11 C 190/2018-199

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Ilonou Miklovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalované] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalované] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o odstranění tújí takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobci a) a b) domáhali toho, že žalovaná je povinna zdržet se rušení vlastnického práva žalobců nad míru přiměřenou poměrům na jeho pozemcích imisemi - prorůstáním tújí žalované do pletivového plotu oddělujícího pozemky žalobců [parcelní číslo] orná půda o výměře [výměra] a p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] a svých pozemků - [parcelní číslo] orná půda o výměře [výměra] a p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] vše v obci [obec], k. ú. [obec] na [list vlastnictví] vše vedené [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žaloba, kterou se žalobci a) a b) domáhali toho, že žalovaná je povinna zdržet se rušení vlastnického práva žalobců nad míru přiměřenou poměrům na jejich pozemcích imisemi stíněním tújemi žalované, které jsou zasazeny na hranici pozemků žalobců - [parcelní číslo] orná půda o výměře [výměra] a p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] a pozemku žalované - [parcelní číslo] orná půda o výměře [výměra] a p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] vše v obci [obec], k. ú. [obec] na [list vlastnictví] vše vedené [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení ve výši 14 980,84 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobci a) a b) se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum], doplněnou dne [datum] domáhali toho, nechť soud rozhodne, že žalovaná je povinna odstranit túje zasazené na hranici svých pozemků - p. [číslo] orná půda o výměře [anonymizováno] m a pozemku p. [číslo] zahrada o výměře [anonymizováno] m , vše v obci v obci [obec], k. ú. [obec], [list vlastnictví] sousedících s pozemky žalobců - pozemku p. [číslo] orná půda o výměře [anonymizováno] m a pozemku p. [číslo] zahrada o výměře [anonymizováno] m, vše v obci [obec], k. ú. [obec], [list vlastnictví], vše vedené [stát. instituce], [anonymizováno] pracovištěm pro [obec] a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobci svůj nárok odůvodnili tím, že jsou vlastníky pozemku p. [číslo] orná půda o výměře [výměra] a pozemku p. [číslo] zahrada o výměře [výměra], vše v obci [obec], k. ú. [obec], [list vlastnictví], vedené [stát. instituce], Katastrálním pracovištěm pro [obec]. Tyto pozemky sousedí s pozemky ve vlastnictví žalované [celé jméno žalované] a to pozemkem p. [číslo] orná půda o výměře [výměra] a pozemku p [číslo] zahrada o výměře [výměra], vše v obci [obec], k.ú. [obec], [list vlastnictví], vedené [stát. instituce], Katastrálním pracovištěm pro [obec]. Na hranici předmětných pozemků vysadila žalovaná túje, které způsobují stínění pozemků žalobců a podél plotu likvidují jimi udržovaný trávník. Přibližně po dobu 13 let nebyly túje nijak ošetřovány a ani pod nimi nedocházelo k vyhrabání jejich spadu. Navíc větve tújí prorůstají do pletivového plotu oddělující pozemky žalobců a žalované.

3. Podle ust. § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je vlastník povinen zdržet se všeho„ co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku“. Ustanovení § 1017 odst. 1 OZ pak stanovuje konkrétní pravidla pro výsadbu stromů v těsné blízkosti na hranicích pozemků„ pro stromy dorůstající obvyklé výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m“. V uvedeném případě túje vysazené na hranici pozemků žalobců a žalované stíní pozemky žalobců, a především znehodnocují jejich trávník a plot. Túje dle svého druhu mohou dosahovat až 20 m výšky. V daném případě túje dosahují výšky okolo 5 metrů. Jejich vysazení na společné hranici je tak v rozporu s citovaným ust. § 1017 odst. 1 OZ.

4. Na obtěžující výsadbu tújí upozorňoval již starosta [územní celek] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který žalované zaslal jménem [územní celek] dne [datum] upozornění na vliv nevhodné výsadby dřevin na pozemcích souseda. K řešení situace žalovanou vyzvala také pojišťovna [anonymizováno], na kterou se žalobci obrátili s žádostí o právní pomoc, svým přípisem ze dne [datum]. Avšak žalovaná na žádnou z těchto výsev adekvátně nezareagovala. Dne [datum] proto žalobci zaslali žalované předžalobní upomínku za dne [datum], kde ji vyzvali ke snížení výšky tújí na velikost 2 – 2,5 metru a jejich sestříhání tak, aby jejich větve nepřerůstaly skrze pletivový plot, a to do 30 dnů ode dne doručení tohoto přípisu. Žalovaná zopakovala své negativní stanovisko. S ohledem na nemožnost dospět ke smírnému řešení v podobě zkrácení tújí, žalobci požadují přímo jejich odstranění, neboť se obávají, že poté, co by túje opět dorostly, by se celá záležitost opakovala.

5. V podání ze dne [datum] pak žalobci uvedli, že s ohledem na judikaturu NS ČR-rozsudek sp. zn. 22 Cdo 5259/2015, který říká, že nárok na odstranění stromů dle § 1017 občanského zákoníku lze uplatnit jen na stromy vysazené za účinnosti občanského zákoníku, tedy od 1. 1. 2014, a s ohledem na to, že předmětné túje byly vysazeny cca v roce [rok], dospěli žalobci k závěru, že je třeba v daném případě změnit žalobu, a to na žalobu negatorní.

6. Žalobci tedy navrhovali změnu žaloby a navrhovali, nechť soud rozhodne tak, že žalovaná je povinna zdržet se rušení vlastnického práva žalobců nad míru přiměřenou poměrům na jeho pozemcích imisemi stínění tújemi žalovaného zasazené na hranici pozemků žalobců - [parcelní číslo] orná půda o výměře [výměra] a p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] a svých pozemků - [parcelní číslo] orná půda o výměře [výměra] a p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] vše v obci [obec], k. ú. [obec] [list vlastnictví] vše vedené [stát. instituce], [stát. instituce].

7. Žalovaná je povinna zdržet se vlastnického práva žalobců nad míru přiměřenou poměrům na jeho pozemcích imisemi - prorůstáním tújí žalované do pletivového plotu oddělujícího pozemky žalobců [parcelní číslo] orná půda o výměře [výměra] a p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] a svých pozemků - [parcelní číslo] orná půda o výměře [výměra] a p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] vše v obci [obec], k ú. [obec] [list vlastnictví] vše vedené [stát. instituce], [stát. instituce].

8. Soud tuto změnu žaloby připustil, a to usnesením ze dne [datum].

9. Následně pak žalobci a) a b) vzali dne [datum] při soudním jednání zpět žalobu v části, ve které se domáhali toho, že žalovaná je povinna zdržet se rušení vlastnického práva žalobců nad míru přiměřenou poměrům na jeho pozemcích imisemi - prorůstáním tújí žalované do pletivového plotu. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím souhlasila, proto soud řízení v části zastavil, a to dle ust. § 96 odst. 1, 3 o.s.ř. (viz výrok č. I).

10. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním, které bylo soudu doručeno [datum]. Uvedla, že nárok žalobců neuznává. Uvedla, že túje na hranici pozemku s manželem vysadili po přechozí dohodě a se souhlasem žalobců. Uvedla, že jejich záměrem původně nebylo mít tújový plot v současné výšce tj. 3,7-3,9 metrů dle výšky terénu.

11. Žalovaná uvedla, že důvodem, proč nechali túje vzrůst, byla pouze obrana proti výrazné, pro žalovanou nepříznivé změně na pozemku žalobců. Žalobci si totiž na svém pozemku postavili voliéry, které postavili bez předchozí domluvy se žalovanou a jejím manželem. Z voliér pak vnikají na pozemek žalované imise, konkrétně prach a peří a dále také postřiky z ošetřování vinné révy a ovocných stromů prováděné motorovým postřikovačem v nadměrné míře. Tyto imise ohrožují zdraví žalované a také podstatně omezují obvyklé užívání obytné zahrady, protože trpí alergiemi i astmatem.

12. Žalovaná dále uvedla, že v předchozích letech žalobce žádala o nápravu, navrhovala vhodná opatření, ale nemohla se domoci žádné změny. Uvedla, že vyšší tújový plot je z jejího pohledu pouze důsledkem neochoty žalobců řešit její připomínky k pronikání imisí po mnoho let. Žalovaná uvedla, že dnešní výška tújí je zvolena tak, aby co nejvíce bránila pronikání imisí z pozemku žalobců, v případě postřiku motorovým postřikovačem je však stále nedostatečná.

13. Žalovaná namítala, že není pravda, že túje nejsou 13 let udržovány ani vyhrabávány, manžel žalované túje zastřihuje. Žalovaná uvedla, že uznala nárok údržby přerůstajících větviček plotem a pokud by žalobci umožnili žalované vstup na jejich pozemek, tak by túje sestříhala i ze strany jejich pozemku, na toto však žalobci nepřistoupili. A to ani v případě, když jim nabídla sestříhání tújí objednané u zahradnické firmy.

14. Své vyjádření dále žalovaná doplnila podáním ze dne [datum], kdy výslovně namítla žalobu zamítnout. Doplnila zejména, že je třeba se zabývat tím, zda stín vnikající na pozemek žalobců je nepřiměřený místním poměrům (není, neboť sami žalobci vnikají stínem ze svých stromů na pozemek žalované, jde proto o imisi přiměřenou v místních poměrech, daném místě a čase), stejně jako tím, zda tento stín podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku žalobců (neomezuje, tuto skutečnost žalobci ani netvrdí, ani neprokazují). S ohledem na vzájemné obtěžování jinými imisemi ze strany žalobců (hluk, pach, stín, prach) jde o požadavek, který je v rozporu s dobrými mravy. V nejzazším případě lze jistě chování žalované posoudit jako svépomoc (proti vzájemným imisím) ve smyslu § 14 OZ.

15. Při soudním jednání dne [datum] pak žalobci doplnili svá tvrzení, když uvedli, že túje žalované stíní na pozemek žalobců nepřiměřeně místním poměrům. Zastiňují jednu polovinu pozemku žalobců. Dále doplnili, že stínění podstatně omezuje v obvyklém užívání pozemku, neboť na zastíněné části není schopna růst zeleň a ta, která tam byla odumřela.

16. Při soudním jednání dne [datum] pak žalovaná doplnila svá tvrzení. Uvedla, že imise ze strany žalobců lze sledovat v několika rovinách.

17. Jednak uvedla zápach, který se šíří z voliér. Dále uvedla, že ve voliérách je chováno větší množství papoušků, kteří vydávají nepřiměřený hluk. Pokud pak papoušci ve voliérách začnou létat, zvíří prach a všechen zapáchající prach se šíří na pozemek žalované.

18. Žalovaná dále doplnila, že žalobci pěstují na své části pozemku za plotem vinnou révu, a v sezoně je tuto nutno zhruba co 14 dní postřikovat. Žalobci k tomuto užívají motorový postřikovač, kdy dolet látky z postřikovače je i 10 metrů, takže tato látka se dostává i na pozemek žalované. [příjmení] využívané k postřikům jsou většinou zdravotně závadné, a kromě toho že poškozují movité věci na pozemku žalované, tak tato je musí také vdechovat. Některé tyto postřiky jsou rovněž karcinogenní, což může ovlivnit nejenom zdraví lidské ale i zdraví zvířat, které pobíhají na pozemku. Kromě vinné révy žalobci pěstují za plotem také jiné stromy, které pravidelně chemicky ošetřují.

19. Žalovaná prosila žalobce, aby když budou postřikovat, aby ji o tom předem informovali, aby např. odklidila prádlo, ale žalobci toto nikdy neudělali.

20. Žalovaná uvedla, že obtěžování nad míru přiměřenou místním poměrům spatřuje v tom, že pozemek žalobců není primárně určen k chovu ptactva a ani se nejedná o vinohrad, kdy by bylo nutno pravidelné postřiky tolerovat. Jedná se o klasickou obytnou zástavbu, zahradu v obytné zástavbě. Dále uvedla, že má za to, že ptáků ve voliéře je více než je obvyklé. Dále uvedla, že v době, když žalobci postřikují, nemůže sedět na terase.

21. K přiměřenosti místním poměrům pak žalovaná doplnila, že žalobci mají rovněž túje vysázeny při hranici s pozemkem žalované, a to na předzahrádce před domem. Uvedla, že tyto túje zasahují do jejího pozemku a žalobci se o ně nestarají.

22. Žalovaná uvedla, že jí vadí nejvíce zdravotní riziko. Nejvíce jí vadí peří a prach z ptáků a látka z postřikovače. Látka z postřikovače neomezuje jenom ji, ale i ostatní členy rodiny. Žalovaná uvedla, že žalobce a) prosila, aby když bude postřikovat, aby jí to předem řekl, že si zavře okna a uklidí prádlo. Toto nikdy neudělal.

23. Žalobce a) pak při soudním jednání [datum] doplnil, že na voliéru postavenou na dvoře má stavební povolení a na dvoře, že má pouze dvě hlavy vinné révy. Víno si dělá pro sebe a stříká jej ekologickýma postřikama. Žalobce a) při soudním jednání [datum] uvedl, že vinnou révu mu chodí stříkat firma pana [příjmení], uvedl, že postřikuje biopostřiky a motorový postřikovač má dosah 8metrů. Postříkání je otázka 3 minut, žalobce a) uvedl, že mu volá pan [příjmení], kdy má čas, že dojde postřikovat. Žalobce a) uvedl, že přesně neví, jakou značkou postřikující látky pan [příjmení] postřikuje. Při soudním jednání dne [datum] žalobce a) uvedl, že říkal muži, který mu chodí postřikovat vinnou révu, aby mu dopředu nahlásil, kdy přijde. Tento muž mu sdělil, že to je hloupost, aby toto hlásil, kvůli 5 minutám postřikování. Žalobce a) dále uvedl, že kdy postřikuje závisí na počasí, stříká zhruba od května do půlky srpna, asi každých 14 dní, 3 týdny, někdy v rozmezí měsíce.

24. Při místním šetření, které proběhlo dne [datum] jak na zahradě žalobců, tak na zahradě žalované (a byli z něj soudem pořízeny fotografie) bylo zjištěno následující. Cca v 9:00 hodin při slunečném počasí je na zahradě žalobců stín, způsobený tújemi žalované. Stín dle zjištění soudu zasahuje více než dvě třetiny zahrady po její délce (chodník, který rozděluje zahradu přibližně na dvě poloviny je zcela zastíněn). Zahrady sousedů, které se nacházejí po pravé straně od zahrady žalobců (posuzováno z pohledu, kdy osoba stojí zády k domu žalobců) jsou v danou denní dobu zcela osluněny, mezi těmito zahradami nejsou žádné tújové ploty.

25. Z výše uvedeného místního šetření (odstavec viz výše) bylo zjištěno, že v 11:00 hod při slunečném počasí je zahrada žalobců zastíněna tújemi žalované zhruba do poloviny po délce zahrady. Chodník, který rozděluje zahradu po její délce zhruba na polovinu byl v čase 11:00 hod. již osluněn. Stín končil při levém okraji chodníku (posuzováno z pohledu, kdy osoba stojí zády k domu žalobců).

26. Při místním šetření, které proběhlo dne [datum] bylo dále zjištěno, že na zahradě žalobců je přímo u plotu, který sousedí s plotem žalované postavena voliéra, ve které je ptactvo. Voliéra dosahuje výšky pletivového plotu, který je postaven mezi pozemkem žalobců a žalované. V době místního šetření nebylo v okolí voliéry nalezeno žádné peří (bílá hmota v okolí voliéry zachycená na fotografiích je sníh). Při místním šetření bylo dále zjištěno, že žalobce má na menším úseku zahrady vysázenou vinnou révu a je zde postaven skleník.

27. Při místním šetření, které proběhlo dne [datum] bylo dále zjištěno, že v cca 9:30 hod. při slunečném počasí je zahrada žalovaná výrazně zastíněně, a to v její přední části. Stínění je způsobeno stavbou, která je postavena na sousedním pozemku (nalevo, posuzováno z pohledu osoby, která stojí zády k domu žalované). Na zahradě žalované nebyl v době místního šetření zjištěn žádný výskyt ptačího peří (bílá hmota zachycená na fotografiích je sníh).

28. Z fotografií, které předložila k důkazu žalovaná, bylo mimo jiné zjištěno, že žalobci mají na zahradě před domem (tzv. předzahrádce), na hranici s pozemkem žalované, taktéž vysázeny túje. Výška těchto tújí je mnohem nižší než výška tújí žalované. Na fotografiích, které byly k důkazu předloženy žalovanou, je dále zachycena osoba (patrně manžel žalované), která zastřihuje sporné túje a taktéž slepice na zahradě žalobců.

29. Z rozhodnutí [stát. instituce], stavebního odboru, ze dne [datum], bylo zjištěno, že stavební odbor dodatečně povoluje žalobcům mimo jiné stavbu dvou voliér pro ptactvo, umístěných na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [obec], kdy výška každé voliéry činí 2 metry. Účastníkem stavebního řízení byla i žalovaná, která nevznesla žádné námitky. Z rozhodnutí bylo dále zjištěno, že po posouzení stavby z hlediska záměrů a cílů územního plánování, ochrany životního prostředí a dodržení obecných technických požadavků na výstavbu dospěl stavební úřad k závěru, že stavba není s těmito veřejnými zájmy v rozporu.

30. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že úřadu není známo, zda je v Obci [obec] běžné, že občané mají na hranici se sousedním pozemkem vysázený plot nebo keře, kdy dochází k výraznému zastínění sousedních pozemků. Dále bylo ze zprávy zjištěno, že [územní celek] nemá vydanou žádnou obecně závaznou vyhlášku, která by zakazovala ošetřovat rostliny v obytné zóně.

31. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že používání přípravků na ochranu rostlin upravuje zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči. Tento zákon vymezuje základní povinnosti fyzických i právnických osob při používání přípravků na ochranu rostlin. Ze zprávy bylo dále zjištěno, že použití zádového motorového postřikovače v zástavbě rodinných domů v obci není tímto zákonem vyloučeno. Vždy však musí být dodrženo ustanovení §49 tohoto zákona, a to že nesmí být zasaženy rostliny a plochy mimo cílovou plochu, na níž se provádí aplikace.

32. Důkazy zprávou [stát. instituce] ze dne [datum], zprávou [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] a zprávou [anonymizována dvě slova] stanice [územní celek] ze dne [datum] byly provedeny dle § 120 odst. 2 o.s.ř., neboť soud má za to, že tyto důkazy vyplývají z obsahu spisu.

33. Zjištění, která byla v řízení učiněna ze zprávy [anonymizována tři slova] [územní celek] ze dne [datum] nejsou pro rozhodnutí soudu ve věci podstatná, proto je soud pro nadbytečnost neuvádí.

34. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

35. Dle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

36. Dle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

37. Soud proto vzhledem k výše uvedenému z hlediska hmotného práva věc posuzoval, co se týče účinků imisí dle právní úpravy platné a účinné od 1. 1. 2014 tj. zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z. neboť žalobci tvrdí v žalobě nepříznivý dopad imisí na jejich pozemek k datu zahájení řízení, tj. k datu [datum].

38. Dle § 1013 odst. 1 o.z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

39. Dle § 2905 o.z. Kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě. To neplatí, je-li zjevné, že napadenému hrozí vzhledem k jeho poměrům újma jen nepatrná nebo obrana je zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy útočníka způsobené odvracením útoku.

40. Dle § 14 odst. 1 o.z. každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.

41. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči (dále jen ZRP) fyzická nebo právnická osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, jsou povinni a) zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat, b) používat k ošetřování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů proti škodlivým organismům pouze přípravky, pomocné prostředky a zařízení pro aplikaci přípravků povolené k používání podle tohoto zákona a nařízení (ES) č. 1107/2009, a to způsobem, který nepoškozuje okolní porost, zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí.

42. Dle § 49 odst. 1 ZRP přípravky mohou být používány pouze v souladu s jejich etiketou, případně v souladu s nařízením Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití, nařízením Ústavu vydaným v případě mimořádných stavů při ochraně rostlin nebo nařízením Ústavu vydaným podle § 38b. Profesionální uživatel smí používat přípravky pro profesionální uživatele získané od registrovaného distributora, nebo u kterých je držitelem povolení. Při aplikaci přípravků nesmí být a) postupováno v rozporu s požadavky na ochranu vod, včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů včetně rostlin, stanovenými prováděcím právním předpisem, b) zasaženy rostliny a plochy mimo cílovou plochu, na níž se provádí aplikace.

43. Dle § 52b odst. 3 ZRP na pozemcích, na nichž se nachází oblasti využívané širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel podle čl. 3 odst. 14 nařízení (ES) č. 1107/2009, a na zastavěných stavebních pozemcích (dále jen "vymezené území") a v jeho okolí do vzdálenosti 20 metrů je zakázáno, není-li na etiketě přípravku uvedena vzdálenost delší, aplikovat přípravky a) karcinogenní se standardní větou o nebezpečnosti82) H350 nebo H350i, b) mutagenní v zárodečných buňkách se standardní větou o nebezpečnosti H340, c) toxické pro reprodukci se standardní větou o nebezpečnosti H360 včetně doplňujících kódů, d) senzibilizující dýchací cesty se standardní větou o nebezpečnosti H334, e) karcinogenní se standardní větou o nebezpečnosti R45 nebo R49, f) mutagenní se standardní větou o nebezpečnosti R46, g) toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 se standardní větou o nebezpečnosti R60 nebo R61 nebo jejich kombinacemi, nebo h) senzibilizující dýchací cesty se standardní větou o nebezpečnosti R42.

44. Hranice vymezeného území může obec v odůvodněných případech nařízením obce rozšířit; takto rozšířené hranice musí být vedeny po hranicích parcel.

45. Soud řízení ve výroku č. I částečně zastavil pro částečné zpětvzetí žaloby, se kterým žalovaná vyslovila souhlas. Ve výroku č. II pak soud žalobu zamítl, neboť ji v této části po provedeném dokazování shledal jako nedůvodnou.

46. Provedeným dokazováním, a to zejména místním šetřením (ohledáním místa samého) a fotografiemi, které předložili žalobci bylo prokázáno, že stín způsobený tújemi žalované a zasahující na pozemek žalobců je v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku žalobců.

47. Bylo prokázáno, že túje žalované jsou vysoké nepřiměřeně místním poměrům. Toto bylo prokázáno jednak tím, že ostatní zahrady za domy, které jsou v okolí domu žalobců a žalované žádné tújové ploty vysázeny nemají a jednak tím, že tújový plot před domem žalobců (na který poukazovala žalovaná) je podstatně nižší než tújový plot žalované. Toto zjištění podporuje i samotné tvrzení žalované, která ve vyjádření k žalobě uvedla, že jejich záměrem původně nebylo mít tújový plot v současné výšce tj. 3,7-3,9 metrů dle výšky terénu.

48. Žalovaná uvedla, že důvodem, proč nechali túje vzrůst, byla pouze obrana proti výrazné, pro žalovanou nepříznivé změně na pozemku žalobců. Žalobci si totiž na svém pozemku postavili voliéry, které postavili bez předchozí domluvy se žalovanou a jejím manželem. Z voliér pak vnikají na pozemek žalované imise, konkrétně prach a peří a dále také postřiky z ošetřování vinné révy a ovocných stromů prováděné motorovým postřikovačem v nadměrné míře. Tyto imise ohrožují zdraví žalované a také podstatně omezují obvyklé užívání obytné zahrady, protože trpí alergiemi i astmatem.

49. Dále má soud za prokázané, že stín způsobený tújemi žalované podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku žalobců. Při místním šetření dne [datum] v cca 9:00 hod. bylo za slunečného počasí zjištěno, že zahrada žalobců je zastíněna zhruba do 2/3 a v cca 11:00 hod téhož dne za slunečného počasí byla zahrada žalobců zastíněna zhruba do . Soud má za to, že takto výrazné zastínění podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku žalobců, neboť jsou výrazně omezeni v tom, jakou zeleň zde mohou vysázet. Musí se omezit na výsadbu zeleně, která snáší výrazný stín.

50. Soud doplňuje, že za výšku tújí přiměřenou místním poměrům má výšku tújí do výšky plotu mezi pozemky žalobců a žalované, tj. cca 2 m, popř. 2,5 m (kdy z estetického hlediska je asi vhodnější, pokud túje jsou o něco vyšší než plot). Při místním šetření bylo zjištěno, že tento plot je ve výšce voliér. Ze stavebního povolení pak bylo zjištěno a prokázáno, že výška voliér je 2 m. Ostatně i sami žalobci v žalobě tvrdí, že v předžalobní upomínce ze dne [datum] žádali žalovanou zkrátit túje na výšku 2-2,5 m.

51. Co se týče chovu ptactva ve voliérách na pozemku žalobců, tento chov považuje soud za přiměřený místním poměrům. Pozemek žalobců i žalované (zahrady za jejich domy) jsou na vesnici, v obytné zóně. Na vesnici je běžné, že je zde chováno zvířectvo. Při místním šetření dne [datum] nebylo zjištěno peří v okolí voliér a ani na pozemku žalované.

52. Nad to na voliéry pro ptactvo bylo vydáno stavební povolení, kdy stavební úřad během stavebního řízení zkoumal i skutečnost, zda stavby voliér nejsou v rozporu s veřejným právem (např. s cílem územního plánování, ochrany životního prostředí, s obecnými technickými požadavky na výstavbu) a dospěl k závěru, že stavby voliér nejsou v rozporu s tímto veřejným právem, což bylo prokázáno stavebním povolením dne [datum], které vydal [stát. instituce], stavební odbor. Nad to tímto stavebním povolením bylo prokázáno, že žalovaná byla účastníkem tohoto stavebního řízení a nevznesla žádné námitky.

53. Hlavní námitkou žalované v tomto soudním řízení, že nechala vzrůst túje do současné nepřiměřené výšky je skutečnost, kdy uvádí, že tento tújový plot brání pronikání peří a prachu z chovu ptáků a pronikání postřiků aplikovaných motorovým postřikovačem na její zahradu. Žalovaná uvádí, že se těmto imisím musí bránit, neboť se léčí s alergií a astmatem. Tuto námitku žalované ovšem soud shledal jako nedůvodnou, neboť nepříznivý zdravotní stav žalované bohužel nemůže omezovat vlastníky pozemku, tj. žalobce ve výkonu jejich práv (tj. chovat na svém pozemku ptactvo v míře přiměřené místním poměrům). Zdravému člověku ptačí peří či prach v běžné míře nevadí. K námitce postřiků aplikovaných motorovým postřikovačem dále viz níže.

54. V řízení bylo dále prokázáno, a to zejména nespornými tvrzeními žalobce a) a žalované a taktéž místním šetřením, že žalobce a) pěstuje na svém pozemku vinnou révu. Shodnými tvrzeními žalobce a) a žalované bylo taktéž prokázáno, že žalobce a) aplikuje na vinnou révu postřik, a to motorovým postřikovačem.

55. Z tvrzení žalobce a) vyplývá, že postřik na vinnou révu aplikuje prostřednictvím sjednané osoby (tedy nestříká vinnou révu sám osobně), neví přesně jaká látka je jako postřik aplikována, uvádí, že se jedná o ekologický postřik, jehož značku nezná. Žalobce a) tvrdí, že dosah motorového postřikovače je 8 metrů a že postřikuje zhruba od května do půlky srpna, každých 14 dní, 3 týdny, někdy v rozmezí měsíce, závisí na počasí. Žalobce a) dále tvrdil, že aplikace postřiku trvá cca 3 minuty, a nejde se s mužem, který mu tuto práci provádí domluvit předem, kdy dojde postřikovat. Tento muž (pan [příjmení]) chodí, kdy má čas.

56. Žalovaná pak během řízení tvrdila, že látka z motorového postřikovače dolétá i na její dvůr, např. že v době, když žalobce postřikuje, nemůže sedět na terase.

57. Dle § 49 odst. 1 písm. b) ZRP při aplikaci přípravků k ošetřování rostlin nesmí být zasaženy rostliny a plochy mimo cílovou plochu, na níž se provádí aplikace.

58. Z výše uvedených tvrzení a místního šetření, které bylo provedeno dne [datum] má soud za prokázané, že při aplikaci postřiků na vinnou révu dochází k zasažení rostlin a cílových ploch mimo plochu, na níž se provádí aplikace. Z tvrzení žalobce a) je zřejmé, že neřeší, kdy bude postřikování prováděno (tj. zejména za jakého počasí, zda za bezvětří), postřikovat chodí pan [příjmení], a to tak, že kdy má čas. Žalobce a) tvrdí, že dosah motorového postřikovače je 8 m. Žalovaná tvrdí, že postřiky je zasahován i její pozemek. Místním šetřením bylo prokázáno, že pozemek žalobců je poměrně úzký, většina vinné révy se sice nachází na straně pozemku žalobců, která je vzdálenější od plotu s tújemi, nicméně soud má za to, že při tvrzeném dostřiku motorového postřikovače 8 m je reálné, aby postřikující látka zasáhla i pozemek žalované (a to zejména za situace, kdy není bezvětří).

59. Z výše uvedeného má soud za prokázané, že žalobce a) aplikací postřiků porušuje ust. § 49 odst. 1 písm. b) ZRP (prostřednictvím osoby, kterou si na tuto práci sjednává), žalovaná se pak výsadbou tújí ve výšce, která je nepřiměřená místním poměrům brání tomuto protiprávnímu útoku ze strany žalobce a). V dané věci je nerozhodné, zda žalovaná trpí astmatem či alergií.

60. Soud proto výsadbu nepřiměřeně vysokých tújí ze strany žalované posoudil dle ust. § 2905 o.z. o nutné obraně, a proto žalobu z tohoto důvodu ve výroku č. II zamítl. Soud dále doplňuje, že v případě, že by na pozemku žalobců nedocházelo k postřikování vinné révy či při postřikování by byli postřiky aplikovány pouze na cílové plochy (ve smyslu § 49 odst. 1 ZRP je nerozhodné, zda se jedná o postřiky ekologické či nikoliv), pak by túje žalované měly být ve výšce přiměřené místním poměrům (tj. viz výše).

61. V řízení nebyl proveden důkaz lékařskou zprávou žalované (týkající se její alergie a astmatu), neboť tento důkaz soud shledal jako nadbytečným (odůvodnění viz výše, zdravotní stav žalované pro posouzení této věci není podstatný).

62. Důkazy, které byly žalovanou označeny po koncentraci řízení, tj. zejména fotografie tújových plotů v obci [obec], letecká mapa [územní celek], leták k postřiku [anonymizováno], nebyly soudem provedeny, neboť k těmto nelze dle ust. § 118b o.s.ř. přihlížet.

63. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť má za to, že z procesního hlediska byla žalovaná úspěšná částečně. Jelikož ve věci se nejedná o peněžité plnění, soud na základě úvahy stanovil, že byla úspěšná ve výši 75 %. Soud má za to, že gró sporu představovala výška tújí, prorůstající větvičky tújí na pozemek žalobců byly až podružným problémem.

64. Žalovaná odstranila prorůstající větvičky tújí z pozemku žalobců až po podání žaloby. Mezi účastníky bylo nesporné, že je odstranila po podání žaloby a to tak, že větve z pozemku žalobců vtáhla přes plot na svůj pozemek a dala k plotu plachtu, aby zabránila prorůstání větví na pozemek žalobců. Žalovaná tento postup zdůvodnila tím, že jí žalobce a) nedovolil vstup na jeho pozemek, aby větve mohla ořezat. Dle soudu ale postup s plachtou mohla zvolit i před podáním žaloby, proto soud shledal, že byla ve věci neúspěšná z procesního hlediska ve výši 25 %.

65. Náklady řízení žalované v plné výši 100 % činí částku 29 961,68 Kč.

66. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 1 500 Kč za studium spisu dle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f) a. t. ze dne [datum] (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 4012/18) a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč (po změně žaloby) dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 sestávající z částky 1 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 1 900 Kč za studium spisu věci dle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f) a. t. ze dne [datum], z částky 1 900 Kč za účast na místním šetření dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 3 800 Kč (2 x 1 900 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 900 Kč za studium spisu dle§ 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne [datum], z částky 1 900 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 3 800 Kč (2 x 1 900 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 3 800 Kč (2 x 1 900 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 361,68 Kč za 20 ujetých km v částce 161,68 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t.

67. Žalovaná byla ve věci úspěšná ze 75 %, žalobci a) a b) byli úspěšní z 25 %. Žalovaná má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši 50 % (75 % 25 %), dle § 142 odst. 2 o.s.ř. 50 % z částky 29 961,68 Kč činí částku 14.980,84 Kč.

68. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalobci povinni nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

69. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku III. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.

Poučení