11 C 139/2022 - 120

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] pro 251 837,13 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a dále částku ve výši [částka], a to vše ve splátkách ve výši [částka] splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení.

II. Řízení se zastavuje v rozsahu částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále v rozsahu částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žaloba se v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalovanou uzavřela a) dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru pod č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr s výší úvěrového rámce [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 1,85 % úvěrového rámce. Součástí splátky byly sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěrového rámce a poplatky. Splatnost byla dohodnuta na 20. den kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání. Žalovaná takto v průběhu trvání úvěrového vztahu vyčerpala [částka] a na poskytnutý úvěr uhradila [částka]. Protože však platební povinnosti neplnila řádně, využila žalobkyně svého práva a úvěr k datu [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky celého úvěru. Po datu zesplatnění žalovaná uhradila částku [částka], nadále však žalobkyni dluží částku [částka] sestávající z [částka] na neuhrazené jistině, [částka] na poplatcích za pojištění, [částka] na nákladech na vymáhání a [částka] smluvní pokuty). (nárok I.)

2. Dále žalobkyně se žalovanou uzavřela b) dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru pod č. [hodnota], kdy nedílnou součástí této smlouvy byly úvěrové podmínky. Na základě zmíněné smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky. Součástí splátky byly sjednané úroky, příslušná část úvěru a poplatky. Splatnost byla dohodnuta na 20. den příslušeného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání. Žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu vyčerpala částku [částka], na uvedený závazek pak v průběhu jeho trvání uhradila částku [částka]. Pro neplnění platebních povinností žalovanou, využila žalobkyně svého práva a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Dopisem téhož data byla žalovaná vyzvána k uhrazení celého úvěru. Po datu zesplatnění úvěru uhradila žalovaná částku [částka], nadále tak žalobkyni dluží [částka] sestávající z částky [částka] na neuhrazené jistině, [částka] na poplatcích, [částka] na poplatcích za pojištění, [částka] na nákladech vymáhání a [částka] na smluvní pokutě. (nárok II.)

3. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že tuto prověřila prostřednictvím odborných pracovníků, kteří posuzují příjmovou a výdajovou stránku v rámci tzv. kreditního skóre, kde se v obecné rovině přezkoumávají klientské informace o proměnných jako je věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí a způsob bydlení, nadto je nahlíženo do externích registrů. Konkrétní zjištění žalobkyně ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalované u každého jednoho z poskytnutých úvěrů nebyla tvrzena.

4. Zdejší soud rozhodl v předmětné právní věci postupem dle dikce § 115a o.s.ř. rozsudkem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], jímž podané žalobě zcela vyhověl za současného přijetí závěru o správnosti postupu žalobkyně v rámci předkontraktační činnosti o úvěruschopnosti žalované, když měl žalovanou v obou případech pod body a) a b) shora za úvěruschopnou.

5. Proti nadepsanému rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, v jehož rámci podotkla, že jí nebyl doručen platební rozkaz, ani žádná výzva, na jejichž základě by mohla relevantně reagovat, uplatněný nárok označila za nedůvodný pro absenci právního důvodu. Veškeré skutkové okolnosti tvrzené žalobkyní pak popřela.

6. Podané odvolání následně k výzvě soudu doplnila podáním s datem [datum], v jehož rámci namítla neúčinnost doručení nespecifikovaných soudních obsílek, podotkla, že si je vědoma svých závazků, vytčeným postupem soudu jí však bylo zabráněno adekvátně reagovat a vzniklou situaci řešit.

7. Žalobkyně ve znění svého vyjádření ze dne [datum] navrhla úhradu dluhu žalovanou ve splátkách po [částka] měsíčně se splatností k 25. dni v měsíci.

8. Krajský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] tak, že odvoláním napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Ve svém odůvodněním nejprve uzavřel, že přes udělené poučení žalovaná neunesla břemeno tvrzení ve vztahu k vyloučení domněnky pravdivosti údajů na doručence dané dikcí § 50f odst. 3 věta druhá a třetí o.s.ř. Tedy odvolací soud uzavřel, že žalovaná byla ve věci soudem I. stupně řádně obeslána žalobou, jakož i rozhodnutími ve věci samé. Dále v podstatných částech odůvodnění poukázal na konstantní judikaturu – např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 20250 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. proti GK) deklarující povinnost soudů zabývat se z úřední povinnosti otázkou prověřování úvěruschopnosti žadatele o úvěr, přičemž z důvodu faktu, že se soud prvního stupně úvěruschopností žalované a mírou jejího zkoumaní ze strany věřitele vůbec nezabýval, rozsudek zrušil a věc soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení. Soudu I. stupně byl ve smyslu § 221 odst. 1 písm. a), § 226 odst. 1 o.s.ř. udělen závazný právní názor, jímž soud odvolací v dalším řízení uložil soudu prvého stupně zabývat se splněním zákonné povinnosti věřitele dle dikce § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a to za případného udělení procesního poučení na doplnění absentujících skutkových tvrzení a důkazních návrhů v daném směru.

9. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce po zákonném poučení dle dikce § 101 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř., nechť doplní ve stanovené lhůtě skutková tvrzení a navrhne důkazy ke skutečnostem, jakým způsobem před uzavřením smlouvy se žalovanou posoudila její úvěruschopnost, a to na základě jakých nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od této získaných, poukázala ve znění písemného podání ze dne 17.6. 2024 na obecné principy způsobu zkoumání úvěruschopnosti žadatelů o úvěr, citovala rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C-449/13 a další vnitrostátní rozhodnutí členských zemí EU, Obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví k posouzení úvěruschopnosti EBA/GL/2015/11 a komentář Zákona o spotřebitelském úvěru edice C.H.Beck, 2017, 900s., v neposlední řadě pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. Zn. 4 Tdo 238/2019 a rozsudek KS Ústí nad Labem ze dne 26. 3. 2020, sp. Zn. 17 Co 152/2019. Komparací uvedených závěrů pak uzavřela, že z judikatury evropských a potažmo i českých soudů nevyplývá žádný nejlepší způsob posuzování úvěruschopnosti, zmínil reflektování principu přiměřenosti a uvážení poskytovatele úvěru, odvisle od jeho odbornosti a konkrétních okolností případu. Dále doplnila vlastní statistické modely využité při posouzení úvěruschopnosti žalované srovnávající zjištěné příjmy, jak klienta, tak jeho domácnosti, životní minima, splátkové povinnosti a výdajů na bydlení. Žalovaná pak byla dle žalobkyně lustrována v dostupných registrech, dokladovala příjem u zaměstnavatele [právnická osoba], [adresa] za období posledních 3 měsíců před poskytnutím úvěr, nadto poukázala na skutečnost, že úvěr a) byl žalované poskytnut poté, co v období [Anonymizováno] splácela úvěr b).

10. Opatřením ze dne [datum] byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí senátu 15 C Okresního soudu v Uherském Hradišti.

11. Při jednání soudu konaném dne [datum], po předchozí výzvě žalované na předložení jí uzavřených úvěrových smluv z let [Anonymizováno], soud vyzval žalobkyni s poukazem na dikci § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nechť doplní skutková tvrzení ve vztahu ke způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalované s akcentem na stránku výdajovou, kdy musí být tvrzeno a listinnými důkazy prokázáno, jak konkrétně byla při posuzování úvěruschopnosti žalované zkoumána jak stránka příjmová, tak výdajová. Žalobkyně byla poučena o důsledcích neunesení břemene tvrzení, jakož i břemene důkazního.

12. Na uvedené zákonné poučení reagovala žalobkyně tvrzením, že východiskem pro pozitivní závěry o úvěruschopnosti byly žalovanou tvrzené výdaje, které byly zaneseny do příslušných modelů žalobkyně, zohledněna byla částka životního minima, minimální částka nákladů vedené domácnosti, přičemž v podrobnostech žalobkyně odkázala na písemné vyjádření a tam prezentovaný výklad metodik. Podotkla, že ač vyšlo najevo, že je žalovaná zatížena dalšími úvěrovými závazky, tyto nebyly po splatnosti. Jako základ výdajové stránky pro účely hodnocení žalované sloužily skutečnosti vyplývající ryze z tvrzení žalované při sjednávání dílčích závazků.

13. Podáními s daty [datum] a [datum] učinila žalobkyně částečné zpětvzetí žalobního návrhu, a to v rozsahu částek [částka] a [částka] na závazek a) a v rozsahu částek [částka] a [částka] na závazek b), kdy poskytnutá plnění započítávala žalobkyně dílem na jistiny pohledávek, dílem na jejich příslušenství. Protože žalobkyně učinila platné a účinné zpětvzetí žalobního návrhu, když dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví. Podle odst. 3) soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle odst. 4) téhož zákonného ustanovení nesouhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, zdejší soud řízení částečně zastavil, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když žalovaná s takovým postupem soudu výslovně souhlasila.

14. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud odpovídající skutková zjištění a z nich následující skutková zjištění:

15. Ze smlouvy „Flexibilní půjčka-revolvingový úvěr č. [hodnota]“ bylo zjištěno, že tato byla uzavřena žalobkyní a žalovanou dne [datum]. V dané smlouvě bylo dohodnuto poskytnutí úvěru žalované, a to ve formě úvěrového rámce ve výši [částka], když byla dohodnuta roční úroková sazba 15,88 %, celková splatná částka tak měla činit [částka], kdy minimální měsíční splátka byla dohodnuta jako 1,85 % z úvěrového rámce, tedy v částce [částka]. První čerpání dle smlouvy byly provedeno formou bezhotovostního převodu, kdy celá částka poskytnutého úvěru měla být převedena na učet č. [č. účtu]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit splátky vždy nejpozději k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. V rámci úvěrové smlouvy bylo také sjednáno pojištění schopnosti splácet, kdy úhrada za toto pojištění byla ve výši 8,9 % z minimální měsíční splátky. V části smlouvy „Důsledky nesplácení úvěru“ pak byly sjednány náklady na vymáhání ve výši [částka] za měsíc vymáhání. Dále také byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] se splácením splátky a jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky – revolvingový úvěr [Anonymizováno].

16. Ze smlouvy „Kreditní karta [právnická osoba]“ bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum]. Na základě této úvěrové smlouvy č. [hodnota] byl žalované poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce [částka], přičemž se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %. Celková částka splatná spotřebitelem tak činila částku [částka]. Termín splatnosti splátek byl stanoven vždy nejpozději k 20. dni příslušeného kalendářního měsíce. V části smlouvy „Důsledky nesplácení úvěru“ pak byly sjednány náklady na vymáhání ve výši [částka] za měsíc vymáhání. Dále také byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] se splácením splátky a jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky [Anonymizováno]. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaná postupně čerpala poskytnutý úvěrový rámec, když zpočátku řádně splácela. Nejpozději od data [datum] nebylo uhrazeno ničeho, proto žalobkyně ke dni [datum] poskytnutý úvěr zesplatnila. Po datu zesplatnění žalovaná uhradila dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].

17. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. [hodnota] vyplynulo, že žalovaná dne [datum] bankovním převodem vyčerpala částku [částka]. Ode dne [datum] nehradila splátky, proto ke dni [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila. Po datu zesplatnění žalovaná uhradila dne [datum] částku [částka] a dne [datum] rovněž částku [částka].

18. Z výzvy ke splacení celého úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] v důsledku zesplatnění úvěru ze smlouvy č. [hodnota] ([Anonymizováno]).

19. Z výzvy ke splacení celého úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] v důsledku zesplatnění úvěru ze smlouvy č. [hodnota] ([Anonymizováno]).

20. Z předžalobní výzvy k plnění bylo zjištěno, dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky v celkové výši [částka] (dluh z úvěrových smluv č. [hodnota] a č. [hodnota]). ([Anonymizováno])

21. Ze zadání tuzemských plateb s daty [datum], [datum] a [datum] a potvrzení o platbě s daty [datum], [datum], [datum] a [datum] vyplynulo, že celkem po zahájení soudního řízení zaplatila žalovaná na závazek ad a) částku [částka] a [částka] na závazek ad b).

22. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a došel k tomuto skutkovému závěru: Žalovaná přijala od žalobkyně finanční plnění jednak ad a) ve výši [částka], jednak ad b) ve výši [částka], které dočasně pravidelně hradila dohodnutými splátkami, posléze splátkami dle aktuálních platebních možností, když k datu rozhodnutí soudu činí nedoplatek závazku a) [částka], přičemž na jeho zaplacení poskytla žalovaná k datu rozhodnutí soudu celkovou částku ve výši [částka] a na závazku b) pak [částka], když na jeho úhradu zaplatila žalovaná k datu rozhodnutí soudu celkovou částku ve výši [částka].

23. Mezi účastníky nebylo sporu o skutečnosti, že se žalované uvedené finanční prostředky dostaly do dispozice.

24. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Soud se v dané souvislosti a v neposlední řadě taktéž v návaznosti na závazný pokyn Krajského soudu v Brně, jako soudu odvolacího, nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska míry a rozsahu posouzení úvěruschopnosti žalované, jakožto její předsmluvní povinnosti.

30. Žalobkyně v žalobním návrhu obecně nastínila proces zkoumání úvěruschopnosti žalované, tento podrobně rozvedla ve znění jejího podání s datem [datum] a dílem taktéž po poučení dle dikce § 118 a odst. 1, 3 o.s.ř. (viz odstavec 9 a 11 odůvodnění), kdy opětovně akcentovala zejména obecný proces posuzování úvěruschopnosti svých klientů, kdy absentovala reálná úvaha podložená konkrétními důkazy o výši příjmů a výdajů. Žalobkyně sdělila soudu, že nedisponuje krom dokladu o mzdě konkrétními důkazy o posuzování schopnosti žalované úvěr splácet, zejména pak neměla vůbec podloženu výdajovou stránku u žalované v době, kdy došlo k poskytnutí finančních prostředků na základě předsmluvního šetření.

31. V dané souvislosti má soud za to, že posouzením úvěruschopnosti tak, jak bylo nastíněno, nedošlo k odstranění důvodných pochybností soudu ohledně schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že žalobkyně nepostupovala při sjednávání úvěrové smlouvy s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalované, jakožto dlužnice, předmětné úvěry splácet. V dané věci nutno zohlednit sjednocené závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024. Nelze tedy za dostatečné informace stran zkoumání úvěruschopnosti žalované považovat informace získané toliko od spotřebitele, ale naopak je presumován aktivní přístup věřitele, který by takto měl ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně, zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalované coby spotřebitele, aniž by se blíže jejími poměry zabývala, když soudu přes opakovaná poučení předložila pouze kusé podklady prokazující její příjmy (zde viz potvrzení o výši příjmu žalované ze dne [datum] a úvěrové zprávy) výdaje žalované ke zkoumání úvěruschopnosti však vůbec nedoložila. Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost žalované, coby spotřebitele, každý jeden úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikované úvěrové smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatné, a to absolutně. Soudu je ve věci žalované z jeho úřední činnosti známo, že krom předmětných závazků tato čerpala další závazky, které rovněž nesplácela a které rovněž byly předmětem nalézacích řízení, kdy se jedná o závazky čerpané v krátké časové návaznosti ve dnech [datum] u společností [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba]

32. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nároky žalobkyně jsou dány pouze zčásti.

33. Mezi žalobkyní a žalovanou nebyla, jak shora rozvedeno, platně sjednána žádná z předmětných úvěrových smluv, když jak smlouva pod písm. a), tak pod písm. b) shora jsou z důvodu nedostatku zkoumání úvěruschopnosti žalované v rozporu s dikcí § 86 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnými ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení se zněním § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z. Z uvedených důvodů soud posoudil žalované nároky žalobkyně jako nároky vyplývající z bezdůvodného obohacení dle dikce § 2991 a násl. o.z. Žalované byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši jednak ad a) [částka], jednak ad b) v částce [částka], které řádně nevrátila. Protože žalobkyně vůči žalované plnila bez právního důvodu, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající vyplacené jistině v každém jednotlivém případě, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat, a to ve výši, která dosud z poskytnuté částky nebyla uhrazena. Takto na závazek dle písm. a) zaplatila [částka], na závazek dle písm. b) pak [částka]. Po výpočtu rozdílu mezi poskytnutými plněními a zohledněním úhrad žalované byla žalovaná zavázána povinností k úhradě částek [částka] ad a) a [částka] ad b). Uvedené plnění je žalovaná povinna uhradit v souhrnných splátkách při výši dílčí splátky [částka] měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude toto rozhodnutí právní moci. Při stanovení splatnosti a poskytnutí dobrodiní splátek postupoval soud v souladu s dikcí § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když stanovil splatnost jistin dle doby přiměřené možnostem žalované. Dle ustanovení § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru má být splatnost jistiny určena podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Žalovaná splácí nejméně 5 věřitelům několik dluhů, je reálně ohrožena exekucí, pro pravomocně vydaná soudní rozhodnutí ve věcech sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], své závazky dle vlastních možností splácí. Žalovaná pracuje jak v hlavním pracovním poměru u společnosti [adresa]., kde dosahuje příjmu okolo [částka] měsíčně, nadto pak pracuje na základě dohody o provedení práce pro společnost Korda [adresa], kde její měsíční výdělek dosahuje [částka]. Z uvedených příjmů poskytuje na úhradu dluhů [částka] měsíčně, dluhy splácí prostřednictvím inkasní společnosti, částku [částka] měsíčně poskytuje na úhradu nákladů bydlení v domě svého strýce. V zájmu spravedlivého uspořádání vztahů, délce doby uplynulé od poskytnutí finančních prostředků a s přihlédnutím ke zjištěným poměrům žalované, stanovil soud žalované platební povinnost ve formě splátek, jak shora ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno.

34. Co se týče zákonného úroku z prodlení, jak v kapitalizované, tak procentní zákonné výši, v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byly shledána absolutně neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, zamítnut.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s dikcí § 150 o.s.ř, a to vzhledem ke zjištěným majetkovým poměrům na straně žalované, jak jsou popsány pod bodem 33 odůvodnění. Proto soud rozhodl, jak shora ve výroku IV tohoto rozsudku uvedeno.

Poučení