11 C 131/2021-166

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 23. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 15 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu 23. 4. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uznala svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce, kterou s žalovaným uzavřela dne 20. 7. 2017 a kterou se měla zavázat vrátit poskytnuté prostředky do 11. 8. 2017. Žalobce v tomto směru kromě smlouvy o zápůjčce a uznání dluhu disponoval také potvrzením o převzetí hotovostní platby. Všechny tyto dokumenty byly datovány dnem 20. 7. 2017.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že obsah dokumentů je nepravdivý, byly sepsány v souvislosti se zprostředkováváním úvěru u [právnická osoba] s. r. o. a žalobce slíbil tyto dokumenty zničit, přičemž žalovaná nebyla jedinou osobou, kterou měl žalobce v rámci své činnosti poškodit. Žalované nebyla finanční částka fakticky poskytnuta a sama smlouva o zápůjčce jako lichevní je od počátku absolutně neplatná. Pokud dluh reálně nevznikl, nemohl být ani uznán.

3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná podepsala (viz znalecký posudek [číslo]) listiny označené jako smlouva o zápůjčce, potvrzení o převzetí hotovostní platby a uznání dluhu (viz citované listiny), podle kterých měl žalobce poskytnout 20. 7. 2017 žalované částku 40 000 Kč, co měla žalovaná těmito listinami téhož dne potvrdit (viz ibid.) a současně také uznat (viz uznání dluhu). Smlouva o zápůjčce pak obsahovala ujednání o smluvní pokutě ve výši 10 000 Kč a smluvním úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně (viz smlouva o zápůjčce). V té době byl sjednáván úvěr, jenž měl konsolidovat závazky žalované, přičemž žalovaná nabídku nakonec odmítla (viz e-mailová komunikace), přičemž žalovaná byla postižena řadou exekucí (viz shodně exekuční příkaz z 27. 1. 2017, č. j. [číslo jednací]; exekuční příkaz, [číslo]; exekuční příkaz, č. j. [číslo jednací]; exekuční příkaz, č. j. [číslo jednací]). Žalobce vyzval žalovanou k vrácení zápůjčky ve výši 40 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč výzvou ze dne 30. 7. 2020 s tím, že dlužná částka měla být zaplacena do 10. 8. 2020 (viz cit. výzva), na kterou žalovaná reagovala přípisem ze dne 4. 8. 2020, ve kterém oznámila, že jí žalobce žádnou zápůjčku neposkytl, kdy sice podepsala, že jí bylo vyplaceno 40 tisíc korun, ale žalobce jí měl sdělit, že je to běžné a že se částka potom vyplácí a že spolupracuje s věřitelem (viz přípis vč. podacího lístku). Přípisem ze dne 12. 3. 2021 pak žalobce znovu vyzval žalovanou k zaplacení částky 40 000 Kč z titulu uznání dluhu (viz výzva z 12. 3. 2021 vč. podacího lístku), na kterou žalovaná reagovala prostřednictvím svého zástupce tak, že půjčka žalobkyni nebyla poskytnuta (viz odpověď na předžalobní upomínku vč. dodejky). Žalovaný byl zdejším soudem pravomocně shledán vinným, že v úmyslu se neoprávněně obohatit v období od 29. 4. 2013 do 3. 5. 2013, za účelem získání provizí, po předchozí dohodě učiněné ve [obec] s žadatelkou o úvěr [jméno] [příjmení] zajistil a dodal prostřednictvím žadatelky k úvěru ze stavebního spoření na částku ve výši 500 000 Kč, který jí byl schválen a poskytnut [právnická osoba] na základě předchozí žádosti o poskytnutí meziúvěru ze dne 22. 4. 2013, fiktivní dokumenty, které po předchozí dohodě na jeho žádost rovněž pod příslibem provizí ve výši 3% z poskytnutého úvěru vystavil [jméno] [příjmení], přesto, že žádné práce ve skutečnosti nebyly provedeny, kdy na základě těchto fiktivních dokumentů dokladujících účel použití dle podmínek smlouvy umožnil společně s [jméno] [příjmení] žadatelce [jméno] [příjmení] čerpat dne 30. 4. 2013 částku výši 445 000 Kč a dne 3. 5. 2013 částku ve výši 50 000 Kč, jenž byly v rozporu s uzavřenou smlouvou použity k jinému než určenému účelu, přičemž vzhledem k tomu, že je poskytnutý úvěr splácen nevnikla [právnická osoba], hmotná škoda, dále že dne 20. 2. 2013 v [obec] podal u [právnická osoba], prostřednictvím obchodního zástupce žádost o poskytnutí meziúvěru ke své smlouvě o stavebním spoření na částku ve výši 500 000 Kč, ke které doložil nepravdivé potvrzení o svém zaměstnání a příjmu od [právnická osoba], s.r.o., [IČO] a to přesto, že nikdy nebyl zaměstnancem této společnosti a následně po schválení žádosti uzavřel dne 9. 4. 2013 v [obec] s [právnická osoba], Smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření na částku ve výši 500 000 Kč, přičemž takto úmyslně uvedl nepravdivé a hrubě zkreslené informace při podání žádosti, na základě kterých mu byl úvěr poskytnut, kdy vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr je splácen nevznikla společnosti [právnická osoba], hmotná škoda, dále že jako jednatel společnosti [právnická osoba] opatřil [jméno] [příjmení] potvrzení o zaměstnání, s tím, že je zaměstnán u této společnosti, přestože [jméno] [příjmení] u této společnosti zaměstnán nebyl a přestože si byl žalobce vědom toho, že [jméno] [příjmení] uvedené potvrzení předloží dne 30. 7. 2013 na pobočce [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] při podání žádosti o poskytnutí [anonymizováno] – spotřebitelského úvěru na částku ve výši 600 000 Kč a následně dne 12. 8. 2013 při doplnění této žádosti, kdy na základě takto nepravdivých údajů byl [jméno] [příjmení] úvěr poskytnut ve výši 250 000 Kč, který řádně splácí, a tedy [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], škoda nevznikla, dále že jako jednatel společnosti [právnická osoba] vystavil [jméno] [příjmení], [datum narození], potvrzení, že je zaměstnán u této společnosti [právnická osoba] a dále výplatní pásky, ačkoli [jméno] [příjmení] u této společnosti zaměstnán nebyl a uvedeného příjmu nedosahoval, a takto jednal přesto, že věděl, že [jméno] [příjmení] předloží uvedené doklady dne 27. 8. 2013 na pobočce [právnická osoba] ve [obec] při podání žádosti o poskytnutí úvěru na částku ve výši 150 000 Kč, uvedené dokumenty po dohodě se jmenovanými dodal [jméno] [příjmení], kdy následně úvěr nebyl schválen a společnosti [právnická osoba] škoda nevznikla, dále že na žádost žalobce byly [jméno] [příjmení] vytvořeny fiktivní dokumenty a to smlouvy o dílo, dále faktury a k nim příjmové pokladní doklady, přičemž tyto fiktivní dokumenty žalobce následně opatřil padělaným razítkem a dodal je žadateli o úvěr [jméno] [příjmení], který dále doložil smlouvu o dílo ze dne 10. 8. 2013, fakturu ze dne 25. 8. 2013 a pokladní doklad vystavené společností [právnická osoba], kdy tyto mu rovněž zajistil žalobce a žalobce takto jednal přesto, že si byl vědom toho, že [jméno] [příjmení] jako žadatel o úvěr bude těmito doklady deklarovat účelovost čerpání úvěru ze stavebního spoření ze dne 27. 11. 2013, který mu byl poskytnut ve výši 1 360 000 [právnická osoba], a umožnil tak [jméno] [příjmení] z velké části čerpat finanční prostředky z poskytnutého úvěru v rozporu s uzavřenou smlouvou o úvěru, avšak [právnická osoba], škoda nevznikla, neboť úvěr je jištěn zástavním právem, dále že zajistil [jméno] [příjmení] potvrzení o zaměstnání a výši příjmů s tím, že je [jméno] [příjmení] zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [IČO], ač si byl vědom toho, že u uvedeného zaměstnavatele [jméno] [příjmení] není zaměstnán a uvedeného příjmu nedosahuje, a takto jednal přesto, že si byl vědom skutečnosti, že toto potvrzení bude dokládáno [jméno] [příjmení] při podání žádosti o poskytnutí [anonymizováno] půjčky – úvěru na částku 250 000 Kč u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] se sídlem [adresa], a že při poskytnutí úvěru jej [jméno] [příjmení] nebude schopen splácet, avšak následně úvěr schválen nebyl a uvedené společnosti tedy žádná škoda nevznikla, dále že žalobce a [jméno] [příjmení] v přesně nezjištěné době v období od 1. 6. 2013, nejpozději do 4. 7. 2013 po předchozí dohodě s [jméno] [příjmení] zajistili k žádosti o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, ke smlouvě o stavebním spoření na částku ve výši 500 000 Kč, která byla obchodním zástupcem [jméno] [jméno] za žadatele [jméno] [příjmení] podána na pobočce [právnická osoba], fiktivní dokumenty, které vystavil [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba] na žádost žalobce, od kterého měl za tuto činnost slíbeny provize, přesto, že si byli vědomi toho, že fakturované práce nebyly provedeny a finanční prostředky žadatel [jméno] [příjmení] použije na úhradu vlastních dluhů a provizí za vystavení falešných dokumentů, kdy takto žadateli umožnili po uzavření smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 23. 7. 2013, čerpat finanční prostředky, čímž umožnili, aby [jméno] [příjmení] finanční prostředky, které čerpal od [právnická osoba], použil v rozporu s uzavřenou smlouvou o úvěru, kterou splácí, k jinému, než určenému účelu, dále že žalobce po předchozí dohodě s žadatelem o úvěr [jméno] [příjmení] zajistil k žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 20. 6. 2013 podané na pobočce [právnická osoba] v [obec] prostřednictvím zprostředkovatele [jméno] [jméno], nepravdivé potvrzení o příjmu od spol. [právnická osoba], u které byl jednatelem, kterým žadatel [jméno] [příjmení] dokladoval, že je zaměstnancem společnosti, a to přesto, že byl žadatelem [příjmení] seznámen s tím, že nemá žádné zaměstnání, ani příjem, kdy tímto jednáním pod příslibem získání provize z poskytnutého úvěru umožnil, aby byla [jméno] [příjmení] žádost schválena a úvěr ke stavebnímu spoření ve výši 500 000 Kč dne 25. 7. 2013 poskytnut na základě nepravdivých a hrubě zkreslených informací, přičemž vzhledem k tomu, že je úvěr splácen nevznikla [právnická osoba], hmotná škoda, dále že žalobce v úmyslu se neoprávněně obohatit dne 14. 6. 2013, za účelem získání provizí, po předchozí dohodě učiněné ve [obec] s žadatelem o úvěr [jméno] [příjmení] zajistil a dodal k žádosti o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, která byla podána dne 3. 6. 2013 zprostředkovatelem [jméno] [jméno] st. na pobočce [právnická osoba] v [obec] fiktivní dokumenty, které na jeho žádost pod příslibem získání provize ve výši 3 % z úvěru vystavil [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba], a to přesto, že žádné fakturované práce ve skutečnosti nebyly provedeny, přičemž na základě fiktivních faktur a dalších dokumentů dokladujících účel použití dle podmínek smlouvy umožnili žadateli [jméno] [příjmení] po uzavření smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 18. 6. 2013 čerpat finanční prostředky, kdy finanční prostředky, které takto žadatel čerpal v rámci úvěru, který splácí od [právnická osoba], byly použity v rozporu s uzavřenou smlouvou o úvěru k jinému, než určenému účelu, a dále, že žalobce dodal [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako žadatelům o revolvingový úvěr u [právnická osoba] [anonymizováno], a.s., na částku ve výši 87 000 Kč, potvrzení o příjmu od společnosti [právnická osoba] výplatní pásky a pracovní smlouvy, přestože si byl vědom, že jmenovaní u uvedené společnosti nejsou zaměstnáni a deklarovaného příjmu nedosahují, kdy na základě těchto nepravdivých skutečností byl úvěr 8. 8. 2013 žadateli [jméno] [příjmení] a spoludlužníkovi [jméno] [příjmení] schválen a poskytnut, přičemž následně jmenovaní sjednané měsíční splátky ani jeden nehradili a způsobili tak [právnická osoba] [anonymizováno], a.s., škodu ve výši 87 000 Kč, dále že žalobce ve [obec], po předchozí dohodě s žadatelem o úvěr [jméno] [příjmení] zajistil k žádosti o poskytnutí [anonymizováno] půjčky spotřebitelského úvěru na částku ve výši 220 000 Kč, podané [jméno] [příjmení] dne 15. 7. 2013 na pobočce [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] ve [obec] nepravdivé potvrzení o příjmu u společnosti [právnická osoba], s průměrným měsíčním příjmem ve výši 18 000 Kč a to přesto, že jako jednatel společnosti věděl, že tato nemá žádné zaměstnance, kdy takto umožnil, aby [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [anonymizováno] úvěr schválila a uzavřela se žadatelem stejného dne smlouvu o [anonymizováno] půjčce - spotřebitelském úvěru a na základě nepravdivých a hrubě zkreslených informací poskytla [jméno] [příjmení] úvěr ve výši 220 000 Kč, který žadatel řádně splácí, čímž [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], nevznikla hmotná škoda, dále že žalobce jako zprostředkovatel dne 15. 5. 2013, po předchozí dohodě s žadatelem o úvěr [jméno] [příjmení], se kterým ve [obec] na třídě [anonymizováno]. [příjmení] ve své kanceláři sepsal přesně nezjištěné dokumenty, vytvořil s cílem získat provize z úvěru nepravdivé potvrzení o příjmu žadatele u společnosti [právnická osoba], ve kterém uvedl nepravdivý průměrný měsíční příjem ve výši 26 185 Kč, přesto, že tento nebyl zaměstnancem společnosti a skutečný příjem [jméno] [příjmení] u jeho zaměstnavatele [právnická osoba] a.s. byl nedostatečný k získání úvěru v požadované výši a to přesto, že si byl vědom toho, že žadatel nebyl nikdy u společnosti [právnická osoba] zaměstnán a nepobíral žádnou mzdu, kdy na základě dodání nepravdivého potvrzení o příjmu dodaného dne 15. 5. 2013 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, byly s jeho pomocí bance sděleny nepravdivé a hrubě zkreslené informace, na základě kterých byl dne 19. 6. 2013 [jméno] [příjmení] úvěr na částku ve výši 3.400 000 Kč zajištěnou zástavním právem k rodinnému domu [adresa] v obci [část obce], schválen a z části poskytnut, přičemž [právnická osoba], nevznikla škoda jen z důvodu, že úvěr je žadatelem splácen, dále že žalobce po předchozí dohodě a na přesně nezjištěném místě dodal [jméno] [jméno] [příjmení] nepravdivé potvrzení o příjmu od společnosti [právnická osoba] s průměrným měsíčním příjmem ve výši 23 359 Kč, které vytvořil za účelem získání provize z poskytnutého úvěru a to přesto, že si byl jako jednatel této společnosti vědom skutečnosti, že jmenovaná ve společnosti nikdy nebyla zaměstnána a společnost nemá evidovány žádné zaměstnance, kdy žadatelka o úvěr nepravdivé potvrzení úmyslně doložila k žádosti o poskytnutí úvěru u [právnická osoba], podané dne 23. 7. 2012 na pobočce v [obec], přičemž na základě takto nepravdivých a hrubě zkreslených informací jí byl [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] na pobočce v [obec] hypotéční úvěr ve výši 1 050 000 Kč zajištěný zástavním právem k bytu [číslo] v domě [adresa] ve [obec], schválen a poskytnut, kdy hmotná škoda nevznikla jen z důvodu, že je tento splácen a dále že žalobce předal [jméno] [příjmení] fiktivní dokumenty od společnosti [právnická osoba], které však touto společností vystaveny nebyly, a dále jí předal fiktivní dokumenty, které vytvořil [jméno] [příjmení], a to dokumenty údajně vystavené spol. [právnická osoba], přestože žádné práce ve skutečnosti deklarované v uvedených dokumentech provedeny nebyly a přestože si byl žalobce vědom toho, že [jméno] [příjmení] předmětné doklady předloží k dokladování účelovosti čerpání úvěru, který jí byl poskytnut [právnická osoba] na částku 560 000 Kč dne 13. 8. 2013 a umožnil jí tak čerpání finančních prostředků předmětného úvěru v rozporu s určením úvěru, kdy úvěr je řádně splácen a společnosti [právnická osoba], škoda nevznikla, tedy opatřením prostředků umožnil, aby bez souhlasu věřitele v nikoli malém rozsahu byly použity prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel, při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje, opatřením prostředků umožnil jinému při sjednávání úvěrové smlouvy uvést nepravdivé údaje, opatřením prostředků umožnil jinému při sjednávání úvěrové smlouvy uvést nepravdivé údaje a způsobit takovým činem větší škodu, když k dokonání činu nedošlo, a opatřením prostředků umožnil jinému při sjednávání úvěrové smlouvy uvést nepravdivé údaje a způsobit takovým činem větší škodu, tedy spáchal pětinásobný přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 2 trestního zákoníku spáchaný ve formě účastenství jako pomocník dle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, přečin úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1 trestního zákoníku, pětinásobný přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku spáchaný ve formě účastenství jako pomocník dle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, přečin úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku ve formě účastenství jako pomocník dle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku a přečin úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku ve formě účastenství jako pomocník dle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku (viz rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne 5. 4. 2017, č. j. [číslo jednací]). Trestní oznámení žalované na žalobce v kontextu událostí z 20. 7. 2017 bylo policejním orgánem odloženo (viz usnesení Policie České republiky ze dne 24. 6. 2021, [číslo jednací]), stížnost žalované proti rozhodnutí byla zamítnuta (viz usnesení Okresního státního zastupitelství ve [obec] ze dne 30. 8. 2021, [číslo jednací]). Ze spisu [spisová značka] soud zjistil, že v této věci je projednávána žaloba proti žalobci, jenž v rámci procesní obrany namítá zápočet, kdy tamější žalobkyně rozporuje řádnost zápočtu tím, že podkladem nároku žalobce má být fiktivní nárok, jenž vznikl ve snaze optimalizovat daňovou povinnost tamější žalobkyně (viz návrh ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 111/2020).

4. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tento je manžel žalované a že byl přítomen jednání s žalobcem, přičemž na jednání byl do podpisu dokumentů, přičemž neměl být žádná prostor, aby převzala peníze od žalobce nebo tyto převzala a poté někam schovala, dále svědek uvedl, že žalobce za zprostředkování úvěru měl mít provizi 40 tisíc korun. (viz svědecká výpověď). Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tato měla žalobci potvrdit půjčku 400 tisíc korun, byť jí mělo být půjčeno pouze 318 tisíc, avšak v navazujícím soudním řízení své tvrzení neprokázala (viz svědecká výpověď). Z výslechu žalobce vyplynulo, že tento trvá na správnosti a pravosti předložených listin, žalované měl poskytnout 40 tisíc korun, současný podpis smlouvy a uznání dluhu považuje za běžnou praxi v obchodním styku, byť ve své době se mělo jednat o první zápůjčku, kterou poskytoval, na přesný průběh si ovšem nepamatoval (viz účastnická výpověď).

5. Soud provedl dokazování také doplněním stížnosti, rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 3. 2019, č. j. [číslo jednací], ale nečiní z nich relevantní skutková zjištění.

6. Jinými slovy, soud z provedeného dokazování zjistil, že žalobce disponuje písemnou smlouvou, písemným dokladem o převzetí finančního obnosu a uznáním dluhu, které všechny obsahují podpis žalované, a které mají osvědčovat předání částky 40 000 Kč žalované, která měla tuto částku v den převzetí písemně uznat. Předání hotovosti vylučuje manžel žalované, přičemž žalobce v minulosti byl pravomocně odsouzen za přečiny úvěrových podvodů, které mj. spočívaly v práci s doklady, které osvědčovaly neexistující skutečnosti. Existenci dokumentů utvrzujících fikci potvrzuje také jiné soudní řízení vedené u zdejšího soudu. Komplikovanější je výpověď svědkyně [příjmení], jež sice potvrzuje narativ fiktivních dokladů, avšak sama ve své právní věci nebyla úspěšná.

7. Podle § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Institut uznání dluhu je samostatným utvrzovacím institutem; zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání. Tím se ve sporu posiluje procesní pozice věřitele, neboť v obecné rovině nemusí dokazovat vznik dluhu ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Splněním zákonný předpokladů stran uznání dochází zejména k založení vyvratitelné právní domněnky trvání dluhu.

11. Podle § 133 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Teorie i praxe je zajedno v tom, že uznání dluhu není novým právním titulem závazku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 8. 2004, sp. zn. 32 Odo 1160/98). Zakládá se jím právní domněnka, že dluh v době jeho uznání existoval, která je ovšem vyvratitelná důkazem opaku (§ 133 o. s. ř.). Znamená to, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

12. Platí, že důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně tohoto, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.). Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich pravdivosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady; k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí.

13. Rozhodovací praxe připouští možnost vyvrátit právní domněnku existence dluhu prokázáním skutečnosti, že dluh nevznikl. Předpokladem existence dluhu je totiž jeho vznik. Je-li prokázáno, že dluh vůbec nevznikl, pak tato skutečnost je způsobilá právní domněnku existence dluhu vyvrátit, jelikož je jejím opakem (§ 133 o. s. ř.).

14. V poměrech projednávané věci žalobce svůj nárok opírá sice o tři listiny, které obsahují prokazatelně podpis žalované, avšak všechny tyto listiny pocházejí z jediného data, k němuž žalovaná váže sdělení o tom, že tvrzená zápůjčka měla být provizí za zprostředkování úvěru. Manžel žalované, jenž byl většině jednání s žalobcem přítomen, předání hotovosti vyloučil, resp. uvedl, že žalovaná neměla prostor, aby převzala peníze a tyto někam před ním schovala. Již tato sama skutečnost dle názoru soudu je dostatečná k závěru, že se žalované podařilo vyvrátit domněnku existence dluhu, když absentuje (s výjimkou zmíněných tří listin) jiný důkaz o předání finanční částky. Soud uvěřil svědku, byť se jedná o manžela žalované, který na výsledku řízení má zprostředkovaně zájem, neboť soud nemůže odhlížet od skutečnosti, že se ve své úřední činnosti setkal s tím, že osoby v blízkosti žalobce nakládají s listinami, které jsou sice formálně bezvadné, avšak zcela neodpovídají realitě. Jedná se nejen o listiny z řízení vedeného pod spisovou značkou [spisová značka] (u něhož soud neprejudikuje tamější právní posouzení), ale především o fakt, že žalobce byl v minulosti pravomocně odsouzen za jednání, které spočívalo mj. v tom, že opatřoval a umožňoval nakládání s listinami, které osvědčovaly neexistující skutečnosti. Je tedy zřejmé, že žalobce neměl problém vyhotovit a dále i ve vztahu ke třetím osobám pracovat s listinami, o nichž věděl (či musel vědět), že nejsou pravdivé a jimi zachycené skutečnosti neodpovídají realitě. Listiny předložené žalobcem jsou tedy (v návaznosti na zjištění soudu z jiné civilní věci a trestní věci, jež skončila pravomocným odsouzením žalobce) pochybné a dle názoru soudu je neudržitelné, aby z nich soud v řízení bez dalšího vycházel, je-li mu známo, jak a s jakými listinami žalobce pracuje a nakládá.

15. Jinými slovy, unesení procesních břemen žalovanou není založeno na pouhém popření skutečnosti, o jejíž existenci platí vyvratitelná domněnka (že peníze nepřevzala), ale toto popření pak koresponduje sdělení svědka, zkušenosti jiné svědkyně (byť s vymezenou komplikací o právním osudu jejího závazku) a konečně také dalšímu dokazování a zejména prokázané trestné činnosti žalobce (§ 135 odst. 1 o. s. ř.).

16. Neboť se žalované podařilo vyvrátit domněnku existence dluhu, soud opakovaně vyzval podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., žalobce, aby tvrdil a prokázal, že fakticky došlo k předání částky 40 000 Kč. Kromě listinných důkazů toto žalobce mínil prokázat svou účastnickou výpovědí. Soud nicméně žalobci neuvěřil, a to z důvodů, které ostatně zpochybnily také věrohodnost předložených dokumentů, tedy, že je krajně nezvyklé, v jakém objemu se kolem žalobce objevují nejasnosti stran pravdivosti listin, s nimiž žalobce nakládá.

17. Účastnická výpověď žalobce tedy nakonec zůstala posledním důkazem, který měl prokazovat uzavření smlouvy o zápůjčce a předání peněz žalované. Tento důkaz však má toliko subsidiární povahu, neboť přichází v úvahu pouze tehdy, nelze-li tvrzenou skutečnost dokázat jinými důkazními prostředky, přičemž v poměrech projednávané věci byla smlouva, doklad a uznání úspěšně zpochybněny z hlediska své věrohodnosti. Účelem výslechu procesní strany podle § 131 o. s. ř. tedy v žádném případě není podat fundovanou účastnickou výpověď, ale prokázat pravdivost skutečností rozhodných pro posouzení konkrétního sporu (tedy skutečností relevantních podle hmotného práva, jež jsou mezi účastníky sporné), popř. zpochybnit či vyvrátit pravdivost tvrzení protistrany. Subsidiární povaha účastnické výpovědi vyplývá ze zkušenosti, že sdělení účastníka, který před soudem hájí svoji věc, nemusí být vždy objektivní, neboť jsou poznamenána přirozeným zájmem účastníka na výsledku sporu. Zmíněná skutečnost se odráží i ve skutečnosti, že účastník řízení (na rozdíl od osoby podávající výpověď v procesní roli svědka) v případě nepravdivé výpovědi nenese nebezpečí trestního postihu (k tomu viz § 346 trestního zákoníku). Z nálezové judikatury Ústavního soudu také plyne, že by účastnická výpověď neměla být určujícím kritériem pro míru jistoty umožňující soudci vydat rozhodnutí ve věci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 37/03). Soud ovšem i po účastnickém výslechu opětovně žalobce poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby mu umožnil na situaci reagovat a zamítnutí žaloby pro žalobce nebylo nečekané či nepředvídatelné.

18. Dle názoru soudu je pak také krajně neobvyklé, aby zápůjčka byla zachycena písemnou smlouvou (která uvažuje smluvní pokutu a smluvní úrok z prodlení), písemným dokladem o převzetí částky a současně ještě uznáním dluhu, a to vše navíc sepsané v jediný den. Takový postup spíše svědčí o snaze formálně podchytit údajnou zápůjčku, kterou ovšem žalobce jinak (s výjimkou své výpovědi) neprokazuje. Je navíc s podivem, že žalobce navzdory procesním poučením nebyl s to předložit žádnou předchozí komunikaci, která by se týkala zápůjčky či jejích podmínek, byť účastníci spolu vedli poměrně rozsáhlou komunikaci, v níž žalobce řešil i zapomenuté brýle (č. l. 41), ale není v ní jediná zmínka o čtyřicetitisícové zápůjčce. Přesto ale žalobce má na 20. 7. 2017 připravenu veškerou potřebnou dokumentaci, a to smlouvu, potvrzení a uznání dluhu. Dle názoru soudu předložení těchto listin bez dřívější konzultace spíše potvrzuje sdělení žalované, že žalobce žalovanou ve vazbě na tyto listiny informoval o tom, že se jedná o obvyklý postup a o jeho provizi, kterou dostane od věřitele žalované a žalovaná tedy listiny podepisuje ryze formálně, když soud v této souvislosti předpokládá, že žalovaná by jinak v intencích § 4 odst. 1 o. z. neřešila konsoludaci dluhů vznikem dalšího dílčího dluhu. Jestliže žalobce hovoří o tom, že postup spočívající v souběhu smlouvy se zajišťovacími instituty, potvrzení a uznání dluhu je zcela obvyklý v obchodním styku, nekoresponduje tato žalobcova empirie zkušenosti soudu, který se naopak s takovým postupem setkává zcela výjimečně a spíše v podmínkách smluv podle § 1796 o. z.

19. Jinými slovy, žalovaná úspěšně zpochybnila domněnku existence závazku, žalobce neprokázal faktické poskytnutí finančních prostředků (co je předpoklad u reálného závazku, jímž je zápůjčka) a konečně také není možné odhlížet od faktu, že smlouva uvažovala smluvní pokutu v případě prodlení s úhradou ve výši 10 000 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně (tj. 182,5 % ročně) a současně byla předložena i listina uznání dluhu. Souběh zajišťovacích a utvrzovacích institutů v poměrech projednávané věci dle názoru soudu zakládá neplatnost smlouvy o zápůjčce pro rozpor s dobrými mravy z důvodu extrémního přezajištění pohledávky (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, a ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 33 ICdo 22/2016, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 2897/2017). Jinými slovy, smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z., pročež by bylo možné žalobě vyhovět, pokud by žalobce prokázal faktické poskytnutí prostředků z titulu bezdůvodné obohacení. Neboť žalobce předání neprokázal, nelze nároku vyhovět ani z titulu bezdůvodné obohacení. V této souvislosti pak je třeba také dovodit, že neexistující dluh (tedy dluh z absolutně neplatné smlouvy) nemůže být z povahy předmětem uznání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 29 Cdo 1584/2000), kdy žalovaná neexistenci závazku prokázala. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce pro rozpor s dobrými mravy, se soud již nezabýval posouzením smlouvy z hlediska § 1796 o. z.

20. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu zamítl, a to včetně žalovaného příslušenství, když příslušenství sdílí podle § 510 odst. 2 o. z. osud věci hlavní.

21. Zamítnutí žaloby představuje procesní úspěch žalované, které tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí právo na náhradu nákladů řízení v částce 15 000 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 2 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalované.

22. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Poučení