11 C 177/2021-60

Rubrum

Okresní soud v Sokolově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Hovorky a přísedících Jaroslava Grochala a Moniky Novákové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o neplatnost dohody o skončení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba o neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 30 976 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 15 dnů od jeho právní moci.

Odůvodnění

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že je na základě pracovní smlouvy uzavřené [datum] zaměstnankyní žalované. Pracuje jako uklízečka. Pracovní smlouvu uzavřela pod svým tehdejším příjmením [příjmení]. Jako zaměstnavatel je uveden právní předchůdce žalované – Okresní ústav sociálních služeb v [obec]. Pracovní poměr vznikl [datum]. Žalovaná jako zaměstnavatel nikdy v minulosti proti žalobkyni nevznesla žádné připomínky či námitky ke způsobu výkonu její pracovní činnosti, naopak ji opakovaně odměňovala mimořádnými odměnami. Žalovaná je příspěvkovou organizací zřízenou Karlovarským krajem, poskytuje sociální služby, mj. celoroční pobytové služby, pomoc a podporu lidem, zejména seniorům v nepříznivé sociální situaci, provozuje zařízení pro seniory a asistované žití. V rámci své činnosti poskytuje klientům stravovací služby. Zaměstnanci mají možnost zaměstnaneckého stravování. Této možnosti využívá i žalobkyně. Stejně jako ostatní zaměstnanci si kupuje každý měsíc stravenky, na které čerpá zaměstnaneckou stravu. Stejně jako její spolupracovnice měla svolení k tomu, aby si jídlo brala s sebou. Ve středu [datum] – v době, kdy již klienti skončili s obědem - šla žalobkyně společně se svou spolupracovnicí [jméno] [příjmení] pro svůj oběd a v té souvislosti vyšlo v jídelně najevo, že po strávnících (klientech) zbylo větší množství nespotřebované omáčky. Se spolupracovnicí [jméno] [příjmení] si vzaly misky a z toho, co z jídla přebývalo, si odlily, a to každá 2 naběračky omáčky. [příjmení] odnesly do prostoru tzv. aktivizace, tedy místnosti o velikosti cca 6 x 6 metrů, kde jsou s klienty zařízení prováděny různé aktivity, kde si obě odložily misky na stolek. Za chvíli do uvedeného prostoru přišla nadřízená paní [příjmení], společně s ředitelkou žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a ptala se, komu misky patří. Žalobkyně společně s paní [příjmení] přiznaly, že misky s omáčkou si tam odložily. Ředitelka žalované reagovala tak, že šla vylít omáčku z uvedených misek do odpadu a poté sdělila, že v jedné misce bylo maso. Přítomny této události byly kromě žalobkyně a spolupracovnice [jméno] [příjmení] a ředitelky žalované a paní [jméno] [příjmení] i paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně k nastalé situaci uvedla, že si obě nalily pouze omáčku, žádné maso nebraly ani neviděly, že by při vylévání omáčky ředitelkou žalované bylo zjištěno, že by v omáčce bylo i maso. Následně došlo k tomu, že ředitelka žalované společně s paní [příjmení] prohledaly celý prostor místnosti aktivizace. Tato událost se odehrávala v době mezi 12:30 až 13:00 hodin. Žalobkyně poté společně s paní [jméno] [příjmení] pokračovaly ve výkonu své pracovní činnosti. Později k žádosti paní [příjmení] podaly k celé záležitosti vysvětlení o tom, že si vzaly pouze omáčku, která zbyla. V době kolem 14,15 bylo žalobkyni i paní [jméno] [příjmení] sděleno, že se mají dostavit k ředitelce žalované, kde jim posléze ředitelka sdělila, že s nimi žalovaná rozvazuje pracovní poměr výpovědí dohodou a pokud dohodu nepodepíší, že s nimi bude rozvázán pracovní poměr okamžitě, k čemuž ředitelka doplnila, že v takovém případě budou mít žalobkyně i [jméno] [příjmení] problém najít si jiné zaměstnání. Žalobkyně i [jméno] [příjmení] byly přístupem ředitelky žalované velmi rozrušené, šokované z toho, že jim ředitelka rovnou předkládala vyhotovenou listinu o rozvázání pracovního poměru, kterou zjevně sama předem připravila, aniž by žalobkyně či [jméno] [příjmení] kdykoliv předtím uvažovaly o skončení pracovního poměru. Ani jedna z nich, tedy ani žalobkyně, ani paní [příjmení] zcela určitě ani slovně ani jiným způsobem nedaly najevo, že by uvažovaly o rozvázání pracovního poměru, zcela určitě ani jedna z nich neměla v úmyslu pracovní poměr ukončit. V reakci se obě rozplakaly, žalobkyně sama utekla na WC, a když se vrátila k ředitelce do kanceláře, zjistila, že její kolegyně paní [příjmení] již ředitelkou předpřipravenou dohodu o skončení pracovního poměru podepsala. V této zcela vyhrocené atmosféře pak předloženou dohodu žalobkyně podepsala také. Žalobkyně dále uvedla, že ředitelka bezprostředně poté našla za žalobkyni náhradu, když nově přijatá pracovnice má být kamarádkou vedoucí prostředního domova. Všechny doposud najevo vyšlé okolnosti případu nasvědčují tomu, že zde zcela zjevně existoval primární úmysl zaměstnavatele ukončit pracovní poměr s žalobkyní a nastalý incident ze [datum] s odebranými 2 lžícemi omáčky se již stal pouze záminkou pro zjevné a velmi hrubé a neudržitelné poškození zákonných práv žalobkyně. Žalobkyně se rozhodla bránit proti takovému svévolnému postupu ředitelky žalované. I kdyby její popis události byl zkreslen, je naprosto evidentní, že zaměstnavatel přikročil k rozvázání pracovního poměru z důvodů, které nelze označit jinak než za zcela malicherné (hodnota omáčky v řádu několika korun navíc zjevně určené k likvidaci zcela určitě nemůže naplňovat jakýkoliv důvod k rozvázání pracovního poměru), zcela určitě nikoliv za porušení pracovní kázně. Tento postup zaměstnavatele proto nelze hodnotit jinak než jako účelový a neopodstatněný. Je-li opodstatněné tvrzení zástupce odborové organizace o tom, že denně dochází k likvidaci značného množství nespotřebovaných potravin, je společenská škodlivost v jednání žalobkyně naprosto bagatelní, postup zaměstnavatele je zjevně v rozporu s dobrými mravy a proto nemůže požívat ochrany zákona. Je dále zcela zjevné, že ani žalobkyně ani její spolupracovnice neměly vůbec žádný důvod k ukončení pracovního poměru, nemohlo jít o jejich iniciativu, vůbec o skončení pracovního poměru neuvažovaly a je proto naprosto nezpochybnitelně prokázáno, že iniciátorem rozvázání pracovního poměru byl zaměstnavatel, který však zcela zjevně zneužil nastalé a zřejmě evidentně nesmyslně vyhrocené situace a dokonce pod pohrůžkou okamžitého rozvázání pracovního poměru tak fakticky přinutil zaměstnankyně, aby s rozvázáním pracovního poměru dohodou souhlasily. S přihlédnutím ke sdělenému stanovisku zástupce odborové organizace nelze dospět k jinému závěru, než že to byl zaměstnavatel, kdo fakticky zneužil vzniklé situace a obav zaměstnankyň z pohrůžky okamžitým zrušením pracovního poměru. Postup zaměstnavatele je třeba posuzovat jako výhrůžku či zneužití výkonu práva k újmě zaměstnance. Ukáže-li se, že zaměstnavatel jedná v rozporu s ustálenými dobrými mravy s přímým úmyslem způsobit zaměstnanci újmu, a je-li proto třeba jeho jednání hodnotit jako zneužití výkonu práva, nemůže ani dohoda o skončení pracovního poměru požívat právní ochrany a je třeba ji považovat za neplatný právní úkon. Zaměstnavatel tedy na zaměstnance nesmí činit žádný nátlak a vyhrožovat zaměstnanci čímkoliv, co není oprávněn provést, stejně tak nesmí hrozit ani tím, co oprávněn učinit je a podmiňovat tímto podpis dohody o skončení pracovního poměru. Vlivem popsaných okolností se žalobkyně v okamžiku podpisu„ dohody“ nacházela ve stavu tísně, který měl za následek, že jednala ve svůj neprospěch, což si však v dané chvíli neuvědomovala a bezmyšlenkovitě pod vyvolaným psychickým nátlakem žalované dohodu podepsala. [příjmení] způsobem žalovaná postupovala vůči zmíněné spoluzaměstnankyni paní [jméno] [příjmení]. Žalobkyně uvádí, že za daných okolností byla její vůle svobodně podepsat předmětnou dohodu vyloučena tísní, když za normálních okolností by dohodu o rozvázání pracovního poměru nepodepsala. Neměla žádný důvod ukončovat pracovní poměr, který zcela bezproblémově trvá více než dvacet let. S ohledem na všechny okolnosti případu je zjevné, že žalovaná vůbec nebyla oprávněna hrozit žalobkyni a její spolupracovnici tím, že s nimi rozváže pracovní poměr okamžitě, pokud nepodepíší předloženou dohodu o skončení pracovního poměru a pokud by k rozvázání pracovního poměru okamžitě došlo, že by obě zmíněné ženy neměly příležitost najít pro ně vhodnou práci. Jde zjevně o bezprávné výhrůžky, kterými si žalovaná fakticky úskokem vymohla podpis obou zaměstnankyň na předem připravený text dohody o skončení pracovního poměru. Žalovaná si musela být velmi dobře vědoma toho, že ze strany obou zaměstnankyň nejde a ani nemůže jít o projev svobodné vůle. Žalovaná zneužila svého silnějšího postavení, její postup proto nemůže požívat ochrany zákona. V případě, že zaměstnavatel při podpisu dohody o skončení pracovního poměru zaměstnanci vyhrožuje nebo činí na něj nátlak, je zaměstnanec dle ustanovení § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, oprávněn podat žalobu o neplatnost rozvázání pracovního poměru dohodou, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Všechny shora uvedené skutečnosti byly žalované sděleny v dopise právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 4. 2021, který byl doručen prostřednictvím datové schránky. V témže dopise ze dne 16. 4. 2021 bylo žalované sděleno, že žalobkyně pokládá dohodu o rozvázání pracovního poměru ze [datum] za neplatnou a trvá na tom, aby byla dále zaměstnávána. Současně bylo žalované sděleno, že žalobkyně má zájem řešit celou vzniklou situaci smírně, dohodou. Proto prostřednictvím advokáta navrhla, aby bylo učiněno společné písemné prohlášení o tom, že smluvní strany pokládají dohodu o rozvázání pracovního poměru ze [datum] za neplatnou, v důsledku čehož by pracovní poměr žalobkyně trval dále. V zájmu smírného vyřešení případu byla žalované stanovena lhůta, aby na tento návrh žalobkyně reagovala v termínu do 23. 4. 2021, neboť je žalobkyně vázána zákonnou dvouměsíční lhůtou uvedenou v § 72 zákoníku práce. Na tuto předžalobní výzvu žalovaná vůbec nereagovala, čímž dala najevo, že o smírné řešení nemá zájem.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasí a nárok v žalobě neuznává, a to ani zčásti ani co do základu. Je pravdou, že žalobkyně byla na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnankyní žalované. Původně vykonávala práci [anonymizováno] – [anonymizováno] a následně od [datum] práci [anonymizováno]. Je pravdou, že její pracovní poměr byl ukončen na základě dohody o ukončení pracovního poměru dne [datum]. Je pravdou, že žalovaná poskytuje svým klientům stravovací služby. Je pravdou, že žalobkyně měla možnost využít stravování, které se vyúčtovávalo každý měsíc ve výplatě podle počtu skutečně odebraných jídel. Není pravdou, že by žalobkyně měla stravenky. Žalované také není ničeho známo o tom, že by žalobkyně měla svolení si jídlo brát s sebou. Zaměstnancům se vydávají obědy zásadně nejpozději do 11.45 (tedy před výdejem jídel klientům) a dále zaměstnanci mají přísný zákaz odběru jakéhokoliv jídla, které náleží klientům. Pokud žalobkyně uvádí, že po strávnících zbylo větší množství jídla a že si z tohoto jídla odlila, takto je přesně věc, kterou zaměstnanec má přísně zakázáno činit. Na základě příkazu ředitele ze dne [datum] žádný ze zaměstnanců není oprávněn odebrat stravu, která náleží klientům, a to ani tu, která zbyla jako neodebraná, či vrácená. S tímto příkazem byla žalobkyně výslovně seznámena, stejně tak, jako paní [příjmení]. Na základě kontroly výše uvedeného opatření prováděné vedoucí zdravotního úseku ([jméno] [anonymizováno]) a ředitelkou žalované ([jméno] [anonymizováno]), zahájené v čase 12:15 v prostorách„ aktivizace“, byly nalezeny dvě misky s jídlem (s omáčkou a masem), ke kterým se přihlásily žalobkyně a paní [příjmení]. Nejednalo se o oběd zaměstnankyň, ale o jídlo, které bylo odebráno ze stravy náležející klientům. Na základě tohoto zjištění byla žalobkyně zavolána do ředitelny, kde jí bylo ředitelkou sděleno, že její chování považuje za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vztahujících se k jí vykonávané práci, zvlášť hrubým způsobem (porušení zákazu odebírání stravy klientů) a že s ní bude ukončen pracovní poměr. Po tomto sdělení se žalobkyně okamžitě zvedla a opustila bez jakéhokoliv vysvětlení místnost. Asi po deseti minutách se vrátila a zažádala o to, zdali by pracovní poměr mohl být ukončen dohodou, aby neměla v budoucnu potíže, s čímž ředitelka souhlasila. Žalobkyně následně odešla. Vyjádření [jméno] [příjmení], jehož se žalobkyně dovolává, zástupce odborové organizace, pomocného kuchaře, považuje žalovaná za krajně nevhodné. Jednak tento zaměstnanec má několik napomenutí za pozdní příchody a jednak on je rovněž vázán povinností likvidace nespotřebovaného jídla. (Toto jídlo s ohledem na hygienické směrnice nelze již dále využívat a o zákazu braní si tohoto jídla rovněž ví.) Pokud žalobkyně uvádí, že důvody rozvázání pracovního poměru jsou malicherné, tak k tomu žalovaná sděluje, že pracovní poměr byl ukončen dohodou, ve které se její důvody nevyskytují. Žalobkyně by se měla zamyslet nad tím, zdali krádež jídla seniorům považuje za souladné s dobrými mravy a s povinnostmi zaměstnance. Žalovaná navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Soud provedl důkaz pracovní smlouvou žalobkyně ze dne [datum]. Původně byla přijata na práci [anonymizováno] – [anonymizováno]. Pracovní poměr tedy trval víc než dvacet let. Dalším důkazem je dohoda o rozvázání pracovního poměru, v níž se uvádí, že k ukončení došlo na žádost zaměstnance. Žádný jiný důvod v dohodě uveden není. Dalším listinným důkazem je příkaz ředitele ze dne 20. 8. 2018. Je označen číslem 5 a názvem Opatření k evidenci a kontrole výdeje a uchovávání nevydané stravy. V bodě čtyři se výslovně uvádí, že žádný ze zaměstnanců není oprávněn odebrat stravu, která náleží klientům a to ani tu, která zbyla jako neodebraná či vrácená. V bodě pět a šest příkazu jsou zakotveny povinnosti vedoucích domovů provádět kontrolu. Posledním listinným důkazem je podpisová listina, v níž zaměstnanec potvrdil, že byl s pokynem [číslo] seznámen. Žalobkyně svůj podpis připojila [datum].

4. Žalobkyně v průběhu řízení vypověděla, že u žalované pracovala jako uklízečka pouze na ranní směny. V náplni její práce nebyla činnost s klienty. V den, kdy byla propuštěna, si brala jídlo do nádoby domů. Po příchodu na pracoviště s kolegyní zjistily, že si zaměstnanci, kteří stravu odebrali v jídelně, stěžovali, že dostali málo omáčky. Na pracovišti pomáhala klientům s jejich obědem. Když odešli, nabídla jí paní [jméno] [příjmení], že si může odebrat omáčku, kterou klienti nezkonzumovali. Vzala si proto misku určenou pro klienty a nabrala si do ní asi sběračku a půl omáčky. Neví, zda v misce bylo i maso, nedívala se, ale vědomě nabrala pouze omáčku. Následně přišla kontrola, která misky odhalila. Ředitelka obsah vylila do nádoby, kam se shromažďuje nezkonzumované jídlo. Bezprostředně poté šly s paní [příjmení] do kanceláře vedoucí paní [příjmení]. Ta je vyzvala, aby se k celé situaci vyjádřily. Následně se vrátily na pracoviště, aby pokračovaly v práci, dokud je paní [příjmení] neodvedla k ředitelce. Zde jim bylo oznámeno, že mají podepsat dohodu nebo, že dostanou tzv.„ padesáttrojku“. Žalobkyně se rozbrečela a utekla na sociální zařízení. Když se po chvíli vrátila, kolegyně už tam nebyla. Sehnula se a podepsala papír, který ležel na stole. Následně odešla do šatny, kde už byla kolegyně, která dopadla stejně. Převlékly se a odešly na autobus, který je odvezl domů. Asi třetí nebo čtvrtý den se dostavila na pracoviště vrátit pracovní pomůcky.

5. Ředitelka žalované vysvětlila, že v areálu je několik objektů, v nichž každý má svého vedoucího. Paní [příjmení] má na starosti celý areál, neboť je vedoucí zdravotního úseku. Zaměstnanci se nestravují s klienty. Závodní stravování je provozováno v jiném, k tomu určeném místě. Vždy, když dojde k obdobnému případu, je situace řešena okamžitým zrušením pracovního poměru. Tato praxe platila i před jejím nástupcem za předchozího vedení. Naposledy se žalovaná rozloučila s kuchařem.

6. Jako svědkyně vypověděla paní [jméno] [příjmení], která uvedla, že byla spolupracovnicí žalobkyně. Její pracovní poměr trval víc než osmnáct let. Po podpisu dohody si našla jinou práci, na soud se neobrátila. Pracovní poměr s ní a se žalobkyní byl rozvázán poté, kdy zaměstnavatel zjistil, že si vzaly omáčku, která zbyla po obědě klientů. Paní [příjmení] jim řekla, že okradly důchodce. Vzpomíná si, že v uvedený den si došly pro oběd do kastrůlku a po příchodu na pracoviště se jim zdálo, že mají málo omáčky. Paní [příjmení] jim doslova řekla, že si mohou dolít z jídla pro klienty. Nikdy dřív to neudělaly. Obě vědí, že se jídlo brát nesmí, avšak myslely si, že se zákaz vztahuje na jídlo pro klienty v jídelně, nikoli ze zbytků. Po zjištění odběru omáčky dále pracovaly a až před koncem směny je paní [příjmení] odvedla k ředitelce. Tam svědkyně podepsala papír s tím, že kdyby tak neučinila, dostala by tzv.„ 53“ a nikdo by jí nezaměstnal. Žalobkyně nepodepsala, odběhla a mezitím svědkyně odešla. U jejího návratu už nebyla. Svědkyně doplnila, že v momentě, kdy si přidávaly omáčku, byli klienti již ve svých pokojích. Kdyby nedošlo k incidentu, od žalované by svědkyně neodešla. Práce se jí líbila. Pokud ví, neodešla by ani žalobkyně. V současné době by se však na své původní pracoviště nevrátila.

7. Jako svědkyně vypověděla paní [jméno] [příjmení]. U žalované pracuje jako aktivizační pracovnice. Na projednávanou událost si vzpomíná. Klienti dostávají jídlo z tzv. výdejních tanků, přivezených z kuchyně. Po obědě klientů si pro tyto tanky přijdou kuchaři. Jídelna pro zaměstnance je v tzv. panelákové budově, kde jim je poskytovaná v podstatě stejná strava. Svědkyně prohlásila, že rozhodně žalobkyni a její kolegyni nevyzvala k tomu, aby si šly přidat do nádoby určené pro klienty. Obě se za tím účelem měly vrátit do výdejny stravy pro zaměstnance. Slyšená svědkyně tedy popřela, že by žalobkyni a paní [příjmení] k odběru omáčky vyzvala.

8. Jako dalšího svědka soud vyslechl pana [jméno] [příjmení], který u žalované pracuje jako kuchař. Jeho pracovní poměr trvá už osmnáct let, a proto své spolupracovníky zná. U incidentu s jídlem nebyl. Od března 2020 v souvislosti s epidemií byl změněn způsob výdeje stravy na pracovišti žalobkyně. Do té doby totiž klientům stravu vydávali kuchaři. Následně výdejní tanky předával zaměstnancům oddělení. Po obědě si přijede pro tanky a zbytky sesypané do určených nádob. Následně se vše likviduje prostřednictvím nasmlouvané firmy. Svědek si platí oběd, který zkonzumuje v jídelně. Ví, že v nedávné době skončil v zaměstnání kuchař, u něhož se našly koláčky. Svědek dále uvedl, že se denně likvidační firmě předá přibližně sto litrů jídla. Samozřejmě není možné okrádat klienty. Svědek se domnívá, že zaměstnavatel mohl situaci řešit mírnějším způsobem. Vidí rozdíl v tom, když se někdo snaží tzv. okrást klienty a tím, kdy si bere jídlo z odpadu. V době působení předchozího ředitele bylo možné zbytky odnášet pro domácí zvířata. Vedlejším efektem pak bylo snížení plateb likvidační firmě.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] pracuje u žalované jako aktivizační pracovnice na tzv. zámečku. Ví, že proběhla kontrola, která objevila dvě misky s jídlem. Svědkyně uvedla, že u žalované pracuje asi deset let. U odběru omáčky žalobkyní a její kolegyní nebyla. I ona si však v uvedený den brala oběd domů. Žalobkyně a její kolegyně byly následně na ředitelství, a když se vrátily, uvedly, že dostaly výpověď. Brečely a bylo jim špatně po těle. Svědkyně ví, že podepsala směrnici a také ví, že se v minulosti již něco podobného stalo.

10. Svědkyně paní [jméno] [příjmení] vypověděla, že pracuje na tzv. horním domově jako ošetřovatelka. Působí tedy na jiném pracovišti. Se žalobkyní nejsou přítelkyně, avšak o jejím osudu ví. Skončení pracovního poměru považuje za nepřiměřené. Porušila pravidla, neboť strava určená pro klienty se brát nesmí. Avšak svědkyně by situaci vyřešila napomenutím. Je známo, že jídlo určené pro klienty zbývá a následně je určeno k likvidaci.

11. Svědkyně paní [příjmení] uvedla, že pracuje u žalované jako ošetřovatelka, avšak na jiném pracovišti. Se žalobkyní nespolupracovala. Ví, že skončila za to, že si přidala omáčku ze zbytků. Svědkyně se domnívá, že vyřešení události nebylo dobře provedeno. Žalobkyně byla totiž dlouholetou pracovnicí. Svědkyně uvedla, že v minulosti si i na jejím oddělení zaměstnanci ze zbytků po klientech jídlo přidali. Stalo se tak i za přítomnosti tehdejší vedoucí paní [příjmení]. Kdo konkrétně si stravu odebral, si již nepamatuje. Učinili tak zaměstnanci, kteří si přinesli oběd na své pracoviště.

12. Svědkyně paní [jméno] [příjmení] (zmíněná [jméno] [příjmení]) uvedla, že u žalované pracovala od roku 2008 do roku 2021. V současné době je sociální pracovnicí v podobném zařízení v [obec]. Deset let byla vedoucí jednoho ze čtyř domovů. Kromě jiného měla na starosti i vydávání stravy klientům. Po odběru si mohli klienti přidat, a to, co nesnědli a současně zbytky v nádobách, si přebrali kuchaři. Rozhodně zbylou stravu nemohli konzumovat zaměstnanci, kteří si platili svou stravu, odebíranou v jídelně. Na pracovišti svědkyně se nikdy nestalo, že by někdo podobným způsobem stravu odebral. Rozhodně se nikdy nestalo, že by k takovému jednání dala souhlas. Kdyby osobně zjistila, že si někdo z jejích podřízených odebral stravu, původně určenou pro klienty, situaci by řešila. Nejprve by se šla domluvit s ředitelkou.

13. Jako svědkyně vypověděla paní [jméno] [příjmení], vedoucí zdravotního úseku žalované. Uvedla, že je přímou nadřízenou uklízeček. Společně s ředitelkou tehdy kontrolovaly výdej stravy. Zjistily, že v aktivizační místnosti jsou dvě nádoby s omáčkou. Nejdříve se k nim nikdo nehlásil, teprve po chvíli se přiznaly dvě pracovnice. Jiné pochybení již kontrola nezjistila. V případě tohoto porušení následuje okamžité zrušení pracovního poměru. Bezprostředně po kontrole s oběma pracovnicemi odešla do své kanceláře. Poté šla k ředitelce, které navrhla okamžité zrušení pracovního poměru. Pak pro obě pracovnice došla a přivedla je k ředitelce, odkud po chvíli žalobkyně odešla, zatímco paní [příjmení] zůstala. Když se žalobkyně vrátila, požádala o možnost ukončení pracovního poměru dohodou. Protože zaměstnavatel neměl k její práci jiné výhrady, ředitelka souhlasila a dohoda byla uzavřena. Hodnotu odebraného jídla kontrola nezjišťovala. Jakékoli odcizení je totiž řešeno okamžitým zrušením pracovního poměru. Jedná se o jídlo, které zaplatili klienti. V minulosti přibližně 12 x žalovaná situaci řešila stejným způsobem. Kontroly jsou v souladu se s měrnicí prováděny několikrát do roka. Svědkyně doplnila, že kuchař musí jídlo navařit podle norem. Nemůže předvídat, zda bude zcela odebráno. Proto může zbývat.

14. Svědek pan [jméno] [příjmení] vypověděl, že u žalované pracuje déle než deset let jako vedoucí jednoho ze čtyř domovů. S obdobným případem se setkal několikrát. Zaměstnanec, který se pochybení dopustil, vždy raději podepsal dohodu o rozvázání pracovního poměru, protože jinak by s ním pracovní poměr byl rozvázán okamžitě. Manipulace se stravou je upravena pracovním postupem. Všichni svědkovi podřízení vědí, že jídlo odebrat nelze. Stravují se v zaměstnanecké jídelně.

15. Svědkyně [jméno] [příjmení] od [datum] pracuje u žalované jako ekonom. Bývá jmenována do kontrolní komise, což se stalo i v tomto případě. Komise se však rozdělila na dvě skupiny. Svědkyně s paní [příjmení] kontrolovala jiný úsek. [datum] žádné pochybení nezjistily. Z každé kontroly se provádí zápis. Ten je potom předán všem vedoucím domovů, aby s ním seznámili podřízené. U žalované působí celkem 136 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. Každému z nich je jasné, že v případě neoprávněného odběru stravy, následuje„ § 53“. Svědkyně se s obdobným případem zatím nesetkala. Z vyprávění však ví, že se v minulosti u žalované již odehrál. Pod obecně užívaným pojmem„ § 53“ si představuje hrubé porušení pracovní kázně, které má za následek okamžité zrušení pracovního poměru.

16. Z provedeného dokazování vyplývá nezpochybnitelný následující skutkový stav. Ve středu [datum] odebrala žalobkyně z nádoby, obsahující nespotřebovanou omáčku určenou pro klienty, jednu až dvě naběračky do misky pro svou potřebu. Chtěla vylepšit svůj oběd před tím odebraný v jídelně zaměstnanců. Učinila tak přesto, že [datum] podepsala seznámení se s příkazem ředitele [číslo] ze dne [datum]. Téhož dne podepsala dohodu o rozvázání pracovního poměru, v níž se uvádí, že se tak stalo na její žádost.

17. Z provedeného dokazování vyplývá zjištění, že nejde u žalované o ojedinělý případ. Vždy však v případě odebrání stravy určené pro klienty následovalo rozvázání pracovního poměru (naposledy s kuchařem).

18. Žalobkyně podepsala dohodu o rozvázání pracovního poměru v kanceláři ředitelky, kam jí doprovodila společně i s [jméno] [příjmení] paní [jméno] [příjmení], která před tím ředitelce navrhla s oběma zrušit pracovní poměr okamžitě. Obě zaměstnankyně se seznámily s listinou, obsahující okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobkyně zareagovala tím, že odběhla na sociální zařízení. Po chvíli se vrátila a požádala o možnost ukončení pracovního poměru dohodou. Ředitelka souhlasila a dohodu předložila.

19. Žalobkyně se v souladu s ustanovením § 72 zák. práce domáhá určení neplatnosti dohody s odůvodněním, že byla v okamžiku podpisu ve stavu tísně. Jednala ve svůj neprospěch. Dokonce tvrdí, že si žalovaná úskokem vymohla podpis obou zaměstnankyň na předem připravený text. Žalovaná tak zjevně zneužila svého silnějšího postavení. S tímto tvrzením se soud nemůže ztotožnit. Z dokazování nelze dovodit, že by na žalobkyni ředitelka či slyšená svědkyně paní [příjmení] vyvíjely nějaký nátlak. Pokud jí sdělily, stejně jako paní [příjmení], že důsledkem provinění bude okamžité zrušení pracovního poměru, nezneužívaly tím silnější postavení zaměstnavatele, ani žalobkyni nezastrašovaly. Obdobné provinění bylo vždy sankcionováno ukončením pracovního poměru. Jednání žalované soud nepovažuje za rozporné s ustálenými dobrými mravy. Nepovažuje ho ani za zjevné zneužití práva. Žalobkyně v žalobě odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Odo 1198/2003 a sp. zn. 21 Cdo 81/2019. Zmiňuje psychické donucení. Ředitelka žalované nevyhrožovala svým podřízeným okamžitým zrušením pracovního poměru, pouze jim oznámila, že s nimi pracovní poměr okamžitě zruší. Podepsání dohody o rozvázání pracovního poměru nevynucovala. Naopak jim vyšla vstříc, když v jejich zájmu dohodu připravila.

20. Soud se musel zabývat důvodností eventuálního použití institutu okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem. Podle ustanovení § 55 odst. 2 tohoto předpisu, zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů, vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Odběr stravy určené pro klienty, o něž všichni zaměstnanci žalované pečují, a klienty zaplacené, soud považuje za zvlášť hrubé porušení pracovní kázně. Nejedná se o zaviněné způsobení škody nepatrného rozsahu zaměstnavateli (jistě mírněji sankciovatelné). Jestliže ředitelka žalované žalobkyni oznámila, že pracovní poměr okamžitě zruší, nedopustila se bezprávné výhružky ani žádného psychického nátlaku. Neporušila rovnost a rovnoprávnost jednajících stran. Dohoda o rozvázání pracovního poměru je svobodným projevem vůle obou stran a je tudíž platná. Soud proto žalobu výrokem I. zamítl.

21. Ve sporu byla úspěšná žalovaná. Žalobkyně jí proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradí náklady řízení. Jde o sedm úkonů advokáta, pokaždé za 2 500 Kč, tj. přípravu a převzetí, sepis a podání vyjádření k žalobě a účast u čtyř soudních jednání ([datum] trvajícího déle než 2 hodiny), sedm režijních paušálů, cestovné právního zástupce z [obec] do [obec] a zpět 4 x 900 Kč, tj. 3 600 Kč, ušlý čas právního zástupce 4 x 600 Kč, tj. 2 400 Kč. Spolu s 21 % zaplatí žalobkyně žalované celkem 30 976 Kč Cena jednoho úkonu právní služby vyplývá z ustanovení § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.