11 C 164/2022 - 281

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] [Anonymizováno] [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje členský podíl v bytovém družstvu [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa], spojený s právem nájmu k bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1, nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], č. or. 32, na adrese [adresa] v obvyklé ceně [částka].

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje přívěs zn. [Anonymizováno] VIN: [VIN kód], reg. zn. [SPZ] v obvyklé ceně [částka].

III. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazují pohledávky za [právnická osoba]., IČ [IČO] z titulů zůstatků na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka] a na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka], pohledávka za [právnická osoba]., IČ [IČO] z titulu zůstatku na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka].

IV. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikazují pozemky p. č. St. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rod. dům č.p. [Anonymizováno] v [adresa], a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda, to vše zapsané v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec a k.ú. [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota] v obvyklé ceně [částka].

V. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje motorové vozidlo [Anonymizováno] VIN: [VIN kód], reg. zn. [SPZ] v obvyklé ceně [částka].

VI. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikazují pohledávka za [právnická osoba]., IČ [IČO] z titulů zůstatku na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka] a pohledávka za [právnická osoba]., IČ [IČO] z titulu zůstatku na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka].

VII. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje nesplacená pohledávka [právnická osoba]., IČ [IČO] z titulu zůstatku úvěru č. [hodnota] a v budoucnu splatného příslušenství, v aktuální výši mínus [částka].

VIII. Na vyrovnání vzájemných podílů je žalovaná povinna zaplatit žalobci vypořádací podíl ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Řízení o vzájemném návrhu žalované se v části vypořádání motorového vozidla [Anonymizováno], VIN: [VIN kód], reg. zn. [SPZ], zastavuje.

X. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

XI. Po právní moci rozsudku bude žalobci vrácena nespotřebovaná část složené zálohy na náklady důkazů ve výši [částka], a to z účtu Okresního soudu ve [adresa].

XII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve [adresa] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to na účet č. [č. účtu], VS [RČ].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vypořádání společného jmění manželů (dále i jako „SJM“) s tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Za trvání manželství manželé nabyli nemovité věci blíže vymezené ve výroku IV. rozsudku (dále jen „nemovitosti“), přičemž obvyklá cena nemovitostí dle žalobce činila ke dni rozvodu cca [částka]. Dále žalobce učinil předmětem vypořádání osobní vozidlo [Anonymizováno] blíže vymezené ve výroku V. rozsudku (dále jen „vozidlo [Anonymizováno]), jehož hodnotu žalobce odhaduje na [částka] a v současné době jej užívá žalovaná, obytný přívěs Hobby blíže definovaný ve výroku II. rozsudku (dále jen „karavan“), jehož hodnotu žalobce odhaduje na [částka] a v současné době jej i užívá. Oba účastníci mají taktéž na svá jména vedeny bankovní účty u [právnická osoba]. Žalobce dále uvedl, že na nemovitostech vázne hypoteční úvěr věřitele [právnická osoba]. vzniklý na základě Smlouvy o úvěru č. [hodnota], který byl oběma účastníkům poskytnut za trvání jejich manželství a jehož nesplacený zůstatek činil ke dni [datum] částku ve výši [částka] (dále jen „hypoteční úvěr“). Žalobce navrhl, aby byl žalobci přikázán do výlučného vlastnictví karavan Hobby, vypořádací podíl ve výši [částka], finanční prostředky na bankovních účtech u bankovních ústavů vedených na jméno žalobce, a žalované, aby byly přikázány nemovitosti, vozidlo Toyota, hypoteční úvěr a finanční prostředky na bankovních účtech u bankovních ústavů vedených na jméno žalobce, respektive dle žalobního petitu na jméno žalované.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum] tak, že dle jejího názoru obvyklá cena nemovitostí činí [částka], souhlasí s jejich přikázáním do svého vlastnictví, rovněž souhlasí s navrženým vypořádáním vozidel a hypotečního úvěru. Nad rámec návrhu žalobce učinila žalovaná předmětem vypořádání i osobní automobil zn. [Anonymizováno] reg. zn. [SPZ] (dále jen „vozidlo [Anonymizováno]“), který užívá žalobce, s tím, aby mu vozidlo bylo přikázáno. Žalovaná dále uvedla, že předmětem vypořádání by měly být finanční prostředky, kdy na jméno žalované je u [právnická osoba]. veden účet č. [č. účtu] a dále u [Anonymizováno], a.s. účet č. [č. účtu], na jméno žalobce je u [Anonymizováno], a.s. veden účet č. [č. účtu] a u [právnická osoba]. účty č. [č. účtu] a č. [č. účtu]. Navrhla, aby tyto účty u bankovních ústavů byly přikázány do výlučného vlastnictví toho z účastníků, na jehož jméno je účet veden. Nad rámec návrhu žalobce učinila žalovaná předmětem vypořádání i členský podíl v bytovém družstvu blíže specifikovaný ve výroku I. rozsudku (dále jako „členský podíl“ nebo „družstevní byt“). Družstevní byt užívá žalobce, a proto žalovaná navrhla přikázání členského podílu do výlučného vlastnictví žalobce.

3. Při jednání dne [datum] setrvali účastníci na svých tvrzeních. Žalovaná navrhla vypořádat vnosy obou účastníků za trvání manželství na splátky vozidla Hyundai a s ohledem na tvrzení žalobce o tom, že vozidlo bylo pořízeno před uzavřením manželství, nečiní vozidlo Hyundai předmětem vypořádání. Dále uvedla, že nemovitosti nejsou od prosince 2022 pronajímány. Žalobce při jednání uvedl, že splátku hypotečního úvěru hradí účastníci napůl a družstevní byt obývá žalobce. [právnická osoba] reakci na poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalovaná doplnila své vyjádření podáním ze dne [datum] tak, že vozidlo Hyundai bylo žalobcem v době od května 2011 do září 2012 spláceno z účtu žalobce č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. a žalovaná tyto platby považuje za společný vnos manželů do výlučného majetku žalobce.

5. V reakci na poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobce doplnil žalobu podáním ze dne [datum] tak, že trvá na tom, že členský podíl není součástí SJM. Uvedl, že na základě dohody o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] převedl otec žalobce, [jméno FO] (dále jen „otec žalobce“) podíl v bytovém družstvu [adresa] hora na žalobce. Současně byla mezi žalobcem jako nájemcem a bytovým družstvem [adresa] hora jako pronajímatelem uzavřena nájemní smlouva. Následně na naléhání žalované došlo dne [datum] mezi žalobcem a společností [právnická osoba] reality holding a.s. k uzavření dohody o zprostředkování a poskytování služeb, na základě které měl být zprostředkován prodej družstevního bytu, respektive členského podílu, a to za provizi ve výši [částka]. Žalobce chtěl od prodeje ustoupit a s cílem vyhnout se placení smluvní pokuty ve výši provize převedl členský podíl dohodou o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] zpátky na svého otce. Tuto skutečnost pak žalobce sdělil dopisem ze dne [datum] zprostředkovateli. Současně byla mezi otcem žalobce jako nájemcem a bytovým družstvem [adresa] hora jako pronajímatelem uzavřena nájemní smlouva. Otec žalobce chtěl poté převést podíl v družstvu zpět na žalobce a požádal bytové družstvo o vypracování návrhu příslušné dohody, kterou by došlo k převodu toliko na žalobce. Pracovníci bytového družstva však nesprávně otci žalobce sdělili, že takový převod není možný, neboť účastníkem dohody musí být i žalovaná jako manželka žalobce. Žalobce ani jeho otec s tímto nesouhlasili, nicméně pracovníci družstva na znění dohody trvali, a proto dne [datum] byla dohoda podepsána žalobcem i jeho otcem. Žalobce má za to, že tento exces nastal rovněž i s ohledem na jazykovou bariéru, jelikož v té době žalobce a jeho otec nerozuměli ještě dobře česky a žalovaná naopak ničeho nenamítala, protože si byla vědoma toho, že podíl v družstvu nabyla v rozporu s vůlí žalobce a otce žalobce. Žalobce proto namítá neplatnost dohody o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] včetně nájemní smlouvy, neboť se příčí dobrým mravům. Dohoda je absolutně neplatná z důvodu nedostatku projevené vůle otce žalobce k nabytí podílu v bytovém družstvu [adresa] hora do SJM účastníků. Žalovaná tak podíl v družstvu nikdy nenabyla. Pro případ, že by soud dospěl k závěru o tom, že členský podíl je součástí SJM, učinil žalobce předmětem vypořádání i pohledávku otce žalobce ve výši [částka] z titulu uhrazených úvěrových splátek dle smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota], kterými za účastníky sporu splácel úvěry u [právnická osoba]., za které byl pořízen členský podíl v bytovém družstvu [adresa].

6. V podání ze dne [datum] právní zástupce žalované soudu sdělil, že účastníci se dohodli na obvyklé ceně vozidla [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy vozidlo [Anonymizováno] má hodnotu [částka] a karavan [částka]. Proti této skutečnosti žalobce při jednání dne [datum] nijak nebrojil a při úvahách o mimosoudní dohodě strany před soudem uvažovali o vypořádacím podílu reflektujícím shora uvedené částky.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že společné jmění manželů zaniklo ke dni [datum] a součástí společného jmění jsou nemovitosti a v případě, že nemovitosti nabude do svého výlučného vlastnictví žalovaná, převezme i pohledávku souvisejícího hypotečního úvěru. Dále mezi nimi bylo nesporné, že vozidlo Toyota by mělo připadnout žalované, karavan žalobci a že součástí SJM není vozidlo [Anonymizováno]. Nesporné bylo i to, že součástí SJM jsou účty blíže specifikované ve výroku III. a VI. rozsudku, přičemž při vypořádání by měly připadnout tomu z účastníků, na jehož jméno jsou vedeny.

8. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:

9. Z rozsudku Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené v městě [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) na [Anonymizováno] dne [datum] se rozvádí. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

10. Z výpisu z LV č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že nemovitosti jsou zapsány jako součást SJM účastníků.

11. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklou cenu nemovitostí znalkyně určila na částku [částka].

12. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli se společností [právnická osoba]. smlouvu, jejíž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Účastníci ve smlouvě vystupující jako spoludlužníci se zavázali úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách.

13. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum], printscreenu předloženého žalobcem (č.l. 56 spisu) a shodného prohlášení účastníků při jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že aktuální zůstatek jistiny a nesplaceného příslušenství na hypotečním úvěru č. [hodnota] činil ke dni [datum] částku [částka].

14. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem běžného účtu č. [č. účtu] se zůstatkem [částka] ke dni [datum]. Žalovaná je vlastníkem běžného účtu č. [č. účtu] se zůstatkem [částka] k témuž dni.

15. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem běžného účtu č. [č. účtu] se zůstatkem [částka] ke dni [datum] a dále účtu č. [č. účtu] se zůstatkem [částka] k témuž dni. Žalovaná je vlastníkem běžného účtu č. [č. účtu] se zůstatkem [částka] ke dni [datum].

16. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že banka již nedisponuje výpisy z účtu žalobce č. [hodnota] za období [datum] do [datum].

17. Z osvědčení o registraci vozidla UBA 105641 soud zjistil, že vozidlo Toyota bylo poprvé registrováno dne [datum] a v současné době je registrováno na jméno žalované.

18. Z osvědčení o registraci vozidla UD 315468 soud zjistil, že karavan byl ode dne [datum] registrován na jméno žalobce.

19. Z osvědčení o registraci vozidla UD 762252 soud zjistil, že vozidlo Hyundai iX55, reg. značky [SPZ], bylo poprvé registrováno dne [datum], přičemž jako vlastník vozidla byl uveden žalobce.

20. Ze smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci jako nájemci uzavřeli s pronajímatelem, [právnická osoba], (dále jen „bytové družstvo) nájemní smlouvu, jejíž předmětem byl nájem družstevního bytu.

21. Ze zprávy bytového družstva ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci jsou vedeni jako společní členové bytového družstva a společní nájemci družstevního bytu.

22. Z dohody o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] včetně dodatku a nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že otec žalobce nabyl členský podíl a byl oprávněn jej jako nájemce užívat.

23. Z dohody o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] soud zjistil, že otec žalobce převedl členský podíl na žalobce. K tomu žalobce při jednání dne [datum] uvedl, že převod byl bezúplatný.

24. Z dohody o zprostředkování a poskytování služeb ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uzavřel se společností [právnická osoba] reality holding a.s. smlouvu, jejímž předmětem bylo zprostředkování prodeje družstevního bytu č. [hodnota]. Jako kontaktní osoba byla ve smlouvě uvedena žalovaná. Ve smlouvě byla sjednána provize pro zprostředkovatele ve výši [částka].

25. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce oznámil zprostředkovateli, že si sám obstaral převod členského podílu ve prospěch otce žalobce.

26. Z dohody o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce převedl členský podíl na otce žalobce. V článku IV. smlouvy žalobce a otec žalobce prohlásili, že provedli vzájemné majetkové vypořádání členského podílu a nemají tak v tomto ohledu vůči sobě žádné závazky a pohledávky.

27. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne [datum] soud zjistil, že otec žalobce jako převodce a účastníci jako nabyvatelé spolu uzavřeli smlouvu, jejíž předmětem byl převod členského podílu na účastníky. Účastníci ve smlouvě prohlásili, že se na základě rozhodnutí představenstva družstva ze dne [datum], sp. zn. 12/30/2014, stali společnými členy družstva. S členským podílem bylo spojeno právo užívat družstevní byt č. [hodnota]. V článku IV. smlouvy bylo dále uvedeno, že převodce převádí členský podíl na nabyvatele (účastníky) a tito společně prohlašují, že členský podíl přijímají do společného jmění manželů. Smlouva byla uzavřena jako bezúplatná.

28. Ze svědecké výpovědi otce žalobce soud zjistil, že v roce 2005 společně s žalobcem zakoupil členský podíl za kupní cenu [částka], přičemž otec žalobce uhradil [částka] a dále si vzal [částka] půjčku a dalších [částka] hradil žalobce. Otec žalobce měl v té době již evidován trvalý pobyt, a proto byl podíl zapsán na jeho jméno. Žalobce dostal trvalý pobyt až v roce 2006, pročež došlo následně k převodu členského podílu z otce žalobce na žalobce. V roce 2013 došlo na popud žalované ke kontaktování realitní kanceláře a protože realitní kancelář jim oznámila, že mají zájemce na koupi členského podílu, vyřešili situaci přepsáním členského podílu ze žalobce na otce žalobce. Následující rok se otec žalobce rozhodl podíl převést zpět na žalobce. Na bytovém družstvu jim nicméně bylo řečeno, že členský podíl nemůže být převeden pouze na žalobce, ale účastníkem smlouvy by měla být i v souladu se stanovami družstva žalovaná. Otec žalobce chtěl, aby byl podíl v družstvu přepsán na žalobce, sděloval pracovnici bytového družstva, že nesouhlasí s tím, aby by byl napsán i na žalovanou. Smlouvu o převodu podílu ze dne [datum] otec žalobce i žalobce podepsali. Otec žalobce se k podpisu necítil být donucen, byl zdráv, když pracovnice řekla, že to musí podepsat i žalovaná, otec žalobce jí pouze sdělil, že s tím nesouhlasí. Žalovaná tomu přítomna nebyla, žalobce pak odvezl otce žalobce do práce a odjel za žalovanou.

29. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že v družstevním bytě bydlela od roku 2011 společně se žalobcem, jejich dítětem a otcem žalobce, následně se k nim na čas přestěhovala švagrová. Na finančním chodu domácnosti se podíleli společně, otec žalobce hradil úvěr na byt ve výši [částka] měsíčně. Aby se vyhnuli placení smluvní pokuty u realitní kanceláře, převedli byt na otce žalobce. Po nějaké době otec žalobce chtěl byt přepsat zpět na žalobce a zašel proto v roce 2014 společně se žalobcem na bytové družstvo. Žalobce pak pro žalovanou přijel s tím, že musí také žádost podepsat a odvezl ji za tím účelem na bytové družstvo. U podpisu žalobce a otce žalobce nebyla žalovaná přítomna, podrobnosti smlouvy před jejím podpisem s nikým neřešila. Že by měl otec žalobce právo nájmu k jinému bytu než k bytu č. [hodnota] není žalované známo.

30. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce se svým otcem v roce 2014 šli na bytové družstvo za účelem převodu členského podílu. Na bytovém družstvu jim bylo sděleno, že vzhledem k tomu, že je žalobce ženatý, musí smlouvu podepsat i žalovaná. Žalobce proto přivezl žalovanou na podpis. Jiný postup ani s otcem nezvažovali, otec žalobce chtěl cestovat na Ukrajinu, jediným nájemcem zůstat nechtěl. Při podepsání smlouvy žalobce věděl, že se jedná o převod i pro žalovanou, požadavek družstva respektoval. Při podpisu byl nejprve jen žalobce s otcem žalobce, teprve až poté přivezl žalobce i žalovanou. Nikdo nikoho k podpisu nenutil. Že by měl otec žalobce v roce 2014 právo nájmu k jinému bytu než k bytu č. [hodnota] není žalobci známo.

31. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-28/24 znalce [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklou cenu členského podílu znalec určil na částku [částka].

32. Z úvěrové smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota] soud zjistil, že obě smlouvy byly uzavřeny mezi společností [právnická osoba]. a otcem žalobce, přičemž předmětem smluv bylo poskytnutí překlenovacích úvěrů v každém jednotlivém případě ve výši [částka].

33. Z mimořádného výpisu z účtu č. [č. účtu] úvěru ve fázi přiděleného úvěru od [datum] do [datum], číslo smlouvy 3092905301, soud zjistil, že otec žalobce za období od [datum] do [datum] uhradil celkem osm splátek úvěru á [částka] a mimořádnou splátku [částka].

34. Z mimořádného výpisu z účtu č. [č. účtu] úvěru ve fázi přiděleného úvěru od [datum] do [datum], číslo smlouvy 3092905302, soud zjistil, že otec žalobce za období od [datum] do [datum] uhradil celkem osm splátek úvěru á [částka] a mimořádnou splátku [částka].

35. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že pan [jméno FO], narozený [datum], partner žalované, se zavázal žalované poskytnout finanční prostředky za účelem vypořádání podílu ze SJM. Čestné prohlášení obsahuje doložku legalizace podpisu pana [jméno FO]. K dotazu soudu žalovaná upřesnila, že pan [jméno FO] je její partner a otec společného nezletilého dítěte 36. Z výpisů z účtů [jméno FO] soud zjistil, že portfolio [jméno FO] se skládá z různých investičních nástrojů, přičemž celková hodnota jeho aktiv u společnosti [právnická osoba] ke dni [datum] činila [částka], u společnosti [právnická osoba]. zůstatek na účtu [jméno FO] k [datum] činil [částka] a u společnosti [právnická osoba]. celková hodnota aktiv činila ke dni [datum] částku [částka].

37. Soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem pracovníků právního oddělení bytového družstva, výslechem pracovníků [právnická osoba] reality holding a.s., výpisem z účtu hypotečního úvěru č. [hodnota] a velkým technickým průkazem vozidla Toyota, neboť žalobce na provedení těchto důkazů po provedeném dokazování netrval a vzal je zpět, navíc navržené důkazy by nepřinesly pro řízení nic nového, když jimi prokazované skutečnosti lze spolehlivě zjistit z ostatních provedených důkazů.

38. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a následně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve [adresa], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], který dne [datum] nabyl právní moci, tímto dnem došlo k zániku společného jmění manželů. Za trvání manželství účastníci nabyli do svého společného jmění karavan, vozidlo Toyota, pohledávky za bankami dle výroku III. a VI. tohoto rozsudku a nemovitosti v [adresa], které financovali mj. hypotečním úvěrem. Významnou součástí jejich společného jmění tvořil i četnými bezúplatnými převody zatížený členský podíl v bytovém družstvu, ten původně nabyl dne [datum] otec žalobce, následně jej [datum] převedl žalobci, který mu jej z důvodu vyhnutí se smluvní pokutě od realitní společnosti vrátil smlouvou ze dne [datum] zpět. Poté otec žalobce družstevní podíl žalobci a žalované jako jeho tehdejší manželce bezúplatně dne [datum] definitivně převedl, ačkoliv si žalobce i jeho otec byli vědomi, že se členský podíl stane tímto jednáním společnou majetkovou hodnotou účastníků řízení. Vozidlo Hyundai nabyl žalobce ještě před uzavřením manželství. Žalovaná vůči automobilu uplatnila vnosy ze SJM a žalovaný uplatnil vnosy do SJM vůči prvotnímu nabytí družstevního bytu.

39. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (tj. od [datum]) Podle § 708 odst. 1 věta první o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). Podle § 709 odst. 1 písm. b) o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Podle § 739 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „z. o. k.“) společné členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Podle § 739 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „z. o. k.“) společné členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů.

40. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná (včetně vzájemného návrhu žalované), strany sporu totiž nebyly schopny uzavřít ve věci dohodu. Mezi účastníky bylo od počátku nesporné a v řízení bylo v souladu s § 709 odst. 1 písm. b) o. z. i prokázáno, že součástí společného jmění jsou nemovitosti v [adresa], vozidlo Toyota a karavan [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Na ceně vozidla a karavanu se účastníci podle svých tvrzení a postojů při jednání dohodli, přičemž dohodnutá cena [částka] a [částka] se dle názoru soudu nijak nevymyká standardu. Obvyklou cenu nemovitostí stanovil soud částkou [částka] určenou znaleckým posudkem dne [datum], jehož závěry nikdo z účastníků nezpochybnil. Soud je rovněž toho názoru, že znalecký posudek ve stáří jednoho a půl roku k datu vyhlášení rozsudku s ohledem na dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] obstojí, protože soudu nejsou známy skutečnosti, které by měly mít výrazný vliv na cenu obvyklou nemovitostí a měla by tak vyvstat potřeba aktualizace posudku. V řízení bylo rovněž prokázáno a mezi účastníky bylo při jednání dne [datum] nesporné, že součástí SJM jsou bagatelní pohledávky za [právnická osoba] z titulu zůstatků na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka], na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka], na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka], a pohledávky za [právnická osoba] z titulu zůstatku na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka] a na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka], to vše ke dni [datum]. Účastníci rovněž totožně požadovali, aby pohledávky nabyl vždy ten z účastníků, na jehož jméno jsou bankovní účty vedeny.

41. Stěžejním předmětem právního posouzení proto bylo zodpovězení otázky, zda součástí zaniklého SJM byl i členský podíl v bytovém družstvu [adresa] a jaká je případně jeho obvyklá cena. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že členský podíl nabyli oba účastníci za trvání manželství a do společného jmění, neboť písemná vůle účastníků při uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] včetně nájemní smlouvy nebyla nijak zpochybněna. Jak žalobce, tak svědek, sdělili soudu, že takovou smlouvu podepsali svobodně a věděli, že z jejího titulu vznikne majetkový prospěch i žalované. Byť lze dovodit, že otec žalobce s takovým postupem prvotně nesouhlasil, podvolil se nakonec smluvnímu ujednání a takto připravenou smlouvu bez dalšího dobrovolně přesto podepsal. Nadto ze svědeckých výpovědí a účastnických výslechů jednoznačně vyplynulo, že žalobce se svým otcem byli družstvem informováni, že nabyvatelem podílu mohou být pouze oba manželé a za této situace se přesto žalobce s otcem rozhodli přijmout výklad bytového družstva a smlouvu podepsat. Nemůže být proto řeč o porušení dobrých mravů, jelikož sám žalobce v rámci své výpovědi uváděl, že když se s otcem dozvěděli, že musí dojít k převodu i na žalovanou, jiný postup nezvažovali. Proto soud uzavřel, že podíl včetně práva nájmu bytu byl součástí SJM a v souladu s ust. § 739 odst. 1 z. o. k. účastníkům vzniklo i společné členství manželů v bytovém družstvu. Hodnota členského podílu včetně práva nájmu bytu činila dle znaleckého posudku ze dne [datum] částku [částka], proti závěrům znaleckého posudku účastníci ničeho nenamítali a soud se s nimi rovněž ztotožnil. Žalobce se následně domáhal vypořádání valorizovaného vnosu ve vstupní výši [částka], kterou vynaložil v roce 2005 na koupi členského podílu spojeného s právem nájmu k bytu. Byt byl tehdy psán na otce žalobce a soud nemá i s ohledem na provedeného dokazování důvod pochybovat, že na jeho koupi se podílel žalobce částkou [částka], otec žalobce částkou [částka] a dále byla na jeho koupi vynaložena částka [částka], kterou si otec žalobce za tímto účelem zapůjčil. Až poté došlo k převodu bytu na žalobce. V roce 2011 proběhla svatba žalobce a žalované. V roce 2013 převedl žalobce byt zpět na svého otce, aby se vyhnuli pokutě od realitní kanceláře. Po roce otec žalobce nechal byt přepsat zpět na žalobce a nově i na žalovanou. Z povahy věci ovšem nemůže být žalobcem vynaložená částka [částka] hodnocena jako vnos do SJM. V době, kdy žalobce investoval [částka] do nemovité věci, nebyla tato vůbec součástí SJM, nýbrž členský podíl teprve vstupoval do výlučného vlastnictví otce žalobce – nejde tedy o situaci definovanou v § 742 odst. 1 písm. c), kdy výlučné finanční prostředky (či majetek) jednoho z manželů byly použity ve prospěch zákonného majetkového společenství (společného jmění manželů). Nad rámec uvedeného soud i upozorňuje žalobce, že vnos požadoval poprvé až v rámci závěrečného návrhu – koncentrace řízení, o které byl žalobce řádně poučen na prvním jednání, však brání tomu, aby se takovou námitkou vůbec soud zabýval. Pokud jde o tvrzené poměrné bezdůvodné obohacení žalované vůči otci žalobce, pak taková pohledávka nemůže být rovněž předmětem vypořádání SJM a založit případnou disparitu vypořádacího podílu ve prospěch žalobce. Jedná se totiž o dvoustranný vztah mezi otcem žalobce a žalovanou, popřípadě žalobcem. To, že otec žalobce financoval koupi bytu i překlenovacím úvěrem ve výši [částka] nemá vliv na SJM, tento závazek se při převodu nemovitosti nepřenesl na žalobce a žalovanou a závazek hradit úvěr tak byl závazkem otce žalobce vůči spořitelně.

42. Soud v souladu s ust. § 708 odst. 1 o.z. dovodil, že součástí společného jmění manželů je i nesplacená pohledávka [právnická osoba] z titulu zůstatku úvěru č. [hodnota]. I s ohledem na rozhodovací praxi Nejvyšší soudu sp.zn. [spisová značka]-II je tento typ pohledávek přikazován pouze jednomu z bývalých manželů zcela výjimečně. Po bližším přezkoumání ovšem soud dovodil, že je zcela logické, aby pohledávka byla přikázána ke splacení žalované, byť se jedná pouze o vnitřní uspořádání mezi účastníky. Zajišťované nemovitosti převzala totiž do svého výlučného vlastnictví a nadto se účastníci na takovém způsobu vypořádání dohodli. Soud nevidí důvod proto, aby byl žalobce povinen závazek současně splácet rovným dílem spolu s žalovanou, aniž by z nemovitostí nějak profitoval.

43. V rámci způsobu vypořádání soud přihlédl k tomu, že mezi stranami nebylo sporu, kdo z kterou majetkových hodnot nabude do výlučného vlastnictví, ostatně se soudu jeví takové uspořádání spravedlivé a v souladu se zásadami definovanými v ust. § 742 odst. 1 o. z., nadto jej praxe v minulosti dovodila. Proto soud rozhodl, že položky uvedené ve výroku I., II. a III. budou přikázány do budoucna žalobci a položky uvedené ve výroku IV., V., VI. a VII. žalované. Žalobci rovněž vznikl nárok na vypořádací podíl stanovený výrokem VIII. částkou [částka]. Při jeho výpočtu se soud řídil zohledněním hodnot nabývaných na straně žalobce v celkové výši [částka] a hodnot nabytých žalovanou ve výši [částka]. Rozdíl hodnoty poté soud vydělil počtem účastníků. Pro úplnost soud dodává, že řádně zkoumal bonitu žalobkyně a zvažoval, zda věci nelze vypořádat spravedlivěji tak, aby vypořádací podíl byl co nejnižší. Je ovšem nadmíru jasné, které věci účastníci užívají a jak se chtějí do budoucna vypořádat. Žalovaná svoji bonitu prokázala prohlášením svého druha a zároveň otce jejich společného nezletilého dítěte, který soudu sdělil, že ji poskytne prostředky na vypořádání společného jmění, zároveň svoji bonitu osvědčil výpisy z investičních produktů, jejichž zůstatky převyšují násobně výši vypořádacího podílu.

44. Disparitu podílů soud neaplikoval, jelikož v řízení nebylo prokázáno ani zjištěno, že podíly manželů nemají být v souladu s ust. § 742 odst. 1 písm. a) o. z. stejné. Ke klíčové otázce posouzení zásluhovosti na nabytém majetku (v tomto případě zejména členskému podílu) soud dovodil, že oba účastníci podíl nabyly dobrovolně do SJM od otce žalobce, a to z jeho svobodné a informované vůle, jak soud vysvětlil v bodě 41. odůvodnění. Oba účastníci z tohoto převodu profitovali stejnou měrou a příbuzenský vztah otce a syna oproti příbuzenskému vztahu tchána a snachy nemůže být jediným nosným důvodem disparity v situaci, kdy se otec žalobce rozhodl se souhlasem účastníků převést členský podíl do jejich společného jmění, a tito jej až do svého rozvodu pokojně spravovali a za ta léta žádná ze smluvních stran převod nijak nezpochybnila.

45. Jelikož vozidlo [Anonymizováno] bylo žalobcem pořízeno před uzavřením manželství, nemohlo být podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění. Žalovaná jej proto při jednání dne [datum] výslovně neučinila předmětem vypořádání. Její postoj soud co do obsahu posoudil jako částečné zpětvzetí vzájemného návrhu a v tomto rozsahu řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil (viz. výrok IX. tohoto rozsudku). Žalovaná současně uplatnila v rámci vypořádání společného jmění společné vnosy do výlučného vlastnictví žalobce, tyto po náležitém poučení soudu spatřovala ve splátkách z účtu žalobce vedeného u [právnická osoba]. za vozidlo [Anonymizováno], a to v době od května 2011 do září 2012. Banka ovšem za uvedené období výpisy nedisponovala, žalovaná se ocitla v důkazní nouzi, tvrzené skutečnosti soudu neprokázala a na jejich další prokazování dobrovolně rezignovala, proto soud tyto tvrzené vnosy nijak ve vypořádacím podílu stanoveném ve výroku VIII. nezohlednil.

46. Pokud jde o otázku náhrady nákladů řízení, v daném případě by měla být respektována především povaha daného řízení, tzv. iudicium duplex. To je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého si každý z účastníků ponese své náklady sám. Tento přístup převládl v obdobném typu řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v poslední době i v judikatuře Ústavního soudu, který nejednotnou soudní praxi sjednotil tak, že (podle nálezu sp. zn. III. ÚS 2148/23) nelze v řízení o vypořádání společného jmění manželů zpravidla určit, který účastník měl ve věci plný úspěch ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V souladu se stanoviskem pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne [datum] je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva a práva na soudní ochranu, aby žádný z účastníků řízení neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku. Výjimku z obecného použití § 142 odst. 2 o.s.ř. v řízení typu iudicium duplex by měly tvořit případy, kdy jde o obstrukční chování, kde se účastník řízení nezajímá o konstruktivní vyřešení věci nebo jde o šikanózní výkon práva (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22). O takovou situaci zde ale nejde. Soud tedy s ohledem na uvedený charakter daného řízení rozhodl o nákladech mezi účastníky tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (viz výrok X. tohoto rozsudku.).

47. V návaznosti na uvedené pak bylo rozhodnuto i o nákladech řízení státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že tyto jsou povinni uhradit oba účastníci rovným dílem. Žalobce v průběhu řízení složil dne [datum] na provedení důkazu znaleckým posudkem zálohu ve výši [částka] a dne [datum] složil na provedení důkazu znaleckým posudkem zálohu ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Žalovaná v průběhu řízení složila dne [datum] na provedení důkazu znaleckým posudkem zálohu ve výši [částka] a dne [datum] složila na provedení důkazu znaleckým posudkem zálohu ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] přiznáno znalečné ve výši [částka] a usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo znalci [právnická osoba] přiznáno znalečné ve výši [částka]. Celkem tedy náklady řízení státu činí [částka] a každý z účastníků je povinen nahradit státu náklady ve výši [částka]. Protože žalobce již na náklady státu složil zálohu v celkové výši [částka], rozhodl soud výrokem XI. tak, že se žalobci vrací nespotřebovaná část složené zálohy na náklady důkazů ve výši [částka]. Žalované pak byla výrokem XII. uložena povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve [adresa] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka] (rozdíl mezi žalovanou složenou zálohou [částka] a celkovou výší nákladů státu [částka]).

48. Žalovaná je povinna uloženou povinnost ve výroku VIII. splnit do 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.), jelikož taková lhůta se s ohledem na poskytnutí prostředků partnerem žalované a avizovanou rychlost disponování s finančnímu prostředky z investičních produktů jeví soudu jako přiměřená.

Poučení