11 C 2/2021-279

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Rumlem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno], sídlem [adresa] takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo povoleno právo nezbytné cesty jako časově neomezené služebnosti stezky a cesty přes pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Dolní Adršpach v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu [číslo] 2021, vyhotoveném [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ověřeném dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území Dolní Adršpach a aby žalobkyně byla povinna zaplatit žalovanému úplatu za povolení práva nezbytné cesty k výši stanové soudem, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 40.112,23 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne [datum] domáhala zřízení práva nezbytné cesty jako časově neomezené služebnosti stezky a cesty přes pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Dolní Adršpach v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu [číslo] 2021, vyhotoveném [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ověřeném dne 1. 3. 2021, a to ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území Dolní Adršpach proti povinnosti zaplatit žalovanému úplatu za povolení práva nezbytné cesty ve výši stanové soudem. Žalobkyně svůj žalobní návrh odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], která je v nevyhovujícím stavu a žalobkyně chce budovu rekonstruovat a užívat k trvalému bydlení. [adresa] je ze všech stran obklopen pozemkem p. [číslo] (louka) ve vlastnictví žalovaného a jediný přístup k domu z veřejné cesty (pozemek p. [číslo]) vede přes pozemek žalovaného. Žalovaný dle žalobkyně odmítá zajistit s nezbytnou právní jistotou přístup k jejímu domu z veřejné komunikace, a proto se žalobkyně obrací na soud a žádá zřízení služebnosti v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění nejkratšího možného spojení mezi pozemkem st.p. [číslo] pozemkem p. [číslo].

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že s nárokem žalobkyně nesouhlasí a navrhuje žalobu zamítnout. Toto odůvodňuje tím, že žalobkyně již v době nabytí nemovitosti (pozemku st.p. [číslo] s domem [adresa]) v roce 2016 věděla, že jí kupovaná nemovitost nemá přístup z veřejné komunikace, že okolní pozemky jsou vlastnictvím žalovaného, ten je odmítá prodat, a naopak měl sám zájem o koupi domu [adresa], ze které sešlo jen proto, že žalobkyně nabídla vyšší cenu. Žalovaný je přesvědčen, že tím je naplněn úmysl nebo hrubá nedbalost na straně žalobkyně dle § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb. Dále žalovaný vysvětloval, že nemovitost, která je nyní vlastnictvím žalobkyně, patřila jeho právním předchůdcům a na rozdíl od okolních pozemků mu nemohla být navrácena dle restitučních předpisů. Žalobkyně nyní užívá jeho pozemek p. [číslo] bez jeho souhlasu a kácela na něm jeho trvalé porosty 3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného zdůrazňovala, že k regionu má vřelý citový vztah, při koupi nemovitosti se prodávajícího p. [příjmení] dotazovala na zajištění přístupu k domu a bylo jí sděleno, že on i předchozí vlastník p. [příjmení] vždy přijížděli k domu přes pozemek p. [číslo] na tom pozemku i parkovali a nikdy s tím nebyl problém. V tomto směru žalobkyně upozorňovala, že v kupní smlouvě není o problému s přístupem žádná zmínka - na rozdíl od jinak podrobného popisu všech závad na domě. Dále žalobkyně poukazovala na to, že pozemek p. [číslo] je jinak neužívanou a neudržovanou loukou, přístup k domu byl v terénu patrný a pozemek byl užíván i jinými osobami k přístupu do blízkých skal. Po nabytí nemovitosti žalobkyně oslovila žalovaného, jakou dát právní formu přístupu k domu. Žalovanému nabízela odkoupení pozemku p. [číslo] či jeho části, smlouvu o věcném břemeni či jen pronájem. To však naráželo na neochotu žalovaného konstruktivně jednat a naopak jí začal užívání pozemku p. [číslo] zakazovat.

4. Žalovaný v doplňujícím vyjádření (replice) uváděl, že žalobkyně ho před zakoupením domu nijak nekontaktovala, aby si ověřila, jak to může být s přístupem do domu, ačkoli tak učinit mohla, když o jeho osobě věděla. [příjmení] naopak o jejím zájmu koupit dům od p. [příjmení] nevěděl, aby ji na to mohl upozornit, a to přestože mezi ním a p. [příjmení] již byla připravována kupní smlouva na dům. Dále žalovaný uváděl, že předchozímu vlastníkovi domu p. [příjmení] odmítl prodat okolní pozemky již na konci 90. let a výslovně ho upozornil i na to, že nehodlá ani zřizovat právo přístupu. Předchozí majitel to respektoval, dům nebyl nijak užíván a nikdo do domu pravidelně nevstupoval. O tom svědčí dle žalovaného i to, že v době jeho koupě žalobkyní byl dům obklopen porosty a keři v těsné blízkosti stěn a vchodu. Žalovaný nerozporuje, že mohlo docházet k náhodným průchodům jiných osob (turisté, sousedi, děti ze školy) přes různé části jeho pozemků v okolí domu. To mu však nezpůsobovalo žádnou škodu, nikde nebyla vyšlapaná žádná stezka či cesta a frekvence takových průchodů byla velmi nízká. Poté, co se dozvěděl, že dům koupila žalobkyně, ji jednoznačně upozornil, že okolní pozemky prodat nehodlá a nechce ani zřídit právo přístupu, je však ochoten dům od žalobkyně koupit. Ve vztahu k tvrzené citové vazbě žalobkyně k uvedenému místu žalovaný uváděl, že citovou vazbu k oblasti Adršpašsko-teplických skal mají stovky nebo tisíce různých osob a nejedná se o relevantní argument. [příjmení] vazba zrovna žalobkyně je pak pochybná již z toho důvodu, že mu již tento dům [adresa] nabídla ke koupi. Požadovala však za něj částku [částka], což činilo cca trojnásobek ceny, za kterou jej sama koupila koncem roku 2016. Z tohoto důvodu žalovaný nabídku neakceptoval.

5. Žalobkyně v duplice reagovala tím, že při koupi nemovitosti se nacházela v dobré víře, že přístup do domu přes pozemek žalovaného je vykonáván„ od nepaměti“. Jedná se jen o několik metrů a žalovaný ji cca roku po koupi nemovitosti v průběhu e-mailové komunikace ujistil, že„ plně respektuje právo na přístup k domu“ a že„ je ochoten přístup ke stavbě v zákonném rozsahu zřídit“. Dále žalobkyně obšírně popisovala své osobní a rodinné poměry, kdy se přestěhovala z [obec] do (od zakoupené nemovitosti) asi 3 km vzdáleného [část obce], včetně jejího zapojení do obecního a komunitního života, a domnívá se, že míra jejích aktivit by měla být pro soud také určující pro vyhovění žalobě. Rovněž uvádí, že žalovaný jí nabízel odkoupení domu nejprve za jí zaplacenou kupní cenu ve výši [částka], v létě 2020 jí pak nabízel částku [částka]. Obě nabídky odmítla.

6. Žalovaný v duplice uváděl, že popis kupovaného domu v kupní smlouvě zachycoval jen některé vady objektu, když se jednalo o cca 20 let neobydlený a neužívaný dům v prakticky demoličním stavu. Již stav nemovitosti mohl být pro jakéhokoliv obezřetného kupce varováním, že otázku zajištění přístupu k domu je třeba ověřit. Současně žalovaný uvádí, že v rámci pozdějších vyjednávání žalobkyni nabídl výměnou jiný dům v sousedství - konkrétně [adresa], kde mohla začít bydlet a realizovat si své sny. Jeho návrh žalobkyně odmítla.

7. V rámci prvního jednání před soudem účastníci doplnili svá stanoviska ještě v tom směru, že žalovaný je ochoten prodat žalobkyni pozemky v okolí jejího domu o výměře cca 4.000 m2 za jednotkovou cenu [číslo] Kč/m2 O to žalobkyně nemá zájem. Žalobkyně je naopak ochotna koupit od žalovaného pozemky pouze v rozsahu asi 2.000 m2, přičemž uvedenou cenu za 1 m2 akceptuje – o to nemá zájem žalovaný, neboť zbývající část přilehlých pozemků by ztratila na ceně.

8. Ze snímku katastrální mapy a žalobkyní předloženého geometrického plánu je zjevné, že pozemek st.p. [číslo] se nachází přibližně uprostřed pozemku p. [číslo] od – pozemku p. [číslo] je vzdálen cca 6 -10 metrů. Srovnáním katastrální mapy, leteckých snímků a snímku turistické mapy je zjevné, že pozemek p. [číslo] protíná napříč louky v okolí postavených domů, ale v turistické mapě není zaznamenán jako cesta, vizuálně není na leteckých snímcích pozorovatelný jako cesta a celá oblast se jeví jako jednolitá louka.

9. Z výpisu z KN, [list vlastnictví] pro obec Adršpach a k.ú. [část obce] je zjevné, že vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře [výměra] a několika dalších sousedících pozemků v místě je žalovaný a pozemky nabyl dědictvím v roce 1999 a v roce 2004.

10. Z kupní smlouvy z [datum] uzavřené mezi prodávající organizací [anonymizována tři slova] [obec] a kupujícím [jméno] [příjmení] je zjevné, že dům [adresa] se st.p. [číslo] v k.ú. [část obce] koupil [jméno] [příjmení] za částku [částka].

11. Z notářského zápisu o kupní smlouvě z [datum] je zjevné, [jméno] [příjmení] tyto nemovitosti (dům s pozemkem) prodal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za částku [částka].

12. Ze zprávy [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], je zjevné, že v domě [adresa] v [část obce] je evidována vodovodní přípojka, odběr vody byl zrušen v červnu 2014 na žádost tehdejšího majitele. Odběr vody dosud nebyl obnoven.

13. Ze zprávy firmy [právnická osoba], je zjevné, že v domě [adresa] je evidováno odběrné místo, ale v dotazovaném období od [datum] do současné doby tam byl nulový odběr el. energie.

14. Z emailové komunikace mezi žalovaným a tehdejší právní zástupkyní [jméno] [příjmení] vyplývá, že na počátku listopadu 2016 bylo vedeno jednání o koupi nemovitosti [jméno] [příjmení]. Jednání dle předložené komunikace bylo takřka uzavřeno, když byly řešeny jen záležitosti typu rodinný stav žalovaného, zda koupě bude do SJM, nebo do výlučného vlastnictví, zda souhlasí s výší odměny za sepsání kupní smlouvy a úschovu atd., přičemž nedocházelo ke sporům. Z komunikace dále vyplývá, že [datum] žalovaný zasílal druhé straně již jen rodné číslo pro přípravu kupní smlouvy a pak až [datum] obdržel strohé sdělení, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se„ nezvratně rozhodl ukončit jednání o prodeji“.

15. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi prodávajícím Ing. [jméno] [příjmení] a kupující [celé jméno žalobkyně] je zjevné, že žalovaná zakoupila pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] v obci a k.ú. [část obce] za částku [částka]. V čl. IV. smlouvy kupující prohlašuje, že je informována o„ zásadních vadách a poškození a porušení konstrukcí, z nichž některé jsou pro vyloučení pochybností popsány v příloze a je si vědoma, že okolní pozemky vlastní žalovaný, pan [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], který je zásadně odmítá prodat“. Zároveň kupující prohlašuje, že„ si je vědoma skutečnosti, že o koupi nemovitosti již prodávající strana jednala s Dr. [jméno] [celé jméno žalovaného] a na základě vyšší nabídky strany kupující z tohoto prodeje Dr. [jméno] [celé jméno žalovaného] sešlo.“ V příloze je pak popisováno statické poškození obvodových nosných zdí, prasknutí klenby v části domu, absence rozvodů inženýrských sítí i vnitřních a vnějších omítek, absence vodorovných izolací, poškození krovů (z poloviny vyřezané vazné trámy, zbytek poškozen vodou a plísní), chybějící střešní krytina na částech střechy, chybějící vchodové dveře atd.

16. Z leteckých snímků aplikace [webová adresa] k letům 2003, 2006, 2012, 2015, 2018, 2019 a 2021 (jaro) je zjevné, že dům [adresa] je až do posledního snímku plně obklopen keři či stromy, kdy koruny dřevin zčásti překrývají střechu, a přímo k domu není viditelná žádná přístupová stezka či cesta. Mezi jednotlivými snímky není jasně patrný rozdíl. Na časově posledním snímku označeném jako jaro 2021 je situace odlišná – dům je bez střešní krytiny, polovina domu je dokonce vůbec bez střešní konstrukce, dřeviny v okolí domu jsou odstraněné a je tam (zjevně mimo pozemek st.p. [číslo]) viditelný různý složený materiál a změny v povrchu pozemku – mezi dosud jednolité zelené plochy jsou jasně viditelné hnědé plochy – nejspíše vyježděný travní kryt a odkrytá hlína (pravděpodobně od četnějších jízd a parkování motorových vozidel).

17. Z předložené fotodokumentace je zjevné, že dům [adresa] působil již v době, kdy měl ještě střechu, velmi zpustlým dojmem a byl víceméně zarostlý náletovými dřevinami, které rostly i těsně vedle obvodových zdí. Příjezdová komunikace nebyla viditelná. Z fotodokumentace k domu po odstranění střechy – tj. z letošního roku, jsou již viditelné vyježděné koleje a rozbahněná příjezdová cesta.

18. Ze stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Broumovsko, z [datum] je zjevné, že tento úřad vydal žalobkyni souhlas s vydáním stavebního povolení k demolicí stavby [adresa] na pozemku st.p. [číslo] v k.ú. [část obce]. Jednalo se předběžné stanovisko pro potřeby stavebního řízení vedeného odborem výstavby MěÚ v [obec].

19. Z protokolu o místním šetření stavebního úřadu MěÚ [obec] z [datum] vyplývá, že z domu [adresa] již byla odstraněna střecha včetně krovu, okna, strop 1. NP, štítová zeď na jedné straně. Části střechy jsou složeny na pozemkové parcele [číslo] za domem je složen nový stavební materiál, nacházejí se tam pozůstatky velkých ohnišť a v okolí domu bylo pokáceno množství vzrostlých stromů. Pařezy po největších stromech byly změřeny – výška pařezů od 60 do 80 cm a obvod pařezů od 80 do 140 cm. Z připojené fotodokumentace vyplývá, že stavební odpad, nový stavební materiál a polena z pokácených stromů jsou rozloženy na pozemku žalovaného a část louky je čerstvě rozježděná včetně vyjetých kolejí a stop od těžkých mechanismů či traktoru.

20. Z dopisu [jméno] [příjmení] zaslaného soudu jako součást její omluvy z účasti na soudním jednání dne [datum] vyplývá, že tato osoba oslovila v březnu 2021 pana [celé jméno žalovaného] s žádostí o prodej pozemku p. [číslo] (pozemek sousedící s pozemkem p. [číslo] – pozn. soudu) a případné sousedící parcely, kdy byla ochotna koupit pozemek o ploše cca 4.000 m2 nebo i větší. Pan [celé jméno žalovaného] požadoval cenu [číslo] Kč/m2, což jí připadalo s ohledem na atraktivitu pozemku jako přiměřená cena a byla ji ochotna zaplatit. Podmínkou pana [celé jméno žalovaného] bylo, aby si zájemkyně domluvila s žalobkyní, paní [celé jméno žalobkyně], která z nich koupí jakou konkrétní část pozemků s tím, že v daném místě má celkem asi 8.000 m2 pozemků a chce je prodat najednou, byť i různým osobám. [příjmení] [příjmení] požadavek pokládala za rozumný, oslovila paní [celé jméno žalobkyně], jak by se o pozemky podělily, ale nabízená varianta půl na půl byla odmítnuta, když paní [celé jméno žalobkyně] chtěla odkoupit jen to, co ona sama bude chtít. To bylo pro pisatelku neakceptovatelné.

21. Z předložené emailové komunikace je zjevné, že nemusí být úplná a nemusí zachycovat veškeré kontakty mezi žalobkyní a žalovaným, když ty zjevně probíhaly i jinou formou. Předloženou korespondencí je doloženo následující: a) 15.1.2017 žalobkyně navrhovala žalovanému celkem 4 řešení přístupu k jejímu domu – odkoupení pozemku p. [číslo] za cenu„ místně běžnou pro zemědělský půdní fond“, výměnu za jinou parcelu, která má navazovat na jiný pozemek žalovaného s tím, že takový pozemek má žalobkyně„ rozjednaný“, odkoupení části pozemku p. [číslo] resp. pásu o výměře 16- 20 m2 nebo pronájem celého pozemku p. [číslo]. b) na tento přípis reagoval žalovaný nedatovaným dopisem, že nemovitost patřila v minulosti jeho rodině a on o její získání usiloval již řadu let s ohledem na rodinnou tradici a vlastnictví okolních pozemků. Má zájem nemovitost od žalobkyně odkoupit za přiměřenou cenu a tím se vyhnout složitým diskusím o režimu přístupu. Současně odkazoval na stejný zájem projevený již v předchozím tel. rozhovoru. c) 12.3.2017 v emailu žalovaný informoval žalobkyni, že nabízí odkup její nemovitosti za stejnou cenu, jakou nabízel p. [příjmení] – tedy [částka] s tím, že dům je určený k demolici a budou pouze náklady s odvozem stavební suti, které cenu pozemku snižují. Současně žalovaný sděluje, že její nabídka na prodej pozemku s domem za [částka] je neúměrná ceně parcely (a nepřijímá ji). V případě nedohody o prodeji navrhuje žalovaný zajistit přístup žalobkyně k domu pronájmem po pruhu pozemku po obvodu pozemku p. [číslo] s tím, že zbytek pozemku oplotí. d) 14.8.2017 žalovaný reagoval na dopis žalobkyně z 19.7.2017, opět odkazoval na telefonickou komunikaci z konce roku 2016 a sděloval žalobkyni, že navrhuje 2 varianty řešení – pronájem části pozemku p. [číslo] to buď krátký přístup z veřejné cesty [číslo] s šířkou přístupu 1,5 m (přibližně odpovídá nyní žalobkyní předloženému GP) nebo delší přístup po obvodu pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] s šířkou přístupu 2 m. (nákresy na č.l. 114, 115). Zároveň upozorňoval, že v případě přijetí jedné či druhé varianty sice umožní žalobkyni po nezbytnou dobu přístup k vnějším stranám stavby, ale jinak zbývající část pozemku p. [číslo] oplotí a neumožní užívání té nepronajaté části pozemku ze strany žalobkyně či dalších osob. e) V emailové výměně z června a července 2020 se žalobkyně a žalovaný vzájemně informují, že žalovaný začíná inzerovat některé pozemky k prodeji, žalobkyně mu nabízí cenu [číslo] Kč/m2 u pozemku p. [číslo] Kč/m2 u pozemků navazujících s tím, že dle tabulek je cena pozemku jen 17 Kč/m2, a dále je zde řada vzájemných výtek na téma spadlých či pokácených stromů. f) 7.1.2021 žalobkyně v emailu odkazuje na zprávu advokáta žalovaného ze srpna a navrhuje žalovanému několik variant dělení okolních pozemků, včetně varianty, že by koupila pozemek p. [číslo] za cenu [číslo] Kč/m2 nebo jen část pozemku za cenu [číslo] Kč/m2 a dále včetně varianty, že by koupila všechny pozemky žalovaného za částku [částka] s tím ale, že by takovou cenu zaplatila ve splátkách během 3-4 let. g) 23.1.2021 reagoval žalovaný, že jeho představa o ceně za všechny pozemky v místě je 12,2 milionu a tato nabídka je časově omezena do poloviny roku 2021 s tím, že žalobkyně může zajistit dalšího kupce nebo ho dokáže zajistit i sám, dojde-li k dohodě o rozdělení pozemků. Současně však uváděl, že preferuje odkoupení nemovitosti od žalobkyně, odkazoval na dříve nabídnutou kupní cenu [částka] a navýšil nabídku na [částka]. h) v emailu z 9.2.2021 žalobkyně sděluje žalovanému, že dům prodávat nechce a kupní cena požadovaná žalovaným za všechny pozemky je sice oproti její nabídce o cca 2 miliony dražší, ale hlavní problém pro ni je, že ta cena je požadována celá ke dni prodeje, zatímco pro ni by byl reálný jen splátkový kalendář na 3-4 roky. i) V emailu z [datum] žalovaný sděloval, že své nabídky již měnit nehodlá, zřízení jakéhokoliv věcného břemene nebo nájmu pro přístup k domu pro něho není přijatelné a trvá na již dříve vysloveném zákazu vstupu na jeho pozemky.

22. Z výslechu svědka [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že byl vlastníkem pozemku st.p. [číslo] na něm postaveného domu. Dům převzal od pana [příjmení], sám v něm nic nebudoval a jen zachovával stav. Přízemí domu nebylo obyvatelné, podkroví„ možná“. Septik byl dle svědka již asi na jiném pozemku, kudy vedl trativod, svědek neví, ani jak byl zajištěn přívod vody či elektřiny, ta však dle svědka fungovala. Sám dle svého tvrzení žádné problémy s přístupem na pozemek neměl, tak ani žádné upozornění žalobkyni nedával. K nemovitosti jezdil autem, ale poslední 3-4 roky před prodejem nemovitost navštěvoval tak 1-2 krát do roka. Ví jen, že jednou tam měli parkovat jeho známí a dostal vynadáno, ale neví od koho. Ohledně prodeje domu svědek uváděl, že jednal s panem [celé jméno žalovaného], ten mu nabízel [částka], ale pak se„ v té době přestal ozývat“, [příjmení] mu doporučil jiného kupce – žalobkyni a ta nabídla vyšší cenu – k žádnému smlouvání již nedošlo a vše bylo rychle a krátce vyřízeno.

23. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se do té lokality přistěhoval asi před 15 lety, žalobkyni zná a zná i dům [adresa] – ten byl opuštěný, volně přístupný, a již někdy před dvaceti lety v něm mohl kdokoli přespat. Okolo domu byla vždycky„ džungle“. Stav domu se zhoršil a nyní již nemá ani střechu. Okolo domu vedla cestička do skal a v zimě běžecká stopa.

24. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že bydlí několik desítek metrů od domu [adresa], příjezdová cesta k domu vede okolo jeho domu, takže měl přehled. [adresa] byl před rokem 2016 neobyvatelný, možná jako„ squat“ a zarostlý množstvím dřevin. Bývalého vlastníka tam nikdy neviděl a vlastně ani nikoho jiného, kromě dětí, které to tam občas prolézaly. Neví o tom, že by okolní louku někdo používal jako příjezdovou cestu k domu, její sečení obstarávají každý rok technické služby nebo pan [příjmení]. Občas tam mohli projít zbloudilí turisté, houbaři nebo někdo venčit psa. Poslední rok tam pan [celé jméno žalovaného] nechal rozmístit cedulky, že to je soukromý pozemek. Žalobkyni a jejího přítele zná, ale jejich vzájemný vztah je rezervovaný, když jednou na něho podali udání, že nechal přes noc stát auto s vlekem na jinak zcela opuštěné obecní cestě, po které stejně nikdo nejezdí. Ví jen, že tam měli provádět neoprávněnou demolici a kácet stromy v okolí domu. To dřevo mu potom přítel žalobkyně nabízel.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že nyní bydlí několik let v sousedství, ale tu oblast znal i dříve. [adresa] od revoluce nikdo neobýval a dům stále chátral. [příjmení] [příjmení] znal, ale ten vždy pobýval u jeho rodičů v jejich domě, když ta jeho nemovitost byla neobyvatelná. V tom domě pana [příjmení] nikdy neviděl. Paní [celé jméno žalobkyně] dům koupila v době, kdy ještě měl střechu a okolo byly stromy, ty už jsou nyní pokácené. [obec] okolo domu je pravidelně 1-2x do roka sekaná.

26. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že nemovitost patřila i s okolními pozemky jeho předkům, dům samotný ještě před revolucí podnik Východočeské konzervárny prodal panu [příjmení] a na rozdíl od okolních pozemků tak nebyl v restituci vrácen. Snažil se koupit nemovitost od pana [příjmení], na všem již byli domluveni a chystala se smlouva, když najednou přišla zpráva, že dům koupila žalobkyně. Krátce po koupi mu pak žalobkyně dům prostřednictvím jejího přítele [jméno] [příjmení] nabízela za [částka]. [jméno] její nabídku neakceptoval, ale snažil se dům koupit a postupně navyšoval nabídku až na posledních [částka], přičemž nabízel žalobkyni i jiný dům v sousedství. V současné době je ochoten řešit to jen způsobem uvedeným v úvodu řízení a s jiným řešením nesouhlasí, neboť potom by pro zbylé pozemky neměl využití a ztratily by na ceně. Žalobkyně aktuálně zasahuje do jeho vlastnického práva k pozemkům, když nechala vykácet odhadem až 30 stromů, nechala vybagrovat několik kubíků zeminy z jeho pozemků a používá jeho pozemky ke skladování sutě. Pozemek p. [číslo] je pravidelně 2x ročně sekán, dřívější majitelé dům [adresa] nijak neužívali a ani tam nechodili, pana [příjmení] v místě nikdy neviděl. Na dotaz zástupce žalobkyně, proč odmítl pronajmout část pozemku žalobkyni, uváděl, že vzhledem k jeho dosavadním zkušenostem s chováním žalobkyně je přesvědčen, že pokud by žalobkyni pronajal jen část pozemku, začala by se okamžitě chovat, jako by ji tam patřilo všechno.

27. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že o možnosti koupi domu se dozvěděla od pana [příjmení], jméno pana [celé jméno žalovaného] zjistila až při podpisu kupní smlouvy. Na možnost přístupu k domu se dotazovala prodávajícího i jeho právničky a bylo jí sděleno, že problém s tím není. Na místě viděla stopy po vozidle. Po provedení vkladu do KN se spojila s žalovaným. Že by se s ním mohla spojit před koupí domu, jí nenapadlo a myslela si jako právní laik, že na to ani nemá právo. Prodej domu žalovanému za částku [částka] nikdy nenabízela, ale je pravdou, že někdy před dvěma lety se jí naskytla možnost koupě jiného domu na druhé straně ulice, ke koupi jí chybělo právě [částka], tak s přítelem tu částku chtěla po žalovaném a byla mu ochotná dům prodat. Dále žalobkyně uváděla, že žalovaný jí odmítal prodat či jen pronajmout pozemek p. [číslo] nebo jeho významnější část, pouze v jednu chvíli po ní žádal [částka] za m2. Jím nabízený nájem pouze přístupové cesty odmítla, protože s tím bylo spojeno oplocení zbylé části pozemku a ona nechce, aby plot vedl až prakticky k obvodovým zdem domu. Ve vztahu k dopisu paní [příjmení] uváděla, že má zájem koupit pouze pozemek p. [číslo] je ochotná dát i požadovaných [částka] za 1 m2, ale navazující pozemky kupovat nechce, protože by se jí k ničemu nehodily. Závěrem uváděla, že se snažila od obce zakoupit i pozemek p. [číslo] ale obec jí ho odmítla prodat.

28. Dále soud zaznamenal zprávu ZŠ a MŠ [obec], že dcera žalobkyně je žákem tamní školy od [datum], rodný list dcery žalobkyně, zprávu firmy [právnická osoba], že žalobkyně, její dcera a [jméno] [příjmení] mají pronajatý byt ve [část obce]. Rovněž tak soud ponechal ve spise žalobkyní předložené fotografie dětského pěveckého sboru, jehož členem má být dcera žalobkyně. Z těchto listin soud nevyvozuje významné poznatky pro rozhodnutí ve věci.

29. Soudu bylo žalovanou stranou navrženo vyslechnutí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] - všechno zástupci firmy [právnická osoba], kteří měli vypovídat o tom, že jednali s žalovaným o koupi pozemků p. [číslo] dokládat tvrzení žalovaného, že jím žádaná cena za pozemky ve výši [číslo] Kč/m2 je cenou v místě a čase obvyklou. Soud tyto svědky sice původně k jednání soudu předvolal, ale po jejich doložených omluvách a provedení všech výše zmíněných důkazů včetně zprávy paní [příjmení] dospěl k závěru, že se již nejedná o důkazy podstatné. Soud nemá důvod pochybovat v tomto směru o tvrzení žalovaného, že s touto firmou skutečně jednal o prodeji pozemků a případnou obvyklou cenu pozemků v místě pokládá soud za dostatečně doloženou již zprávou paní [příjmení], emailovou komunikací, z níž vyplývá, že žalobkyně byla ochotna platit i cenu vyšší – dokonce i [částka] za m2 i postojem žalobkyně v průběhu soudního jednání, kdy opakovaně uváděla, že nemá problém s cenou [částka] za m/2, jen chce koupit pouze asi 2.000 m2 v nejbližším okolí domu a nikoli i dalších cca 2.000 m2 pozemků navazujících. Rovněž žalovaný navrhoval výslech svědka [jméno] [příjmení], přítele žalobkyně, který mohl vypovídat jednak k jednání žalobkyně před její koupí nemovitosti, jednak k jejímu nakládání s nemovitostí po koupi a dále k jednáním mezi žalobkyní a žalovaným, včetně toho, kdy a v jaké době žalobkyně žalovanému navrhovala, že mu nemovitosti prodá za částku [částka]. Toto již soud pokládá za dostatečně zjištěné provedenými důkazy a jeho výslech pokládá za nadbytečný. K tomu lze dodat jen tolik, že soud věří žalovanému, že nabídka žalobkyně na prodej domu zakoupeného v listopadu 2016 za částku [částka] byla učiněna někdy na počátku roku 2017, jak o tom svědčí emailová zpráva z [datum] a nikoli až někdy dva roky před jednáním soudu (tj. v roce 2019 – pozn. soudu), jak se pokoušela tvrdit žalobkyně v rámci účastnické výpovědi.

30. Žalující stranou bylo soudu navrženo vyslechnutí svědka [jméno] [příjmení], který se měl vyjadřovat k využívání pozemku p. [číslo] k průchodu do skal, a provedení místního šetření. Soud návrhy na provedení těchto důkazů zamítl pro nadbytečnost. Svědek [příjmení] měl vypovídat k tomu samému, což uváděli již vyslechnuté osoby místně znalé - svědci [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] – tyto všechny osoby navrhla žalobkyně a jejich výpovědi se shodují s tvrzením žalovaného, že pozemek p. [číslo] je pravidelně sekán a jedná o málo frekventovanou oblast, kde občas někdo může projít, aniž by to zanechávalo viditelné stopy na pozemcích v podobě např. prošlapané stezky. [adresa] byl opuštěný, neobývaný, nikdo k němu nejezdil, majitel či jiný pravidelný uživatel tam nebyl vídán. Tyto poznatky se ostatně shodují i s předloženou fotodokumentací a leteckými snímky. Soudu nebylo předloženo žádné tvrzení, že by právě z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] měly být získány nějaké poznatky odlišné a další dublování již učiněných poznatků soudu připadá nadbytečné. Ohledně navrhovaného místního šetření lze činit stejné závěry – soud má k dispozici fotodokumentaci k domu a jeho nejbližšímu okolí k době jeho dlouhodobého neužívání i k době, kdy již začal být demolován. Rovněž má soud k dispozici letecké snímky, katastrální mapu, turistickou mapu a vyslechl několik výpovědi, které se v popisu domu a jeho okolí nijak zásadně neliší (s výjimkou tvrzení žalobkyně, že v době, kdy kupovala nemovitost, tam byla viditelná cesta po vozidle, čemuž soud nevěří ve světle všech ostatních výpovědí, fotodokumentace a leteckých snímků. Navíc je třeba konstatovat, že stav domu (pokud ještě existuje – pozn. soudu) a jeho nejbližšího okolí se výrazně změnil v průběhu letošního roku, jak vyplývá ze všech výpovědí, fotodokumentace i porovnání leteckých snímků. Soud tak tak nevidí žádný přínos místního šetření pro získání poznatků jiných než těch, které již vyplývají z předložených listin a učiněných výpovědí.

31. V rámci hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že o listinných důkazech a fotodokumentaci není důvod pochybovat. Pravost a vypovídací hodnota těchto důkazů nebyla stranami zpochybněna a důvody k pochybnostem nemá ani soud. Nebyly zpochybněny ani poznatky vyplývající z dopisu paní [příjmení] a soud tak neviděl důvod ji dále předvolávat a spokojil se přečtením dopisu.

32. Ve vztahu k výpovědím svědků [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] je třeba uvést, že v nich nejsou zásadní rozdíly a soud těmto svědků věří a jejich výpovědi pokládá za pravdivé. Tyto výpovědi se po obsahové stránce shodují, že dům [adresa] byl dlouhodobě neužívaný, neobyvatelný, byl komukoliv přístupný, chátral a nebyl pravidelně navštěvován, natož aby k němu někdo pravidelně přijížděl vozidlem – tudíž tam nemohla být viditelná ani příjezdová cesta – pozn. soudu. Tyto poznatky se shodují s fotodokumentací platnou k době před zahájením demolice i s leteckými snímky do roku 2021 – z těch vyplývá, že i pozemek p. [číslo] ve vlastnictví obce (cesta vedoucí okolo domu [adresa]) nebyla používaná a tvořila vizuálně součást okolních luk. Tato tvrzení o neobývanosti a nenavštěvovanosti domu jsou ve shodě i s poznatky získanými od dodavatele vody, že odběr vody byl přerušen v roce 2014, i poznatky ze zprávy dodavatele el. energie, že minimálně od r. 2010 tam byl nulový odběr energie (předcházející období nebylo soudem zjišťováno). Tyto poznatky nejsou ani v ostrém rozporu s výpovědí dřívějšího majitele objektu minimálně v té části, že objekt několik let před jeho prodejem navštěvoval tak 1-2 x krát do roka. O zbývajících částech výpovědi Ing. [příjmení] soud pochybuje a je přesvědčen, že svědek uváděl spíše zavádějící údaje – např. jím použitý termín„ zachování domu v zakoupeném stavu“ je nepochybně eufemismem pro absenci jakékoliv péče a údržby, ponechávání domu ke zpustnutí a vyčkávání, až sám spadne. Rovněž tak tvrzení svědka [příjmení], že s přístupem k domu neměl problém, soud vnímá spíše ve světle tvrzení ostatních svědků a předložených listin tak, že svědek se o přístup nebo dokonce příjezd k domu minimálně několik let před jeho prodejem ani nepokoušel, případně se tam dostával natolik řídce a nepozorovaně, že to ani nestálo za zaznamenání. Úvodní tvrzení svědka [příjmení], že dům s pozemkem neprodal žalovanému, protože ten se„ měl odmlčet“ soud pokládá ve světle předložené emailové komunikace (která nebyla nikým zpochybněna) za očividně lživé. Celkově tak soud výpověď Ing. [příjmení] nemůže hodnotit jako věrohodnou.

33. Ve vztahu k hodnocení výpovědi žalobkyně a žalovaného je třeba konstatovat jednak, že obsah jejich výpovědí se nijak významněji neliší od obsahu jejich žalobních, resp. protižalobních, tvrzení a soud k jejich výpovědím přistoupil jen v důsledku návrhů procesních stran. Když už však tyto výpovědi byly učiněny, je třeba k jejich hodnocení uvést, že výpověď žalovaného je v plném souladu s poznatky již vyvoditelnými z předložených listin, včetně vzájemné emailové komunikace. Soud nemá žádný důvod o jeho výpovědi pochybovat, žalovanému věří, jeho popisovaný postoj k věci soudu připadá racionální a ve světle jednání z letošního roku, kdy došlo ke skládání stavební sutě a kácení vzrostlých stromů na pozemku žalovaného, za přesně předvídavý.

34. Ve vztahu k výpovědi žalobkyně je třeba konstatovat, že soud její výpovědi nevěří a její průběžný postoj k věci pokládá za spíše iracionální. Žalobkyně měla víceméně bez uvážení reagovat na náhlý podnět,„ koupit velmi rychle“ dlouhodobě opuštěný a chátrající objekt ve stavu k demolici, který je umístěn uprostřed pozemků jiné osoby a bez viditelné přístupové cesty. Přitom má žalobkyně věřit osobě, která se o dům dlouhodobě nestarala, že s „ příjezdem není problém“, ačkoli současně přijímá od té samé osoby informaci, že majitel okolních pozemků se dům také snaží koupit a prodej okolních pozemků, které by měly být užity k přístupu, prodat odmítá. Žalobkyně přitom reálné položení domu v krajině může pozorovat, údaje katastru nemovitostí jsou jí dostupné (včetně případné informace, že kupovaná nemovitost nemá přístup k veřejné komunikaci a jediný přicházející přístup je přes pozemek žalovaného), včetně kontaktních údajů na žalovaného (v KN je vyznačena adresa žalovaného – pozn. soudu). Tvrzení žalobkyně, že jako právní laik nevěděla, že se může spojit s majitelem okolních pozemků a případný přístup ke kupované nemovitosti ověřit obyčejným dotazem, soud může pokládat pouze za vysvětlení nemístné a nedostatečně vyviňující. Následně takřka vzápětí žalobkyně nabízí nemovitost žalovanému za cca více než 2,5 násobek jí zaplacené kupní ceny a vedle toho chce od žalovaného koupit okolní pozemky bezprostředně přiléhající k domu (v jedné z nejkrásnějších oblastí minimálně okresu) za cenu„ místně běžnou pro zemědělský půdní fond“, či v pozdějších emailech upřesněných 17 Kč/m2, aby postupně nabídku navyšovala až na 2.000 Kč. Rovněž tak ve vztahu k tvrzeným finančním možnostem žalobkyně je možno připomenout okolnost vyplývající z předložené korespondence, že byla ochotna i zakoupit veškeré pozemky v místě od žalovaného a jejich vzájemné představy o ceně se nakonec liší jen o nějakých 20% a ve způsobu splacení.

35. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění, žalobkyně se stala vlastníkem pozemků st.p. [číslo] se domem [adresa] v k.ú. [část obce] na základě kupní smlouvy v situaci, kdy jí bylo zjevné, že nemovitost je opuštěná, dlouhodobě neobydlená, nenavštěvovaná, chátrající. Nemovitost byla ze všech stran obklopena pozemkem jiného vlastníka a bez přístupu k veřejné komunikaci. Tyto informace byly zjistitelné prostým fyzickým pozorováním i nahlédnutím do katastru nemovitostí. Žalobkyně věděla, že vlastník okolního pozemku ho odmítá prodat a naopak má sám zájem o získání uvedené nemovitosti. Žalobkyně se před koupí nemovitosti ani nepokusila kontaktovat vlastníka okolního pozemku, aby získala informace, zda a případně za jakých podmínek lze získat a udržet přístup ke kupované nemovitosti, aby mohla posoudit své vlastní možnosti. Po nabytí vlastnictví k nemovitosti žalobkyně navazuje kontakt s žalovaným vlastníkem okolních pozemků a teprve poté zjišťuje to, co mohla vědět, již před uzavřením kupní smlouvy, a to, co ona pokládá za pro ni osobně ekonomicky neakceptovatelné, ale zároveň to nelze pokládat za neakceptovatelné obecně. Požadavek žalovaného, že prodá pouze veškeré své pozemky v oblasti o výměře cca 8.000 m2 současně za jím požadovanou kupní cenu [částka] za m2 nelze pokládat za požadavek obecně nesplnitelný, ale maximálně za možná neodpovídající možnostem žalobkyně – nicméně to jí mohlo být známo předem. Současně je třeba konstatovat, že tvrzení žalovaného, že pouze částečným prodejem pozemků v místě by se vystavoval riziku finanční ztráty, když některé části by sami o sobě nebyly lukrativní, je tvrzením racionálním a má své opodstatnění. Zároveň je třeba uvést, že žalobkyně měla možnost získat přístup k jejímu pozemku formou nájmu přístupové cesty, tato jednání odmítla z důvodů, které soud nemůže pokládat za vážné. Vyjádření žalovaného, že v případě nájmu části pozemku, nepronajatou část pozemku oplotí, je vyjádřením oprávnění vlastníka nakládat se svým majetkem a žalovaný k takovému postupu měl právo.

36. Soud podřídil zjištěný skutkový stav pod následující ustanovení.

37. Podle § 1029 odst. 1 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek..

38. Podle § 1032 odst. 1 písm. b) o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá.

39. Zároveň se soud řídil právním názorem vyjádřeným v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, R 37/2018, že hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty, které je důvodem zamítnutí žaloby podle § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou.

40. Dále soud použil právní názor obsažený v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1470/2016 z 30.1.2018, že podmínkou obsaženou v § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. nemá být sankcionována sama o sobě skutečnost, že někdo nabyl nemovitou věc bez přístupu, nýbrž především ta okolnost, že nabyvatel se lehkovážně spoléhal na to, že mu bude přístup k pozemku po jeho nabytí umožněn sousedy či povolen soudem, přičemž se nepokusil si přístup zajistit před nabytím nemovité věci sám, ačkoliv tak nepochybně učinit mohl. Pokud se naopak o zajištění přístupu nabyvatel pokusil, jeho snaha však nebyla úspěšná (například pro kategorický nesouhlas sousedů či pro požadavky sousedů, které po nabyvateli nebylo možné spravedlivě požadovat), pak mu nelze tuto skutečnost přičítat k tíži. Úmyslem zákonodárce totiž zjevně nebylo vytvoření kategorie nemovitostí bez přístupu, k nimž již nebude moci být nezbytná cesta povolena, nýbrž úmyslem bylo sankcionovat lehkovážné jednání nabyvatelů.

41. Lze připomenout, že výše uvedené právní názory jsou v plné shodě s judikaturou Ústavního soudu ČR, viz. např. III.ÚS 2408/18, že vlastník nemovité věci, který žádá o povolení nezbytné cesty podle § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, si již za předchozí zákonné úpravy musel být vědom, že jeho jednání, jímž si hrubou nedbalostí nebo úmyslně způsobil nedostatek přístupu ke své nemovité věci, oslabuje důvody, pro které by mělo být v jeho soukromém zájmu omezeno vlastnické právo jiné osoby. Již tehdy se tím vystavoval riziku, že mu věcné břemeno práva cesty nebude zřízeno. Pakliže § 1032 odst. 1 písm. b) tohoto zákona s touto skutečností výslovně spojil překážku povolení nezbytné cesty, pouze tím upřesnil následek, se kterým vlastník nemovité věci podle rozhodovací praxe dovolacího soudu s ohledem na § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, beztak musel počítat. Dřívější ani současná zákonná úprava mu ostatně nepřiznávaly právo nezbytné cesty, ale pouze stanovily podmínky, za nichž se může domoci jejího povolení konstitutivním rozhodnutím soudu. Ze samotné skutečnosti použití § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při němž je zohledněno jednání vlastníka nemovité věci, jež nastalo před účinností tohoto zákona, nelze dovodit porušení jeho základního práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Nejde o nepřípustný zásah do její právní jistoty a důvěry v právo, který by zakládal porušení čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.

42. Soud se ve světle výše uvedených rozhodnutí zabýval předně otázkou, zda žalobkyně při koupi nemovitost jednala ve vztahu k existenci či k zajištění přístupové cesty k domu před uzavřením kupní smlouvy úmyslně či alespoň hrubě nedbale, tedy takovým způsobem, jež svědčí o jejím lehkomyslném přístupu a zanedbání požadavku náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o její zřejmé bezohlednosti k zájmům jiných osob, tj. žalovaného. Soud na základě provedeného dokazování dospěl v této otázce ke kladnému závěru. V řízení bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalobkyně před uzavřením kupní smlouvy na předmětné nemovitosti věděla, že pozemek, který jako jediný přichází v úvahu ke zřízení přístupové komunikace, se nachází ve vlastnictví žalovaného, když toto bylo zjistitelné nahlédnutím do katastru nemovitostí a fyzickou obhlídkou kupované nemovitosti. Při zachování náležité opatrnosti předjímané výše citovanými rozhodnutími si mohla a měla zjistit před uzavřením kupní smlouvy, jaké jsou její možnosti přístupovou cestu získat a ještě před podpisem kupní smlouvy věděla, že může nastat problém spočívajícím v postoji žalovaného, když toto vyplývalo přímo z textu smlouvy a žalobkyně se s ním nepochybně mohla seznámit ještě před jejím podpisem. Z provedeného dokazování dle názoru soudu vyplynulo jasně a nepochybně, že žalobkyně se s žalovaným před uzavřením kupní smlouvy ani nepokusila vést jakákoliv jednání. Naopak lze uzavřít, že žalobkyně se lehkovážně spoléhala na to, že jí bude přístup k zakoupené nemovitost po jejím nabytí žalovaným umožněn, a pokud ne, povolen soudem. Žalobkyně započala reálně řešit otázku přístupu k nemovitost až následně po uzavření kupní smlouvy k předmětné nemovitosti. Tedy lze uzavřít, že žalobkyně věděla o vlastnickém právu žalovaného k pozemku, na němž by mohla být zřízena přístupová cesta k nemovitosti a současně věděla, že taková cesta není fyzicky zřízena a není ani tvrzen, natož doložen, právní důvod pro takový přístup. Tuto absenci se však před nabytím vlastnického práva k nemovitosti ani nepokusila s žalovaným vyřešit, jak bylo dokonce i oběma stranami shodně potvrzeno. Na základě výše uvedeného při respektování závěrů shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR má soud za to, že byly naplněny důvody dle § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, pro které soud nepovolí nezbytnou cestu, a proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

43. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, náleží mu proto náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení náleží dle přesvědčení soudu žalovanému náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení, a to za 9 úkonů právní služby z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.) ve výši 35.000 Kč; a to za přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a), vyjádření k žalobě z 1. 4. 2021, vyjádření k žalobě z 14. 7. 2021, vyjádření z 11.8. 2021, vyjádření z 23.8.2021 a za vyjádření z 22.9.2021, dále 2 úkony za účast u jednání soudu ve dnech 16.8.2021 a 27.9.2021 a 1 úkon za poradu s klientem dne 22.6.2021. Odměna za 1 úkon právní služby činí v této věci dle § 7 vyhlášky 2.500 Kč. Dále náleží žalovanému na nákladech řízení náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za 9 úkonů právní služby po 300 Kč 44. Oproti tomu soud žalovanému neuznal 2 úkony za dopisy protistraně ze dne 25.8.2020 a ze dne 7.10.2020 a 2 úkony za porady s klientem ve dnech 17.9.2020 a 2.12.2020, když tyto úkony nebyly nijak doloženy a časově o několik měsíců předcházejí podané žalobě – ta byla k soudu podána až 22.3.2021. Dále soud žalovanému neuznal úkon za účast u jednání soudu dne 14.6.2021, když toho dne sice jednání soudu mělo být konáno, ale právní zástupce žalovaného po dostavení se do jednací síně a po zjištění, že žalobkyně krátce před jednáním soudu podala další vyjádření ve věci, se kterým se nemohl předem seznámit, a navrhla výslechy svědků, kteří nemohli být na ten den předvoláni, požádal, aby jednání nebylo zahajováno - soud jeho žádosti vyhověl a stanovil nový termín na 16.8.2021. Nicméně soud uznává, že tuto situaci žalovaný nezavinil, jeho postup mu nelze vyčítat, a proto přiznává náhradu cestovného a promeškaného času i za tento den a dále za cestovné k jednáním soudu dne 16.8.2021 a dne 27.9.2021 – jedná se tak o 3 cesty z [obec] do [obec] a zpět při ujetých 306 km tam i zpět na jednu cestu vozidlem s průměrnou spotřebou 6,7 l motorové nafty na 100 km – jízdné tak činí 6.150,60 Kč a promeškaný čas jízdou 3 x 2 x 3 (2 hod. a 32 minut) x 100 Kč za každou započatou půlhodinu – celkem 3.600 Kč 45. Zástupce žalovaného doložil, že je plátcem DPH. Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 33.150,60 Kč. Daň činí 6.961,63 Kč Náklady řízení v celkové výši 40.112 Kč je žalobkyně povinna podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uhradit k rukám zástupce žalovaného.

46. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena dle § 160 odst. l o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší.

Poučení