11 C 191/2024 - 259

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] o 495 519 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 495 519 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 117 972 Kč od 18. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 155 588 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 137 077 Kč od 19. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 84 882 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 5. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 495 519 Kč s příslušenstvím představující dle jejího tvrzení odměnu za poskytnuté marketingové služby za měsíce říjen-prosinec 2023 a leden 2024.

2. K odůvodnění žaloby uvedla, že pro žalovanou poskytovala na základě e-mailové dohody v měsících říjen 2023 až leden 2024 marketingové a reklamní služby v oblasti online médií. Spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou začala v říjnu 2023 na základě osobní a e-mailové dohody a spočívala zejména v propagaci webových stránek žalované na dohodnutých platformách (Google, Seznam, Facebook, Instagram). V rámci činnosti žalobkyně byla navýšena návštěvnost webových stránek žalované. První faktura byla vystavena za měsíc říjen dne 3. 11. 2023. V poskytování služeb bylo i nadále pokračováno. Další faktury za poskytnuté služby byly vystaveny dne 6. 12. 2023 a dne 31. 12. 2023. Do té doby žalovaná přijímala a akceptovala poskytované služby a profitovala z nich. Je tedy dle žalobkyně nepochybné, že smlouva byla uzavřena. Žalobkyně několikrát vyzývala žalovanou k úhradě fakturovaných částek za poskytnuté služby. Žalovaná požadovala předložit související informace a podklady, což žalobkyně učinila, žalovaná na ně však nereagovala a dlužnou částku neuhradila.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. V podání ze dne 21. 10. 2024 (č. l. 78) namítla, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla uzavřena písemná smlouva, která by definovala rozsah služeb a cenu za jejich provedení. Mezi žalobkyní a žalovanou však nebyla uzavřena ani ústní smlouva, která by definovala rozsah služeb a cenu za jejich provedení. Jestliže žalobkyně tvrdí, že v té souvislosti jednala s panem [jméno FO], žalovaná zdůrazňuje, že tato osoba nebyla oprávněna uzavírat jakékoli smlouvy ani činit jakékoli objednávky za žalovanou. Žalovaná si fakturované plnění neobjednala. Žalovaná neeviduje poskytnutí tvrzených služeb. Nad rámec výše uvedené zásadní obrany žalovaná dále namítla, že hodnota žalobkyní poskytnutého plnění, resp. žalobkyní fakturovaná částka v poměru k zamýšlenému a dosaženému účelu je natolik nevyrovnaná a neadekvátní, že se jeví uzavření takové smlouvy nesmyslným.

4. Žalobkyně v replice ze dne 14. 11. 2024 (č. l. 85) k obraně žalované mimo jiné shrnula, že za žalovanou jednal [jméno FO] a [jméno FO], kteří vystupovali z pozice obchodních ředitelů. Žalobkyně se s panem [jméno FO] sešla v provozovně žalované, přičemž bylo možno z veškerých okolností usuzovat, že [jméno FO] je osobou odpovědnou za obchodní vedení společnosti a že má rovněž v kompetenci pověřovat třetí osoby marketingovou činností vedenou za účelem navýšení zisků žalované. Žalobkyně byla v dobré víře o tom, že je [jméno FO] osobou pověřenou žalovanou k jejímu obchodnímu vedení a že je oprávněn ve smyslu § 430 o. z. uzavírat příslušné smlouvy. Žalobkyně si byla vědoma toho, že [jméno FO] není statutárním orgánem žalované a ani jí nebylo předloženo jeho pověření či plná moc, avšak z pozice pana [jméno FO] bylo možno se důvodně domnívat, že je v rámci obchodního vedení žalované oprávněn uzavřít smlouvu o spolupráci v oblasti marketingových služeb. Z toho důvodu dne 26. 9. 2023 zaslala žalobkyně panu [jméno FO] návrh písemné smlouvy, která sice uzavřena (akceptována) nebyla, avšak v důsledku jednání pana [jméno FO] a pana [jméno FO] (oba byli obchodními řediteli) mohla usoudit, že nabídka byla přijata osobami k tomu oprávněnými.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované společnosti (č. l. 62) soud zjistil, že se jedná o evropskou společnost, jejím statutárním zástupcem je předsedkyně správní rady [jméno FO]. V období roku 2021 byla statutárním orgánem [tituly před jménem] [jméno FO] jako předsedkyně správní rady.

7. Z emailu ze dne 3. 10. 2023 (č. l. 38) soud zjistil, že [jméno FO] je v závěru svého emailu v podpisové patičce uveden jako obchodní manažer, u jména má uvedeno telefonní číslo [tel. číslo] mobil a email: [e-mail], dále je zde uvedeno znak [právnická osoba], a označení společností [Jméno žalované], [právnická osoba]. a [právnická osoba], kancelář [adresa].

8. Z emailu ze dne 26. 9. 2023 od [jméno FO] (č. l. 40) vyplývá, že [jméno FO] posílá slíbený návrh smlouvy, prosí o doplnění, dle rejstříku mu nebylo zcela jasné, kdo bude za žalovanou podepisovat, prosí i o vyjádření k obsahu a návrh případných změn.

9. Z emailové komunikace ze dne 12. 9. 2023 (č. l. 34), ze dne 26. 9. 2023 od pana [jméno FO] panu [jméno FO] (č. l. 40) a ze dne 29. 9. 2023 od pana [jméno FO] panu [jméno FO] (č. l. 50) soud zjistil, že dne 12. 9. 2023 pan [jméno FO] zasílal panu [jméno FO] email, ve kterém děkuje za možnost poslat aktualizovanou nabídku. Rozpočet rozdělil na fáze. Fáze 1.-2. měsíc - úvodní fáze, kdy bude probíhat nastavení a spuštění kampaní, extrémní důraz na udržení PNO v přijatelných mezích. Fáze 2.-3 měsíc, cílem je průběžné snižování PNO do bodu optima. Jedná se o návrh, nikoliv dogma. Fakturace probíhá 1x měsíčně vždy na základě celkové faktury a reportu. Dále uvedl, že bude třeba vyhodnocovat výsledek e-shopu a PNO celkově než za jednotlivé kanály. Závěrem emailu poprosil o vyjádření. V emailu ze dne 29. 9. 2023 psal pan [jméno FO] panu [jméno FO], že zasílá stav projektu a prosí o informaci, zda mohou zahájit. [jméno FO] tentýž den potvrzuje, že mohou začít.

10. Z emailu ze dne 2. 10. 2023 (č. l. 117) soud zjistil, že [právnická osoba] zaslal paní [jméno FO] na firemní email žalobkyně informaci, že jim poslal pozvánku do [Anonymizováno] s plným přístupem. [jméno FO] je podepsán jako obchodní ředitel skupiny z emailu [Anonymizováno].com.

11. Z emailové komunikace z října 2023, konkrétně 12. 10. 2023 a 10. 10. 2023 (č. l. 39) soud zjistil, že i po zaslání návrhu smlouvy dále pan [jméno FO] a pan [jméno FO] komunikovali o ceně za služby, konkrétně za správu sociálních sítí. [jméno FO] poslal dne 10. 10. 2023 nabídku na správu sociálních sítí, pan [jméno FO] dne 12. 10. 2023 odpověděl, že se mu zdá 19 000 Kč za příspěvky na sociálních sítích moc, posléze pan [jméno FO] napsal, že se nad tím ještě zamyslí.

12. Z emailu ze dne 17. 10. 2023 (č. l. 41) soud zjistil, že pan [jméno FO] zasílá panu [jméno FO] email o tom, jaký je stav kampaní a výkonu po prvních 15 dnech.

13. Z emailu ze dne 3. 11. 2023 (č. l. 48) a ze dne 6. 11. 2023 (č. l. 36) soud zjistil, že pan [jméno FO] poslal panu [jméno FO] report za říjen 2023 a dne 6. 11. 2023 zaslal pouze panu [jméno FO] fakturu za měsíc říjen 2023.

14. Z emailu ze dne 10. 12. 2023 (č. l. 44) soud zjistil, že dne 10. 12. 2023 zaslal pan [jméno FO] panu [jméno FO] fakturu a report za měsíc listopad 2023. V emailu píše, že celý listopad a předvánoční období se nese ve znamení velkého boje s přímou i nepřímou konkurencí o cílové skupiny v rámci akcí [jméno FO] a předvánočního času. Nevýrazné výsledky spolu s panem [jméno FO] řeší téměř denně, proto se nebude rozepisovat.

15. Z emailu ze dne 6. 1. 2024 (č. l. 45) soud zjistil, že pan [jméno FO] posílá panu [jméno FO] report a v příloze fakturu za měsíc prosinec 2023.

16. Z emailu ze dne 9. 2. 2024 (č. l. 35) soud zjistil, že pan [jméno FO] zasílá panu [jméno FO] report a fakturu za měsíc leden 2024.

17. Z emailu ze dne 10. 1. 2024 (č. l. 37) soud zjistil, že pan [jméno FO] upomíná pana [jméno FO], že faktury za měsíc říjen a listopad 2023 jsou po splatnosti, prosí o ověření a uhrazení.

18. Z emailu ze dne 23. 1. 2024, 25. 1. 2024 a 1. 2. 2024 (č. l. 51) soud zjistil, že dne 23. 1. 2024 zaslal pan [jméno FO] panu [jméno FO] email, v něm žádá o ukončení spolupráce s tím, že si dají příští týden vědět, jak s vyúčtováním. [jméno FO] odepisuje, že situaci chápou, upozorňuje, že evidují po splatnosti faktury za říjen, listopad, prosinec 2023. Leden navrhují v rámci dobrých vztahů účtovat z plánovaného měsíčního plnění. Prosí o uhrazení faktur. Následně informoval pana [jméno FO] o vypnutí kampaní Google, Seznam a Facebook. [jméno FO] napsal 25. 1. 2023, že „zítra přijedou majitelé a vše proberou“. [jméno FO] následně 1. 2. 2024 prosí o informaci, kdy budou uhrazeny faktury.

19. Z faktury vystavené žalobkyní na odběratele žalovanou č. [hodnota] ze dne 3. 11. 2023 se splatností 17. 11. 2023 (č. l. 25) soud zjistil, že tato byla vystavena za období říjen 2023 na částku 117 972 Kč, označení dodávky Google kredit, Seznam kredit, Meta data kredit, mailing kredit, správa kampaní Google a seznam, správa kampaní meta, 2x mailing realizace, analytika a reporting.

20. Z faktury vystavené žalobkyní na odběratele žalovanou č. [hodnota] ze dne 6. 12. 2023 se splatností 20. 12. 2023 (č. l. 26) soud zjistil, že tato byla vystavena za období listopad 2023 na částku 155 588 Kč, označení dodávky Google kredit, Seznam kredit, Meta data kredit, mailing kredit, správa kampaní Google a seznam, správa kampaní meta, 2x mailing realizace, analytika a reporting.

21. Z faktury vystavené žalobkyní na odběratele žalovanou č. [hodnota] ze dne 31. 12. 2023 se splatností 18. 1. 2024 (č. l. 27) soud zjistil, že tato byla vystavena za období prosinec 2023 na částku 137 077 Kč, označení dodávky Google kredit, Seznam kredit, Meta data kredit, mailing kredit, správa kampaní Google a seznam, správa kampaní meta, 2x mailing realizace, analytika a reporting.

22. Z faktury vystavené žalobkyní na odběratele žalovanou č. [hodnota] ze dne 8. 2. 2024 se splatností 22. 2. 2024 (č. l. 28) soud zjistil, že tato byla vystavena za období leden 2024 na částku 84 882 Kč, označení dodávky Google kredit, Seznam kredit, Meta data kredit, mailing kredit, správa kampaní Google a seznam, správa kampaní meta, 2x mailing realizace, analytika a reporting.

23. Z faktur vystavených [Anonymizováno] ze dne 1. 11. 2023 za měsíc říjen 2023 (č. l. 9), ze dne 1. 12. 2023 za měsíc listopad 2023 (č. l. 10), ze dne 1. 10. 2024 za měsíc prosinec 2023 (č. l. 11), ze dne 1. 2. 2024 za měsíc leden 2024 (č. l. 12) plyne, že tato společnost vystavila společnosti [právnická osoba] faktury za promo posty na Facebooku a na Instagramu a za SA, tyto částky následně přeúčtovávala žalobkyně na výše citovaných fakturách žalované (na fakturách pro žalovanou jako odběratele označená [Anonymizováno], správa kampaní [jméno FO]).

24. Z faktur vystavených společností Google Ireland Limited ze dne 31. 10. 2023 (č. l. 13), ze dne 31. 12. 2023 (č. l. 15), ze dne 31. 1. 2024 (č. l. 16) soud zjistil, že tato společnost účtovala žalobkyni za své služby v období říjen 2023, prosinec 2023, leden 2024 částku 33 185,36 Kč, 24 055,10 Kč, 7 759,99 Kč. Kreditní částku následně žalobkyně účtovala ve výše uvedených fakturách za jednotlivé měsíce žalované (na fakturách pro žalovanou jako odběratele označená Google kredit, správa kampaní Google).

25. Z faktur vystavených společností [právnická osoba]. ze dne 7. 11. 2023 za měsíc říjen 2023 (č. l. 18), ze dne 6. 12. 2023 za listopad 2023 (č. l. 19), ze dne 9. 1. 2024 za prosinec 2023 (č. l. 20), ze dne 7. 2. 2024 za měsíc leden 2024 (č. l. 21) soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. za měsíc říjen 2023 - leden 2024 účtovala společnosti [právnická osoba] částku 4 516,91 Kč, 4 032,22 Kč, 550,10 Kč a 863,59 Kč za platbu za debet v peněžence. Žalobkyně následně za jednotlivé měsíce účtovala žalované částku za „Seznam kredit“ a „správa kampaní Seznam.“ 26. Z výzvy ze dne 5. 3. 2024 (č. l. 33), předžalobní výzvy ze dne 4. 4. 2024 a ze dne 18. 4. 2024 včetně dodejky (na č. l. 22) soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované na adresu jejího sídla výzvu k úhradě částky 495 519 Kč jako součet faktur, které jsou předmětem této žaloby.

27. Z listin na č. l. 52, 29-32, 103, 105, 121 soud zjistil, že se jedná o graf prokliků zákazníků, dle tvrzení strany žalující v důsledku aktivity a činnosti strany žalující.

28. Z emailu ze dne 8. 2. 2024 (č. l. 134) včetně přílohy soud zjistil, že pan [jméno FO] za žalobkyni urgoval sdělení ze strany žalované, kdy budou proplaceny faktury, tento email zaslal pouze k rukám pana [jméno FO]. Dále uvedl, že nesouhlasí s tím, že by podmínkou úhrady faktur byl výkon, tedy podíl nákladů na obrat. Dle žalující to byl cíl, směřování, nikoliv podmínka uhrazení faktur. Na to by nemohla žalobkyně přistoupit. Úkolem žalobkyně dle pana [jméno FO] bylo přivádět potenciální zájemce o nákup, což bezezbytku z domluvených kanálů dodrželi. V průběhu spolupráce však vyšlo najevo, že stejné zboží je nabízeno na e-shopu [Anonymizováno].cz, který má výhodnější podmínky dopravy, což mohlo výkon žalobkyní spravované kampaně výrazně negativně ovlivnit.

29. Z emailu mezi panem [jméno FO] a [jméno FO], popř. [jméno FO] (č. l. 147-150) soud zjistil, že žalobkyně komunikovala s [jméno FO] a [jméno FO] o zpřístupnění účtů do webu/administrace [Anonymizováno].eu.

30. Z prinstscreenu [Anonymizováno] chat komunikace mezi panem [jméno FO] a panem [jméno FO] (č. l. 151-153) vyplývá, že pan [jméno FO] žádal o zaslání návrhu smlouvy a následně komunikovali ohledně čísel nákupu, která dle pana [jméno FO] byla neuspokojivá.

31. Z návrhu rámcové smlouvy (na č. l. 154) vyplývá, že je nevyplněná hlavička za stranu žalovanou, není uvedeno, kdo za ni jedná, smlouva je bez podpisů. Předmětem rámcové smlouvy má být dle čl. I odst. 3 činnosti a služby spočívající zejména v poskytování marketingových a jiných obdobných reklamních služeb v oblasti online médií. Rozsah a charakter jednotlivých služeb je specifikován v příloze č.

1. Jako předmět plnění je v příloze uvedeno: a) správa, monitoring, optimalizace a reporting kampaní, b) návrh strategie a realizace kampaně ve vyhledávání Google Ads, Seznam.cz Sklik a obsahových sítí, c) správa facebookových stránek, a to především propagace facebookových stránek např. Facebook ads, page post promotion, likestories apod.

32. Z emailu ze dne 4. 12. 2023 od pana [jméno FO] panu [jméno FO] (č. l. 150) soud zjistil, že žalobkyně zaslala panu [jméno FO] rozpočet za Google, Seznam, Facebook.

33. Ze smlouvy o spolupráci ze dne 14. 8. 2023 (č. l 222) soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalovanou a [jméno FO] s odkazem § 1746 odst. 2 o. z., objednatel (žalovaná) pověřil [jméno FO] činností související s přípravou, rozvojem a podporou prodeje drogistického zboží v rámci projektu [Anonymizováno], zjm. v souvislosti s přípravou a provozem e-shopu s drogistickým zbožím. Dle čl. I odst. 3 spolupracovník [jméno FO] vzal na vědomí, že předmět smlouvy spočívá výhradně v přípravných, podpůrčích, technicko-organizačních činnostech. Spolupracovník není oprávněn uzavírat jménem objednatele jakékoliv smlouvy ani činit objednávky zboží či služeb, akceptovat nabídky třetích osob ani je jinak právně zavazovat. Spolupracovník byl objednatelem poučen, že není oprávněn za objednatele činit právní jednání, zejména uzavírat smlouvy či jiné závazné objednávky, tomuto omezení rozumí a souhlasí s ním. Za žalovanou podepsal smlouvu Ing. [jméno FO] na základě plné moci.

34. Z plné moci ze dne 7. 4. 2021 (č. l. 225) soud zjistil, že tehdejší předsedkyně správní rady žalované Ing. [jméno FO] zmocnila Ing. [jméno FO] dne 7. 4. 2021, aby za zmocnitele činil bez omezení veškeré úkony a veškerá právní jednání, ke kterým je jinak oprávněn předseda správní rady zmocnitele.

35. Z výslechu svědka [jméno FO] (č. l. 192) soud zjistil, že pracuje jako podnikatel a projektový manažer. Byl před dvěma lety přizván jednatelem za [právnická osoba], aby vypomohl a zúčastnil se projektu pro [právnická osoba]. Jednalo se o propagaci a reklamu zboží na webových stránkách [Anonymizováno].eu. Byl přizván 28. srpna 2023, aby se společně s panem [jméno FO] a s panem [jméno FO] zúčastnil schůzky, která proběhla v provozovně [adresa], kde se společně všichni seznámili s projektem a od toho se odvíjelo další jednání. [jméno FO] jakožto jednatelem agentury byl pověřen, aby pracoval jako projektový manažer. Věděli, že v obchodním rejstříku pan [jméno FO] není. Návrh smlouvy zasílal a participoval na tvorbě, nicméně pokud by došlo k finálnímu podpisu, tak by ji podepisoval pan [jméno FO] jakožto jednatel. Chápali, že pan [jméno FO] to nemůže podepsat, ale že ji předá kompetentní osobě. Bavili se o tom, že se na začátek nastaví pilotní spolupráce na 2, 3 měsíce, na které se otestuje vzájemná spolupráce. První nabídka byla pouze v tom, co bylo domluveno na schůzce, to znamená část výkonnostního marketingu s důrazem na Google a na Seznam. Následně, jak se rozvíjela komunikace, se k tomu přidaly další služby a aktivity s tím spojené. Komunikoval pouze s panem [jméno FO], pouze v omezeném množství ve spojitosti se sociálními sítěmi s panem [jméno FO]. Nedostali zpátky ani připomínky, ani podepsanou smlouvu, jenom poděkování. S prací na projektu začali, aniž měli podepsanou smlouvu. Informace o poskytnutých službách posílal svědek pouze panu [jméno FO]. Nikdy nejednali s panem [jméno FO] či s paní [jméno FO]. Usuzovali pravděpodobně, že pan [jméno FO] má pozici ve struktuře žalované. Nikdy na nikoho jiného ani neměli kontakt, s nikým jiným ze společnosti nejednali, pouze s panem [jméno FO], ale s tím pouze v tom smyslu, že byl nápomocen při převzetí správy komunikace na sociálních sítích. Žádnou plnou moc pana [jméno FO] neviděl, jenom usuzovali na základě jeho chování. To, že nedošlo k podpisu písemné smlouvy, se neřešilo. Bylo mu řečeno, že byla předána, ale nikdy nepřišla jediná připomínka, že by se smlouva měla přepracovat, nebo že by na ní bylo něco špatně. Úplně to „vyšumělo.“ 36. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] (č. l. 208) soud zjistil, že má pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr, má generální plnou moc od žalované k jejímu zastupování, pokud ví, nikdo jiný generální plnou moc nemá. [jméno FO] nebyl k žádnému jednání za žalovanou zmocněn. Měl za úkol naskladňovat drogerii, zajišťovat dopravu, zajistit sklad pro drogerii. Všechny tyto úkony podepisoval právě svědek. Měli dohodu o spolupráci, protože se jednalo zhruba o pár hodin. [jméno FO] byl na pobočce, kde měli sklad. [jméno FO] jej nikdy neinformoval o tom, že by jménem společnosti [Anonymizováno] uzavřel smlouvu s žalující společností. Nikdy nedošlo do fáze podpisu nebo realizace. Svědek neví nic o tom, že by žalující společnost pro ně vyvíjela nějakou činnost. Přišlo mu to absurdní, protože by se to muselo projevit v číslech, a to se nikde neprojevilo. Kdyby společnost [Anonymizováno] investovala 400 000 až půl milionu do reklamy, přijde mu zvláštní, že by to nemělo jakýkoliv efekt a odezvu, když jsou na to odborníci. Drogerie není nic specifického, co by nemělo jít prodávat, je to o reklamě, o tom, udělat dobrý marketing a pokud by někdo investoval půl milionu do marketingu, tak by se to někde muselo projevit; nic z toho se nestalo. Žádnou smlouvu či návrh neviděl. Každou smlouvu, kterou má společnost uzavřenou, eviduje účetní, má ji založenou. [jméno FO] ani jeho ani paní [jméno FO] neseznamoval s žádným návrhem smlouvy, vůbec nejednali o žádném podpisu, ani nebyli před podpisem žádné smlouvy. Kdyby uzavřeli takovou smlouvu, tak by určitě chtěli po týdnu, 14 dnech, třech týdnech, nějaké vyhodnocení a určitě by to neběželo dál. Mají ve firmě na to postupy. Když někdo vystavuje faktury, posílají se na fakturační email, posílá se to kolegyni, která zapisuje faktury, druhá, která je platí, komunikuje s účetní. [jméno FO] mu nesdělil, že by něco podepsal. Ptali se ho na to, tvrdí, že nic nepodepsal. To vyvstalo po tom, co byla podána žaloba. Pokud pan [jméno FO] v jednom z emailů napsal, že žalobkyně může začít, k ničemu takovému rovněž neměl od vedení společnosti oprávnění. Žalovaná nic neobjednala, nečerpala žádné služby a nepodepsala žádnou smlouvu. Svědek neviděl reporty ani faktury, nikdo jej neinformoval. Všechno viděl, když přišla do datové schránky žaloba, v tu chvíli se to rozeběhlo, začalo se to řešit. Faktury v žádném případě neobdrželi, mají v sídle placenou recepci, která předává poštu osobně. Žádné výstupy nikdy nedostal a nikdy si nic z toho neobjednal.

37. Z výslechu svědka [právnická osoba] (č. l. 197) soud zjistil, že je zaměstnaný ve společnosti [právnická osoba], což byla dřív dceřiná společnost. [jméno FO] byl najatý společností [právnická osoba], měl připravit jednání, které mělo směřovat k nějaké spolupráci. Společnost [právnická osoba] měla nový projekt na prodej drogistického zboží na čištění domácnosti a podobné prostředky; díky jazykovým dispozicím se svědek v této aktivitě věnoval především jednání s tureckou stranou, létal do Istanbulu, jezdil na jednání, zařizoval dovoz zboží, celnici a podobné věci. Pracuje jako obchodní manažer [právnická osoba] na základě pracovní smlouvy na hlavní pracovní poměr, nikoliv pro společnost žalovanou. Měl mít dohled nad aktivitami na základě ústního pověření. [jméno FO] měl pověření od pana ředitele [jméno FO] k tomu, připravit obchodní mechanismy, aby se zboží, které se přiveze z Turecka, prodávalo. [jméno FO] znali z dob dřívějších z obchodních vztahů. Nabídl, že se toho úkolu ujme, že připraví podmínky pro společnost [právnická osoba], aby se urychlil a zvýšil prodej zboží. Když však od něj chtěl svědek nějaké informace, byl na ně skoupý, nedával mu je a tyhle a další problémy vyvstaly až po tom, co s ním žalovaná ukončila spolupráci. On nebyl řadový zaměstnanec, nebyl každý den v kanceláři, aby tam seděl a měli jej pod kontrolou, co dělá. Svědek nějaký písemný kontakt měl přes email, myslí si, že pan [jméno FO] jej požádal, aby pro žalobkyni zpřístupnil sociální sítě pro přípravu marketingového plánu, což udělal. S panem [jméno FO] je v každodenním pracovním blízkém kontaktu a o tom, že by podepisoval nějakou smlouvu, mu neřekl, takže věděl, že žádná podepsaná není. O fakturách se dozvěděli, až když už u nich pan [jméno FO] nepracoval. [jméno FO] měl určitě pověření jednat, dojednávat, sjednávat schůzky, ale nikdo z firem paní [jméno FO] nemá právo a pověření (kromě pana [jméno FO]) podepisovat smlouvy, všechno si podepisuje pan [jméno FO] nebo statutární orgán paní [jméno FO]. Na ústní smlouvy „nehrají“, chtějí s každým obchodním partnerem, se zaměstnancem, s brigádníkem smlouvu. Když vedení obdrželo faktury, rozporovalo hlavně faktický nárok. Když není uzavřená smlouva, nelze přijmout fakturu a zaúčtovat a zaplatit.

38. Z výslechu svědka [jméno FO] (č. l. 228) vyplynulo, že s žalovanou společností měl dohodu o spolupodílení se na projektu [Anonymizováno], to znamená prodej drogistického zboží. Měli uzavřenou smlouvu o spolupráci v řádu několika hodin měsíčně, nebyla to jeho hlavní činnost. Jednalo se spíše o poradenskou činnost ohledně prodeje drogistických výrobků, které se dovážely z Turecka a konzultační činnost ohledně marketingu a jakým způsobem by se měly produkty šířit na českém trhu. Oprávnění od paní [jméno FO] nebo od pana [jméno FO] uzavírat smlouvy za společnost určitě neměl, nikdy nepůsobil v jakékoliv exekutivní pozici. Jeho pozici vystihuje pojem konzultant. Několikrát žalobkyni zdůrazňoval, že „ukázaná platí“, že pokud dostane žalobkyně prodej na nějaká zajímavá čísla, tak to bude něco, co žalovanou zajímá. K tomu naplnění, tedy ukázání nikdy nedošlo. Vždycky se představoval tak, že má na starosti marketing v tom daném projektu. A xkrát zdůrazňoval, že pokud dojde k uzavření nějaké smlouvy, rozhodně není on člověk, se kterým by se smlouva měla uzavírat; zdůrazňoval, ať se ukáže, že opravdu je co uzavírat, to znamená, ať se ukáže, že služby žalující „mají výtlak, jaký byl slibovaný,“ potom že to samozřejmě pan [jméno FO] zváží. Žalobkyně to nabídla, že to ukážou. Svědek jí sdělil, že nic se nebude platit předem a bude se platit jenom za to, co konkrétně přivede zákazníky. Za tři měsíce fungování této společnosti bylo cca 1000 zákazníků, tohle číslo už nijak nestoupalo, ale mělo to úplně opačný efekt. Kdyby se vůbec na tuto strategii nenastoupilo, tak to bylo paradoxně daleko lepší. Od žalobkyně nějaký návrh smlouvy přišel. Svědek říkal, OK, na zkoušku to mohou rozjet, ale nikdy nedeklaroval, že někdo podepíše smlouvu, nebo že ji on dokonce bude podepisovat. Vždycky se bavili o tom a opravdu „tahle linka“ byla čistě komunikovaná hned od začátku, že chtějí vidět výsledek, pak se mohou o něčem bavit. Když přišel návrh smlouvy, tak ho nepodepisoval, ani následně o tom nekomunikoval, nikdo se jej na podpis neptal. Když se bavili v obecné rovině, tak určoval, že jakákoliv smlouva bude podepsaná v závislosti na výsledcích a bude podepsaná vedením společnosti. Tuto skutečnost sdělil žalobkyni určitě ústně a několikrát. V průběhu přišly nějaké faktury, opět s panem [jméno FO] komunikoval, že ty výsledky jsou úplně katastrofální a že čeká, že se to nějakým způsobem zlomí. Vedení o fakturách neinformoval, což byla chyba, svědek přiznal, že tady vznikla jeho chyba, kdy měl přijít a říct, tady to nefunguje, očividně to ani fungovat nebude, mohlo se „to zarazit třeba o dva měsíce dřív.“ Že to bude dáno k soudu, si vůbec neuměl představit, protože by si spíš uměl představit ten soud obráceně, za náhradu škody, kdy někdo v podstatě ten e-shop zadusil. Svědek se v únoru s panem [jméno FO] a s panem [jméno FO] rozešli v negativním slova smyslu. Oni dali peníze do drogerie, která zůstala na skladu a svědek strávil pět měsíců nějakým konzultováním, které mohl věnovat něčemu jinému, obě strany byly na sebe spíš naštvané. Dál to svědek neřešil. Pak jej někdy po roce pan [jméno FO] informoval, že je společnost [Anonymizováno] žaluje o peníze, což jej strašně překvapilo. V obecné rovině se bavili o tom, že v případě podpisu smlouvy ji bude podepisovat pan [jméno FO] nebo paní [jméno FO]. Žalobkyně si za první tři měsíce mohla účtovat nějaké peníze, pokud splní to, co si řekli. Svědek založil stránky, dal jim přístup, avšak tam ani nestoupala návštěvnost, už vůbec nestoupali zákazníci. Žalobkyně to určitě nemohla chápat tak, že dostane zaplaceno bez ohledu na výsledek, hned na první schůzce jasně deklaroval to, že dřív se uvidí výsledky. A oni si sami v nabídce napsali jako podmínku PNO, že bude přinejhorším stagnovat, ale záměr byl, aby klesalo. Deklaroval hned na začátku spolupráce, že nemá zájem o to, že někdo bude za cizí peníze zkoušet, jestli nějaký marketing funguje nebo nefunguje. Bohužel to tak přesně dopadlo. Svědek vůbec neřešil, že se něco bude platit, vůbec nepředpokládal, že někdo za tohle, že zruší projekt, bude chtít peníze, naopak, čekal spíš kroky od pana [jméno FO] vůči žalobkyni.

39. Na základě těchto zjištění soud učinil následující skutkový závěr.

40. Ing. [jméno FO] jako zmocněnec žalované uzavřel s [jméno FO] smlouvu o spolupráci, v jejímž rámci jej pověřil přípravou, rozvojem a podporou prodeje drogistického zboží v rámci projektu [Anonymizováno], zejména v souvislosti s přípravou a provozem e-shopu s drogistickým zbožím. [jméno FO] nebyl oprávněn uzavírat za žalovanou jakékoliv smlouvy, činit jejím jménem objednávky zboží či služeb, akceptovat nabídky třetích osob ani ji jinak právně zavazovat, což vzal podpisem smlouvy na vědomí. [jméno FO] následně jednal s žalující společností, za kterou jednal zjm. [jméno FO], ukázal mu v provozovně Na Hrázi zboží, dále jednali o podmínkách propagace e-shopu žalované s drogistickým zbožím dováženým z Turecka, konkrétně o marketingových a jiných obdobných reklamních službách v rámci online médií. Žalobkyně zaslala k rukám [jméno FO] nacenění služeb. [jméno FO] např. s cenou za propagaci na sociálních sítích projevil nesouhlas. Na zaslaný návrh písemné smlouvy ze strany žalující [jméno FO] nereagoval, přičemž žalobkyně při zaslání návrhu uvedla, že neví, kdo za žalovanou bude smlouvu podepisovat. [jméno FO] následně prostřednictvím emailu sdělil žalobkyni, že mohou začít. Výslovně jim však ústně sdělil, že nemá oprávnění za žalovanou uzavírat smlouvy a že by jakoukoliv smlouvu podepisovalo vedení. Žalobkyně začala v říjnu 2023 provádět propagaci webových stránek na platformách Google, Seznam, Facebook, Instagram. [jméno FO] za měsíce říjen, listopad, prosinec 2023 a leden 2024 zaslal [jméno FO] reporting a fakturu, [jméno FO] s výsledky spokojen nebyl. Následně žalobkyni sdělil, že s ní ukončuje spolupráci, fakturaci probere s vedením. Žalobkyně posléze zaslala poštou na adresu sídla žalované výzvu k zaplacení faktur a následně 4. 4. 2024 předžalobní výzvu. Předtím byly faktury zasílány pouze emailem k rukám [jméno FO], se kterým žalovaná následně ukončila spolupráci. Vedení žalované, konkrétně Ing. [jméno FO] ani předsedkyně správní rady [jméno FO] o žádné smlouvě ani fakturách nevěděli, [jméno FO] je neinformoval. Teprve po doručení předžalobní výzvy počátkem dubna 2024 byly ze strany žalující doručeny žalované i faktury. Následně 15. 5. 2024 byla podána žaloba, žalovaná ve vyjádření k ní rozporovala především existenci jakéhokoliv vzájemného smluvního ujednání a namítla vůči žalobkyni, že [jméno FO] není osobou oprávněnou za žalovanou jednat, uzavírat smlouvy, přijímat nabídky, vystavovat objednávky.

41. Při hodnocení provedených důkazů soud vycházel především z výslechu svědka [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], které si v podstatném obsahu neodporovaly.

42. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

43. Dle § 446 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

44. Dle § 1735 o. z. nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.

45. Dle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

46. Dle § 1740 odst. 2 o. z. projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy.

47. Dle § 430 odst. 1 o. z., pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

48. Dle § 430 odst. 2 o. z. podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.

49. Dle § 431 o. z., překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.

50. Ke vzniku smluvního závazku je třeba, aby nabídka byla přijata. Její adresát (oblát) s ní musí projevit souhlas. Tento souhlas musí být zásadně učiněn aktivním jednáním adresáta nabídky, v požadované formě, včas a bez obsahových odchylek. Ke vzniku smlouvy vede pouze takové přijetí (akceptace), které je provedeno k tomu způsobilou osobou. Jde především o osobu, které je nabídka výslovně určena (výslovný adresát nabídky). Tak tomu bude zcela pravidelně. Akceptaci nemůže bez dalšího provést jiná osoba jen proto, že jde o osobu náležející do stejného seskupení (např. koncernu). Příjemce ale nepochybně může pro přijetí využít zástupce. Přijetí je třeba zásadně učinit určitým právním jednáním. Musí být možno z nějakého – pro navrhovatele seznatelného – projevu jednoznačně usoudit, že příjemce chce být obsahem nabídky vázán. Takový projev vůle může být výslovný, ať již písemný, anebo ústní (např. i pouhé vyřčení odpovědi „ano“, „beru“, „platí“ apod.). Může být i konkludentní. Výjimečně může být nabídka přijata nečinností či mlčením. Zásadně se pro uzavření smlouvy vyžaduje dosažení úplného konsenzu, tedy naprosté obsahové shody nabídky s přijetím. Na rozdíl od formulačních odchylek, obsahové odchylky znemožňují zásadně účinky úkonu jako přijetí. Odmítnutím (a tedy zánikem původní nabídky dle § 1739 odst. 1) nebudou takové projevy, ze kterých je zřejmé, že původní návrh je i nadále posuzován; stejně tak nebudou odmítnutím pouhé dotazy typu: „nemohli byste 20 % slevit?“, či sdělení „cena nám připadá příliš vysoká“ (obdobně Hulmák 2008 s. 106). Nepůjde ale zároveň prozatím ani o přijetí; jde o komunikaci stran v probíhajícím smlouvání (srovnej Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k § 1740). 51. § 430 odst. 1 o. z. týkající se zastoupení na základě pověření při provozu závodu upravuje specifický případ zastoupení podnikatele, a to zastoupení při provozu jeho obchodního závodu na základě pověření. Jde o zastoupení na pomezí mezi zákonným zastoupením a smluvním zastoupením. Pověření určitou činností při provozu obchodního závodu nemá zákonem stanovený obsah ani formu. Může být učiněno i ústně, nebo může např. vyplývat z vymezení pracovní náplně ve vnitřních organizačních předpisech podnikatele (viz např. NS 23 Cdo 43/2017, 23 Cdo 41/2011, 23 Cdo 2223/2009, 32 Cdo 1161/2008, 32 Odo 31/2005, 32 Odo 328/2004). Zastoupení na základě pověření určitou činností je třeba odlišovat od smluvního zmocnění založeného např. smlouvou mandátní (příkazní) či smlouvou o obchodním zastoupení, u kterých zástupčí oprávnění vzniká na základě plné moci (viz např. NS 23 Cdo 635/2008). To, zda určité jednání představuje jednání, ke kterému při dané činnosti obvykle dochází, vyžaduje vždy posouzení konkrétního případu. Rozhodující je přitom objektivní obvyklost, nikoliv to, zda např. z interních předpisů podnikatele vyplývá, jaká konkrétní právní jednání může daná osoba za podnikatele činit (srovnej Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k § 430 o. z.).

52. Dle historického a teleologického výkladu se pravidlo obsažené v § 431 vztahuje pouze na zástupce uvedené v § 430 odst. 1 (NS 27 Cdo 4593/2017) a Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k § 431 o. z.).

53. Překročení zástupčího oprávnění pro smluvní zastoupení se řídí speciálním § 446, který stanoví odchylná, pro třetí osobu výhodnější a pro zastoupeného méně výhodná, pravidla (Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k § 440 o. z.).

54. Závěr soudu o neuzavření smlouvy s konkrétním plněním a dohodou o ceně a osobou oprávněnou za žalovanou jednat 55. Soud dospěl v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními a citovanou judikaturou a komentářovou literaturou k závěru, že žaloba není důvodná. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím [jméno FO] jednala s [jméno FO] o propagaci drogistického zboží (projektu [Anonymizováno]). Žalobkyně si byla vědoma toho, že [jméno FO] není statutárním zástupcem žalované. Tuto skutečnost si žalobkyně uvědomovala, neboť zaslala k rukám [jméno FO] návrh smlouvy, ve které nebyla vyplněna u žalované osoba oprávněná za ni jednat a sama žalující tuto skutečnost v emailu zdůraznila. Soud rovněž má za prokázané výpovědí [jméno FO], že opakovaně sděloval žalobkyni, že není osobou, se kterou by se měla uzavírat předmětná smlouva. Z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že žalobkyně a [jméno FO] se ani neshodli na podstatném obsahu smlouvy, a to ceně plnění, když zejména z emailu [jméno FO] ze dne 12. 10. 2023 vyplývá, že cena za propagaci na sociálních sítích se mu zdá vysoká, přičemž tento email zaslal až téměř 3 týdny poté, co byl ze strany žalobkyně zaslán písemný návrh smlouvy a poté, co sdělil žalobkyni, že „mohou začít“. Soud má za to, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva v konkrétní podobě a že by se strany shodly jak na věcném obsahu plnění ze strany žalující, tak že by se shodly zejména na ceně plnění. Pokud pak dovozuje akceptaci nabídky z emailu [jméno FO] ze dne 29. 9. 2023 a z jeho poskytnutí přístupových údajů do systému žalované, uvádí soud, že ani z tohoto emailu nelze dovozovat uzavření konkrétní smlouvy a sjednání konkrétních plnění a shodu na ceně plnění. Především zůstává spornou skutečnost, jakým způsobem měla být navázána případná odměna za poskytnuté služby, když [jméno FO] uváděl, že tato měla být poskytnuta na základě PNO ukazatele, tedy dosažení konkrétních cílů, nikoliv již za činnost jako takovou. [jméno FO] dále uvedl, že se nejdříve dohodla jakási pilotní fáze. Tuto skutečnost ostatně potvrdil i svědek [jméno FO], který výslovně uvedl: „Na začátku my jsme to skutečně namysleli jako jakýsi pilot, který tedy říjen, listopad, prosinec po třech měsících skončil.“ Svědek [jméno FO] dále uvedl, že teprve poté, co by se „žalobkyně předvedla“, tak by byla uzavírána konkrétní smlouva a ta by musela být uzavřena (podepsána) a odsouhlasena vedením žalované.

56. Sama žalobkyně pak dle závěru soudu nezachovala potřebnou míru obezřetnosti, kterou od ní jako podnikatele lze vyžadovat s odkazem na § 4 o. z, když započala s prováděním propagační, reklamní a marketingové činnosti, aniž měla uzavřenou konkrétní (písemnou) smlouvu, nevyčkala podepsání konkrétní smlouvy s konkrétním oceněním jí prováděných služeb ze strany oprávněných zástupců žalované, ačkoliv věděla, že osoba, s níž jednají, není oprávněným statutárním zástupcem žalované. Žalobkyně spoléhala na to, že osoba označená v patičce emailu jako manažer, je osobou oprávněnou jednat za žalovanou, zavazovat ji, podepsat s ní smlouvu, aniž tuto skutečnost blížeji ověřovala či se alespoň pokusila kontaktovat statutárního zástupce žalované zapsaného v obchodním rejstříku, a aniž věnovala potřebnou pečlivost otázce, zda se strany shodují rovněž na podstatném obsahu smlouvy (co do rozsahu plnění, tak co do ceny za služby).

57. Na daný vztah nelze aplikovat § 431 o. z. a § 430 o. z., jak argumentovala žalobkyně. § 430 o. z. se vztahuje na zastoupení podnikatele, a to zastoupení při provozu jeho obchodního závodu na základě pověření. Především musí jít o osobu, která je pověřena určitou činností. V dané věci však nebyl pan [jméno FO] pověřen funkcí obchodního ředitele, jak uvádí žalobkyně, k tomuto tvrzení ostatně žalobkyně nedoložila žádný důkaz. Z provedeného dokazování pouze vyplývá, že se v jednom z emailů [jméno FO] prezentoval jako manažer, z žádného jiného jednání či důkazu nevyplývá, že by bylo možné dovozovat, že je oprávněnou osobou jednat za žalovanou, přijímat a podepisovat nabídky žalující, objednávat služby v rozsahu 500 000 Kč a zejména ne skutečnost, že by se jednalo o obchodního ředitele žalované, který disponuje výkonnou funkcí.

58. Strana žalující přitom připustila, že návrh smlouvy zasílala žalované k podpisu, přičemž si byla vědoma, že ani pan [jméno FO], ani pan [jméno FO] nejsou statutárními zástupci žalované. Muselo jí tak být evidentně zřejmé, že ani pan [jméno FO], ani pan [jméno FO] takovými osobami nejsou. Navíc vyplynulo z výslechu svědka [jméno FO] výslovně, že několikrát upozorňoval žalobkyni na skutečnost, že není oprávněn zastupovat žalovanou při podpisu smlouvy, tedy že smlouvu musí uzavřít statutární zástupce. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že jemu návrh smlouvy nebyl zasílán a o povaze uzavření či neuzavření smluvního vztahu nic nevěděl, resp. věděl, že uzavřena nebyla. Argument žalobkyně, že samozřejmě věděla, že ani pan [jméno FO], ani pan [jméno FO] nejsou osobami oprávněnými jednat za žalovanou, ale že v důsledku jejich jednání (i přes neakceptaci písemného návrhu na uzavření smlouvy) mohla usoudit, že nabídka byla přijata osobami k tomu oprávněnými, soud nepřisvědčil. Ani konkludentní uzavření smlouvy by z jednání pana [jméno FO] (a už vůbec ne pana [jméno FO]) nebylo možno dovodit. V této souvislosti se soud přiklání k argumentaci žalované, že předmětné e-maily nemají povahu „zdání oprávnění uzavírat smlouvu.“ Konkrétní e-mail „Start kampaně“ ze dne 29. 9. 2023 obsahuje pouze provozní souhlas („můžete začít“) a pokyn, aby byl e-mail [jméno FO] přidán do Google účtu. Neobsahuje žádný projev vůle uzavřít smlouvu, akceptaci cenové nabídky, identifikaci ceny ani režimu odměny. Uvedený e-mail nelze považovat za konkludentní uzavření smlouvy ani předpoklad na straně žalující, že vedení žalované s nabídkou vyjádřilo souhlas. Tento email ani nemůže založit ospravedlnitelné zdání oprávnění zavázat žalovanou k plnění téměř 500 000 Kč, jak se brání strana žalovaná.

59. Na danou věc pak nelze aplikovat ani § 430 odst. 2 o. z. tedy že by byla uzavírána smlouva v provozovně žalované. Ani tomuto argumentu nelze přisvědčit, neboť nebylo určeno konkrétní místo, kde mělo právní jednání (uzavření smlouvy) být učiněno, k uzavření smlouvy v provozovně žalované nedošlo, když v provozovně žalované se pouze konala na základě provedeného dokazování první schůzka, kde bylo žalobkyni prezentováno drogistické zboží, k uzavření kontraktu však nedošlo (viz NS 32 Cdo 3178/2017).

60. Lze tak uzavřít, že § 431 o. z. nelze na daný vztah aplikovat, neboť 1) jednak nebylo prokázáno, že by osoba, se kterou žalobkyně jednala, byla pověřena určitou činností při provozu obchodního závodu, tedy uzavíráním smluv za žalovanou, neboť pozice pana [jméno FO] v rámci žalované nebyla takového charakteru, aby umožňovala za žalovanou uzavírat smlouvy v rozsahu až 500 000 Kč (např. obchodní ředitel celé skupiny či žalované), navíc [jméno FO] dle provedeného dokazování žalobkyni na své omezení při uzavírání smlouvy výslovně upozorňoval; 2) k právnímu jednání nedošlo v provozovně žalované (§ 430 odst. 2 o. z.). Jak již soud výše uvedl, § 431 o. z. pro překročení zástupčího oprávnění podnikatele se přitom vztahuje pouze na zástupce uvedené v § 430 odst. 1 o. z. (NS 27 Cdo 4593/2017).

61. I pokud by soud akceptoval, že byla s panem [jméno FO] uzavřena konkrétní smlouva, kterou zaslala žalobkyně panu [jméno FO], je nutno s odkazem na § 446 o. z. dovodit, že tato by nezavazovala žalovanou. Z judikatury plyne závěr, že důsledkem překročení plné moci nebo jednání za jiného bez plné moci nezpůsobuje neplatnost takového úkonu, nýbrž je jím pouze to, že zmocnitel není právním jednáním vázán (srovnej rozsudek NS sp. zn. Cdo 1600/2010 ze dne 17. 4. 2012).

62. Rozsah zástupčího oprávnění sice primárně vychází z dohody o zastoupení, ale současně dle § 441 odst. 2 o. z. rozsah zástupčího oprávnění má být uveden v plné moci. Pro vymezení rozsahu oprávnění zmocněnce jednat za zmocnitele je v pochybnostech rozhodující znění plné moci (NS 30 Cdo 1355/2015). Důkazní břemeno ohledně překročení zástupčího oprávnění nese zmocnitel. Zmocnitel bude vázaný v případě, že překročení zástupčího oprávnění schválí, ale také za situace, kdy, ač s excesem nesouhlasí, nevyjádří nesouhlas. Potom je schválení dáno nevyvratitelnou právní domněnkou. Právo namítat překročení zástupčího oprávnění svědčí pouze tomu, za něhož bylo jednáno (NS 29 Odo 1635/2005, 29 Cdo 3392/2016), nikoliv třetí osobě, se kterou bylo jednáno. Nesouhlas musí zmocnitel vyjádřit ve vztahu ke třetí osobě, se kterou zmocněnec jednal. Skutečnost, že nesouhlas byl zmocnitelem vůči třetí osobě relevantním způsobem vyjádřen a doručen, bude prokazovat zmocnitel. Zmocnitel také ve svém oznámení na nedostatek zmocnění musí poukázat dostatečně jasně a zřetelně. Předpokladem je rovněž, že se zmocnitel o překročení dozví. Tím počne běžet lhůta bez zbytečného odkladu pro oznámení nesouhlasu třetí osobě. Vyjádřením nesouhlasu za zákonem daných předpokladů nedojde k zneplatnění učiněného právního jednání, ale ke skutečnosti, že ten, za koho třetí osoba jednala, nebude z právního jednání vázán (NS 23 Cdo 1600/2010 a Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k § 446).

63. Aplikováno na poměry projednávané věci, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná, jakmile se o vystavených fakturách a překročení zástupčího oprávnění ze strany [jméno FO] dozvěděla, vyjádřila nesouhlas (jako zmocnitel) vůči žalobkyni relevantním způsobem bez zbytečného dokladu, a to v rámci vyjádření k žalobě. Důsledkem překročení plné moci nebo jednání za jiného bez plné moci nezpůsobuje neplatnost takového úkonu, nýbrž je jím pouze to, že zmocnitel není právním jednáním vázán, tj. práva a povinnosti mu z takového právního jednání nevzniknou (srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. Cdo 1600/2010 ze dne 17. 4. 2012).

64. Soud tedy uzavřel, že [jméno FO] nebyl osobou, která by dle § 430 o. z. byla pověřena určitou obvyklou činností, která by umožnila jednat za žalovanou. Z provedeného dokazování vyplynulo, že opakovaně upozornil žalobkyni, že není osobou, se kterou by měla být uzavírána smlouva o službách propagačních, marketingových a reklamních v online prostoru. Žalobkyně přesto započala s prováděním prací, aniž si ověřila 1) zda je [jméno FO] oprávněn jednat v této věci za žalovanou, 2) aniž měla shodu na ceně služeb, aniž 3) vyčkala podpisu smlouvy statutárními zástupci žalované. Faktury následně zasílala pouze k rukám [jméno FO]. Jedná se o případ, kdy dané jednání podnikatele (žalovanou) nezavazuje dle § 446 o. z., neboť žalovaná jednání [jméno FO] neschválila a svůj nesouhlas bez zbytečného dokladu vůči žalobkyni vyjádřila. Pokud by pak žalobkyně byla v dobré víře o tom, že zmocněnec jedná v rámci zástupčího oprávnění (což je diskutabilní, neboť [jméno FO] ji opakovaně upozorňoval na skutečnost, že není oprávněn uzavírat za žalovanou kontrakty), může na zmocněnci požadovat, aby splnil sám závazek, který přijal, nebo aby jí nahradil způsobenou škodu.

65. Soud proto žalobu zamítl ze všech výše uváděných důvodů, které shrnuje: 1) [jméno FO] neměl oprávnění zavazovat žalovanou, 2) žalobkyně si musela být vědoma, že formální závazek žalované má vzniknout až podpisem vedení, přičemž věděla, že [jméno FO] oprávněnou osobou k uzavírání smlouvy není, 3) žalobkyně jednoznačně neprokázala uzavření smlouvy a shodu na obsahu smlouvy a ceně služeb, jakož i podmínky pro úhradu odměny (z e-mailové komunikace i z výslechu svědků vyplývá spíše nastavení „pilotní/testovací“ spolupráce, což připustil i svědek [jméno FO]; 4) jednání osoby neoprávněné za žalovanou jednat a v důsledku toho závěr o neuzavření smlouvy jak výslovně, tak konkludentně, 5) přičemž žalovaná bez zbytečného odkladu překročení oprávnění jednat za žalovanou vůči žalobkyni namítla. Jednání pana [jméno FO] tedy žalovanou nezavazuje.

66. Hodnocením případně dalších v řízení provedených důkazů se soud již nezabýval, neboť na jeho rozhodnutí již neměly vliv.

67. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle§ 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). V řízení úspěšná žalovaná by měla právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalobkyni. Žalovaná se však práva na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni vzdala. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení