11 C 152/2020-287

Rubrum

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Jarmilou Gajdošovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] namísto kterého jedná na základě dohody dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 201/2002 Sb. [anonymizováno 7 slov], [IČO], sídlem [adresa], adresa pro doručování: [anonymizována čtyři slova] ve věcech [anonymizována tři slova] [obec], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] o: náhrada škody 926 103 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 523 925 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky ve výši 523 925 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení, a to do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 208 631 Kč, a to do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 17. 7. 2020. Žalobou ze dne 17. 7. 2020 domáhal se žalobce vůči žalovanému náhrady škody podle z.č. 82/1998 Sb., v platném znění, způsobené nezákonným [anonymizováno] stíháním. Náhrada škody představuje částku ve výši 926 103 Kč sestávající z náhrady škody za obhajobu ve výši 26 103 Kč, z náhrady škody za ušlý zisk ve výši 400 000 Kč, z nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním ve výši 500 000 Kč. Dále žalobce nárokoval zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% p. a. z částky ve výši 926 103 Kč od 14.7. 2020 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnil žalobce následně. K místní příslušnosti Okresního soudu v Kroměříži uvedl, že mu vznikla újma nesprávným úředním postupem [stát. instituce] v [obec], tedy v obvodu Okresního soudu v Kroměříži, proto je tento soud místně příslušný k rozhodnutí předmětného sporu.

3. Usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo proti němu zahájeno [anonymizováno] stíhání podle § 160 odst. 1 TŘ pro spáchání [anonymizováno] činu podvodu podle ustanovení § 209 odst. l odst. 3 trestního zákoníku.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby, kterou mu bylo kladeno za vinu jednání, že 5. 1) na konci měsíce listopadu a začátku měsíce prosince roku [rok] prostřednictvím [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], místem podnikání [adresa], jako dodavatele dodávku a montáž venkovních žaluzií na stavbu svého rodinného domu [adresa] v [obec] u [obec] v celkové ceně díla 107 158 Kč, k níž byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo [číslo] [rok], přičemž požadoval, aby smlouva o dílo i fakturace byla vedena na odběratele [právnická osoba], [anonymizováno], ačkoliv věděl, že za takovou společnost není oprávněn činit žádné úkony, a že tato společnost nemá s výstavbou jeho domu žádnou skutečnou souvislost, a to v úmyslu, aby nemusel hradit celou cenu díla, kdy pouze před zahájením prací dne 8. 12. 2014 na pobočce [právnická osoba], v [obec] vkladem na bankovní účet [právnická osoba] [anonymizováno], uhradil zálohovou fakturu ve výši 50 000 Kč, aby tak vylákal objednané plnění, avšak poté, co [právnická osoba], [anonymizováno] sjednané dílo dodala a dne [datum] vystavila konečnou fakturu [číslo] na částku 57 158 Kč, kdy skutečná hodnota dodaného díla, s ohledem na škody, které byly při montáži způsobeny, dosahovala částky nejméně 95 000 Kč, tuto fakturu neuhradil se zdůvodněním, že se [právnická osoba], s.r.o., nemá nic společného, čímž způsobil [právnická osoba], sídlem [adresa], škodu ve výši nejméně 45 000 Kč, 6. 2) v průběhu měsíce února a března roku [rok] v [obec] u [právnická osoba] a.s., jako dodavatele, zastoupené společností [právnická osoba], sídlem [adresa], k níž dne [datum] v [obec] v kanceláři společnosti [právnická osoba] podepsal závaznou cenovou nabídku, kterou označil razítkem [právnická osoba], [anonymizováno], přičemž požadoval, aby smlouva o dílo i fakturace byla vedena na odběratele [právnická osoba], [anonymizováno], ačkoliv věděl, že za takovou společnost není oprávněn činit žádné úkony, a že tato společnost nemá s výstavbou jeho domu žádnou skutečnou souvislost, a to v úmyslu, aby nemusel hradit celou cenu díla, kdy pouze před zahájením prací dne [datum] vkladem na bankovní účet společnosti uhradil zálohu ve výši 250 000 Kč, aby tak vylákal objednané plnění, avšak poté, co [právnická osoba] [anonymizováno], sjednané dílo dodala a dne [datum] vystavila konečnou fakturu [číslo] na částku 184 280 Kč, tuto fakturu neuhradil se zdůvodněním, že se [právnická osoba], [anonymizováno], nemá nic společného, čímž způsobil [právnická osoba], sídlem [adresa], škodu ve výši nejméně 184 280 Kč.

7. K předchozímu [anonymizováno] řízení před soudem uvedl, že rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl nejprve nezákonně uznán vinným pro skutek dle obžaloby, který byl k jeho odvolání jako nezákonný zrušen. Následně okresní soud namísto vydání zprošťujícího rozsudku přistoupil k vydání usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kterým opět nezákonně jeho trestní řízení zastavil. Teprve až poté, co s postupem okresního soudu opětovně nesouhlasil, přistoupil soud, aniž by doplňoval dokazování k jeho zproštění, ke kterému však již měl přistoupit v okamžiku vydání prvního rozsudku.

8. K nároku na náhradu nákladů obhajoby uvedl, že v trestním řízení si od samého počátku zvolil obhájce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec] a tomuto udělil plnou moc, uzavřel s ním smlouvu o poskytování právních služeb, ve které s ním sjednal smluvní odměnu za právní služby ve výši mimosmluvní odměny stanovené vyhl. č. 177/1996 Sb. + DPH. odměnu za poskytnuté právní služby zaplatil po skončení věci na základě vyúčtování provedeného jeho obhájcem znějící na částku 104 223 Kč, kterou dne 30. 1. 2020 uhradil. Celkem za poskytnuté právní služby zaplatil 104 223 Kč včetně DPH. Dále specifikoval úkony právní služby učiněné jeho obhájcem od [datum] do [datum], jde o úkony jak před [anonymizována dvě slova], tak před soudem. Šlo celkem o 31 úkonů a dva půl úkony, tj. 31 x 1 500 Kč = 46 500 Kč bez DPH, 2 x 750 Kč = 1 500 Kč bez DPH. Náhrada hotových výdajů činí 33 x 300 Kč = 9 900 Kč bez DPH, ubytování dne 25. 3. 2019 činí 782,64 Kč bez DPH. Dále specifikoval cestovné a náhradu za promeškaný čas částkou ve výši 27 451,58 Kč bez DPH. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] je plátcem DPH, dle ust. § 151 odst. 2 trestního řádu se odměna obhájce zvyšuje o 21 % DPH. Z částky celkem 86 134,22 Kč činí 21 % DPH částku 18 088,19 Kč Ministerstvo spravedlnosti mu na základě svého stanoviska č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] přiznalo náhradu nákladů obhajoby ve výši 78 120 Kč. Je tak nucen zbývající částku nákladů, tj. částku ve výši 26 103 Kč vymáhat prostřednictvím této žaloby.

9. K nároku na náhradu škody za ušlý zisk uvedl, že je od [datum] jednatelem společnosti [právnická osoba], [IČO] a od [datum] jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] [IČO]. Celé trestní stíhání bylo pro něj velice stresující, v důsledku čehož nebyl schopen se řádně soustředit na výkon funkce jednatele. Neplnil řádně a včas pracovní úkoly, obzvláště ve dnech předcházejících konání úkonů trestního řízení nebo ve dnech předcházejících různých podání a rozhodnutí. V noci často nespal a o všem přemýšlel. Na druhý den pak býval v práci unavený a nevyspalý, což na něm a jeho pracovních výkonech bylo velmi seznatelné. Valná hromada rozhodla, že mu mimořádná odměna za výkon funkce jednatele nebude vyplacena za rok [rok] a za rok [rok] pro neuspokojivé pracovní výkony, podle žalobce způsobené vlivem probíhajícího [anonymizováno] stíhání. Tak mu vznikla škoda ve výši 200 000 Kč za rok [rok] a 200 000 Kč za rok [rok], celkem 400 000 Kč.

10. K nároku na nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním uvedl, že trestní stíhání pro něj bylo velice stresující, v důsledku čehož se nebyl schopen řádně soustředit na práci. Stále myslel na to, proč je obviněn, když nic nespáchal, co bude, když jej odsoudí atd. Nikdy trestně stíhaný nebyl, natož obžalovaný. Podle žalobce si následky ponese po zbytek života. Od roku [rok] podniká jako fyzická osoba pod [IČO]. Neplnil řádně a včas pracovní úkoly a nebyl tak schopen naplnit své podnikatelské plány. Kdyby nebylo trestního stíhání jeho osoby, zcela jistě by podával lepší pracovní výkony a dosáhl by na vyšší zisk. S ohledem na nemožnost objektivního vyčíslení ušlého zisku se jeví spravedlivé, aby tato skutečnost byla promítnuta do výše nemajetkové újmy, která se odčiňuje přiměřeným zadostiučiněním, které se poskytuje podle § 2951 odst. 2 občanského zákoníku v penězích.

11. Namísto toho, aby se ve svém volném čase věnoval své rodině, tj. manželce a malému synovi, trávil volný čas myšlením na probíhající trestní stíhání, neměl náladu cokoliv dělat, trpěl nechutenstvím a nespavostí. Jelikož od svého obhájce věděl, že v případě odsuzujícího rozsudku nebude moci vykonávat funkci jednatele ani podnikat na živnost, měl vážné a oprávněné obavy o to, jak vše finančně zvládne, neboť má poměrně vysokou hypotéku a jeho příjmy plynou z jednatelství a podnikání a jsou pro něj zásadní a bez nich prakticky likvidační.

12. Informace o tom, že nebude splňovat podmínky pro výkon funkce jednatele, kterou zastával v několika společnostech a že mu bude pozastavena živnost, a jejich reálná hrozba v něm silně prohlubovaly stres a činily toto období naprosto nesnesitelné, neboť z příjmů z funkcí jednatele a živnosti živí rodinu. Vedení trestního stíhání se rovněž negativně projevovalo i ve vztazích mezi společníky společnosti [právnická osoba], ve které vlastní třetinový podíl. Ostatní společníky musel informovat o trestním stíhání z důvodu opatrnosti před možnými dopady ze strany ČNB a tito mu dávali jasně najevo svou nelibost. Předmětem podnikání společnosti [právnická osoba] je poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů, což je činnost přísně regulovaná ČNB a spojování tohoto podnikání s jeho osobou jako obviněného z trestného činu podvodu negativně ovlivňovalo názor okolí a mohlo dokonce vést k odebrání licence od ČNB. Ostatní společníci na něj opakovaně naléhali, aby na ně svůj obchodní podíl převedl a odstoupil z funkce jednatele. To vše odůvodňovali jeho trestním stíháním.

13. K délce trestního řízení uvedl, že trestní stíhání jeho osoby bylo zahájeno vydáním usnesení dne [datum]. K ukončení trestního stíhání došlo až dne [datum]. Každý úkon, výslech, každé hlavní líčení, vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, kterým byl nejprve uznán vinným který byl k jeho odvolání odvolacím soudem nakonec jako nezákonný zrušen, doručená usnesení, nezákonnosti stran policejního orgánu, jejichž existenci potvrdil i sám dozorující státní zástupce, v něm vyvolávali stres a již popsané nechutenství, nespavost atd. Nezákonnosti ze strany policejního orgánu dokonce došly tak daleko, že byl nucen podat dozorujícímu státnímu zástupci podnět k dozoru nad zachováváním zákonnosti v případném řízení, který byl shledán jako důvodný. K dalším nezákonnostem pak docházelo i u hlavního líčení, kdy obhajobou předložené důkazy prokazující jeho nevinu byly bez dalšího soudem hodnoceny jako nevěrohodné, účelové, nepravdivé a dokonce vytvořené později až v souvislosti s trestním řízením, a to jen a pouze z toho důvodu, že je dle soudu obhajoba předložila až u hlavního líčení, přestože tak mohla učinit již dříve.

14. Podle žalobce všechny orgány činné v trestním řízení po celou dobu jednaly v rozporu s trestním řádem, účelově s cílem uznat jej vinným a zničit jeho profesní a rodinný život. Všechny tyto nezákonnosti v žalobci prohlubovaly stavy bezmoci, křivdy a zoufalství. Toto vše velice špatně psychicky snášel, vyvolávalo to v něm pocit na zvracení, nevolnost, nechutenství, třes, nemohl se na nic soustředit. Špatně spal a někdy se mu i špatně dýchalo. Jeho soukromý život se fakticky zastavil. Neměl na nic náladu, přestal sportovat, kulturně žít. V podstatě veškerý volný čas trávil zavřený doma a přemýšlel o jeho trestním stíhání a jak bude řešit případný výpadek v jeho příjmech. Na základě uvedeného proto požaduje na nemajetkové újmě částku 500 000 Kč.

15. Dne 1. 2. 2020 uplatnil prostřednictvím svého právního zástupce řádně a včas nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení dle zák. č. 82/1998 Sb., a navrhl jsem., aby Ministerstvo spravedlnosti ČR, jakožto příslušný ústřední správní úřad dle ust. § 6 zák. č. 82/1998 Sb., přiznalo náhradu škody dle ust. § 31 a zák. č. 82/1998 Sb., ve výši 1 004 223 Kč. Žalovaná však uplatněný nárok uznala v rámci svého stanoviska č.j. [spisová značka] ze dne 10. 7. 2020 pouze v částce ve výši 78 120 Kč, jakožto náhradu nákladů na obhajobu. Zbývající část nároku ve výši 926 103 Kč je tak nucen vymáhat soudní cestou.

16. Podáním ze dne 26. 2. 2021 žalobce doložil technický průkaz vozidla použitého v období od [datum] do [datum]. S ohledem na průměrnou spotřebu použitého vozidla 6,31 litrů na 100 km. Žalobce provedl změnu výpočtu náhrady za jednotlivé cesty a celkovou náhradu vyčíslil částkou 28 953,04 Kč bez DPH. Z důvodu administrativní chyby v žalobě byl proveden opětovný výpočet cestovného, kdy původní výpočet byl i přes nižší spotřebu vozidla použitého v období od [datum] do [datum] ve skutečnosti vyšší, stejně tak i v období, kdy bylo použito vozidlo s průměrnou spotřebou 6,6 litrů na 100 km. Žalobce opravil výpočet cestovného a promeškaného času na částku 28 953,04 Kč bez DPH. Změnu nově vyčíslených náhrad cestovného žalobce neprovedl. Dále žalobce vzal žalobu zpět co do částky 400 000 Kč jako nároku na náhradu škody za ušlý zisk, když mu nemohla vzniknout škoda, když nevyplacené odměny se projevily ve výši zisku společností, ve kterých je společníkem a ve kterých vykonává funkci jednatele.

17. Žalovaným je [země] [stát. instituce] [stát. instituce] [země] a [anonymizováno 7 slov], [IČO], uzavřeli podle § 6 odst. 1 zákona č. 201/2002 Sb., o [anonymizováno 7 slov], ve znění pozdějších předpisů, Dohodu ze dne [datum] o jednání [anonymizována čtyři slova] [stát. instituce] ve sporu o zaplacení částky 926 103 Kč s příslušenstvím, žaloby, o níž jedná Okresní soud v Kroměříži pod sp. zn. 11 C 152/2020.

18. Žalovaný se vyjádřil k žalobě podáním ze dne 9. 10. 2020. Žalobou uplatněný nárok neuznal. Prohlásil za nesporné, že žalobce svůj nárok u žalovaného uplatnil žádostí doručenou dne 1. 2. 2020 mimosoudní projednání žádosti žalobce o náhradu škody a nemajetkové újmy žalovaný ukončil stanoviskem ze dne 10. 7. 2020, kterým uvedené žádosti částečně vyhověl. [role v řízení] vyhověl nároku na přiznání náhrady škody s výjimkami oproti podanému vyúčtování, a to: 19. [příjmení] s klientem a účast při úkonu [anonymizována dvě slova] dne [datum], které se konaly před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo vydáno dne [datum] a na které je nyní nutno nahlížet jako na nezákonné rozhodnutí, nejde o účelně vynaložené náklady řízení na jeho zrušení nebo změnu dle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., žalovaná nepřiznala náhradu ani za ně, ani za výdaje s nimi související (cestovné, náhrada za ztrátu času), mezi těmito úkony a nezákonným rozhodnutím neexistuje vztah příčinné souvislosti.

20. Návrh na doplnění vyšetřování ze dne [datum] nelze považovat za účelný úkon ve smyslu § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., neboť totožné důkazy byly navrhovány již při výslech u žalovaného dne [anonymizováno] [rok] a policejním orgánem následně zamítnuty, opětovně byly tyto důkazní prostředky navrženy písemným podáním ze dne [datum] (uznáno jako 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu, dne [datum] pak policejní orgán navíc žalobce informoval, že vyšetřování považuje za skončené a jím znovu navržené (totožné) úkony nebudou provedeny; návrh obsahuje pouze strohý výčet navržených důkazních prostředků bez jakéhokoliv skutkového či právního rozboru a ani dle § 11 odst. 3 advokátního tarifu jej tudíž nelze připodobnit k žádnému z tarifem uvedených úkonů právní služby.

21. Hlavní líčení konané dne [datum] je v seznamu úkonů právních služeb pravděpodobně nedopatřením uvedeno dvakrát, náhrada tedy byly přiznána pouze jednou.

22. Hlavní líčení konané dne [datum] bylo odročeno bez projednání věci, v souladu s § 14 odst. 2 advokátního tarifu za něj proto náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání (bez režijního paušálu, neboť ten se váže toliko k úkonům právní služby, nikoliv k náhradě za promeškaný čas).

23. Odvolání ze dne [datum] nesplňuje podmínky časově náročného úkolu ve smyslu § 12 odst. 1 advokátního tarifu, resp. toto nebylo v žádném smyslu časové náročnosti žalovanému doloženo, pročež za tento úkon žalovaný přiznal náhradu ve výši pouze jednoho úkonu právní služby. 24. [příjmení] s klientem dne [datum], odvolání dne [datum] a účast na veřejném zasedání konaném dne [datum] nebyly uznány, neboť se nejedná o úkony, které by byly účelně vynaloženy na zrušení nebo změny nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.; dne [datum] byl vydán rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu; rozsudek nebyl napaden odvoláním ze strany státního zástupce a odvolání bylo podáno toliko žalobcem, a to z toho důvodu, že požadoval zproštění dle § 226 písm. a) trestního řádu, odvolání bylo odvolacím soudem zamítnuto.

25. Za dané situace žalovaný nepovažuje úkony spojené s odvolacím řízením včetně odvolání samotného za účelné úkony směřující ke změně nebo zrušení nezákonného rozhodnutí. Náklady vynaložené na tyto úkony tudíž žalovaná považuje za náklady, které by mohly být předmětem náhrady v režimu zákona č. 82/1998 Sb., a tudíž za ně nebyla přiznána náhrada, ani za náklady s nimi souvisejícími – cestovné, náhrada za ztrátu času.

26. Náhrada hotových výdajů představujících náklady na ubytování ve výši 785,64 Kč bez DPH nebyla přiznána, neboť nelze mít za prokázané, že by šlo o účelně vynaložený náklad ve smyslu § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zvlášť za situace, kdy se účast žalobcova právního zástupce na předchozích hlavních líčení u téhož soudu v obdobných ranních hodinách obešla bez nutnosti ubytování. 27. [role v řízení] tak požadovanou částku 104 223 Kč zkrátil celkově o částku 26 103 Kč včetně DPH a přiznal náhradu škody (nákladů obhajoby) ve výši 78 120 Kč.

28. K nároku na náhradu ušlého zisku ve výši 400 000 Kč se vyjádřil tak, že dle § 30 zákona č. 82/1998 Sb. se náhrada ušlého zisku poskytuje v prokázané výši. K žádosti nebyly přiloženy žádné podklady, které by tento nárok prokazovaly. Dle znění žaloby žalobce takové podklady nedokládá ani soudu. Proto [role v řízení] v celém rozsahu tento nárok zamítl a navrhuje, aby soud učinil totéž.

29. K nároku na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč žalovaný nevyhověl. Následky v pracovním, soukromém i rodinném životě pak nebyly podloženy žádnými relevantními podklady a výslech svědků [role v řízení] ze své pozice neprovádí.

30. Podle žalovaného tvrzení o nezákonnostech v postupu policejního orgánu není v celém rozsahu pravdivé. Dozorující státní zástupce dal v části za pravdu podnětu k dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení, ale tato nezákonnost neměla praktické dopady do přípravného řízení. Ve zbylých částech, zejména ohledně důkazních návrhů, nebyl žalobcův podnět shledán důvodným. Žalovaný má za to, že nelze mít za prokázaný vznik takové nemajetkové újmy v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem, která by oprávnila požadavek na peněžité zadostiučinění, a proto považuje za adekvátní zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. konstatování porušení práva, kterého se již žalobci dostalo. Žádost o peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu [role v řízení] zamítl a navrhuje, aby soud učinil totéž.

31. Při jednání soudu dne 16. 3. 2021, a to dříve než začal soud jednat ve věci samé, žalobce doplnil částečné zpětvzetí žaloby ze dne 26. 2. 2021 tak, že bere žalobu zpět i co do úroků z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 400 000 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení.

32. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

33. Podle ustanovení § 96 odst. 2 věta prvá o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

34. Usnesením ze dne [číslo] 2021 soud řízení ve věci zastavil co do částky 400 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% z částky 400 000 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení, dle shora citovaného zákonného ustanovení, když k tomuto částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začal soud jednat ve věci samé (písemné vyhotovení usnesení po č.j. 11 C 152/2020 – 124, které nabyl právní moci dne 25. 3. 2021).

35. K vyjádření žalovaného se žalobce vyjádřil podáním ze dne 18. 3. 2021, kdy poukázal zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, rozhodnutí Ústavního soudu ČR k výši přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním, dále poukázal na kritéria povahy trestní věci, délku trestního řízení, následky způsobené trestním řízení v osobnostní sféře poškozené osoby. Dále opětovně uvedl okolnosti k průběhu trestního řízení jak v přípravném řízení, tak i před soudem I. stupně, zejména ohledně jeho návrhu na doplnění dokazování výslechem [jméno] [příjmení] k jejímu podanému vysvětlení, dále policejní orgán neumožnil žalobci nahlédnout do vyšetřovacího spisu. V řízení před soudem pak byly odmítnuty jako nevěrohodné listinné důkazy předložené obhajobou. K výši uplatněné nemajetkové škody žalobce dále doplnil, že v době trestního stíhání byl jednatelem řady obchodních společností mimo jiné i společnosti [právnická osoba], která je držitelem nebankovní licence vydané ČNB pro poskytování nebankovních úvěrů a půjček. Tato činnost je přísně regulována a kontrolována. Poukázal na ustanovení § 8 zák. o spotřebitelském úvěru na splnění podmínek odborné způsobilosti a důvěryhodnosti s tím, že důvěryhodnou pro účely zákona není fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně. V případě odsouzení by se společnost stala nedůvěryhodnou a ztratila by licenci k poskytování nebankovních úvěrů, což by mělo fatální následky. Nestačilo by, aby se žalobce vzdal funkce jednatele, neboť jako společník společnosti byl ovládající osobou.

36. Ke sporované výši odměny za obhajobu uvedl, že porada s klientem a účast při úkonu policejního orgánu dne [datum] byly provedeny před zahájením trestního stíhání, ale tyto činí ucelený celek vyšetřování a úřední záznamy jsou podkladem pro zahájení trestního stíhání. Policejní orgán i státní zástupce odmítli doplnit přípravné řízení o výslech navržených svědků s tím, že úřední záznamy o podaném vysvětlení osob jsou dostatečným podkladem pro podání obžaloby. Proto je třeba účast obhájce na podání vysvětlení podezřelé osoby před zahájením trestního stíhání považovat za inherentní součást obžaloby. Návrh na doplnění dokazování ze dne [datum] byl proveden. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce o součinnost při vypracování znaleckého posudku. Nejednalo se o návrh na doplnění dokazování. Zaplacená odměna obhájci za sepis návrhu tak nebyla odškodněna. Zaplacená odměna obhájci za hlavní líčení konané dne [datum] byla skutečně duplicitní, a proto tímto bere žalobce částečně žalobu co do částky 2 178 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z částky 2 178 Kč zpět (odměna za úkon 1 500 Kč + náhrada hotových výdajů 300 Kč + 21% DPH). Hlavní líčení konané dne [datum] proběhlo, byl zopakován dosavadní obsah jednání. Odkaz žalované na ust. § 14 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. je proto nepřiléhavý. V časové náročnosti odvolání proti rozsudku je pak uvedeno, že toto má osm stránek, resp. 3 677 slov a celková doba úprav činila 8 hodin 34 minut. Z obsahu odvolání je zřejmé, že se v něm nenachází žádné nesouvisející texty, ale naopak precizní odůvodnění podaného odvolání. Požadavek na doložení časové náročnosti je iracionální. Po obdržení písemného vyhotovení rozsudku je povinností obhájce tento s klientem projít a vysvětlit mu jej. Proto žalobce nesouhlasí, že porada ze dne [datum] a odvolání ze dne [datum] nebyly žalovanou uznány z důvodu neúčelnosti. Odvolání bylo důvodně podáno. Proto žalobce považuje výši požadované nemajetkové újmy vzhledem k okolnostem za přiměřenou a má nárok na náhradu škody za náklady obhajoby i za úkony, které žalovaná odmítla uhradit.

37. Při jednání soudu dne 13. 4. 2021 žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby co do částky 2 178 Kč s příslušenstvím souhlasil. Usnesením vyneseným dne 13. 4. 2021 v průběhu jednání soud řízení ve věci zastavil co do částky 2 178 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 2 178 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. (písemné vyhotovení usnesení pod č.j. 11 C 152/2020 – č.l. 194, které nabylo právní moci dne 21. 5. 2021).

38. Soud ve věci provedl důkaz výslechem žalobce, výslechem svědků [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] [stát. instituce], [jméno] [celé jméno žalobce] – manželky žalobce a dále listinnými důkazy a to: výpisem z centrální evidence obyvatel žalobce – č.l. 40, usnesením PČR ze dne [datum] - zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr.ř. – č.l. 10-11, rozsudkem OS [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] – č.l. 12-14, fakturou – vyúčtování právních služeb ze dne [datum] – částka 104 223 Kč, splatnost [datum] – č.l. 15, potvrzením o platbě částky 104 223 Kč - č.l. 16, podnětem k dozoru právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - ze dne 28. 7. 2017, PZ obviněného - [anonymizováno] [celé jméno žalobce] - na OSZ v [obec] – č.l. 17-18, žádostí PZ obviněného o přezkoumání postupu policejního orgánu ze dne [datum] na OSZ [obec] – č.l. 19-20, odvoláním proti rozsudku OS v [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] – č.l. 21-24, hotelovým účtem [spisová značka] vystavený Penzion [právnická osoba] pro advokátní kancelář [příjmení] – na 900 Kč – datum vystavení 25. 3. 2019 – totéž datum splatnosti – č.l. 25, potvrzením o poradě s klientem – ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] – č.l. 26-31, technickým průkazem vozidla [anonymizováno] - [příjmení] [příjmení] – datum registrace [datum] - č.l. 32, 34, uplatněním nároku na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. ze dne 1. 2. 2020 k Ministerstvu spravedlnosti ČR – č.l. 34 -38, sdělením PČR k návrhu na doplnění dokazování – adresováno [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] – č.l. 39, technickým průkazem vozidla [anonymizováno] – registrace [datum] – [příjmení] [příjmení] – č.l. 106, výpisy z obchodního rejstříku - úplné výpisy ohledně společností a Sbírka listin - č.l. 55-83 - [právnická osoba] – [IČO], [právnická osoba] – [IČO], výpis společností, kde je v angažmá [celé jméno žalobce], [anonymizováno] 1 [anonymizováno] – [IČO], [anonymizována tři slova] – [IČO], [anonymizována tři slova] – [IČO], [právnická osoba] – nyní [právnická osoba] – [IČO], [právnická osoba] – [IČO], [anonymizována tři slova] – [IČO], [právnická osoba] – [IČO], [anonymizována tři slova] [ulice a číslo], [číslo], [obec] – [IČO], výpisy ze živnostenského rejstříku – veřejné části – č.l. 84-101 - seznam nalezených subjektů v živnostenském rejstříku podle role osoby [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [právnická osoba] – [IČO], [právnická osoba] – [IČO], [anonymizována tři slova] – [IČO], [anonymizována tři slova] – [IČO], [právnická osoba] – [IČO], [anonymizována tři slova] – [IČO], [anonymizována tři slova] – [IČO], [právnická osoba] – [IČO], [právnická osoba] – [IČO], [celé jméno žalobce] jako fyzická osoba – [IČO], sdělením Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 10. 7. 2020 k žádosti žalobce o odškodnění (č.l. 106), obsahem trestního spisu [spisová značka] Okresního soudu v Kroměříži (č.l [číslo]), listinami předloženými při jednání dne 2. 12. 2021 sdělením Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 10. 7. 2020 k žádosti žalobce o odškodnění (č.l. 106), obsahem trestního spisu [spisová značka] Okresního soudu v Kroměříži (č.l [číslo]), stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 2. 5. 2017, sdělení k žádosti o součinnost při vypracování znaleckého posudku ze dne 17. 7. 2017, sdělení Okresního státního zastupitelství v [obec] [anonymizováno 7 slov] ze dne 21. 4. 2021, podnět k dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ze dne [datum], žádost o součinnost při vypracování znaleckého posudku ze dne [datum], žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu ze dne [datum], usnesení OSZ v [obec] [spisová značka] o zamítnutí stížnosti [celé jméno žalobce] podanou dne 2. 5. 2017 usnesením ze dne 15. 5. 2017, pracovní smlouvou ze dne [datum] (č.l. 185, dodatkem [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum] – dodatek ze dne [datum].

39. Na základě provedeného důkazního řízení byly zjištěny následující skutečnosti.

40. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že je ženatý od roku [rok], postavil rodinný dům. Poslední firma, která na domě pracovala, poškodila okna, jednali o opravě. Bylo dohodnuto, že firma opravu provede a on doplatí faktury. V podstatě neví, proč byl předvolán na Policii ČR ohledně nedoplacení faktury firmě, co dělala předokenní žaluzie. S firmou uzavřeli dohodu o narovnání a on uhradil cenu dle dohody. Při výslechu na policii tuto dohodu předložil a příjmový pokladní doklad o zaplacení. Na domě pracovaly dvě odlišné firmy, jedna dělala okna, jedna žaluzie. [obec] zaplatil generálnímu dodavateli, se kterým byla uzavřena smlouva na výstavbu rodinného domu. Tento dodavatel nezaplatil svému subdodavateli. Ohledně žaluzií řekl, že to doplatí až bude provedena oprava. Záloha jak u oken, tak u žaluzií byla ve výši 70 % a byla uhrazena. Přesto, že předložil doklady o úhradě a dohodu o narovnání, řekl mu příslušník policie, že jej obviní. Nakonec si vzal právního zástupce. Ze strany příslušníka byl neustále tázán, i když tento věděl, že odmítá vypovídat. Ze strany policie byla získána výpověď svědkyně, která však byla zfalšována. Nakonec byla podána obžaloba. S obhájcem se domluvili, že důkazy předloží až u soudu. Při soudním jednání soudkyně řekla, že jím předložené důkazy jsou zfalšované a nedovolila je předložit. Přestože v průběhu řízeno se potvrdilo to, co říkal, byl odsouzen, a to i poté co rozhodl odvolací soud, že je nevinen. Rozhodnutí bylo až po třech letech. Před každým soudním jednáním mu bylo nevolno, na zvracení. Pořád musel myslet na to, co se stane, pokud bude odsouzen. Splátky na rodinný dům na hypotéku činily 40 000 Kč měsíčně, měl auto na leasing s měsíčními platbami. [ulice] náklady na domácnost činily kolem 80 000 Kč. V té době měl asi tříleté dítě. Toto vše se odrazilo v jeho zaměstnání. Byla to pro něj bezvýchodná situace. O prvním výslechu na policii řekl svému společníkovi panu [příjmení]. V důsledku vyšetřování byly mezi nimi hádky i vyhrožování ze strany společníka, protože soudní odsouzení by bylo naprosto likvidační. [ulice] zdroj jeho obživy byla činnost ve [právnická osoba]. V roce [rok], kdy se jednalo o spotřebitelské úvěry, musela společnost podat žádost na ČNB a vyplňovat čestné prohlášení ohledně různých situací. Případné odsouzení by musel nahlásit. V podstatě 3 roky se nemohl plně věnovat synovi, neúčastnil se rodinných výletů. O každém jednání na policii a na soudě společník věděl, protože nebyl v práci. Den před tím byla schůzka s právním zástupcem. Po obvinění nebyl schopen fungovat 14 dnů. Jeho aktivita v práci byla tak na 60%. Společnost je pod kontrolou ČNB. U něj jako u OSVČ byla 3x kontrola z finančního úřadu v roce [rok], [rok] a [rok]. Pokud by byl nějaký špatný náhled na společnost [právnická osoba], tak by to mělo špatný dopad na dceřiné společnosti. Nemohl se zúčastnit důležitých schůzek s obchodními partnery zejména v době, kdy bylo soudní jednání. Jeho případ se dostal ven, což vrhlo stín jednak na jeho osobu, jednak na společnost, problém byl i s obchodními partnery, někteří s nimi přestali spolupracovat. Dále poukázal žalobce na náročnost získání licence od ČNB. [příjmení] být přijat také nový pracovník, když nebyl schopen plně práce. Náklady na něho se pohybovaly okolo 50 000 Kč měsíčně (mzda, odvody). Ze strany společníka mu bylo vytýkáno, že se nevěnuje práci. V době trestního stíhání omezil své zájmy, koníčky, nebyla na to nálada. Společnost [anonymizováno] budoval 12 let, tato má soukromé investory, v případě pozastavených příjmů by se společnost dostala do platební neschopnosti, nebyla by schopna plnit závazky. Licence ČNB byla vystavena asi v roce [rok], v mezidobí nebyla odejmuta. Smlouva na rodinný dům byla uzavřena se [právnická osoba], u které jsou všechny závazky uhrazeny. Policie po něm nechtěla smlouvu o dílo na stavbu rodinného domu.

41. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], jednatele a společníka [právnická osoba] bylo zjištěno, že u žalobce, když stavěl dům, byl problém ohledně zaplacení nějakých faktur u generálního dodavatele, který měl platit svému subdodavateli. Asi v roce [rok] mu žalobce sdělil, že se na něj obrátila policie a že je vyšetřován a že byla podána obžaloba. V podstatě nepochopil, že k tomu může dojít. Obžaloba mohla mít velký vliv na jejich statut ve společnosti [právnická osoba] Tato společnost byla stěžejní, když v té době fungovaly 4 jejich společnosti. U [právnická osoba] měli požádáno o licenci u ČNB, protože chtěli poskytovat úvěry. Trestní stíhání může mít vliv na působení statutárních orgánů u společnosti. Pokud by byl žalobce odsouzen, tak by musela buď společnost skončit jako celek nebo by musel žalobce ukončit svou účast ve společnosti prodejem obchodního podílu. I pro něj byla situace ohledně stíhání žalobce stresová, vždy byl mezi nimi korektní vztah. I pro žalobce to byl velký stres, protože z této společnosti měl hlavní a jediný zdroj příjmů. U ostatních společností v té době fungujících si dividendy nevypláceli. V době před stíháním byl žalobce každý den na pracovišti. V době trestního stíhání na pracovišti pravidelně nebyl. Podle svědka se to projevilo i v jeho osobním životě. Dříve byl společenský, zval k sobě návštěvy, ale v době stíhání bylo na něm vidět, že má stres. Žalobce měl konkrétně na starosti agendu získání licence ČNB pro poskytování úvěru, svědek sám měl na starosti obchodní činnost. V době výslechu a jednání u soudu nebo s právním zástupcem často nebýval v práci, nevěnoval se tak záležitostem, jeho činnost byla omezena. Pro tyto důsledky zřídili novou pracovní pozici, kdy část agendy, co zastával žalobce, vykonával nový pracovník. Pracovní činnost žalobce charakterizoval v době stíhání na 50 – 60%. V současné době je už jeho pracovní činnost zpátky. Ve společnosti jsou 3 společníci a dohodli se, že odměna nebo-li bonus nebude žalobci vyplácena.

42. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se žalobcem jsou přátelé asi od roku [rok] a navštěvují se. Navázali spolupráci on jako advokát a [právnická osoba]. V roce [rok] se žalobce zmínil, že má problémy s [stát. instituce], bylo to v době, kdy začalo trestní stíhání. Bylo vidět, že na něho trestní stíhání působí, někdy neměl náladu hrát tenis, někdy vůbec nepřišel. Po tenise, když měli posezení, odešel dříve. Podle svědka trestní stíhání mělo dopad i na rodinu a tížilo to i manželku. V době trestního stíhání bylo omezeno setkávání jejich rodin. Asi od poloviny roku [rok] již chodí pravidelně na společné posezení. V období trestního stíhání byly porady za společnost s panem [příjmení].

43. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], příslušníka [stát. instituce], bylo zjištěno, že pokud se týká trestního oznámení, byly zde dvě poškozené firmy, jedna měla dělat žalobci okna, jedna žaluzie. Ve věci měla figurovat [právnická osoba] [anonymizováno], této společnosti se mělo něco platit. V tomto směru bylo spatřováno podvodné jednání žalobce. Na jméno osoby [jméno] [příjmení] si nevzpomíná. Podle něj všechno řádně vyšetřil. Pokud by to tak nebylo, tak by mu státní zástupce spisový materiál vrátil k došetření. Standartní postup je u výslechu osob buď osobně, na pracovišti nebo i telefonicky. Jde o klasické podání vysvětlení podle § 158 odst. 6 tr. řádu. Obviněný v této věci nevypovídal, dal podnět k doplnění dokazování až při skončení vyšetřování. [příjmení] považoval vyšetřování za skončené, proto nebylo doplněno dokazování. Žalobce zřejmě žádal o nahlédnutí do spisu. V té době spis neměl, byl se stížností na státním zastupitelství, na které byl žalobce odkázán. Obhájce žalobce nahlížel do spisu na státním zastupitelství. Procesních podání ze strany žalobce bylo několik. Bylo mu vytčeno, že obviněnému kladl otázky v době po obvinění, a to ještě z období, kdy jen podával vysvětlení před obviněním, což se tedy nedělá. Žalobce mohl po obvinění do spisu nahlédnout kdykoliv.

44. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce], manželky žalobce bylo zjištěno, že manžel ji oznámil, že se něco děje ve vztahu k trestnímu stíhání, na období si přesně nepamatuje. Bylo evidentně na něm vidět, že se něco děje. Od té doby bylo pro jejich rodinu těžké období, zejména proto, že měli malé dítě. Trestní vyšetřování a stíhání ovlivnilo velmi jejich rodinný život. Manžel byl z toho velmi špatný, uzavřel se do sebe, přestal komunikovat, i se starat o syna. Jako matka to těžce nesla. Manžel byl zavřený v pracovně, nevečeřel s nimi. Na objednanou první leteckou dovolenou odletěli bez manžela, společně nikam nechodili, v podstatě byli stále doma. I rodina se vyptávala, co se děje. Docházelo mezi ní a manželem k hádkám, nebavili se. Podle svědkyně stíhání ovlivnilo i profesi manžela jako jednatele firmy. Firmu budoval manžel od počátku se svým společníkem. V případě odsouzení by to byl konec jejich jediného příjmu. Tehdy měli vysokou hypotéku. Měl problémy v práci, stalo se, že někdy do práce nešel, nebyl schopen vstát z postele. Ovlivnilo to i vztahy na pracovišti. Věděla co je podstatou trestního stíhání. Firma, která jim dělala na novém domě žaluzie, poškodila parapety a okna. Chtěla, aby tuto situaci manžel vyřešil. Nakonec se stalo, že firma zažalovala manžela. Řešení situace s poškozením parapetu a oken mezi nimi vyvolalo hádky. V průběhu doby se jí rozšířil atopický ekzém a nemůže se ho zbavit. Na manžela situace působila tak, že přestal sportovat, přibral, jedl i v noci. Manžel byl velký sportovec, zabýval se tenisem, volejbalem, nohejbalem, jezdil na kole, to vše s přáteli, což v době trestního stíhání se nedělo. V současné době je situace mnohem lepší. Manžel začal zase sportovat, věnuje se synovi. [jméno] věřila v nevinu manžela.

45. K prověřování trestního oznámení, přípravnému řízení a řízení před soudem. Trestní oznámení [právnická osoba] [anonymizováno]. ve věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu nebo jiného trestného činu v souvislosti se smlouvou o dílo [číslo] [rok] na stavbu rodinného domu žalobce č.p., [anonymizováno] v [obec] u [obec] (na žaluzie) přijala Policie ČR dne [datum] (Oddělení hospodářské kriminality Územní odbor [obec]). Trestní oznámení [právnická osoba] a.s. ve věci podezření ze spáchání trestného činu poškození věřitele, podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění v souvislosti se smlouvou o dílo [anonymizováno] a cenové nabídky ze dne [datum] na dodávku a montáž hliníkových výplní pro stavební otvory v obci [obec] pro konečného zákazníka [celé jméno žalobce] přijala Policie ČR dne [datum] (Oddělení hospodářské kriminality Územní odbor [obec]). Toto oznámení bylo postoupeno dle věcné příslušnosti Oddělení hospodářské kriminality Územní odbor [obec] a sloučeno s trestním oznámením [právnická osoba] s.r.o. V průběhu prověřování podal [celé jméno žalobce] (žalobce) policejnímu orgánu vysvětlení dne [datum] a dále dne [datum]. Dne [datum] udělil [celé jméno žalobce] plnou moc advokátovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k jeho zastupování a tato byla předložena policejnímu orgánu. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [celé jméno žalobce] pro skutky výše uvedené. V průběhu přípravného řízení činil obviněný [celé jméno žalobce] prostřednictvím svého obhájce procesní úkony – m.j. stížnost do usnesení o zahájení trestního stíhání, návrhy na doplnění dokazování, podnět k dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, žádost o součinnost při vypracování znaleckého posudku. Obžaloba Okresního státního zastupitelství v [obec] byla na obviněného [celé jméno žalobce] podána k Okresnímu soudu v Kroměříži dne [datum]. Soud rozsudkem ze dne [datum] rozhodl, uznal obžalovaného [celé jméno žalobce] vinným dle obžaloby a odsoudil k peněžitému trestu se stanovením náhradního trestu odnětí svobody (písemné vyhotovení rozsudku pod č.j. [číslo jednací]). Proti tomuto rozsudku si obžalovaný podal odvolání podáním ze dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně. Usnesením soudu I. stupně ze dne [datum] (písemné vyhotovení pod č.j. [číslo jednací]) bylo trestní stíhání obžalovaného zastaveno. Podáním ze dne [datum] [role v řízení] prohlásil, že trvá na projednání věci. Rozsudkem ze dne [datum] byl obžalovaný podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] pro skutky shora uvedené (písemné vyhotovení rozsudku pod č.j. 9 [spisová značka]). Proti tomuto rozsudku si podal obžalovaný odvolání podáním ze dne [datum]. Při veřejném zasedání konaném u Krajského soudu v Brně, pobočky ve [obec], dne [datum] bylo podle § 256 trestního řádu odvolání zamítnuto (písemné vyhotovení pod č.j. [číslo jednací]). Rozsudek ze dne [datum], kterým byl obžalovaný zproštěn obžaloby, tak nabyl právní moci dne [datum].

46. Obhájce [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], advokát, vyúčtoval žalobci poskytnuté právní služby v trestním řízení fakturou č. [rok] vystavenou dne [datum] se splatností [datum]. Žalobce uhradil vyúčtovanou částku dne [datum] převodem na uvedený účet.

47. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb., u Ministerstva spravedlnosti ČR písemně podáním ze dne [datum], kdy uplatnil celkem částku 1 004 223 Kč, která mu vznikla v důsledku nezákonného trestního stíhání. Byla uplatněna náhrada škody za obhajobu ve výši 104 233 Kč včetně DPH (s rozpisem úkonů právní služby, náhrady hotových výdajů - režijní paušál a ubytování, cestovné a náhrada za promeškaný čas), náhrada škody za ušlý zisk ve výši 400 000 Kč, nemajetková újma způsobená nezákonným trestním stíháním ve výši 500 000 Kč Ministerstvo spravedlnosti ČR vyřídilo tuto žádost stanoviskem ze dne [datum]. V tomto stanovisku Ministerstvo požadovanou částku 104 223 Kč jako náhradu nákladů obhajoby zcela neuznalo, částka byla krácena o 26 103 Kč včetně DPH s odůvodněním (zde odkaz na vyjádření žalovaného k žalobě), a jako souhrnná částka náhrada nákladů obhajoby byla přiznána částka 78 120 Kč, která byla žalobci uhrazena. Nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 400 000 Kč byl v celém rozsahu zamítnut, když k žádosti nebyly přiloženy žádné podklady, které by tento nárok prokazovaly. Nárok na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 500 00 Kč nebyl přiznán, neboť Ministerstvo nemělo za to, že by byl prokázán vznik takové nemajetkové újmy v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem, která by oprávnila požadavek na peněžité zadostiučinění. Podle Ministerstva zcela adekvátním zadostiučiněním se ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jeví konstatování porušení práva. Proti výpočtu nákladů obhajoby, tj. výše odměny za jeden úkon právní služby, cestovné) Ministerstvo námitky nemělo. 48. [právnická osoba] je právnickou osobou a obchodní společností s datem vzniku a zápisu do obchodního rejstříku [datum] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zapsáno 15. 1. 2009) a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zapsáno [datum]), žalobce je společníkem společnosti od počátku, dále je společníkem [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] jsou jednateli společnosti s tím, že každý z jednatelů zastupuje společnost samostatně. [právnická osoba] je právnickou osobu a obchodní společností s datem vzniku a zápisu do obchodního rejstříku dne [datum] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor (oba zapsány [datum]). [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] jsou společníci a jednatelé společnosti od [datum]. Způsob jednání je zapsán tak, že za společnost jednají ve všech záležitostech oba jednatelé společně. [právnická osoba] je pak jediným společníkem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s datem vzniku a zápisu do obchodního rejstříku dne [datum], [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s datem vzniku a zápisu do obchodního rejstříku dne [datum], [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s datem vzniku a zápisu do obchodního rejstříku dne [datum], ve kterých jsou jednateli [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] [právnická osoba] je pak dále jediným společníkem společnosti [právnická osoba] s datem vzniku a zápisu do obchodního rejstříku dne [datum], a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s datem vzniku a zápisu do obchodního rejstříku dne [datum] ve kterých jsou jednateli [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] [právnická osoba] je právnickou osobou a obchodní společnosti s datem vzniku a zápisu do obchodního rejstříku dne [datum], ve které jsou jednateli a společníky [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] [právnická osoba] je jediným společníkem společnosti [právnická osoba] s datem vzniku a zápisu do obchodního rejstříku dne [datum]. Společenství vlastníků jednotek [ulice a číslo], [číslo], [obec] je zapsáno v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Brně s datem vzniku a zápisu dne [datum], ve kterém je [celé jméno žalobce] předseda výboru s datem vzniku funkce a členství [datum]. Žalobce je pak jako fyzická osoba zapsán v živnostenském rejstříku pro čtyři živnostenská oprávnění – [číslo] – předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona se vznikem oprávnění od [datum] na dobu neurčitou, [číslo] – předmět podnikání realitní zprostředkovatel se vznikem oprávnění od [datum] na dobu neurčitou, [číslo] – zednictví se vznikem oprávnění [datum] na dobu neurčitou, [číslo] – provádění staveb, jejich změn a odstraňování se vznikem oprávnění [datum] na dobu neurčitou.

49. Podle § l zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

50. Podle § 3 odst. l písm. a) zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

51. Podle § 5 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

52. Podle § 7 zák. č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

53. Podle § 31 odst. l zák. č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

54. Podle § 31a odst. l zák. č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

55. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím závěrům.

56. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti ČR prostřednictvím svého právního zástupce podáním ze dne [datum], tedy u orgánu dle § 6 a § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Ministerstvo spravedlnosti ČR tuto žádost vyřídilo a dne [datum] zasílá právnímu zástupci žalobce stanovisko, kdy nárokovanou částku neuznal co do 26 103 Kč včetně DPH jako náhradu nákladů obhajoby, nepřiznal náhradu ušlého zisku 400 000 Kč a nárok na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč. Přiznaná částka 78 120 Kč za obhajobu byla žalobci uhrazena dle § 15 zákona č. 82/1998 Sb. Uplatněním nároku žalobcem na náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti ČR je pak splněna podmínka pro uplatnění nároku u soudu. Náhrada škody, která nebyla žalobcem [příjmení] přiznána, je pak předmětem žaloby ze dne [datum]. Po částečném zpětvzetí co do částky 400 000 Kč (ušlý zisk) a co do částky 2 178 Kč (jako duplicitní odměna vyúčtovaná za hlavní líčení konané dne [datum] – odměna 1 500 Kč, náhrada hotových výdajů 300 Kč a 21% DPH) zůstává předmětem řízení náhrada škody za obhajobu ve výši 23 925 Kč a nárok na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč.

57. K nároku na náhradu škody za obhajobu ve výši 23 925 Kč. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na tuto částku je dán. Celková částka, o kterou žalovaný krátil požadovanou částku 104 223 Kč, činila 26 103 Kč (12 000 Kč úkony právní služby, 2 400 Kč režijní paušály, 1 050 Kč jako polovina odměny a režijní paušál za odročené hlavní líčení, cestovné 3 739,73 Kč, 1 600 Kč náhrada za promeškaný čas, 782,64 Kč za ubytování). K jednotlivým námitkám žalovaného se uvádí následující.

58. Podle [role v řízení] porada s klientem a účast při úkonu policejního orgánu dne [datum] jsou úkony, které se konaly ještě před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo vydáno dne [datum] a na které je nyní nutno nahlížet jako na nezákonné rozhodnutí. Dle stanoviska soudu bylo právem žalobce zvolit si právního zástupce (obhájce) ještě dříve než bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, neboť žalobce byl vyslýchán při prověřování trestních oznámení policejním orgánem již dne [datum] a následně [datum], kdy šlo o další podání vysvětlení, a to za situace, kdy byla prověřována dvě trestní oznámení. Jde tedy o náklady účelně vynaložené.

59. Návrh na doplnění dokazování ze dne [datum], který nebyl uznán za účelný úkon, byl dle stanoviska soudu žalobce oprávněn znovu podat. Zde uvedené návrhy na doplnění dokazování žalobce přednesl již dne [datum] i [datum], navrhované důkazy provedeny nebyly, a v podání je konkrétně obhájcem uvedeno, že obhájce práva prostudovat trestní spis nevyužije, využije ve smyslu § 166 odst. 1 tr.ř. práva učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Návrh na doplnění dokazování tak byl učiněn v souladu s trestním řádem.

60. Podle [role v řízení] hlavní líčení konané dne [datum] bylo odročeno bez projednání věci a náleží za něj náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání. Z protokolu o hlavním líčení pak vyplývá, že byl zopakován dosavadní obsah jednání podle § 219 odst. 3 tr. ř., nedostavil se svědek [příjmení] [příjmení] a hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Žalobce i jeho obhájce byli přítomni. Proto za tento úkon náleží odměna, cestovní výdaje, náhrada za promeškaný čas v plné výši (tj. přiznává se ).

61. U odvolání ze dne [datum], kdy obhájce účtoval dva úkony právní služby náhrada, byla přiznána pouze ve výši jednoho úkonu právní služby. Toto odvolání má osm stránek, směřuje do rozsudku, kterým byl žalobce uznán vinným. S ohledem na výsledek rozhodnutí soudu bylo určitě nutné se věnovat řádně odůvodnění odvolání, tj. studium rozsudku, příprava odvolání, sepis. Jde o úkony časově náročné a nelze předpokládat z této činnosti výsledek - odvolání za jednu hodinu. Proto soud dospěl k závěru, že podané odvolání odpovídá časové náročnosti úkonu. 62. [role v řízení] nebyly uznány úkony porada s klientem dne [datum], odvolání dne [datum] a účast na veřejném zasedání konaném dne [datum]. Proti rozsudku ze dne [datum] bylo možno podat odvolání. Obžalovaný a jeho obhájce měli poradu dne [datum], tj. po obdržení rozsudku. Práva odvolání žalobce jako obžalovaný využil odvoláním ze dne [datum], neboť nesouhlasil s použitím usnesení trestního řádu, podle kterého byl zproštěn obžaloby (navrhoval § 226 písm. a) tr.ř.). K veřejnému zasedání dne [datum] byl obžalovaný i jeho obhájce odvolacím soudem předvoláni. Přestože odvolání bylo odvolacím soudem zamítnuto, uvedené tři úkony byl obžalovaný oprávněn činit, tedy postupoval dle ustanovení trestního řádu. Proto soud dospěl k závěru, že jde o účelné úkony i v tomto případě. 63. [role v řízení] neměl za prokázané, že u nákladů na ubytování ve výši 782,64 Kč šlo o účelně vynaložený náklad. Na tuto částku byl vystaven hotelový účet dne [datum] s datem splatnosti 25. 3. 2019. Z provedených úkonů právní služby vyplývá, hlavní líčení se konalo dne [datum] a před hlavním líčením proběhla další porada obhájce s obžalovaným jako klientem, a to dne [datum]. Z provedených úkonů vyplývá i v jiných případech porada před hlavním líčením. Z uvedeného vyplývá, že je zde časová návaznost mezi dnem porady advokáta a klienta a termínem hlavního líčení. Proto jde o účelně vynaložený náklad.

64. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 23 925 Kč představující náhradu nákladů obhajoby, které nebyly [role v řízení] přiznány.

65. K nároku na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 500 000 Kč.

66. Soud dospěl k závěru, že pro tento nárok je podstatné délka trestního řízení a zásah trestního řízení do osobního, rodinného a profesního života žalobce. Pokud žalobce poukazuje na nezákonnost postupu policejního orgánu v přípravném řízení, tato byla na podněty žalobce vyřizována státním zastupitelstvím. Nelze přisvědčit námitce žalobce, že trestní stíhání bylo zahájeno s cílem jej poškodit, zejména jako společníka a jednatele společnosti [právnická osoba] To nevyplývá z obsahu trestního spisu, ani z výslechu svědka [příjmení] [příjmení], příslušníka [stát. instituce], navíc nad přípravným řízením byl dozor státního zástupce, který na základě přípravného řízení podává proti žalobci obžalobu.

67. Od vznesení obvinění usnesením ze dne [datum] do právní moci zprošťujícího rozsudku ze dne [datum] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] ze dne [datum] dne [datum], trvalo trestní stíhání žalobce 834 dní, tj. dva roky a 104 dnů (tj. 3,5 měsíců).

68. Trestní stíhání žalobce zasáhlo do jeho osobního života, protože mu způsobilo potíže – stres, nespavost, nechutenství, byl méně společenský, nevěnoval se plně svým zájmům, sportovní činnosti, omezoval setkání s přáteli. Zůstával často doma. Tento zásah do osobního života vzal soud za prokázané jednak z účastnického výslechu žalobce, ale zejména z výslechu svědků manželky [jméno] [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Do rodinného života žalobce zasáhlo trestní stíhání tak, že se nevěnoval svému synovi, uzavřel se do sebe, přestal komunikovat a byl tak nesoulad v manželském životě. Toto vzal soud za prokázané jednak z účastnického výslechu žalobce, ale zejména z výslechu manželky žalobce jako svědkyně.

69. Trestní stíhání ovlivnilo jeho pracovní činnost ve společnosti [právnická osoba] jako jednatele a společníka. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] je prokázáno, že [právnická osoba] byla stěžejní fungující společností, další fungující společnosti byly [právnická osoba], [právnická osoba] a [anonymizována tři slova], ve kterých jsou společníci a jednatelé jak žalobce, tak svědek [jméno] [příjmení] [právnická osoba] měla požádáno o licenci u ČNB pro poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů a žalobce měl na starosti agendu získání licence ČNB. Žalobce v době trestního stíhání nebyl pravidelně na pracovišti, neúčastnil se obchodních jednání, jeho činnost byla omezena. Svědek sám hodnotí pracovní činnost žalobce v době trestního stíhání na 50 – 60% pro předmět podnikání. Pro část agendy, co zastával žalobce, zřídili novou pracovní pozici. Případné trestní dosouzení žalobce pro úmyslný trestný čin (trestné činy), pro které byl stíhán, mohlo mít vliv na podnikání [právnická osoba], neboť žalobce jako jednatel a společník vykonával činnosti v souvislosti s řízením a provozováním společnosti. Pro získání bankovní licence pro poskytování nebankovních úvěrů, která je předmětem podnikání společnosti, musí být splněny podmínky stanovené v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (zde je třeba odkázat zejména na § 7, § 9, zejména jde o důvěryhodnost podle § 10 odst. 1 písm. c), o možnost zamítnutí žádosti podle § 11odst. 4, odejmutí oprávnění pro nesplnění podmínek pro provozování činnosti podle § 146). Předmět podnikání byl tak v době trestního stíhání (a případném pravomocném odsouzení) v ohrožení a tím také působení žalobce ve společnosti, kdy by musel disponovat se svým obchodním podílem, jde o otázku jeho činnosti jako jednatele, aby společnost neztratila důvěryhodnost. Trestní odsouzení mohlo mít také vliv na jeho působení v dalších společnostech. Případné trestní odsouzení by mělo vliv i na podnikání žalobce podle zákona č. 455/1991 Sb., v platném znění, živnostenského zákona, který stanoví všeobecné podmínky provozování živnosti v § 6, konkrétně v § 6 odst. 1 písm. b) stanovuje bezúhonnost, a kdy živnostenský úřad může zrušit živnostenské oprávnění (§ 58), pokud podnikatel nesplňuje podmínky stanovené v § 6 odst. 1 písm. a) nebo b). Z výpisů z obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku vyplývá, že žalobce je osobou aktivní a schopnou v podnikatelské činnosti.

70. Soud dospěl k závěru, že pro délku trestního stíhání a jeho závažný zásah do osobního, rodinného a profesního života je nárokovaná částka 500 000 Kč přiměřená, představuje v podstatě částku 599,52 Kč na jeden den trestního stíhání. S ohledem na shora uvedené soud proto dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná co do náhrady nákladů obhajoby a co do nemajetkové újmy, a proto bylo žalobě co do částky 523 925 Kč vyhověno.

71. Pokud jde o srovnání s jinými obdobnými věcmi ohledně přiměřenosti nemajetkové újmy, soud vzal tyto v úvahu, také judikaturu, na kterou účastníci poukazovali. Dospěl k závěru, že každé trestní stíhání fyzické osoby je individuální, a podle toho je třeba posuzovat nárok na výši přiměřenosti zadostiučinění. Proto soud vycházel ze skutečností zjištěných na základě provedeného dokazování a rozhodl tak, jak je shora uvedeno.

72. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na úrok z prodlení od 14. 7. 2020 do zaplacení přiznané částky je důvodný podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády 351/2013 Sb. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný ukončil žádost o náhradu škody a nemajetkové újmy žalobce ze dne 1. 2. 2020 stanoviskem ze dne 10. 7. 2020, kterým bylo žádosti žalobce částečně vyhověno. Ke dni 1. 1. 2020, tedy v pololetí, kdy žalobce žádost uplatnil u žalovaného, činila výše repo sazby 0,25%. Nárok na úrok z prodlení je uplatněn následně po 10. 7. 2020, tj. ode dne 14. 7. 2020, kdy již žalobce byl seznámen se stanoviskem žalovaného. Proto soud žalobci přiznal od požadovaného dne 14. 7. 2020 do zaplacení z přiznané částky 523 925 Kč do zaplacení.

73. Žalobce byl ve věci úspěšný, proto mu podle § 142 odst. l o.s.ř. byla přiznána náhrada nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů právního zastoupení. Při stanovení výše odměny za poskytnuté právní služby v tomto řízení dospěl soud k závěru, že je třeba vycházet z přiznané částky 523 925 Kč Náklady právního zastoupení tak představují odměnu advokáta za poskytnutí právní služby podle § 8 odst. l ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. l a 4 a.t., náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. l a 3 a.t., náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. l a 5 a.t. ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce a prováděcího předpisu.

74. Odměna advokáta byla přiznána za tyto úkony právní služby: 1. 2. 2020 – převzetí a příprava zastoupení, 1. 2. 2020 - výzva k náhradě škody, 6. 7. 2020 – další porada s klientem přesahující 1 hod., 17. 7. 2020 – podání žaloby, 15. 3. 2021 - další porada s klientem přesahující 1 hod., 16. 3. 2021 – jednání ve věci samé, 18. 3. 2021 – vyjádření a doplnění žalobních tvrzení, 18. 3. 2021 – sepis žádosti ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím adresované žalované, 12. 4. 2021 - další porada s klientem přesahující 1 hod., 13. 4. 2021 – jednání ve věci samé, 12. 7. 2021 – vyjádření a doplnění žalobních tvrzení, 5. 10. 2021 – jednání ve věci samé, 2. 12. 2021 – jednání ve věci samé, 13. 12. 2021 – sepis závěrečného shrnutí tj. 14 úkonů po 11 140 Kč. Ke každému tomuto úkonu pak náleží režijní paušál po 300 Kč. Náhrada za promeškaný čas náleží advokátovi ke 4 jednáním k soudu z [obec] do [obec] a zpět, jedna cesta 8 půlhodin, tj. 32 půlhodin po 100 Kč. Náhrada cestovních výdajů vychází z vyhlášky č. 589/2020 Sb. s tím, že ujeto bylo na trase [obec] – [obec] – [obec] - 299 km, cestovní výdaje jsou ke 4 jednáním soudu, při základní sazbě náhrady 4,40 a průměrné spotřebě vozidla 6,6 l /100 km, cena pohonné hmoty za 1 litr 27,20 Kč. Cestovné tedy činí celkem 7 409,44 Kč, všechny jízdy proběhly v roce 2021. Dále právnímu zástupci náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21% s tím, že osvědčení advokáta o registraci k placení DPH je založeno ve spise. Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení ve smyslu § l37 odst. 3 o.s.ř., výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od l. 1. 2013. Náhrada za daň z přidané hodnoty činí 35 861,60 Kč z punkta 170 769,44 Kč.

75. Lhůta ke splnění povinnosti byla k žádosti žalovaného stanovena delší podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.

76. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta je dáno § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení