11 C 128/2021 - 156

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [Anonymizováno] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [anonymizováno] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o uložení povinnosti uzavřít dodatek ke smlouvě takto:

Výrok

I. Rozhodnutí [název správního orgánu] [název úřadu] ze dne [datum], č. j. [název správního úřadu] [číslo jednací], se zcela nahrazuje tak, že řízení o návrhu společnosti [právnická osoba], IČO: [anonymizováno], ve věci sporu mezi podnikateli v elektronických komunikacích o uložení povinnosti odpůrci uzavřít s navrhovatelem dodatek ke smlouvě [název smlouvy] č. [hodnota] ze dne [datum], jehož předmětem je [Anonymizováno] cen za [Anonymizováno] služby, poskytované odpůrcem navrhovateli na základě [název smlouvy] [název smlouvy], o [anonymizováno] %, se dle § 66 odst. 1 písm. g) s. ř. zastavuje pro bezpředmětnost.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů správního řízení částku 2 600 Kč k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta A], advokáta.

III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podle části V. o. s. ř., podanou dne [datum], domáhala vůči žalované nahrazení rozhodnutí [název správního orgánu] ze dne [datum], č. j. [název správního úřadu][Anonymizováno], kterým bylo k rozkladu žalobkyně potvrzeno rozhodnutí předsedkyně [název správního orgánu] [název úřadu] ze dne [datum], č. j. [název správního úřadu][Anonymizováno]., tak, že návrh žalované ze dne [datum] na vydání rozhodnutí o sporu mezi žalobkyní a žalovanou uložením povinnosti žalobkyni uzavřít s žalovanou dodatek ke [Anonymizováno] [název smlouvy] ze dne [datum], jehož předmětem je [Anonymizováno] cen za [Anonymizováno] služby poskytované žalobkyní žalované na základě této [název smlouvy] [název smlouvy] o [anonymizováno] %, se zamítá. Žalobu odůvodnila tak, že nebyly splněny zákonné podmínky pro to, aby [název úřadu] (dále jen jako „[název správního úřadu]“) uložil na návrh žalované žalobkyni povinnost uzavřít dodatek ke smlouvě [název smlouvy] č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen jako „[název smlouvy] [název smlouvy]“). Namítla, že [název správního úřadu] byl k rozhodování věcně nepříslušný, a tedy neměl pravomoc vydat předmětná rozhodnutí, tato jsou tedy nicotná, dále jsou zatížena i dalšími vadami, způsobujícími jejich nezákonnost. Žalobkyně je [Anonymizováno], provozujícím [Anonymizováno] na území ČR, nabízí přitom [Anonymizováno] služby i na velkoobchodní úrovni, tj. obchodním partnerům, kteří dále sami nabízí služby koncovým zákazníkům. Žalovaná je taktéž podnikatelem v oblasti poskytování [Anonymizováno] služeb, působí jako tzv. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] žalobkyně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena [název smlouvy], upravující podmínky propojení jejich sítí ve smyslu §§ [Anonymizováno] odst. 2 a 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících předpisů, ve znění účinném do [datum] (dále jen jako „ZEK“), přičemž příloha č. [hodnota] [název smlouvy] [název smlouvy] upravovala velkoobchodní podmínky přístupu k [Anonymizováno] žalobkyně za účelem poskytování služeb [Anonymizováno] ze strany žalované včetně cenových podmínek této velkoobchodní služby, obsahově se tak jedná o samostatnou smlouvu o přístupu ke službám [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve smyslu § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] [Anonymizováno] ZEK. Žalovaná požadovala v roce 2019 po žalobkyni úpravu podmínek přílohy č. [hodnota] [název smlouvy] [název smlouvy] v podobě [Anonymizováno] cen velkoobchodního přístupu k [Anonymizováno] síti žalobkyně dle návrhu žalované. Když jí žalobkyně nevyhověla, obrátila se na [název správního úřadu] se žádostí o rozhodnutí o ceně formou uložení povinnosti žalobkyni uzavřít s žalovanou navržený dodatek k příloze č. [hodnota], kterým budou [Anonymizováno] ceny dotčených [Anonymizováno] služeb. [název správního úřadu] vydal dne [datum] postupem dle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK stanovisko k předmětu sporu a odmítla svou pravomoc rozhodnout závazným způsobem spor mezi účastníky. Žalovaná se na [název správního úřadu] znovu obrátila návrhem ze dne [datum] na vydání rozhodnutí dle § [Anonymizováno] ZEK. Předsedkyně [název správního orgánu] [název správního úřadu] následně zahájila správní řízení pod č. j. [název správního úřadu][Anonymizováno] a dne [datum] vydala rozhodnutí, kterým žalované vyhověla. Proti rozhodnutí podala žalobkyně rozklad, který byl rozhodnutím [název správního orgánu] [název správního úřadu] zamítnut a rozhodnutí potvrzeno.

2. Rozhodnutí [název správního orgánu] [název správního úřadu] bylo vydáno v civilní věci, není tak vyloučeno z projednání, bylo vydáno k rozkladu žalobkyně a je pravomocné. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť byla rozhodnutím [název správního orgánu] [název správního úřadu] nezákonně dotčena na svých ústavně garantovaných právech, žaloba byla podána v zákonné lhůtě.

3. Žalobkyně k rozhodnutí [název správního orgánu] namítla, že zákonné předpoklady pro vydání rozhodnutí postupem dle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK nejsou naplněny. Spor se netýká povinností uložených ZEK nebo na jeho základě, neboť zde neexistuje žádná povinnost žalobkyně takový dodatek ke Smlouvě [název smlouvy] uzavřít, vyplývající ze ZEK, nebo stanovená na jeho základě, když nezakládá právo žalované nárokovat slevu a povinnost žalobkyně takovou slevu poskytnout. [název správního úřadu] rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni na základě nesprávné interpretace § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK, neboť nebyly splněny podmínky dle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK, na nějž § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK odkazuje. [název správního úřadu] nesprávně aplikoval příslušnou hmotněprávní úpravu, kdy odkázal na pravidla občanského zákoníku, konkrétně princip poctivosti, jako na důvod zásahu do smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, jedná se však o nesprávnou interpretaci tohoto principu, neboť na jeho základě nelze zasahovat do autonomie vůle smluvních stran. [název správního úřadu] nemůže o předmětu sporu za dané situace věcně rozhodnout, neboť by tím zasáhl do smluvní volnosti stran [název smlouvy] [název smlouvy]. [název správního úřadu] může do smluvních vztahů zasahovat jen tehdy, pokud je určen podnik s významnou tržní silou dle § [Anonymizováno] a násl. ZEK a je možné přistoupit k regulaci cen jeho služeb dle § [Anonymizováno] ZEK, a to po splněním zákonem stanovených podmínek. [název správního úřadu] však dosud neprovedl analýzu trhu a žalobkyně nebyla jako podnik s významnou tržní silou označena. Nemůže tak tento postup nahrazovat v rámci rozhodování o soukromém sporu mezi dvěma smluvními stranami, neboť by se tak stala celá regulace podniků s významnou tržní silou podle EECC směrnice a ZEK zbytečnou a [název správního úřadu] byl cenovou hladinu jednotlivých služeb mohl upravovat i mimo rámec těchto pravidel a bez příslušných procesních pojistek. Strany [název smlouvy] [název smlouvy] na sebe převzaly nebezpečí změny okolností v čl. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [název smlouvy] [název smlouvy], jakékoli úvahy [název správního úřadu] o následném vývoji cen je proto nutno odmítnout. Je na žalované, aby nedostatečné úvahy [název správního úřadu], které byly přijaty bez provedení řádné analýzy, náležitě doplnila, podložila a obhájila.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že je zcela nedůvodná a navrhla ji zamítnout, a to z následujících důvodů. Tvrzení žalobkyně jsou účelově konstruovaná pouze s cílem žalovanou poškodit. Účastníci si ve smlouvě sjednali úpravu [název smlouvy] [název smlouvy] formou dodatku v případě, že je nová dohoda vyžadovaná platnými právními předpisy, rozhodnutím příslušného státního orgánu ČR, zejména rozhodnutím o ceně vydaným [název správního úřadu]. Takovým rozhodnutím je právě rozhodnutí předsedkyně [název správního orgánu] [název správního úřadu] a potvrzující rozhodnutí [název správního orgánu] [název správního úřadu]. Žalobkyně zaslala již dne [datum] žalované výpověď [název smlouvy] [název smlouvy], aby obešla obě rozhodnutí a nemusela se jimi řídit. To potvrzuje jednání žalobkyně jako „predátora“ z pozice síly, což jí umožňuje faktické monopolní, resp. oligopolní postavení na [Anonymizováno] trhu v ČR. Žalovaná je tak v nerovném postavení a nemá smluvní volnost, neboť nemá, stejně jako ostatní [Anonymizováno], reálně dostupnou možnost přejít ke konkurenci, která na velkoobchodním [Anonymizováno] trhu v ČR neexistuje.

5. Podáním ze dne [datum] žalovaná doplnila, že k datu [datum] bylo ze strany žalobkyně ukončeno poskytování veškerých [Anonymizováno] služeb na základě jednostranné výpovědi [název smlouvy] [název smlouvy] a odmítnutí žalované uzavřít nové smlouvy o přístupu, jejíž podmínky byly pro žalovanou ještě horší než žalobkyní vypovězená [název smlouvy] [název smlouvy].

6. Dále žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že [název smlouvy] [název smlouvy] je bezesporu [název smlouvy] [název smlouvy] ve smyslu § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK, nelze tak na spor aplikovat údajně přísnější režim pro smlouvy o přístupu. Nejvyšší správní soud potvrdil pravomoc [název správního úřadu] ve sporu mezi žalobkyní a žalovanou rozhodnout, to tedy znamená i případně vyhovět podanému návrhu. Existence sporu má svůj podklad v § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ve spojení s § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK, nikoli v § [Anonymizováno] ZEK. Nejedná se o stanovení cenové regulace, neboť tímto jsou stanoveny povinnosti podniku s významnou tržní silou, které je povinen uplatňovat vůči všem na relevantním trhu, rozhodnutí v rámci sporu však upravuje výlučně vztahy mezi stranami sporu. [název správního úřadu] nijak neobchází pravidla ZEK, neboť má svůj podklad v § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK, naopak pokud by [název správního úřadu] nejednal, porušil by zásadu „zákazu denegatio iustitiae“. Rozhoduje-li [název správního úřadu] soukromoprávní spor na místo soudu, je povinen vycházet ze zásad, na kterých soukromé právo spočívá a kterou je i princip poctivosti. Tu u žalobkyně vidí [název správního úřadu] v systematickém a trvalém odmítání narovnat zjevnou překážku pro konkurenceschopné a profitabilní působení žalované na maloobchodním trhu [Anonymizováno], jakou je právě nemožnost dosahovat ani přiměřeného zisku za současných (nezměněných) podmínek ve Smlouvě [název smlouvy] v obru [Anonymizováno]. Pokud má mít velkoobchodní vztah mezi žalobkyní a žalovanou uzavřený na základě komerční smlouvy smysl a obě strany se nedohodou jinak, měly by nastavené velkoobchodní ceny umožnit žalované přinejmenším se ziskem replikovat v průměru všechny [Anonymizováno] tarify s [Anonymizováno] složkou, které žalobkyně na maloobchodním trhu poskytuje.

7. K výzvě soudu [název správního úřadu] uvedl, že žalobní námitky jsou vesměs opakováním argumentů z rozkladového řízení. Žalobkyně předně nesprávně interpretuje § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK, když zákonný podklad pro vedení předmětného řízení nevychází z § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno][Anonymizováno]ZEK, ale z § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ve spojení s § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK, řízení je pouze vedeno postupem dle § [Anonymizováno] ZEK. Kompetence [název správního úřadu] spor rozhodnout je založena přímo v § [Anonymizováno] ZEK. Co se týče nesprávné aplikace hmotněprávní úpravy, [název správního úřadu] vycházel ohledně věcné problematiky ze stanoviska ze dne [datum], č. j. [název správního úřadu][název úřadu], a posuzoval přiměřenost navržené úpravy velkoobchodních cen ve vztahu k soutěžnímu prostředí na maloobchodním a velkoobchodním trhu [Anonymizováno]. Nepoctivost byla shledána ve způsobu, jaký se žalobkyně zachovala ve smluvním vztahu s žalovanou, když odmítla u vědomí konkrétních okolností jakkoli vyjít vstříc požadavkům žalované. [název správního úřadu] založil rozhodnutí na úvaze, že velkoobchodní vztah mezi žalobkyní a žalovanou má při absenci konkrétní dohody smysl jen tehdy, pokud nastavené velkoobchodní ceny umožní žalované přinejmenším se ziskem replikovat v průměru všechny [Anonymizováno] s [Anonymizováno] službou, které žalobkyně poskytuje na maloobchodním trhu. Co se týče námitky nemožnosti [název správního úřadu] věcně rozhodnout o předmětu sporu, postup podle § [Anonymizováno] a násl. ZEK nepředstavuje jediný způsob, jakým může [název správního úřadu] na základě jemu svěřené pravomoci ingerovat do smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. Cílem předmětného řízení byla náprava konkrétní smluvní nerovnováhy, zcela v souladu s účelem rozhodnutí sporu dle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK. S ohledem na charakter sporného řízení je zcela logické, že k meritornímu řešení dojde, aniž by musela být posouzena existence významné tržní síly. Rozhodoval-li [název správního úřadu] o povinnost k ne/uzavření dodatku ke Smlouvě [název smlouvy], jehož obsahem bylo ujednání o ceně, rozhodoval i minimální (povinné) náležitosti smlouvy, a to v rámci své věcné příslušnosti. [právnická osoba] dle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK se svým charakterem i právními účinky zcela liší od postupu dle § [Anonymizováno] a násl. ZEK. Rozhodnutí nemá žádný vliv na jiné podnikatele či jiné smluvní vztahy, tj. nemá charakter plošného, regulačního opatření, neřeší plošné selhání trhu, ale selhání jednání mezi konkrétními podnikateli v konkrétní otázce. [název správního úřadu] v prvostupňovém rozhodnutí neprovedl ingerenci do smluvní volnosti stran formou nastavení konkrétní ceny, ale z důvodů definovaných v rozhodnutí vyhověl návrhu na uzavření dodatku ke Smlouvě [název smlouvy], kterým dojde ke [Anonymizováno] velkoobchodních cen o [anonymizováno] %. Tímto rozhodnutím tak nebyla úředně (konstitutivně) stanovena cena služby elektronických komunikací, ale byl deklaratorně rozhodnut spor o uzavření dodatku ke smlouvě [název smlouvy] tak, že na straně žalované je (existující) právo na uzavření dodatku o určitém obsahu ke stávající smlouvě.

8. Soud vzal za svá nesporná tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že nejpozději ke dni vyhlášení rozsudku [název smlouvy] [název smlouvy] ze dne [datum], č. [hodnota], zanikla, neexistuje, když k ukončení, resp. zániku dané smlouvy došlo z důvodu výpovědi ze strany žalobkyně.

9. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že dne [datum] vydal [název správního úřadu] stanovisko, č. j. [název správního úřadu][název úřadu], kterým reagoval na žádost žalované ze dne [datum] o rozhodnutí o ceně formou uložení povinnost žalobkyni k uzavření dodatku – nového znění přílohy č. [hodnota] – ceníku [Anonymizováno] ke smlouvě [název smlouvy] mezi žalobkyní a žalovanou č. [hodnota] ze dne [datum]. Rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [název správního úřadu][číslo jednací]., totiž [název správního úřadu] rozhodl o odmítnutí rozhodnout spor, neboť jiné způsoby řešení by lépe přispěly k včasnému vyřešení spolu v souladu s § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] až 4[Anonymizováno]ZEK. Ve stanovisku ze dne [datum] [název správního úřadu] uvedl, že na maloobchodním trhu, jakož i v samotné nabídce žalobkyně došlo od r. [Anonymizováno], resp. [Anonymizováno] k výrazným změnám v podobě nabízených služeb i v chování uživatelů, které ve svém důsledku vedly k poklesu jednotkových cen za [Anonymizováno] [Anonymizováno], což vede k růstu velkoobchodních plateb [Anonymizováno], který s ohledem na konkurenční prostředí nemůže být kompenzován zvýšením maloobchodních cen, resp. výnosů, a zhoršení postavení daného virtuálního operátora, je tak potřebné, aby jednání obou stran o změně uzavřené smlouvy pokračovalo a aby v rámci jednání došlo k celkové revizi podmínek, za kterých jsou služby nabízeny s ohledem na vývoj na maloobchodním trhu, v podobě [Anonymizováno] jednotkových cen, nebo nahrazení těchto cen balíčky služeb, neexistuje však jediný správný způsob řešení. Žalovaná podala dne [datum] k [název správního úřadu] návrh na vydání rozhodnutí dle § [Anonymizováno] ZEK, který doplnila v podání ze dne [datum], aby byla žalobkyni uložena povinnost uzavřít s žalovanou dodatek ke Smlouvě [název smlouvy], jehož předmětem je [Anonymizováno] cen za [Anonymizováno] služby poskytované žalobkyní žalované na základě [název smlouvy] [název smlouvy] o [anonymizováno] %, neboť mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo k smírnému řešení sporu ohledně úpravy cen mezi účastníky a žalobkyně neuvedla žádné konkrétní důvody, proč odmítá uzavřít navržený dodatek. Žalobkyně se vyjádřila k návrhu dne [datum] tak, že jej navrhla zamítnout, přičemž odkázala zejména na nesplnění podmínek dle § [Anonymizováno] ZEK. Rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [název správního úřadu][číslo jednací]., rozhodla předsedkyně [název správního orgánu] [název správního úřadu] tak, že po právní moci rozhodnutí je žalovaná oprávněna písemně vyzvat žalobkyni k uzavření dodatku ke Smlouvě [název smlouvy] č. [hodnota] ze dne [datum], jehož předmětem je nahrazení dosud platného ujednání o ceně za [Anonymizováno] poskytovaná žalobkyní žalované, uvedeného v příloze č. [hodnota], ujednáním o ceně [Anonymizováno] dat [Anonymizováno] o [anonymizováno] %, a žalobkyně je povinna nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení této písemné výzvy žalované dodatek, nejméně v následujícím [název správního úřadu] uvedeném znění, s žalovanou uzavřít. Předsedkyně [název správního orgánu] [název správního úřadu] dospěla k závěru, že je oprávněna v tomto sporu rozhodnout, a poté, co se zabývala otázkou přiměřenosti navržené úpravy velkoobchodních cen ve vztahu k soutěžnímu prostředí na maloobchodním a velkoobchodním trhu [Anonymizováno], dospěla k závěru, že maloobchodní nabídky a [Anonymizováno] velkoobchodního partnera žalobkyně nejsou replikovatelné v cenové úrovni maloobchodních cen žalobkyně a za stávajících velkoobchodních cenových podmínek není podnikání velkoobchodního partnera žalobkyně na maloobchodním trhu udržitelné, přičemž poklesem velkoobchodních cen ve Smlouvě [název smlouvy] o [anonymizováno] % nedojde u žalobkyně k poklesu těchto cen pod nákladově orientovanou úroveň. Předsedkyně [název správního úřadu] uzavřela, že kdyby nevyhověla návrhu žalované na [Anonymizováno] velkoobchodních cen podle [název smlouvy] [název smlouvy], poskytla by žalobkyni konkurenční výhodu nad žalovanou a žalovanou by poškodila. K rozkladu žalobkyně ze dne [datum], doplněnému dne [datum], k němuž se žalovaná vyjádřila dne [datum], rozhodla [název správního orgánu] [název správního úřadu] rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [název správního úřadu][název úřadu], tak, že rozklad zamítla a rozhodnutí předsedkyně [název správního orgánu] [název správního úřadu] ze dne [datum], č. j. [název správního úřadu][číslo jednací].vyř., potvrdila. Uvedla, že napadené rozhodnutí je správné a zákonné a rozklad je nedůvodný, napadené rozhodnutí není nicotné, když podklad pro vedení řízení nevychází z § [Anonymizováno] ZEK, ale z § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ve spojení s § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK, pouze předsedkyně [název správního úřadu] rozhoduje postupem dle § [Anonymizováno] ZEK. Je nerozhodné, zda je řešena smlouva o přístupu, nebo [název smlouvy] [název smlouvy]. Napadeným rozhodnutím nebyla prováděna cenová regulace ve smyslu § [Anonymizováno] a násl. ZEK. Dále [název správního orgánu] [název správního úřadu] uvedla, jak byl aplikován princip poctivosti v předmětném sporu a že pokladem pro posouzení přiměřenosti navržené úpravy cen bylo stanovisko [název správního úřadu].

10. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

11. Žalobkyně je akciovou společností, která zřizuje a provozuje veřejné [Anonymizováno] sítě elektronických komunikací, poskytuje veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně služby přenosu dat a služby přístupu k síti Internet, a poskytuje neveřejně dostupné služby elektronických komunikací (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ke dni [datum]). V rámci tohoto podnikání pak poskytuje [Anonymizováno] služby v ČR i v zahraničí, mj. velkoobchod [Anonymizováno], služby pro [Anonymizováno] (zjištěno z printscreenu internetových stránek žalobkyně pro poskytování velkoobchodních služeb). Žalovaná je společností s ručením omezeným, která poskytuje [Anonymizováno] služby (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku žalované ke dni [datum]), mj. poskytuje internetové připojení pod značku [Anonymizováno] (zjištěno z printscreenu internetových stránek žalované ohledně poskytovaných služeb). Dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná jako společnosti oprávněné zajišťovat veřejnou sít elektronických komunikací a poskytovat prostřednictvím této sítě veřejné telefonní služby na celém území Smlouvu [název smlouvy] č. [hodnota], kterou se v zájmu poskytovat kvalitní a komplexní služby pro své účastníky rozhodly propojit své sítě podle § [Anonymizováno] až [Anonymizováno] ZEK. Ve smlouvě si v čl. 14.2 písm. a) ujednaly, že smlouva bude ukončena písemnou výpovědí kterékoli smluvní strany s výpovědní lhůtou 3 měsíců, která začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Dále v čl. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [název smlouvy] [název smlouvy] na sebe výslovně obě strany vzaly nebezpečí změny okolnosti ve smyslu § 1765 odst. 2 občanského zákoníku. Přílohou č. [hodnota] smlouvy byla úprava služby [Anonymizováno], včetně jednotlivých cen (zjištěno ze [název smlouvy] [název smlouvy] č. [hodnota] mezi žalobkyní a žalovanou ze dne [datum] včetně příloh). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vypověděla Smlouvu [název smlouvy] ze dne [datum] s tříměsíční výpovědní lhůtou, která dle žalobkyně doběhne [datum], tedy oznámila, že nejpozději od [datum] dochází mj. k ukončení poskytování [Anonymizováno] služeb prostřednictvím terminace ve veřejné síti jinak než prostřednictvím sítě žalobkyně a částečnému ukončení [Anonymizováno] provozu účtovaného v [Anonymizováno], a zaslala žalované návrh na uzavření nové [název smlouvy] [název smlouvy] a smlouvy o přístupu k [Anonymizováno] platformě [Anonymizováno] (zjištěno z dopisu ze dne [datum] – výpovědi [název smlouvy] [název smlouvy] a návrhu na uzavření nové [název smlouvy] [název smlouvy] a smlouvy o [Anonymizováno] k [Anonymizováno] platformě [Anonymizováno] od žalobkyně pro žalovanou).

12. Žalobkyně se u správního soudu domáhala vyslovení nicotnosti rozhodnutí [název správního orgánu] [název správního úřadu] ze dne [datum], č. j. [název správního úřadu][název úřadu]. [Anonymizováno] soud v [Anonymizováno] rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], tak, že se žaloba zamítá, neboť [název smlouvy] [název smlouvy] je bezesporu [název smlouvy] [název smlouvy] ve smyslu § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK, přičemž spory z těchto smluv vzniklé a týkající se uzavření jejich změn a dodatků je oprávněn v souladu s § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK rozhodovat [název správního úřadu], svědčí mu tak věcná pravomoc rozhodovat spor mezi žalobkyní a žalovanou ohledně uzavření dodatku [název smlouvy]. Oba správní orgány, předsedkyně [název správního orgánu] [název správního úřadu] i [název správního orgánu] [název správního úřadu], byly věcně příslušné k vydání žalobou napadených rozhodnutí, námitku nicotnosti tedy shledal soud nedůvodnou (zjištěno z rozsudku [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Na základě kasační stížnosti žalobkyně rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že se kasační stížnost zamítá. Uvedl, že vznikne-li mezi osobami, které jsou podle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK oprávněny uzavřít smlouvu o přístupu nebo smlouvu [název smlouvy] sítí, spor o přístup [název smlouvy], [název správního úřadu] má podle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK pravomoc tento spor rozhodnout. Za použití § [anonymizováno] odst. 7 s. ř. buď uloží stranám sporu povinnost uzavřít předložený návrh smlouvy, nebo tento návrh zamítne. Ust. § [Anonymizováno] odst. 7 ZEK vymezuje jednoznačně a úplně předmět sporů, k jejichž rozhodování je [název správního úřadu] na jeho základě příslušný. Není proto žádný důvod, aby se podpůrně uplatnila podmínka obecněji vymezené pravomoci dle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK, že spor se musí týkat povinností uložených ZEK nebo na jeho základě. Odkazuje-li § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK na „postup podle § [Anonymizováno]“, je tím založena toliko použitelnost v něm obsažené procesní úpravy tohoto sporného řízení. Rozhodnutí předsedkyně [název správního orgánu] [název správního úřadu] ani rozhodnutí [název správního orgánu] [název správního úřadu] tak netrpí vadou absolutního nedostatku pravomoci nebo absolutní nepříslušnosti rozhodujícího správního orgánu (zjištěno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

13. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud neprovedl navrhovaný důkaz prezentací časového sledu událostí sporu od roku 2015, výslechem svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [adresa] [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], porovnáním základních ekonomických ukazatelů žalobce a žalované, rozhodnutím komise ze dne [datum]) [Anonymizováno], ve věci [Anonymizováno], tiskovou zprávou [název správního úřadu] ze dne [datum], rozhodnutím komise ze dne [datum] final, ve věci [Anonymizováno] a opatřením obecné povahy č. [Anonymizováno], neboť je považoval za nadbytečné s ohledem na níže uvedené právní posouzení vycházející ze zjištěné skutečnosti, že [název smlouvy] [název smlouvy] nejpozději ke dni vyhlášení rozhodnutí v této věci již netrvala, neboť zanikla výpovědí žalobkyně.

14. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout, a to zejména s ohledem na skutečnost, že [název smlouvy] [název smlouvy] mezi účastníky již zanikla. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

15. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

16. Mezi žalobkyní a žalovanou jako společnostmi oprávněnými zajišťovat veřejnou sít elektronických komunikací a poskytovat prostřednictvím této sítě veřejné telefonní služby na celém území byla dne [datum] Smlouvu [název smlouvy] č. [hodnota], kterou se rozhodly propojit své sítě podle § [Anonymizováno] až [Anonymizováno] ZEK a kterou bylo možno vypovědět bez udání důvodu v tříměsíční výpovědní lhůtě. Žalovaná podala dne [datum] k [název správního úřadu] návrh na vydání rozhodnutí dle § [Anonymizováno] ZEK, aby byla žalobkyni uložena povinnost uzavřít s žalovanou dodatek ke Smlouvě [název smlouvy], jehož předmětem je [Anonymizováno] cen za [Anonymizováno] služby poskytované žalobkyní žalované na základě [název smlouvy] [název smlouvy] o [anonymizováno] %, tomuto návrhu bylo rozhodnutím předsedkyně [název správního orgánu] [název správního úřadu] ze dne [datum], č. j. [název správního úřadu][číslo jednací].vyř., potvrzeným rozhodnutím [název správního orgánu] [název správního úřadu] ze dne [datum], č. j. [název správního úřadu][název úřadu], vyhověno a žalobkyni bylo uloženo nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení písemné výzvy žalované dodatek, nejméně ve znění vymezeném [název správního úřadu] v rozhodnutí, s žalovanou uzavřít. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] Smlouvu [název smlouvy] vypověděla, nejpozději ke dni vyhlášení rozsudku již [název smlouvy] [název smlouvy] v důsledku této výpovědi zanikla. Správní soudy neshledaly nicotnost rozhodnutí předsedkyně [název správního orgánu] [název správního úřadu] ani [název správního orgánu] [název správního úřadu].

17. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

18. Dle § 250e odst. 1 zákona č. 99/1963 sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen jako „o. s. ř.“), soud není vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem. Dle § 250e odst. 2 o. s. ř. soud může vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu. Možnost zopakovat důkazy provedené před správním orgánem není dotčena.

19. Dle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpis (dále jen jako „s. ř.“), řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.

20. Dle § 141 odst. 1 s. ř. ve sporném řízení správní orgán řeší spory z veřejnoprávních smluv (část pátá) a v případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů.

21. Dle § 80 odst. 1 ZEK se přístup zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.

22. Dle § 80 odst. 2 ZEK se v případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo [název smlouvy] [název smlouvy] použijí odstavce 4 až 7 obdobně.

23. Dle § 80 odst. 6 ZEK Úřad vstoupí z vlastního podnětu, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5, nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě [název smlouvy] sítí. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy nebo k důvodům odmítnutí podle odstavce 5 vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám.

24. Dle § 80 odst. 7 ZEK, nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo [název smlouvy] [název smlouvy] sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, rozhodne Úřad na základě návrhu kterékoliv smluvní strany spor o přístupu [název smlouvy] postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Dnem zahájení jednání se rozumí den, kdy smluvní strana prokazatelně předala návrh smlouvy druhé smluvní straně.

25. Žalobkyně podala návrh dle části V. o. s. ř. na nahrazení rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci ve sporném řízení. Zdejší soud je příslušný o věci rozhodnout, žaloba byla podána ve stanovené dvouměsíční lhůtě. Mezi účastníky je sporné, zda napadené rozhodnutí [název správního orgánu] [název správního úřadu] bylo vydáno na základě a v mezích ZEK a zda bylo o návrhu žalované na uložení povinnosti žalobkyni uzavřít s žalovanou dodatek ke Smlouvě [název smlouvy], jehož předmětem je [Anonymizováno] cen za [Anonymizováno] služby poskytované žalobkyní žalované na základě [název smlouvy] [název smlouvy] o [anonymizováno] %, správně rozhodnuto tak, že mu bylo vyhověno.

26. Soud předně připomíná, že na rozdíl od žaloby ve správním soudnictví nevychází soud v řízení podle části V. o. s. ř. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí správního orgánu (srov. § 75 odst. 1 s. ř. s.), ale vychází ze skutkového stavu zjištěného v době rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Pokud tedy dojde ke změně skutkových okolností, musí soud toto vzít v úvahu a od toho se odvíjí jeho rozhodnutí o ne/nahrazení rozhodnutí správního orgánu.

27. Taková změna okolností právě v této věci nepochybně nastala, neboť žalobkyně vypověděla Smlouvu [název smlouvy], k níž měla být dle návrhu žalované uložena povinnost uzavřít příslušný dodatek. Předmětná [název smlouvy] [název smlouvy] č. [hodnota] ze dne [datum] tedy dle nesporných tvrzení účastníků ke dni vyhlášení rozhodnutí v této věci zanikla a neexistuje.

28. Řízení vedené dle ZEK se přitom v případě absence konkrétní právní úpravy řídí obecnými ustanoveními s. ř., neboť ZEK jeho použití nevylučuje. Dle s. ř. pak správní orgán správní řízení zastaví v případě, že žádost se stala zjevně bezpředmětnou (§ 66 odst. 1 písm. g) s. ř.). Tak se stane v případě, že předmět řízení odpadne, a to v důsledku změny právního nebo skutkového stavu (např. když zadavatel v průběhu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele uzavře smlouvu na veřejnou zakázku – viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 4 As 249/2014-43). Tato úprava je pak použitelná i ve sporném řízení dle § 141 odst. 1 s. ř., které je zahajováno jen na návrh. Takovým řízení je i řízení vedené [název správního úřadu] podle § 80 odst. 7 ZEK postupem dle § 127 ZEK.

29. Jelikož došlo k zániku [název smlouvy] [název smlouvy], u níž byla žalobkyni uložena povinnost uzavřít příslušný dodatek [Anonymizováno] cen o [anonymizováno] %, stal se návrh žalované na uložení této povinnosti zjevně bezpředmětným. K zaniklé smlouvě nelze již dodatek uzavřít a tuto povinnost po žalobkyni vymáhat. Proto se soud nezabýval dalšími námitkami žalobkyně a žalované ve vztahu k napadenému rozhodnutí a rozhodl ve výroku I. tak, že nahradil rozhodnutí správního orgánu, [název správního orgánu] [název správního úřadu], a to tak, že řízení o návrhu žalované ve věci sporu mezi podnikateli v elektronických komunikacích o uložení povinnosti žalobkyni uzavřít s žalovanou dodatek ke smlouvě [název smlouvy] č. [hodnota] ze dne [datum], jehož předmětem je [Anonymizováno] cen za [Anonymizováno] služby, poskytované žalobkyní žalované na základě [název smlouvy] [název smlouvy], o [anonymizováno] %, dle § 66 odst. 1 písm. g) s. ř. zastavil pro bezpředmětnost.

30. Dle § 250l o. s. ř., nahrazuje-li rozsudek soudu alespoň zčásti rozhodnutí správního orgánu (§ 250j odst. 2) nebo pozbylo-li rozhodnutí správního orgánu alespoň zčásti svou účinnost (§ 250h odst. 3), rozhodne soud znovu o náhradě nákladů řízení, které vznikly v řízení před správním orgánem, pokud bylo v tomto řízení o náhradě rozhodnuto.

31. Dle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] ZEK předseda [název správního orgánu] přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může předseda [název správního orgánu] náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu předseda [název správního orgánu] přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze předsedy [název správního orgánu]. Předseda [název správního orgánu] přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

32. Jelikož bylo nahrazeno rozhodnutí správního orgánu, soud byl povinen rozhodnout rovněž o nákladech správního řízení ve smyslu § 250l o. s. ř. V daném případě bylo rozhodnuto dle § 127 odst. 4 ZEK, ve znění účinném do [datum], tak, že žalobkyni byla přiznána [název správního orgánu] nákladů řízení ve výši 2 600 Kč, neboť byla v řízení plně úspěšná, jelikož řízení bylo zastaveno, ZEK neobsahuje žádnou právní úpravu obdobnou § 150 o. s. ř. (viz níže). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 10 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 1 000 Kč za rozklad dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalobkyně ve správním řízení nedoložila doklad o tom, že je plátcem DPH, soud tedy nerozhodl o náhradě za daň z přidané hodnoty.

33. O náhradě nákladů soudního řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, ačkoliv byla v řízení zcela úspěšná. Soud dospěl k závěru, že jsou zde důvody zvláštního zřetele hodné, neboť to byla nepochybně žalobkyně, která zavinila, že žalobě muselo být bez dalšího vyhověno, aniž by došlo k přezkumu zákonnosti napadených rozhodnutí, když vypověděla Smlouvu [název smlouvy] a tím učinila obě rozhodnutí správních orgánů obsoletními, uložení [název správního orgánu] nákladů k úhradě žalované by tak soud za takové situace považoval za nespravedlivé. Rovněž nebylo možno rozhodnout dle § 143 o. s. ř., neboť nelze dospět k závěru, že žalovaná nezavdala příčinu k podání návrhu na zahájení řízení, neboť aby došlo k nahrazení (i když nevykonatelného) rozhodnutí správního orgánu, neměla žalobkyně jiné možnosti, než se tohoto domáhat žalobou podle části V. o. s. ř. V rámci soudního řízení pak mohla žalovaná vzít návrh na zahájení správního řízení zpět, což však neučinila a trvala na projednání dané věci.

Poučení