11 C 199/2021-160

Rubrum

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Nitkou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [jméno] [celé jméno žalobce] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): Žalovaná, [země] – [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ SPÚ“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu: -) parc. [číslo] v k. ú. Třitce u [obec], -) parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], -) parc. [číslo] v k. ú. [obec], -) parc. [číslo] v k. ú. [obec], -) parc. [číslo] v k. ú. [obec], -) parc. [číslo] v k. ú. [obec] a -) parc. [číslo] v k. ú. [obec]. 1) Žalobce, [celé jméno žalobce], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalobce], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě. 2) Žalobce má na základě Rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne 26.5.1999, [číslo jednací] ze dne 26.5.1999, ve znění oznámení o opravě písařské chyby [číslo jednací] ze dne 25.6.1999, [číslo jednací] ze dne 24.11.1999, [číslo jednací] ze dne 13.10.2000, [číslo jednací] ze dne 23.3.2001, [číslo jednací] ze dne 28.5.2002, Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne 28.11.2003, [číslo jednací] ze dne 1.4.2004, [číslo jednací] ze dne 26.8.2008, [číslo jednací] ze dne 13.8.2010, [číslo jednací] ze dne 24.7.2012, [číslo jednací] ze dne 26.7.2012, Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy] ze dne 25.9.2013, [číslo jednací] ze dne 29.10.2013, [číslo jednací] ze dne 13.4.2016, [číslo jednací] ze dne 13.4.2016, [číslo jednací] ze dne 18.4.2016, [číslo jednací] ze dne 19.4.2016, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobce v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. 3) Žalovaná k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobci pozemky: -) parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec], -) parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] dle geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ([číslo]), který je přílohou tohoto rozsudku a nedílnou součástí tohoto výroku, -) parc. [číslo] v k. ú. [obec], -) parc. [číslo] v k. ú. [obec], -) parc. [číslo] v k. ú. [obec], -) parc. [číslo] v k. ú. [obec] a -) parc. [číslo] v k. ú. [obec]. a žalobce tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se obrátil dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž se domáhal (po částečném vyloučení k samostatnému projednání ohledně pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] všechny v k. ú. Podbořánky usnesením zdejšího soudu ze dne ze dne 12. 8. 2020, č. j. [číslo jednací]) nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu ve výroku specifikovaných pozemků s odůvodněním, že je oprávněnou osobou dle § 4 odst. 4 zákona o půdě, neboť rozhodnutími uvedenými ve výroku I, druhém odstavci, bodě 2 tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o restitučních nárocích žalobce, respektive jeho právního předchůdce Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného dne [datum], tak, že tito nejsou vlastníky v nich vymezených odňatých pozemků v [katastrální uzemí]. Dle žalobce činí výše restitučního nároku rodiny žalobce dle uvedených rozhodnutí celkem částku [částka], z čehož na žalobce jako dědice poloviny restitučních nároků po Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] připadá celkem z celkových restitučních nároků rodiny žalobce, tedy [částka]. Dle žalobce bylo při ocenění pozemků třeba v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu posoudit část pozemků odňatých v roce 1952 a 1954 jako stavební, neboť se jednalo o pozemky určené k zastavění na základě tehdy platné územně plánovací dokumentace z 30. let 20. století, přičemž jako stavební měl být oceněn též pozemek PK 752 odňatý v roce 1969, jenž byl určen k zastavění směrným územním plánem, byl odňat za účelem výstavby, v době odnětí bylo již vydáno rozhodnutí o umístění stavby a stavba se později realizovala. Žalobce má za to, že žalovaná vůči němu postupuje liknavě a svévolně, když zejména v rozporu s aktuální judikaturou odmítá přecenit restituční nárok žalobce, který eviduje v nesrovnatelně nižší výši (žalovaná oceňuje nárok žalobce v současné výši toliko v částce [částka]), čímž mu znemožnila efektivní účast ve veřejných nabídkách a žalobce je nucen vynaložit značné úsilí a náklady na doložení skutečné výše svého nároku. Poukázal též na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. [spisová značka] O liknavosti žalované svědčí dle žalobce rovněž skutečnost, že o vydání či nevydání odňatých pozemků žalobce bylo rozhodováno po dobu více než 25 let, přičemž o podstatné části restitučního nároku bylo rozhodnuto až v roce 2016. Dále uvedl, že žalovaná upřednostňovala úplatné převody dle § 7 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, nenabízela dostatek pozemků, počet nabízených pozemků klesá a kvalita pozemků zařazovaných do veřejných nabídek je nízká, kdy se jedná zpravidla o pozemky malých výměr, nevyužitelného tvaru, bez přístupu či zatížené nájmem. Projev svévole vůči restituentům pak dle žalobce dokládá též pokus žalované převést pozemek parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] na [územní celek] v situaci, kdy se jeho vydání jako náhradního pozemku domáhá u soudu on a sestřenice [jméno] [příjmení], která je rovněž oprávněnou osobou na základě shora uvedených rozhodnutí, a převod pozemku vedeného ve starší evidenci jako pozemek PK [anonymizováno], v nové evidenci veden jako pozemek p. [číslo] v katastrálním území Malešice, obec Praha, kdy je žalované žádost o navrácení tohoto pozemku známa již od roku 1992, přičemž žalovaná převedla pozemek v roce 1993 na třetí osobu, která následně tento pozemek zastavěla. Na základě toho žalovaná v roce 2016 rozhodla, že pozemek žalobci nelze vydat, neboť tento jest zastavěn. Dále žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce se účastnil veřejných nabídek, v nichž nebyl až na výjimky úspěšný. Žalobce se ani nemohl více účastnit ve veřejných nabídkách, když žalovaná stále sporuje výši žalobcova nároku, kdy žalovaná uznaná pouze zlomek nároků (v řádech jednotek procent) z celkového nároku žalobce, a tedy by se žalobce ani nemohl domáhat pozemků postupem účasti ve veřejných nabídkách. Žalobce vzhledem k výše uvedenému s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] považuje tuto žalobu za jediný prostředek, jímž se může domoci vypořádání svého restitučního nároku. Dle žalobce převodu náhradních pozemků ve vlastnictví žalované, které si žalobce vybral, nic nebrání a jejich hodnota nepřevyšuje jeho restituční nárok.

2. Ve vztahu k náhradním pozemkům uvedených v bodu 1. tohoto rozsudku, je již řízení pravomocně skončeno, a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2021, č. j. [číslo jednací], a který nabyl právní moci dne [datum]. V původní žalobě se žalobce též domáhal vydání pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] všechny v k. ú. Podbořánky, přičemž řízení o tomto nároku bylo vyloučeno usnesením ze dne 12. 8. 2020, č. j. [číslo jednací] k samostatnému řízení a přerušeno do skončení řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

3. Následně žalobce rozšířil okruh náhradních pozemků, u kterých se na žalované domáhá nahrazení projevu vůle, a to konkrétně ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] dle geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ([číslo]), parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] vše v k. ú. [obec]. Přičemž u těchto pozemků nebyla splněna podmínka pro přerušení řízení ve smyslu usnesení ze dne 12. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], pročež soud rozhodl o vyloučení nově požadovaných pozemku k samostatnému řízení a pokračování v řízení usnesením ze dne 11. 11. 2021, č. j. [číslo jednací].

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Připustila, že žalobce je oprávněnou osobou na základě shora uvedených rozhodnutí, avšak nesouhlasila s oceněním restitučního nároku žalobce, jehož výše činí dle žalované pouze [částka], přičemž zejména namítala, že nebyly splněny výjimečné podmínky pro uzavření smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků mimo proces veřejných nabídek. Tvrdila, že ve veřejných nabídkách byl nabízen dostatek adekvátních pozemků. Převaha pozemků nabízených dle zákona č. 95/1999 Sb. oproti veřejným nabídkám dle zákona o půdě byla důsledkem odlišného vymezení pozemků zařaditelných do těchto nabídek, kdy do bezúplatných nabídek se prioritně zařazovaly pozemky v intravilánu a do úplatných pozemky v extravilánu, přičemž i oprávněné osoby dle zákona o půdě se mohly účastnit nabídek dle § 7 zákona č. 95/1999 Sb., u nichž se restituční nárok započítával na kupní cenu. Dále namítala, že žalobce se nezúčastnil žádné veřejné nabídky, ačkoli jeho otec se nabídek zúčastnil a v jedné z nich dne získal osm pozemků v katastrálním území [anonymizováno] v okrese [obec]. Žalobce a jeho právní předchůdce se mohli domoci převodu adekvátních pozemků postupně tak, jak bylo rozhodováno o vydání či nevydání odňatých pozemků rozhodováno. Dle žalované byla nabídka náhradních pozemků adekvátní nejen v měřítku celé České republiky, ale též v hlavním městě [obec] a okolí. Ani pokud by byl požadavek na přecenění nároku důvodný, nepředstavuje nepřecenění překážku v účasti žalobce na veřejných nabídkách. Žalovaná nesouhlasila s žalobcovým oceněním restitučního nároku namítajíc, že pozemky odňaté výkupním výměrem ze dne [datum], jakož i výměrem ze dne [datum], nebyly odňaty za účelem zastavění, nýbrž za účelem kolektivního zemědělského hospodaření, a jejich určení k zastavění územně plánovací dokumentací samo o sobě nepostačuje k tomu, aby je bylo možné ocenit jako pozemky stavební. Nadto platnou územně plánovací dokumentací byl dle žalované pouze přehledný regulační a zastavovací plán pro část území [obec] XIII s přilehlými částmi [obec] z roku 1938, který byl schválený ministerstvem veřejných prací, nikoli návrh regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XI s přilehlými částmi [obec] z roku 1938. Dále namítala, že k zastavění pozemků nedošlo bezprostředně po jejich přechodu na stát a pozdější výstavba nebyla realizována dle územně plánovací dokumentace z roku 1938, kdy pozemky určené územně plánovací dokumentací k zastavění rodinnými domy byly zastavěny panelovými domy. Ve vztahu k pozemku PK 752 s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016 sp. zn. [spisová značka] namítala, že k závěru o stavební povaze nepostačuje určení k zastavění směrným územním plánem. Žalovaná také namítá nicotnost tzv. severního regulačního plánu, kdy pro předmětné území pražských [část obce] byly zpracovány v 30. letech 20. století dva návrhy zastavovacích a regulačních plánů: severní regulační plán (regulační plán pro část území [obec] XI) neschválený státní regulační komisí a nepotvrzený ministerstvem veřejných prací a jižní regulační plán (regulační plán pro část území [obec] XIII) schválený státní regulační komisí a potvrzený ministerstvem veřejných prací. [ulice] regulační plán podle žalované nenabyl platnosti, ale nenabyl ani existence; nebyl dokončen (vyhotoven; nevzniknutí, nedosažení perfekce), zůstal pouze v rovině návrhu; je jako nepodepsané správní rozhodnutí, je to nepodepsaný správní akt – není podepsán (schválen) za Státní regulační komisi pro Prahu a okolí, přičemž poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. [spisová značka]. Dle žalované cena pozemků, jejichž převodu se žalobce domáhá, přesahuje výši restitučního nároku žalobce, který s ohledem na ocenění žalované a na dosud přiznané náhradní pozemky z ostatních soudních řízení byl již dalece přečerpán.

5. K nově požadovaným pozemkům žalovaná uvedla následující. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]: Žalovaný tímto tvrdí, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] je na žalobce nepřevoditelný, neboť spadá mezi„ zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné“ dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Část pozemku parc. [číslo] je totiž zastavěna veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury, a sice místní komunikací, což žalovaný dokládá ortofotomapou pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a sdělením obce Třtice ze dne [datum]. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] Žalovaný tímto tvrdí, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] je na žalobce nepřevoditelný, neboť spadá mezi„ zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné“ dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (pozn. zvýraznění části textu přidáno). Jedná se o následující veřejně prospěšné stavby. Jedna část pozemku je určena k zastavění stavbou dopravní infrastruktury (komunikací) a druhá část stavbou občanské vybavenosti (stavbou sociálního zařízení, domova pro seniory). Žalovaná též odkázala na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]. U pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] pak žalovaná odkázala na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde překážkou bránící v převodu na žalobce je tzv. lepší právo jiných oprávněných osob rovněž žalujících o převod tohoto pozemku.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

7. Níže uvedenými rozhodnutími Pozemkového úřadu [stát. instituce] bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že oprávněné osoby, jimiž jsou podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], a Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], každý ideální polovinou, nejsou vlastníky v nich uvedených nemovitostí v katastrálním území Malešice, a to: -) rozhodnutím spisové značky PÚ [číslo] ze dne [datum] dle pozemkového katastru (dále též jen„ PK“) části pozemku parcelní [číslo] o výměře 18 310 m2 (dle katastru nemovitostí /dále též jen„ KN“ / parcelní čísla [číslo], [číslo] a [číslo]), -) rozhodnutím spisové značky PÚ [číslo] ze dne [datum] ve znění oznámení o opravě písařské chyby PÚ [číslo] ze dne [datum] dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 104 m2 (dle KN parcelní [číslo] část [číslo] a [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 149 m2 (dle KN parcelní [číslo] části [číslo], [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 998 m2, později přečíslovaného na [číslo] (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a celá [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 475 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo] a [číslo]), -) rozhodnutím spisové značky PÚ [číslo] ze dne [datum] dle PK pozemku parcelní [osobní údaje žalobce] [číslo] o výměře 5 983 m2 (dle KN část parcelního čísla [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 8 265 m2 (dle KN část parcelního čísla [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 6 485 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 19 301 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo] a [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 794 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]), -) rozhodnutím spisové značky PÚ [číslo] ze dne [datum] dle PK části pozemku 752 o výměře 2 072 m2, rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 23. 3. 2001 dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 072 m2 a dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 421 m2 (dle KN celá parcelní čísla [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a část parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]), -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 28. 5. 2002 dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 10 786 m2 (viz citovaná rozhodnutí).

8. Níže uvedenými rozhodnutími Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že oprávněné osoby, jimiž jsou podle § 4 odst. 1 a § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], a Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], každý ideální polovinou, nejsou vlastníky v nich uvedených nemovitostí v katastrálním území Malešice, a to: -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 28. 11. 2003 dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 3 702 m2, dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 741 m2, dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 703 m2, dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 296 m2 a dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 265 m2, -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 1. 4. 2004 ve znění opravného rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 26. 7. 2012 dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 7 451 m2 (dle KN parcelní čísla [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 132 m2 (dle KN parcelní [číslo] části parcelních čísel [číslo] a [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 5 443 m2 (dle KN parcelní [číslo] části parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 3 914 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]) o výměře 5 894 m2 (viz citovaná rozhodnutí).

9. Níže uvedenými rozhodnutími Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že oprávněná osoba, kterou je dle § 4 odst. 1 a § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], ideální polovinou, a dědici oprávněné osoby, kterými jsou dle § 4 odst. 1 a § 4 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 4 odst. 4 zákona o půdě [obec] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], a žalobce, každý ideální čtvrtinou, nejsou vlastníky v nich specifikovaných nemovitostí v katastrálním území Malešice, a to: -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 26. 8. 2008 dle KN pozemku parcelní [číslo] o výměře 10 310 m2 (dle PK části pozemků parcelní [číslo]), dle KN pozemku parcelní [číslo] o výměře 6 857 m2 (dle PK část parcelního čísla 752), dle KN pozemku parcelní [číslo] o výměře 91 m2 (dle PK část parcelního čísla 752), dle KN pozemku parcelní [číslo] o výměře 765 m2 (dle PK části pozemků parcelní [číslo]), -) rozhodnutím č. j. PÚ 292/91/4 ze dne 13. 8. 2010 dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 084 m2 (dle KN parcelní [číslo] části parcelních čísel [osobní údaje žalobce] [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]), -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 24. 7. 2012 dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 11.579 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo] a [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] (dle KN část parcelního čísla [číslo]) o výměře 16 m2 (viz citovaná rozhodnutí).

10. Níže uvedenými rozhodnutími Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že oprávněná osoba, kterou je podle § 4 odst. 1 a § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], ideální polovinou, a dědici oprávněné osoby, kterými jsou dle § 4 odst. 1 a § 4 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 4 odst. 4 zákona o půdě [obec] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], a žalobce, každý ideální čtvrtinou, nejsou vlastníky v nich specifikovaných nemovitostí v katastrálním území Malešice, a to: -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 25. 9. 2013 dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 732 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] (dle KN části pozemků parcelní [číslo] celé [číslo] a [číslo]) o výměře 3 200 m2, -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 29. 10. 2013 dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 490 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] (dle KN části pozemků parcelní [číslo]) o výměře 615 m2 (viz citovaná rozhodnutí).

11. Dále bylo v roce 2016 níže uvedenými rozhodnutími Státního pozemkového úřadu – [anonymizováno] pozemkového [anonymizováno 5 slov] rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že dědici oprávněných osob, jimiž jsou podle § 4 odst. 4 zákona o půdě [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], ideální polovinou, a [obec] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], a žalobce, každý ideální čtvrtinou, nejsou vlastníky v nich specifikovaných nemovitostí v katastrálním území Malešice, a to: -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 13. 4. 2016 dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 117 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 787 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]), -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 13. 4. 2016 dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 308 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 17 505 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 908 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 836 m2 (dle KN pozemek parcelní [číslo] části pozemků parcelní [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 8 697 m2 (dle KN pozemky parcelní [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 3 012 m2 (dle KN části pozemku parcelní [číslo]) a dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 7 023 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo] pozemky parcelní [číslo]), -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 18. 4. 2016 dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 834 m2 (dle KN část pozemku parcelní [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 6 348 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo] část [číslo], část [číslo] a pozemky parcelní [číslo]), -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 19. 4. 2016 dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 727 m2 (dle KN část pozemků parcelní [číslo] pozemky parcelní [číslo], [číslo] a [číslo]) a -) rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 27. 4. 2016 dle PK části pozemku parcelní [číslo] (dle KN pozemky parcelní [číslo]) o výměře 9 096 m2.

12. Z uvedených rozhodnutí dále vyplývá, že právní předchůdce žalobce jako oprávněná osoba podle zákona o půdě uplatnil restituční nárok na vydání odňatých pozemků dne [datum]. Dle citovaných rozhodnutí shora uvedené pozemky, respektive jejich části, nebylo možné vydat z důvodu existence překážek uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Bylo proto rozhodnuto, že oprávněným osobám, resp. jejich dědicům, přísluší náhrada v podobě nároku na vydání náhradního pozemku, případně finanční náhrada.

13. Usnesením [název soudu] ze dne 16. 5. 2012, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byla ve věci dodatečného projednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum], zemřelém [datum], schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle níž žalobce jako dědic ze zákona v první dědické skupině nabyl polovinu restitučního nároku vedeného u Pozemkového fondu České republiky dle zákona o půdě za nevydané pozemky.

14. Výměrem Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum] bylo dle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, rozhodnuto tak, že stát vykupuje mimo jiné ideální polovinu pozemků v [katastrální uzemí] číslo katastru 347, 616, 623, 675,694, 706, 724, 736, 747, 749, 751, 752, 757, 763, 836, 858, 863 a 906 ve vlastnictví [jméno] [příjmení], a dále ideální [číslo] pozemků v katastrálním území Malešice, vlastnicky připsaných [jméno] [příjmení] ideální polovinou a [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] po ideální čtvrtině, číslo katastru 618, 619, 687, 695, 838, 867, 870 a 872. O náhradě za vykoupenou půdu mělo být rozhodnuto samostatně (Výměr Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne 6. 5. 1952 zn. [číslo] XI/17-49). Výměr ze dne [datum] byl následně zrušen výměrem Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum], jímž bylo dle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, rozhodnuto o výkupu mimo jiné pozemků v katastrálním území Malešice číslo katastru 347, 616, 623, 675, 694, 706, 724, 736, 747, 749, 751, 757, 763, 836, 858, 863, 864, 865 a 871, vše vedené jako role, z vlastnictví [jméno] [příjmení] a z pozůstalosti po [jméno] [příjmení] po ideální polovině, a dále o výkupu pozemků číslo katastru 618, 687, 695, 838, 870 a 872 rovněž vedených jako role z vlastnictví [jméno] [příjmení] v rozsahu ideální poloviny a z vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] po ideální čtvrtině. O náhradě za vykoupenou půdu mělo být rozhodnuto samostatně (Výměr Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum] zn. [číslo] [číslo]). Administrativním nedopatřením nebyl uveden mezi vykupovanými pozemky ve výměru ze dne [datum] pozemek číslo katastru 619, zahrada, jenž byl doplněn dne [datum] (rozhodnutí Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum]).

15. V době odnětí uvedených pozemků bylo území regulováno, pokud jde o pozemky PK 747, 749, 751 v katastrálním území Malešice, přehledným regulačním a zastavovacím plánem pro část území [obec] XIII ([část obce], [část obce] a [část obce]) mezi státní silnicí Černokosteleckou a tělesem státní dráhy, s přilehlými částmi [obec] XI – [část obce] a [část obce], měřítko 1: [číslo], Státní regulační komise pro Prahu a okolí, jenž byl vyložen od [datum] do [datum], potvrzen ministerstvem veřejných prací dne [datum] a je podepsán ministrem [jméno] [příjmení], na jehož základě byly uvedené pozemky určeny k zastavění průmyslovou výrobou (dále též„ jižní regulační plán“). Toto využití dokládají také zákresy v Mapě stopcen stavebních pozemků evidující výši cen stanovenou podle nařízení předsedy vlády [číslo] 1939 (Sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, detail dokumentu z internetových stránek IPR). Území, do něhož spadaly ostatní výše uvedené pozemky odňaté výměrem Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum] bylo v daném období regulováno„ Návrhem přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XI - ([část obce]) s přilehlými částmi [obec] IX - ([část obce]), [obec] XI - ([obec]) a [obec] XIII – ([část obce]), mezi státními silnicemi českobrodskou a černokosteleckou (resp. třídami [příjmení] a maršála Foche), východně od ulice Mladoňovi. Měřítko 1: [číslo]“ Státní regulační komise pro Prahu a okolí. Plán byl vyložen dne [datum], revers dokumentu archivovaného ve spisovně Institutu plánování a rozvoje nese nápis„ Nepotvrzen 1938“ (Sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, detail dokumentu z internetových stránek IPR), (dále též„ severní regulační plán“). Dle uvedeného návrhu byly pozemky PK 347, 616, 618, 619, 623, 836, 838, 858 a 864 v katastrálním území Malešice určeny k souvislému zastavění bytovými nebo rodinnými domy a komunikacemi, pozemek PK 763 byl určen k zastavění průmyslovou výrobou, pozemky PK 863, 865, 867, 870, 871, 872 a 906 v katastrálním území Malešice byly částečně určeny k zastavění průmyslovou výrobou. Uvedené využití potvrzují také zákresy v Mapě stopcen stavebních pozemků evidující výši cen stanovenou podle nařízení předsedy vlády [číslo] 1939. Pozemky PK 675, 687, 694, 695, 706, 724 a 736 v katastrálním území Malešice nebyly určeny k zastavění. Jiná dobově platná územně plánovací dokumentace k předmětným pozemkům není k datům [datum] a [datum] evidována (Sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy).

16. Státní regulační komise projednala 124 návrhů regulačních plánů, z nichž 70 bylo potvrzeno Ministerstvem veřejných prací a tím nabylo právní moci. Do roku 1939, kdy komise zanikla, se nepodařilo projednat plány pro všechna území (článek Historické regulační plány z internetových stránek Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy).

17. Ze zápisu sepsaného o stavební komisi konané dne [datum] v [obec], jejímž předmětem bylo povolení výstavby bytového domu v ulici Nad Vodovodem v [část obce], vyplývá, že uvedené území bylo v daném období regulováno potvrzeným přehledným plánem (Zápis sepsaný o stavební komisi), přičemž se jedná o území spadající do území regulovaného Návrhem přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XI s přilehlými částmi [obec] IX, [obec] XI a [obec] XIII (patrné mj. z grafického znázornění rozložení oceňovaných pozemků v příloze znaleckého posudku doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., č. znal. deníku [číslo] 2017 a zákresu ulic do Přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XI – ([část obce]) v příloze 4.6 dodatku [číslo] k uvedenému znaleckému posudku).

18. Ortofotografické letecké snímky zachycující výstavbu v letech 1945 a 1953 na území regulovaném oběma uvedenými přehlednými regulačními a zastavovacími plány (ortofotografické letecké snímky), shora uvedené odňaté pozemky nebyly k roku 1953 zastavěny (ortofotomapy ve Stavebně technické dokumentaci).

19. Směrný územní plán [obec] z roku 1955 určil oblast Malešického města jako nejkapacitnější pro soustředěnou bytovou výstavbu v I. etapě výstavby města. V roce 1958 byl [jméno] [příjmení] národního výboru předložen ke schválení program výstavby pro podrobný územní plán Malešického města s tím, že po jeho potvrzení Státním výborem pro výstavbu měl odbor výstavby zajistit urychlené dokončení návrhu podrobného územního plánu Malešického města. Dle Návrhu na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán Malešického města vypracovaného Odborem pro výstavbu rady Ústředního národního výboru datovaného [datum], opatřeném razítkem„ K schválení“, bylo, pokud jde o územní plány v řešené oblasti, území [část obce] a [část obce] rozestavěno podle plánu Státní regulační komise z roku 1938 s tím, že tento plán je dodnes platným regulačním plánem. Řešená oblast zahrnovala vzhledem k jejímu celkovému vymezení i konkrétně zmiňovaným ulicím a místům (např. [ulice], [ulice], [ulice], [ulice], [anonymizováno]) též území regulované přehledným regulačním a zastavovacím plánem pro část území [obec] XI s přilehlými částmi [obec] IX, [obec] XI a [obec] XIII. Uvádí se zde, že navrhované zastavění rodinnými domy je neekonomické a v rozporu se směrným plánem z roku 1955, který navrhuje na vhodných místech koncentrovanější vyšší zástavbu. Byla vypracována územní studie jako podklad pro urbanistickou soutěž a autoři nejvýše oceněného návrhu byli pověřeni vypracováním podrobného územního plánu. Navrhovalo se uložit odboru pro výstavbu, aby po potvrzení tohoto programu Státním výborem pro výstavbu zajistil urychlené dokončení návrhu podrobného územního plánu Malešického města (Návrh odboru výstavby rady ÚNV, viz též zákresu ulic do Přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XI – ([část obce]) v příloze 4.6 dodatku [číslo] ke znaleckému posudku doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., pokud jde o polohu ulic).

20. Pozemek dle PK parcelní [číslo] v katastrálním území Malešice byl vyvlastněn vyvlastňovacím rozhodnutím Odboru výstavby Obvodního národního výboru v [obec a číslo] ze dne [datum] na základě žádosti a ve prospěch Československého státu zastoupeného [anonymizováno] stavebních závodů [obec] z důvodu, že je pozemku třeba k uskutečnění průmyslové výstavby a komunikace, k uskutečnění státního plánu rozvoje národního hospodářství. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum] (rozhodnutí Odboru výstavby ONV v [obec a číslo] ze dne [datum]).

21. Dne [datum] bylo rozhodnuto k žádosti Autoopravny, podnik hl. m. [obec], ze dne [datum] Hospodářským odborem Obvodního národního výboru v [obec a číslo] o vyčlenění pozemků kat. [číslo] z plánu zemědělské výroby s platností od [datum] (rozhodnutí ze dne [datum] zn. [číslo] 1959 [číslo]).

22. Dne [datum] bylo Odborem územního plánování a architektury Národního výboru hlavního města Prahy vydáno rozhodnutí o umístění stavby servisu a opravy osobních automobilů v [obec a číslo] na pozemcích kat. [číslo] v katastrálním území Malešice. Předmětná stavba měla být původně realizována podle rozhodnutí vydaného [datum], o jehož prodloužení bylo požádáno v roce 1964, avšak ke stavbě nedošlo. Podkladem rozhodnutí byl mimo jiné podrobný územní plán průmyslové oblasti [část obce] – [část obce] schválený radou Národního výboru hlavního města Prahy v roce 1966, zastavovací studie konzultovaná v uvedeném odboru v roce 1967, projektový úkol se souborným posudkem plánovacím orgánem Národního výboru hlavního města Prahy ze dne [datum], protokol o výběru staveniště ze dne [datum] a schvalovací protokol investice odboru investiční výstavby Národního výboru hlavního města Prahy z [datum]. Staveniště bylo vyjmuto z výrobního plánu zemědělského, pozemek byl ještě veden jako zemědělská půda. Stavba byla umístěna v průmyslovém staveništním bloku, v němž sousední investoři zajistili realizaci prodloužení inženýrských sítí a komunikací (Územní rozhodnutí o umístění stavby ze dne 14. 5. 1968 [číslo jednací] 68 uložené v archivu stavebního odboru Úřadu městské části [obec a číslo]). 23. [ulice] závody [obec], [právnická osoba], požádal Státní notářství pro [část Prahy] ze dne [datum] o urychlené dodatečné projednání pozemku 752 v katastrálním území Malešice, který nebyl projednán v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení], a je nutno jej získat pro staveniště vyvlastněním (žádost ze dne [datum]).

24. Odbor výstavby Obvodního národního výboru v [obec a číslo] vydal dne [datum] rozhodnutí o přípustnosti stavby Československých automobilových opraven v [obec a číslo] [část obce], o jejímž umístění bylo rozhodnuto výše uvedeným územním rozhodnutím (rozhodnutí Odbor výstavby ONV v [obec a číslo] o přípustnosti stavby ze dne [datum], uložené v archivu stavebního odboru Úřadu městské části [obec a číslo]).

25. Odbor územního plánování a architektury Národního výboru hl. m. [obec] vydal dne 11. 4. 1972 pod č. j. O [číslo] rozhodnutí o umístění stavby servisu a opravny osobních automobilů v [část obce] na pozemcích č. kat. 752 a [číslo], v němž odkazuje na předešlá věcně shodná rozhodnutí z roku 1959 a z roku 1968 č. j. O – 1992, jejichž platnost prošla. Odbor výstavby Obvodního národního výboru v [obec a číslo] vydal dne [datum] rozhodnutí o přípustnosti stavby Československých automobilových opraven v [obec a číslo] - [část obce], jímž bylo současně zrušeno rozhodnutí o přípustnosti stavby vydané týmž orgánem [datum]. Rozhodnutí bylo obsahově shodné s rozhodnutím ze dne 28. 8. 1969 (viz rozhodnutí [číslo jednací] z 26. 8. 2008).

26. Znaleckým posudkem ze dne [datum] doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., číslo znaleckého deníku [číslo] 2017, s dodatkem ze dne [datum] a dodatkem [číslo] ze dne [datum] číslo znaleckého deníku [číslo], byly pozemky shora uvedené v katastrálním území Malešice, respektive jejich nevydané části, s celkovou rozlohou 214 055 m2 oceněny dle platného cenového předpisu ke dni [datum], vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., administrativní cenou ve výši [částka], zaokrouhleně [částka]. Znalec vycházel ze stavu oceňovaných pozemků ke dni vyvlastnění s tím, že jako zastavitelné (stavební) byly oceněny pozemky, respektive jejich nevydané části, dle PK parcelní [číslo] jako nezastavitelné (nestavební) pozemky dle PK parcelní [číslo] pozemky 757, 863, 867, 906 byly oceněny jako částečně stavební. Znalec vycházel ze zákresů katastrální mapy do shora uvedených regulačních a zastavovacích plánů z roku 1938, pokud jde o pozemek dle PK 752, směrného územního plánu platného od roku 1964, kdy s ohledem na vyvlastňovací rozhodnutí, územní rozhodnutí ze dne [datum], rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne [datum] a kolaudační rozhodnutí [datum] se jednalo o pozemek, který byl ke dni [datum] určený k výstavbě průmyslového areálu, která se následně realizovala.

27. Žalovaná oceňovala restituční nárok žalobce na základě výše uvedených rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy, Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha a Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu částkou celkem [částka].

28. Ocenění vycházelo ze znaleckých posudků vypracovaných [jméno] [příjmení] dne [datum], a to [číslo] 2017, jímž byly oceněny části pozemků dle PK parcelní [číslo] o výměře 5 932 m2 nevydané rozhodnutím č. j. PÚ 292/91/11 ze dne 25. 9. 2013 částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byly oceněny části pozemků dle PK parcelní [číslo] o výměře 1 105 m2 nevydané rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 29. 10. 2013 částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byly oceněny části pozemků dle PK parcelní [číslo] o výměře 3 904 m2 nevydané rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 13. 4. 2016 částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byly oceněny části pozemků dle PK parcelní [číslo] o výměře 1 308 m2, 687 o výměře 17 505 m2, 706 o výměře 908 m2, 724 o výměře 836 m2, část 749 o výměře 8 697 m2, 757 o výměře 3 012 m2 a 763 o výměře 7 023 m2 nevydané rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 13. 4. 2016 celkem částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byla oceněna část pozemku dle PK parcelní [číslo] o výměře 2 084 m2 nevydaná rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 13. 8. 2010 částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byla oceněna část pozemku dle PK parcelní [číslo] o výměře 2.072 m2 nevydaná rozhodnutím [číslo jednací] z 13. 10. 2010 částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byla oceněna část pozemku dle PK parcelní [číslo] o výměře 10.786 m2 nevydaná rozhodnutím [číslo jednací] z 28. 5. 2002 částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byly oceněny části pozemků dle PK parcelní [číslo] o výměře 1 834 m2 a 752 o výměře 6 348 m2 nevydané rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 18. 4. 2016 celkem částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byly oceněny části pozemků dle PK parcelní [číslo] o výměře 11 579 m2 a 751 o výměře 16 m2 nevydané rozhodnutím [číslo jednací] z 24. 7. 2012 částkou [částka]; [osobní údaje žalobce] [číslo] 2017, jímž byly oceněny části pozemků dle PK parcelní [číslo] o výměře 2 072 m2 a 751 o výměře 1 421 m2 nevydané rozhodnutím [číslo jednací] z 23. 3. 2001 částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byly oceněny části pozemků dle PK parcelní [číslo] o výměře 7 451 m2, 865 o výměře 2 132 m2, 870 o výměře 5 443 m2, 871 o výměře 3 914 m2 a 872 o výměře 5 894 m2 nevydané rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 1. 4. 2004 ve znění opravného rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 26. 7. 2012 částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byly oceněny dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 3 702 m2, dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 741 m2, dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 703 m2, dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 296 m2 a dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 265 m2 nevydané rozhodnutím [číslo jednací] z 28. 11. 2003 částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byly oceněny dle PK pozemky parcelní [osobní údaje žalobce] [číslo] o výměře 5 983 m2, 838 o výměře 8 265 m2, 858 o výměře 6 485 m2, 863 o výměře 19 301 m2 a část 867 o výměře 2 794 m2 nevydané rozhodnutím [číslo jednací] z 24. 11. 1999 částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byly oceněny dle PK části pozemků parcelní [číslo] o výměře 104 m2, 618 o výměře 149 m2, 623 o výměře 998 m2 a 906 o výměře 1 475 m2 nevydané rozhodnutím [číslo jednací] z 26. 5. 1999 částkou [částka]; [číslo] 2017, jímž byla oceněna část pozemku dle PK parcelní [číslo] o velikosti 18 310 m2 nevydaná rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 26. 5. 1999 částkou [částka]. Dle znaleckého úkolu vymezeného žalovanou byly pozemky oceněny v kulturách bývalého pozemkového katastru ke dni přechodu na stát, tedy ke dni [datum], a pokud jde o pozemek parcelní [číslo] ke dni [datum], jako role (viz shora uvedené znalecké posudky [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Části pozemků dle PK parcelní [číslo] o výměře celkem 18 023 m2 nevydané rozhodnutím [číslo jednací] z 26. 8. 2008 byly oceněny dle zadání Pozemkového fondu České republiky podle stavu ke dni [datum] znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2008 jako zemědělské pozemky dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění ke dni [datum] částkou [částka]. Pozemek dle PK parcelní [číslo] o výměře 727 m2 nevydaný dle rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 19. 4. 2016 byl oceněn znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2016 dle stavu ke dni [datum] (bez uvedení důvodu tohoto data) jako zahrada netvořící funkční celek se stavbou částkou [částka] (viz posudek Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2016 z [datum]).

29. Právní předchůdce žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] požádal dopisem ze dne [datum] Pozemkový fond o bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu za pozemky nevydané. Žádost byla zaevidována s tím, že právním podkladem pro vydání náhradních (částí) pozemků je pravomocné rozhodnutí příslušného pozemkového úřadu, kde jsou uvedeny pozemky nebo jejich části, které se oprávněným osobám nevydávají (dopis ze dne [datum]).

30. Právní předchůdce žalobce požádal dne [datum] jako oprávněná osoba o úplatný převod tří pozemků podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 95/1999 Sb., a to pozemků parcelní [číslo] v obci [obec] v katastrálním území Koloděje a parcelní [číslo] v obci [obec] v katastrálním území Šeberov. Vzhledem k výši nabídky nebyl úspěšný (žádosti oprávněné osoby, protokol z vyhodnocení výzev, přehled nároků). Pokud jde o pozemek parcelní [číslo] činila minimální cena [částka], právní předchůdce žalobce uplatnil na požadovaný pozemek nárok ve výši [částka], s nabídkou [částka] se umístil na čtvrtém místě, nejvyšší nabídka činila [částka], v případě pozemku parcelní [číslo] činila minimální cena [částka], právní předchůdce žalobce uplatnil na pozemek restituční nárok [částka], s nabídkou [částka] se umístil na sedmém místě, nejvyšší nabídka činila [částka] (žádosti oprávněné osoby, protokol z vyhodnocení výzev, přehled nabídek na CD).

31. Žalobce požádal žalovanou, aby učinila odpovídající nabídku náhradních pozemků, které budou svým charakterem odpovídat pozemkům, které nebyly vydány. Na to byl žalovanou odkázán na veřejné nabídky pozemků, přičemž mu bylo sděleno, že ke dni [datum] eviduje žalovaná jeho restituční nárok ve výši [částka] (vyjádření Státního pozemkového úřadu k žádosti o poskytnutí náhradních pozemků podle zákon č. 229/1991 Sb. ze dne [datum]).

32. Dopisem ze dne [datum] doručeným Státnímu Pozemkovému úřadu dne [datum] vyzval žalobce a jeho bratr Státní pozemkový úřad, aby jim nabídl adekvátní náhradní pozemky k uspokojení restitučních nároků ve výši dle předložených posudků Ing. doc. [jméno] [příjmení], Csc., ze dne [datum], číslo znaleckého deníku [číslo] 2014, [číslo] II/2014, [číslo] III/2014, [číslo] IV/2014, [číslo] 2014 a [číslo] VI/2014, jimiž byly restituční nároky žalobce, žalobcova bratra a [jméno] [příjmení] oceněny celkem částkou [částka]. Namítali, že jsou odkazováni na veřejné nabídky, avšak v nich se velikostně a kvalitativně srovnatelné pozemky v lokalitě, k níž se váží zájmy rodiny, prakticky nevyskytují, byť netrvají na tom, aby pozemky byly výlučně na území [obec]. Poukázali též na předchozí neúspěšnou účast právního předchůdce ve veřejných nabídkách, pokud jde o pozemky v katastrálním území Koloděje a [část obce]. Uvedli, že veřejnou nabídku pozemků považují nedostatečnou. Požádali Státní pozemkový úřad o zaevidování restitučního nároku žalobce, jeho bratra a [jméno] [příjmení] v celkové výši [částka] s tím, že dle dostupných přehledů nároků jsou Státním pozemkovým úřadem evidovány nároky žalobce a jeho bratra ve výši [částka] a [jméno] [příjmení] ve výši [částka], celkem tedy [částka] (dopis ze dne [datum]).

33. Uvedené posudky Ing. doc. [jméno] [příjmení], Csc., ze dne [datum] vycházely ze stavu pozemků ke dni [datum] (posudky Ing. doc. [jméno] [příjmení], Csc., ze dne [datum], číslo znaleckého deníku [číslo] 2014, [číslo] II/2014, [číslo] III/2014, [číslo] IV/2014, [číslo] 2014 a [číslo] VI/2014).

34. Pozemkový fond České republiky a Státní pozemkový úřad v období od roku 2008 do roku 2012 adresovaly celkem osmnáct žádostí Útvaru rozvoje hl. m. [obec] a jeho nástupci, Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, týkajících se poskytnutí územně plánovací dokumentace v období let 1935 až 1970, na které jim bylo odpovězeno sdělením doplněným kopiemi požadovaných regulačních a zastavovacích plánů Státní regulační komise pro Prahu a okolí, případně následující dostupné územně plánovací dokumentace zpracované pro území hlavního města Prahy nebo její části (Sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy č. j. 13560/2017). Ohledně pozemků, které nebyly vydány rodině žalobce, neobdržel Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy od Státního pozemkového úřadu, jeho právního předchůdce ani zástupce žádost o informaci či poskytnutí územně plánovací dokumentace k datům [datum], [datum] či [datum] (Sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy ze dne 21. 11. 2017 [číslo jednací]).

35. Ve Středočeském kraji byly zahrnuty v nabídce dle zákona o půdě mimo jiné dne [datum] pozemek parcela PK [číslo] v katastrálním území Přezletice o výměře 31, [číslo] ha, jednalo se o přístupný pozemek nezatížený nájmem s cenou [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] v katastrálním území Dobříč u Prahy v okrese [okres] pozemek parcelní [číslo] o výměře 16, [číslo] ha zatížený nájmem s cenou [částka] (CD s přehledem nabídek) a pozemek parcelní [číslo] o výměře 6, [číslo] ha zatížený nájmem s cenou [částka] (CD s přehledem nabídek).

36. V [obec] byly zahrnuty v nabídce dle zákona o půdě mimo jiné dne [datum] v katastrálním území Točná pozemek parcela PK 147 o výměře 2, [číslo] ha, přístupný, nezatížený nájmem, cena [částka], pozemek parcelní [číslo] o výměře 15, [číslo] ha, přístupný, nezatížený nájmem, cena [částka], a pozemek parcelní [číslo] o výměře 5, [číslo] ha, přístupný, nezatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] o výměře 1, [číslo] ha v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, zatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Královice o výměře 1, [číslo] ha bez přístupu (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Dubeč o výměře 1, [číslo] ha zatížený nájmem (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Kolovraty o výměře 1, [číslo] ha bez přístupu (CD s přehledem nabídek).

37. V nabídce dle § 7 zákona č. 95/1999 Sb. byly v [obec] zahrnuty mimo jiné v nabídce dne [datum] parcela PK 234 v katastrálním území Třeboradice o výměře 1, [číslo] ha nezatížená nájmem, přístupná, s cenou [částka], dne [datum] v katastrálním území Vinoř pozemek parcelní [číslo] o výměře 14, [číslo] ha, přístupný, zatížený nájmem, v ceně [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] v katastrálním území Třeboradice pozemek parcelní [číslo] o výměře 2,537 ha, přístupný, zatížený nájmem, cena [částka], pozemek parcelní [číslo] o výměře 2, [číslo] ha, přístupný, nezatížený nájmem, cena [částka], pozemek parcelní [číslo] o výměře 2, [číslo] ha, bez přístupu, nezatížený nájmem, cena [částka], pozemek parcelní [číslo] o výměře 1, [číslo] ha, přístupný, nezatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Třeboradice o výměře 2, [číslo] ha, bez přístupu, zatížený nájmem, cena [částka], dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Třeboradice o výměře 2, [číslo] ha, přístupný, zatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Vinoř o výměře 6, [číslo] ha, orná půda, přístupný, zatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] v katastrálním území Vinoř pozemek parcelní [číslo] o výměře 10, [číslo] ha, přístupný, zatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek).

38. V roce 2016 se konaly čtyři veřejné nabídky pozemků v [obec] dle zákona o půdě. Dne [datum] bylo nabízeno celkem osm pozemků, jednalo většinou o pozemky bez přístupu, zatížené nájmem, část z nich velmi úzkých či malých výměr, a to pozemky parcelní [číslo] v katastrálním území Horní Počernice o výměře 734 m2 bez přístupu, dle územního plánu využitelný jako lesní porost, spadající do systému celoměstské zeleně v ceně [částka], v katastrálním území Lipence pozemek parcelní [číslo] o výměře 504 m2 zatížený nájmem, jednalo se o úzký pás o šířce 2,6 m nacházející se dle územního plánu v záplavovém území, využitelný jako louka a pastvina, spadající do systému celoměstské zeleně, s cenou [částka], v katastrálním území Lysolaje pozemek parcelní [číslo] o výměře 347 m2 zatížený nájmem, bez přístupu, jednalo se o úzký pás místy široký méně než 1 metr využitelný dle územního plánu jako orná půda, v ceně [částka], parcelní [číslo] o výměře 51 m2 bez přístupu, zatížený nájmem, využitelný dle územního plánu jako orná půda v ceně [částka], parcelní [číslo] o výměře 249 m2, zatížený nájmem, bez přístupu, ve tvaru úzkého klínu, využitelný dle územního plánu jako orná půda, s cenou [částka], v katastrálním území Řeporyje pozemek parcelní [číslo] o výměře 3 655 m2, nezatížený nájmem, dle územního plánu využitelný jako orná půda, cena [částka], na němž se nachází hranice bilancovaných výhradních ložisek vedených v evidenci zásob, pozemek parcelní [číslo] o výměře 144 m2 bez přístupu, zatížený nájmem, ve tvaru úzkého pásu mající v nejširším místě 4 metry, v nejužším méně než metr, využitelný dle územního plánu jako orná půda, v ceně [částka], v katastrálním území Třeboradice parcelní [číslo] o výměře 3 885 m2, přístupný po nezpevněné komunikaci, dle územního plánu v ochranném a bezpečnostním pásmu hlavních energetických liniových staveb, využitelný jako orná půda v ceně [částka] (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí, CD s nabídkami). Dne [datum] bylo nabízeno celkem deset pozemků, z toho tři bez přístupu velmi malých výměr (do 20 m2), další tři zatížené nájmem, z toho jeden bez přístupu, dva přístupné jen po nezpevněné komunikaci, další dva bez faktického přístupu, jeden přístupný jen po nezpevněné komunikaci s částmi za hranicí bilancovaných výhradních ložisek vedených v evidenci zásob a chráněných ložiskových území. Konkrétně se jednalo o pozemky v katastrálním území Benice parcelní [číslo] o výměře 8 897 m2, zatížený nájmem, dle územního plánu spadající do území přírodních parků, využitelný jako plocha orné půdy, v ceně [částka], v katastrálním území Březiněves, parcelní [číslo] o výměře 18 976 m2, zatížený nájmem, přístupný po nezpevněné komunikaci, dle územního plánu využitelný jako orná půda, v ceně [částka], v katastrálním území Kolovraty pozemek parcelní [číslo] o výměře 4 442 m2 přístupný po nezpevněné komunikaci využitelný jako plocha orné půdy v ceně [částka], [číslo] o výměře 6 887 m2 částečně za hranicí bilancovaných výhradních ložisek vedených v evidenci zásob, část za hranicí chráněných ložiskových území, v ceně [částka], v katastrálním území Řeporyje parcelní [číslo] o výměře 335 m2 zatížený nájmem v ceně [částka], parcelní [číslo] o výměře 9 632 m2 v ceně [částka] a parcelní [číslo] o výměře 17 992 m2 v ceně [částka], kdy u obou reálný stav neodpovídá katastrálnímu, chybí zde komunikace, větší části těchto pozemků se nachází za hranicí chráněných ložiskových území, část za hranicí bilancovaných výhradních ložisek vedených v evidenci zásob, část v území přírodního parku, využitelné jako orná půda, pozemek parcelní [číslo] o výměře 16 m2 ve tvaru úzkého pásu, bez přístupu, v ceně [částka], parcelní [číslo] o výměře 4 m2 ve tvaru úzkého klínu, bez přístupu, v ceně [částka], parcelní [číslo] o výměře 18 m2 ve tvaru úzkého pásu, bez přístupu, v ceně [částka] (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí). Dne [datum] nabízeno celkem šest pozemků, z toho čtyři velmi malé, tři bez přístupu o výměře do 15 m2, z nichž jeden zatížen nájmem, jeden o výměře 84 m2 ve tvaru klínu, zatížený nájmem, využitelný jako orná půda, přístupná po nezpevněné komunikace, dále jeden bez přístupu zatížený nájmem, jeden bez přístupu částečně v ochranném a bezpečnostním pásu hlavních energetických liniových staveb využitelný jako plocha lesního porostu (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí). Dne [datum] bylo nabízeno celkem šest pozemků, všechny bez přístupu, dva využitelné jako orná půda zatížené nájmem, dva s velmi malou výměrou, a to klín o výměře 62 m2 využitelný jako plocha lesního porostu s cenou [částka] a klín o výměře 45 m2 na mezi v polích, v územním plánu jako plocha pro umístění zařízení a areálů, s cenou [částka], dva ve tvaru úzkých pásů (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí).

39. V roce 2017 se konaly nabídky pozemků v [obec] dne [datum], kdy bylo nabízeno pět pozemků, všechny bez přístupu, dva částečně v ochranném a bezpečnostním pásmu hlavních energetických liniových staveb využitelné jako orná půda, z toho jeden zatížený nájmem, tři malých výměr úzkého tvaru (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí), dne [datum], kdy bylo nabízeno šest pozemků, z toho tři bez přístupu, z nichž jeden byl o výměře pouze 62 m2, v záplavovém území v územním systému celoměstské zeleně, jeden zatížený nájmem o výměře 123 m2, dále dva malé pozemky s výměrou pouze 45 m2 a ve tvaru klínu s výměrou 151 m2, jeden dle územního plánu využitelný jako orná půda částečně zarostlý lesním porostem (viz nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí) a dne [datum], kdy byly nabídnuty dva pozemky, oba bez přístupu, jeden o výměře 37 m2 ve tvaru klínu, plocha lesních porostů, jeden o výměře 155 m2, v nejširším bodě o šířce 7 m, dle územního plánu s využitím jako zeleň městská a krajinná (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí).

40. V [obec] i Středočeském kraji bylo více pozemků nabízeno v rámci nabídek dle § 7 zákona č. 95/1999 Sb. a 503/2012 Sb. ve srovnání s nabídkami v režimu zákona o půdě (přehled veřejných nabídek v okrese [okres] k [datum], CD s přehledy veřejných nabídek). [příjmení] nabídek v České republice, jichž se mohly účastnit oprávněné osoby podle zákona o půdě, a jejich celková výměra a celková cena od roku 2005 do roku 2015 klesaly (přehled veřejných nabídek pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., 95/1999 Sb. a 503/ 2012 Sb.). [příjmení] a výměra pozemků převedených podle zákona o prodeji půdy a zákona č. 503/2012 Sb. v letech 1998 až 2014 (celkem 844 884 pozemků o výměře 580 757,08 ha v hodnotě [částka]) několikanásobně převyšuje počty a výměru převedených pozemků podle zákona o půdě v letech 1993 až 2014 (187 504 pozemků o výměře 81 756,40 ha v hodnotě 5 019,04 milionů Kč, za období od roku 1998 do 2014 činil počet pozemků 136 448 o výměře 64 105,484 ha v hodnotě [částka]) i nabídnutou výměru podle zákona o půdě v období od roku 1998 do roku 2014 (127 697,85 ha), vyšší je též v roce 2014.

41. Dle Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2015 bylo k [datum] ukončeno nebo téměř ukončeno 99,7 % restitučních případů, k [datum] pak 99,8 %. K [datum] bylo z celkového počtu 8 172,90 mil. Kč nároků na náhradní pozemky vypořádáno 7 663,11 mil. Kč, tedy 93,76 %, a zbývalo vypořádat 509,79 mil. Kč, tedy 6,24 % (Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2015).

42. Soudy opakovaně ve vztahu k žalobci a [jméno] [příjmení], hodnotily postup žalované jako liknavý ve vztahu k těmto restituentům a rozhodovaly o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě. Rozsudkem [název soudu] ze dne 17. 2. 2017, [anonymizováno] [číslo jednací] ve znění doplňujícího usnesení ze dne 18. 5. 2017, č. j. [číslo jednací] byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě s žalobcem. V rozsahu, v němž nebylo řízení pro zpětvzetí žaloby zastaveno, byl rozsudek potvrzen rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] a [spisová značka] ze dne 9. 8. 2017, který nabyl právní moci [datum]. Žalovaná podala proti rozsudku dovolání. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 19. 9. 2017, č. j. [číslo jednací], jenž byl potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě se [jméno] [příjmení] (viz uvedené rozsudky a dovolání žalované).

43. Česká republika je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] a parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], s nimiž přísluší hospodařit Státnímu pozemkovému úřadu (výpisy z katastru nemovitostí číslo pro shora uvedená katastrální území).

44. Zjištěná cena uvedených pozemků je stanovená dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. znaleckými posudky Ing. [jméno] [příjmení] činí celkem částku [částka], z toho pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec] cena 30 594,60 Kčs, parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] dle geometrického plánu cena 129 374,40 Kčs, parc. [číslo] v k. ú. [obec] cena 253 794,40 Kčs, parc. [číslo] v k. ú. [obec] cena 1 663, [částka], parc. [číslo] v k. ú. [obec] cena 13 345, [částka], parc. [číslo] v k. ú. [obec] cena 580,80 Kčs, parc. [číslo] v k. ú. [obec] cena 344 744,40 Kčs.

45. Z geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ([číslo]) a mapových podkladů k pozemku parc. [číslo] soud zjistil, že tímto geometrickým plánem byla od pozemku oddělená část, na které se nachází pozemní komunikace.

46. Z ortofoto mapy pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec] soud zjistil, že tento ve svém západním okraji (jakémsi výběžku) nepatrně zasahuje do pozemní komunikace.

47. V posuzované věci bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce je oprávněnou osobou a nositelem nároku na vydání náhradních pozemků za pozemky, které mu, respektive jeho právnímu předchůdci, nebyly vydány z důvodu dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a které se nacházely na území hlavního města Prahy v katastrálním území Malešice, o jejichž vydání požádal jeho právní předchůdce v roce 1991 a o nichž bylo rozhodnuto shora uvedenými rozhodnutími z let 1999 až 2016. Restituční nárok žalobce jako dědice po Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] činí jednu ideální čtvrtinu ve vztahu k celku nevydaných pozemků.

48. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že hodnota restitučního nároku žalobce činila [částka]. Právnímu předchůdci žalobce bylo plněno z veřejné nabídky ve výši [částka]. Restituční nárok žalobce je v současné době uspokojen v rozsahu částky [částka]. Aktuální výše žalobcova restitučního nároku tak činí částku [částka]. Při jeho ocenění vyšel soud ze znaleckého posudku doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., č. znal. deníku [číslo] 2017, neboť v řízení bylo prokázáno, že pozemky, které byly oceněny jako stavební, respektive částečně stavební, byly určeny v době přechodu na stát k zastavění, a to pozemky odňaté v 50. letech potvrzenými přehlednými regulačními a zastavovacími plány z 30. let minulého století, pozemek dle PK parcelní [číslo] vyvlastněný rozhodnutím z [datum] územním rozhodnutím vydaným na podkladě podrobného územního plánu průmyslové oblasti [část obce] – [část obce], přičemž byl za účelem zastavění též vyvlastněn. Soud na základě zhodnocení provedených listinných důkazů uzavřel, že v době odnětí pozemků v roce 1952, kdy došlo k odnětí jejich ideální části, stejně jako v roce 1954, kdy došlo k definitivnímu odnětí celých pozemků výměrem, jímž byl předchozí výměr zrušen, bylo celé území regulováno potvrzenými přehlednými regulačními a zastavovacími plány, neboť jakkoli Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy eviduje potvrzení ministerstvem veřejných prací toliko ve vztahu k plánu pro území [obec] XIII a přilehlých částí a neeviduje potvrzený návrh plánu pro území [obec] XI (archivovaný dokument je označen jako nepotvrzený v roce 1938), lze na základě provedeného dokazování uzavřít, že rovněž tento plán potvrzen byl, o čemž svědčí skutečnost, že orgány veřejné moci, které rozhodovaly o povolení stavby v území zahrnutého do tohoto plánu, uváděly, že se jedná o území regulované potvrzeným plánem (viz zápisu sepsaného o stavební komisi konané dne [datum]), jenž byl označován za dosud platný v roce 1958 (v návrhu na schválení program výstavby pro podrobný územní plán [anonymizováno] města, který v rámci řešeného území zmiňuje lokality spadající do území tohoto plánu). V souladu s těmito plány v daném území výstavba probíhala, o čemž svědčí jak uvedený návrh na schválení program výstavby pro podrobný územní plán Malešického města, v němž se uvádí, že území je rozestavěno podle těchto plánů z 30. let (skutečnost, že je zde použit singulár, svědčí spíše o tom, že se, vzhledem k řešenému území, mezi plány nikterak nerozlišovalo), stejně jako ortografické letecké snímky. Určení k zastavění pak dle sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy dokládají také zákresy v mapě stavebních pozemků evidující výši cen stanovenou podle nařízení předsedy vlády [číslo] 1939. Pokud jde o pozemek PK 752 vyvlastněný rozhodnutím z [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl odňat za účelem výstavby, která se následně realizovala, přičemž v době odnětí byl určen k zastavění nejen směrným územním plánem z roku 1964, ale rovněž vydaným rozhodnutím o umístění stavby na tomto pozemku, jehož podkladem byl mimo jiné podrobný územní plán průmyslové oblasti [část obce] – [část obce] schválený radou NVP v roce 1966 a staveniště bylo vyjmuto z výrobního plánu zemědělského. Skutečnost, že vzhledem k omezené době platnosti územního rozhodnutí bylo v roce 1972 vydáno nové, věcně shodné rozhodnutí o umístění stavby, na jehož základě došlo následně k novému rozhodnutí o přípustnosti stavby, nemůže na závěru o určení pozemku k zastavění v době jeho přechodu na stát ničeho změnit. Soud hodnotil znalecký posudek doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., č. znal. deníku [číslo] 2017, jako přesvědčivý, neboť znalec své závěry srozumitelně a logicky odůvodnil a podložil je přiloženými listinami, přičemž ocenění části pozemků jako stavebních, respektive částečně stavebních, je zcela v souladu s provedenými listinnými důkazy a znalec vysvětlil, jakým způsobem na základě územně plánovací dokumentace byly oceněny pozemky určené k částečnému zastavění. Pokud je namítáno, že tento znalecký posudek se odlišuje svými závěry od dříve podaných znaleckých posudků téhož znalce, je zřejmé, že jejich odlišnost byla dána, jak vysvětlil znalec, odlišně zadaným úkolem, kdy znalec vycházel při ocenění z povahy pozemků nikoli ke dni jejich přechodu na stát, ale ke dni [datum], což je z posudků jasně patrné, a tato skutečnost tedy není relevantní pro hodnocení závěrů pozdějšího posudku, který při ocenění vycházel ze stavu pozemků ke dni přechodu na stát a jehož závěry založené na určení části pozemků k zastavění odpovídají provedeným listinným důkazům a jsou v posudku a jeho písemných dodatcích náležitě zdůvodněny. Ostatně odlišně oproti předmětnému znaleckému posudku byl zadán též znalecký úkol u znaleckých posudků předložených žalovanou, podle něhož mělo být ocenění provedeno v kulturách bývalého pozemkového katastru, tedy (v rozporu s níže uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu) bez ohledu na to, zda pozemky byly v době přechodu na stát určeny k zastavění platnou územně plánovací dokumentací či územním rozhodnutím, což vedlo k odlišným závěrům. Z písemného vyhotovení znaleckého posudku a dodatku [číslo] je zřejmé, jakým způsobem byla vyhodnocena povaha jednotlivých pozemků, pokud jde o jejich určení k zastavění v okamžiku přechodu na stát, zdůvodněna byla též použitelnost Přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XI a stavební povaha pozemku PK 752, přičemž relevantní podklady jsou obsaženy v příloze k posudku a jeho dodatku. Skutečnost, že znalec při písemném podání posudku chybně ve vztahu k pozemku PK 752 hovořil o Přehledném regulačním a zastavovacím plánu pro část území [obec] XI, nemá na přesvědčivost těchto závěrů vliv, kdy je vzhledem k množství pozemků pochopitelné, že může dojít při výslechu znalce bez nahlédnutí do podkladů k záměně parcelních čísel. Pro úplnost soud uvádí, že z ocenění odňatých pozemků tímto znaleckým posudkem vychází též rozhodnutí v dalších obdobných věcech mezi týmiž účastníky, respektive mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] (viz např. nepravomocný rozsudek Okresního soudu v Chebu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]; rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a rozsudek [název soudu] ze dne č. j. [číslo jednací] a [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]; rozsudek Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] potvrzený rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 1. 2018; vizte rozhodnutí a obsah spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). O podstatné části restitučního nároku žalobce bylo rozhodnuto až v roce 2016. Právní předchůdce žalobce požádal o vydání pozemků [datum], v roce 1993 požádal Pozemkový fond České republiky o poskytnutí náhradních pozemků a jeho žádost byla zaevidována. V roce 2005 neúspěšně žádal v rámci veřejné nabídky dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 95/1999 Sb. o převod tří pozemků. Žalobce v roce 2015 požádal žalovanou mimo jiné o přecenění restitučního nároku, k čemuž žalovaná nepřistoupila a přecenění restitučního nároku nadále odmítá.

49. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“).

50. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan [obec] a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od [datum] do [datum] do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany [obec] a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti, c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti, d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.

51. Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, 9c nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

52. Podle ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

53. Podle § 11a odst. 13 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. [příjmení] způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

54. Dle čl. IV bodu 4 a čl. X zákona [číslo] 2016 se ustanovení § 11a zákona o půdě s účinností od 1. 7. 2018 ruší. Dle čl. V bodu 1 uvedeného zákona převody pozemků na základě žádostí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 11a odst. 11 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a převody z veřejných nabídek vyhlášených podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky stanovené zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

55. Podle ustanovení § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

56. Podle ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí [částka] v hlavním městě [obec], [částka] v [obec], [částka] v [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec] a v [obec], [částka] v ostatních městech, v nichž působí národní výbory první kategorie, [částka] v dalších městech, v nichž působí městský národní výbor, [částka] v ostatních obcích. Cena se upraví podle přílohy [číslo]. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, vinice nebo chmelnice se určí podle sazeb uvedených v příloze [číslo]. Poznámka pod čarou [číslo] vtělená k pojmu pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu v uvedeném ustanovení odkazuje na ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, podle něhož se stavebním pozemkem rozumí část území určená územním plánem zóny nebo územním projektem zóny, seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.

57. Z ustálené judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu vyplývá, že osoby, jimž podle zákona o půdě vznikl nárok na převod náhradních pozemků, se mohou žalobou domáhat, aby byla žalované uložena povinnost uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků, byť jinak právem na výběr pozemku, který jim má být poskytnut jako náhradní, nadány nejsou, pokud žalovaná neplní svou povinnost udržovat nabídku náhradních pozemků mající takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby při uspokojování restitučních nároků nedocházelo ke zbytečným průtahům a k počínání, které by bylo lze označit za liknavé, či dokonce svévolné (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2010, sp. zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Tento výklad není dotčen ani vložením ustanovení § 11a reglementujícího proces převodu náhradních pozemků oprávněným osobám do zákona o půdě (srovnej kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2009, sp. zn. [spisová značka], popřípadě nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]), ani sukcesí žalované do práv a povinností Pozemkového fondu České republiky v souladu s § 22 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. [spisová značka]). Uvedený postup v situaci, v níž oprávněná osoba v důsledku nedostatků v postupu žalované není s to dosáhnout uspokojení svého nároku na vydání náhradních pozemků dle zákona o půdě, nelze považovat za diskriminační vůči jiným restituentům, jelikož je jím pouze dán průchod soukromoprávnímu principu, podle něhož práva náležejí bdělým (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. [spisová značka]).

58. Problematikou oceňování pozemku, jenž byl v evidenci formálně veden jako zemědělský, avšak v okamžiku přechodu na stát byl určen k zastavění (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby), se opakovaně zabýval Nejvyšší soud, přičemž dospěl k závěru, že v takovém případě je třeba oprávněnému subjektu poskytnout náhradu jako za pozemky stavební a ocenit je jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. [spisová značka], ze dne 17. 3. 2014, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. [spisová značka], či jeho usnesení ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. [spisová značka], ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. [spisová značka]). Jak konstatoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 3. 6. 2015 sp. zn. [spisová značka],„ při stanovení jednotkové ceny pozemku podle ustanovení § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb. se zásadně vychází z údaje o jeho kultuře v písemných operátech evidence nemovitostí. Nebyla-li však pozdější změna účelového určení pozemku v evidenci nemovitostí dosud vyznačena, je pro účely stanovení ceny pozemku nutno vycházet z platné územně plánovací dokumentace (územního plánu zóny, územního projektu zóny), ze schváleného seznamu pozemků pro výstavbu rodinných domků, z územního rozhodnutí o umístění stavby, popřípadě z územního rozhodnutí o využití území (srov. stanovisko např. Nejvyššího soudu ČSR ze dne [datum], sp. zn. Cpj 140, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Uvedenému závěru ostatně nasvědčuje i dikce samotného ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. (nehledě na v něm uvedený normativní odkaz na ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu). Totožnou problematikou, o kterou jde ve věci nyní posuzované – určení výše náhrady za pozemek, který nebylo možno pro zákonem stanovenou překážku vydat oprávněné osobě – se přitom Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi zabýval opakovaně (srov. např. rozsudek ze dne 7. října 2010, sp. zn. [spisová značka]; rozsudek ze dne17. března 2014, sp. zn. [spisová značka]; nebo rozsudek ze dne 3. dubna 2014, sp. zn. [spisová značka]), docházeje vždy k témuž závěru, a to sice že za pozemky je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb.), byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, byly-li určeny ke stavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostřední realizace výstavby)“.

59. Nejvyšší soud v souladu s účelem restitučních předpisů, jimiž demokratická společnost usiluje o alespoň částečné odčinění bezpráví napáchaných nedemokratickým režimem (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1895/14, bod 23) aprobuje flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků, v rámci něhož soudy podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 1. 3. 2017 s. zn. [spisová značka], ze [anonymizováno] 1. 9. 2015 sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2010 sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2012 sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2013 sp. zn. [spisová značka]). Jak uvedl Nejvyšší soud, mezi faktory podstatnými pro úsudek o tom, zdali se v určité situaci jednalo o stavební pozemky, má přitom zpravidla značný význam existence územně plánovací dokumentace, jež dané pozemky předurčuje ke stavebnímu využití, a tak jejich hodnotu ke dni přechodu na stát do značné míry determinuje (viz kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2012 sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013 sp. zn. [spisová značka], popřípadě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2013 sp. zn. [spisová značka]). Takto Nejvyšší soud aproboval závěr soudu, jenž primárně na základě směrného územního plánu hlavního města Prahy platného mezi lety 1964 a 1969 naznal, že žalované příslušela náhrada za pozemky určené pro stavbu (usnesení ze dne 1. 9. 2015 sp. zn. [spisová značka]). Stejně tak dovodil, že nelze ničeho vytknout postupu nalézacích soudů, které na základě v rozhodnutích specifikovaných dokumentů, mimo jiné regulačního a zastavovacího plánu z roku 1935, jež je dle Nejvyššího soudu možné ve světle jeho dřívější judikatury považovat za relevantní územně plánovací dokumentaci, ke zjištění, že již v době přechodu předmětné nemovitosti na stát se jednalo o pozemek určený pro stavbu, čemuž následně přizpůsobily i své závěry stran oceňování odňatého pozemku (viz usnesení ze dne 1. 3. 2017 sp. zn. [spisová značka]).

60. Soud ve shodě se závěry Ústavního soudu připomíná, že k restitučním věcem třeba přistupovat s přihlédnutím k tomu, že těm, kteří restituují, byla v minulosti způsobena celá řada křivd, včetně majetkových. Již Ústavní soud ČSFR ve svém nálezu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] (viz Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, ročník 1992, nález [číslo]) dovodil, že restitučními zákony se demokratická společnost snaží alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd vzniklých v období od [datum] do [datum]. Stát a jeho orgány jsou tedy povinny postupovat podle restitučního zákona v souladu s oprávněnými zájmy osob, jejichž újma, způsobená za totalitního komunistického režimu má být alespoň částečně kompenzována. Vůdčím principem musí být vždy výše uvedený účel restitucí, k jehož naplnění je nutné, aby restituční zákony byly interpretovány ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji, v duchu snahy o zmírnění některých křivd, v jejichž důsledku k odnětí majetku došlo (srov. nálezy sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] či [ústavní nález]).

61. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu (ve znění po částečném vyloučení) ji vyhověl.

62. Ve světle shora uvedené judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu soud předně dospěl k závěru, že v daném případě bylo na místě pozemky, které byly určeny k zastavění shora uvedenými potvrzenými přehlednými regulačními a zastavovacími plány z 30. let minulého století, které představovaly dobově platnou územně plánovací dokumentaci (viz § 10 a § 15 zákona č. 88/1920 Sb., o zřízení státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím, vládní nařízení č. 48/1940 Sb., o zřízení plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí, § 19 a § 24 zákona č. 280/1949 Sb., vládní nařízení 51/1950, o územním plánování obcí a § 4 vyhlášky [číslo] o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby, ocenit jako pozemky určené k zastavění dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., neboť určení k zastavění územně plánovací dokumentací, podle níž se v dané době postupovalo, předurčovalo pozemky ke stavebnímu využití a do značné míry determinovalo jejich hodnotu ke dni přechodu na stát, přihlížeje k ustanovení § 11a odst. 13 zákona o půdě a požadavku ekvivalence odňatých a náhradních pozemků a jejich ocenění (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. [spisová značka]). Skutečnost, že v roce 1957 bylo rozhodnuto o přidělení některých pozemků do užívání Státního plemenářského statku v [obec] (byť se zpětnou účinností), není pro povahu pozemků v době odnětí významná, přičemž nelze přehlédnout, že oblast [část obce] byla i nadále zamýšlena k zastavění, kdy se měl pouze dle Směrného územního plán [obec] z roku 1955 a připravovaného programu výstavby pro podrobný územní plán Malešického města změnit charakter výstavby na soustředěnou bytovou výstavbu oproti původně předpokládaným rodinným domům. Rovněž bylo třeba v souladu se shora citovanou judikaturou a ustanovením § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ocenit dle uvedeného ustanovení pozemek parcelní [číslo] který byl vyvlastněn za účelem výstavby a v době přechodu na stát byl určen k zastavění územním rozhodnutím. Soud se neztotožnil s námitkou žalované, že určení pozemku k zastavění územně plánovací dokumentací nemůže samo o sobě, nejsou-li naplněna další kritéria určující pozemek pro výstavbu, postačit k naplnění pojmu stavebního pozemku. Z uvedené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že k určení odňatých pozemků k zastavění v okamžiku jejich odnětí je třeba přistupovat flexibilně dle konkrétních okolností případu s tím, že pozemkem určeným k zastavění a takto oceňovaným může být pozemek splňující různá kritéria, například v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, přičemž tato (demonstrativně uvedená) kritéria nemusí být naplněna současně, kdy určení k zastavění územně plánovací dokumentací je natolik významným faktorem podstatně determinujícím cenu pozemku, že samo o sobě k závěru o stavební povaze pozemku postačuje (viz např. výše uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2012 sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013 sp. zn. [spisová značka], ze dne 5. 12. 2013 sp. zn. [spisová značka], ze dne 1. 9. 2015 sp. zn. [spisová značka] či ze dne 1. 3. 2017 sp. zn. [spisová značka]). Tento přístup odpovídá též způsobu ocenění náhradních pozemků, které mají být ekvivalentní náhradou za odňaté pozemky, pro které je významná právě územně plánovací dokumentace (§ 11a odst. 13 zákona o půdě), a rovněž pojmu stavebního pozemku tak, jak byl vymezen v době odnětí předmětných pozemků (§ 4 odst. 1 písm. a/ vyhlášky ministerstva stavebního průmyslu [číslo] Ú. l., o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby). Pokud jde o pozemek PK 752, pak rovněž určení k zastavění územním rozhodnutím je natolik významné, že samo o sobě naplňuje pojem stavebního pozemku, kdy v tomto směru lze odkázat též na ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb. a v době odnětí platnou definici stavebního pozemku dle § 2 vyhlášky č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu. Skutečnost, že nelze lpět na existenci územního rozhodnutí jako nezbytném požadavku pro závěr o stavební povaze, neznamená, že by jeho vydání nemělo pro daný závěr postačit. V daném případě nadto svědčily pro závěr o stavební povaze pozemku PK 752 další významné okolnosti, neboť se současně jednalo o pozemek odňatý výslovně za účelem výstavby, která se realizovala, určený k zastavění směrným územním plánem, podrobným územním plánem průmyslové oblasti [část obce] – [část obce], vyňatý z výrobního zemědělského plánu.

63. Ani námitku nicotnosti tzv. severního regulačního plánu soud nemohl akcentovat, neboť ani případná nicotnost tohoto plánu, nemůže popřít realitu výstavby území [část obce] v letech následující po odnětí pozemků, které se zjevně řídilo tímto plánem, byť tato výstavba byla poplatná socialistické výstavbě, a nedošla své původní precizaci. Je nutno též vnímat historické okolnosti, které vznik severního regulačního plánu doprovázely. Jedná se o dokument, který vznikl v roce, ve kterém české země, jakož i samotný právní stát utrpěl brutální zásah Mnichovskou dohodou, přičemž není divu, že všechny formální požadavky nemusely být dodrženy nebo následně odstraněny. Rozhodné je to, že severní regulační plán byl fakticky používán, či při výstavbě z něj bylo vycházeno, jak již bylo shora uvedeno, když jeho užívání potvrdila v roce 1958 rada Ústředního národního výboru. Nemůže být ani pochyb, že se tehdejší zápis odkazuje na severní regulační plán, když je konkrétně odkazováno na ulice, jejichž výstavbu reguluje právě severní regulační plán. Z teoretického hlediska, při určité míře simplifikace, může být nulita pojímána jako vzniknuvší nedostatkem formálním anebo materiálním. Mezi formální nedostatky lze řadit nedostatek pravomoci, nejtěžší vady příslušnosti, absolutní nedostatek formy, absolutní omyl v osobě adresáta, atd., oproti tomu mezi materiální nedostatky lze řadit neexistenci skutkového základu způsobující bezobsažnost, požadavek trestného plnění, požadavek plnění fakticky nemožného, vnitřní rozpornost, neurčitost, nesmyslnost či neexistenci vůle. Z povahy vad způsobujících nicotnost pak plynou i příslušné právní následky. S nejtěžšími vadami jsou tak nutně spojeny i ty nejtěžší následky. Proto není nikdo povinen nicotné správní rozhodnutí respektovat a řídit se jím. Hledí se na něj, jako by vůbec neexistovalo, pročež tedy jde o nezhojitelné právní nic (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2008, č. j. [číslo jednací], [číslo] 2008 Sb. NSS). Vzhledem k shora uvedenému lze uzavřít, že severní regulační plán netrpí vadami materiálními, jak byly popsány výše, neboť podle něj byla řízená výstavba sporného území [část obce]. Jiná může být situace v případě formálních nedostatků, které by mohly odůvodnit závěr o nicotnosti severního regulačního plánu, nicméně pouhé formální nedostatky by samy o sobě nemohly ovlivnit rozhodnuté v dnes projednávané věci. Pokud by soud přistoupil na argumentaci žalované a dovodil nulitu severního regulačního plánu a z toho vyvodil důsledek ocenění nevydaných pozemků jako pozemků zemědělských, popřel by tak faktický stav věci a inkorporoval do svého rozhodnutí nepřípustný formalismus, takřka totalitního ražení. Nastolil by stav nespravedlnost ve svém rozhodnutí, neboť by žalobci bylo dáno poselství, že za pozemky jeho předků, které jim byly režimem„ ukradeny“ a byly následně fakticky zastavěny, a měly proto značnou hodnotu, dostane minimální náhradu, neboť v letech těsné před druhou světovou válkou nebyly dodrženy všechny formality a lajdácký systém komunistického režimu se k nápravě neměl, ale naopak postupoval jako by těchto vad nebylo. Stejně jako se tonoucí stébla chytá, uchopila se žalovaná argumentace, na první pohled relevantní, avšak ve svém absolutním důsledku absurdním kdy, by měla být, s odstupem více než osmdesátí let, dovozována nulita regulačního plánu fakticky používaného.

64. Soud dále dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady, za nichž se žalobce může domáhat, aby byla žalované uložena povinnost uzavřít s ním smlouvu o převodu konkrétních pozemků, neboť postup žalované vůči žalobci lze kvalifikovat jako liknavý a svévolný. Dle názoru soudu lze liknavost ve vztahu k žalobci spatřovat již v extrémní dlouhodobosti rozhodování o vydání či nevydání pozemků, kdy první rozhodnutí bylo vydáno po více než sedmi letech, přičemž o podstatné části nároků bylo rozhodnuto až v roce 2016, tedy po cca čtvrt století, ačkoli v roce 2014 bylo ukončeno či téměř ukončeno 99,7 % restitučních případů, přičemž cílem zákona o půdě, deklarovaného též v důvodové zprávě, bylo vyřešení vztahů k nemovitostem s původními vlastníky, jimž byly bez náhrady odňaty v důsledku různých zásahů státu v letech 1948 až 1989, kterým měly být původní pozemky převedeny urychleně do vlastnictví, popřípadě poskytnuta náhrada přidělením jiné státní půdy do vlastnictví. Zejména pak liknavý a svévolný přístup ve vztahu k žalobci spočívá v tom, že žalovaná neevidovala restituční nárok žalobce ve správné výši, ale ve výši zhruba třiceti osmi násobně nižší, a odmítala restituční nárok k výzvě žalobce přecenit, a to i v případě pozemků, u nichž vzhledem k uvedené ustálené judikatuře, která musela být žalované známa, a žalované dostupných informací, byl závěr o stavební povaze pozemků jednoznačný, kdy nelze přehlédnout, že pokud jde o pozemek dle PK parcelní [číslo] který byl dle vyvlastňovacího rozhodnutí odňat za účelem výstavby, již ze samotného rozhodnutí o nevydání jeho části vyplývá, že byl vyvlastněn za účelem výstavby, která se realizovala, přičemž v době vyvlastnění bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby na tomto pozemku. Pokud by snad měla žalovaná jakoukoli pochybnost o závěru, který sama vyslovila v rozhodnutí o nevydání pozemku, pak si mohla vyžádat územní rozhodnutí u příslušného orgánu, jak učinil žalobce, přičemž právní úprava zákona o půdě předpokládá, že to je žalovaná, kdo má nést náklady spojené s oceněním věcí (§ 21a odst. 3 zákona o půdě). Žalovaná neučinila žádné kroky, aby spornost ocenění restitučního nároku odstranila a aby dostála své povinnosti evidovat restituční nárok ve skutečné výši a umožnila tak žalobci efektivní uplatnění práv na náhradní pozemky. Nelze akceptovat postoj žalované, která zcela ignorovala existenci platné územně plánovací dokumentace, jež byla, pokud jde o přehledný regulační a zastavovací plán pro území [obec] XIII, snadno zjistitelná dotazem na Institut plánování rozvoje, na nějž žalovaná v jiných věcech své dotazy směřovala. Pokud žalovaná namítá, že k přecenění nepřistoupila, neboť původně žalobcem předložené znalecké posudky přecenění neodůvodňovaly, nemůže být tato námitka relevantní vzhledem k informacím, které měla žalovaná k dispozici, respektive které jí byly snadno dostupné, kdy je povinností žalované evidovat restituční nároky ve správné výši. V daném případě se žalobce, jehož restituční nárok byl žalovanou evidován ve výši více než třiceti osmi násobně nižší, mohl domoci při jakkoli aktivní účasti ve veřejných nabídkách při nesprávném ocenění restitučního nároku uspokojení tohoto nároku maximálně v rozsahu cca 2,6 %. Je tak patrné, že žalovaná postupovala vůči žalobci liknavě a svévolně, když neučinila žádné kroky k přecenění jeho nároku, a to ani částečnému, čímž de facto znemožnila poskytnutí adekvátní ekvivalentní náhrady za nevydané pozemky. Účast na veřejných nabídkách, v nichž nelze reálného uspokojení restitučních nároků dosáhnout, postrádá smysl, a nelze proto uzavřít, že by se žalobce o veřejné nabídky bez legitimního důvodu nezajímal. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 17. 6. 2015 sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, jestliže žalovaná setrvale zpochybňuje výši nároku žalobkyně, pak by žalobkyně nejspíše ani v budoucnu nemohla svůj nárok uplatnit regulérním způsobem podle § 11a zákona o půdě, načež by ji nezbylo, než se znovu obrátit na soud, tentokráte s žalobou o určení práva (ačkoliv výše jejího nároku – jako otázka předběžná – byla řešena již v tomto řízení). Takový důsledek označil dovolací soud za obtížně akceptovatelný a neslučitelný s principy právního státu, jenž musí dbát nejen na dodržování právně formálních postupů, ale i principu spravedlnosti v chování a jednání státu. Obdobně lze poukázat též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2016 sp. zn. [spisová značka], kdy bylo zjištěno, že žalovaná (Pozemkový fond ČR) evidovala restituční nároky žalobců v částce zcela nepřiměřeně nízké, že při stanovení hodnoty restitučních nároků neakceptovala podklady předložené žalobci (územní plány, územní rozhodnutí a další předložené listiny), aniž by si jejich existenci ověřila dalším postupem, nečinila žádné kroky k odstranění této spornosti, přičemž její„ odlišný názor na výši nároku“ se ukázal později jako evidentně nesprávný. Za takto zjištěného skutkového stavu věci nevybočuje dle Nejvyššího soudu právní závěr odvolacího soudu v otázce uspokojení restitučních nároků žalobců převodem náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku žalované z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když žalovaná (Pozemkový fond ČR) uvedeným (svévolným) postupem, který je v rozporu se zákonem o půdě, fakticky ztížila, ne-li znemožnila žalobcům uspokojení jejich restitučních nároků, pakliže neuznala správnou výši těchto nároků. Shodně pak viz usnesení ze dne 19. 10. 2016 sp. zn. 28 Cdo 4480/2016. Nadto je třeba konstatovat, že právní předchůdce žalobce se veřejných nabídek účastnil, přičemž ve třech nabídkách dle zákona č. 95/1999 Sb. nebyl úspěšný. Pro úplnost soud dále konstatuje, že nabídky, jejichž počet klesal, přičemž převažovaly převody úplatné nad veřejnými nabídkami dle zákona o půdě, kdy k zásadnímu zvýšení počtu nabídek v režimu zákona o půdě nedošlo ani po [datum] po odpadnutí zákonného omezení ohledně pozemků, které lze do nabídky zařadit, nelze považovat za dostatečné, nadto v situaci, kdy o podstatné části nároku bylo rozhodnuto až v roce 2016 O řadu pozemků nabízených dle zákon o půdě, které žalovaná uvedla jako možnou ekvivalentní náhradu za odňaté a nevydané pozemky, se žalobce, respektive jeho právní předchůdce, vzhledem k délce rozhodování, nesprávnému ocenění restitučního nároku a ceně těchto nabízených pozemků nemohl efektivně ucházet Dostatečnost nabídky pak bez dalších tvrzení nemůže být doložena seznamem pozemků předložených žalovanou na CD bez jejich bližší specifikace. Na okraj soud podotýká, že je-li pozemek zatížen nájmem, nelze požadovat na restituentech, aby ve vztahu ke všem v úvahu připadajícím pozemkům v tomto směru prováděli kontrolu smluvní dokumentace a zjišťovali, za jakých podmínek by bylo lze smluvní vztah ukončit, jestliže v rámci nabídky žalovaná takové informace neuváděla. Dále soud konstatuje, že byť nebylo vyloučeno, aby se žalobce jako oprávněná osoba účastnil nabídek dle zákona č. 95/1999 Sb. a 503/2012 Sb., vzhledem ke způsobu ocenění restitučních nároků mohl tento postup při konkurenci s dalšími účastníky veřejné nabídky jen obtížně zajistit ekvivalentní náhradu za nevydané pozemky, o čemž ostatně svědčí průběh nabídky, v níž nebyl právní předchůdce žalobce úspěšný.

65. Žalobce prokázal, že pozemky, byť formálně evidované jako zemědělské, byly již v době jejich přechodu na stát určeny k zastavění. Současně bylo zjištěno, že o restitučních nárocích žalobce bylo rozhodováno v rozporu se smyslem a účelem zákona o půdě zajistit urychlenou nápravu způsobených křivd po dobu čtvrt století, přičemž žalovaná evidovala restituční nároky žalobce v částce zcela nepřiměřeně nízké, bez ohledu na jí dostupné podklady, a přes výzvu k přecenění neučinila v tomto směru žádné kroky k odstranění spornosti, naopak zadala znalecké posudky tak, aby bylo v rozporu s ustálenou judikaturou vycházeno výlučně z evidované povahy pozemku, přičemž její odlišný názor na výši nároku se v řízení ukázal nesprávným. Na svém názoru, že nevydané pozemky je třeba ohodnotit nikoliv jako stavební, přitom setrvává nadále, navzdory provedenému dokazování v tomto řízení a výsledkům v dalších soudních řízeních ve věcech rodiny žalobce (viz rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 17. 2. 2017 č. j. [číslo jednací] a rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] a [spisová značka] ze dne 9. 8. 2017, rozsudek Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 9. 2017 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 18 Co 360/2017-261 ze dne 22. 1. 2018, u zdejšího soudu pak rozsudek č. j. [číslo jednací] ze dne 23. 3. 2018, potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 11. 2018, přičemž dovolání žalované v dané věci bylo odmítnuto, viz usnesení NS ČR č. j. [číslo jednací] ze dne 20. 8. 2019). Žalovaná uvedeným liknavým a svévolným postupem fakticky ztížila, či spíše znemožnila žalobci uspokojení jeho restitučních nároků, pakliže neuznala správnou výši těchto nároků. Hodnota převáděných náhradních pozemků, která činí celkem částku [částka], nepřesahuje výši zbývajícího restitučního nároku žalobce, který činí [částka], přičemž nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by převodu ve výroku uvedených pozemků ve vlastnictví státu bránily.

66. K nepoužitelnosti geometrických plánu v řízení o restitučních nárocích a žalovanou odkazovaného nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3804/19, byl tento překonán plenárním stanoviskem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl ÚS-st. [číslo], na který soud v podrobnostech odkazuje. U pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] neobstojí ani argumentace o„ nepřevoditelnosti“ podle ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., když z vyjádření [územní celek] ze dne [datum] (čl. 113 spisu), že na pozemku je plánovaná výstavba domova pro seniory, avšak tato snaha ještě nebyla promítnuta do územního plánu, kdy má teprve v budoucnu dojít ke změně územního plánu u pozemku z kategorie plocha pro občanskou vybavenost na plocha pro veřejně prospěšnou stavbu. Ve vztahu k namítané nepřevoditelnosti pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] soud konstatuje, že pokud jde o údajné zastavění stavbou dopravní infrastruktury, pak z ortofoto mapy jednoznačně plyne, že pozemní komunikace pozemek zasahuje pouze marginální části do té míry, že fakticky nemůže dojít k zásahu do veřejného práva uživatelů komunikace, když tento legitimně sledovaný cíl právní úpravy nebude„ vydáním“ pozemku nijak omezen. Ani argumentace ochranným pásmem čističky vod není případná, neboť ochranné pásmo se bude vztahovat i na nového vlastníka, tj. žalobce. K tvrzenému lepšímu právu jiných oprávněných osob ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], kdy je u zdejšího soudu vedena žaloba pod sp. zn. [spisová značka], resp. po vyloučení k samostatnému projednání pod sp. zn. [spisová značka], kterým se celkově 10 žalobců domáhá nahrazení projevů vůle k bezplatnému převodu uvedeného pozemku, pak soud konstatuje, že se nedomnívá, že by seskupení 10 žalobců s celkovým tvrzeným restitučním nárokem ve výši [částka], kdy jednotliví žalobci mají nároky v řádech nižších stovek tisíců korun, nelze považovat za lepší než žalobce, jehož neuspokojený restituční nárok přesahující částku 6 milionu korun. [příjmení] [spisová značka] byla podána dne 14. 6. 2021, sic později než projednávaný nárok žalobce, ale v čase si velmi blízkém, pročež toto kritérium ničeho na shora uvedeném závěru nemění. Právní předchůdce žalobce poprvé uplatnil již v roce 1991, v případě žalobkyně [příjmení] a spol. tomu tak bylo poprvé v roce 1992, pročež ani toto kritérium nemůže být kruciální. Markantním prostředkem rozlišení pak v daném případě zůstala výše neuspokojeného restitučního nároku, která je prakticky trojnásobná ve prospěch žalobce (v případě jednotlivých žalobců ve věci [spisová značka] by se jednalo o dvaceti až třiceti násobný restituční nárok).

67. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky ust. § 142a o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení. Náklady žalobce sestávají z nákladů zastoupení advokátem, které představuje odměna za 3 úkony právní služby, resp. 4 úkony při zohlednění délky jednání u soudu, ( (i) rozšíření žaloby; (ii) sepis žaloby; (iii) 2x účast u jednání soud [datum], neboť jednání přesáhlo dvě hodiny) po [částka] (tarifní hodnota byla stanovena podle ocenění žalobcem požadovaných pozemků) podle § 8 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“), celkové tedy [částka] a jeho hotový výdajů nahrazované v paušální výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy částky [částka]. Dále náleží náhrada za cestovně, konkrétně za cestu z [obec] do [obec] a zpět (celkem 162 km), při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km paliva motorová nafta, činí tyto částku [částka]; advokátovi též náleží náhrada za promeškaný čas za čtyři půlhodin po [částka] podle § 14 advokátního tarifu. Dále náklady právního zastoupení ve výši [částka] jsou podle § 151 odst. 2, věty druhé o. s. ř. zvýšeny o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši [částka]. Žalobci též náleží náhrada za vypracované znalecké posudky v částce [částka] a náhrada za zpracovaný geometrický plán v částce [částka]. Celkem tak soud přiznal částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozsudku.

68. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).