11 C 129/2017-270

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobkyně: [územní celek], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa ] zastoupené [anonymizováno], o náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4.669.648,20 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 4.669.648,20 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 2.100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, který by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 4.669.648,20 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že v návaznosti na pravomocný rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], pro pohledávku ve výši 2.659.117 Kč s příslušenstvím spolu s úhradou nákladů řízení, podala oprávněná [územní celek] podáním zn. [číslo] ze dne [datum] návrh na zahájení výkonu rozhodnutí vůči povinné [právnická osoba], [anonymizováno] Výkon rozhodnutí byl nařízen usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. V návrhu na nařízení exekuce oprávněná výslovně upozornila soudního exekutora, že jako reálný způsob provedení výkonu rozhodnutí doporučuje oprávněná prodej movitých věcí ve vlastnictví povinného, přičemž tyto movité věci jsou uskladněny u oprávněné z titulu realizace ust. § 345 obchodního zákoníku a § 457 o. z.. Povinná společnost měla totiž realizovat pro oprávněnou zhotovení čistírny odpadních vod, a u oprávněné uskladnila hodnotný materiál pro technologii čistírny. Pracovnice Exekutorského úřadu [titul] [příjmení] po nařízení exekuce informovali, že mezi klientky advokátní kanceláře, která zastupuje oprávněnou, je několik firem zabývajících se budováním čistíren odpadních vod a jejich provozem, které jsou ochotné technologický materiál odkoupit. Soudní exekutor [exekutorský úřad] [titul] [příjmení] za dobu následujících šesti roků ničeho neučinil pro realizaci výkonu rozhodnutí, kromě soupisu movitých věcí ze dne [datum]. Dne [datum] pak obdržel oprávněný usnesení [exekutorský úřad] soudní exekutorky [titul] [příjmení] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], která se představila jako nastoupivší do uvolněného úřadu po [titul] [příjmení] s tím, že předmětná exekuce se zastavuje. Dle tohoto usnesení totiž povinná [právnická osoba] dne [datum] byl vymazána z obchodního rejstříku, neboť zanikla bez právního nástupnictví. Dnem doručení usnesení [exekutorský úřad] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], to je dnem [datum], se tak žalobce dozvěděl o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá. Technologické zařízení, které mohlo být předmětem zpeněžení, tak zastaralo, že je prakticky neprodejné. Téměř šestiletou nečinností [exekutorský úřad] tak vznikla oprávněnému škoda z obecních prostředků ve výši 2.659.117 Kč s příslušenstvím, a dále náklady nalézacího řízení ve výši 215.124,10 Kč Celkem škoda ke dni výmazu povinné z obchodního rejstříku na jistině a úroku spolu s náklady nalézacího řízení činí 4.407.925,20 Kč. Jednou z položek technologického zařízení ve vlastnictví povinné uskladněných u žalobce, byly dva kusy tlakových láhví, obsahující každá z nich 60 kg kapalného chloru, které při úniku do ovzduší by vytvořily cca 50 litrů plynného chloru, tedy významnou ekologickou havárii značného rozsahu. S ohledem na nečinnost soudního exekutora a neexistenci jejich vlastníka, kdy tlakové láhve byly dlouhodobě nevhodně uloženy na území [územní celek], která s nimi neměla možnost disponovat, došlo ke korozi závěru jedné z láhví a chlor začal unikat do ovzduší. Bylo tedy třeba okamžitého zásahu [anonymizována tři slova], [stát. instituce] a orgánů životního prostředí a následně vznikla oprávněné [příjmení] [jméno] povinnost na své náklady zajistit ekologickou likvidaci předmětných láhví, za což oprávněná vynaložila odborné firmě z prostředků obce částku 261.723 Kč. Žalobce doporučeným dopisem ze dne [datum] uplatnil u žalované nárok na náhradu škody, žalovaná potvrdila přípisem ze dne [datum], že jí byla dne [datum] doručena výzva. Ke dni sepisu této žaloby další jiná reakce žalované žalobci nebyla doručena, a to ani přes urgenci ze dne [datum] a [datum], která byla zároveň předžalobní výzvou.

2. Po poučení soudu, které žalobci bylo dáno dle § 118a odst. 3 o. s. ř., nechť k prokázání příčinné souvislosti mezi vznikem škody a jednáním exekutora tak, aby bylo postaveno najisto, že právě následkem tvrzeného nesprávného úředního postupu exekutora, byla žalobci způsobena škoda, která nebýt tohoto nesprávného úředního postupu, by žalobci nevznikla, označí důkazy, popř. tyto důkazy soudu předloží, žalobce doplnil svá skutková tvrzení a uvedl, že pokud se jedná o příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody, že pokud by soudní exekutor, [exekutorský úřad], [titul] [příjmení], nebyl šest let nečinným, bylo technologické zařízení v hodnotě 2.659.117 Kč prodejné, a bylo možno uspokojit aspoň pohledávku ve výši stanovené rozsudkem [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dále pokud by soudní exekutor [exekutorský úřad] [titul] [příjmení] nebyl šest let nečinným a uvědomil oprávněného žalobce o vstupu povinného do likvidace, mohl se tento přihlásit do likvidace a zabránit obejití institutu insolvence, pokud by soudní exekutor [exekutorský úřad] nebyl šest let nečinným a uvědomil oprávněného žalobce o předlužení povinného, měl tento možnost podat insolvenční návrh, pokud by soudní exekutor [exekutorský úřad] nebyl šest let nečinným, nepromlčela se možnost aplikace § 3 odst. 2 věta druhá zákona č. 328/1991 Sb., a pokud by soudní exekutor [exekutorský úřad] nebyl šest let nečinným, nejenže by výtěžek z prodeje plynových láhví s chlorem umořil část dluhu povinného oprávněnému, ale naopak by oprávněný, jakožto garant ekologické bezpečnosti obce, nemusel vynaložit významné náklady z rozpočtu obce na ekologickou likvidaci zkorodovaných a poškozených plynových láhví a jejich obsahu. Ve všech shora uvedených bodech, je nečinnost soudního exekutora jedinou příčinou vzniku škody na straně žalobce. Další porušení povinnosti státu žalobce spatřuje i v nepochopitelném postupu [název soudu] v řízeních sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Ačkoliv ze souvisejícího návrhu [stát. instituce] byla zjevná ekonomicky a provozně neblahá situace [právnická osoba], a.s., přesto namísto zjevně naplněných podmínek pro vyhlášení insolvence, soud rozhodl u předlužené společnosti o likvidaci a nepochopitelně likvidátorem [právnická osoba], [anonymizováno] jmenoval jediného akcionáře a jediného statutárního zástupce této [jméno] [příjmení], tedy osobu za úpadek společnosti zjevně odpovědnou. Pak [anonymizována dvě slova] [obec] počkal další dva roky, než zjistil, že likvidátor [jméno] [příjmení] je skutečně nečinný a jmenoval likvidátorem jinou osobu [příjmení] Ani tento soudem ustanovený likvidátor nesplnil zákonnou povinnost podat insolvenční návrh a tento likvidátor jako jediný výsledek své aktivity zajistil výmaz povinného z obchodního rejstříku, aniž jakkoliv vypořádal, mimo jiné, pravomocně přiznaný závazek [právnická osoba], [anonymizováno]

3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok, ve svém písemném vyjádření k žalobě, neuznala. Uvedla, že je nesporné, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na náhradu majetkové škody ve výši žalované, k projednání této žádosti došlo [datum] a žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody tak nebyla žalobci poskytnuta. Dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Zákonná úprava stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek: nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně. Otázku přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. Otázku přiměřenosti délky řízení předmětné věci je třeba posoudit v souladu a zejména s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, tedy mimo jiné zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Z ní, kromě jiného, plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele. Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená. Zdůraznil, že v daném případě nešlo o nalézací, nýbrž o vykonávací řízení, přičemž od nalézacího řízení se vykonávací řízení liší především účelem, jímž je vymožení exekučním titulem přiznaného plnění, které nebylo dobrovolně, řádně a včas splněno. Nejde o řízení nalézací, kdy byl řešen spor účastníků, v němž by bylo nalézáno, komu z účastníků právo svědčí, ve kterém by byli účastníci po dobu řízení vystaveni nejistotě, jak dané řízení dopadne, ale o řízení, které má vést k vynucení již autoritativně přiznaného plnění od povinného. Posuzované exekuční řízení trvalo pět let a devět měsíců. Z průběhu řízení vyplynulo, že hned po nařízení exekuce, byly rozeslány rutinní lustrace ke zjištění majetku povinného, ale na základě postupných odpovědí součinnostních subjektů, nebyl nalezen žádný postižitelný majetek. Exekutor následně dne [datum] přistoupil k vydání exekučního příkazu prodejem movitých věcí a z protokolu ze dne [datum] vyplývá, že byl proveden pokus o soupis movitých věcí, který sice obsahoval určitý počet položek, ovšem ze spisového materiálu není možné posoudit, jaké byly hodnoty, zda byly prodejné, příp. za jakých podmínek. Z tohoto důvodu není možné určit, zda bylo v možnostech exekutora tyto položky zpeněžit a za situace, kdy povinný neměl žádný jiný postižitelný majetek, nelze bezpochyby uzavřít, že se exekutor dopustil nečinnosti. Z výše uvedených důvodů žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Ve vztahu k žalobcem tvrzené majetkové škodě je především zásadní otázka existence příčinné souvislosti, neboť je třeba zjistit, zda nesprávný úřední postup a tvrzená škoda na straně poškozeného, by byly ve vzájemném poměru příčiny a následků, tedy o vztah příčinné souvislosti by šlo, jen kdyby tvrzená škoda vznikla následkem nesprávného úředního postupu. Tato příčinná souvislost musí být prokázána. V projednávané věci chybí zřejmá příčinná souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nečinnosti exekutora a namítanou škodou v podobě ztráty pohledávky, respektive nákladech na odstranění škodné události.

4. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici, vyslechl svědky, vyslechl zástupce žalobce. Ze všech těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

5. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce [územní celek] byl úspěšný v tomto o zaplacení částky 2.659.117 Kč vůči žalované [právnická osoba], [anonymizováno], která byla zavázána k úhradě této částky spolu s příslušenstvím, zákonným úrokem z prodlení a náhradě nákladů řízení ve výši 215.124,10 Kč s tím, že se jednalo o to, že žalobce odstoupil od Smlouvy o dílo [číslo] Dodatku [číslo] k této smlouvě ze dne [datum], ve které se žalovaná zavázala zhotovit ve prospěch žalobce dílo spočívající v dodávce a montáži technologie na rekonstrukci vodojemu a vybudování úpravny vody pro [územní celek] ve lhůtě do [datum], přičemž dílo řádně nesplnila. Žalobce žalované uhradil za dílo celkovou částku 2.659.117 Kč s tím, že následně, poté, co odstoupil od smlouvy, vyzval žalovanou, aby toto plnění, které žalobce žalované vyplatil, vrátila, a dostavila se k demontáži zařízení ve vlastnictví žalovaného. Z obsahu tohoto spisu bylo zjištěno, že smlouva o dílo, tak jak byla konstatována výše, [číslo] byla uzavřena mezi objednatelem, [anonymizováno] [obec] a zhotovitelem [právnická osoba], [anonymizováno] dne [datum], předmětem smlouvy o dílo byla dodávka a montáž technologie na rekonstrukci vodojemu a vybudování úpravny vody pro [územní celek] v rozsahu předložené nabídky. Pokud se jedná o cenu díla byla dohodnuta, včetně DPH, na částku 2.314.324 Kč. S pracemi mělo být započato v [anonymizováno] [rok] a k dokončení zakázky mělo dojít k datu [datum]. V dodatku [číslo] k této smlouvě byl pouze změněn, upraven, termín dokončení plnění, a čl. 7, který se týkal záruky za jakost a odpovědnosti za vady, a čl. 11, který se týkal smluvních sankcí. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum] vypracované jednatelem této [jméno]. [jméno] [příjmení], která byla adresována [stát. instituce], bylo zjištěno, že tento provedl na základě žádosti starosty obce dne [datum] prohlídku úpravny vody pro [územní celek]. Zjistil, že nebyla v provozu, přičemž dle projektové dokumentace měla být instalována tři dávkovací čerpadla a instalováno nebylo žádné. Místo dezinfekce chlornanem sodným, byla dezinfekce prováděna plynným chlorem a v úpravně nebyl instalován turbomísič. Elektrorozvaděč nebyl zakrytý a v prostoru úpravny opadávala omítka. Z výzvy ze dne [datum], kterou [územní celek] adresovala [právnická osoba], [anonymizováno], bylo zjištěno, že na základě rozhodnutí zastupitelstva [územní celek], starosta obce vyzýval [právnická osoba], [anonymizováno] k doplnění chybějících technologií úpravny vody v termínu do [datum] a uvedení úpravny do provozu s tím, že tuto společnost upozornil, že pokud nebudou vytčené nedodělky odstraněny ve smyslu ust. § 345 odst. 3 obchodního zákoníku po marném uplynutí dodatečné lhůty přistoupí k odstoupení od smlouvy o dílo. Upozorňoval, že v souladu s ust. § 457 o. z., budou požadovat vrácení všech této společnosti dosud uhrazených plateb, včetně zákonných úroků oproti demontáži dodaného zařízení. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] [územní celek], zpracované na základě žádosti starosty obce, byla tímto [anonymizována dvě slova] provedena kontrola vyplacených faktur [právnická osoba], [anonymizováno], a bylo zjištěno, že celkem byla vyplacena [právnická osoba], [anonymizováno] obcí částka 2.659.117 Kč. Dalším listinným důkazem v tomto spise založeném bylo odstoupení od smlouvy z [datum], kterým [územní celek] odstoupila od Smlouvy o dílo [číslo] kterou uzavřela se [právnická osoba], [anonymizováno], tak jak bylo konstatováno výše, a dále tato společnost byla vyzvána, aby ve lhůtě do [datum] vrátila veškeré dosud od obce obdržené finanční prostředky a dostavila se k demontáži zařízení, umístěného v [anonymizováno] [obec]. K tomuto byl k dispozici ve spise doklad o doručování tohoto odstoupení od smlouvy [právnická osoba], [anonymizováno]

6. Ze spisu [exekutorský úřad] původně soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení], následně [titul] [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že exekuční řízení bylo zahájeno dne [datum], přičemž žalobce v rámci tohoto exekučního řízení vystupoval jako oprávněný. [název soudu] vydal dne [datum] usnesení, kterým byla na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku [název soudu] pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nařízena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné [územní celek] proti povinné [právnická osoba], [anonymizováno] ve výši 2.659.117 Kč s příslušenstvím. Dne [datum] byla povinné společnosti zaslána výzva ke splnění povinnosti. Ve dnech [datum], [datum] byly rozeslány žádosti o součinnost různým subjektům. Dne [datum] byl vydán exekuční příkaz prodejem movitých věcí povinného a dne [datum] byl vykonavatelem exekutora sepsán soupis movitých věcí povinné. Dne [datum] dochází ke změně exekutora, tak jak bylo konstatováno výše. Nastupující soudní exekutor převzal tuto exekuci již ve stadiu likvidace a zániku povinné. Od [datum] byly v exekuci provedeny další úkony, dne [datum] požádala oprávněná o vyškrtnutí ze soupisu movitých věcí provedených předchozím exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], a to dvou kusů bomb - chlorových tlakových láhví, které byly zahrnuty do soupisu pod položkami [číslo] s odůvodněním, že zde hrozí nebezpečí ekologické havárie. Dne [datum] vydala soudní exekutorka usnesení o vyškrtnutí položky [číslo] které bylo zasláno i povinné. Povinné však již nebylo možno toto usnesení, z důvodu jejího zániku, doručit. Následně bylo dne [datum] ověřeno, že povinná ke dni [datum] zanikla, a to z výpisu z obchodního rejstříku. Oprávněná byla vyzvána usnesením ze dne [datum] k vyjádření, zda souhlasí se zastavením exekuce z důvodu zániku povinného s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že se zastavením souhlasí. Následně byla exekuce, z důvodu zániku povinného subjektu se souhlasem oprávněného, usnesením ze dne [datum] zastavena a věc byla pravomocně skončena ke dni [datum].

7. Z faktury [číslo] která byla vystavena dodavatelem [anonymizována tři slova] na odběratele – žalobce, bylo zjištěno, že dodavatel žalobci účtoval likvidaci dvou kusů chlorových láhví s obsahem chloru, včetně odsátí a likvidace chloru, pronájem dvou bezpečnostních kontejnerů k přepravě a dopravu za částku 261.723 Kč.

8. Dalším listinným důkazem bylo uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum], které bylo zasíláno žalované, včetně dokladu o jejím doručování žalované, a potvrzení ministerstva z [datum] s tím, že dne [datum] bylo doručeno podání, které se týkalo uplatnění nároku v právní věci projednávané před [název soudu], [název soudu], pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]. Soudu byla rovněž předložena urgence vyřízení tohoto nároku žalobce, která byla adresována na žalovanou dne [datum], včetně dokladu o jejím doručování žalované, a následně předžalobní výzva žalobce adresovaná žalované dne [datum], včetně dokladu o jejím doručování žalované. Výsledkem tohoto řízení před žalovanou zastoupenou [stát. instituce] bylo stanovisko ze dne [datum], které bylo shodné s písemným vyjádřením žalované v tomto řízení, tzn., že dle žalované v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení.

9. Z usnesení [název soudu] ze [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že [právnická osoba], [anonymizováno] (povinná) se zrušuje s likvidací a likvidátorem této společnosti byl ustanoven [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], že z úplného výpisu z obchodního rejstříku, který se týkal této společnosti, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl statutárním orgánem této společnosti, a to předsedou představenstva, i členem dozorčí rady. Rovněž v této společnosti figuroval jako jediný akcionář. Z veřejného rejstříku a sbírky listin vedené [stát. instituce] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] figuruje v dalších jiných společnostech, bylo nalezeno celkem 44 subjektů, kde [jméno] [příjmení] působí jako společník, člen statutárního orgánu, akcionář.

10. Ze schváleného rozpočtu [územní celek], tedy žalobce na rok [rok], bylo zjištěno, že schválený rozpočet na rok [rok] obce činil 11.876.100 Kč a návrh rozpočtu na rok [rok] činil 11.324.000 Kč.

11. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že vůči [právnická osoba], [anonymizováno] měla neuspokojitelné pohledávky i ČR.

12. Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jeho společnost zhruba 25 let pracuje v oboru čištění odpadních vod, úpravárenství podzemní vody na vodu pitnou. Uvedl, že právní zástupce žalobce před mnoha lety, jedná se o 8 nebo až 10 let, jej oslovil s tím, zda jeho společnost nemá zájem o zařízení, která se týkalo úpravárenství na vodu pitnou, které měl žalobce k dispozici. Tehdy právnímu zástupci žalobce řekl, že pokud se jedná o nějaké zařízení, které je nové, se zárukou, že by jeho společnost možná takové zařízení za nějakou slevu koupila. Rozhodně však s právním zástupcem žalobce nejednal, nebyl se na toto zařízení podívat, neřešili ani otázku ceny za tyto movité věci. Po nahlédnutí do protokolu o soupisu movitých věcí (založen na č. l. 206 spisu) se svědek nebyl schopen vyjádřit k cenám u těchto movitých věcí v době, kdy tento protokol byl sepsán. Pokud jsou tyto movité věci dobře skladovány, aktuálně jsou ještě prodejné, ale problém je, že již nejsou v záruce, takže dle odhadu by byly prodejné zhruba za 20% z prodejní ceny. Aktuálně by se hodně rozmýšlel tato zařízení pro potřeby společnosti koupit. Pokud se vyjádřil k přibližné ceně, u položek 10, 11 (pol. 10 -2 chlorové tlakové bomby-láhve, pol. 11 – chlorátor k dezinfekci vody), které jsou uvedeny v protokolu, jednalo by se o desetitisícové položky, rozhodně ne statisícové v době, kdy byl protokol pořízen. Zdůraznil ještě, že by nákup tohoto zařízení byl pro něj zajímavý v době, kdy tyto movité věci byly v záruční době. Tedy, pokud záruční doba trvá dva roky, tak by pro něj nákup tohoto zařízení byl zajímavý tak rok po jeho výrobě. Chlorové, tlakové láhve, které se běžně užívají v úpravárenství vody, jejich koupě, by byla pro něj zajímavá jen po dobu záruční doby. Potom by měl obavy z koupě tohoto zařízení.

13. Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je jednatelem [právnická osoba], která vznikla [datum]. Předmětem podnikání je úprava pitné vody. Připustil, že jeho společnost spolupracovala se [právnická osoba]. Jak uvedl„ bohužel“. S touto společností jeho společnost spolupracovala i na díle v [obec], a to jako subdodavatel. Bylo to v roce 2005. Na dané dílo dodávala jeho společnost dva filtry na železo a mangan, jeden filtr na dusičnany, vodoměrné a dávkovací čerpadlo. Byla to zakázka zhruba za 600.000 Kč, přičemž [právnická osoba] jim zůstala dlužna asi 250.000 Kč. Ze strany jeho společnosti došlo k dokončení a předání díla, pamatoval si, že začal zkušební provoz, začalo čerpání vody ze stávajícího zdroje - studny, což probíhalo tak zhruba půl hodiny a potom, vzhledem k nedostatku zdroje, to skončilo. Nevěděl, jak se problém mezi žalobcem a [právnická osoba] dál řešil. Nepamatoval si, nevěděl o tom, že by jeho společnost měla v té době zájem o odkoupení zařízení úpravny vody. Rovněž tomuto svědkovi bylo umožněno nahlédnutí do protokolu o soupisu movitých věcí (založeno na č. l. 206 spisu). K položkám 1-9 v tomto soupise svědek uvedl, že je dodávala jejich společnost na úpravnu vody pro žalobce. Položku 10, 11 dodávala [právnická osoba]. Movité věci vedené pod položkou 1-9 představují zhruba hodnotu zakázky, kterou prováděla [právnická osoba] jako subdodavatel na díle, tedy zhruba se jedná o částku 600.000 Kč. Domníval se, že reálná hodnota technologického zařízení dodávaného na úpravnu vod pro Obec Chudčice byla v té době zhruba 1.000.000 Kč i s jejich částí dodávky bez DPH. Neuvědomil si, nepamatoval si, že by mu starosta obce, zhruba v roce 2012, řekl, že bude předmětné zařízení úpravny prodáváno v dražbě. Jejich společnost o něj neměla zájem. Zařízení, které na úpravnu dodávala jejich společnost, bylo zařízení nové. Připustil, že do určité míry bylo toto zařízení, vzhledem k tomu, že provoz trval asi půl hodiny, prodejné. Teoreticky bylo prodejné. K hodnotě zařízení, vzhledem k tomu, že bylo namontováno v roce 2005, k hodnotě tohoto zařízení v roce 2012 se nebyl schopen vyjádřit. Pokud nebyla opravna vytápěna, tak hodnota věcí byla nulová. Snad by mohly mít hodnotu pouze nerezové filtry, ale zase podle toho, jak vypadaly. Uvedl, že jejich hodnota byla snad 100.000 Kč.

14. Z výpovědi starosty žalobce [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že je starostou obce asi od roku 2010 Smlouvu se [právnická osoba] nepodepisoval. Sám jako obyvatel obce proti danému zařízení v době, kdy byla smlouva uzavírána, intenzivně vystupoval. Zařízení na úpravu vody, které mělo být vybudováno na základě předmětné smlouvy o dílo, bylo pro obec zcela nadbytečné. Pokud se jedná o průběh exekuce, pamatoval si, že exekutor přijel do obce, provedl soupis movitých věcí, soupis zařízení a potom již zůstal prakticky nečinný. Nečinný byl až do doby, než se zajišťovala likvidace lahví s chlorem. V době, kdy byl exekutorem pořizován protokol o soupisu movitých věcí, ho upozorňoval na tři firmy, které měly zájem odkoupit dané zařízení, které měla obec v držení. Neučinil tak písemně. Nepamatoval si na jména těch firem, rozhodně mezi nimi nebyla [právnická osoba], jejíž statutární orgán vystupoval v řízení jako svědek. Nikdy s těmito firmami nejednal o konkrétní ceně za předmětné zařízení. Bylo mu jasné, že by tato zařízení nekoupily za jejich stoprocentní cenu. Cena díla, která byla předmětem smlouvy se [právnická osoba], byla zaplacena z obecního rozpočtu. I samotná likvidace chlorových láhví byla financována z rozpočtu obce. Nikdy na tyto ceny nebyly použity finanční prostředky z dotací. Cena díla, tedy zařízení, které bylo od [právnická osoba] odkoupeno, byla asi 3.000.000 Kč s DPH. Předmětné zařízení, vyjma chlorových láhví, které zlikvidovali, se nachází uskladněno v objektu vodojemu. K dotazu zástupce žalované uvedl, že v roce 2005 byla uzavřena Smlouva o dílo se [právnická osoba], a v roce 2006 došlo k předání díla. Zařízení bylo namontováno, bylo připraveno k provozu, nikdy však s provozem nebylo započato. Důvodem pro odstoupení od smlouvy bylo jednak to, že úprava vody touto technologií by byla pro obec nevýhodnou, vodné by stálo zhruba o polovinu více než dnes. [ulice] zdroj, ze kterého měla obec provádět zásobování vodou, rozporovali jako nedostatečně vydatný, a úprava pitné vody chlorem by pro obec byla zbytečnou, předraženou. Odstoupení od smlouvy zavinila [právnická osoba], neboť neuvedla zařízení do provozu tak, jak měla ve smlouvě. Důvody, proč obec neměla zájem o to, aby zařízení bylo uvedeno do provozu, byly dva. Jednak byla součástí [anonymizována tři slova] a od počátku věděli, že vydatnost vodního zdroje byla zfalšována [právnická osoba]. Na základě výzvy [právnická osoba], [anonymizováno] k dokončení a zprovoznění díla, přišli její zaměstnanci a pokoušeli se o zprovoznění díla. To nebylo možné, neboť se projevila nedostatečnost vodního zdroje.

15. Dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž k porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 téhož paragrafu, právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Po provedeném dokazování, podřazením pod citované zákonné ustanovení má soud za prokázáno, že žaloba není důvodnou. Dle výše uvedeného stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem č. 82/1998 Sb. za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Daná zákonná úprava stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek, a to nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody. V tomto případě je možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 2005 č. 25 Cdo 773/2004, popř. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 1999 č. 2 Cdon 129/97. Soud má za to, že v daném případě nelze shledat příčinnou souvislost mezi tím, že exekutor neprovedl dražbu movitých věcí tak, jak byly sepsány do protokolu o soupisu movitých věcí ze dne [datum] a vznikem škody žalobkyně. Tak, jak bylo konstatováno výše, nezbytným předpokladem objektivní odpovědnosti státu za škodu, je příčinná souvislost mezi právní skutečností, za níž se odpovídá (nesprávný úřední postup) a vznikem škody, tedy je-li nesprávný úřední postup se vznikem škody ve vztahu příčiny a následku, např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1802/2002. Přitom obecně platí, že otázka příčinné souvislosti - vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody - je zpravidla otázkou skutkovou, nikoliv právní. Právní posouzení příčinné souvislosti může spočívat toliko ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, příp. zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit. Příčinná souvislost je přitom obecně dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události a škoda by nebyla nastala, bez této příčiny. Pokud se jedná o hodnotu movitých věcí, dle mínění soudu, rovněž nebylo prokázáno, jakou měly movité věci, uvedené v protokolu o soupisu movitých věcí, cenu v době, kdy měla být provedena jejich dražba, a že bylo možno je za tuto cenu prodat. Pokud se jedná o aktuální cenu těchto věcí, rovněž nebyla prokázána. Slyšení svědci, zástupcí společností, které měly mít zájem na koupi předmětných movitých věcí, svůj zájem o koupi věcí uvedených v protokole o soupisu movitých věcí nepotvrdili, oba uvedli, že by mohli mít zájem snad v záruční době, která následovala po koupi těchto movitých věcí. Vzhledem k tomu, že tyto movité věci byly zakoupeny v roce 2005, kdy byl realizován předmět díla dle smlouvy výše uvedené, záruční doba by uplynula v roce 2007, tedy dávno před tím, než tyto movité věci, toto zařízení, bylo sepsáno v protokolu o soupisu movitých věcí soudním exekutorem (sepis proveden dne [datum]). Posuzované exekuční řízení trvalo pět let a devět měsíců. Z průběhu exekučního řízení vyplynulo, že hned po nařízení exekuce byly rozeslány lustrace ke zjištění majetku povinné společnosti, na základě odpovědí těchto součinnostních subjektů však nebyl nalezen žádný majetek. Následně došlo k tomu, že byl vydán exekuční příkaz prodejem movitých věcí, a to dne [datum] a soupis movitých věcí do protokolu byl proveden tak, jak bylo konstatováno výše dne [datum]. Jak bylo konstatováno výše, není možno uvést, jakou tyto movité věci měly hodnotu, zda vůbec byly prodejné, za jakých podmínek. Není tedy jasné, zda bylo v možnostech soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] tyto movité věci zpeněžit a vzhledem k tomu, že povinná společnost neměla žádný další majetek, který by bylo možno postihnout exekucí, nelze, dle mínění soudu, říci, že se exekutor dopustil nečinnosti. Dle mínění soudu tedy nedošlo ze strany exekutora ani k protiprávnímu jednání, tedy k nesprávnému úřednímu postupu tak, jak konstatoval žalobce. Pokud se jedná o tvrzení žalobce, že díky exekutorově nečinnosti, se žalobce nemohl přihlásit do likvidace, příp. podat insolvenční návrh na povinnou společnost, soud se ztotožňuje s žalovanou, že vzhledem k tomu, že tuto argumentaci uplatnil žalobce až podáním z [datum], je takto definovaný nárok žalobkyně promlčen. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu jako neodůvodněnou, neopodstatněnou, zamítl.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě náklady řízení úspěšné žalované spočívají v paušální náhradě dle § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za sedm úkonů, které spočívají v písemném vyjádření k žalobě (§ 1 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky), ve třech úkonech spočívajících v přípravě na jednání (§ 1 odst. 3 písm. b) dané vyhlášky) a ve třech účastech na ústním jednání před soudem (§ 1 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení úspěšné žalované činí 2.100 Kč, k jejichž úhradě soud zavázal neúspěšného žalobce. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..

Poučení