58 Kč s příslušenstvím.

9. Výzvou ze dne 10. 2. 2022 a podacím archem České pošty, s. p., ze dne 11. 2. 2022, bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 11. 2. 2022 výzvu k okamžitému zaplacení dluhu ze smlouvy [číslo] do 17. 3. 2022.

10. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022 a podacím lístkem České pošty, s. p., bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 24. 5. 2022 předžalobní výzvu k zaplacení žalované pohledávky. 11. [právnická osoba], bylo prokázáno, že v období ledna 2019 poskytovala banka spotřebitelské splátkové neúčelové úvěry s měsíčním splácením (jiné banka neposkytuje), a to v případě jistiny 13 000 Kč s úrokovou sazbu v rozmezí 4,9 % - 18 % ročně na dobu 10 - 24 měsíců. 12. [právnická osoba], bylo prokázáno, že obvyklá roční úroková sazba u spotřebitelských bezúčelových úvěrů ve výši 13 000 Kč s dobou splatnosti 45 týdnů v týdenních splátkách byla v lednu 2019 ve výši 19,9 %. 13. [právnická osoba], bylo prokázáno, že tato poskytovala v lednu 2019 neúčelové úvěry v rozmezí 10 000 Kč až 19 999 Kč s maximální splatností 24 měsíců a sazbou 15,9 % ročně.

14. Z úřední činnosti je soudu známo, že právní předchůdkyně poskytuje spotřebitelské úvěry s hotovostním splácením na formulářových smlouvách. Formuláře jsou pro úvěry poskytnuté v téže době shodné, liší se subjekty, jistina, doba a frekvence splácení, hotovostní/bezhotovostní splácení. Zápůjčky se shodnými parametry pak mají vždy procentuálně stejnou výši poplatku, v tomto případě 58 % z jistiny úvěru, stejná procentuální výše poplatku je pak při stejné formě zápůjčky dána každému klientovi a liší se jen výše splátky. Tedy hotovostní úvěr splatný v 45 týdenních splátkách má poplatek vždy 58 % z jistiny úvěru bez ohledu na výši jistiny. Čím delší doba splácení, tím vyšší je pak procentuální sazba poplatku. U některých smluv pak právní předchůdkyně poskytuje slevy, kdy o tuto slevu je pak poníženo celkové zatížení poplatkem, jako je tomu v tomto případě.

15. Výpisem z centrální evidence exekucí bylo prokázáno, že tento byl zhotoven 27. 10. 2022 a v dané době byly žalovanému evidovány tři probíhající exekuce zahájené v roce 2021, výpis nevypovídá nic o tom, zda právní předchůdkyně lustrovala žalovaného při uzavření smlouvy v roce 2019.

16. Výpočtem smluvní pokuty a Výpočtem úroků z prodlení se soud jako důkazy blíže nezabýval, když se jedná pouze o interní výpočet provedený žalobkyní, dané listiny mají tedy pouze argumentační a nikoliv důkazní význam.

17. Z dalších důkazů soud nečinil žádná skutková tvrzení.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí zápůjčky 20 000 Kč, právní předchůdkyně o žalovaném zjistila, že žije s rodiči, má [anonymizováno] vzdělání, pracuje na plný pracovní úvazek jako [anonymizována dvě slova] u [právnická osoba] [anonymizováno] v [obec] [anonymizováno], nemá žádné vyživované osoby a jeho čistý měsíční příjem byl [částka], jiné příjmy žalovaný neměl. Dále právní předchůdkyně zjistila dotazem na žalovaného, že neměl mít žádné další splátky, interní splátky právní předchůdkyni byly 6 144 Kč, své měsíční výdaje žalovaný odhadl na 5 000 Kč. Příjmy žalovaného byly ověřeny z výpisů z účtu. Dne [datum], krátce po vyplnění žádosti o půjčku, žalovaný a právní předchůdkyně uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně vyplatila žalovanému 13 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem 7 534 Kč, který se skládal z úroků 1 730 Kč, částky 4 638 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky 1 166 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Na smlouvě je vyznačena sleva 20 %. Zápůjčku spolu s poplatkem měl žalovaný vrátit v 45 měsíčních splátkách po 457 Kč (respektive 426 Kč pro poslední splátku). Zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 29 % ročně. Žalovaný na smlouvu uhradil 10 500 Kč. Ve smlouvě uvedeno, že se jedná o poskytnutí spotřebitelského úvěru, právní předchůdkyně je identifikována firmou, identifikačním číslem a údajem o zápisu v obchodním rejstříku, žalovaný pak svým jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm. Smlouva pak položky poplatku definovala následovně:„ zpracování“ jsou činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedením zákazníka do evidenčního systému [anonymizováno], zpracování nezbytných podkladů a dokumentace,„ doručení“ zahrnuje činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením zápůjčky,„ administrativní činnost“ je činnost prevence kumulace neuhrazených splátek (telefonická, SMS a písemná upozornění a upomínky v případě zákazníků za prodlení) provoz infolinky, případné vyhotovení duplikátu karty splátek;„ flexibilní splácení“ je garance celkové ceny, garance neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka a veškeré činnosti spojené se změnou splatnosti smlouvy v případě, že zákazník uplatní právo na splátkové prázdniny;„ vedení zákaznického účtu“ je zpracování splátek zákazníka a aktualizace účtu, mimořádné přijetí a zpracování splátky celkové dlužné částky na pobočce;„ komfortní splácení“ jsou činnosti související s hotovostním režimem splátek, zejména výběry řádných splátek zápůjčky v bydlišti zákazníka nebo jiném místě dle vzájemné dohody, přeprava hotovosti k a od zákazníka, návštěvy zákazníka v jeho bydlišti nebo na jiném místě podle vzájemné dohody v termínech splatnosti splátek zápůjčky a možnost sjednání času návštěvy. Dne [datum] právní předchůdkyně s žalobkyní sjednaly dohodu, dle které se právní předchůdkyně zavázala žalobkyni postoupit pohledávky za svými dlužníky, kdy jednou z postupovaných pohledávek byla i pohledávka ze smlouvy [číslo] která je projednávána v tomto řízení. Právní předchůdkyně postoupení pohledávek oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Výzvou odeslanou žalovanému dne 11. 2. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžitému zaplacení dluhu ze smlouvy [číslo] do 17. 3. 2022 [právnická osoba], v období ledna 2019 poskytovala spotřebitelské splátkové neúčelové úvěry pouze s měsíčním splácením, a to s úrokovou sazbu v rozmezí 4,9 % až 18 % ročně na dobu 10-24 měsíců. [právnická osoba], poskytovala spotřebitelské neúčelové úvěry v lednu 2019 ve výši 13 000 Kč s dobou splatnosti 45 týdnů v týdenních splátkách s obvyklou roční úrokovou sazbou 19,9 % [právnická osoba], poskytovala v lednu 2019 neúčelové úvěry v rozmezí deset až dvacet tisíc korun s maximální splatnosti 24 měsíců a sazbou 15,9 % ročně. Právní předchůdkyně poskytuje spotřebitelské úvěry s hotovostním splácením na formulářových smlouvách. Formuláře jsou pro úvěry poskytnuté v téže době shodné, liší se subjekty, jistina, doba a frekvence splácení, hotovostní/bezhotovostní splácení. Zápůjčky se shodnými parametry pak mají vždy procentuálně stejnou výši poplatku, v tomto případě 58 % z jistiny úvěru, stejná výše poplatku je pak při stejné formě zápůjčky dána každému klientovi a liší se jen výše splátky. Tedy hotovostní úvěr splatný v 45 týdenních splátkách má poplatek vždy 58 % z jistiny úvěru pro řádnou dobu splácení. Čím delší doba splácení, tím vyšší je pak procentuální sazba poplatku. Poplatek za zápůjčku se stanovuje podle tabulky určené právní předchůdkyní. Procentní výměr se pak nevztahuje jen na úrok, kde je to samozřejmé, ale i ostatní položky poplatku. Zápůjčky poskytnuté v hotovosti vždy musí být v hotovosti spláceny. Hotovostní zápůjčky měly vyšší poplatky než bezhotovostní, stejně tak zápůjčky s delší dobou splatnosti měly vyšší poplatek než zápůjčky s kratší dobu splatnosti. Právní předchůdkyně rozhodovala, jaký konkrétní typ smlouvy, s jakou výší zápůjčky a s jakou frekvencí splácení lze žadateli poskytnout, zákazník na to nemá vliv. U některých smluv pak právní předchůdkyně poskytuje slevy, kdy o tuto slevu je pak poníženo celkové zatížení poplatkem. Za právní předchůdkyni sjednávají smlouvy obchodní zástupci. Obchodní zástupkyně, jež sjednávala smlouvu s žalovaným, ověřila pouze jeho příjem a totožnost, výdaje uvedené žalovaným nijak neověřovala, lze předpokládat, že interní splátky byly právní předchůdkyni známy. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 24. 5. 2022.

19. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

26. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

28. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] dle § 2390 o. z. a násl. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú., když toho dne právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 13 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit spolu s ujednanými poplatky a úrokem. Není sporu o tom, že žalovaný jednal jako spotřebitel, když se identifikoval jako fyzická osoba a z ničeho neplyne, že by jednal v rámci svého podnikání, povolání, či profese, naopak je zjevné, že právní předchůdkyně zápůjčku poskytla jako podnikatelka zaměřující se na poskytování zápůjček, jedná se o právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku a konečně smlouva odkazuje na uzavření spotřebitelského úvěru.

29. Vzhledem ke spotřebitelskému charakteru smlouvy pak soud musel posoudit tzv. prověření úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru vyžaduje řádné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele dle § 86 z. s. ú. pod sankcí absolutní neplatnosti, přičemž se řádným přezkoumáním úvěruschopnosti musí soud zabývat z úřední povinnosti (rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C - 679/18, OPR-Finance; nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18; či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

30. Právní předchůdkyně dostatečně ověřila příjmy žalovaného z jeho výpisů z účtů. Po příjmové stránce tedy nelze právní předchůdkyni nic vytknout, snad mimo svědkyní naznačené praxe, kdy jako ověřené dokumenty mohly být běžně uváděny i dokumenty, které ověřeny nebyly, což se však netýkalo daných výpisů z účtu. Nejzásadnější vady však soud spatřuje na stránce výdajové. V rozporu s rozhodovací praxí (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018; rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39), která právní předchůdkyni jako profesionálce na trhu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů musela být známa, se právní předchůdkyně spolehla výlučně na údaje uvedené žalovaným jako spotřebitelem, aniž by tyto jakkoli ověřila. Lze právní předchůdkyni pouze přiznat, že údaji o interních splátkách žalovaného právě jí jistě disponovala. Naopak co se týče běžných výdajů, jako je bydlení a nutné živobytí (strava, ošacení, běžné léky a zdravotní pomůcky), žalobkyně se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným, i když byly tvrzeny ve velmi nízké výši. Zde je nutno poukázat na to, že byť měl žalovaný vysoký měsíční příjem, to samo o sobě nutně neznamená, že neměl i vysoké nezbytné výdaje či nezacházel se svými prostředky marnotratně. Právní předchůdkyně se však bez dalšího spokojila s tvrzením, že veškeré měsíční výdaje žalovaného, mimo splátek právní předchůdkyni, jsou 5 000 Kč, aniž by alespoň v základu rozklíčovala, co tyto výdaje zahrnují.

31. Soud tak uzavírá, že právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18; a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se domáhá zaplacení požadovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú. K tomu soud doplňuje, že s účinností od 29. 5. 2022 zákonodárce změnil § 87 odst. 1 z. s. ú. tak, že odstranil rozpor národní a evropské právní úpravy (námitka neplatnosti x přihlížení k neplatnosti z úřední povinnosti) a výslovně zakotvil povinnost soudu z úřední povinnosti přihlížet k neplatnosti při zanedbání povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Dříve judikovaná nutnost takto ke spotřebitelským úvěrům přistupovat se tedy nyní výslovně promítla do zákona a zákonodárce tak dřívější a zde uplatňovanou praxi potvrdil. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů.

32. Ke zjevnému narušení dobrých mravů došlo i sjednáním úplaty a poplatků za„ služby“, které ve svém souhrnu dosáhly 58% jistiny pro řádnou dobu splácení a 75 % jistiny pro roční sazbu zpoplatnění úvěru (roční úroková sazba z jistiny + absolutní výše dalších složek poplatku). Dotazy na banky soud zjistil, že při poskytování obdobných úvěrů, jako je předmětný projednávaný úvěr, byla v lednu 2019 roční úroková sazba průměrně 17,94 %. Sazba právní předchůdkyně tak představuje 3,2 násobek běžné roční úrokové sazby, a to byla žalovanému poskytnuta 20% sleva.

33. Soud vychází z úrokové sazby 58 %, neboť při bližším rozboru„ poplatku“ došel k závěru, že se jedná o skrytý úrok a nikoliv zpoplatnění konkrétních služeb/výhod. Stran úroku soud jeho procentuální vymezení nijak nenapadá. Částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení jsou však dle své definice v zásadě činnosti, které pokud by měly být zpoplatněny, pak stejnou paušální částkou bez ohledu na výši jistiny. Vepsání údajů o zákazníkovi do systému, zhotovení smluvní dokumentace, atp. jistě stojí stejnou částku bez ohledu na to, jakou částku si zákazník právní předchůdkyně půjčuje. Formuláře smluv ani osobní údaje zákazníka se přece nezesložiťují podle toho, kolik si zákazník půjčuje. Činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením zápůjčky jistě také stojí stejně, pokud se zákazníkovi veze deset tisíc korun nebo padesát tisíc korun, zvláště když peníze vyplácí obchodní zástupce při uzavření smlouvy, nejedná se tedy o převoz hotovosti k zákazníkovi bezpečnostní agenturou. Pokud jde o tzv. administrativní činnost, tedy ve zkratce náklady na upomínání klienta SMS zprávami, telefonáty, upomínkami či osobní návštěvou, tyto činnosti také stojí stejně bez ohledu na to, zda je v upomínce upomínáno několik tisíc korun či několik desítek tisíc korun. Nadto je třeba upozornit, že vedle těchto nákladů žalobkyně požaduje také úhrady smluvních pokut za upomínky, jedná se tedy o dvakrát účtovanou položku. Stejně tak vedení zákaznického účtu a příjem splátky na pobočce je jistě spojeno se stejnými náklady bez ohledu na výši částky. Stran flexibilního splácení je co do možnosti odkladu splátek možno respektovat, že v tomto poplatku bude zohledněno prodloužení splatnosti, tedy případné úročení poskytnutých prostředků i po dobu, kdy zákazník splácet nemusí, stejně tak garance neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka obsahuje jisté ocenitelné riziko odvislé od zapůjčené částky. Pouze u této položky lze konstatovat, že je možné ji vázat na výši jistiny, ne však u ostatních položek. Jako obhajitelná vypadá také částka za komfortní splácení, která má hradit náklady na hotovostní výběr splátek a dovoz peněz k zákazníkovi (což už je obsaženo v položce„ doručení“, tedy mimochodem jde o duplicitně zpoplatněné činnosti), to by soud ovšem nesměl učinit skutkové zjištění, že zákazník vůbec neměl možnost si vybrat, zda půjčku splatí v hotovosti či ne a tento poplatek mu byl tedy vnucen tak, že buď uzavře smlouvu s poplatkem, nebo ji neuzavře. K takovému jednání však je jediný racionální důvod, a to že v tomto poplatku je skryt další výdělek právní předchůdkyně, jinak by bylo nesmyslné trvat na zpoplatněném hotovostním splácení, pokud by zákazník chtěl platit bezhotovostně – tedy bez nákladů pro obě strany. V této věci pak byly celkové náklady za řádnou dobu splácení takové, že úrok byl 13 % jistiny, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení byla 36 % jistiny a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení byla 9 % jistiny, tyto sazby se pak u typově shodných smluv neměnily a absolutní výše pak byla dána aplikací dané sazby na jistinu úvěru (například věc zdejšího soudu [spisová značka], kde taktéž vystupuje žalobkyně). Z toho důvodu soud jako úrokovou sazbu v daném případě považuje sazbu ve výši 58 %, nikoliv žalobkyní tvrzených a smlouvou uváděných 29 %.

34. Celý ujednaný poplatek tak představuje cenu poskytnutých peněz – cenu zápůjčky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013 ve věci sp. zn. 21 Cdo 869/2012). Za poplatek nebyly poskytovány ekvivalentní služby, jednalo se o skrytý úrok (vizte výše), obdobný závěr učinil například Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 18. 6. 2018 ve věci sp zn. 8 Co 137/2018. Sazba 58 % je pak více než trojnásobkem obvyklé úrokové sazby zjištěné soudem, to v kombinaci s adhezním způsobem uzavírání smlouvy a zjevnou snahou právní předchůdkyně zastírat skutečnou úrokovou sazbu za domnělé služby vede soud k závěru o absolutní neplatnosti ujednání o úrocích pro rozpor s dobrými mravy a pro rozpor se zákazem těžit z nepoctivého jednání. Vzhledem k hospodářskému charakteru smlouvy, jejímž účelem bylo úrok účtovat a tvořit tak podnikatelský zisk, je-li neplatné ujednání o úroku, je neplatná celá smlouva, když bez daného ujednání se vyprazdňuje účel smlouvy, tedy výdělek/zisk na straně právní předchůdkyně.

35. Předmětná smlouva je tak absolutně neplatná hned ze dvou důvodů, právní předchůdkyně, resp. žalobkyně, tak nemá právo na zaplacení úroků z úvěru či poplatků nebo smluvních pokut, nýbrž pouze na vydání případného bezdůvodného obohacení (ve výši nezaplacené jistiny. Ochuzený může dostat jen to, co mu ještě nebylo druhou stranou zaplaceno, neboť o více se jeho majetek nezmenšil. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 13 000 Kč a uhradil 10 500 Kč, zbývá mu tak uhradit 2 500 Kč. Ve smyslu § 2991 o. z. se žalovaný v rozsahu částky 2 500 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na kterou byly pohledávky z předmětné smlouvy postoupeny dle § 1895 o. z. Žaloba je tak důvodná jen co do nároku na zaplacení jistiny, tj. částky 2 500 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalovaného (výrok I.). Ve zbytku pak soud žalobu zamítl (výrok II.).

36. Pokud jde o úroky z prodlení, dle § 87 odst. 1 z. s. ú. je spotřebitel povinen vrátit bezdůvodné obohacení v době přiměřené jeho možnostem. Jedná se o speciální právní úpravu vypořádání bezdůvodného obohacení, kdy o splatnosti rozhodne dohoda stran nebo soud, neuplatní se obecná úprava o. z. Nárok dle § 1970 o. z. tak žalobci nenáleží. Ke stejnému závěru došel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022 ve věci 33 Cdo 3675/2021. Protože k dohodě stran o době vrácení bezdůvodného obohacení nedošlo, určil ji soud jako třídenní za podpůrného užití § 160 odst. 1 o. s. ř.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když zcela zjevně větší míru úspěchu v řízení měl žalovaný, žádné náklady řízení mu však nevznikly.

38. Lhůta k plnění je stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.

Poučení