11 C 132/2022 - 35

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [datum narození] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená dne 29. 7. [datum narození] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] oba zastoupení advokátem [jméno FO] sídlem [Adresa zainteresované osoby 1/0], [adresa] proti žalovanému: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 2x 33 300 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se v části, ve které každý ze žalobců požadoval zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 300 Kč za dobu od [datum] do [datum], zastavuje.

II. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 33 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 300 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) částku 33 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 300 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhali na žalovaném zaplacení každý částky 33 300 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v [název města] (dále jen „MS [adresa]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobci uvedli, že posuzované řízení bylo zahájeno již dne [datum]. Žalobci následně ke dni [datum] přihlásili do posuzovaného řízení svoji pohledávku v celkové výši 1 131 746 Kč, kterou měli za zůstavitelem z titulu smlouvy o půjčce. Od zahájení posuzovaného řízení byly provedeny některé dílčí procesní kroky, nicméně k pravomocnému ukončení řízení, ani k pravomocnému vypořádání jednotlivých pohledávek přihlášených do řízení dosud nedošlo. V průběhu posuzovaného řízení došlo k opakovanému přeposílání spisu mezi soudem a soudním komisařem. Řízení bylo v podstatě celou dobu vedeno u soudu prvního stupně, opravný prostředek ve věci byl podán pouze jednou, a to dne [datum], přičemž k jeho vyřízení došlo ke dni [datum]. Průtahy řízení tedy nelze omluvit skutečností, že by v řízení bylo podáváno velké množství opravných prostředků, ale spíše naopak, skutečnost, že byl podán pouze jeden opravný prostředek, který byl vyřízen poměrně rychle, a přesto řízení trvá bezmála 21 let, je jasným důkazem toho, že délka posuzovaného řízení je zcela nepřiměřená. O skutečnosti, že dědictví je předluženo, bylo rozhodnuto až po téměř 10 letech od zahájení řízení, konkrétně dne [datum]. O následné likvidaci dědictví pak bylo rozhodnuto dne [datum], přičemž usnesení o tomto nabylo právní moci dne [datum]. Přes všechny uvedené skutečnosti však likvidace dědictví není dosud pravomocně skončena, a ke dni podání této žaloby dosud nebylo žalobcům na jimi přihlášenou pohledávku uhrazeno ničeho. To přesto, že o likvidaci pozůstalosti bylo rozhodnuto již v roce [rok]. V době od právní moci usnesení o likvidaci dědictví mělo dojít ke zpeněžení majetku v pozůstalosti a rozvržení výtěžku mezi jednotlivé přihlášení věřitele. Přípisem soudního komisaře [tituly před jménem] Vrby ze dne [datum] byli žalobci informováni o skutečnosti, že prodejem zůstavitelova majetku byl získán výtěžek v celkové výši 2 777 085,87 Kč.

3. V důsledku extrémně dlouhé doby, po kterou je posuzované řízení vedeno, vzniká žalobcům zásadní újma na jejich právech. Žalobcům je totiž tímto postupem znemožněno uspokojit alespoň část své pohledávky v rámci rozvrhu vypořádaného dědictví. Současně je jim tím znemožněno jakkoli disponovat se svými finančními prostředky v poměrně značné hodnotě, čímž tak přichází o další příjmy. Popsanou situaci žalobci považují za zcela nepřípustnou v demokratickém právním státě, který má občanům prostřednictvím soudů zabezpečit právo na právní ochranu. Žalobcům tedy vznikl nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nesprávný úřední postup, spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Průtahy v posuzovaném řízení, resp. nesprávný úřední postup soudu, ostatně zkonstatoval i sám žalovaný, a dokonce i příslušné soudy (zdejší soud a soud odvolací), a tedy právní titul žalobců na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je dán. Žalovaný poprvé zkonstatoval nesprávný úřední postup v rámci posuzovaného řízení ve stanoviscích ze dnů [datum] a [datum], ve kterých současně dospěl k závěru, že za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v rámci posuzovaného řízení, je žalobcům třeba přiznat zadostiučinění v penězích. Za období ode dne přihlášení pohledávky žalobců, tj. ode dne [datum], do dne [datum] bylo každému ze žalobců přiznáno peněžité zadostiučinění ve výši 40 500 Kč (dále jen „prvé období“). Následně se otázka nesprávného úředního postupu, resp. průtahů v posuzovaném řízení dostala k posouzení zdejšímu soudu a soudu odvolacímu. Soudy obou stupňů se jasně shodly na průtažnosti posuzovaného řízení i na tom, že je třeba poškozeným účastníkům (přihlášeným věřitelům) přiznat zadostiučinění v penězích. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] (dále jen „[název soudu]) ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [název města] (dále jen „[název soudu]“) ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo každému ze žalobců přiznáno zadostiučinění ve výši 45 900 Kč, a to za období od [datum] do [datum]. Zjevně pod tíhou označených soudních rozhodnutí přiznal žalovaný žalobcům přiměřené zadostiučinění za další období, dosud neodškodněné, a to právě ve výši stanovené těmito soudními rozhodnutími. Stanoviskem ze dne [datum] žalovaný opět zkonstatoval nesprávný úřední postup v rámci posuzovaného řízení a za další období, tj. ode dne [datum] do dne [datum], přiznal každému ze žalobců odškodnění ve výši 29 100 Kč (dále jen „druhé období“).

4. S ohledem na uvedené jsou žalobci přesvědčeni, že za prvé období trvání posuzovaného řízení jim bylo zjevně poskytnuto peněžité zadostiučinění pouze částečné. Nárok poškozených věřitelů na peněžité zadostiučinění definovaly soudy obou stupňů až v kalendářním roce [rok]. O konkrétní výši peněžitého zadostiučinění, v jaké by mělo poškozeným věřitelům, a tedy i žalobcům, náležet, takto neměl žalovaný v době vydání stanoviska pro prvé období žádné povědomí. Žalovaný proto poskytl za prvé období zadostiučinění za způsobenou újmu v částce podstatně nižší, než k jaké dospěly soudy a než jakou sám žalovaný přiznal za druhé období. Žalobcům by však za prvé období trvání posuzovaného řízení mělo být přiznáno zadostiučinění v téže výši, samozřejmě s výjimkou prvních dvou let řízení, za které se zadostiučinění přiznává v rozsahu jedné poloviny, jako jim bylo přiznáno za druhé období. Žalobci jsou tedy přesvědčeni, že ji za prvé období svědčí nárok na doplacení peněžitého zadostiučinění, které jim bylo dosud přiznáno a vyplaceno jen z části.

5. Vyčíslení nároku žalobců by mělo vycházet z označeného rozsudku [název soudu] a současně ze stanoviska žalovaného pro druhé období, která jsou co do výše přiznaného peněžitého zadostiučinění v souladu. Odvolací soud při určení výše přiměřeného zadostiučinění vyšel ze základní částky 18 000 Kč za každý rok trvání posuzovaného řízení, což za dobu trvání prvého období, tedy za dobu 10 let a 8 měsíců, dává částku ve výši 192 000 Kč. Výslednou částku následně soud snížil o 40 % z důvodu složitosti věci, a dále o 20 % z důvodu sdílené újmy žalobců. Za každý měsíc posuzovaného řízení má takto být poškozeným věřitelům (každému z žalobců) přiznána částka ve výši 600 Kč. Žalobci tedy mají za to, že za prvé období jim každému svědčí nárok na peněžité zadostiučinění ve výši 73 800 Kč (při snížení na polovinu za první dva roky řízení), dosud jim však bylo přiznáno a vyplaceno zadostiučinění pouze částečné, a to v částce 40 500 Kč. Žalobci proto požadovali doplacení každý částky 33 300 Kč.

6. Takto formulované nároky žalobci uplatnili u žalovaného žádostí ze dne [datum], žalovaný však jejich nároky odmítl, resp. nepovažoval žádosti žalobců za důvodné, a to s odůvodněním, že tyto žádosti byly ve smyslu§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. podány po uplynutí promlčecí lhůty. Takovou argumentaci považovali žalobci s ohledem na skutečnost, že posuzované řízení dosud pravomocně neskončilo, za nepřiléhavou. Podanou žalobou se tak každý ze žalobců domáhal zaplacení částky 33 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení do [datum] do zaplacení.

7. Žalovaný žalobou uplatněné nároky neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že žalobci se již počtvrté domáhají odškodnění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, ve kterém žalobci vystupují v procesním postavení věřitelů. Nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení byl žalovaným konstatován několikrát, poprvé stanovisky ze dnů [datum] a [datum], kterými bylo žalobcům za období od [datum] do [datum], resp. do [datum], přiznáno odškodnění ve výši 40 500 Kč pro každého z nich. Nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení byl konstatován i v následném kompenzačním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v rámci kterého byla žalobcům poskytnuta náhrada za nemajetkovou újmu za období od [datum] do [datum], kdy si žalobci nárokovali odškodnění pouze za takto ohraničenou číst řízení, ve výši 45 900 Kč pro každého z nich. Potřetí byla stanoviskem ze dne [datum] každému ze žalobců poskytnuta za období od [datum] do [datum] částka 28 200 Kč, přičemž bylo zcela vyhověno žádosti žalobců. Žalovaný pak namítl, že věřitel zůstavitele se dle současné právní úpravy (§ 117 odst. 1 z. ř. s.) i dle předchozí právní úpravy (§ 175b o. s. ř.) stává účastníkem řízení až dnem vydání, resp. nabytí právní moci usnesení o nařízení likvidace. Do té doby není účastníkem řízení, popř. je účastníkem řízení pouze ve specifických případech, které v posuzovaném řízení nenastaly. V projednávaném případě bylo usnesení o nařízení likvidace dědictví vydáno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum]. Do té doby nebyli žalobci dle platné právní úpravy vůbec účastníkem řízení a nenáleží jim žádný nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu. Nemajetková újma způsobená nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení může dle zcela konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (dále jen „NSČR“) vznikat pouze a jenom účastníkům řízení. Žalobci tedy od doby, kdy přihlásili do dědického řízení svou pohledávku, do doby vydání rozhodnutí o nařízení likvidace dědictví nebyli účastníky dědického řízení a nemají nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé za toto období. Skutečnost, že jim ze strany žalovaného byla za toto období poskytnuta náhrada ve výši 40 500 Kč pro každého z nich, by tak měla být pro žalobce dostatečným odškodněním. Dále žalovaný namítl, že v případě, že se žalobci žádostí, resp. žalobou podanou v roce [rok] domáhají náhrady újmy, která jim vznikla od roku [rok] do roku [rok], resp. [rok], je nutno jejich žádost považovat též za promlčenou, a to s odkazem na § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., kdy žádost, resp. žaloba byla podána dávno po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty. Žalovanému je známa judikatura NSČR, dle které promlčecí doba neskončí dříve něž za 6 měsíců ode dne pravomocného skončení řízení, nicméně v posuzovaném případě žalobci nárok na náhradu nemajetkové újmy přesně rozdělili. V kompenzačním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] požadovali náhradu za přesně vymezené období od [datum] do [datum]. Sám soud konstatoval, že dle všeho se žalobci zřejmě spokojili s náhradou, která jim byla přiznána za předchozí období, protože za předchozí část řízení odškodnění nepožadovali. V roce [rok] požadovali náhradu pouze za období od vydání rozhodnutí v kompenzačním řízení, a jejich žádosti bylo žalovaným zcela vyhověno a bylo jim poskytnuto zadostiučinění v požadované výši [částka] pro každého z nich. Pokud žalobci nyní tvrdí, že až v souvislosti s vydáním rozhodnutí v kompenzačním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] se dozvěděli o tom, jaká výše náhrady představuje odpovídající odškodnění vzniklé újmy i za předchozí období, je na jejich tvrzení nutno nahlížet jako na zcela účelové. Pokud žalobci považovali náhradu poskytnutou jim v roce [rok], resp. [rok] za nedostatečnou, žádná okolnost jim nebránila podat již v roce [rok], resp. [rok] žalobu nebo následnou kompenzační žalobu či žádost podanou v roce [rok] koncipovat jiným způsobem.

8. Při jednání konaném dne [datum] žalobci k obraně žalovaného doplnili, že na rozdíl od náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím, u které zákon výslovně vyžaduje, aby poškozený byl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, v případě nesprávného úředního postupu § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. přiznává právo na náhradu škody každému, kdo je nesprávným úředním postupem dotčen a komu je tím způsobena újma. Zákon tedy výslovně nevyžaduje, že musí jít o účastníka řízení, ve kterém došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Dále pak žalobci potvrdili, že se v nyní projednávané věci domáhají odškodnění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení za období od [datum] do [datum] a že požadují finanční zadostiučinění ve výši 18 000 Kč za rok řízení, resp. 1 500 Kč za měsíc řízení, s redukcí na polovinu za první dva roky trvání řízení a se snížením základní částky celkem o 60 %, tj. o 40 % za složitost věci a o 20 % za sdílenou újmu. Konečně pak žalobci s ohledem na skutečnost, že jejich žádost o náhradu nemajetkové újmy byla žalovanému doručena až dne [datum], vzali svou žalobu částečně zpět v požadavku na zaplacení úroku z prodlení za dobu od [datum]. do [datum]. Žalovaný vůči částečnému zpětvzetí žaloby ničeho nenamítal.

9. Žalovaný pak pro případ, že by se soud neztotožnil s jeho názorem o nedůvodnosti uplatněných nároků z důvodu absence účastenství či promlčení, namítl, že odškodnění, které se žalobcům dostalo v minulosti za prvé období posuzovaného řízení, lze považovat za zcela dostačující, a to zejména s ohledem na nepatrný význam předmětu řízení pro žalobce. Žalobci od počátku věděli, že součástí dědictví jsou obrovské dluhy zůstavitele, a tudíž že uspokojení jejich pohledávek bude jen v minimální výši. Žalovaný v této souvislosti odkázal na rozhodnutí NSČR sp. zn. 30 Cdo 4962/2016. Rovněž žalovaný odkázal na sdílenost újmy, která v případě žalobců plynula jednak z mnohosti věřitelů, kteří byli od počátku zastoupeni stejným právním zástupcem, jednak z toho, že jsou manželé, a složitost posuzovaného řízení, v rámci kterého probíhala též dožádání do zahraničí.

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

11. Dne [datum] zemřel pan [jméno FO]. Dědické řízení bylo zahájeno usnesením MS [adresa] ze dne [datum], provedením úkonů v dědickém řízení byl jako soudní komisař pověřen notář [tituly před jménem] [jméno FO]. Ještě před zahájením dědického řízení přihlásili někteří věřitelé své pohledávky, a to dne [datum] ve výši 600 000 Kč, dne [datum] ve výši 457 250 Kč a 84 222 Kč a dne [datum] ve výši 988 945 Kč. Dne [datum] provedl notář vyhledávání v uložených závětích s negativním výsledkem. Následně přihlásili své pohledávky další věřitelé, a to dne [datum] ve výši 1 325 000 Kč, dne [datum] ve výši 340 000 Kč, dne [datum] ve výši 40 000 Kč, dne [datum] ve výši 620 000 Kč. Dne [datum] proběhlo předběžné šetření, při kterém bylo konstatováno, že zůstavitel byl podílovým spoluvlastníkem rodinného domu (druhá byla v SJM zůstavitele a manželky), vlastnil osobní automobil [značka vozidla] rok výroby [rok] a malý motocykl [značka] rok výroby [rok], měl několik účtů se zůstatky cca 5 tis. Kč. Dále bylo uvedeno, že zůstavitel obchodoval s cennými papíry v ČR a USA a má neznámý počet cenných papírů, dále může mít další účty a bezpečnostní schránky. Následně přihlásili své pohledávky další věřitelé, a to dne [datum] ve výši 11 800 564 Kč, dne [datum] ve výši 165 328 Kč, 557 443 Kč a 67 639 Kč. Dne [datum] vyžádal notář výpisy z katastru nemovitostí, z účtů u bank a pojišťoven, ze Střediska cenných papírů (dále jen „SCP“). Dne [datum] žádal notář MS [adresa] o ustanovení opatrovníků nezletilým dědicům. Dne [datum] přihlásilo celkem [hodnota] věřitelů (mezi nimi též 6 věřitelů, kteří již dříve přihlásili pohledávky samostatně) společně zastoupených advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] své pohledávky v celkové výši 36 614 041 Kč. V této skupině věřitelů byl též žalobce a) s pohledávkou ve výši 1 026 940 Kč a žalobkyně b) s pohledávkou ve výši 104 806 Kč. Výpisy z bank a pojišťoven, z katastru nemovitostí a ze Střediska cenných papírů notáři docházely od ledna do dubna [rok]. Dne [datum] přihlásil svou pohledávku v celkové výši 1 250 000 Kč další věřitel. Dne [datum] došel notáři znalecký posudek na ocenění rodinného domu. Následně přihlásili své pohledávky další věřitelé, a to dne [datum] ve výši 1 490 000 Kč, dne [datum] ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím a 50 000 Kč s příslušenstvím. Dne [datum] došly notáři znalecké posudky na ocenění motocyklu [značka] a vozidla [značka]. Následně přihlásili své pohledávky další věřitelé, a to dne [datum] ve výši 30 000 Kč, dne [datum] ve výši 254 520 Kč. Věřitelé zastoupení [tituly před jménem] [jméno FO] navrhovali dne [datum] ustanovení správce části dědictví - cenných papírů zůstavitele. Dne [datum] přihlásil svou pohledávku v celkové výši 963 933 Kč další věřitel. Ve dnech [datum]., [datum] předávala manželka zůstavitele notáři dílčí informace o účtech, cenných papírech v zahraničí. Dne [datum] žádal notář o další výpisy z banky. Ve dnech [datum]. a [datum] došla notáři pravomocná usnesení o ustanovení opatrovníka nezletilým dědicům. Následně přihlásili své pohledávky další věřitelé, a to dne [datum] ve výši 4 000 Kč a dne [datum] ve výši 220 000 Kč. Dne [datum] přihlásilo tentokrát jen 60 věřitelů společně zastoupených advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] své pohledávky v celkové výši 58 795 960,80 Kč. V této skupině věřitelů přihlašovali svou pohledávku též žalobci, a to společně jako manželé ve výši 1 131 746 Kč. V případě přihlášených pohledávek (vyjma pohledávky SCP) se jednalo o pohledávky z titulu půjček poskytnutých zůstaviteli za účelem zhodnocení prostředků prostřednictvím investic do cenných papírů. K dotazu MS [adresa] ze dne [datum] sděloval notář dne [datum], že dosud nebyl určen okruh dědiců zůstavitele a stále probíhá zjišťování majetku zůstavitele včetně jeho dluhů. Dne [datum] došly notáři plné moci klientů [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] žádal notář společnost [právnická osoba] o zjištění, zda zůstavitel vlastnil cenné papíry mimo území ČR, zejména pak v USA, a téhož dne cca 30 subjektů o sdělení, zda zůstavitel vlastnil nějaké cenné papíry v ČR či v zahraničí. Odpovědi notáři docházely od září do listopadu [rok]. Přípisy ze dne [datum] vyrozuměl notář dědice (pozůstalá manželka a dvě nezletilé děti) o jejich dědickém právu. Vyrozumění dědicové žádali o prodloužení lhůty k vyjádření, zda odmítají či neodmítají dědictví. K návrhům notáře ze dnů [datum] a [datum] rozhodl MS [adresa] usnesením ze dne [datum] o ustanovení společnosti [právnická osoba] správcem cenných papírů (akcií zůstavitele v cizině). K dotazu MS [adresa] ze dne [datum] sděloval notář dne [datum], že případní dědicové se dosud nevyjádřili stran odmítnutí či neodmítnutí dědictví. Dne [datum] předávala manželka zůstavitele notáři další dílčí informace o cenných papírech. Přípisem ze dne [datum] žádal notář společnost [právnická osoba]. o předložení zprávy o dosavadní činnosti správce dědictví a o sdělení, kdy lze očekávat předložení ocenění cenných papírů zůstavitele v USA. V srpnu a září [rok] notář komunikoval se společnostmi spravujícími cenné papíry v ČR. K dotazu MS [adresa] ze dne [datum] sděloval notář dne [datum], že dosud probíhá zjišťování rozsahu majetku zůstavitele a jeho dluhů. Společnost [právnická osoba]. byla notářem urgována o odpověď ve dnech [datum], [datum]. a [datum], společnost sdělila dne [datum] telefonicky, že se stále shromažďují podklady. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byli účastníci seznámeni s předběžným rozsahem majetku (cca 3,7 mil. Kč) a závazků (cca 80,2 mil. Kč) zůstavitele, byly předloženy ještě další cenné papíry a účastníkům byla prodloužena lhůta pro vyjádření se k odmítnutí/neodmítnutí dědictví do [datum], na kdy bylo jednání odročeno. Přípisem ze dne [datum] notář opětovně urgoval odpověď správce části dědictví a přípisy ze dne [datum] notář zjišťoval hodnotu dalších cenných papírů zůstavitele v ČR. Odpovědi stran cenných papírů (nikoliv od správce dědictví) došly notáři v průběhu září [rok]. Dne [datum] se konalo další jednání, na kterém pozůstalá manželka i obě nezletilé děti zůstavitele dědictví odmítly. Dne [datum] byl spis předložen MS [adresa] k rozhodnutí o schválení právního úkonu za nezletilé (odmítnutí dědictví). Dne [datum] byl soudkyní udělen souhlas k nahlédnutí do spisu [tituly před jménem] [jméno FO]. Odmítnutí dědictví bylo schváleno rozsudkem MS [adresa] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Spis byl vrácen notáři dne [datum], v mezidobí byly do spisu založeny ještě podklady o dalším finančním majetku zůstavitele a námitky věřitelů zastoupených [tituly před jménem] [jméno FO] vůči ve spisu založenému posudku na nemovitosti. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Při tomto jednání byl další dědic (otec zůstavitele) seznámen s předběžným rozsahem majetku a závazků zůstavitele a poučen o právu a lhůtě k odmítnutí dědictví. Otec zůstavitele požádal o lhůtu 1 měsíc a podáním došlým notáři dne [datum] dědictví odmítl. Matka zůstavitele dědictví odmítla již před konáním jednání. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Při tomto jednání byl další dědic (bratr zůstavitele) seznámen s předběžným rozsahem majetku a závazků zůstavitele s tím, že dědictví bude zřejmě předluženo, a poučen o právu a lhůtě k odmítnutí dědictví. Bratr zůstavitele dědictví při jednání odmítl, druhý bratr zůstavitele dědictví odmítl již před konáním jednání. Přípisem ze dne [datum] sděloval notář MS [adresa], že řízení nemůže být dosud ukončeno, neboť se zjišťuje okruh dědiců, a to již ve čtvrté dědické skupině, a žádal o prodloužení lhůty k provedení úkonu v dědickém řízení o šest měsíců. Usnesením MS [adresa] ze dne [datum] byla tato lhůta prodloužena o tři měsíce. V březnu [rok] byl spis na kontrole na MS [adresa] a místopředseda MS [adresa] přípisem ze dne [datum] sdělil notáři, že ve věci byly na straně soudního komisaře zjištěny průtahy, a žádal o urychlení jednání ve věci a předložení MS [adresa] k rozhodnutí, kdy v opačném případě bude podán notářské komoře podnět k zahájení kárného řízení. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Při tomto jednání byli další dědicové (2 strýcové zůstavitele) seznámeni s předběžným rozsahem majetku a závazků zůstavitele s tím, že dědictví bude zřejmě předluženo, a poučeni o právu a lhůtě k odmítnutí dědictví. Oba strýcové zůstavitele dědictví při jednání odmítli, třetí strýc zůstavitele se k jednání nedostavil. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum], toto se však nekonalo. Notář dne [datum] žádal o výpisy z katastru nemovitostí a z účtu u SCP a opětovně žádal správce dědictví o podání zprávy. Usnesením MS [adresa] ze dne [datum] byla notáři prodloužena lhůta o tři měsíce. Společnost [právnická osoba] sdělila dne [datum], že se jí dosud nepodařilo zjistit a zajistit (tedy spravovat) cenné papíry evidované ve vlastnictví zůstavitele. Dále sdělila, že jí bylo ke dni [datum] odebráno povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, a navrhla tak, aby bylo její pověření správce akcií zrušeno. SCP odmítlo výpis poskytnout, a bylo tak notářem dne [datum] urgováno s upozorněním na možnost uložení pořádkové pokuty. Třetí strýc zůstavitele dědictví odmítl dne [datum]. SCP znovu odmítlo poskytnout výpis, a bylo tak ke sdělení požadovaných informací vyzváno usnesením vydaným notářem dne [datum], kterým byla SCP současně uložena pořádková pokuta. Požadované informace SCP sdělilo přípisem došlým notáři dne [datum] a dne [datum] podalo SCP odvolání proti uložení pořádkové pokuty. Spis byl dne [datum] prostřednictvím MS [adresa] předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení zrušil (hlavním důvodem bylo, že notář není oprávněn takové usnesení sám vydat) a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Spis byl vrácen MS [adresa] dne [datum]. Usnesením MS [adresa] ze dne [datum] byla notáři prodloužena lhůta o tři měsíce. Usneseními notáře ze dne [datum] byli ve věci ustanoveni znalecký ústav z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady věcí movitých k ocenění nemovitostí a souboru movitých věcí patřících do SJM/dědictví. Lhůta pro zpracování posudků byla stanovena na 90 dnů od doručení usnesení. Usnesením MS [adresa] ze dne [datum] byla notáři prodloužena lhůta o tři měsíce. Dne [datum] byl notáři předložen znalecký posudek týkající se ocenění nemovitostí a dne [datum] znalecký posudek týkající se ocenění věcí movitých. K žádosti notáře ze dne [datum] předložila pozůstalá manželka dne [datum] velký technický průkaz vozidla [značka]. Usnesením MS [adresa] ze dne [datum] byla notáři prodloužena lhůta o čtyři měsíce. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Při tomto jednání bylo provedeno vypořádání zaniklého SJM a spis byl s návrhem usnesení předložen dne [datum] MS [adresa]. Dne [datum] byl spis vrácen notáři k doplnění a prošetření zahraničních akcií a jejich lepší identifikaci. Notář vrátil spis soudu dne [datum] bez vyhovění a s návrhem původního usnesení s tím, že zahraniční akcie se nepodařilo za 3 roky dohledat ani správci dědictví, tyto však zřejmě existují, a byly tak do dědictví zařazeny jako zatím neurčitá položka, která bude vypořádána v rámci likvidace dědictví. Spis byl dne [datum] odeslán zpět notáři k samostatnému postupu s ohledem na novelu o. s. ř. Notář usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] vypořádal SJM zůstavitele a jeho manželky. Usnesením MS [adresa] ze dne [datum] byla notáři prodloužena lhůta do právní moci rozhodnutí ve věci. Dne [datum] notář vzhledem k zániku pověření činnost notáře a ukončení své činnosti předložil spis MS [adresa], dne [datum] byl úkony soudního komisaře pověřen notář [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] sděloval notář k žádosti jednoho z věřitelů, že ukončení dědického řízení nelze v brzké době očekávat s tím, že bude pravděpodobně následovat likvidace dědictví; dále sděloval, že není zřejmé, kdo a do jaké výše odpovídá za jeho pohledávky. Usnesením notáře ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném (znalec pro movité věci) a spis byl dne [datum] předložen MS [adresa] k proplacení znalečného. Usnesením notáře ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném (znalecký ústav) a spis byl dne [datum] předložen MS [adresa] k proplacení znalečného. Přípisem ze dne [datum] byl [tituly před jménem] Krejčí vyzván k odstranění rozporů ve výši přihlášené pohledávky u některých jím zastupovaných věřitelů, upřesnění došlo notáři dne [datum]. Přípisy ze dnů [datum]. a [datum] notář opětovně zjišťoval u různých subjektů informace o cenných papírech zůstavitele a dále informace od finančního úřadu, zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení. Odpovědi obdržel v průběhu ledna a února [rok]. Dne [datum] vyžádal notář výpis z [právnická osoba] (dále jen „CDCP“), výpis byl poskytnut dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, kterého se jako účastník účastnil jen stát, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, kdy byl konstatován soupis aktiv (4 086 409,23 Kč), pasiv (78 905 028,32 Kč) a výše předlužení (74 818 619,09 Kč) a ze strany státu byla navržena likvidace dědictví. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], určil notář, že v době smrti zůstavitele byla obvyklá cena jeho majetku 4 086 409,23 Kč a výše dluhů 78 905 028,32 Kč a že je dědictví předluženo o 74 818 619,09 Kč. Usnesením dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byla nařízena likvidace dědictví a věřitelé vyzváni k tomu, aby oznámili soudu, resp. notáři své pohledávky do jednoho měsíce od vyvěšení usnesení na úřední desce soudu, jinak tyto zaniknou. Dne [datum] došlo notáři vyrozumění o změně právního zastoupení žalobce a) (nový zástupce [tituly před jménem] Lang). Spis byl k vyvěšení usnesení na úřední desku předložen MS [adresa] dne [datum], usnesení bylo vyvěšeno od [datum] do [datum]. Spis byl vrácen notáři dne [datum]. K žádosti ze dne [datum] byl spis zapůjčen MS [adresa] dne [datum]. Ministerstvo spravedlnosti sdělovalo MS [adresa] v přípisu ze dne [datum], že v rámci předběžného projednání dospělo k závěru, že v předmětném dědickém řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení, a že každému ze žadatelů o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění (netýkalo se žalobců) byla přiznána částka 40 500 Kč. Ministerstvo současně žádalo o podávání pravidelných zpráv o dalším postupu v řízení. V únoru a březnu [rok] vyzýval notář jednotlivé subjekty k převedení finančních prostředků na účet MS [adresa] v souvislosti s likvidací dědictví, dne [datum] provedl notář ohlášení změn do katastru nemovitostí (vypořádání SJM). Usnesením ze dne [datum] byl ve věci ustanoven znalec ke stanovení aktuální obvyklé ceny podílu na nemovitostech spadajícího do dědictví, lhůta pro zpracování posudku byla stanovena na 2 měsíce od doručení usnesení, usnesení bylo znalci doručeno dne [datum]. Dne [datum] byl vyžádán výpis z CDCP. K žádosti MS [adresa] ze dne [datum] podal notář dne [datum] zprávu o učiněných krocích. V průběhu dubna a května [rok] vedl notář komunikaci s dalšími subjekty stran zjišťování majetku zůstavitele či převedení prostředků na účet soudu. Znalecký posudek byl notáři předložen dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto o znalečném. Přípisem ze dne [datum] žádal notář MS [adresa] o provedení zpeněžení zůstavitelova majetku v rámci likvidace dědictví – podílu na nemovitostech. Dne [datum] bylo soudem proplaceno znalečné a spis byl předán exekučnímu oddělení k provedení dražby nemovitostí. Usnesením MS [adresa] ze dne [datum] bylo nařízeno dražební jednání na den [datum] za účelem zpeněžení nemovitostí. Dne [datum] se konala dražba, dostavil se jeden dražitel, který nemovitost vydražil za částku 2 525 000 Kč a byl mu vyhlášeným usnesením udělen příklep. Nejvyšší podání bylo doplaceno dne [datum]. Usnesení o příklepu nabylo právní moci dne [datum] a soud dne [datum] vyrozuměl katastrální úřad o nabytí vlastnictví vydražitelem. Spis byl dne [datum] vrácen notáři. Dne [datum] odvolali [tituly před jménem] [jméno FO] plnou moc 2 věřitelé. Ve dnech [datum]. a [datum] byly vyžádány výpis z CDCP. K žádosti Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] při vyřizování žádostí dalších žadatelů (netýkalo se žalobců) o poskytnutí zadostiučinění za nepřiměřenou délku předmětného dědického řízení sděloval notář dne [datum], kdy tito žadatelé přihlásili své pohledávky do dědického řízení, spis kvůli probíhající likvidaci odmítl zapůjčit. Dne [datum] odvolali [tituly před jménem] [jméno FO] plnou moc další 3 věřitelé. Dne [datum] se konalo jednání, kdy právní zástupkyně pozůstalé manželky předala do úschovy soudního komisaře listinné cenné papíry (akcie, dluhopisy) a současně za pozůstalou manželku projevila zájem o odkup movitých věcí (vybavení nemovitosti). V průběhu května až července [rok] se notář dotazoval příslušných institucí, za jakých podmínek lze získat finanční plnění z dluhopisů, popřípadě zda lze zpeněžit cenné papíry, a žádal další subjekty o převedení výtěžku v souvislosti s odkupem podílových listů na účet MS [adresa]. Přípisem ze dne [datum] zjišťoval notář zájem pozůstalé manželky o odkup movitých věcí s tím, že preferuje prodej celého souboru movitých věcí. Pozůstalá manželka sdělila dne [datum], že má zájem o odkup movitých věcí vyjma motocyklu [značka] za částku 4 000 Kč. V září a říjnu [rok] vedl notář další komunikaci stran možnosti prodeje cenných papírů a převodu výtěžku na účet soudu. Dne [datum] předložil notář spis MS [adresa] s návrhem na vydání usnesení o vyslovení souhlasu s prodejem věcí zůstavitele mimo dražbu. Usnesením ze dne [datum] udělil Městský soud v [název města] notáři souhlas se zpeněžením majetku zůstavitele prodejem mimo dražbu. Usnesení z důvodu problémů s doručením některým věřitelům a nutnosti vyvěšování na úřední desce nabylo právní moci až dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] sděloval notář MS [adresa], že se na veřejnou výzvu k podání návrhu na uzavření smlouvy o prodeji majetku zůstavitele žádný zájemce nepřihlásil, a žádal o vydání souhlasu s prodejem souboru movitých věcí pozůstalé manželce za částku 4 000 Kč. K dotazu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] o sdělení stavu dědického řízení, když jím zastupovaní věřitelé neevidují od vydání usnesení ze dne [datum] žádný vývoj směřující k pravomocnému skončení řízení, sdělil notář dne [datum], že probíhá zpeněžování majetku zůstavitele, nemovité věci již byly zpeněženy. Dne [datum] se konalo jednání, při kterém pozůstalá manželka projevila zájem odkup movitých věcí vyjma akcií a motocyklu [značka] a požádala sepsání kupní smlouvy s tím, že kupní cenu 4 0000 Kč již uhradila na účet soudu. Movité věci byly pozůstalé manželce prodány smlouvou ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] žádal notář MS [adresa] o sdělení zůstatku na účtu likvidace dědictví, dne [datum] mu byl sdělen zůstatek ve výši 2 777 085,87 Kč. K žádosti MS [adresa] ze dne [datum], urgované dne [datum], sdělil notář dne [datum], že v rámci přípravy rozvrhu likvidace dědictví jsou zjišťování procesní nástupci původních věřitelů, kteří v mezidobí ztratili právní subjektivitu. Přípisy ze dne [datum] žádal notář soudy o sdělení právních nástupců dvou zemřelých věřitelů, přípisem ze dne [datum] ověřoval totožnost jednoho z přihlášených věřitelů. Odpovědi došly [datum]. a [datum], věřitel, jehož totožnost byla ověřována, v mezidobí zemřel. Přípisem ze dne [datum] žádal notář [tituly před jménem] [jméno FO] o předložení seznamu jím aktuálně zastupovaných věřitelů a vyčíslení jejich pohledávek. Dne [datum] předvolal notář k informativnímu jednání na den [datum] dceru zemřelého věřitele, k jednání se nikdo nedostavil a notář dne [datum] vyžádal dědické usnesení od soudu. Lustrací v CEO notář zjistil, že v mezidobí zemřeli i další dva věřitelé a dne [datum] vyžádal informace o dědicích. Odpovědi došly ve dnech [datum]. a [datum]. Dne [datum] (s omluvou za prodlevu způsobenou nutností projít s velkým časovým odstupem obsáhlou dokumentaci) došla notáři odpověď od [tituly před jménem] [jméno FO] se seznamem jím zastupovaných věřitelů (včetně obou žalobců), kdy jeden z nich rovněž v mezidobí zemřel. Notář lustrací v CEO zjistil úmrtí ještě dalšího zastupovaného věřitele a dne [datum] vyžádal dědická usnesení od soudu. Přípisem ze dne [datum] sděloval notář věřitelům výši částky získané prodejem zůstavitelova majetku v rámci likvidace dědictví a určené k rozdělení (2 777 085,87 Kč) a vyzýval věřitele, aby ve lhůtě 1 měsíce sdělili, zda popírají některou z přihlášených pohledávek, popř. aby opravili vyčíslení své přihlášené pohledávky. K dotazu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] na stav řízení, resp. na učiněné a plánované kroky ke skončení řízení, sjednal notář s [tituly před jménem] [jméno FO] schůzku za účelem vyjasnění otázek kolem věřitelů a jejich pohledávek na den [datum], resp. následně na den [datum]. Dne [datum] do spisu nahlížel substitut [tituly před jménem] Krejčího. Přípisem ze dne [datum] sděloval notář [tituly před jménem] [jméno FO] stav účtu likvidace dědictví (2 777 085,87 Kč), sděloval, že někteří věřitelé (včetně žalobce a)) plnou moc vypověděli, a že ostatní nesrovnalosti byly probírány na informativním jednání, a znovu žádal o zaslání aktuálního seznamu zastupovaných věřitelů včetně vyčíslení jejich pohledávek. Aktualizovaný seznam (opět včetně obou žalobců) byl notáři zaslán dne [datum]. Dne [datum] byl spis k jeho žádosti předložen MS [adresa], o datu vrácení notáři není ve spisu záznam. Dne [datum] se [tituly před jménem] [jméno FO] znovu dotazoval notáře na stav řízení. Dne [datum] žádal notář MS [adresa] o zaslání konečného rozhodnutí ve věci pozůstalosti po jednom z věřitelů. Přípisem ze dne [datum] urgoval [tituly před jménem] [jméno FO] odpověď na dotaz na stav řízení, přípisem ze dne [datum] mu notář sdělil, že jsou zjišťování právní nástupci zemřelých věřitelů. Dne [datum] zaslal notář MS [adresa] znovu žádost o dědické usnesení ze dne [datum] a téhož dne byl spis odeslán Ministerstvu spravedlnosti k vyřízení žádosti o odškodnění uplatněné dalším z věřitelů. Z Ministerstva spravedlnosti pak byl spis zapůjčen ke kompenzační řízením k OS Praha 2. MS [adresa] žádal [datum] OS Praha 2 a dne [datum] Ministerstvo spravedlnosti o vrácení spisu, spis byl vrácen notáři dne [datum]. V mezidobí se [tituly před jménem] [jméno FO] dotazoval dne [datum] na stav řízení, dne [datum] mu bylo sděleno, že spis je od srpna [rok] na Ministerstvu spravedlnosti. Dne [datum] se na stav řízení dotazoval MS [adresa]. Notář následně opatřil výpisy z CEO stran všech věřitelů a ve dnech [datum]., [datum]., [datum]., [datum]., [datum]., [datum]., [datum]., [datum] žádal o zaslání dalších dědických usnesení. Ve dnech [datum]., [datum] notář vyžadoval od různých subjektů upřesňující údaje (data narození či adresy) stran některých věřitelů. Vyžádaná usnesení a údaje notáři docházely v průběhu října a listopadu [rok], notář následně prováděl lustrace v CEO stran právních nástupů zemřelých věřitelů či lustrace ztotožněných věřitelů. Dne [datum] byl spis zapůjčen OS Praha 2 k dalšímu kompenzačnímu řízení, vrácen notáři byl dne [datum]. Notáři v mezidobí docházela další dědická usnesení a byly prováděny lustrace. K dotazu MS [adresa] ze dne [datum] na stav řízení sdělil notář dne [datum], že spis bylo po dobu skoro 2 let zapůjčen na Ministerstvu spravedlnosti, kdy po tuto nebyly činěny úkony k ukončení řízení. Byl již zpeněžen majetek zůstavitele, v řízení je však účastno více než 80 věřitelů, z nichž řada v průběhu let zemřela a jsou zjišťování právní nástupci, což ukončení věci komplikuje. Notář předpokládal ukončení řízení do konce července [rok]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum], ke kterému je voláno cca 50 účastníků nebo zástupců. Dne [datum] žádal notář o zaslání dalšího dědického usnesení. Při jednání konaném dne [datum] byla konstatována aktiva dědictví a zpeněžení většiny aktiv (zpeněžit se nepodařilo motocykl, některé cenné papíry a pohledávky) s tím, že k rozvržení je určena částka 2 777 085,87 Kč. Dále byly konstatovány pohledávky 88 přihlášených věřitelů a zjištěná právní nástupnictví po celkem [hodnota] věřitelích s tím, že dědické řízení po 1 z věřitelů stále probíhá, přihlášené pohledávky nikdo nepopřel. Bylo konstatováno, že budou zcela uspokojeny pohledávky státu a pouze částečně pohledávky ostatní. V červnu a červenci 2022 zasílali věřitelé notáři čísla účtů, spis byl též několik dní zapůjčen na Ministerstvo spravedlnosti. Dne [datum] bylo nařízeno další jednání na den [datum], ke kterému byli předvoláni 2 věřitelé, kteří se předchozí jednání neúčastnili, předmět tohoto jednání byl stejný jako dne [datum]. Dne [datum] činil notář dotaz na právní nástupce po posledním ze zemřelých věřitelů, dotaz byl opakován dne [datum], dne [datum] bylo notáři zasláno pravomocné dědické usnesení z téhož dne. K dotazu MS [adresa] ze dne [datum] sděloval notář dne [datum], že čekal na sdělení právních nástupců po posledním věřiteli, které již obdržel, konečné usnesení je připraveno a bude v příštím týdnu odesláno účastníkům. Usnesením ze dne [datum] rozhodl notář ve vztahu k celkem 99 účastníkům o rozvrhu výtěžku likvidace (3 pohledávky státu + 88 pohledávek věřitelů) (výrok I.), o potvrzení připadnutí nezpeněžených aktiv ČR (výrok II.) a nákladech notáře (výrok III.). Dle tohoto usnesení má být žalobci a) na částečnou úhradu pohledávky ve výši 1 026 940 Kč uhrazeno 35 778 Kč a žalobkyni b) má být na částečnou úhradu pohledávky ve výši 104 806 Kč uhrazeno 3 651 Kč. Věřitelé následně notáři sdělovali čísla účtů. Žalobce a) vyjádřil e-mailem ze dne [datum] nesouhlas s výší výtěžku likvidace, když poukazoval na to, že u zůstavitele měla být policií zajištěna hotovost ve výši 4 mil. Kč, a za výsměch považoval cenu, za kterou byly zpeněženy nemovitosti, sdělil však notáři číslo účtu pro vyplacení částek přiznaných žalobcům rozvrhovým usnesením. Řízení dosud není pravomocně skončeno (zjištěno ze spisu MS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

12. K žádosti žalobkyně b), došlé mu dne [datum], konstatoval žalovaný ve stanovisku ze dne [datum], že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, a přiznal žalobkyni b) náhradu nemajetkové újmy ve výši 40 500 Kč. Tato částka byla žalobkyni b) zaplacena dne [datum] (zjištěno ze stanoviska ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bankovního výpisu).

13. K žádosti žalobce a), došlé mu dne [datum], konstatoval žalovaný ve stanovisku ze dne [datum], že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, a přiznal žalobci a) náhradu nemajetkové újmy ve výši 40 500 Kč. Tato částka byla žalobci a) zaplacena dne [datum] (zjištěno ze stanoviska ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bankovního výpisu).

14. Rozsudkem ze dne [datum] rozhodl OS Praha 2 o požadavcích žalobců na poskytnutí dalšího zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení. Soud posuzoval dobu ode dne [datum], kdy žalobci přihlásili svou pohledávku, do dne [datum], který žalobci označili jako konec období, za které žádají přiměřené zadostiučinění. Soud dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a každému ze žalobců přiznal právo na zaplacení částky 119 700 Kč. Soud vyšel z odškodňované doby řízení 15 let a 10 měsíců a ze základní částky odškodnění ve výši 18 000 Kč za rok řízení, snížené na polovinu za první dva roky řízení. Základní částku pak soud snížil o 40 % z důvodu skutkové a procesní složitosti věci a o 20 % z důvodu sdílené újmy a naopak navýšil o 10 % z důvodu postupu orgánů státu a o 10 % z důvodu vyššího významu předmětu řízení pro žalobce (výše přihlášené pohledávky, vyšší věk žalobců, zájem o průběh řízení). Od takto určeného zadostiučinění ve výši 160 200 Kč pak soud odečetl již poskytnutou částku 40 500 Kč (zjištěno z rozsudku č. j. [číslo jednací]).

15. K odvolání žalovaného MS Praha změnil uvedený rozsudek rozsudkem ze dne [datum] tak, že každému ze žalobců přiznal právo na zaplacení částky 45 900 Kč. Odvolací soud vyšel z toho, že žalobci se domáhali odškodnění jen za dobu od [datum] do [datum], tj. dobu 6 let a 4,5 měsíce, když za předchozí období již byli žalovaným odškodněni. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že posuzované řízení je nepřiměřeně dlouhé, a že v něm tedy dochází k nesprávnému úřednímu postupu. Dále se odvolací soud ztotožnil s tím, že základní částka zadostiučinění má být 18 000 Kč za rok řízení (při odškodňování žalobci vymezeného období již bez snížení na polovinu za první dva roky řízení) a tato snížena o 40 % z důvodu složitosti řízení a o 20 % z důvodu sdílené újmy. Odvolací soud naopak nesouhlasil s navýšením základní částky o 10 % procent, když odkazované průtahy a nekoncentrovaný postup se projevily v dřívější než nyní odškodňované části řízení, a s navýšením základní částky o 10 % z důvodu zvýšeného významu předmětu řízení, když žalobci nebyli osobami pokročilejšího věku a kdy po konstatování předlužení dědictví a nařízení jeho likvidace již žalobci nemohli očekávat, že se jim dostane plného uspokojení přihlášené pohledávky. Odvolací soud tak uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být snížena o 60 %, přičemž není namístě od takto určené výše zadostiučinění odečítat částku 40 500 Kč, která byla žalobcům poskytnuta za předchozí část řízení (zjištěno z rozsudku č. j. [číslo jednací]).

16. K žádosti žalobců, došlé mu dne [datum], konstatoval žalovaný ve stanovisku ze dne [datum], že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, a přiznal každému ze žalobců za dobu od [datum] do [datum] náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka], tj. částky žalobci požadované. Tyto částky byly žalobcům zaplaceny dne [datum] (zjištěno ze stanoviska ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bankovního výpisu).

17. Žádostí ze dne [datum], došlou žalovanému dne [datum], uplatnili žalobci z důvodů následně uvedených v nyní projednávané žalobě u žalovaného požadavky na zaplacení žalobce a) částky 33 300 Kč jako „doplatku“ přiměřeného zadostiučinění za dobu od [datum] do [datum] a žalobkyně b) částky 29 100 Kč jako „doplatku“ přiměřeného zadostiučinění za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě uplatněné nároky odmítl (zjištěno ze žádosti včetně dokladu o doručení žalovanému, stanoviska).

18. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

19. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

20. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

21. V předmětné věci vzali žalobci svou žalobu částečně zpět až po zahájení projednání věci samé, žalovaný však vůči zpětvzetí ničeho nenamítal, proto soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

22. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

23. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. Žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

25. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

26. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

27. Posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a dosud nebylo skončeno. Ke dni rozhodování soudu v tomto odškodňovacím řízení, tj. ke dni [datum], tedy posuzované řízení trvalo celkem 21 let a 4 celé měsíce.

28. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení je složité jak po skutkové, tak po právní stránce. Po skutkové stránce bylo prováděno obsáhlé zjišťování majetku zůstavitele, který byl reprezentován zejména akciemi a dalšími cennými papíry či jinými investičními nástroji, když se zůstavitel zabýval investicemi do cenných papírů, v rámci kterých měl též zhodnotit prostředky svěřené mu, resp. půjčené mu osobami, které následně v řízení vystupovaly jako přihlášení věřitelé. Tento majetek byl uložen či pro zůstavitele spravován u celé řady subjektů, se kterými bylo nutné v průběhu řízení komunikovat, vyžadovat od nich informace a následně vyžadovat převod odpovídajícího plnění na účet likvidace. Majetek v podobě cenných papírů se měl nacházet též v USA, kdy za účelem zjištění a zajištění tohoto majetku byl ustanoven též správce části dědictví. Přes několikaletou činnost tohoto správce se však uvedený majetek nepodařilo dohledat. Z hlediska procesního pak věc komplikovala skutečnost, že dědictví postupně odmítali dědicové jednotlivých dědických skupin, přičemž odmítnutí dědictví za nezletilé dědice (děti zůstavitele) muselo být schváleno opatrovnickým soudem. Za účelem postupného vyrozumívání dědiců o jejich dědickém právu a zjišťování, zda dědictví odmítnou či neodmítnou, byla nařízena řada jednání, kdy dědicové pak nezřídka žádali též o prodloužení lhůty k vyjádření. Poté, co dědictví odmítli všichni dědicové, připadlo dědictví státu, který s ohledem na skutečnost, že dědictví bylo silně předlužené, navrhl likvidaci dědictví. Následně probíhalo zpeněžování majetku zůstavitele. Nemovitý majetek byl prodán v soudem provedené dražbě, o movitý majetek (vyjma akcií a dalších cenných papírů, u kterých, pokud se je vůbec podařilo zpeněžit, proběhlo zpeněžení ve spolupráci se subjekty, které dané cenné papíry držely či obhospodařovaly) však přes učiněnou veřejnou nabídku neprojevil nikdo zájem a tento majetek byl nakonec prodán mimo dražbu pozůstalé manželce zůstavitele. K ocenění nemovitého a movitého majetku musely být v řízení zpracovány znalecké posudky, posudek na nemovitosti musel být po vypořádání SJM a určení, jaká část nemovitostí bude součástí dědictví, aktualizován. Ve fázi po nařízení likvidace pak řízení procesně komplikovala skutečnost, že se jej účastnilo více než 80 přihlášených věřitelů, z nichž pouze část byla právně zastoupena, a notář tak musel k nařizovaným úkonům obesílat větší množství osob. Bylo potřeba též upřesňovat vyčíslení jednotlivých přihlášených pohledávek. Třináct z přihlášených věřitelů pak v průběhu řízení zemřelo, a museli tak být zjišťováni a v řízení obesílání jejich právní nástupci, přičemž poslední pozůstalostní řízení bylo skončeno až v říjnu [rok], což posuzované řízení o pět o několik měsíců prodloužilo. Řízení bylo prakticky vedeno pouze před soudem prvého stupně, když KS [název města] rozhodoval pouze o odvolání proti uložení pořádkové pokuty SCP. Je však potřeba zmínit, že na činnosti soudu prvého stupně se fakticky podílely dva subjekty, tj. MS [adresa] a soudní komisař, mezi kterými byl spis přeposílán. Takto byl spis notářem předkládán MS [adresa] k rozhodnutí o vypořádání zaniklého SJM, k proplácení znalečného, k vyslovení souhlasu s prodejem movitých věcí mimo dražbu, následně k vyslovení souhlasu s prodejem těchto věcí pozůstalé manželce atd. Opatrovnické oddělení MS [adresa] pak rozhodovalo o ustanovení kolizních opatrovníků nezletilým dědicům a o schválení odmítnutí dědictví těmito dědici, exekuční oddělení MS [adresa] provádělo dražební prodej nemovitostí a vydávalo rozhodnutí v souvislosti s tímto prodejem.

29. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů a notáře), je nutno konstatovat, že zejména postup notáře byl liknavý, nekoncentrovaný a byl zatížen celou řadou průtahů, kdy další úkony byly činěny často až s odstupem mnoha měsíců. Ostatně průtahy v řízení byly notáři vytčeny místopředsedou MS [adresa] již přípisem ze dne [datum], uvedená praxe však trvala nadále, a to jak do nařízení likvidace dědictví, tak v průběhu zpeněžování majetku patřícího do dědictví, tak při přípravě rozvrhu výtěžku zpeněžení (majetek byl zpeněžen v dubnu [rok], k rozvrhu bylo přistoupeno až v říjnu [rok]). Liknavý a nedostatečně důrazný byl i postup notáře vůči ustanovenému správci části dědictví, od kterého byla relevantní informace o jeho činnosti a zjištěném/zajištěném majetku zůstavitele v USA získána až po cca 4,5 letech. K tíži státu je rovněž nutno přičíst období od srpna [rok] do května [rok], kdy byl spis zapůjčen k odškodňovacím řízením, a v řízení tak nebyly činěny vůbec žádné úkony, natož pak úkony směřující ke skončení věci.

30. Pokud jde o jednání žalobců, tito svým postupem k délce řízení nijak přispěli, na výzvu notáře poskytovali prostřednictvím svého právního zástupce požadovanou součinnost.

31. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, v případě posuzovaného řízení jde z pohledu žalobců jako věřitelů zůstavitele o peněžité plnění, tj. nejde o řízení s typově zvýšeným významem pro poškozeného, za která jsou judikaturou považována řízení opatrovnická, trestní, pracovněprávní, ve věcech osobního stavu apod. S ohledem na učiněná zjištění stran průběhu posuzovaného řízení a zejména pak s ohledem na míru uspokojení přihlášených pohledávek, která má činit necelých 3,5 %, pak soud hodnotil význam předmětu řízení pro žalobce jako snížený, resp. u žalobkyně b) jako marginální. Soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 4962/2016, dle kterého: „Nárok přihlášeného věřitele na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou likvidace dědictví podle § 175t a násl. o. s. ř. se posuzuje obdobně jako nárok přihlášeného věřitele v konkursním řízení, tedy jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku dědického řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že věřitel mohl v průběhu řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu z likvidace dědictví dostalo na uspokojení jeho pohledávky.“ Žalobci a) se dle dosud nepravomocného usnesení o rozvrhu má dostat jen 35 778 Kč, žalobkyni b) dokonce jen 3 651 Kč. Z průběhu posuzovaného řízení přitom nelze dovodit, že by kdy v jeho průběhu bylo možné očekávat vyšší míru uspokojení přihlášených pohledávek, když vysoká míra předlužení byla patrná již během prvního čtvrtletí roku [rok], kdy se zkompletoval seznam přihlášených pohledávek ve výši v řádu desítek milionů Kč, zatímco majetek zůstavitele (z části navíc spadající do SJM) byl zjištěn v hodnotě jen zlomku výše pohledávek. Potenciální a nejistá možnost zjištění majetku zůstavitele na území USA v tom dle názoru soudu nehraje roli.

32. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup notáře v posuzovaném řízení) či nelze (zejména výrazná složitost řízení po skutkové a procesní stránce) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v dosavadní délce 21 let a 4 měsíce nelze i přes výrazně snížený význam předmětu řízení pro žalobce považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky sporným.

33. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobců nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl, naopak vznik nemajetkové újmy na straně žalobců uznával, když tuto již opakovaně odškodňoval.

34. Soud pak má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem zejména na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Dle názoru soudu je pak při stanovení základní částky nutné vyjít z částky na horní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když celková délka posuzovaného řízení je již extrémní. Za přiměřenou tak soud považoval částku 20 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 667 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

35. Soud se nejprve zabýval počátkem doby, za kterou by žalobcům mělo být odškodnění újmy plynoucí z nepřiměřené délky řízení poskytnuto.

36. Se žalobci lze souhlasit, že právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem není dle výslovného znění § 13 odst. 2 OdpŠk vázáno na účastenství poškozeného v řízení, ve kterém došlo k nesprávnému úřednímu postupu. NSČR však ve své judikatuře (viz např. rozsudek sp. zn. 30 Cdo 1292/2019) opakovaně konstatoval, že v případě nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě může být z povahy věci poškozeným ve smyslu § 13 odst. 2 OdpŠk toliko osoba, která byla přímo nesprávným úředním postupem dotčena, tj. osoba, u které jsou vzniklá nemajetková újma z nejistoty ohledně výsledku řízení a nesprávný úřední postup ve vztahu příčinné souvislosti. Poškozeným u tohoto typu nesprávného úředního postupu tedy může pouze osoba, o jejíchž právech a povinnostech bylo v řízení rozhodováno, tj. účastník řízení.

37. Žalobci jako věřitelé zůstavitele se dle § 175b o. s. ř., ve znění platném do [datum], stali účastníky posuzovaného řízení až v momentu, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o likvidaci dědictví, tj. dnem [datum]. Do té doby nebylo o jejich právech a povinnostech v posuzovaném řízení rozhodováno.

38. Soud má tedy za to, že žalobci se mohou domáhat náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení jen od [datum], což pak s ohledem na období, které žalobci učinili předmětem odškodnění v rámci nyní projednávané žaloby, tj. do [datum], činí předmětem odškodnění dobu 3 měsíce. Jestliže pak každému ze žalobců bylo za toto „prvé období“ již vyplaceno 40 500 Kč, jedná se dle názoru soudu o zadostiučinění více než dostatečné, aniž by bylo nutné se konkrétně zabývat modifikací základní částky dle jednotlivých kritérií, když základní částka odškodnění při 1 667 Kč za měsíc řízení, snížená na polovinu, neboť pro žalobce jako účastníky se jednalo o počátek řízení, činí jen 2 500,50 Kč a pro možnost přiznání jakéhokoliv plnění nad rámec již poskytnutých 40 500 Kč by tato základní částka musela být navýšena více než 16x.

39. Z uvedeného důvodu tak soud považoval podanou žalobu za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

40. Nad rámec uvedeného pak soud dodává, že žalobu by považoval za nedůvodnou, i v případě, že by mělo být předmětem odškodnění celé žalobci vymezené období od [datum] do [datum], tj. doba 9 let a téměř 6 měsíců, resp. 114 měsíců. Základní částku odškodnění ve výši 170 034 Kč [114 (měsíců řízení) x 1 667 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 667 Kč (modifikace na za první dva roky řízení)] by v takovém případě bylo nutné modifikovat na základě jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, která se projevila v této fázi řízení.

41. Z hlediska popsané skutkové (byl zjišťován majetek zůstavitele, včetně potenciálního majetku v USA prostřednictvím ustanoveného správce části dědictví) a procesní složitosti (byli ustanovování opatrovníci nezletilým dědicům, dědicové byli postupně vyrozumíváni o svém dědickém právu a postupně dědictví odmítali, bylo schvalováno odmítnutí dědictví za nezletilé dědice, byly zpracovávány znalecké posudky na ocenění aktiv dědictví, bylo vypořádáváno zaniklé SJM) by soud snížil základní částku o 40 %. Popsaný postup orgánů státu v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. V posuzovaném řízení však měly průtahy a další pochybení soudů na délku posuzovaného řízení natolik negativní vliv, že by bylo namístě základní částku z uvedeného důvodu zvýšit, a to o 10 %. Z hlediska postupu žalobců a jejich přispění k délce řízení by soud žádnou modifikaci základní částky neprováděl. Z hlediska sníženého významu předmětu řízení by pak soud snížil základní částku u žalobce a) o 20 % a u žalobkyně b) o 30 %. Dalším modifikačním kritériem by pak byl institut tzv. sdílené újmy. Žalobci újmu vznikající z nepřiměřené délky řízení sdíleli jednak s ostatními přihlášenými věřiteli, když byli v řízení zastoupeni stejným právním zástupcem jako většina ostatních přihlášených věřitelů a při uplatňování svých práv postupovali koordinovaně, jednak tuto újmu sdíleli jako manželé. Z hlediska sdílené újmy by tak dle názoru soudu bylo namístě základní částku snížit o 30 %.

42. Soud tedy uzavřel, že v případě odškodňování celého žalobci vymezeného období by měla být základní částka odškodnění snížena u žalobce a) o 80 % a u žalobkyně b) o 90 %. V takovém případě by nároky na odškodnění činily u žalobce a) 34 006,80 Kč a u žalobkyně b) 17 003,40 Kč, tj. opět více, než kolik jim bylo žalovaným již uhrazeno.

43. Bez významu v dané souvislosti pak není ani judikatorní závěr, dle kterého: „Zadostiučinění poskytované podle § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. v případě nepřiměřené délky řízení musí být přiměřené újmě poškozeného, jejíž intenzita je dána především významem předmětu řízení pro poškozeného. Je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně, leda by pro mimořádnou výši zadostiučinění svědčilo některé z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. a) až d) z.č. 82/1998 Sb.“ (viz rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 3412/2011). Dle předpokládaného výsledku posuzovaného řízení šlo žalobci a) v řízení o částku 35 778 Kč a žalobkyni b) o částku 3 651 Kč, každému ze žalobců se přitom již na náhradě nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení dostalo částky 114 600 Kč.

44. I při takovémto posouzení by tedy bylo namístě podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

45. Konečně pak soud dodává, že nepovažoval za důvodnou žalovaným vznesenou námitku promlčení, když dle § 32 odst. 3 věty druhé OdpŠk, vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí (OdpŠk), neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, posuzované řízení dosud neskončilo, a uplatněné nároky na náhradu nemajetkové újmy tak nemohou být promlčeny.

46. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci plně úspěšný. Žalovanému, který nebyl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši 900 Kč, která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu konané dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud pak přiznal žalovanému vůči každému ze žalobců právo na náhradu takto vynaložených nákladů, tj. právo na zaplacení částky 450 Kč.

Poučení