11 C 2/2021

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená opatrovníkem [příjmení] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o zaplacení 29 971,60 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 29 971,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10% ročně se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu náhradu nákladů, o jejichž výši a lhůtě k plnění bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru ke kreditní kartě reg. [číslo], na základě níž poskytla žalované peněžní prostředky ve výši úvěrového limitu 30 000 Kč formou úvěru ke kreditní kartě s možností opakovaného čerpání a vydala žalované kreditní kartu MasterCard Standard, prostřednictvím které následně žalovaná od [datum] úvěr čerpala, když tohoto dne vybrala částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnuté prostředky včetně smluvního úroku ve výši 21,90 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu, minimálně ve výši 500 Kč měsíčně. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením, když ani přes upomínky nehradila řádně a včas splátky počínaje splátkou splatnou dne [datum], žalobkyně prohlásila všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem za splatné ke dni [datum]. Během mimosoudního řešení dané věci vyzval právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky, žalovaná však ničeho neuhradila. V reakci na předžalobní výzvu obdržela žalobkyně vyjádření obecného zmocněnce žalované, ze kterého plyne, že žalovaná trpí od narození poruchou kognitivních funkcí ve stádiu těžké debility až imbecility, kdy tato porucha má činit žalovanou neschopnou samostatně právně jednat a uzavírat smlouvy obdobného charakteru. S ohledem na to, že žalovaná uzavřela smlouvu se žalobkyní pravděpodobně ve stavu duševní poruchy, která žalovanou činila k tomuto právnímu jednání neschopnou, je uzavřená smlouva neplatným právním jednáním ve smyslu § 581 zákona č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. z.“). Žalobkyně tak uplatňuje daný nárok jako proti subjektu, který se bez právního důvodu obohatil na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z. ve spojení s § 2993 o. z. a je tudíž povinen majetkový prospěch vydat. Žalobkyně má právo na vrácení toho, co plnila, po započtení veškerých úhrad poukázaných na úvěrovou pohledávku ze strany žalované. Žalovaná čerpala peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč, přičemž poslední platbu provedla dne [datum], kdy uhradila 1 727,83 Kč. Po této poslední platbě tak zůstaly vyčerpané prostředky v částce 29 071,60 Kč. Následně žalovaná opětovně čerpala 700 Kč a 200 Kč, po této transakci tak zůstaly vyčerpané prostředky ve výši 29 971,60 Kč. Tato částka představuje příslušné bezdůvodné obohacení.

2. Žalovaná se prostřednictvím opatrovníka v dané věci vyjádřila tak, že navrhuje zamítnutí žaloby, a to z následujících důvodů. Žalovaná neví nebo si nepamatuje, zda právní jednání v žalobě uvedené učinila, neví ani, kdy, při jaké příležitosti a kde. Žalovaná je od narození duševně postižená s diagnózou oligofrenie v pásmu střední debility na bázi perinatální encephalopatie. Dle závěrů psychologického vyšetření ze dne [datum] existuje u žalované dlouhodobá porucha kognitivních funkcí až do pásma mentální retardace, konkrétně jde o těžkou debilitu, hraničně až imbecilitu. Žalovaná má IQ nižší než 50. Žalobkyně neprovedla prověrku úvěruschopnosti žalované takový úvěr splácet, již z předložených dokladů lze seznat, že sociální důchod žalované sotva pokrývá náklady na bydlení. Žalobkyně neprokazuje, že by se částky uvedené v žalobě dostaly do majetkové sféry žalované, když žalobkyně neprokazuje, jakým způsobem a kým byla provedena prověrka úvěrové schopnosti žalované a s jakým výsledkem, kde a za přítomnosti jakých osob byla uzavřena smlouva o úvěru, kdo skutečně převzal platební kartu a PIN k této kartě a kdo provedl jednotlivé výběry z této karty tak, jak jsou tvrzeny.

3. K tomu žalobkyně uvedla, že to, jak byly částky žalovanou čerpány a následně spláceny, vyplývá z výpisu z úvěrového účtu a historického výpisu z úvěrového účtu, tyto výpisy představují zásadní prostředek, kterým žalobkyně dokládá, kdy přesně, v jakých částkách a kým konkrétně byly peněžní prostředky na základě smlouvy čerpány a spláceny. Žalobkyně ani nemá jinou možnost, jak evidovat plnění úvěrové smlouvy, než zřídit evidenční účet. Žalovaná odpovídala za všechny transakce vydanou kreditní kartou nezávisle na tom, zda kartu při konkrétní transakci využila přímo ona, či jakákoli jiná, třetí osoba. Ačkoliv si je tedy žalobkyně vědoma nešťastné situace, do které se žalobkyně, byť případně i za pomoci třetích osob, dostala, bohužel není v jeho silách, aby ohlídal transakce provedené vydanou kreditní kartou, které případně provádí třetí osoba, pokud jí byla kreditní karta žalovanou dobrovolně odevzdána, aniž by došlo k nahlášení odcizení kreditní karty. Karta byla žalované zaslána společně s PINem a pokyny pro její aktivaci prostřednictvím doporučeného psaní zaslaného k rukám žalované dne [datum], a to na adresu žalované. Žalovaná si zásilku s vydanou kreditní kartou a PINem převzala do vlastních rukou, a dne [datum] provedla první transakci.

4. Dále k výzvě soudu žalobkyně doplnila, že smlouva o kreditní kartě byla součástí smlouvy o úvěru uzavřené se žalovanou dne [datum]. Úvěr ke kreditní kartě byl zadán (skórován) na Klientském centru, které kontaktovalo žalovanou s nabídkou úvěru ke kreditní kartě s úvěrovým limitem ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaná využila. Smluvní dokumentace byla následně dne [datum] vyhotovena a podepsána pracovníkem Správy úvěrů – [anonymizována dvě slova], které sídlí v [obec], paní [jméno] [příjmení]. Žalobkyní podepsaná dokumentace byla poté žalované doručena kurýrem externí [právnická osoba] na adresu zvolenou žalovanou. Kurýr na adrese ověřil totožnost žalované dle předloženého dokladu, občanského průkazu, a dále dle druhého dokladu totožnosti žalované, a to průkazu zdravotní pojišťovny. Žalovaná opatřila smlouvu svým vlastnoručním podpisem, smlouva byla podepsána i kurýrem externí společnosti a jedno ze dvou vyhotovení bylo doručeno kurýrem zpět na Správu úvěrů – [anonymizováno] [jméno]. Před uzavřením smlouvy o kreditní kartě posoudila žalobkyně s náležitou odbornou péčí úvěruschopnost žalované, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalované, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Iniciativa k uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru se žalobkyní byla od samotného počátku na straně žalované, která dne [datum] požádala žalobkyni na základě své žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná využila nabídky předschváleného limitu na bezúčelový spotřebitelský úvěr ke kreditní kartě s úvěrovým limitem 30 000 Kč, byl úvěr žalované poskytnut bez nutnosti doložení příjmu, žalobkyně vycházela z informací poskytnutých přímo ze strany žalované, které si ověřila prostřednictvím historických výpisů z běžného účtu žalované vedeného u žalobkyně za období posledních osmi měsíců před poskytnutím úvěru, s čímž žalovaná souhlasila. Žalobkyně tak z informací z účtu vyhodnotila, jaká je skutečná výše měsíčního příjmu pravidelně připisovaného na účet žalované, jestli jsou kreditní obraty na účtu žalované v posledních osmi měsících pravidelné a jestli je běžný účet aktivně využíván pro občasný platební styk. Účtem dle zjištění procházely pravidelné platby, jejichž výši vyhodnotila žalobkyně jako dostatečnou ke splácení poskytnutého úvěru. Schválený úvěrový limit měl být splácen prostřednictvím inkasa příslušných měsíčních splátek úvěru přímo z běžného účtu žalované vedeného u žalobkyně. Na základě žádosti žalované o poskytnutí úvěru a v návaznosti na poskytnuté sociodemografické informace a behaviorální data o žalované ze strany schvalovatele CF a po prověření pravidelných finančních příjmů žalované tedy žalobkyně ověřila s náležitou odbornou péčí všechny rozhodující informace o žalované a rovněž vyhodnotila možná rizika vztahující se jednak k osobě žalované a jednak ke konkrétnímu požadovanému produktu a neopomněla zdokumentovat ani již dříve uzavřené obchody se žalovanou, existující i ukončené. V té době neměla žalovaná žádný negativní záznam týkající se platební morálky, jednotlivé kontrakty řádně a včas plnila. Předschválený limit byl vygenerován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžné účtu žalované, v rámci něhož byl stanoven příjem 31 011 Kč a výdaje 28 187,25 Kč, platební kapacita tedy činila 2 823,75 Kč, což bylo pro splátku 500 Kč měsíčně dostatečné. Zadluženost žalované byla bez jakýchkoli negativních informací, rizikovost byla velmi nízká. Žalovaná prošla i kontrolou interních blacklistů, fraudlistů a delikvencí, byla bez negativních záznamů v databázích SOLUS i BRKI/NRKI. Co se týče dokladu o doručení doporučeného psaní s kreditní kartou a PINem, žalobkyně tímto dokladem nedisponuje, jelikož Česká pošta podání starší jednoho roku nearchivuje, doklad o doručení tedy již skartovala. Dle žalobkyně však není pochyb o tom, že žalovaná si doporučené psaní s kreditní kartou a PINem převzala do svých vlastních rukou, když následně dne [datum] provedla první transakci.

5. Na jednání dne 24. 2. 2022 opatrovník žalované poukázal na použití korektivu dobrých mravů v případě žalované, není prokázáno, kdo se vlastně obohatil, když není prokázané, že karta byla doručena žalované. Žalobkyně k dotazu soudu doplnila, že splácení úvěru probíhalo prostřednictvím automatického inkasa z účtu žalované, před poskytnutím kreditní karty v říjnu 2017 byla opětovně vyhodnocena žádost, kdy žalobkyně zjistila volné prostředky nad rámec běžných výdajů ve výši 2 800 Kč měsíčně, a následně zaslána kreditní karta. Dále doplnila, že žalobkyně používá sociální síť Facebook, většina výběrů z kreditní karty byla realizována u bankomatů [banka] [příjmení] [příjmení] na adrese [adresa], a na adrese [ulice], tedy velmi blízko bydlišti žalované.

6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá vyjádření tak, že kreditní karta MasterCard Standard spolu s návodem, jak kartu aktivovat, byla na základě telefonické žádosti žalované zaslána k rukám žalované na její adresu. O tom, že si žalovaná kartu převzala, svědčí to, že se dne [datum] dostavila na pobočku žalobkyně na adrese [adresa], kde požádala o aktivaci předvydané kreditní karty. Na pobočce byly ověřeny dle předloženého občanského průkazu veškeré identifikační údaje žalované a byla pořízena fotokopie občanského průkazu žalované, která byla založena do systému. V návaznosti na danou návštěvu žalovaná kontaktovala žalobkyni rovněž telefonicky, kdy volala na linku Klientského centra, kde požádala o aktivaci předvydané kreditní karty. Za žalobkyni s žalovanou jednala paní [jméno] [příjmení], která provedla žalovanou celým procesem aktivace, seznámila žalovanou s podmínkami poskytnutí požadovaného úvěru a ověřila úvěruschopnost žalované. V návaznosti na to žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím doporučeného psaní k rukám žalované dne [datum] na požadovanou adresu PIN pro možnost aktivace kreditní karty a umožnění čerpání peněžních prostředků od žalobkyně prostřednictvím předvydané kreditní karty. Dokladem o doručení tohoto doporučeného psaní žalobkyně nedisponuje. Dále žalobkyně uvedla, že nelze opomíjet jednu ze základních zásad právního řádu, a to zásadu legitimního očekávání, na nějž navazuje ust. § 4 odst. 1 o. z. Pokud žalovaná namítá, že žalobkyně, resp. osoby oprávněné jednat jejím jménem měly rozpoznat, že žalovaná není způsobilá k jednání v podobě uzavření smlouvy o úvěru ke kreditní kartě a čerpání peněžních prostředků, leží důkazní břemeno na žalované. Žalovaná nebyla nijak omezena ve svéprávnosti, o tom, že v každodenním životě vystupuje zcela normálně, svědčí i to, že zcela běžně působí na sociálních sítích, např. Facebook. Z jejího profilu zde je taktéž patrné, že pracuje ve výrobním družstvu [anonymizováno], které umožňuje lidem s různým typem zdravotního postižení, aby se pracovně uplatnili.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

8. Dne [datum] podepsala žalovaná před kurýrem externí společnosti žádost o poskytnutí úvěru u žalobkyně, a to ve výši 100 000 Kč. Kurýr ověřil totožnost žalované z občanského průkazu a průkazu zdravotního pojištění. Dne [datum] byla žádost doručena žalobkyni (zjištěno z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum]). Dne [datum] podepsala žalobkyně a dne [datum] podepsala žalovaná smlouvu o úvěru na částku 100 000 Kč, která byla v jednom podepsaném stejnopise doručena žalobkyni opětovně dne [datum]. V rámci této smlouvy byla pod bodem II. ujednána rovněž smlouva o kreditní kartě ve výši úvěrového limitu 30 000 Kč, kdy se žalobkyně zavazovala poskytnout žalované peněžní prostředky formou úvěru ke kreditní kartě s tím, že peněžní prostředky mohly být čerpány opakovaně. Žalobkyně se dále zavázala vydat žalované kartu MasterCard Standard a zaslat ji s popisem, jak ji aktivovat. S používáním karty byly spojeny různé poplatky, např. za služby spojené s kartou 30 Kč měsíčně, výběr z bankomatu 50 Kč, z bankomatu jiné banky 100 Kč atd. Bylo ujednáno, že žalobkyně bude inkasovat veškeré splatné částky z účtu žalované vedeného u žalobkyně (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a předsmluvních informací ke kreditní kartě ze dne [datum]). Podpisový vzor k příslušné smlouvě je obdobný jako podpisový vzor žalované z ledna 2012 k osobnímu účtu žalované u žalobkyně (zjištěno z podpisového vzoru ze dne [datum] a podpisového vzoru pro fyzické osoby ze dne [datum]). Dne [datum] byla podána žádost o vydání kreditní karty a dne [datum] byl účet ke kreditní kartě otevřen s tím, že výše pravidelné splátky může dosahovat až částky 2 830,62 Kč. V té době měla žalovaná u žalobkyně ještě dva produkty, a to již výše zmíněný úvěr s aktuálním zůstatkem jistiny 94 743,71 Kč a splátkou 1 410 Kč měsíčně a běžný účet se zůstatkem 13 031,10 Kč (zjištěno z výpisu z CRIF). Žalovaná měla i další závazky, a to úvěr ve výši 118 650 Kč se splátkou 1 582 Kč měsíčně poskytnutý v listopadu 2016, úvěr ve výši 52 392 Kč se splátkou 888 Kč měsíčně poskytnutý v červenci 2017 a úvěr ve výši 8 176 Kč se splátkou 584 Kč měsíčně poskytnutý v říjnu 2015 a dále kreditní kartu s úvěrovým limitem 40 000 Kč poskytnutou v březnu 2016, celková výše nesplaceného úvěru u žalobkyně z února 2017 činila cca 127 000 Kč. V té době neměla žalovaná žádné dlužné nebo nesplacené splátky (zjištěno z informace z Credit Bureau). Příjem na účtu žalované v době žádosti pocházel z invalidního důchodu žalované pro invaliditu 3. stupně ve výši 8 296 Kč, invalidního důchodu jejího manžela [jméno] [příjmení] pro invaliditu 3. stupně ve výši 9 283 Kč a výdělku žalované a jejího manžela z výrobního družstva [anonymizováno] vždy ve výši okolo 7 000 Kč, v září 2019 pak celkové příjmy činily 31 701 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu žalované u žalobkyně za období 10. 2. – 21. 9. 2017, příjmová stránka). Po připsání těchto příjmů na účet byla obvykle převážná část z daných částek rychle vybrána prostřednictvím bankomatu nebo převedena jinam, na účtu bývaly spíše nižší zůstatky v řadu jen tisíce nebo pár tisíc Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu žalované za období 10. 2. – 6. 10. 2017). Dne [datum] žalobkyně na pobočce v [adresa] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ověřila osobní údaje žalobkyně, podpis se rovněž v podstatných rysech shoduje s podpisem na smlouvě o úvěru ke kreditní kartě a smlouvě o úvěru (zjištěno z osobních údajů – fyzická osoba k žalované ze dne [datum]), žalobkyně rovněž pořídila kopii občanského průkazu žalované platného do [datum] (zjištěno z kopie občanského průkazu žalované ze dne [datum]). Žádost o vydání předvydané karty byla schválena po kontrole databází, vyhodnocení systému (scoring) a rozhodnutí obchodního manažera s tím, že žalovaná nebyla nucena dokládat žalobkyni příjmy (zjištěno ze schvalovacího protokolu). První výběr byl učiněn dne [datum] ve výši 5 000 Kč a znovu 5 000 Kč výběrem z bankomatu (zjištěno z výpisu ke kreditní kartě za období 10. – 20. 10. 2017 a z historického výpisu z účtu ke kreditní kartě za období od 17. 10. 2017 do 3. 1. 2021), první splátka byla uhrazena z účtu žalované dne [datum] (zjištěno z historického výpisu z účtu ke kreditní kartě za období od 17. 10. 2017 do 3. 1. 2021 výpisu z úvěrového účtu ohledně zúčtovaných zůstatků), druhá splátka dne [datum] (zjištěno z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného pro žalovanou). Celkem byla pomocí kreditní karty vyčerpána částka 45 700 Kč a splacena z účtu žalované byla částka 30 609,04 Kč (zjištěno z historického výpisu z účtu ke kreditní kartě za období od 17. 10. 2017 do 3. 1. 2021, výpisů z účtu pro kreditní kartu za období 10. 10. 2017 – 20. 11. 2019 a přehledu uskutečněných plateb kreditní kartou a přehledu uhrazených splátek, vyhotoveného žalobkyní), každý měsíc byly vyhotovovány klientské výpisy, které měly být zasílány žalované poštou (zjištěno z výpisů z účtu pro kreditní kartu za období 10. 10. 2017 – 20. 11. 2019 a smlouvy o úvěru ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum], žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení splátek v prodlení a nepovoleného záporného zůstatku nejpozději do [datum] (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] včetně dodejky). Dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum], jí žalobkyně sdělila, že zesplatnila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru ke kreditní kartě ke dni [datum] a vyzvala ji k zaplacení částky 36 306,73 Kč do [datum] na účet žalobkyně (zjištěno z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] včetně dodejky). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] pak právní zástupkyně žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně potvrzení o podání).

9. Žalovaná disponuje účtem na sociální síti Facebook (zjištěno z print screenu Facebooku žalované). Velká část výběrů z bankomatu proběhla v bankomatech [banka] [příjmení] [příjmení] v ul. [ulice] a ul. [ulice] (zjištěno z historického výpisu z účtu ke kreditní kartě za období od 17. 10. 2017 do 3. 1. 2021), které se nacházejí v blízkosti bydliště a zaměstnání žalované (zjištěno z print screenů stránek [banka] [příjmení] [příjmení] včetně print screenů z mapové aplikace mapy.cz).

10. Z důkazu zvukovou nahrávkou soud zjistil, že osoba, která se představila jako [celé jméno žalované], kontaktovala klientské centrum žalobkyně, kde s ní hovořila pracovnice žalobkyně [jméno] [příjmení]. Volající uvedla, že byla téhož dne na pobočce [anonymizováno], kde jí ověřili občanský průkaz. Pracovnice žalobkyně ověřila údaje volající, tedy jméno, příjmení a datum narození, a to, že se jedná o kreditní kartu ke spotřebitelskému úvěru dle již zaslané nabídky. Následně se volající a pracovnice žalobkyně shodly, že je nutné aktivovat danou kreditní kartu. Pracovnice žalobkyně sdělila volající, že je možné u ní kreditní kartu aktivovat a pak již volající pouze přijde PIN k této kartě. Následně započaly s procházením žádosti. Pracovnice žalobkyně ověřila rodné číslo volající, číslo běžného účtu u žalobkyně, který však volající nebyla schopna sdělit ani po dotazu, zda disponuje výpisem z tohoto účtu, občanský průkaz a platnost nabídky na kreditní kartu. Poté si vyžádala souhlas s možností lustrovat volající v SOLUS a NRKI/BRKI. Dále ověřila státní příslušnost, místo narození, adresu trvalého bydliště, číslo OP, jeho platnost a úřad, který jej vydal. Následně dodiktovala volající číslo účtu a potvrdila, že úvěr nerušila. Poté pracovnice žalobkyně ověřila rodinný stav volající, telefonní číslo, to, zda pracuje a zda není ve výpovědi, že volající nemá dluhy ani nebyla v konkurzu ani exekuci, nebyl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, požadovaný úvěrový limit. Informovala volající o zasílání papírových výpisů na jeden rok zdarma. Dotazovala se, zda bude chtít volající platit přes internet a zda chce pojištění ke kartě. Dále žádala volající o sdělení posledního šestičíslí na dopisu, kterým byla volající informována o vydání karty, na toto volající nebyla zprvu schopna odpovědět, následně pracovnice žalobkyně požádala volající alespoň o sdělení čísla karty, pokud jí má k dispozici, tato po krátkém váhání a dohadování ohledně pořadí čísel toto poslední šestičíslí z čísla karty sdělila. Dále se pracovnice žalobkyně dotazovala, zda postačuje výše splátky 5 %, a informovala volající k jejímu dotazu, že splátky budou odebírány z běžného účtu volající automaticky, formou běžného inkasa, a to k 15. dni v měsíci s tím, že pokud bude čerpáno, první splátka bude hrazena v listopadu. Volající následně potvrdila pravdivost a přesnost údajů, které sdělila. Po krátkém vyčkávání sdělila pracovnice žalobkyně volající, že kreditní karta byla schválena s daným limitem 30 000 Kč, roční úrokovou sazbou 21,9 %, RPSN 27,25 %, a že bude volající zaslán PIN doporučeně do vlastních rukou. Na to volající uvedla, že není doma, jelikož chodí do práce, k tomu pracovnice žalobkyně uvedla, že bude mít upozornění, že zásilka byla zanechána na poště, zásilka je posílána do 7 až 10 dnů a poté již je možné kartu využívat. Následně se volající a pracovnice žalobkyně rozloučily. Volající po celou dobu hovoru na dotazy většinou odpovídala pohotově, někdy však nebyla schopna na otázku adekvátně reagovat, nebo nerozuměla dotazu, který jí byl kladen, např. neměla výpis z běžného účtu, který až následně bez jakékoli pauzy v telefonním hovoru dohledala, nevěděla, co znamená rodinný stav, nevěděla, od které strany má sdělit pracovnici žalobkyně čísla, pokud požaduje posledních šest čísel uvedených na kartě, nebo nevěděla, co se míní statutárním orgánem banky, členem dozorční rady apod.

11. Při hodnocení důkazu zvukovou nahrávkou soud vyšel z toho, že skutečnosti uváděné během telefonického hovoru navazovaly logicky na další skutečnosti prokázané žalobkyní, zejména ověřování totožnosti na pobočce [anonymizováno], takto, že byla žalovaná vyzvána k tomu, aby kartu aktivovala na klientském centru. I s ohledem na sdělované údaje a průběh hovoru neměl soud důvod pochybovat, že by snad daná nahrávka nebyla autentická a osoba na ní hovořící s pracovnicí žalobkyně nebyla žalovaná.

12. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud neprovedl navrhovaný účastnický výslech, neboť ho považoval za nadbytečný s ohledem na níže uvedené posouzení věci, žalovaná navíc nedala souhlas se svým účastnickým výslechem. Rovněž neprovedl důkaz obchodními podmínkami, neboť ho považoval za nadbytečný, jelikož žalobkyně požadovala přiznat daný nárok z titulu bezdůvodného obohacení, sama pak na provedení důkazu netrvala.

13. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout a to zejména s ohledem na skutečnost, že dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní k některým svým tvrzením. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

14. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

15. Žalovaná podepsala dne [datum] před kurýrem externí společnosti žádost o úvěr a smlouvu o úvěru ve výši 100 000 Kč s žalobkyní, jejíž součástí byla i smlouva o kreditní kartě ve výši úvěrového limitu 30 000 Kč s max. splátkou ve výši 2 830,62 Kč, na základě níž žalobkyně vydala žalované kreditní kartu. Dne [datum] žalovaná požádala o aktivování kreditní karty, následně zaměstnankyně pobočky [anonymizováno] ověřila totožnost žalované a pořídila kopii občanského průkazu žalované a poté žalovaná na doporučení z pobočky kontaktovala klientské centrum žalobkyně s žádostí o aktivaci vydané kreditní karty. Při telefonátu s pracovnicí žalobkyně žalovaná odpovídala většinou pohotově na položené dotazy, na druhou stranu nebyla schopna odpovědět na některé snadné dotazy, neboť jim neporozuměla. Žalobkyně provedla opětovně scoring žalované a lustraci v databázích, a ačkoliv měla žalovaná v dané době u žalobkyně úvěr v nesplacené výši cca 127 000 Kč se splátkou 1 410 Kč měsíčně, další úvěry se splátkami ve výši cca 3 000 Kč měsíčně a další kreditní kartu s limitem 40 000 Kč, na účtu cca 13 000 Kč a příjem pouze z invalidního důchodu žalované a jejího manžela pro invaliditu 3. stupně a výdělků v družstvu [anonymizováno] v celkové výši cca 30 000 Kč měsíčně, aktivaci kreditní karty s příslušným úvěrovým limitem žalované schválila. Následně měla žalobkyně zaslat žalované PIN ke kreditní kartě doporučeně do vlastních rukou žalované, neprokázala však, že by PIN ke kreditní kartě doručila právě žalované. K prvnímu výběru z kreditní karty došlo dne [datum] v celkové částce 10 000 Kč, většinou byly výběry provedeny z bankomatů v blízkosti bydliště a pracoviště žalované, celkem bylo prostřednictvím karty vyčerpáno 45 700 Kč a žalobkyně na splátky úvěru z kreditní karty strhla žalované automaticky z jejího účtu částku 30 609,04 Kč, každý měsíc měla žalované zasílat výpisu z účtu ke kreditní kartě. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných splátek a nepovoleného záporného zůstatku do [datum], následně pohledávky zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k jejich zaplacení nejpozději do [datum].

16. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Žalobkyně požadovala přiznání žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že žalovaná uzavřela smlouvu pravděpodobně ve stavu duševní poruchy, resp. že žalobkyni bylo obecným zmocněncem žalované sděleno, že žalovaná trpí od dětství poruchou kognitivních funkcí ve stádiu těžké debility až imbecility, a proto je smlouva neplatná dle § 581 o. z. Bylo tak na žalobkyni, aby prokázala, že to byla právě žalovaná, která se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, když smlouva o úvěru ke kreditní kartě, kterou žalovaná dne [datum] podepsala, byla od počátku neplatná.

19. Předně soud uvádí, že byly vyčerpány peněžní prostředky ve výši 45 700 Kč a žalovanou splacena částka 30 609,04 Kč. Pokud je daná žalovaná částka požadována z titulu bezdůvodného obohacení pro neplatnost smlouvy, nejsou platná žádná její ustanovení, ani ta upravující poplatky spojené s vedením účtu nebo využíváním kreditní karty. Pokud tedy žalobkyně odvozuje výši bezdůvodného obohacení ze stavu úvěrového účtu ke kreditní kartě, tento postup je nesprávný, neboť vyčerpané finanční prostředky i splátky žalované byly zúčtovávány včetně úhrad těchto poplatků. Pokud tedy žalovaná plnila, plnila pouze na jistinu, nikoli na úroky a poplatky, neboť na ty žalobkyni nevznikl v důsledku absence platné smlouvy nárok. Bezdůvodné obohacení je tak představováno rozdílem celkové částky, která byla v průběhu času od žalobkyně vyčerpána, a celkové částky, kterou žalovaná splatila. Tento rozdíl činí celkem 15 090,96 Kč, které mohou představovat maximální bezdůvodné obohacení, kterého je žalobkyně v rámci daného nároku oprávněna se domáhat.

20. Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně obohacení na straně žalované řádně neprokázala. Z provedeného dokazování, jak listinnými důkazy, tak zvukovou nahrávkou, vyplynulo, že žalovaná disponovala smlouvou o úvěru ke kreditní kartě, která jí byla podepsána dne [datum] v rámci smlouvy o úvěru, že disponovala kreditní kartou, kterou chtěla aktivovat, a že tato aktivace proběhla prostřednictvím hovoru s pracovnicí žalobkyně. Žalobkyně však nijak nedoložila, že následně, po aktivaci karty, zaslala žalované PIN k dané kartě, resp. neprokázala, že to byla právě žalovaná, která PIN ke kartě převzala, zvláště za těch okolností, že žalobkyně tvrdila, že byl PIN ke kartě zaslán žalované doporučeně do vlastních rukou, stejně jako toto zaznělo z úst pracovnice žalobkyně při aktivaci dané karty. Žalobkyně i přes výzvu soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázala, že PIN žalované doručila, ačkoliv v případě, že by se tak řádně stalo, musela disponovat doručenkou nebo jiným dokladem o tom, že takto byla daná zásilka alespoň podána, případně dokonce dokladem s podpisem žalované o tom, že dopis byl žalované doručen. Takový doklad však žalobkyně nepředložila, pouze uvedla, že Česká pošta s.p. již tyto doklady nearchivuje. K danému tvrzení však soud uvádí, že je to právě žalobkyně, jejíž povinností bylo dané doklady uchovávat, přitom k oznámení o zesplatnění úvěru i dalším dopisům žalobkyně těmito doklady disponuje. Bez tohoto prokázání i s ohledem na to, z jakého důvodu uplatňuje žalobkyně nárok z titulu bezdůvodného obohacení a nikoli z titulu smlouvy o úvěru ke kreditní kartě, tedy že žalovaná s nejvyšší pravděpodobností trpěla intelektuálním deficitem, což potvrzuje i zvuková nahrávka z aktivace karty, nelze uzavřít, že žalobkyně prokázala, že to byla žalovaná, která čerpala dané prostředky z účtu kreditní kartou. Na dané věci nemůže nic měnit ani to, že výběry probíhaly poblíž bydliště a pracoviště žalované, nebo že žalované měl být zasílán výpis z účtu ke kreditní kartě. Pokud případná třetí osoba disponovala PINem a od žalované získala kreditní kartu, bylo možné činit výběry i bez vědomí žalované, která mohla jen obtížně posoudit příslušné finanční následky nebo výpisy, které jí měly být zasílány.

21. Žalobkyně tedy i přes výzvu soudu neunesla své důkazní břemeno (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a § 120 odst. 1 o.s.ř.) ohledně svých tvrzení, že žalovaná prováděla transakce předmětnou kreditní kartou, neboť disponovala všemi potřebnými instrumenty, tedy jak kreditní kartou samotnou, tak PINem k ní, tedy že to byla žalovaná, která se na úkor žalobkyně obohatila.

22. Soud proto neprováděl další dokazování, zejména účastnický výslech žalované, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu v celém rozsahu zamítl.

23. Nad rámec uvedeného pak má soud za to, že by taktéž případné přiznání bezdůvodného obohacení žalobkyni na úkor žalované bylo v rozporu s dobrými mravy. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 7. 9. 2021, sp. zn. II. ÚS 1292/21, mj. konstatoval:„ Pokud z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení na straně osoby s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, je třeba vážit, zda je uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy.“ Bezdůvodné obohacení jako takové má objektivní povahu, tedy pokud je prokázáno, že se daná osoba v důsledku neplatnosti uzavřené smlouvy bezdůvodně obohatila, nelze paušálně přiznání nárok druhé straně vyloučit, neboť se jedná o objektivně nastalý stav vyvolaný tím, že bez právem uznaného důvodu došlo k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2006, sp. zn. 33 Odo 373/2005, nebo usnesení téhož soudu ze dne 6. 5. 2014, sp. zn. 28 Cdo 443/2014, a ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2998/2014). Předmětná objektivní povaha vztahu z bezdůvodného obohacení však jednoznačně nevylučuje, aby výkon práva na jeho vydání byl shledán za určitých okolností odporujícím dobrým mravům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2880/2016, připuštěno i v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3959/2013, ze dne 29. 11. 2002, sp. zn. 33 Odo 642/2002, a ze dne 23. 5. 2006, sp. zn. 33 Odo 820/2004).

24. K takovým okolnostem došlo v předmětné věci. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobkyně věděla, z jakých zdrojů plynou příjmy žalované a jejího manžela, mj. o tom, že příjmy pocházejí z invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně a z výdělku u výrobního družstva [anonymizováno], které poskytuje pracovní uplatnění osobám s různým typem postižení, že žalovaná má větší množství dalších závazků a že po odečtení všech výdajů zbývá žalované v podstatě částka odpovídající maximální splátce z úvěru ke kreditní kartě, a v kontaktu se žalovanou byly min. dvě pracovnice žalobkyně, přičemž min. ze zvukového záznamu provedeného před soudem vyplývala určitá mentální omezení, která žalovaná měla, neboť tato nebyla schopna odpovědět na některé neočekávané otázky, neboť jim neporozuměla, případně nebyla schopna reagovat na úkoly, které po ní byly pracovnicí žalobkyně požadovány. Přesto se žalobkyně dále nezabývala podrobnějším zkoumáním příjmů a výdajů žalované a jejich původem, ačkoliv měla nezpochybnitelné indicie, že se jedná o osobu zranitelnou, a bez váhání žalované kreditní kartu vystavila a aktivovala. Za těchto okolností soud rovněž považuje za rozporné s dobrými mravy, aby byl nárok z bezdůvodného obohacení žalobkyni přiznán.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalované, která byla ve věci plně úspěšná, žádné náklady nevznikly.

26. Výrok o povinnosti zaplatit náhradu nákladů státu se opírá o ust. § 148 o.s.ř., kdy má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V této věci tyto náklady představuje odměna opatrovníka žalované, o níž dosud nebylo rozhodnuto. Jelikož byla žalobkyně ve věci neúspěšná, uložil jí soud tyto náklady státu nahradit, přičemž rozhodnutí o výši a lhůtě k plnění vyhradil ze shora uvedených důvodů samostatnému usnesení.

Poučení