11 C 146/2019-283

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 41 230 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25 724 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 15. 3. 2018 do zaplacení.

II. Co do částky 15 506 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 15. 3. 2018 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 12 910,80 Kč k rukám zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu 37,61 % náhrady nákladů, o jejichž výši a lhůtě k plnění bude rozhodnuto samostatným usnesením, na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu 62,39 % náhrady nákladů, o jejichž výši a lhůtě k plnění bude rozhodnuto samostatným usnesením, na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel se žalovaným ústní objednávku na zhotovení díla – kuchyňské linky v původní ceně 121 873 Kč vč. 15 % DPH, na což byla žalovaným uhrazena záloha ve výši 70 000 Kč dne 11. 12. 2017. Během realizace docházelo ze strany žalovaného k několika požadavkům na změny díla, žalobce se snažil vycházet žalovanému maximálně vstříc a jako projev dobré vůle poskytl žalovanému slevu z ceny díla dle § 2106 odst. 1 písm. c) OZ ve výši 10 643 Kč vč. DPH. Žalovaný tvrdil, že dílo má vady, které však nebyly nijak doloženy, aby mohl žalobce posoudit jejich oprávněnost, neboť žalovaný zamezil žalobci i vstup do bytu, kde bylo dílo montováno. Po odečtení poskytnuté slevy činí cena díla 111 230 Kč, doplatek ceny za dílo tak činí 41 230 Kč vč. DPH. Žalovaný dopisem ze dne 8. 3. 2018 vnesl písemné výhrady k dílu žalobce a vrátil vystavenou fakturu [číslo] s doplatkem, čímž považoval své plnění za ukončené. Žalovaný následně komunikoval již pouze přes svého právního zástupce, v dalším nesouhlasu s vystavenou fakturou ze dne 10. 4. 2018 sepsal údajné vady díla, uvedl, že dílo je pochybné kvality, je nezpůsobilé k užívání, nicméně potvrdil, že dílo převzal a užívá jej, aniž by zbytek ceny doplatil. Následně započal požadovat přiměřenou slevu z díla formou výše doplatku nad již uhrazenou zálohu, nechtěl však údajné vady díla žalobcem opravit, ani odstoupit od smlouvy. Žalovaným opakovaně požadovaný položkový rozpočet byl žalovanému zaslán, avšak výši požadované slevy z ceny díla žalovaný nikdy žalobci nesdělil. Žalobce opakované žádal žalovaného o přístup k dílu, aby mohl vady a nedodělky posoudit a zdokumentovat, toto mu však nebylo umožněno. Dne 18. 9. 2018 proto vyzval žalobce předžalobní upomínkou žalovaného k doplacení ceny díla. Na to žalovaný reagoval dopisem, v němž opět uvedl tvrzené vady a nedodělky a požádal o zaslání rozpočtu s úmyslem jednat o výši slevy a o náhradě škody. Žalobce na to znovu zaslal položkový rozpočet a žádal o sdělení výše slevy a výše částky, kterou chce žalovaný doplatit. Žalovaný reagoval mj. tak, že již ničeho nedoplatí, naopak považuje uhrazenou zálohu za konečnou celou cenu za zhotovení díla. Žalobce dále požaduje úhradu úroku z prodlení v zákonné výši od 15. 3. 2018 do zaplacení, tedy od splatnosti faktury [číslo] ze dne 28. 2. 2018 na doplatek ceny díla.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že ji navrhl v celém rozsahu zamítnout, a to z těchto důvodů. Žalovaný se po pozitivní zkušenosti s výrobou knihovny rozhodl znovu žalobce oslovit ke zhotovení kuchyňské linky. Na základě fotografií si žalovaný vybral design a nechal žalobci zpracovat odhad ceny, který činil 79 464 Kč bez DPH. Ústním potvrzením došlo k uzavření smlouvy o dílo, písemnou smlouvu žalobce sepsat nechtěl. Následně došlo ke třem změnám v zadání z důvodu, že žalobce nebyl schopen požadovaný návrh realizovat. Design díla byl zjednodušen do podoby, o níž žalobce sdělil, že je ji schopen dodat, byl nahrazen dražší materiál levnějším a složitější design jednodušším, na což žalovaný přistoupil, neboť s manželkou očekávali narození prvního potomka a funkční kuchyň byla pro ně důležitá. Žalobce vystavil zálohovou fakturu na 70 000 Kč, kterou žalovaný obratem uhradil. Žalobce na místě zaměřil rozměry kuchyně a v dohodnutý den se dostavil k montáži, kdy byl namontován korpus, zapojena trouba a sporák, avšak bez dvířek a polic, dřezu a baterie, ačkoliv bylo dohodnuto, že min. police budou nainstalovány. Žalobce namontoval kuchyňskou desku bez jakékoli povrchové úpravy, tato byla špatně uříznutá a žalobce ji musel jet do dílny opravit, což se však nepovedlo a mezi deskou a obkladem zůstala více než 0,5 cm široká mezera. Jedinou možnou nápravou by byla výměna celé desky. Žalovaný se však s žalobcem dohodl, že bude takto desku akceptovat. Povrchovou úpravu provedl žalobce na místě lakováním, a to ve třech dnech, kdy na místo dojížděl. Při tom došlo k poškození obkladů, spár i samotného korpusu kuchyně znečištěním lakem, což žalobce odmítl vyčistit. Do povrchu desky byl zalakován prach a drobky, protože ji žalobce před zahájením lakování dostatečně neočistil. Při instalaci linky dále došlo k poškrábání podlahové krytiny a jejímu potřísnění lepidlem. Po dohodě se žalobcem si žalovaný zajistil montáž dřezu a baterie a silikonování spáry mezi deskou a obkladem třetí osobou. Tím došlo k další změně v rozsahu díla. Dále se s žalobcem dohodl, že dvířka budou namontována později, a to poté, co žalobce kontaktuje žalovaného, že jsou vyrobena. Po urgencích žalovaného se žalobce za dva měsíce dostavil a dvířka namontoval, přičemž žalobci bylo sděleno, že pracovní deska mokvá. Žalobce navrhl přebroušení desky, což by však znamenalo vyjmutí dřezu a baterie, broušení v bytě a další lakování. To bylo pro žalovaného nepřijatelné, a proto se s žalobcem domluvil, že desku si opraví sám nebo vymění za jinou, avšak později. Žalovaný rovněž vyjádřil nespokojenost s kvalitou díla, které vykazovalo řadu vad, jak estetických, tak funkčních. Na to žalobce navrhl, že si celé dílo odveze, což bylo pro žalovaného zcela nepřijatelné, tento naopak navrhoval snížení ceny díla. S tím žalobce nesouhlasil, a proto se rozešli bez dohody. Následně žalobce zaslal žalovanému fakturu na doplatek 41 000 Kč bez toho, aby částku opřel o jakoukoli dohodu, a nezaslal ani od počátku požadovaný rozpočet. Žalovaný proto fakturu odmítl s tím, že trvá na zaslání rozpočtu s ohledem na chybějící dohodu o konečné ceně, změny v materiálech, změny v designu, zmenšení rozsahu prací, změny a prodlužování termínů a další vzhledem k množství vad a škod způsobených žalobcem při montáži. Změny materiálu spočívaly v nahrazení dražšího levnějším. Část materiálu zakoupil sám žalovaný, a to úchytky, dřez a lišty v celkové ceně 6 321 Kč, což bylo zahrnuto v původním zadání. Změny v designu spočívaly v jeho zjednodušení. Změny v rozsahu prací se týkalo zmenšení o montáž baterie a dřezu, instalaci LED osvětlení, instalaci spodní lišty, instalaci polic a silikonování spáry mezi linkou a obklady, což bylo zahrnuto v původním rozsahu díla. Změny v termínech byly zapříčiněny žalobcem, jeho neschopností vyrobit původně požadovaný design, hledáním variant, které žalobce je schopen vyrobit, a čekáním na výrobu dvířek. Vady díla jsou: 1) špatné ošetření dřevěné pracovní deky, která mokvá, 2) nedostačující a nerovnoměrné nalakování pracovní desky a nečistoty a prach zalakované do pracovní desky, 3) špatně uříznutý bok pracovní desky, kdy vznikla mezera mezi stěnou a deskou, 4) rozlepující se boční strana pracovní desky, kde kolno naléhá jedna deska na druhou, 5) špatně ošetřená spára mezi dvěma na sebe navazujícími deskami, která se rozlepuje a černá, 6) nedoléhající korpusy ke stěnám, 7) nedoléhající lišty ke stěnám, 8) smývající se barva korpusu a dvířek. Poškození jsou znečištěné nové bílé obklady, spáry a korpus kuchyňské linky, poškrábaná a lepidlem potřísněná podlaha, což nelze vyčistit bez poškození. Po rozporování faktury zaslal žalobce žalovanému podrobnější rozpočet, kde byly uvedeny ceny za jednotlivé komponenty. Ačkoliv nebyl úplný, žalovaný zjistil, že značná část komponentů, zejména výsuvy a výklopy, byly násobně předražené. Celkem se jednalo o rozdíl v ceně 16 387 Kč, což žalobce nijak nevysvětlil, ačkoliv montáž/práce byla účtována zvlášť. Proto žalovaný fakturu dále rozporoval co do její výše, neboť ta nebyla mezi stranami přesně ujednána, a žádal upřesnění fakturované částky a dále chtěl jednat o slevě s ohledem na vše výše uvedené. Žalovaný se snažil o smírné řešení mimosoudní cestou. Žalobce nabídl slevu 10 000 Kč z částky, která však nebyla dohodnuta ani odsouhlasena, toto bylo žalobcem prezentováno jako změna rozsahu díla. Po dalším návrhu na slevu a náhradu škody, a to úpravou výše doplatku, žalobce reagoval, že již nic nechce a příběh prodá bulváru. Žalovaný zaslal návrh slevy za vady a změny rozsahu prací a materiálu a výši vzniklé škody, žalobce na to však nereagoval. Jednání žalobce je v rozporu s dobrými mravy.

3. Žalobce k výzvě soudu uvedl, že zpracoval pro žalovaného dle dispozic, představ a vizualizace prvotní odhad ceny ve výši 79 464 Kč bez DPH, montáže a dopravy, jednalo se o první návrh, jednání proběhlo na začátku listopadu 2017. Na základě prvního návrhu žalovaného zpracoval žalobce druhou verzi ceny za dílo ve výši 98 611 Kč bez montáže, dopravy a DPH, navržená cena s montáží a dopravou při sazbě 10 % z ceny tak činila 108 472 Kč bez DPH. Po úpravách díla dle požadavků žalovaného byla dohodnuta levnější varianta díla, kdy došlo ke snížení počtu zásuvek a k záměně výrobců komponentů, nahrazení levnějšími materiály s jednodušším designem, kdy tato levnější varianta byla naceněna o 7 000 Kč méně, tedy částkou 91 611 Kč, s montáží a dopravou ve výši 9 161 Kč na částku 100 272 Kč bez DPH, s připočtením 21 % DPH částka 121 934 Kč (v žalobě chybně 121 873 Kč). Na této ceně díla se účastníci dohodli. Na základě dohody o ceně díla a o tom, že bude účtováno na firmu žalovaného, vystavil žalobce zálohovou fakturu na částku 70 000 Kč. Tuto by nevystavil, pokud by nedošlo k dohodě o ceně za dílo. Není pravdou, že by cena za dílo byla dohodnuta ve výši 79 464 Kč, když byla jednoznačně dohodnuta cena 91 611 Kč. Pokud by šlo u částky 79 464 Kč o skutečně dohodnutou cenu, nevystavil by žalobce zálohu ve výši 70 000 Kč. V době vystavení zálohové faktury byla mezi účastníky dohoda, že bude účtováno na výrobu a montáž zkušebního studia na IČ žalovaného. Na původní doplatek ceny díla ve výši 51 934 Kč vystavil žalobce žalovanému fakturu ze dne 28. 2. 2018, rovněž na IČ žalovaného. Tuto žalovaný odmítl zaplatit s tím, že nepožaduje vystavení faktury na sebe jako podnikatele, ale na sebe jako FO s nižší DPH 15 %. Dále žalobce poskytl žalovanému slevu ve výši 4 000 Kč za neprovedené montážní práce (silikon, sokl) s tím, že montážní práce činí po slevě 5 161 Kč. Celková cena tak činila po úpravě 111 230 Kč, doplatek tudíž činil 41 230 Kč. Žalobce nabídl žalovanému slevu ve výši 10 000 Kč, na kterou žalovaný nereagoval. Tato by byla z ceny bez DPH, montáže a dopravy, po připočtení montáže a dopravy v ceně 5 161 Kč by tedy činila 86 772 Kč, po připočtení DPH 15 % částku 99 787 Kč, doplatek tedy 29 787 Kč. Na částku rozdílu mezi původním doplatkem a tímto novým byl vystaven opravný daňový doklad na částku 11 442 Kč, který žalovaný neakceptoval, proto žalobce požaduje původní doplatek ve výši 41 230 Kč. Cena se tedy vyvíjela k dohodě na celkovou částku 121 934 a upravovala se pouze o částku 4 000 Kč za nepožadované montážní práce. Žalovaný nikdy dohodnutou cenu nerozporoval, pouze neustále požadoval položkový rozpočet díla, který opakovaně žalobce zasílal, žalovaný nikdy nerozporoval uváděnou cenu díla v e-mailové korespondenci a vedle položkového rozpočtu uplatňoval slevy z ceny díla nebo vady ve výši požadovaného doplatku. Musel tedy vědět, jaká byla cena díla, pokud na doplatek odkazoval. K žádné další slevě na dohodnuté ceně nedošlo, částka 7 000 Kč je úpravou nabídky, stejně tak částka 4 000 Kč je úpravou nabídky a částka 10 000 Kč je v částce 11 442 Kč slevou, která nebyla žalovaným akceptována.

4. Soud vzal za své shodné tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že žalovaný uhradil žalobci na základě zálohové faktury ze dne 8. 12. 2017 zálohu ve výši 70 000 Kč.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

6. Žalobce vykonává od 20. 7. 1995 živnost v oboru truhlářství, podlahářství (zjištěno z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku žalobce). Dne 6. 11. 2017 poslala manželka žalovaného žalobci e-mailem návrh kuchyně, na to dne 14. 11. 2017 žalobce e-mailem manželce odpověděl, že kuchyň spočítal na 79 465 Kč bez DPH, materiál, co vybrali, šuplíky a výklopy jsou od [anonymizováno], ale nedával tam ledvinu, protože dvířka vycházejí na 45 cm a už se to cenově nevyplatí. Na dvířka dál spárovku borovici, protože bio deska borovice není skladem, a na horní výklopy použil akryl v bílém lesku (zjištěno z e-mailu ze dne 14. 11. 2017). Dne 20. 12. 2017 žalovaný žalobci písemně potvrdil, že požaduje pouze zapojení trouby, zapojení sporáku a přebroušení pracovní desky, nerez lišty prosí udělat až spolu s dvířky, zatímco silikony, tmely a zapojení baterie a umyvadla udělá pan [příjmení] (zjištěno z dopisu z 20. 12. 2017). Žalobce si v průběhu prací dělal svoje zákresy do plánku kuchyně a rozměry, rovněž si připravoval různé verze rozpočtů, objevuje se v nich částka 100 722 Kč bez DPH, tj. 121 873 Kč s DPH, 96 722 Kč bez DPH, tj. 111 230 Kč s DPH, 91 611 Kč s nadpisem„ [celé jméno žalovaného] poslední verze?“, 98 611 Kč, popř. 108 772 Kč + DPH a 79 465 Kč. Z listin není patrné, kdy byly zhotoveny, nebo zda a kdy je žalovaný nebo jeho manželka viděli (zjištěno z pracovních položkových listů žalobce včetně nákresu předmětné kuchyně, bez data pořízení). E-mailem ze dne 22. 2. 2018 žalobce sdělil žalovanému, že má problém s rozepsáním položek rozpočtu, jelikož fakturuje„ vybavení zkušebního studia“, aby se to dalo odečíst z daní, žalovaný však chce mít ve faktuře rozepsanou kuchyň, což nejde dohromady. Dále žalobce uvedl, že pokud odečte aluminiový sokl a práce, které žalovaný nechtěl dělat (navrtání polic, silikonování), a nebude řešit instalaci úchytek a elektrikáře, tak jsou dvě ceny a varianty faktur, a to studio s DPH 21 % a konečnou cenou 117 094 Kč nebo faktura za kuchyň s DPH 15 % a konečnou cenou 111 230 Kč, původní cena, kterou žalovaný odsouhlasil, činila 121 873 Kč. Žalobce tedy požádal žalovaného, aby mu dal vědět, pro co se rozhodl. Na to žalovaný téhož dne e-mailem odpověděl, že prosí, aby to žalobce nepsal jako studio, z daní to odepsat nepotřebuje, potřebuje rozepsat práci i materiál, aby věděl konkrétně, za co kolik platí. Zároveň zaslal žalobci vzor, jak by si představoval rozepsaný rozpočet. Na to žalobce reagoval e-mailem ze dne 24. 2. 2018 zasláním položek za kuchyň s tím, že celkem činí cena 96 722 Kč, DPH 15 % je 14 508 Kč, celková cena je tak 111 230 Kč a po zohlednění zálohy 70 000 Kč zbývá doplatit částku 41 230 Kč. Na to žalovaný opět téhož dne e-mailem reagoval tak, že žalobce zřejmě nečetl jeho odpověď z 22. 2., a tuto mu opět přeposlal (zjištěno z e-mailové komunikace mezi účastníky z 22. a 24. 2. 2018). Dne 28. 2. 2018 žalobce vystavil žalovanému fakturu [číslo] splatnou dne 14. 3. 2018, na částku 41 230 Kč za výrobu a montáž kuchyňské linky v ceně 96 722 Kč bez DPH, tj. 111 230 Kč vč. 15% DPH, po započtení uhrazené zálohy ve výši 70 000 Kč (zjištěno z faktury [číslo]). Zároveň připravil i fakturu [číslo] ze dne 28. 2. 2018 ve verzi s 21% DPH na částku 51 934 Kč, když z konečné ceny ve výši 121 934,12 Kč vč. 21 % DPH byla odečtena zaplacená záloha ve výši 70 000 (zjištěno z faktury [číslo] na částku 51 934 Kč). Na to žalovaný zaslal žalobci nesouhlas s vystavenou fakturou s odůvodněním, že z faktury ani zálohové faktury není jasné, z jakých jednotlivých položek se celková částka skládá, dílo není dokončeno, jelikož má vady, např. 1) je špatně ošetřená dřevěná pracovní deska, která již po měsíci užívání začala mokvat a tím vzniklo její nevratné poškození, 2) dřevěná pracovní deska není rovnoměrně nalakovaná, na některých místech je méně vrstev laku, 3) bok pracovní desky je špatně uříznutý, čímž vzniká mezera mezi stěnou a deskou, která se musí neesteticky vyplnit, 4) boční strana pracovní desky se rozlepuje v místě, kde kolmo naléhá jedna dřevěná deska na druhou, 5) spára mezi dvěma na sebe navazujícími deskami se rozlepuje a je po měsíci užívání černá a 6) korpus kuchyňské linky nedoléhá ke stěně, tudíž se bude muset mezera neesteticky vyplnit, a dále celkově není dílo provedeno kvalitně, když nedosahuje ani základní kvality, jež se dá od takového díla očekávat, pokud je zhotoveno s řádnou péčí. Za vytčené vady žalovaný požadoval slevu a dále uvedl, že při práci byl poškozen majetek žalovaného, konkrétně při montáži nohou kuchyňské linky byla poškrábána podlaha a spáry mezi dlaždicemi byly natřeny vrstvou laku při ošetřování dřevěné pracovní desky, za což si žalovaný rovněž nárokuje náhradu škody. Z rozepsané částky bude vyplývat sleva na zhotoveném díle, až poté bude žalovaný považovat vystavenou fakturu za správnou (zjištěno z nesouhlasu s vystavenou fakturou za dílo ze dne 8. 3. 2018). Na to žalobce reagoval e-mailem ze dne 31. 3. 2018 tak, že uvedené nic nemění na tom, že žalovaný žalobci dluží peníze, od počátku se žalobce snažil splnit to, na čem se dohodli, proto i záloha na odsouhlasenou částku byla fakturována na IČO, proto nyní nechápe, že žalovaný neví, co si objednal. Faktura z 8. 12. byla zaplacena 11. 12. a žalovaný vznesl v pondělí požadavek, aby montáž byla provedena 14. 12., což byla po 6 týdnech vybírání barev skoro drzost. Přesto žalobce montoval již 18. 12., protože měl materiál nakoupený ještě před zaplacením zálohy. Pokud nemá kuchyň ani základní kvalitu, měl ji žalovaný vrátit, jak mu žalobce nabízel, a ne mu sdělit, že jej do bytu nepustí. Proto má žalobce za to, že žalovaný prostě nechce zaplatit. Žalobce tedy uvedl, že odečte dalších 10 000 Kč za pracovní desku ze základní částky (91 611 Kč), kam se dostali po předchozích odečtech, konečná částka bude 99 788 Kč s DPH a doplatek 29 788 Kč, pakliže bude žalovaný souhlasit, vystaví žalobce konečnou fakturu. Pokud však souhlasit nebude, začne žalobce posílat upomínky k předchozí vrácení faktuře a po 3. upomínce předá věc vymáhací agentuře (zjištěno z e-mailu ze dne 31. 3. 2018). Zástupce žalovaného žalobci odpověděl dopisem ze dne 10. 4. 2018 tak, že na zhotovení kuchyňské linky nebyla uzavřena písemná smlouvy, pouze objednávka, cena díla nebyla pevně stanovena a měnila se vzhledem ke zpřesnění požadavků ze strany žalovaného a možnostem žalobce. Zástupce žalovaného zopakoval vytčené vady a uvedl, že dílo bylo předáno, neboť je způsobilé k užívání, nicméně bylo přijato s výhradou uvedených vad a nedodělků nebránících jeho užívání. Proto žalovaný požaduje přiměřenou slevu z ceny díla, a to ve výši doplatku nad rámec již zaplacené zálohy, přičemž ve slevě je již zahrnuta i náhrada škody za poškození podlahy a zabarvení spár mezi dlaždicemi vrstvou laku. Vzhledem k četnosti vad a jejich neodstranitelnosti bez vynaložení nepřiměřených nákladů považuje žalovaný toto řešení za jediné možné, odstoupení nepřichází v úvahu s ohledem na nově narozené dítě, kdy rodina nemůže být několik dalších týdnů úplně bez kuchyně (zjištěno z dopisu z 10. 4. 2018). Dále mezi žalobcem a zástupcem žalovaného probíhala e-mailová komunikace, v níž se domlouvali na možné schůzce, přičemž zástupce žalovaného opět zopakoval, že žalovaný požaduje položkové rozpočítání komponentů a prací a doplnil, že dle žalovaného byly průtahy výběrem např. dvířek způsobeny nemožností jejich výroby ze strany žalobce, stejně jako průtahy s vystavením zálohové faktury (zjištěno z e-mailové komunikace z května a června 2018). Žalobce vystavil opravný daňový doklad [číslo] ze dne 14. 5. 2018 k faktuře [číslo] na částku 11 442 Kč s DPH z důvodu slevy (zjištěno z opravného daňového dokladu [číslo]) a v e-mailu ze dne 15. 5. 2018 uvedl, že původní cena díla činila 121 873 Kč s DPH, která měla být dle pokynů žalovaného fakturována na firmu, na základě této ceny byla vystavena zálohová faktura na 70 000 Kč dne 8. 12. 2017, která byla uhrazena 11. 12. 2017. Následně dle možností žalovaného docházelo k výrobě a instalaci objednaného, přičemž dne 20. 12. 2017 žalovaný objednávku upravil (zrušil tmelení a instalaci baterie a dřezu). Žalobce dokončil požadované, vyjma dvířek, která v té době nebyla vyrobená v důsledku pozdní specifikace žalovaným a byla k dispozici pro montáž koncem ledna, o čemž žalobce žalovaného řádně informoval a ten mu sdělil, že montáž bude po 19. 2. 2018, do té doby nebyla sdělena žalovaným žádná reklamace nebo stížnost. Dne 19. 2. 2018 došlo k montáži dvířek, během této návštěvy upozornil žalovaný žalobce na flek na pracovní desce za dřezem, který však dle žalobce vznikl nepochybně v důsledku špatného užívání, protože vybraný povrch pracovní desky je vodoodpudivý, nikoli voděodolný. Žalobce tedy nabídl žalovanému, že část pracovní desky v rámci finalizace přebrousí, aby byl flek odstraněn, ale to žalovaný odmítl, žádnou další vadu ani reklamaci neuplatnil, pouze fakturu, kterou mu chtěl žalobce předat, odmítl převzít s tím, že si přeje, aby součástí faktury byl položkový soupis, nikoli z důvodu nekvality díla. Po bohaté korespondenci nakonec žalobce vystavil konečnou fakturu na částku 41 230 Kč, kterou mu ale žalovaný dopisem ze dne 8. 3. 2018 vrátil s připomínkami. Po další komunikaci navrhl žalobce snížení základní ceny o dalších 10 000 Kč, žalovaný však předal záležitost svému zástupci. Žalobce konstatoval, že žalovaný dělá vše pro to, aby nemusel doplatit ani korunu, a uvedl, že návrh ze dne 31. 3. 2018 na slevu v celkové výši 22 086 Kč je konečný, aniž by dílo bylo řádně reklamováno, protože připomínky se týkají stavu vzniklého v důsledku zrušené práce a nesprávného užívání. Žalobce proto požádal, aby žalovaný uhradil doplatek ve výši 29 787 Kč, jinak bude nucen se obrátit na soud. Na to zástupce žalovaného e-mailem ze dne 16. 5. 2018 odvětil, že žalovaný trvá na předložení podrobné faktury za zhotovené dílo, až poté je ochoten jednat o jiné slevě než ve výši celého doplatku. Vady a poškození byly žalobci ústně vytýkány již během realizace díla, na rozdíl mezi vodoodpudivostí a voděodolností pracovní desky nebyl žalovaný upozorněn, což měl žalobce učinit. Žalovaný opět neuznává vystavenou fakturu, neboť se brání zaplacení požadované částky za dílo, které neodpovídá zadání ani základní kvalitě, řádná reklamace díla byla provedena dopisem zástupce žalované. Na to žalobce v e-mailu ze dne 17. 5. 2018 uvedl, že není zřejmé, pro žalovaný odsouhlasil výrobu kuchyně podle rozpočtu a nákresu, který viděl u žalovaného doma, pouze se udělala změna výrobce komponentů šuplíků, aby se snížila cena, žalovaný nevznesl žádný požadavek ohledně položek výpočtu, ze kterého vznikla cena kuchyně. Žalobce uvedl, že slevu ve výši 22 086 Kč považuje za přiměřenou. Na to zástupce žalovaného e-mailem ze dne 31. 5. 2018 odpověděl, že 22 086 Kč není sleva za vady, ale úprava ceny za neprovedenou část díla, vzhledem k absenci detailního rozpisu materiálu a služeb nejsou schopni určit přiměřenou slevu jinak než odhadem, což je nyní ve výši doplatku. Následně žalobce zareagoval e-mailem ze dne 18. 6. 2018 tak, že vzhledem k tomu, že žalovaný neakceptoval slevu za prezentované závady, žádá žalobce o 2 až 3 termíny k přístupu na místo montáže na zdokumentování a opravu závad. Na to zástupce žalovaného v e-mailu ze dne 20. 6. 2018 uvedl, že se na počátku shodli, že oprava není možná, a proto začali jednat o slevě, bohužel žalobce dosud neposkytl ani rozpis prací a materiálu, ani žádný návrh na výši slevy s výjimkou úpravy ceny o neprovedené práce, což není sleva. Žalovaný již provedl nezbytné úpravy díla sám či pomocí třetích stran, aby zajistit funkčnost díla a zabránil dalším škodám, oprava ze strany žalobce je tak bezpředmětná. Zástupce žalovaného opět požádal žalobce o zaslání rozpisu prací a materiálu, aby mohli stanovit přiměřenou výši slevy a náhrady škody (zjištěno z e-mailové komunikace z května a června 2018).

7. Dopisem ze dne 18. 9. 2018 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení doplatku ve výši 41 230 Kč, a to po odečtení poskytnuté slevy jako projevu dobré vůle žalobce ve výši 10 643 Kč vč. DPH z částky 121 873 Kč, neboť dílo bylo řádně dokončeno a předáno (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 18. 9. 2018), na to zástupce žalovaného reagoval dopisem ze dne 8. 10. 2018 tak, že sleva žalobce je dána úpravou rozsahu díla, nejedná se o slevu za vady, tyto vady na díle jsou zjevné a žalovaný za ně požaduje slevu, žalobce poškodil podlahu a spáry mezi dlaždicemi, za což žalovaný požaduje náhradu škody Slevu žalovaný chtěl stanovit na základě rozpočtu, který jim ale žalobce odmítá dát a slevu za vady nechce poskytnout, proto zástupce žalovaného opět vyzval žalobce k zaslání rozpočtu nebo alespoň přehledu prací a cen materiálů a dále k jednání o výši slevy a náhrady škody (zjištěno z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 8. 10. 2018 a e-mailu ze dne 8. 10. 2018). V odpovědi ze dne 16. 10. 2018 zástupce žalobce uvedl, že položkový rozpočet je žalovanému znám z e-mailové zprávy ze dne 22. 2. 2018, jelikož žalobce preferuje smírné řešení daného sporu, žádá tedy tímto o vyčíslení vad a způsobených škod žalovaným (zjištěno z e-mailu ze dne 16. 10. 2018). Zástupce žalovaného reagoval dopisem ze dne 7. 11. 2018 tak, že žalovaný obratem žalobce informoval o tom, že rozpočet z 22. 2. 2018 považuje za nedostatečný, jelikož jsou položky rozporné a zavádějící. Na základě sdělení přesného typu výklopů pak žalovaný zjistil, že mezi cenou účtovanou žalobcem a cenou, za níž lze výklopy pořídit, je částka 16 387 Kč, cena montáže je přitom v rozpočtu uvedena zvlášť. Následně zástupce žalovaného vyčíslil slevu a náhradu škody na 55 877 Kč a požádal o sdělení, zda s tímto žalobce souhlasí, či nikoli (zjištěno z vyčíslení doplatku ze dne 7. 11. 2018).

8. Na fotografiích od žalovaného jsou patrné stopy jakéhosi tmelu nebo lepidla na podlaze u nožičky kuchyně, rovněž škrábance na podlaze přímo u nožičky kuchyně. Dále tmavá skvrna na pracovní desce za umyvadlem a umyvadlovou baterií, lehce se rozlepující spára mezi částmi pracovní desky a velká mezera mezi deskou a stěnou (zjištěno z fotodokumentace založené žalovaným).

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve svém výslechu uvedla, že žalobce pro ni a jejího manžela, tj. žalovaného, vyráběl kuchyň na míru, již předtím jim dělal knihovnu na míru, kuchyň se dělala v listopadu 2017, již dříve měli na kuchyň nabídky od jiných zhotovitelů okolo 80 tisíc Kč, ale nakonec z časových důvodů zvolili někoho, kdo už pro ně něco dělal. Nejprve žalobci volali, že potřebují zhotovit další věc, a poslali mu plánek vizualizace e-mailem, kde byla dřevěná deska i dřevěná dvířka, na základě toho on jim poslal cenu bez DPH, tu odsouhlasili, svědkyně neví, že by pak byla sdělována nějaká jiná cena, zaslanou cenu brala jako konečnou. Následně se připravovali na zhotovení kuchyně, kdy řešili nějaké detaily, to bylo cca na podzim, chtěli, aby to bylo zhotoveno do narození dítěte v lednu 2018, ale vyskytly se nějaké problémy, zdrželo se to, jelikož byl problematický ten vizuál, žalobce uváděl, že není jisté, zda to půjde udělat, zda to firma zvládne, rovněž si svědkyně hledala nějaké komponenty na internetu a volala žalobci, zda by to nešlo upravit a některé věci udělat levněji. To se zdrželo cca o měsíc a oni pak souhlasili se zjednodušením dvířek, osobně se několikrát setkali s žalobcem, dvířka se řešila tak, že žalobce přinesl katalog, kde se dívali na dvířka a podle toho si vybírali, následně to bylo upravováno kvůli tomu zjednodušení. Nakonec byla finálně uzavřena ta dohoda, že bude odstraněna vestavěná lednice a lednice bude menší, že budou opraveny nějaké detaily, něco málo si pak ještě vyjasňovali telefonicky. Položkové pracovní listy od žalobce svědkyně nikdy neviděla, ani výstupy ze zaměření kuchyně. Zálohu svědkyně neřešila, velmi spěchali, nebylo jí to tedy nápadné. Zda byly faktury vystavovány na IČO žalovaného, nebo ne, si svědkyně nepamatuje, to řešil žalovaný s účetní. Písemnou smlouvu chtěli hlavně kvůli termínu dokončení, ani se nejednalo o cenu, byl zde spěch z jejich strany. Pak už následovala výroba a instalace. Kuchyň byla částečně namontovaná před Vánoci, ale nebyla dokončená, chyběly police, nebylo provedeno silikonování spár, chyběla sporní lišta a dvířka, ta se dodělávala až v únoru. Položkový rozpočet začali řešit až ve chvíli, kdy jim přišla faktura na mnohem vyšší částku, než na jakou se původně dohodli. Problémy s kuchyní řešil žalovaný, jednalo se o špatně uříznutou desku, byly zničené dlaždice, deska poté začala mokvat u dřezu po cca 14 dnech, byla tedy v podstatě zničená, jelikož je v jednom kuse, byla poškrábaná podlaha, začala se omývat dvířka.

10. Žalobce v rámci účastnického výslechu vypověděl, že zakázku dělal na základě toho, že se s žalovaným znali z dřívějška, již pro něj něco dělal. Nejprve mu žalovaný poslal nákres kuchyně, který nacenil asi na 79 000 Kč bez DPH, zaměření proběhlo na začátku listopadu 2017, následně se měnilo prostorové určení, také materiál, zejména u dvířek se měnil i výrobce, jelikož ten nebyl ta původně navrhovaná dvířka schopen vyrobit, měnily se i šuplíky, toto potvrzovala manželka žalovaného telefonicky. Toto dohadování trvalo cca 6 týdnů, kdy se průběžně setkávali v hospodě, nebo v bytě žalovaného. Žalobce žalovanému sděloval, že dílo bude dražší, ještě před zaplacením zálohové faktury, u žalovaného doma jednali o ceně, shodli se na určitém typu dvířek, na což žalobce sdělil, že se tento typ do Vánoc, jak byli původně dohodnuti, nestihne, žalovaný chtěl mít kuchyň do Vánoc alespoň funkční s tím, že dvířka mohou být namontována potom, rovněž se domluvili na levnějších variantách šuplíků, žalobce toto odečetl a pak telefonoval s manželkou žalovaného, zda s tím takto souhlasí, ta mu řekla, že informaci předá, následně mu přišla SMS, že s tím takto souhlasí, a manželka žalovaného mu zaslala data na fakturu Dne 8. 12. poslal žalobce zálohovou fakturu, částka byla lehce vyšší než obvyklých 50 % ceny, jelikož bylo před Vánoci, vše se dělalo narychlo a žalobce již měl nakoupený materiál, jinak by se to ani nestihlo. Dne 10. 12. mu žalovaný volal, že záloha je vysoká, že by požadoval písemnou smlouvu, na to žalobce sdělil, že na to není čas, jelikož na to žalovaný spěchal, neboť čekali s manželkou dítě, a že je to mezi nimi jasně dané, bylo dohodnuto, že to bude hotové do Vánoc, žalovaný absenci celkové ceny v zálohové faktuře nenamítal. Žalovaný jej v pondělí požádal, aby již ve čtvrtek proběhla montáž, žalobce na to uvedl, že montáž bude v sobotu nebo neděli 17. 12., jelikož už měl u sebe materiál. Deska se zalakovávala na místě, dělaly se tam cca 4 vrstvy. Žalobce následně požadoval pouze to, co skutečně dělal, dřez a baterii dělal někdo jiný, elektrikář od žalobce rovněž zapojoval jen drobnosti, ne spotřebiče. Domluvili se pak ohledně dvířek, že se dodají dodatečně, jelikož výrobce je měl mít hotová až příští rok, žalovaný chtěl, aby to bylo až v únoru, kdy bude mít volno. Když žalobce přijel na montáž dvířek, žalovaný mu sdělil, že na desce je flek, žalobce mu nabídl, že se to přebrousí, ale žalovaný mu sdělil, že mu to pouze říká, nic dalšího nepožaduje, proto tomu žalobce nevěnoval pozornost. Když žalobce chtěl při odchodu podpis faktury, žalovaný to odmítl s tím, že nechce mít fakturu napsanou na IČO s vyšší DPH, ale na sebe, proto žalobce musel změnit DPH a adresu, zohledňoval i ty nenamontované věci, v obou fakturách byla poskytnutá sleva stejná. Předělanou fakturu žalovanému poslal, ale ten s ní nesouhlasil a požadoval položkový rozpočet, od té doby přetrvávaly mezi účastníky neshody. Rovněž žalovaný žalobci sdělil, že jej již do bytu nepustí, aby provedl opravy některých těch vad, které mu vytýkal, že si je nechá opravit. Položkový rozpočet z 22. 2. 2018 odpovídal sděleným cenám, které žalobce avizoval při předchozím jednání se žalovaným. Žalobce standardně stanoví cenu tak, že sdělí cenu jednotlivých komponentů podle toho, kolik stojí, podle toho spočte celkovou cenu a k tomu připočte 10 % za montáž, dopravu a naposledy připočte DPH.

11. Žalovaný v rámci účastnického výslechu vypověděl, že měl za to, že je mezi nimi sjednána ta cena 79 000 Kč, že tuto částku žalobce prostě vyslovil, žádné další jasně sdělené částky od žalobce neslyšel, žádný položkový rozpočet ani kalkulace kromě těch 79 000 Kč neobdržel, měl i jiné návrhy od jiných subjektů, kde se cena pohybovala okolo těch 79 000 Kč, první částka od žalobce mu pak byla sdělena až v únoru s fakturou. Nějaké nákresy si dělal žalovaný, rovněž žalobce si dělal nákresy, když to zaměřovali, z kalkulovaných částek mu ale nikdy nic předloženo nebylo. Žalovaný přesně neřekl, že by dílo mělo být hotové do Vánoc, hlavní požadavek byl, aby to bylo do narození dítěte a aby byla kuchyň funkční, s čímž žalobce souhlasil, pak ale nastal problém s dvířky. Byl požadován složitější, profilovaný tvar, na což žalobce řekl, že zjistí, zda to výrobce bude schopen vyrobit, ale dlouho se neozýval. Po týdnu mu tedy žalovaný telefonoval, na to mu žalobce řekl, že to nejsou schopni vyrobit. Potom se tedy upravovaly ty varianty. Žalovaný měl za to, že když jde o kuchyň na míru, tak se vše zhotoví podle jejich vlastní představy. S žalobcem si volali cca po týdnu, kdy zjišťovali, co se děje, urgovali ho, jelikož se pořád nic nedělo, měli za to, že kuchyň dělá přímo žalobce, ale pak zjistili, že to tak není, že žalobce zadal výrobu ještě někomu jinému, nakonec skončili s úplně jednoduchými dvířky bez profilování, proto došlo ke zpoždění. Zálohu žalovaný poslal, jelikož nevěděl, jak jinak práce urychlit, není si jist, zda ji uplatnil ve svém účetnictví, je OSVČ a má živnostenský list, ale vždy vůči žalobci vystupoval jen jako člověk, co si objednává kuchyň, záloha se mu zdála sice vzhledem k částce 79 000 Kč vysoká, ale bylo před Vánoci a řekl si, že alespoň budou méně doplácet. Po zaplacení zálohy žalovaný volal, že chce smlouvu o dílo, jelikož už viděl možný problém s termínem, i s dvířky, žalobce mu však sdělil, že tohle nedělá, což žalovanému přišlo zvláštní, považoval to za standardní, ale kuchyň potřebovali, proto na to přistoupil a zálohu zaplatil. Fakturu, který měla být žalovanému předána 28. 2. 2018, nemohl převzít, jelikož se jednalo i o předání díla, to ale mělo vady a nedodělky, a některé částky, které byly žalovanému sděleny, považoval za nemístné. Vady uplatňoval u žalobce ještě dříve než písemně, a to telefonicky, nedostatky žalobci opakovaně vytýkal. Dřevěná deska by měla být normálně dobře zaměřená, ne že se jen dorazí ke zdi, když po příjezdu žalobce deska neseděla, ten odjel do své dílny, tam ji uřízl a znovu přijel. Také to, že by se deska brousila v bytě, kde je čerstvě narozené dítě, považoval žalovaný za hloupost. Žalovaný říkal žalobci, že deska mokvá, a to jak v lednu cca měsíc po instalaci, tak i po instalaci dvířek v únoru. Rovněž žalovanému přišlo divné, že se deska lakovala na místě, ne celá, kdyby se nelakovala na místě, nedošlo by k poškození ostatních součástí kuchyně. Vady kuchyně se na místě i nadále z většiny nacházejí, některé nebyly odstraněny, i pracovní deska se nadále v kuchyni nachází. Sleva byla žalovanému nabídnuta až poté, co nepřevzal fakturu, žalovaný ji však nepřijal, protože nebyl jasný položkový rozpočet. Považoval za danou cenu 79 000 Kč bez DPH, pak mu ale přišla faktura na 120 000 Kč, proto se dál bavili o doplatku, žalovaný požadoval položkový rozpočet, ve kterém by bylo jasně stanoveno, že byl problém s deskou, nevěděl, zda mu byla nafakturována cesta ohledně úprav desky. Pak žalovaný zjistil na internetu, že namontované výsuvy stojí 520 Kč, v rozpočtu ale vypadalo, že byly fakturovány za 1 800 Kč, proto mu cena přišla nesmyslná, jelikož práce byla v rozpočtu od žalobce uvedena samostatně. Rovněž měl výhradu k některým dalším položkám, jelikož měl za to, že nebyly provedeny. Žalovaný chtěl mít jasno, za co platí, toho se mu však nikdy od žalobce nedostalo.

12. Soud provedl dokazování znaleckým posudkem [číslo] Ing. Roberta Stehlíka ze dne 15. 5. 2021 a jeho výslechem, ale nevycházel z nich, neboť dospěl k závěru, že znalec Ing. Stehlík řádně nevysvětlil a neobhájil výsledky svého znaleckého posudku, když sice stanovil cenu zhotovené kuchyně, avšak nebyl schopen řádně vyčíslit a popsat, jakým způsobem došel ke snížení ceny kuchyně v důsledku nalezených nedostatků, v nichž se jinak v podstatě shodl se soudem nově ustanoveným znalcem Ing. Váchou. Rovněž nebyl schopen řádně objasnit kalkulaci, na základě níž vyjádřil cenu jednotlivých výsuvů, a jak se toto projevilo ve výpočtu celkové ceny kuchyně, pokud by byla uvažována jako bezvadná.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] Ing. Karla Váchy ze dne 2. 9. 2022 soud zjistil, že znalec zdokumentoval při místním šetření vytýkané vady, kdy potvrdil začernání pracovní desky u dřezu a desku s hrubým povrchem a fleky v důsledku nestejnoměrného nanášení olejováním a přesah kuchyňské linky přes roh, špinavé obklady byly pravděpodobně vyčištěné a prosvítání povrchu spodních stříkaných dvířek nebylo možno určit, jelikož byla již dvířka značně poničená používáním. Znalec stanovil cenu bezvadné kuchyně, tj. skutečně dodaný materiál, skutečně provedenou práci, dopravu a hrubý zisk, na částku 109 904 Kč vč. DPH 15 %, cenu kuchyně s vadami pak ve výši 95 724 Kč (po odečtu částek za shora shledané vady ve výši 14 180 Kč), tedy doplatek ve výši 25 724 Kč. Znalec rovněž uvedl, že se znalcem Ing. Stehlíkem došli k podobnému závěru, ale znalecké odhady nebyly podloženy alespoň rozborem práce či materiálu a byly tak těžko přezkoumatelné.

14. Z výslechu znalce Ing. Karla Váchy bylo zjištěno, že rohový spoj nebyl nijak rozlezlý, neviděl tam problém. Dvířka už vypadala skutečně špatně, byla špinavá, obouchaná, žádný nános barvy nebo prosvítání tam ale nepozoroval. U pracovní desky byl nestejnorodý povrch, někde bylo patrné, že to bylo natíráno jednou, někde dvakrát, část byla hladká, část hrubá, nebylo to poctivě dodělané, část poruch mohla vzniknout užíváním, ale v části je to nedodělané. Skvrna za baterií odpovídá místu, kde stojí voda, vady v takovém rozsahu, jak byly na místě, ale rozhodně nemohly vzniknout jenom špatnou údržbou. Přesah kuchyňské linky lze vyřešit, aby to bylo zalícované, práce nebyla dodělaná, nebylo to řádně porovnané, nešlo by to však pouze jednoduše zasunout, bylo by nutné demontovat vrchní desku, posunout skříňky a následně desku vrátit zpět. Dvířka, obklady a podlahu znalec neřešil. Všechny vady byly odstranitelné, skryté vady nezjišťoval, žádné tam bez podrobnější demontáže neviděl. Nepřítomnost zhotovitele při ohledání znalcem mohla mít jen malý vliv, znalec oceňuje, co vidí. Znalec při oceňování kuchyně nevycházel z časové dotace, ale z nezbytných prací ke zhotovení, nikoli časově, případnou potřebu rychlejšího zhotovení tedy nezohledňoval, to je otázka vztahů mezi stranami závazku, řešil pouze obvyklé marže, obvyklé ceny. Míru nezbytných prací na odstranění závady v přesahu linky není schopen úplně přesně říct, protože by se musela demontovat deska, možná i část skříněk, muselo by se to spasovat se zdí, podle toho upravit desku a celé znovu sešroubovat, není tedy zcela přesně schopen říct, kolik by to stálo, je to jeho hrubý znalecký odhad, samozřejmě tam panuje určitá míra nejistoty a konečná částka za opravy by se mohla částečně změnit.

15. Při hodnocení důkazů soud vyšel z toho, že výpovědi účastníků i svědkyně obecně považoval za věrohodné, lišily se pouze v určitých skutečnostech, to, jak z nich soud vycházel, pak bude vysvětleno níže v rámci právního posouzení.

16. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování cenovou nabídkou na částku 104 750 Kč vč. DPH, dopravy a kompletní montáže, avšak tento důkaz soud nehodnotí, neboť není podstatný pro rozhodnutí v tomto sporu, jelikož byl zhotoven 3. osobou, nikoli účastníky řízení a nelze z něj tak zjistit žádné pro věc rozhodné skutečnosti.

17. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

18. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

19. Žalobce jako osoba podnikající v oboru truhlářství se domluvil s žalovaným, že pro žalovaného zhotoví kuchyň na míru do jeho bytu. Manželka žalovaného zaslala žalobci v listopadu 2017 nejprve návrh kuchyně, na to žalobce kuchyň zaměřil a stanovil prvotní odhad ceny na 79 000 Kč bez DPH a žalovaný s manželkou vznesli požadavek, aby vše bylo zhotoveno do narození dítěte, které čekali v lednu 2018, taktéž se řešilo, zda bude žalobce schopen vyrobit požadovaná dvířka ke kuchyni, a později se řešily i další úpravy, jako levnější komponenty. Tato jednání probíhala cca 6 týdnů, žalobce a žalovaný se nakonec domluvili, že dvířka budou jen jednoduchá, že budou zvoleny některé levnější komponenty a že dvířka, která nebude žalobce schopen nechat zhotovit do Vánoc, budou namontována v novém roce, o žádné konkrétní ceně za zhotovení kuchyně ve finální podobě hovořeno mezi účastníky přímo nebylo. Dne 8. 12. 2017 žalobce vystavil zálohovou fakturu na částku 70 000 Kč, kterou žalovaný zaplatil i přes její neočekávanou výši a to, že žalobce požadavek na sepsání písemné smlouvy o dílo s odkazem na časovou tíseň žalovaného zamítl. V druhé polovině prosince došlo k montáži korpusu kuchyně a pracovní desky, která byla žalobcem nejprve špatně uříznuta, následně upravena v dílně žalobce a poté lakována přímo na místě v bytě žalovaného. Žalovaný následně namítal nedostatky na kuchyni, při montáži dvířek žalobcem v únoru 2018 zejména flek na pracovní desce za dřezem, opravu žalobcem však odmítl a vystavenou fakturu od žalobce nepodepsal s ohledem na vady kuchyně, výši DPH a chybějící rozpočet. Následně zaslanou fakturu na doplatek po částečné slevě ve výši 41 230 Kč vč. 15% DPH, splatnou dne 14. 3. 2018, žalovaný žalobci vrátil a požadoval zaslání položkového rozpočtu na materiál a práce, což žalobce částečně splnil e-mailem ze dne 22. 2. 2018, rovněž žalovaný žalobci sdělil, že kuchyně má nedostatky a že mu činností žalobce vznikla škoda na majetku. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k doplatku a nabízel či poskytoval mu různé slevy, žalovaný však i nadále trval na zaslání přesnějšího položkového rozpočtu za účelem vyčíslení slevy z ceny díla v důsledku vytýkaných nedostatků. Cena zhotovené kuchyně v bezvadném stavu by činila 109 904 Kč vč. DPH, s nedostatky v podobě nestejnoměrného ošetření pracovní desky a přesahu kuchyňské linky činí cena kuchyně 95 724 Kč vč. DPH.

20. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

21. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky vznikl smluvní vztah.

22. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

23. Dle § 2586 odst. 2 o. z. je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

24. Jak vyplývá ze shora uvedené právní úpravy díla v o. z., základními náležitostmi smlouvy o dílo, aby byla ujednána dostatečně určitě a jasně tak, že takový závazek mezi účastníky skutečně vznikne, jsou konkrétně vymezený předmět díla a stanovení ceny díla některým ze zákonem předpokládaných způsobů. Již Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 23 Cdo 4262/2011, v poměrech smlouvy o dílo uzavřené dle obchodního zákoníku, jehož koncepce zákonné úpravy byla zčásti přejata do o. z., konstatoval, že„ (s ) mluvní strany musí ve smlouvě o dílo charakterizovat její předmět, tj. určité dílo, které má zhotovitel provést, a cenu, kterou je za provedení díla povinen zaplatit objednatel. Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Mezi obligatorní náležitosti smlouvy o dílo patří předmět díla a určení ceny. Nedohodnou-li proto strany alespoň tyto podstatné části smlouvy, k platnému uzavření smlouvy o dílo nedojde.“ Zákonem předpokládanými způsoby určení ceny díla mohou být cena pevná, cena určená dle rozpočtu, cena určená odhadem, cena určená ujednaným způsobem, případně různé kombinace těchto postupů, nebo si strany výslovně ujednají, že uzavírají smlouvu o dílo bez určení ceny díla.

25. V této věci vzal soud z výpovědí účastníků a svědkyně a dalších, listinných důkazů za prokázané, že jednání mezi účastníky o zhotovení kuchyňské linky, tedy i sjednání závazku spočívajícího ve zhotovení díla, započalo tak, že žalovaný a jeho manželka zaslali žalobci, kterého znali již z dřívější spolupráce na jiném díle, nákres požadované kuchyně, na to žalobce kuchyň zaměřil a zaslal manželce žalovaného odhad, jaká bude cena výroby této kuchyně, kterou„ spočítal na 79 465 Kč bez DPH“. Jak však vyplynulo z výslechů obou účastníků, dále se řešil způsob zhotovení dvířek, jejich profilování, jelikož žalobce si nebyl jist, zda výrobce, který mu dvířka dodává, bude schopen tyto zhotovit v žalovaným požadovaném designu. Když pak žalovaný ověřoval danou skutečnost u žalobce, tento mu sdělil, že zhotovení požadovaného profilování není v krátkém čase požadovaném žalovaným možné a nějakou dobu tak pokračoval výběr stylu dvířek. Rovněž se dolaďovaly některé další otázky, jako výsuvy, úpravy vnitřního uspořádání skříněk, jak naznačil žalobce již v e-mailu ze 14. 11. 2017, přidávaly nebo se ubíraly komponenty, vymýšlelo se řešení lednice. Předmět díla tedy podléhal od počátečního stavu podstatným úpravám, aniž by na začátku bylo jasně řečeno, že kuchyň bude mít konkrétní podobu, kterou žalovaný a jeho manželka zprvu požadovali, neboť žalobce vyjádřil pochybnosti s ohledem na časové požadavky žalovaného a jeho manželky, zda bude schopen takovou podobu díla, které bylo požadováno, vyrobit. V okamžiku, kdy byla sdělena prvotní cena 79 465 Kč bez DPH, tak nemohlo dojít k uzavření smlouvy o dílo, neboť dílo nebylo jasně vymezeno. Ani sám žalobce, jak vyplynulo z jeho výslechu, nepovažoval tuto cenu za konečnou, neboť očekával další úpravy na předmětu díla. Žalovaný a jeho manželka sice uvedli, že cenu cca 79 000 Kč bez DPH za konečnou považovali, ale proto, že od žalobce již žádnou další konkrétní částku neslyšeli. Soud nezpochybňuje výpověď žalobce v tom smyslu, že by snad neřekl žalovanému a jeho manželce, že cena bude vyšší, zároveň však pouze žalobce tvrdil, že konečnou cenu žalovanému a jeho manželce sděloval, oni to však nepotvrdili a rovněž vypověděli, že pracovní nákresy, které si žalobce dělal, nikdy neviděli, resp. neměli je k dispozici, ačkoliv byli při tom, když si žalobce nákresy pořizoval. Soud tak v tomto bodě žalobci neuvěřil a nemohl mít za prokázané, že žalobce sdělil žalovanému a jeho manželce v okamžiku, kdy bylo nepochybně vyjasněno, jaké dílo bude zhotoveno (tedy jaké komponenty budou použity a jaká dvířka budou vyrobena tak, aby se dílo stihlo v akceptovatelném termínu), jaká bude celková konečná cena. Z provedených důkazů vyplynulo, že jedinou jasnou cenu, kterou žalovaný a jeho manželka skutečně slyšeli, byla cena uvedená v původním e-mailu ze 14. 11. 2017, následně jim již žalobce žádnou konkrétní konečnou, celkovou cenu nesdělil. To ostatně i vysvětluje to, že ve chvíli, kdy si žalovaný s žalobcem jasně dohodli, co bude předmětem díla a jakou bude mít konkrétní podobu, a žalobce vystavil zálohovou fakturu, byl žalovaný překvapen výší zálohové faktury a toto žalobci i sdělil, jak oba potvrdili. Jelikož však potřeboval, aby kuchyň byla co nejdříve hotová, a nedošlo k potvrzení ujednání mezi žalobcem a žalovaným v písemné formě, jak žalovaný požadoval, zejména konečného termínu dokončení díla, žalovaný zálohovou fakturu uhradil s tím očekáváním, že finančním plněním urychlí další práce ze strany žalobce, který již měl část materiálu zakoupenu. Ze všech shora uvedených skutečností tak soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nikdy nedošlo k jasnému ujednání ceny díla v definitivně sjednané podobě. Takové ujednání pak nemůže být považováno ani za ujednání ceny odhadem, neboť z ničeho nevyplývalo, že by původně spočtená cena měla být bez dalšího zachována, když bylo hovořeno o ceně jednotlivých komponentů a docházelo k úpravám jak z důvodu termínu, tak i z důvodu ceny, rovněž nebylo mezi účastníky ujednáno, jakým způsobem dojde ke stanovení ceny, neboť z výslechů nevyplývá, že by žalobce hovořil s žalovaným a jeho manželkou o způsobech své cenotvorby. Ani rozpočet nebyl zhotovován, cena tedy měla být stanovena jako pevná, jak ostatně plyne i z dalšího postupu žalobce a žalovaného poté, co bylo dílo dokončeno, když žalovaný až v reakci na to, že konečná sdělená cena byla odlišná, než očekával, resp. příliš vysoká, požadoval po žalobci vyhotovení přesného rozpočtu, aby mohl cenotvorbu žalobce zkontrolovat. Zároveň z výslechů nijak nevyplynulo, že by účastníci chtěli uzavřít smlouvu o dílo bez určení ceny díla, taková vůle z provedeného dokazování nijak nevyplývá a účastníci to ani netvrdili.

26. Soud tak dospěl k závěru, že ačkoliv došlo mezi účastníky na počátku prosince 2017 k ujednání konkrétní podoby předmětu díla, nedošlo k ujednání ohledně ceny díla. V takovém případě nebyla sjednána podstatná náležitost smlouvy o dílo a nedošlo tak ke vzniku závazkového vztahu mezi účastníky, o tomto právním názoru soudu byli účastníci v průběhu řízení soudem poučeni.

27. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Dle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

29. V daném případě tak došlo k plnění jak žalobce, tak žalovaného bez právní důvodu. Vzájemně poskytnuté plnění je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z. bezdůvodným obohacením na obou stranách. Zároveň v případě, že nelze vydat předmět bezdůvodného obohacení, což je splněno i v tomto případě, tedy kuchyňská linka byla zhotovena a zabudována, je nutno vyrovnat plnění na obou stranách tak, aby se žalobci za zhotovenou kuchyňskou linku dostalo od žalovaného přiměřené náhrady v souladu s § 2999 odst. 1 o. z., tedy v podobě peněžité náhrady ve výši obvyklé ceny jím zhotovené kuchyňské linky. Žalovanému tedy vznikla povinnost uhradit žalobci peněžitou náhradu za zhotovenou kuchyňskou linku ve výši její v místě a čase obvyklé ceny.

30. Obvyklou cenu kuchyňské linky pak soud stanovil na základě znaleckého posudku, a to znaleckého posudku Ing. Váchy. Jak již soud uvedl výše, nevyšel ze znaleckého posudku Ing. Stehlíka, neboť závěry tohoto znaleckého posudku nebyly znalcem řádně obhájeny při jeho ústním výslechu a obvyklá cena kuchyňské linky nebyla přezkoumatelně stanovena. Bylo totiž jak fotografiemi a výslechy žalovaného a jeho manželky, tak oběma znalci zjištěno, že kuchyňská linka nebyla zhotovena v obvyklé (standardní) jakosti a kvalitě, ale vykazovala určitě nedostatky, které ponižovaly cenu pod částku, za kterou by bylo možno obstarat v dané době takovou kuchyň v bezvadné kvalitě. Zcela nepochybně nebyla pracovní deska kuchyňské linky žalobcem řádně ošetřena, když nedostatky na jejím povrchu, které se projevily, nemohly plynout pouze z chybného užívání kuchyňské linky s ohledem na to, že povrch byl vodoodpudivý, nikoli voděodolný, jak konstatovali oba znalci. Rovněž nebyla deska kuchyňské linky řádně uříznuta a spasována s korpusem, čímž došlo ke vzniku nevzhledné mezery mezi kuchyňskou linkou a stěnou. Jelikož se v daném případě, jak uvedl soud výše, nejedná o řádně sjednanou smlouvu o dílo, nebylo na soudu, aby posuzoval, zda byly nedostatky kuchyňské linky řádně žalovaným namítnuty a zda je mohl žalobce odstranit, aniž by mu v tom bylo žalovaným bráněno, neboť pokud nebyla vůbec smlouva o dílo řádně uzavřena, nevznikla ani účastníkům, zejména žalovanému, práva z vad předmětu díla. Soud tedy posuzoval danou kuchyňskou linku tak, jak byla zhotovena a na místě žalobcem zanechána, neboť jen v takovém rozsahu se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Zároveň soud nemohl zohlednit ani případné škody vzniklé činností žalobce při zhotovování kuchyňské linky na ostatním majetku žalovaného. Došlo-li tedy při zhotovování kuchyně k poškrábání podlahové krytiny a zalakování dlaždiček a žalovaný nezapočetl konkrétně vymezenou výši škody, která mu na majetku vznikla, na nárok žalobce z bezdůvodného obohacení dle § 2999 odst. 1 o. z., nemohl soud ponížit částku požadovanou žalobcem i o tyto škody.

31. Jak již dříve uvedl, soud při stanovení obvyklé ceny kuchyňské linky s přihlédnutím k zjištěným nedostatkům vyšel ze znaleckého posudku Ing. Váchy, neboť ten řádně vysvětlil, jaké nedostatky na kuchyňské lince objevil, jasně vypočetl a odůvodnil, jak dospěl k ceně takové bezvadné kuchyňské linky a jak vypočetl cenu kuchyňské linky po kalkulaci zmíněných nedostatků. Závěry znalce jsou jasné a přezkoumatelné a znalec i při svém výslechu před soudem přehledně a srozumitelně vysvětlil, z jakých podkladů a zjištění vycházel, jak kalkuloval příslušnou cenu a kde a jak se řídil svým odborným znaleckým odhadem. Ze znaleckého posudku tedy jasně plyne, že v místě a čase obvyklá cena předmětné kuchyňské linky se zohledněním nalezených nedostatků, tedy nedostatečného ošetření pracovní desky a mezery mezi deskou a stěnou, činí 95 724 Kč. Jelikož žalovaný již žalobci dne 11. 12. 2017 částku 70 000 Kč uhradil, zbývá uhradil částka 25 724 Kč.

32. O úrocích z prodlení z přisouzené částky soud rozhodl v souladu s § 1970 o. z. tak, že tyto přiznal od 15. 3. 2018, tedy dle návrhu žalobce. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena splatnost, doba plnění je tak vázána na výzvu věřitele dle 1958 odst. 2 o. z. a dlužník je povinen plnit den následující poté, kdy je věřitelem k plnění vyzván, případně ve věřitelem stanovené lhůtě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Takovou výzvou bylo v případě bezdůvodného obohacení žalovaného faktura, v níž žalobce stanovil konkrétní splatnost částky, kterou požadoval po žalovaném doplatit, přičemž z provedeného dokazování je nepochybné, že ji žalovaný obdržel, neboť ji následně s připomínkami žalobci vrátil. Jelikož faktura byla splatná dne 14. 3. 2018, od 15. 3. 2018 vznikl žalobci nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.

33. Na základě výše uvedeného tedy soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, když žalobě vyhověl co do částky 25 724 Kč se shora uvedeným příslušenstvím a co do zbývající částky, tj. 15 506 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 910,80 Kč, přičemž tato částka představuje 24,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 62,39 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,61 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 062 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 2 780 Kč, tedy ve výši 2 780 Kč za každý z 11 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za 3x písemné podání nebo návrh ve věci samé – návrh na vydání platebního rozkazu, doplnění skutkových tvrzení ze dne 15. 1. 2020 a sdělení otázek pro znalce ze dne 21. 12. 2020, za 6x účast na jednání soudu – 2x dne 10. 12. 2019, dne 8. 10. 2020, dne 10. 12. 2020, dne 13. 1. 2022 a dne 20. 4. 2023, a za studium spisu dne 9. 1. 2020) a ve výši 2 780 Kč snížený o 50 % za jeden úkon právní služby (za jednoduchou výzvu k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za každý ze shora uvedených 12 úkonů právní služby a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 570 Kč ve výši 7 469,70 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 7 000 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů zastoupení advokátem – odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za další porady s klientem dne 14. 1. 2020, 12. 1. 2022 a 19. 4. 2023, protože žalobce je nijak nedoložil. Rovněž soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů, tedy ani paušální náhradu hotových výdajů, za přípis soudu ze dne 12. 8. 2021, návrh mimosoudního řešení ze dne 14. 2. 2022 a přípis soudu ve věci požadavku výslechu znalce ze dne 27. 9. 2022, neboť se nejedná o úkon právní služby, při jejímž poskytování by náležela tato paušální náhrada, jelikož se v daném případě nejedná o úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 a 2 a. t., neboť žalobce v těchto podáních neuvedl žádné nové skutečnosti, ani nenavrhla žádné nové důkazy. Soud taktéž nepřiznal žalobci náhradu nákladů za společné jednání se znalcem Ing. Váchou a zástupcem protistrany, neboť se svou povahou nejedná o úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. i) a. t. (jednání s protistranou), jelikož se jednalo o jednání za účelem vypracování znaleckého posudku, tedy pro potřeby znalce, zároveň nelze tento úkon podřadit ani pod další ustanovení § 11 odst. 1 a 2 a. t. K námitce žalovaného, že neúspěch účastníků je s ohledem na stanovení výše plnění znaleckým posudkem přibližně shodná a žádnému z účastníků by tak neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, soud uvádí, že v případě částečného úspěchu soud náklady poměrně rozdělí, případně rozhodne, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Zde však úspěch žalobce a úspěch žalovaného nebyl přibližně stejný, což plyne i z procentuální výše uvedené shora. Pravidlo, že o nákladech řízení by mělo být rozhodováno se zohledněním toho, že ke stanovení výše přisouzené částky došlo na základě znaleckého posudku, však odpovídá zásadě dle § 142 odst. 3 o. s. ř., zde se však jedná pouze o přiznání plného úspěchu žalobci, u nějž výše plnění závisela právě a pouze na výsledcích znaleckého zkoumání, nikoli o konstatování částečného úspěchu v rozsahu 50 %. Zde však nejde o takový typ řízení, kdy výše plnění není od počátku zcela jasná a závislá pouze na výsledcích úvahy soudu nebo posouzení znalce (např. nemajetková újma, ušlý zisk apod.), naopak žalobce zcela zřetelně vymezil, jaké částky se domáhá a proč, přičemž nakonec byl pouze v tomto svém žalobním žádání částečně neúspěšný.

35. Výrok o povinnosti zaplatit náhradu nákladů státu se opírá o ust. § 148 o.s.ř., kdy má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V této věci tyto náklady představuje znalečné za podaný znalecký posudek znalce Ing. Stehlíka znalce Ing. Váchy. Protože žalobce byl neúspěšný v řízení v 37,61 % a žalovaný v 62,39 %, uložil jim soud uhradit náklady státu v tomto stanoveném rozsahu. Jelikož však dosud nebylo rozhodnuto o veškerých nákladech státu, neboť dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném Ing. Váchy za účast u jednání soudu, na němž byl vyhlášen i rozsudek, rozhodl soud ve smyslu § 151 odst. 6 o. s. ř. tak, že o výši nákladů státu a lhůtě k jejich plnění bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Poučení