11 C 128/2024 - 41

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení 145 083 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 145 083 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 145 083 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 145 083 Kč za dobu od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 900 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 145 083 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] (dále jen „OS [adresa]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že posuzované řízení probíhalo ode dne [datum] (podání žaloby) do dne [datum] (právní moc končeného rozhodnutí) a bylo vedeno na podkladě žaloby, kterou se vůči němu tamní žalobci domáhali zřízení věcného břemene – posléze služebnosti – cesty přes pozemek v jeho vlastnictví. Žaloba byla (konečně) změnou rozhodnutí prvostupňového soudu odvolacím soudem zamítnuta jako nedůvodná. Stalo se tak poté, co v mezidobí ve věci rozhodoval dovolací soud, který – jakkoli rozhodnutí odvolacího soudu rušil především pro nedostatky jeho rozsudku – s ohledem na obsah spisu důrazně upozornil na fakt, že je namístě o takovém rozhodnutí uvažovat, a to již s ohledem na vyjádření žalobce k žalobě. Přestože žaloba byla od počátku zjevně nedůvodná, řízení o ní trvalo ve vztahu k žalobci, tedy poté, co mu byla žaloba dne [datum] doručena, 13 let, 5 měsíců a 14 dnů.

3. V důsledku uvedené délky řízení, kterou považoval za nepřiměřenou, vznikla žalobci nemajetková újma, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích, a to v částce 377 575,50 Kč. Takto formulovaný nárok žalobce uplatnil u žalované žádostí ze dne [datum]. Žalovaná stanoviskem ze dne [datum] žalobci přiznala zadostiučinění ve výši 168 867 Kč, kdy vycházela ze základní částky za rok trvání řízení ve výši 17 000 Kč a zadostiučinění především krátila o 30 % z důvodu „skutkové a právní složitosti řízení“. O dalších 10 % žalovaná zadostiučinění krátila proto, že se na rozhodování o věci podílelo více stupňů soudní soustavy. Ve prospěch žalobce (navýšením základní částky o 20 %) žalovaná naopak hodnotila fakt, že soudy v průběhu řízení opakovaně vážně pochybily. S takovýmto vyřízením své žádosti žalobce nesouhlasil. Žalobce předně vyjádřil přesvědčení, že žalovanou užitá základní částka 17 000 Kč za rok trvání řízení nekoresponduje s celkovou délkou posuzovaného řízení trvajícího 13,5 roku, neboť taková délka řízení se již velmi významně vymyká představě o tom, kdy by se měl účastník řízení dočkat rozhodnutí soudu ve své věci. Za přiměřenou proto žalobce považuje částku přinejmenším 18 000 Kč za rok, resp. první dva roky řízení. Dále žalobce nesouhlasil se snížením základní částky o 30 % z důvodu skutkové a právní složitosti věci, neboť věc skutkově, ani právně nikterak složitá nebyla. Žaloba byla od počátku zjevně nedůvodná, což bylo z obsahu spisu zřejmé, a také na to upozornil dovolací soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum]. Již ve vyjádření k žalobě žalobce vysvětlil, že není opodstatněná, když tehdejším žalobcům prokazatelně nabídl reálnou a právu odpovídající možnost přístupu do nemovitosti, oni se však žalobou domáhali rozšíření této možnosti nad rámec zákona a k újmě na vlastnických právech žalobce. Jejich žaloba tak byla šikanózní a z pohledu práva neopodstatněná. K takovému závěru, který nakonec stál za vydáním konečného rozhodnutí ze dne [datum], nebylo třeba vést 13,5 roku trvající řízení, neboť konstantní judikatura se již dříve k možnosti zřízení věcného břemene vyjádřila jasně a jednoznačně a požadavek tehdejších žalobců v souladu s touto judikaturou zjevně nebyl. O právní složitosti věci proto hovořit nelze. Také skutková situace byla zřejmá. Zpracování několika znaleckých posudků (a vůbec vedení mnoho let trvajícího řízení) bylo s ohledem na zřejmou neopodstatněnost žalobního požadavku nadbytečné, zejména když si soud prvého stupně po vyjádření žalobce k žalobě a již v počátku řízení ozřejmil místním šetřením, že tehdejší žalobci možnost přístupu do domu, v němž vlastní bytové jednotky, mají, když jim žalobce částečné využití svého pozemku po tento účel nabídl. Pokud soud prvého stupně (a posléze bohužel i soud druhého stupně) z řízení, které nebylo skutkově složité, o věci, která již byla judikována, učinil „skutkově a právně složitou věc“, nemůže to jít ve věci stanovení finanční satisfakce ke škodě žalobce. Rovněž dle žalobce nemůže obstát poukaz žalované na to, že délka řízení byla ovlivněna také jeho přerušením. Přerušení posuzovaného řízení do skončení řízení o další žalobě tehdejší žalobkyně, která se vůči žalobci a obci domáhala určení, že vlastníkem pozemku parc. č. [číslo] je obec [adresa] (dále jen „obec [adresa]“), bylo totiž v podstatě dalším dvouletým průtahem v posuzovaném věci. Jak je zřejmé z obsahu spisu OS [adresa] sp. zn. [spisová značka], soud prvého stupně sice rozhodl rozsudkem ze dne [datum], ten však byl usnesením ze dne [datum] zrušen odvolacím soudem pro nepřezkoumatelnost, když v jeho odůvodnění absentovalo právní posouzení věci. Stejně pak rozhodl soud prvého stupně rozsudkem ze dne [datum], do něhož jakési právní odůvodnění doplnil, aniž se však jakkoli vyjádřil k námitce nedostatku aktivní legitimace tehdejší žalobkyně, kterou vznesl tehdy žalovaný žalobce již ve vyjádření k žalobě. Jen proto, že tento druhý zamítavý rozsudek již nebyl napadnut odvoláním tehdejší žalobkyně, řízení o žalobě skončilo pravomocným rozhodnutím, takže přerušené posuzované řízení mohlo pokračovat. Důvodem ke snížení zadostiučinění pak nemůže dle žalobce být ani to, že tehdejší žalobci měnili žalobu a strany byly vyzývány k doplnění svých tvrzení a důkazních návrhů. Pokud tehdejší žalobci podali žalobu, jejíž požadavek nebyl zcela jasný, takže museli být vyzýváni k jejímu doplnění a opravě, a posléze měnili petit s ohledem na to, že vstoupil v účinnost nový občanský zákoník, jedná se o procesní postupy, které lze vyřešit v krátku; avšak s ohledem na to, že nedůvodnost žaloby byla zřejmá již v prvních měsících, ani dispozice žalobou, ani dotazy soudu na doplnění tvrzení a důkazních návrhů nelze považovat za účelný postup soudu směřující k včasnému vydání spravedlivého rozhodnutí. Dále žalobce nesouhlasil se snížením základní částky zadostiučinění o 10 % „z důvodu počtu stupňů soudní soustavy podílejících se na rozhodování“ s tím, že „je nutno zohlednit, že ve věci opakovaně rozhodoval odvolací a jednou také dovolací soud“. Věc nebyla skutkově, ani právně složitá, když žalobní požadavek nerespektoval platnou právní úpravu a její výklad učiněný již dříve ustálenou judikaturou. Takový požadavek samozřejmě mohli tehdejší žalobci vznést, soud však „zná právo“, tedy právní úpravu, již má vykládat v souladu s judikaturou, a na to by se účastník řízení měl moci spolehnout. Nemůže jít proto k jeho tíži, pokud ve věci rozhodovalo několik soudních instancí, jestliže na rozpor žalobního požadavku s judikaturou musel upozornit soudy prvého a druhého až Nejvyšší soud (dále jen „NS“), na který se žalobce obrátil s dovoláním, když okresní, ani krajský soud jeho oprávněnou obranu nevyslyšely. V této souvislosti žalobce též namítl, že dovolací soud rušil rozhodnutí odvolacího soudu z důvodů formálních pochybení (vad rozsudku), které mu neumožnily postupovat jinak. Příčinou opakovaného rozhodování na několika stupních soudní soustavy tak nebyla složitost věci, ale pochybení, k nimž v průběhu řízení došlo, a to bohužel i na úrovni krajského soudu. Taková situace však nemůže být důvodem ke snížení zadostiučinění. Kdyby tomu tak bylo, byl by účastník řízení ve věci satisfakce „potrestán“ za pochybení soudů, což rozumně ospravedlnit nelze. Dále žalobce namítl, že v průběhu posuzovaného řízení došlo k zásadním procesním pochybením, která jsou naopak důvodem pro další navýšení zadostiučinění. To ostatně uznala i žalovaná, když náhradu žalobci navýšila o 20 %, žalobce je však přesvědčen, že navýšení by mělo být vyšší, a to 40%. K tomu žalobce předně uvedl, že poté, co ve věci podal dovolání proti rozsudku krajského soudu ze dne [datum], byl spis založen na spisovnu, odkud se „vynořil“ až po dvou letech. Takto vzniklý dvouletý průtah je neomluvitelný. Další, přinejmenším roční, průtah znamenalo přerušení řízení do skončení věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], jež neprobíhalo procesně korektním způsobem. Dále soud prvého stupně v posuzovaném řízení rozhodl rozsudkem ze dne [datum], kterým žalobě vyhověl, nerozhodl však o celém předmětu řízení, takže po dvou měsících musel vydat doplňující rozsudek. Následně bylo řízení komplikováno pochybeními soudu prvého stupně při vyměření soudního poplatku žalobci a především vadami při doručování rozsudku, pro něž byl dokonce spis vracen z krajského soudu zpět bez projednání věci. Období těchto pochybení bránících projednání druhého rozsudku okresního soudu trvalo více než rok (rozsudek ze dne [datum], konečné předložení spisu krajskému soudu dne [datum]). Dále žalobce uvedl, že posuzované řízení pro něho mělo velký význam. Řízení se týkalo nemovitosti, ve které žalobce bydlí a dotčený pozemek parc. č. [číslo] měl sloužit pro volnočasové a rekreační účely. Na místo toho musel žalobce trpět užívání pozemku tehdejšími žalobci a dalšími osobami odvozujícími právo od tehdejších žalobců, kteří si mimo jiné pro absenci určení rozsahu výkonu nezbytné cesty (což bylo také shledáno nepřípustným ze strany NS) osobovali v podstatě neomezené užívání předmětného pozemku. Tehdejší žalobci tak zde pravidelně parkovali svá vozidla, později zde dokonce odstavili autovrak, a to bez jakéhokoliv ohledu na potřeby žalobce. Žalobce sám tak byl v podstatné míře vyloučen z užívání svého vlastního pozemku. Žalobkyně [jméno FO] navíc nechávala pravidelně po pozemku volně pohybovat svého psa, což opět znemožňovalo, aby za tímto účelem využíval předmětný pozemek sám žalobce. Předmětný pozemek navíc v důsledku užívání tehdejšími žalobci a dalšími osobami nebylo možné zachovávat v obvyklém uklizeném a udržovaném stavu, když byl pravidelně znečišťován psími exkrementy, dalšími odpady a nepojízdným vrakem. Hodnota pozemku pro volnočasové a rekreační užití tedy byla naprosto mizivá, neboť přes tento neustále procházeli tehdejší žalobci a další osoby přistupující do jejich bytů, kteří odmítali dodržovat jakákoliv pravidla. Ohlídat stav pozemku a kdo způsobuje opakovaná znečištění, tak bylo pro žalobce prakticky nemožné. Pozemek zůstával v podstatě po celou dobu nezabezpečen, kdy tehdejší žalobci nerespektovali pokyny k zavírání a zamykání brány. Veškeré snahy žalobce byly přehlíženy a brána byla ponechávána pravidelně odemčená a pozemek volně přístupný. Opakovaně tak došlo k poškození majetku žalobce (mimo jiné i nákladně pořízených solárních panelů), popřípadě k odcizení dalších věcí. Žalobce tedy ve svém důsledku nemohl pozemek používat pro žádné své soukromé účely a funkce pozemku jako přístupové cesty byla značně omezená, neboť byl nezbytně omezen chováním tehdejších žalobců, kdy například sám žalobce neměl pravidelně možnost zaparkovat na svém pozemku, neboť zde stála již vozidla tehdejších žalobců. Žalobce byl tedy posuzovaným řízením a nezákonným rozhodnutím (původní pravomocné rozhodnutí zřizují autoritativně nezbytnou cestu na pozemku žalobce bylo posléze zrušeno dovolacím soudem) poškozen zejména v rovině osobnostní, kdy užívání pozemku žalobci znemožňovalo obvyklé užívání pozemku, ale i majetkově, neboť byl povinen trpět užívání třetími osobami, aniž by za toto obdržel jakékoliv plnění (po zrušení rozsudku byla vrácena určená náhrada, faktické užívání žalobci ale nebylo nijak vypořádáno). Posuzované řízení dále mělo zcela zásadní dopad na život žalobce i zprostředkovaně, neboť bránilo zamýšlenému prodeji bytu a souvisejících nemovitostí za přiměřenou hodnotu. Žalobce se snažil již od roku 2010 prodat své nemovitosti tak, aby si pořídil jiné bydlení v méně konfliktním prostředí. Veškeré zájemce o koupi nemovitosti nicméně odradila poznámka zapsaná v katastru nemovitostí v souvislosti s podanou žalobou. Po soudním rozhodnutí a zřízení nezbytné cesty naopak zájemce odradil neutěšený stav pozemku parc. č. [číslo]. Z těchto důvodů tak několik vážných zájemců odstoupilo od záměru koupě bytu a přiléhajícího pozemku parc. č. [číslo]. I přes nepříjemné a konfliktní prostředí v domě a při spoluužívání pozemku parc. č. [číslo] tak žalobce po dobu probíhajícího soudního řízení neměl možnost řešit tuto situaci změnou bydlení a byl odkázán na dobu, kdy skončí posuzovaného řízení. Mimo jiné vedla tato traumatizující situace k rozvodu žalobce.

4. S ohledem na vše uvedené tak žalobce požadoval poskytnutí zadostiučinění ve výši 313 950 Kč (18 000 Kč za rok trvání řízení se snížením na polovinu za první dva roky řízení + navýšení o 40 %). Po odečtení žalovanou poskytnutého plnění se pak žalobce podanou žalobou domáhal zaplacení částky 145 083 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení.

5. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne [datum] nárok na přiznání zadostiučinění ve výši 377 575,50 Kč za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne [datum], žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 168 867 Kč. K věci samé pak žalovaná po rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedla, že ve vztahu k žalobci posuzované řízení trvalo celkem 13 let a 5 měsíců. Byť bylo řízení zahájeno podáním žaloby dne [datum], žaloba byla žalobci doručena dne [datum], a tento den lze tedy mít za okamžik, když se jakožto žalovaný o řízení vedeném proti jeho osobě dozvěděl a mohla mu začít vznikat nemajetková újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení. V posuzovaném řízení došlo na straně soudu prvého stupně k několika pochybením, které zapříčinily nepřiměřenou délku řízení. Po podání dovolání byl spis omylem založen na spisovnu a až po dvou letech byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Přibližně půlroční prodleva byla způsobena vadami v doručování rozsudku soudu prvého stupně ze dne [datum]. K průtahu došlo také v období od května do září [rok]. Na délce řízení se negativně podepsala i skutečnost, že rozsudek soudu prvého stupně byl opakovaně rušen odvolacím soudem a rozsudek odvolacího soudu ze dne [datum] byl zrušen NS z důvodu jeho rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vyšla ze základní částky 17 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 417 Kč za měsíc trvání řízení, snížené na polovinu za první dva roky řízení, a to s ohledem na jeho celkovou délku přesahující 13 let. Žalovaná následně shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 30 % z důvodu právní a částečně i skutkové složitosti řízení. V průběhu řízení bylo vypracováno několik znaleckých posudků z dvou různých oborů, přičemž znalci byli soudem také vyslechnuti. Na délce řízení se podepsala i doba, po kterou bylo řízení přerušeno. V průběhu řízení se dvakrát konalo místní šetření. Žalobní petit byl žalobci několikrát měněn a strany byly vyzývány k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Z důvodu počtu stupňů soudní soustavy podílejících se na rozhodování byla základní výše zadostiučinění snížena o 10 %, kdy je nutno zohlednit, že ve věci rozhodoval opakovaně odvolací soud a také NS. S ohledem na postup soudu, který se dopustil několika zmiňovaných pochybení, byla základní výše zadostiučinění zvýšena o 20 %. Žalobce se na délce řízení nepodílel. Význam řízení byl s ohledem na jeho předmět hodnocen jako standardní. Řízení o zřízení služebnosti nepatří k těm typům řízení, s nimiž je judikaturou NS spojován zvýšený význam. Takto poskytnuté zadostiučinění představuje dle žalované odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy. K požadavku žalobce na přiznání úroků z prodlení pak žalovaná s odkazem na § 14 zákona č. 82/1998 Sb. namítla, že jelikož žádost žalobce byla žalované doručena dne [datum], náleží mu případný úrok z prodlení až ode dne [datum].

6. Žalobce pak ještě doplnil, že tehdejší žalobkyně [jméno FO] vyvolala vedle posuzovaného řízení také správní řízení o „obnovení pokojného stavu“, jímž se domáhala toho, aby pozemek žalobce zůstal neuzavřený. Jako zaměstnankyně obecního úřadu využila svého vlivu a navzdory tomu, že žalobce byl jediným vlastníkem pozemku a uzavřel jej (brankou pro průchod a vraty pro průjezd, obojí uzamykatelné) k ochraně svého majetku poté, co mu byly ze zahrady odcizeny míchačka na beton, motorová pila a další věci, domohla se (s poukazem na to, že očekává rozsudek, jímž jí bude zřízeno věcné břemeno užívání tohoto pozemku) rozhodnutí, že žalobce musí pozemek nechat volně otevřený. Žalobce posléze začal pozemek zase zamykat poté, co mu dal ve věci neoprávněnosti požadavku tehdejších žalobců na zřízení věcného břemene za pravdu NS. Dále žalobce uvedl, že věcné břemeno zřízené nezákonným rozhodnutím soudu bylo zaznamenáno v katastru nemovitostí několik let, přestože se žalobce v průběhu řízení snažil prostřednictvím advokáta o jeho výmaz. Snížení hodnoty pozemku věcným břemenem je bez dalšího zřejmé. Protrahované soudní řízení bylo pro žalobce velmi stresující, podepsalo se na jeho zdravotním stavu (vysoký tlak, v roce [rok] operace nádoru na hlavě) i na rozpadu jeho manželství (rozvod v roce [rok]). Stres byl nepochybně významně zhoršujícím faktorem, nicméně žalobce by stěží prokazoval, že byl faktorem vyvolávajícím, proto žalobce na tyto skutečnosti pouze poukazoval s tím, že vliv stresu na zdraví člověka i na mezilidské vztahy je obecně znám.

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

8. Žalobou došlou OS [adresa] dne [datum] se [jméno FO] [dále pro tento bod odůvodnění jako „Žalobkyně a)“] a [jméno FO] [dále pro tento bod odůvodnění jako „Žalobce b)“] (oba společně pro tento bod odůvodnění jako „Žalobci“) domáhali vůči žalobci (dále pro tento pod odůvodnění jako „Žalovaný“) zřízení věcného břemene spočívajícího v právu cesty přes pozemek Žalovaného parc. č. [číslo]. Žalobci uvedli, že účastníci jsou vlastníky bytových jednotek v domě č. p. [číslo] na pozemku parc. č. st. [číslo] a podílovými spoluvlastníky společných částí tohoto domu a pozemku. V době vzniku bytových jednotek byl dům situován uvnitř pozemku parc. č. [číslo] – zahrada, se kterým tvořil pozemek parc. č. st. [číslo] funkční celek. Jediným vlastníkem všech těchto nemovitostí byla původně obec [adresa]. Přístup (chůze i vjezd) k domu byl od jeho vybudování realizován výlučně přes žulovými kostkami vydlážděnou část pozemku parc. č. [číslo] (z pravé strany domu – pozn. soudu). Z pozemku parc. č. [číslo] byla v roce [rok] oddělena část s novým parc. č. [číslo], zahrnující uvedený přístup k domu, jejímž výlučným vlastníkem se stal Žalovaný. I po nabytí vlastnictví Žalovaným realizovali všichni vlastníci bytových jednotek k příchodu a příjezdu k domu původní přístup přes nový pozemek parc. č. [číslo], v čemž jim nebylo Žalovaným nijak bráněno. V září [rok] [v návaznosti na jiný soudní spor se žalobkyní a)] Žalovaný pozemek parc. č. [číslo] oplotil, vstupní bránu uzamkl a znemožnil obyvatelům domu přístup. Žalobci po dohodě s obcí [adresa] zřídili přístup k domu přes zbytek pozemku parc. č. [číslo] (z levé strany domu – pozn. soudu), stále ve vlastnictví obce [adresa], jedná se však pouze o provizorium umožňující příchod, nikoliv však příjezd. K výzvě odeslané dne [datum] zaplatili Žalobci dne [datum] soudní poplatek za žalobu. Žaloba spolu s výzvou k vyjádření ve lhůtě 15 dnů byla Žalovanému doručena dne [datum], vyjádření došlo soudu dne [datum]. Žalovaný namítl, že užívání pozemku parc. č. [číslo] umožnil ostatním vlastníkům bytových jednotek o své dobré vůli, jednalo se o výprosu. K popsanému zamezení přístupu na pozemek Žalovaný přistoupil z důvodu zhoršených vztahů se Žalobci. Zejména Žalobkyně a), která je bývalou družkou Žalovaného, se na pozemku dopouštěla opakovaných vulgárních útoků vůči Žalovanému a jeho současné manželce, chovala se na pozemku, jako by jí patřil (např. bez dovolení vykácela stromy), užívala jej bez ohledu na názor Žalovaného, a dokonce po Žalovaném požadovala úhradu různých nároků z titulu domnělého udržování zahrady. Žalobci odmítali jakkoliv pomáhat Žalovanému při údržbě, popřípadě úpravách pozemku. Přístup Žalovaný nezamezil rodině [jméno FO] (vlastníkům zbylé jednotky v domě) vzhledem k jejich bezproblémovému chování a spolupodílení se na údržbě pozemku. Před zamezením přístupu na pozemek Žalovaný dohodl na obci [adresa], že tato bude souhlasit s přístupem Žalobců k domu přes zbylou část pozemku parc. č. [adresa], který si Žalobci mohou i upravit pro potřeby vjezdu z veřejné komunikace, pokud k takovému vjezdu bude vydáno příslušné veřejnoprávní povolení od [právnická osoba] v [adresa] (dále jen „MÚ [adresa]“). Žalovaný uznával, že k přístupu domu je zapotřebí i část pozemku parc. č. [číslo] navazující na pozemek parc. č. [číslo] (v zadní části domu – pozn. soudu), přístup na tuto část pozemku Žalovaný nikdy neomezil a Žalobcům nabízel zřízení věcného břemene za úplatu, k čemuž nechal i zpracovat geometrický plán, Žalobci však na jeho nabídku nijak nereagovali. Žalovaný tak shrnul, že požadavek na zřízení věcného břemene k pozemku parc. č. [číslo] není důvodný, když Žalobci mohou přístup k domu z veřejné komunikace realizovat jinak. Dále Žalovaný namítl, že žalobci nevymezili, jakou část pozemku parc. č. [číslo] navrhují věcným břemenem zatížit (odkaz na geometrický plán, který má zpracovat soud, není dostačující), ani nevymezili konkrétní obsah požadovaného věcného břemene. Konečně pak Žalovaný namítl, že návrh Žalobců neobsahuje ničeho o náhradě za zřízení věcného břemene. Usnesením ze dne [datum], doručeným dne [datum], soud vyzval Žalobce k odstranění vad žaloby (vymezení rozsahu a obsahu věcného břemene) ve lhůtě 15 dnů. Žalobci žádali dne [datum] o prodloužení lhůty z důvodu dovolené jejich zástupce, doplnění pak soudu došlo dne [datum]. Žalobci upřesnili, že se domáhají věcného břemene spočívajícího v právu chůze a jízdy, kdy zatížení pozemku parc. č. [číslo] zakreslili do katastrální mapy (v celé šíři pozemku parc. č. [číslo]), neboť při nespolupráci Žalovaného nemohou zadat zpracování geometrického plánu. Náhradu za věcné břemeno pak navrhovali stanovit dle znaleckého posudku zpracovaného v návaznosti na zpracování geometrického plánu (Žalobci navrhovali částku 5 000 Kč pro každého z nich). K obraně Žalovaného žalobci namítli, že nezpevněný pozemek parc. č. [číslo] (na rozdíl od pozemku parc. č. [číslo]) není pro chůzi a jízdu vhodný, Žalovaným navrhované věcné břemeno k pozemku parc. č. [číslo] (v zadní části domu – pozn. soudu) zahrnovalo jen právo chůze, což je pro potřeby Žalobců nedostatečné. Žalobci též zdůrazňovali potřebu přístupu (příchodu i příjezdu) k oknům do sklepů patřících k jejich bytům, užívaným ke skládání paliva, které jsou na pravé straně domu. Přístup k těmto oknům Žalovaný zamezil složením různých věcí na pozemku parc. č. [číslo]. Dne [datum] bylo soudem nařízeno místní šetření na den [datum] s tím, že stejný den se pak bude konat i ústní jednání. Při jednání konaném dne [datum] bylo soudem konstatováno, že při provedeném místním šetření bylo zjištěno, že Žalobci mají přístup po pozemku parc. č. [číslo]. Žalobci namítali, že i k pozemku parc. č. [číslo], který navíc nikdy nebyl k chůzi a jízdě přizpůsoben, na rozdíl od pozemku parc. č. [číslo], přes který chůze a jízda probíhaly 40 let, by muselo být zřízeno věcné břemeno. Bylo zahájeno projednání věci, bylo provedeno několik listinných důkazů a jednání bylo odročeno za účelem výslechu starosty obce [adresa] k otázce zřízení věcného břemene na pozemku parc. č. [číslo], navrhovaného oběma stranami, na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyslechnut starosta obce, který zřízení věcného břemene připustil za splnění zákonných podmínek (dodržení ochranného pásma elektrické přípojky do kabin sportovního areálu, který je vedle předmětných pozemků, a sloupu vysokého napětí, dodržení rozhledových poměrů pro zřízení vjezdu, možnost zřízení více vjezdů k jedné nemovitosti) a provádění případných stavebních úprav na náklady účastníků, s tím, že obec o tom konkrétně nejednala. Žalobci pak navrhovali učinit dotazy na silniční správní úřad stran možnosti zřízení sjedu a na energetickou společnost a obec stran ochranného pásma sloupu a elektrické přípojky. Žalovaný poukazoval na existenci rozhodnutí o povolení zřízení fotovoltaické elektrárny na části pozemku parc. č. [číslo]. Účastníkům pak byla poskytnuta lhůta k doplnění návrhů důkazů k podmínkám, za nichž je možné zřídit věcné břemeno k pozemku parc. č. [číslo], a jednání bylo odročeno na den [datum]. Žalovaný v podání došlém soudu dne [datum] navrhoval důkazní návrhy Žalobců zamítnout, když posouzení podmínek pro zřízení věcného břemene náleží výlučně soudu, a dokládal avizované rozhodnutí stran povolení stavby fotovoltaické elektrárny. Žalobci v podání došlém soudu dne [datum] navrhovali provedení dotazů navrhovaných již při předchozím jednání, dále dotazu na obec [adresa], zda má ve svém rozpočtu dostatek prostředků na provedení úprav pozemku parc. č. [číslo] pro účely zřízení průchodu a průjezdu přes tento pozemek, a dále zpracování znaleckých posudků k určení nákladů ke zřízení vstupu a vjezdu na pozemek parc. č. [číslo] a k určení rozsahu nutného zatížení pozemku parc. č. [číslo] (v zadní části domu) při realizaci průchodu a příjezdu přes pozemek parc. č. [číslo][právnická osoba] podání žalobci přiložili též nepravomocné rozhodnutí MÚ [adresa] ze dne [datum], vydané k návrhu Žalobců a manželů [jméno FO], kterým byla Žalovanému uložena povinnost obnovit od právní moci rozhodnutí pokojný stav spočívající v umožnění přístupu a příjezdu k domu č. p. [číslo] hlavní branou na pozemku parc. č. [číslo]. Žalobci v podání též žádali o odročení nařízeného jednání z důvodu lékařského vyšetření jejich zástupce. Jednání bylo dne [datum] odročeno na den [datum]. Dne [datum] byly zaslány dotazy MÚ [adresa], obci [adresa] a společnosti [právnická osoba] dle návrhů Žalobců. MÚ [adresa] ve vyjádření došlém soudu dne [datum] s odvoláním na negativní stanovisko Policie ČR uvedl, že zřízení nového sjezdu z pozemku parc. č. [číslo] na veřejnou komunikaci není z důvodu rozhledových poměrů možné. Obec [adresa] ve vyjádření došlém soudu dne [datum] sdělila, že by zamítla žádost o zřízení věcného břemene chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [číslo] z důvodu bezpečnosti a nerealizovatelnosti sjezdu dle platných zákonů a současně že by nefinancovala jakékoliv stavební úpravy v souvislosti se zřízením sjezdu k domu. Při jednání konaném dne [datum] účastníci sdělili, rozhodnutí MÚ [adresa] stran obnovení pokojného stavu bylo k odvolání Žalovaného potvrzeno Krajským úřadem [adresa] (dále jen „KÚ [adresa]“). Byly provedeny v mezidobí došlé listinné důkazy a další listiny předložené při jednání Žalovaným (mj. kladné stanovisko [právnická osoba]). Žalovaný pak navrhl zajištění přístupu pro Žalobce k domu tak, že po vstupu stávajícím vjezdem na pozemek parc. č. [číslo] by se odbočilo vlevo, pokračovalo přes pozemek parc. č. [číslo] a do domu se vstupovalo přes část pozemku parc. č. [číslo] v zadní části domu. K tomu Žalovaný nabízel poskytnutí součinnosti. Žalovaný též upozorňoval, že návrh uplatňovaný v řízení Žalobci zahrnuje i část pozemku České republiky s právem hospodaření pozemkového fondu. Účastníci, resp. přítomní zástupce Žalobců a Žalovaný a jeho zástupce, pak při jednání dospěli k předběžné dohodě o smluvním zřízení věcného břemene přes pozemek Žalobce a žádali o poskytnutí lhůty k doladění této dohody stran vymezení přesného rozsahu věcného břemene a náhrady za ně. K pokusu o smírné vyřešení věci byla účastníkům poskytnuta lhůta 30 dnů. V podání došlém soudu dne [datum] Žalobci sdělili, že mimosoudní vyřešení věci není možné, když návrh adresovaný jim Žalovaným je pro ně neakceptovatelný (příliš úzké vymezení obsahu věcného břemene, příliš vysoká náhrada + další podmínky), a navrhovali, aby soud ustanovil znalce k vyhotovení geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene a k ocenění věcného břemene. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl ustanoven znalec k vyhotovení geometrického plánu s vyznačením věcného břemene spočívajícího v právu chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [číslo] podle v řízení uplatňovaného návrhu Žalobců a ocenění tohoto věcného břemene. Lhůta pro zpracování posudku byla stanovena na 60 dnů od výzvy soudu. Každému ze Žalobců bylo v usnesení uloženo zaplatit do tří dnů od právní moci usnesení zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 3 000 Kč. Zálohy byly zaplaceny ve dnech [datum] a [datum]. Přípisem doručeným dne [datum] byl znalec vyzván ke zpracování posudku dle unesení. Přípisy odeslanými ve dnech [datum] a [datum] soud urgoval předložení posudku, znalec sdělil dne [datum], že teprve tento týden obdržel od geodetické kanceláře geometrický plán a že posudek předloží ve lhůtě do 14 dnů. Posudek došel soudu dne [datum], téhož dne bylo rozhodnuto o znalečném a nařízeno ústní jednání na den [datum] a posudek byl dne [datum] zaslán účastníkům s výzvou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Žalobci v podání došlém soudu dne [datum] neměli vůči posudku námitek a výslech znalce nežádali. Žalovaný v podání došlém soudu dne [datum] nesouhlasil ani s navrženým rozsahem věcného břemene, který značně přesahuje skutečně nezbytné potřeby pro příjezd a vstup do bytů Žalobců v domě (na části pozemku navrženého k zatížení věcným břemenem jsou navíc umístěny solární panely, což znalec zcela pominul), ani s určenou náhradou a požadoval výslech znalce. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz znaleckým posudkem. Žalovaný pak předestřel novou variantu zajištění přístupu k domu pro žalobce, a to přes již existující vjezd z veřejné komunikace do areálu [název] na pozemku parc. č. [číslo] nacházejícím se vlevo od pozemku parc. č. [číslo], který je též ve vlastnictví obce [adresa], a odtud na pozemek parc. č. [číslo] tomu Žalovaný předložil fotografickou dokumentaci a žádal o poskytnutí lhůty 15 dnů jednak ke grafickému znázornění navrhované varianty, jednak k formulaci doplňující otázky pro znalce stran vlivu umístění solárních panelů na ocenění věcného břemene. Žalovaný též navrhoval vyžádat stanovisko obce [adresa] k nově navrhované variantě přístupu. Lhůta byla Žalovanému poskytnuta a jednání bylo odročeno na den [datum]. Doplnění Žalovaného došlo soudu dne [datum], Žalovaný navrhoval vyjmout z části pozemku parc. č. [číslo], která má být zatížena věcným břemenem, část osazenou solárními panely, doplnění posudku nenavrhoval, když za základ pro určení náhrady soudem lze vzít již znalcem provedené ocenění. Dotaz na obec [adresa] Žalovaný navrhoval formulovat tak, že veškeré náklady spojené s úpravami pro nově navrhovanou variantu přístupu ponesou Žalobci. Dotaz byl obci zaslán dne [datum], obec sdělila dne [datum], že pozemek parc. č. [číslo] je užíván [název] jako tenisový kurt s antukovým povrchem, a nelze zde tak budovat zpevněný povrch pro přístup k pozemku parc. č. [číslo], a že zastupitelstvo zamítlo financování jakýchkoliv úprav spojených se zřízením soukromého sjezdu k předmětnému domu. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz několika listinami, dokazování bylo ukončeno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla ve prospěch Žalobců zřízena věcná břemena spočívající v právu chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [číslo] včetně skládání a nakládání břemen v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu, který je nedílnou součástí rozsudku, a to na dobu neurčitou za náhradu ve výši 16 750 Kč od každého ze Žalobců (výrok I až IV), Žalovanému bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení Žalobcům částku 28 068 Kč (výrok V) a státu částku 3 762 Kč (výrok VI). Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalovaného. Dne [datum] soud odeslal Žalovanému výzvu k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve lhůtě 3 dnů. K výzvě soudu odeslané dne [datum] odůvodnil Žalovaný své odvolání podáním došlým soudu dne [datum]. Odvolání bylo dne [datum] zasláno Žalobcům k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Až dne [datum] zaplatil Žalovaný soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] byl spis předložen s odvoláním Krajskému soudu v [adresa] (dále jen „KS [adresa]“), který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] bylo ústní jednání zrušeno z důvodu nutnosti doměřit soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] zaslal odvolací soud Žalovanému výzvu k doplacení soudního poplatku za odvolání na účet soudu prvého stupně. Dne [datum] byl spis bez vyřízení odvolání vrácen OS [adresa] s pokynem k dalšímu postupu v závislosti na tom, zda bude uhrazen doplatek soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl doplacen dne [datum] a spis byl dne [datum] opět předložen KS [adresa], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. V podání došlém odvolacímu soudu dne [datum] Žalobci jednak žádali o odročení nařízeného jednání z důvodu pobytu jejich zástupce mimo ČR, jednak navrhovali přerušení posuzovaného řízení z důvodu řízení probíhajícího u OS [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém se Žalobkyně a) vůči Žalovanému a obci [adresa] domáhá žalobou podanou dne [datum] určení, že vlastníkem pozemku parc. č. [číslo] je obec [adresa] z důvodu neplatnosti kupní smlouvy. Vyhověním této žalobě by Žalovaný v posuzovaném řízení ztratil pasivní legitimaci. Jednání bylo dne [datum] odročeno na neurčito a návrh Žalobců na přerušení řízení byl dne [datum] zaslán Žalovanému k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Dne [datum] KS [adresa] ověřil u OS [adresa], že řízení sp. zn. [spisová značka] probíhá s tím, že nařízení jednání se předpokládá na přelom měsíců října a listopadu [rok]. Usnesením ze dne [datum], odeslaným však až dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], rozhodl KS [adresa] o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u OS [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Spis byl následně u KS [adresa] lhůtován a byly činěny pravidelné dotazy na OS [adresa] stran stavu řízení sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] sdělil OS [adresa], že řízení sp. zn. [spisová značka] bylo pravomocně skončeno ke dni [datum]. Dne [datum] odvolací soud vyžádal zapůjčení spisu [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] rozhodl KS [adresa] o pokračování v přerušeném řízení, nařídil odvolací ústní jednání na den [datum] a vyžádal aktuální výpisy z katastru nemovitostí. Výpisy došly soudu dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání projednáno a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Důvodem zrušení rozsudku bylo, že soud prvého stupně nedostatečně, a tudíž nesprávné, posoudil všechny tři do úvahy připadající varianty zajištění přístupu k domu pro Žalobce, nerespektoval tak závěry ustálené judikatury, že zřízení věcného břemene má zatíženého vlastníka co nejméně omezovat. Nepřezkoumatelnou shledal odvolací soud část rozsudku týkající se výše náhrady za zřízení věcného břemene. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] zaslal soud jednak dotaz obci [adresa], zda by vyhověla žádosti o zřízení věcného břemene chůze a jízdy ve prospěch Žalobců přes pozemek parc. č. [číslo] a zda by pro takový případ měla ve svém rozpočtu prostředky na provedení nezbytných stavebních úprav, jednak dotaz znalci, zda v posudku uvedené ocenění věcného břemene částkou 33 500 Kč se vztahuje k oběma Žalobcům, anebo ke každému nich zvlášť. Obec [adresa] sdělila dne [datum] to samé co dne [datum], znalec sdělil dne [datum], že ocenění se vztahuje k nemovitosti, nikoli k osobám. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] předložili Žalobci změnu žalobního petitu v návaznosti na přijetí nového občanského zákoníku tak, že se domáhají zřízení služebností nezbytné cesty, jakož i služebnosti skládání a nakládání břemen přes pozemek parc. č. [číslo] v rozsahu dle dříve zpracovaného geometrického plánu za úplatu dle dříve zpracovaného znaleckého posudku, změna žaloby byla při jednání připuštěna. Žalovaný pak namítal, že na pozemku parc. č. [číslo] jsou tenisové kurty, ale v jiné části, než přes kterou navrhoval vést cestu pro Žalobce, a navrhoval tak doplnit dokazování místním šetřením a zpracováním znaleckého posudku k tomu, zda lze přes pozemek parc. č. [číslo] zřídit navrhovanou služebnost a případně s jakými náklady. Tyto návrhy byly soudem zamítnuty. Dále Žalovaný namítal, že mezi veřejnou cestou a pozemkem parc. č. [číslo] se nachází pozemek parc. č. [číslo] ve vlastnictví pozemkového fondu, který by měl být dotčen restitucí, a oba účastníci navrhli učinit dotaz na vlastníka pozemku, zda po tomto pozemku povoluje chůzi a jízdu. Za tím účelem bylo jednání odročeno na den [datum]. Dne [datum] byl zaslán dotaz Státnímu pozemkovému úřadu, dne [datum] mu byly zaslány správné listiny, na které bylo v dotazu odkazováno. Při jednání konaném dne [datum] byl návrh na doplnění dokazování o zprávu od Státního pozemkového úřadu (která v mezidobí žádná nepřišla) zamítnut, dokazování bylo ukončeno, zástupce Žalovaného přednesl závěrečný návrh na místě, zástupce Žalobců žádal o možnost jeho předložení písemně a jednání bylo odročeno na den [datum]. Závěrečný návrh Žalobců došel soudu dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byly Žalobcům povoleny služebnosti nezbytné cesty, jakož i služebnosti skládání a nakládání břemen přes pozemek parc. č. [číslo] v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu, který je nedílnou součástí rozsudku, a to na dobu neurčitou za náhradu ve výši 16 750 Kč od každého ze Žalobců (výrok I až IV), Žalovanému bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení Žalobcům částku 74 245,75 Kč (výrok V) a státu částku 3 720 Kč (výrok VI). Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalovaného, které přislíbil odůvodnit ve lhůtě 10 dnů. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne [datum] Žalovaný odvolání odůvodnil podáním došlým soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo odvolání zasláno Žalobcům k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání projednáno a jednání bylo za účelem provedení místního šetření dne [datum] odročeno na neurčito. Dne [datum] se konalo místní šetření. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum]. Přípisem odeslaným dne [datum] KS [adresa] vyzýval [název] k podání podrobného stanoviska k návrhu Žalovaného na zřízení přístupu pro Žalobce k domu přes pozemek parc. č. [číslo] (následně přes pozemky parc. č. [číslo] a [číslo]) a podrobného popisu využívání areálu na pozemku parc. č. [číslo], a to do [datum], s tím, že je KS [adresa] známo, že po části pozemku parc. č. [číslo] podél jeho hranice s pozemkem parc. č. [číslo] je realizován přístup (a údajně i průjezd) k objektu v zadní části areálu. Poté, co se zásilka pro [název] vrátila dne [datum] jako nedoručitelná, byla stejná výzva dne [datum] zaslána organizačnímu pracovníkovi [název]. Žádné vyjádření soudu nepřišlo. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání doprojednáno a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Vyhlášení rozhodnutí se minulo s vyjádřením [název] došlým odvolacímu soudu ve stejnou dobu. [název] sdělil, že pozemek parc. č. má ve výpůjčce od obce [adresa], a není tak oprávněn za majitele rozhodovat, zda se zde má něco zřizovat. Pozemek je tenisový, popř. volejbalový kurt, a i v označené části se nachází hřiště s antukou. Přístup ke sportovním kabinám v zadní části areálu je využíván jako pěší, pouze ojediněle a v případě potřeby je ke kabinám zajížděno osobním autem. Důvodem zrušení rozsudku bylo, že soud prvého stupně nerespektoval pokyny odvolacího soudu z předchozího zrušovacího usnesení, nenaplnil požadavky judikatury vztahující se k předmětné věci, a jeho rozhodnutí je tak částečně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Soud prvého stupně tedy znovu nedostatečně, a tudíž nesprávné, posoudil všechny tři do úvahy připadající varianty zajištění přístupu k domu pro Žalobce a nezkoumal, která z variant je pro zatíženého vlastníka co nejméně omezující. V této souvislosti odvolací soud zdůraznil, že stran tvrzení, že jiná než Žalobci navrhovaná varianta je přiměřenější a že tato varianta nebude pro Žalobce představovat vznik nepřiměřeně vysokých nákladů, tíží důkazní břemeno Žalovaného, který by tak měl být postupem dle § 118a o. s. ř. vyzván k označení příslušných důkazů. Za nedostatečné odvolací soud opětovně považoval vypořádání se s otázkou úplaty za zřízení služebnosti. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Žalovanému bylo usnesení KS ČB zasláno spolu s výzvou, aby ve lhůtě 15 dnů označil důkazy k prokázání svého tvrzení, že jím navrhovaná varianta přístupu přes pozemek parc. č. [číslo] je v porovnání s variantou navrhovanou Žalobci přiměřenější, a to i z hlediska nákladů na zajištění přístupu ke stavbě z veřejné komunikace. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Vyjádření Žalovaného s omluvou za prodlení došlo soudu dne [datum], Žalovaný navrhoval k prokázání svých tvrzení zpracovat znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum], které téhož dne nabylo právní moci, bylo Žalovanému uloženo zaplatit zálohu na náklady znaleckým posudkem, a to do tří dnů od právní moci usnesení. Jednání konané dne [datum] bylo bez dalšího odročeno na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku, který Žalovaný navrhoval zpracovat dle předchozího návrhu. Dne [datum] byla Žalovanému zaslána urgence složení zálohy, záloha byla zaplacena dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], které po opakovaných problémech s doručením znalci nabylo právní moci dne [datum], byl ustanoven znalec, jehož úkolem bylo posoudit stavebně technickou realizovatelnost Žalovaným navrhované cesty přes pozemek parc. č. [číslo], vyčíslit náklady na zhotovení takové cesty a porovnat tuto variantu ve smyslu účelnosti a nákladnosti s návrhem Žalobců. Lhůta pro zpracování posudku byla stanovena na 60 dnů od výzvy soudu. Výzva soudu ke zpracování posudku byla znalci doručena dne [datum], posudek byl soudu předložen dne [datum]. Dne [datum] byl posudek zaslán účastníkům k vyjádření ve lhůtě 10 dnů, znalci byla zaslána výzva k předložení technického průkazu vozidla a bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Prvnímu znalci byla téhož dne zaslána výzva ke sdělení, zda s ohledem na odstup času a změnu právní úpravy došlo ke změně ve vyčíslení úplaty dle dříve zpracovaného posudku, popř. k jejímu novému vyčíslení s odůvodněním. Žalobci ve vyjádření došlém soudu dne [datum] nepožadovali ani doplnění posudku, ani výslech znalce, technický průkaz vozidla došel soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], které kvůli chybě v systému datových schránek při doručení zástupcům účastníků nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] došlo soudu vyjádření prvního znalce, že cena se zásadně nezměnila, otázkou ale zůstává újma dle o. z. Dne [datum] došly soudu námitky Žalovaného vůči posudku s návrhem na výslech znalce, event. doplnění posudku. Námitky Žalovaného byly dne [datum] zaslány znalci a tento byl předvolán k nařízenému jednání. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz znaleckým posudkem a sdělením prvního znalce, druhý znalec byl vyslechnut, dokazování bylo ukončeno a po žádosti účastníků o možnost předložit písemné závěrečné návrhy bylo jednání za účelem přednesu závěrečných návrhů odročeno na den [datum]. Závěrečný návrh Žalovaného došel soudu dne [datum], závěrečný návrh Žalobců dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum], ze kterého se všichni účastníci a zástupci omluvili, bylo rozhodnuto, že v dokazování bude pokračováno, a jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] byla prvnímu znalci zaslána výzva (bez určení lhůty) ke sdělení, zda je odčinění újmy za zřízení věcného břemene kryto úplatou zjištěnou již vypracovaným znaleckým posudkem, event. k vyčíslení takového odčinění. Dne [datum] sdělil telefonicky znalec, že doplněk znaleckého posudku není z důvodu vysokého pracovního vytížení dosud hotov, soudem byl vyzván k jeho bezodkladnému předložení a jednání bylo odročeno na den [datum]. Posudek došel soudu dne [datum], téhož dne bylo rozhodnuto o znalečném a posudek zaslán účastníkům k vyjádření ve lhůtě 7 dnů. Vyjádření Žalobců s požadavkem na výslech znalce došlo soudu dne [datum], znalec byl téhož dne předvolán k nařízenému jednání. K žádosti znalce odůvodněné dovolenou v termínu jednání bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl znalec vyslechnut, dokazování bylo ukončeno a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byly Žalobcům povoleny služebnosti nezbytné cesty, jakož i služebnosti skládání a nakládání břemen přes pozemek parc. č. [číslo] v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu, který je nedílnou součástí rozsudku, a to na dobu neurčitou Žalobkyni a) za úplatu ve výši 23 741 Kč a Žalobci b) za úplatu ve výši 12 593 Kč (výrok I až IV), Žalovanému bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení Žalobcům částku 92 916,50 Kč (výrok V) a státu částku 12 467,96 Kč (výrok VI). Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto o znalečném za výslech znalce dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalovaného, které přislíbil odůvodnit do [datum]. K žádosti zástupce Žalovaného odůvodněné zahraniční pracovní cestou byla lhůta prodloužena do [datum], odůvodnění odvolání pak soudu došlo dne [datum]. Dne [datum] bylo odvolání zasláno Žalobcům s výzvou k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo odvolacímu soudu vyjádření Žalobců k odvolání. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání projednáno a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek změněn tak, že byly Žalobcům povoleny služebnosti nezbytné cesty v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu, který je nedílnou součástí rozsudku, a to za jednorázovou náhradu ve výši 35 110 Kč od každého ze Žalobců (výrok I až II), Žalovanému bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení Žalobcům za řízení před soudem prvého stupně částku 92 916,50 Kč (výrok III), Žalobcům za odvolací řízení částku 11 304 Kč (výrok IV) a státu částku 12 467,96 Kč (výrok V). Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvého stupně, která považoval za správná, a ztotožnil se i s jeho závěrem, že Žalovaným navrhovaná varianta je z řady důvodů nevhodná a přístup k domu pro Žalobce má být zřízen přes pozemek parc. č. [číslo], přes který desítky let vedl. Přístup pak je i dle názoru odvolacího soudu potřeba zřídit ve formě služebnosti, kdy však služebnost nezbytné cesty v sobě zahrnuje i oprávnění Žalobců k výkonu potřebné obsluhy domu, včetně dovozu paliva. Odvolací soud pouze jinak koncipoval určení náhrady za zřízení služebnosti. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], rozsudek KS [adresa] byl téhož dne vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] byl rozsudek s doložkou právní moci zaslán katastrálnímu úřadu. Dne [datum] došel soudu návrh Žalobců na vydání opravného usnesení k rozsudku KS [adresa], v jehož výroku bylo nesprávně uvedeno číslo LV, což brání provedení zápisu do katastru nemovitostí. Spis byl dne [datum] předložen KS [adresa], který provedl opravu usnesením z téhož dne, vypraveným dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Opravné usnesení s doložkou právní moci zaslal KS ČB dne [datum] katastrálnímu úřadu. Spis byl vrácen OS ČK dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu dovolání Žalovaného proti rozsudku KS ČB. Dne [datum] zaslal soud katastrálnímu úřadu rozsudek KS [adresa] s ověřenou kopií geometrického plánu. Následně až dne [datum] byla Žalovanému zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za dovolání, poplatek byl zaplacen dne [datum] a dovolání bylo dne [datum] zasláno Žalobcům. Spis byl dne [datum] předložen NS, který rozsudkem ze dne [datum] zrušil rozsudek KS [adresa] a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Důvodem zrušení byl rozpor napadeného rozsudku KS [adresa] s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. NS uvedl, že napadené rozhodnutí nemůže obstát již z důvodu samotné formulace výroku o povolení služebnosti nezbytné cesty, která je naprosto nedostatečná, když nebylo konkretizováno, zda zahrnuje jen právo průchodu pro pěší, anebo i právo průjezdu vozidly, nebyl konkretizován rozsah nezbytné cesty a co konkrétně je jejím obsahem, a nemohla tak ani být řádně vyčíslena úplata za povolení služebnosti, nebyla stanovena povinnost Žalovanému strpět to, co je obsahem oprávnění Žalobců ze zřízené služebnosti, aby rozhodnutí bylo vykonatelné. Věcně dovolací soud napadený rozsudek přezkoumat nemohl, když tento de facto neobsahoval žádné relevantní úvahy vztahující se k rozhodným skutečnostem, přesto uvedl, že z dosavadního průběhu řízení vyplývá, že služebnost nezbytné cesty byla zřízena ve zcela nepřiměřeném, prakticky neomezeném rozsahu, zatěžujícím Žalovaného v takové míře, která není pro naplnění účelu nezbytné cesty přiměřená. Dovolací soud pak rozsáhle připomněl závěry své judikatury, které je nutno při povolení služebnosti nezbytné cesty zohlednit a se kterými je napadený rozsudek v rozporu, a předestřel širokou škálu okolností, které je nutno pro řádné rozhodnutí zjistit a zvážit. Dovolací soud též uložil zvážit, zda je pro konkrétní potřeby Žalobců vstupovat na pozemek Žalovaného, které vyplynou z doplněného dokazování, nutné zřizovat služebnost nezbytné cesty či zda by nepostačilo jiné, méně invazivní, řešení, jako je např. umožnění vstupu na sousední pozemek za účelem údržby a hospodaření ve smyslu § 1021 o. z. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], rozsudek NS byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa] k novému rozhodnutí o odvolání proti třetímu rozsudku. KS [adresa] usnesením ze dne [datum], vydaným bez nařízení jednání, napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Důvodem zrušení rozsudku byla potřeba obsáhle doplnit dokazování a věc opětovně zvážit v intencích pokynů dovolacího soudu. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. V mezidobí, kdy byl spis odeslán KS [adresa], došla soudu dne [datum] žádost Žalovaného, aby soud zaslal rozsudek NS katastrálnímu úřadu tak, aby z katastru nemovitostí byly vymazány služebnosti dle zrušeného rozsudku KS [adresa]. Rozsudek NS byl katastrálnímu úřadu zaslán dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] Žalovaný urgoval zaslání rozsudku NS katastrálnímu úřadu k vyznačení změn, což soud na základě předchozí žádosti neučinil, a nereagoval ani na žádost Žalovaného ze dne [datum] o vyznačení doložky právní moci na rozsudek NS tak, aby jej mohl katastrálnímu úřadu předložit sám Žalovaný. Na opakovanou žádost již nebylo soudem reagováno a spis byl až do vrácení z KS [adresa] lhůtován. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalovaný ve vyjádření došlém soudu dne [datum] popisoval, že služebnost zřízená předchozím zrušeným rozsudkem jej nadměrně zatěžovala, resp. znemožňovala využití jeho pozemku. Žalobci či jejich návštěvy na pozemku Žalobce parkovali vozidla, takže Žalovaný zde zaparkovat nemohl, Žalobce b) zde měl dlouhodobě odstavené nepojízdné vozidlo, bez dozoru zde pobíhal pes Žalobkyně a), vjezdovou bránu nechávali Žalobci otevřenou a pozemek volně přístupný, jakýkoliv osobní kontakt účastníků na pozemku představoval pro jejich vzájemné antipatie stresovou záležitost atd. S ohledem na závěry NS je pak dle Žalovaného namístě zvažovat služebnost toliko v rozsahu pěší stezky, nikoliv též v rozsahu příjezdu k domu, vozidla mohou Žalobci parkovat na veřejné komunikaci před předmětnými nemovitostmi. V takovém případě by do úvahy opět připadaly obě Žalovaným navrhované alternativní varianty se zajištěním průchodu přes pozemky obce [adresa], což by vyžadovalo jen drobné úpravy se zřízením vstupních branek v oplocení, s věcným břemenem na části pozemku parc. č. [číslo] u zadní části domu, což Žalovaný od počátku navrhoval. Dne [datum] bylo jednání z důvodu onemocnění zástupce Žalobců odročeno na den [datum]. V doplňujícím vyjádření došlém soudu dne [datum] Žalovaný dokládal, že Žalobci již pro průchod k domu i k navážení paliva využívají jím navrhovanou cestu přes pozemek parc. č. [číslo], v čemž jim není obcí [adresa] nijak bráněno, a nejsou tak důvody pro nucené zřízení nezbytné cesty soudním rozhodnutím. Při jednání konaném dne [datum] Žalobci setrvali na požadavku zřízení služebnosti přes pozemek parc. č. [číslo], stávající průchod a navážení paliva přes pozemek parc. č. [číslo] označili za nouzové, provizorní řešení v reakci na uzavření vjezdové brány na pozemek parc. č. [číslo] Žalovaným. Služebnost by mohla být zřízena v rozsahu přesně vymezeného koridoru, který Žalobci načrtli a žádali o poskytnutí lhůty k upřesnění žalobního požadavku. Žalovaný setrval na stanovisku předestřeném v předchozích vyjádřeních. Žalobcům byla stanovena lhůta k předložení upraveného návrhu na rozsah věcného břemene či služebnosti, včetně případných tvrzení a návrhů důkazů a jednání bylo odročeno na neurčito s tím, že v návaznosti na případnou změnu žaloby bude zadáno vypracování znaleckého posudku ke geometrickému vyměření věcného břemene či služebnosti a jeho ocenění. Žalovaný při jednání též připomněl svou žádost o zaslání rozsudku NS katastrálnímu úřadu k výmazu věcného břemene, k čemuž zatím nedošlo. K tomu soud sdělil, že rozsudek NS byl katastrálnímu úřadu zaslán již dne [datum]. Dne [datum] zaslal soud katastrálnímu úřadu k výmazu služebnosti rozsudek NS s vyznačenou doložkou právní moci. Podáním došlým soudu dne [datum] Žalobci doplnili svá tvrzení a důkazní návrhy a změnili žalobu tak, že navrhovali zřízení věcného břemene nezbytné cesty spočívající v chůzi ve vymezeném koridoru přes pozemek parc. č. [číslo] pro oba Žalobce a zřízení věcného břemene nezbytné cesty v rozsahu průjezdu přes pozemek parc. č. [číslo] k prvnímu sklepnímu oknu jen pro Žalobkyni a). Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] zaslal soud Žalobcům výzvu k předložení nákresů návrhů vedení věcných břemen, které měly být přílohou podání Žalobců došlého soudu dne [datum], nebyly však připojeny, a to ve lhůtě 15 dnů. Nákresy došly soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno místní šetření na den [datum], k žádosti zástupce Žalobců odůvodněné kolizí s úkony trestního řízení pak bylo odročeno na den [datum]. K žádosti zástupkyně Žalovaného došlé soudu dne [datum] a odůvodněné onemocněním Covidem bylo nařízené místní šetření téhož dne zrušeno. Znovu bylo místní šetření nařízeno dne [datum] na den [datum], dne [datum] však bylo z (blíže nespecifikovaných) důvodů na straně soudu zrušeno. Znovu bylo místní šetření nařízeno dne [datum] na den [datum], kdy proběhlo a Žalovaný při něm uváděl, že Žalobkyni a) po předchozím upozornění umožní skládání dřeva oknem do sklepa. Při místním šetření bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] soud předestřel úvahu rozhodnout o zřízení věcného břemene v rozsahu dle geometrického plánu předloženého Žalovaným na začátku řízení s tím, že přístup na pozemek parc. č. [číslo] za účelem skládání paliva může Žalobkyně a) uplatňovat prostřednictvím § 1021 o. z. Ani s takovým rozhodnutím zástupce Žalovaného nesouhlasil, když v užívání takto vymezené části pozemku parc. č. [číslo] pro přístup do domu Žalovaný Žalobcům nijak nebrání, a není tak důvod zřizovat věcné břemeno. Po další diskusi pak Zástupce Žalovaného navrhoval ukončení sporu tak, že by účastníci zřídili smluvně věcné břemeno dle geometrického plánu předloženého Žalovaným na začátku řízení (v dalším by Žalobci k přístupu k domu využívali pozemek parc. č. [číslo]) a Žalobci by vzali žalobu zpět, s tím že zástupce by se pokusil se Žalovaným dojednat symbolickou či nulovou úplatu za zřízení věcného břemene a ústupek v požadavku na náhradu nákladů řízení. Zástupce Žalobců žádal o poskytnutí lhůty k projednání takového návrhu se Žalobci a současně pro upřesnění žaloby pro případ rozhodování soudu ve věci tak, že by Žalobcům byl vymezen přístup na pozemek parc. č. [číslo] v režimu § 1021 o. z. Jednání pak bylo odročeno na den [datum] za účelem mimosoudního jednání účastníků a případné úpravy žaloby. V podání došlém soudu dne [datum] Žalovaný dokládal, že Žalobcům předložil jím podepsaný návrh smlouvy o bezúplatném zřízení služebnosti stezky přes pozemek parc. č. [číslo] v rozsahu dle jím na počátku řízení předloženého geometrického plánu, kdy opakovaně zdůrazňoval, že zřízení této stezky Žalobcům nabízel ještě před zahájením posuzovaného řízení, a současně uváděl, že není ochoten vzdát se práva na náhradu nákladů řízení. K žádosti zástupce Žalobců došlé soudu dne [datum] a odůvodněné kolizí s nařízeným jednáním v trestní věci bylo jednání téhož dne odročeno na den [datum] a obci [adresa] byl současně zaslán dotaz, zda je ochotna umožnit Žalobcům užívat pozemek parc. č. [číslo] k chůzi a k průjezdu za účelem dovážky paliva. Obec sdělila dne [datum], že takový stav zde již min. 10 let fakticky funguje, Žalobci se o pozemek starají a obec proti jeho užívání Žalobci nikdy nic nenamítala a nebude namítat ani do budoucna. Při jednání konaném dne [datum] soud opětovně předestřel myšlenku rozhodnout ve věci způsobem předestřeným při přechozím jednání a Žalovaný pro případ takového rozhodnutí nepožadoval za zřízení věcného břemene žádnou náhradu. Zástupce Žalobců s takovým rozhodnutím nesouhlasil a poukazoval, že Žalovaný v mezidobí opět i přes předchozí upozornění Žalobkyni a) neumožnil zavážku otopu, a přístup na pozemek v režimu § 1021 o. z. tak zjevně nebude fungovat, a navrhoval rozhodnout ve věci dle naposledy připuštěné změny žaloby. Zástupci pak žádali o možnost předložit písemné závěrečné návrhy a jednání bylo za účelem přednesu závěrečných návrhů a vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Závěrečný návrh Žalovaného došel soudu dne [datum], závěrečný návrh Žalobců dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl zamítnut návrh Žalobců na vypracování geometrického plánu k vytyčení věcného břemene dle jejich návrhu a na zpracování znaleckého posudku k ocenění náhrady za zřízení takového věcného břemene. Po přednesu závěrečných návrhů byl vyhlášen rozsudek, kterým byly Žalobcům povoleny služebnosti nezbytné cesty – práva chůze přes pozemek parc. č. [číslo] v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu předloženém Žalovaným na začátku řízení, který je nedílnou součástí rozsudku, a to na dobu neurčitou (výrok I a II), Žalobcům bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení Žalovanému částku 183 774,02 Kč (výrok III) a státu částku 12 467,96 Kč (výrok IV). K žádosti odůvodněné čerpáním dovolené a vypravováním rozhodnutí v dalších věcech byla dne [datum] prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do [datum], kdy byl rozsudek vypraven. Téhož dne bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] za účelem vyhlášení doplňujícího rozsudku. Zástupce žalobců sděloval dne [datum], že mu byl rozsudek doručen bez geometrického plánu. Téhož dne došlo soudu blanketní odvolání Žalovaného proti všem výrokům rozsudku. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl doplněn výrok I a II předchozího rozsudku tak, že se služebnosti zřizují bezúplatně a Žalovaný je povinen strpět zřizované služebnosti. Zástupce Žalovaného byl při jednání vyzván k předložení originálu geometrického plánu. Písemné vyhotovení doplňujícího rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalobců proti rozsudku. Žalovaný sdělil dne [datum], že originál geometrického plánu nemá (měl pouze jedno vyhotovení, které připojil k návrhu smlouvy o zřízení věcného břemene předloženému zástupci Žalobců, který je nemůže najít), originálem s ohledem na uplynulou dobu nedisponuje ani zpracovatel geometrického plánu, který je schopen připravit pouze ověřenou kopii, bude-li mu některý z původních originálů předložen (prvopis by měl být na katastrálním úřadu). Dne [datum] došlo soudu odůvodnění odvolání Žalovaného spojené s odvoláním proti doplňujícímu rozsudku. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalobců proti doplňujícímu rozsudku. Odvolání Žalovaného bylo dne [datum] zasláno Žalobcům k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Dne [datum] došlo soudu odůvodnění obou odvolání Žalobců. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatili žalobci dne [datum] soudní poplatek za odvolání. Odvolání Žalobců byla dne [datum] zaslána Žalovanému k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Vyjádření Žalovaného došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo vyjádření zasláno Žalobcům a Žalovanému byla zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Usnesením ze dne [datum] byla výzva k zaplacení soudního poplatku jako nesprávná zrušena, když Žalovaný již soudní poplatek platil za odvolání proti předchozímu rozsudku. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který jej však dne [datum] vrátil bez vyřízení, když rozsudek nebyl Žalobcům doručen s geometrickým plánem. Dne [datum] byla zástupci Žalobců odeslána žádost o předložení originálu geometrického plánu, dne [datum] byla urgována odpověď a zástupce Žalobců sdělil dne [datum], že geometrický plán zatím nemá, ale pokouší se jej dohledat a žádal o prodloužení lhůty. Dne [datum] sdělili Žalobci, že nedisponují originálem geometrického plánu, mají jen neověřené kopie. Dne [datum] byla zpracovateli geometrického plánu odeslána žádost o předložení dvou ověřených kopií, zpracovatel dne [datum] sdělil, že kolega k tomu činí potřebné kroky na katastrálním úřadu. Dne [datum] došla soudu od zástupkyně Žalovaného dvě vyhotovení originálu geometrického plánu, která obstaral a zaplatil Žalovaný. Dne [datum] byl účastníkům odeslán rozsudek s originálem geometrického plánu. Dne [datum] došlo soudu opakované odvolání Žalovaného proti rozsudku a doplňujícímu rozsudku. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalobců proti rozsudku a doplňujícímu rozsudku. Odvolání Žalovaného bylo dne [datum] zasláno Žalobcům. Odůvodnění odvolání Žalobců došlo soudu dne [datum]. Odvolání Žalobců bylo dne [datum] zasláno Žalovanému k vyjádření ve lhůtě 15 dnů, vyjádření došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], ten však spis dne [datum] opět vrátil bez vyřízení, neboť vada doručení rozsudku nebyla odstraněna, když geometrický plán nebyl zaslán jako nedílná součást rozsudku, což ve svých odvoláních namítali všichni účastníci. Dne [datum] byly účastníkům zaslány výzvy k předložení rozsudků a originálů geometrického plánu ve lhůtě 5 dnů. Dne [datum] byly zástupcům účastníků předány rozsudky s pevně připojeným originálem geometrického plánu. Dne [datum] došlo soudu opakované odvolání Žalovaného. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byla odvolání projednána a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek změněn tak, že se žaloba zamítá (výrok I) a každému ze Žalobců bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení Žalovanému částku 87 628,50 Kč (výrok II) a státu částku 6 233,98 Kč (výrok III). Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvého stupně, že přístup Žalobců do domu má být realizován přes pozemek obce parc. č. [číslo] a dále přes část pozemku Žalovaného parc. č. [číslo] u zadní části domu a že skládání paliva do sklepního okna na pravé části domu vedoucího na pozemek parc. č. [číslo] může Žalobkyně a) realizovat v režimu § 1021 o. z. Odvolací soud však neshledal podmínky pro zřízení služebnosti k části pozemku parc. č. [číslo] u zadní části domu, když jednak Žalovaný tuto možnost Žalobcům opakovaně nabízel, a to i před zahájením řízení, zejména však i při zřízení takové služebnosti by Žalobci nezískali přístup k veřejné cestě, což je dle judikatury nutná podmínka pro zřízení služebnosti, když nemají (pro svou pasivitu) nijak právně zajištěnu možnost užívat pozemek parc. č. [číslo] (pouhá výprosa je nedostačující). Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], rozsudek KS [adresa] byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci (zjištěno ze spisu OS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

9. Žalobou došlou OS [adresa] dne [datum], na které již byl kolkovými známkami zaplacen soudní poplatek, se [jméno FO] (dále pro tento bod odůvodnění jako „Žalobkyně“) vůči žalobci (dále pro tento pod odůvodnění jako „Žalovaný č. 1“) a obci [adresa] (dále pro tento bod odůvodnění jako „Žalovaná č. 2“) (oba společně pro tento bod odůvodnění jako „Žalovaní“) domáhala určení, že vlastníkem pozemku parc. č. [číslo] je Žalovaná č.

2. Žalobkyně namítala absolutní neplatnost kupní smlouvy z roku [rok], na základě které nabyl pozemek parc. č. [číslo] Žalovaný č. 1, z důvodu porušení zákona o obcích (záměr prodat pozemek nebyl řádně zveřejněn, nemovitost nebyla řádně identifikována, byl zveřejněn záměr prodat a zastupitelstvo obce odsouhlasilo prodej jinak vymezené části původního pozemku parc. č. [číslo] dle jiného geometrického plánu, než následně proběhl prodej Žalovanému č. 1). Dne [datum] byla žaloba zaslána Žalovaným k vyjádření ve lhůtě 30 dnů. Dne [datum] byla žaloba zaslána na vědomí katastrálnímu úřadu. Vyjádření Žalovaného č. 1 došlo soudu dne [datum]. Žalovaný č. 1 žalobou uplatněný nárok neuznal, namítl, že obec záměr prodeje, podle kterého prodej následně proběhl, řádně zveřejnila a odsouhlasila (později, než tvrdila Žalobkyně), a současně namítl nedostatek naléhavého právního zájmu Žalobkyně na požadovaném určení. Žalovaná č. 2 žádala v podání došlém soudu dne [datum] o prodloužení lhůty k vyjádření do [datum]. Vyjádření Žalovaného č. 1 bylo dne [datum] zasláno Žalobkyni a Žalované č. 2 k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Téhož dne došlo soudu vyjádření Žalované č. 2 k žalobě. Žalovaná č. 2 žalobou uplatněný nárok rovněž neuznala a též namítala, že záměr předmětného prodeje byl řádně zveřejněn a schválen. Vyjádření Žalované č. 2 bylo dne [datum] zasláno Žalobkyni a Žalovanému č. 1 k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Žalobkyně žádala dne [datum] o prodloužení lhůty, spis byl dán na lhůtu 10 dnů a dne [datum] bylo vyjádření Žalobkyně urgováno. Dne [datum] žádala Žalobkyně opět o prodloužení lhůty, spis byl dán na lhůtu 7 dnů a dne [datum] bylo vyjádření Žalobkyně opět urgováno. Dne [datum] sdělila Žalobkyně, že vyjádření dodá do 10 dnů, dne [datum] bylo vyjádření Žalobkyně opět urgováno a Žalobkyně sdělila dne [datum], že vyjádření předloží do konce září. Vyjádření Žalobkyně pak došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], současně bylo vyžádáno vyjádření geodetické kanceláře, byly vyžádány k důkazu navržené spisy katastrálního úřadu a Policie ČR a byli předvoláni navržení svědci. Zásilky pro 3 svědky se dne [datum] vrátily jako nedoručitelné a dne [datum] byla Žalobkyni zaslána výzva ke sdělení aktuálních adres svědků, anebo zajištění jejich přítomnosti při jednání. Spis Policie ČR došel soudu dne [datum], spisy katastrálního úřadu došly soudu dne [datum]. Dne [datum] byla Žalobkyni zaslána výzva, aby ve lhůtě 10 dnů označila listiny z policejního spisu, kterými navrhuje provést důkaz. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalovaného č. 1 k vyjádření Žalobkyně. Vyjádření geodetické kanceláře došlo soudu dne [datum], stejného dne došlo soudu vyjádření Žalobkyně s určením částí policejního spisu navrhovaných k důkazu. Při jednání konaném dne [datum] bylo zahájeno projednání věci, byl proveden důkaz spisy katastrálního úřadu, označenými částmi policejního spisu a větším množstvím dalších listin, byli vyslechnuti 2 svědci, byly vzneseny návrhy na výslechy dalších svědků a na vyžádání dalších podkladů od katastrálního úřadu a účastníci žádali o lhůtu 14 dnů k označení dalších důkazů. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] byli předvoláni 3 svědci a vyžádány listiny od katastrálního úřadu. Listiny od katastrálního úřadu došly soudu dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu doplnění tvrzení a důkazních návrhů Žalovaného č.

1. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz několika listinami a byli vyslechnuti 2 svědci (třetí se bez omluvy nedostavil). Soud konstatoval potřebu vyžádání ještě dalších dokladů od katastrálního úřadu a zopakování dotazu na geodetickou kancelář, Žalovaná č. 2 byla vyzvána, aby ve lhůtě 7 dnů sdělila jména a adresy všech tehdejších zastupitelů obce navržených k výslechu a předložila tehdejší jednací řád zastupitelstva obce. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Identifikace členů zastupitelstva došla soudu dne [datum]. Dotazy/výzvy katastrálnímu úřadu a geodetické kanceláři byly odeslány dne [datum], dne [datum] bylo předvoláno 8 svědků. Sdělení geodetické kanceláře a listiny od katastrálního úřadu došly soudu dne [datum]. Dne [datum] se omluvil jeden ze svědků. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz listinami od geodetické kanceláře a z katastrálního úřadu, bylo vyslechnuto 7 svědků, starosta Žalované č. 2 byl opět vyzván k předložení jednacího řádu zastupitelstva. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] byl předvolán svědek, který se z předchozí jednání omluvil. Dne [datum] došel soudu jednací řád zastupitelstva obce. Svědek se dne [datum] znovu omluvil. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz jednacím řádem a jednání bylo za účelem opětovného předvolání svědků odročeno na den [datum]. Dne [datum] byli předvoláni 2 svědci (ten, který se prvně nedostavil, a ten, který se 2x omluvil). Při jednání konaném dne [datum] byl vyslechnut 1 svědek, druhý se opět bez omluvy nedostavil a návrh na jeho výslech byl zamítnut, Žalovaná č. 2 předložila písemný závěrečný návrh, Žalobkyně a Žalovaný č. 1 měli předložit písemné závěrečné návrhy do příštího týdne a jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum]. Závěrečný návrh Žalovaného č. 1 došel soudu den [datum], závěrečný návrh Žalobkyně dne [datum]. Zřejmě při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen (protokol ve spisu chybí) rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta (výrok I), Žalobkyni bylo uloženo zaplatit Žalovanému č. 1 na náhradě nákladů řízení částku 25 460 Kč (výrok II) a Žalované č. 2 nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalobkyně. K výzvě soudu odeslané dne [datum] k odstranění vad odvolání ve lhůtě 10 dnů žádala Žalobkyně dne [datum] z důvodu onemocnění jejího zástupce o prodloužení lhůty do [datum], odůvodnění odvolání došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo odvolání zasláno Žalovaným k vyjádření ve lhůtě 10 dnů a Žalobkyni byla zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] byl spis dán na lhůtu 7 dnů (čekáno na zaplacení soudního poplatku), dne [datum] sdělil zástupce Žalobkyně k telefonické urgenci, že soudní poplatek bude zaplacen do 10 dnů, a spis byl dán na lhůtu 10 dnů. Usnesením ze dne [datum] bylo odvolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Soudní poplatek za odvolání Žalobkyně zaplatila dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo usnesení o zastavení odvolacího řízení zrušeno. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum], vydaným bez nařízení jednání, napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Důvodem zrušení byla nepřezkoumatelnost rozsudku pro nedostatek důvodů, zejména pro absenci náležitého právního posouzení věci. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno spolu s nařízením ústního jednání na den [datum] a nabylo právní moci dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl bez provádění dalšího dokazování vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta (výrok I), Žalobkyni bylo uloženo zaplatit Žalovanému č. 1 na náhradě nákladů řízení částku 47 729,66 Kč (výrok II) a Žalované č. 2 nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum], odvolání proti rozsudku nebylo podáno a rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Rozsudek s doložkou právní moci byl dne [datum] zaslán katastrálnímu úřadu (zjištěno ze spisu OS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

10. Na pozemku parc. č. [číslo] bylo parkováno vícero vozidel, byl zde odstavený i vrak vozidla a složeno harampádí (pračka, zřejmě lednice atp.) Pozemek po pravé části domu byl rozježděn od vozidel (zjištěno z fotodokumentace).

11. Rozhodnutí MÚ [adresa] ve věci ochrany pokojného stavu bylo potvrzeno rozhodnutím KÚ [adresa] ze dne [datum] (zjištěno z 1. strany rozhodnutí č. j. [číslo jednací]).

12. V e-mailu ze dne [datum] adresovaném jeho právnímu zástupci vyjadřoval žalobce nelibost nad tím, že v katastru nemovitostí je u pozemku parc. č. [číslo] stále uveden zápis stran podané žaloby na určení vlastnického práva k pozemku, kdy to považoval za další schválnost ze strany OS [adresa], který nechal takové omezení do katastru nemovitostí zapsat, po skončení sporu je však nenechal odstranit. Žalobce uváděl, že kvůli tomuto zápisu přišel o možnost jednání s klientem ohledně prodeje, a žádal právního zástupce o zjednání nápravy, když sám nedisponuje pravomocným rozsudkem, aby mohl nechat provést výmaz zápisu. K e-mailu byl připojen výpis z katastru nemovitostí – LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] se stavem ke dni [datum], ve kterém bylo stran pozemku parc. č. [číslo] uvedeno, že je podána žaloba na určení vlastnického práva. Podkladem pro zápis bylo oznámení OS [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], o podaném žalobním návrhu na určení práva (zjištěno z e-mailu, LV č. [hodnota]).

13. Povolení služebnosti nezbytné cesty dle rozsudku KS [adresa] ze dne [datum] bylo do katastru nemovitostí zapsáno dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Služebnost pak byla z katastru nemovitostí vymazána dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] (zjištěno z LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] se stavem ke dni [datum], informací o průběhu řízení u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] č. [číslo], LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] se stavem ke dni [datum], informace o průběhu řízení u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] č. [číslo]).

14. Kumulovaná průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky [rok] až [rok] celkem 58,93 % (zjištěno ze sdělení Českého statistického úřadu – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne [datum]).

15. Roční průměr bazických indexů, tj. míry inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (průměr roku 2015=100) vyjadřující změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti průměru roku [rok], činil 94,8 za rok [rok] a 147,8 za rok [rok], rozdíl je tedy 53 (zjištěno z webových stránek Českého statistického úřadu – sekce Statistiky>Ekonomika>Ceny, inflace>Inflace, spotřebitelské ceny>Inflace - druhy, definice, tabulky).

16. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované téhož dne, uplatnil žalobce u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 377 575,50 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 168 867 Kč (zjištěno ze žádosti, záznamu o ověření doručeného elektronického podání, stanoviska).

17. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

18. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

19. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

21. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

22. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a bylo skončeno právní mocí rozsudku KS [adresa] dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 13 let a 6 celých měsíců, resp. 162 celých měsíců. Uvedené však platí pouze pro osobu, která návrh na zahájení řízení podala a vystupuje v řízení jako navrhovatel, neboť od tohoto okamžiku čeká na rozhodnutí a může trpět pocitem nejistoty stran výsledku řízení. Vůči jiné osobě vystupující v řízení, typicky žalovaný, pak rozhodná doba začíná běžet nikoliv již od podání návrhu, ale až od okamžiku, kdy se o podání návrhu a existenci řízení dozví. Neví-li tato osoba o tom, že je vůči ní vedeno nějaké řízení, nemůže u ní logicky ani vzniknout nejistota, kdy a jak vůči ní bude o něčem rozhodnuto, a nemůže tak na její straně vznikat ani nemajetková újma. Ze spisu OS [adresa] vyplynulo, že žalobci (v posuzovaném řízení v postavení žalovaného) byla žaloba doručena až dne [datum]. Soud tak za období, po které mohl žalobce průběh řízení vnímat, a tento se jej mohl dotýkat, považoval dobu od [datum] do [datum], tj. dobu 13 let a 5,5 měsíců, resp. 161,5 měsíců.

24. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo po skutkové stránce složitější. Bylo nutno zjistit, zda přístup k nemovitostem tehdejších žalobců lze zajistit i jinak než přes pozemek žalobce, a to jak z hlediska vlastní realizovatelnosti, tak z hlediska výše případných nákladů nutných na provedení nezbytných úprav, anebo i jiným způsobem než zřízením věcného břemene/služebnosti, kdy v této souvislosti bylo zkoumáno několik možných variant. To se pak promítlo i do složitosti procesní, kdy ve věci bylo opakovaně prováděno místní šetření, byly zpracovány dva znalecké posudky, první včetně dodatku, kdy jak původní posudek, tak jeho doplněk znalec předložil s cca měsíčním zpožděním, zpracovatel druhého posudku byl vyslechnut, o stanovisko byly žádány MÚ [adresa], společnost [právnická osoba] a opakovaně obec [adresa]. Původní žalobci museli být vyzváni k odstranění vad žaloby a svou žalobu pak v průběhu řízení v závislosti na jeho vývoji a též s ohledem na přijetí nové právní úpravy opakovaně měnili. Nařízené jednání či místní šetření bylo též několikrát odročeno na žádost původních žalobců či jejich zástupce (ze dne [datum] na den [datum], ze dne [datum] na den [datum], ze dne [datum] na den [datum], ze dne [datum] na den [datum]), své blanketní odvolání proti čtvrtému rozsudku OS [adresa] původní žalobci odůvodnili až za 2 měsíce. Účastníkům též byla opakovaně poskytována lhůta pro mimosoudní vyřešení věci, jejíž obrysy byly při konaných ústních jednáních dvakrát dohodnuty, účastníci však ke smírnému řešení věci nikdy nedospěli. K procesní složitosti je nutno přičíst též přerušení po dobu 1 roku a 9,5 měsíců (od vydání usnesení o přerušení řízení dne [datum] do právní moci usnesení o pokračování v přerušeném řízení dne [datum]) v průběhu odvolacího řízení proti prvnímu rozsudku OS [adresa]. Předmětné přerušení řízení nelze hodnotit jako bezpředmětné, když v případě úspěchu žaloby projednávané v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] by jednak žalobce pozbyl pasivní legitimaci v posuzovaném řízení, jednak by zřejmě odpadl předmět sporu řešeného v posuzovaném řízení, když původní žalobci by měli zajištěn přístup k nemovitostem přes pozemek obce [adresa], která jim v užívání svých pozemků za tímto účelem zjevně nehodlala nijak bránit. Délku řízení sp. zn. [spisová značka], a tedy i dobu přerušení posuzovaného řízení, pak soud nehodnotí jako nepřiměřenou (k tomu viz dále). OS ČK rozhodoval 4x ve věci samé (včetně doplňujícího rozsudku ke čtvrtému rozsudku) a dále pak 2x o připuštění změny žaloby, 2x o ustanovení znalce, 4x o znalečném. KS [adresa] rozhodoval 5x ve věci samé (včetně opravného usnesení ke svému třetímu rozhodnutí/prvnímu rozsudku), z toho 2x odvolání proti třetímu rozsudku OS [adresa], a dále pak o přerušení řízení a pokračování v přerušeném řízení. NS rozhodoval 1x ve věci samé. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Uvedené však neplatí pro první tři rozsudky OS [adresa] a následná odvolací řízení u KS [adresa], když soudy obou stupňů věc uchopily zcela nesprávně, nezaměřily se na zjištění pro věc rozhodných skutečností a zcela nesprávně formulovaly i výroky svých rozhodnutí, což pak bylo podrobeno obsáhlé kritice ze strany NS (NS sice kritizoval přezkoumávaný rozsudek KS [adresa], jeho výtky lze však plně vztáhnout i na rozsudky OS [adresa]). OS [adresa] navíc nedostatečně, a tudíž nesprávně zjišťoval a posuzoval okolnosti rozhodné i pro jím (a i odvolacím soudem) uplatňovaný náhled na věc, jeho rozhodnutí byla částečně nepřezkoumatelná a nerespektoval též pokyny odvolacího soudu ze zrušovacího usnesení, kdy pro to byly jeho rozsudky opakovaně rušeny. Tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále). Za přičitatelné státu naopak soud nepovažoval konání dovolacího řízení (a tedy projednávání věci na třech stupních soudní soustavy), když s ohledem na postoj tehdejších žalobců, kteří se způsobem, jakým byla věc nakonec rozhodnuta, nesouhlasili ani po zrušovacím rozsudku NS a stále trvali na zřízení služebnosti k pozemku žalobce (byť v užším rozsahu), lze důvodně předpokládat, že by věc byla NS projednávána, i kdyby OS [adresa] a KS [adresa] uvedeným způsobem rozhodly již v prvním kole. Věc nakonec byla složitější i po právní stránce, když bylo nutno posoudit, zda je pro přístup k nemovitostem tehdejších žalobců nutné zřídit věcné břemeno/služebnost, anebo lze využít jiného právního institutu, zda jsou splněny podmínky pro zřízení věcného břemene/služebnosti a případně v jakém rozsahu, což jsou obecně právně složitější úvahy, přestože rozsah pro věc rozhodných skutečností je vymezen v konstantní judikatuře NS.

25. Soud se pak zabýval i přiměřeností délky řízení vedeného u OS [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], do jehož skončení bylo posuzované řízení přerušeno. Dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 206/2010 je pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk k porušení práva účastníků vedlejšího řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního řízení.

26. Řízení sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a skončilo právní mocí rozsudku OS [adresa] dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 2 roky a téměř 1 měsíc, resp. téměř 25 měsíců.

27. Řízení bylo složitější po skutkové stránce, kdy bylo nutné zjišťovat okolnosti nabídky a prodeje pozemku parc. č. [číslo] v době před deseti lety a zda byl v této souvislosti dodržen postup dle zákona o obcích. To se pak promítlo do složitosti procesní, kdy bylo vyslýcháno velké množství svědků, kdy někteří se z jednání omlouvali, anebo se k jednání nedostavili, a jednání tak muselo být za účelem jejich opětovného předvolání odročováno. K procesní složitosti, a tedy délce řízení přispěla tamní žalobkyně, která se k obraně žalobce a obce [adresa] vyjádřila po opakovaných urgencích soudu až po 3 měsících, blanketní odvolání proti prvnímu rozsudku odůvodnila k výzvě soudu a po žádosti o prodloužení lhůty až za 1 měsíc, přes urgenci soudu nezaplatila soudní poplatek za odvolání proti prvnímu rozsudku, odvolací řízení tak bylo pro nezaplacení poplatku zastaveno a následně pak bylo usnesení po dodatečném zaplacení poplatku rušeno, v důsledku čehož došlo k prodloužení řízení cca o 2 měsíce. Po právní stránce nebylo řízení nijak složité. OS [adresa] rozhodoval 2x ve věci samé a dále pak o zastavení odvolacího řízení a o zrušení usnesení o zastavení odvolacího řízení. KS [adresa] rozhodoval 1x ve věci samé. Odvolací řízení proti prvnímu rozsudku OS [adresa] však nelze přičítat na vrub procesní složitosti řízení, když napadený rozsudek byl zrušen pro nepřezkoumatelnost, což je (obdobně jako u posuzovaného řízení) nutno přičíst k tíži státu.

28. V postupu soudů v řízení sp. zn. [spisová značka] nelze konstatovat žádné průtahy, naopak soudy ve věci postupovaly svižně a úkony prováděly v krátkých lhůtách. Na vrub postupu soudů, resp. OS [adresa], a tedy k tíži státu je tak nutno přičíst jen prodloužení řízení v důsledku vydání nepřezkoumatelného rozsudku a jeho následného zrušení.

29. Žalobce k délce tohoto řízení nijak nepřispěl.

30. Význam předmětu řízení sp. zn. [spisová značka] soud hodnotil jako běžný, jednalo se o majetkový spor.

31. Na základě uvedených hledisek dospěl soud k závěru, že dobu řízení sp. zn. [spisová značka] v délce 2 roky a 1 měsíc lze i přes popsané prodloužení řízení v důsledku vydání nepřezkoumatelného rozsudku považovat ještě za dobu přiměřenou, a že tedy v tomto řízení k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk nedošlo. Nelze tak konstatovat, že jen v důsledku přerušení do skončení řízení sp. zn. [spisová značka] by mělo být posuzované řízení považováno za nepřiměřeně dlouhé.

32. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů) v posuzovaném řízení, je nutno konstatovat, že zejména v řízení před OS [adresa], ale i v řízení před KS [adresa] došlo k několika nedůvodným prodlevám, které je nutno přičíst k tíži státu. Zmínit je nutno zejména následující. Dne [datum] se mělo konat odvolací ústní jednání k prvnímu rozsudku OS [adresa], dne [datum] si však odvolací soud všiml, že soud prvého stupně nesprávně vybral soudní poplatek za odvolání, ústní jednání zrušil a po dovýběru poplatku a opětovném předložení spisu bylo ústní jednání nařízeno na den [datum], tj. za 2 měsíce po původním termínu. Před vyhlášením třetího rozsudku OS ČK opomněl řádně zjistit okolnosti pro výši úplaty (pro jím zvažovanou variantu rozhodnutí), a ústní jednání odročené jen za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum] tak bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den [datum], čímž došlo k prodloužení řízení o 2 měsíce. Ve třetím rozhodnutí/prvním rozsudku KS [adresa] musela být opravena chyba v psaní, čímž vznikla prodleva 1,5 měsíce. Dne [datum] došlo soudu dovolání žalobce proti prvnímu rozsudku KS [adresa] a až dne [datum], tj. za 2 roky, kdy se v mezidobí ve věci vůbec nic nedělo, byla zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za dovolání. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 1 rok a 11 měsíců. Poté, co byl spis po proběhlém dovolacím řízení předložen dne [datum] KS [adresa] k novému rozhodnutí o odvolání proti třetímu rozsudku OS [adresa], bylo v odvolacím řízení rozhodnuto usnesením vydaným bez nařízení ústního jednání dne [datum], tj. za 5 měsíců. S ohledem na skutečnost, že napadený rozsudek byl bez dalšího s odkazem na závěry a pokyny dovolacího soudu, k jejichž naplnění bylo potřeba podstatně doplnit dokazování, zrušen a věc vrácena OS [adresa] k dalšímu řízení, jeví se uvedená pětiměsíční prodleva jako nepřiměřená a způsobující průtah min. 2 měsíce. Dne [datum] byla připuštěna změna žaloby a až [datum], tj. za 5 měsíců, bylo nařízeno místní šetření na den [datum], tj. na dobu téměř za 6 měsíců. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 4 měsíce. Místní šetření nařízené na den [datum] bylo odročeno pro (nespecifikované) důvody na straně soudu na den na [datum], vzniklou prodlevu 1,5 měsíce je tak nutno přičíst státu. Při vyhlášení čtvrtého rozsudku dne [datum] OS [adresa] opomněl rozhodnout o části předmětu řízení, dne [datum] tak musel být vyhlášen doplňující rozsudek, čímž došlo k prodloužení řízení o 2 měsíce. Dne [datum] vyzval OS [adresa] žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti čtvrtému rozsudku, dne [datum] pak tuto výzvu zrušil, když poplatek neměl být vybírán, čímž opět došlo k prodloužení řízení, a to o 1 měsíc. Dne [datum] byl spis poprvé předložen KS [adresa] s odvoláními proti čtvrtému rozsudku OS [adresa], po opakovaném vrácení spisu z důvodu nesprávného doručení prvostupňového rozsudku a nápravě tohoto nedostatku pak byl spis předložen KS [adresa] dne [datum], tj. za 7,5 měsíců, které je nutno přičíst k tíži státu. Jak bylo uvedeno výše, k tíži státu je nutno přičíst první tři kola rozhodování OS [adresa] a KS [adresa], které věc nesprávně uchopily, nezaměřily se na zjištění pro věc rozhodných skutečností a zcela nesprávně formulovaly i výroky svých rozhodnutí, kdy náprava pak byla zjednána až po kritice ze strany NS v rozsudku ze dne [datum]. OS [adresa] navíc nedostatečně, a tudíž nesprávně zjišťoval a posuzoval okolnosti rozhodné pro jím (a i odvolacím soudem) uplatňovaný náhled na věc, jeho rozhodnutí byla částečně nepřezkoumatelná a nerespektoval též pokyny odvolacího soudu z prvého zrušovacího usnesení, z důvodu čehož byly jeho rozsudky opakovaně rušeny.

33. Pokud jde o jednání žalobce, je nutno konstatovat, že tento svým postupem k délce řízení též dílčím způsobem přispěl. Při ústním jednání konaném dne [datum] poté, co již byl zpracován znalecký posudek k variantě prosazované tehdejšími žalobci, přišel s novou variantou řešení vstupu k nemovitostem tehdejších žalobců přes pozemek parc. č. [číslo] a byla stanovena lhůta 15 dnů k upřesnění této varianty. Dne [datum] podal blanketní odvolání proti prvnímu rozsudku OS [adresa], které k výzvě soudu doplnil až dne [datum], tj. za 1 měsíc. Dne [datum] podal blanketní odvolání proti druhému rozsudku OS [adresa], které k výzvě soudu doplnil až dne [datum], tj. za 1 měsíc. Do [datum] měl zaplatit zálohu na znalečné, k urgenci soudu tak učinil až dne [datum], tj. za více než 1 měsíc. Dne [datum] podal blanketní odvolání proti třetímu rozsudku OS [adresa], které po žádosti o prodloužení lhůty doplnil až dne [datum], tj. za 4 týdny. Místní šetření nařízené na den [datum] bylo pro nemoc jeho zástupce odročeno na den [datum], tj. za 1,5 měsíce. V kontextu celkové délky posuzovaného řízení a zjištěných okolností jeho průběhu jsou však uvedené prodlevy přičitatelné žalobci zanedbatelné, a soud tak přispění žalobce k délce řízení hodnotil jako neutrální.

34. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako mírně zvýšený. Se žalovanou lze souhlasit, že posuzované řízení nepatří mezi řízení s typově zvýšeným významem jeho předmětu pro poškozeného, za která jsou judikaturou považována řízení trestní, opatrovnická, ve věcech osobního stavu, pracovněprávní atd., soud však vzal za prokázanou existenci konkrétních okolností, které význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce zvyšovaly. Žalobce již ve vyjádření k podané žalobě uváděl, že spor je pro něho i v osobní rovině velmi citlivý, když tehdejší žalobkyně a) je jeho bývalou družkou a vztahy s oběma tehdejšími žalobci jsou velmi napjaté, což se pak v průběhu řízení potvrdilo. Současně žalobce upozorňoval, že tehdejší žalobci se k jeho pozemku chovají tak, jako by patřil jim, tento poškozují a žalobce v jeho užívání zásadně omezují. Stát takové chování tehdejších žalobců nevyvolal a obecně za ně nemůže ani odpovídat (jestliže tito zasahovali do práv žalobce, poškozovali jeho majetek, mohl se vůči jejich chování bránit právní cestou, popř. se mohl domáhat náhrady škody), žalobci je však možno přisvědčit, že vedením posuzovaného řízení po uvedenou dobu takové chování tehdejších žalobců nepřímo umožňoval, když nebylo stále postaveno najisto, že tehdejší žalobci k předmětnému pozemku žádná práva [vyjma přístupu tehdejší žalobkyně a) k oknu do sklepa v režimu § 1021 o. z. za účelem ukládání paliva] nemají. Uvedené pak vyvrcholilo zřízením nesmyslně široké služebnosti zasahující celou šíři pozemku žalobce a neobsahující konkrétní vymezení jejího obsahu, což zkritizoval NS, kdy taková služebnost byla v důsledku dvouletého průtahu s vyřízením dožádání pravomocně zřízena po dobu 3 let. Žalobci lze rovněž přisvědčit, že zatížení pozemku služebností snižuje jeho hodnotu a je způsobilé odradit potenciální zájemce o koupi takového pozemku. Posléze zrušená služebnost přitom byla v katastru nemovitostí (opět v důsledku průtahů na straně soudu, který po opakovaných výzvách žalobce zaslal katastrálnímu úřadu rozsudek NS s doložkou právní moci k výmazu služebnosti až dne [datum], tj. více než třičtvrtě roku po nabytí právní moci tohoto rozsudku dne [datum]) zapsána po dobu 3 let a 6,5 měsíců. K tomu je nutno dodat, že význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce by mohl být posouzen ještě jako vyšší, pokud by žalobce v řízení prokázal, že z důvodu zatížení pozemku posléze zrušenou služebností přišel o konkrétní možnost prodeje nemovitosti (žalobcem předkládaná e-mailová komunikace s jeho právním zástupcem z března [rok] a navržený výslech svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], který soud pro nadbytečnost neprovedl, se vztahovaly ke zmaření prodeje nemovitosti v důsledku zápisu o vedení řízení sp. zn. [spisová značka] v katastru nemovitostí, nikoliv v důsledku zřízení předmětné služebnosti, řízení sp. zn. [spisová značka] však není vyjma jeho vlivu na délku posuzovaného řízení předmětem tohoto odškodňovacího řízení), že v důsledku délky posuzovaného řízení došlo k rozpadu jeho manželství či ke zhoršení jeho zdravotního stavu. K označení důkazů k prokázání těchto tvrzení však soud žalobce již nevyzýval, když i bez případného dalšího navýšení základní částky zadostiučinění z důvodu zvýšeného významu předmětu posuzovaného řízení dospěl k závěru, že žalobce by na zadostiučinění mohl požadovat více, než bylo uplatněno nyní projednávanou žalobou (viz dále).

35. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (postup soudů) či nelze (složitost řízení) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 13 let a 5,5 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

36. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy na straně žalobce uznávala a tuto (dle svého přesvědčení dostatečně) odčinila.

37. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel z již odkazovaného stanoviska NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy dle názoru soudu již není možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení již byla výrazněji nepřiměřená, byť nikoliv extrémní. Soud by tak rámci rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku považoval za přiměřenou částku 17 000 Kč za jeden rok řízení. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice a v tomto se ztotožňuje s podstatou argumentace žalobce. Soudu je známa judikatura NS a Ústavního soudu, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 13 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o výši mezd a cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě (odškodňovaná nemajetková újma z titulu nepřiměřené délky řízení je obsahově stejná jako v roce [rok]) ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti menší, ztrácí poskytnuté zadostiučiní svou satisfakční funkci, a proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o nutnosti vycházet z částky již nikoliv na spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou zjištěným okolnostem věci částku 25 500 Kč (17 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. částku 2 125 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení.

38. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 20 %. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení zásadně negativní vliv, soud zvýšil základní částku o 40 %. Z hlediska přispění žalobce k délce řízení soud základní částku nijak nemodifikoval. Z důvodu popsaného zvýšeného významu předmětu řízení pro žalobce pak soud základní částku zvýšil o 10 %.

39. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být zvýšena o 30 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 412 994 Kč vypočtený následovně: 161,5 (měsíců trvání řízení ve vztahu k žalobci) x 2 125 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 2 125 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 317 687,50 Kč x 1,3 (zvýšení o 30 %). Jelikož žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dosud obdržel jen částku 168 867 Kč, shledal soud jeho žalobu s požadavkem na zaplacení částky 145 083 Kč důvodnou a jako takové jí v celém rozsahu vyhověl.

40. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobce byla doručena žalované dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení za důvodný až od [datum] a až od tohoto dne právo na jeho zaplacení žalobci přiznal.

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně úspěšný. Žalobci, který v řízení nebyl právně zastoupen, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 900 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 3x paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis žaloby, sepis vyjádření a doplnění ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum]) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

42. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.

Poučení