11 C 200/2022-92

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 148 072 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 39 545 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a částku 108 527 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z této částky od 12. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 68 263,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že je nájemcem čerpací stanice na adrese [adresa žalobkyně], kde dne 13. 8. 2021 došlo ke škodní události spočívající v poškození výdejního stojanu č. 6 k výdeji kapalin do ostřikovačů nákladním vozidlem s návěsem, registrovaným v Polské republice. Poškození stojanu bylo dle odborného vyjádření spol. [právnická osoba] ze dne 29. 9. 2021 hodnoceno jako neopravitelné. Žalobkyni svědčí dle § 24 odst. 2 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ zákon č. 168/1999 Sb.), přímý nárok na plnění proti žalované, která vyřízením pojistné události pověřila [právnická osoba], ta následně přidělila pojistné události [číslo]. Za dodání nového stojanu nahrazujícího neopravitelně poškozený původní stojan uhradila žalobkyně celkovou částku ve výši 131 413 Kč bez DPH, pověřená pojišťovna však za žalovanou na pojistnou událost vyplatila pouze 91 868 Kč, když pojistné plnění, konkrétně pořizovací cenu náhradního stojanu, krátila o míru opotřebení původního stojanu v rozsahu 33 %. Dne 9. 9. 202 došlo na téže čerpací stanici ke škodní události spočívající v poškození výdejního duo stojanu č. 1 a 2, určeného pro výdej nafty, nákladním vozidlem s návěsem, registrovaným v Polské republice. Žalobkyni svědčí dle § 24 odst. 2 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ zákon č. 168/1999 Sb.), přímý nárok na plnění proti žalované, která vyřízením pojistné události pověřila [právnická osoba], ta následně přidělila pojistné události [číslo]. Ze záznamu o prohlídce ze dne 11. 10. 2021 od pracovníka pověřené pojišťovny vyplývá, že se jedná o totální škodu. Za dodání nového stojanu nahrazujícího neopravitelně poškozený původní stojan uhradila žalobkyně celkovou částku ve výši 246 692 Kč bez DPH, a to za dočasné zprovoznění náhradního stojanu 30 380 Kč bez DPH, za dodání nového stojanu 210 050 Kč (kráceno o 108 527 Kč) a související náklady 6 262 Kč, pověřená pojišťovna však za žalovanou na pojistnou událost vyplatila pouze 138 165 Kč, když pojistné plnění týkající se samotného výdejního stojanu krátila o míru opotřebení původního stojanu v rozsahu 67,75 % Vedle krácení z důvodu amortizace krátila pojistné plnění v položce„ zapůjčení výdejního stojanu po dobu výroby nového stojanu“, kde z fakturované částky 26 250 Kč uhradila toliko částku 20 500 Kč. Žalobkyně nesouhlasí s krácením pojistného plnění, neboť pro něj neexistuje relevantní důvod. Žalobkyně na uvedení poškozených stojanů do předešlého stavu vynaložila pouze takové prostředky, které s ohledem na neopravitelnost poškozených stojanů musely být vynaloženy za účelem nahrazení jejich funkce. Žalobkyně činí sporným, jakým způsobem byla ze strany pověřené pojišťovny stanovena míra opotřebení výdejního stojanu, když má za to, že životnost stojanu z ničeho nevyplývá, všechny komponenty podléhající opotřebení jsou navíc pravidelně měněny a celé zařízení podléhá z hlediska řádné funkčnosti pravidelným kontrolám Českého metrologického institutu a oprávněné servisní organizace. Žádný trh s opotřebenými stojany neexistuje a v případě neopravitelného poškození nezbývá poškozenému než za účelem nahrazení funkce poškozeného stojanu pořídit stojan nový, přičemž se v podstatě jedná o zakázkovou výrobu na objednávku. O případném rozsahu opravy či výměny stojanu v podstatě rozhoduje bez dalšího stanovisko servisní organizace. Žalobkyně tak v důsledku postupu žalovanou pověřené pojišťovny doplácela škodní událost ze svého částkou odpovídající krácení pojistného plnění, tj. 39 545 Kč a 108 527 Kč, což je nezákonné a protiústavní, tj. v rozporu s principem úplné reparace škody, ačkoliv škodu nezavinila a na jejím vzniku se nijak nepodílela. Žalobkyně se obrátila na žalovanou se svými nároky prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 25. 3. 2022, pověřená pojišťovna však odpověděla, že postup považuje za správný.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v plném rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Žalovaná předně namítla nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, jelikož má předmětnou čerpací stanici pouze v nájmu, tvrzená škoda tak nenastala v majetkové sféře žalobkyně, ale ve sféře vlastníka a pronajímatele čerpací stanice. Samotné nároky žalovaná rovněž neuznává. Žalobkyni byly prostřednictvím delegované pojišťovny uhrazeny všechny oprávněné a doložené nároky, konkrétně částky 91 868 Kč a 138 165 Kč. Žalobkyně neprokazuje svá tvrzení, že obě zařízení byla neopravitelná a že neexistuje trh s opotřebenými výdejními stojany. Lze odškodňovat pouze ve výši nutně a účelně vynaložených nákladů na uvedení do původního stavu. Poškozený může opravu věci případně využít i k její modernizaci, neboť škodná událost může být podnětem k dříve odkládanému vylepšení věci, pak je ale třeba odlišit, co představuje náhradu škody směřující k uvedení do původního stavu a co již jde nad rámec poškození a znamená zvýšení hodnoty věci, které nemůže jít k tíži žalované. Jinak by poškozenému vznikalo bezdůvodné obohacení zhodnocením věci, pokud by opotřebené součástky byly nahrazeny novými, případně nedůvodně pořízeno zcela nové zařízení. Žalovaná tak na základě žalobkyní předložených podkladů prostřednictvím delegované pojišťovny provedla výpočet skutečné výše škody. V prvním případně šlo o poškození specifického výdejního stojanu na kapaliny do ostřikovačů, který byl pořízen v roce 2010 a poškozen 13. 8. 2021. Uvedený stojan nebylo možné opravit, neboť v nových stojanech se již používají jiné komponenty a jiné počítání výdeje. Žalobkyně tedy v důsledku pojistné události provedla výměnu za zcela nový věc. Vlastní tedy věc novou, technologicky odlišnou od původní (poškozené). Nedošlo tedy k uvedení do původního stavu, ale k zhodnocení majetku žalobkyně. Životnost stojanu je 33 let, časová cena stojanu byla vzhledem k jeho stáří 11 let vyčíslena na 80 288 Kč. Vzhledem ke stáří stojanu bylo delegovanou pojišťovnou uplatněno zhodnocení v míře 33 %, tj. 39 545 Kč. Práce a dopravu akceptovala pojišťovna v plné výši, skutečná škoda tedy byla stanovena na 91 868 Kč. V druhém případě byl poškozen stojan na tankování nafty, který byl pořízen v roce 2010 a poškozen 9. 9. 2021. Životnost tohoto stojanu je 10 let. Opět došlo k výměně poškozeného stojanu za zcela nový. Časová cena stojanu byla korigována delegovanou pojišťovnou dle sděleného množství protečeného paliva k datu vzniku škody. Časová cena byla tedy vyčíslena na částku 48 923 Kč, jak na výdejním stojanu, tak pružinovém zavěšení výdejních hadic a výstupu ve výdejním stojanu pro SATelit, v míře 67,75 %, tj. o 89, 769 Kč, 6 572 Kč a 6 436 Kč méně. Obnovením funkce dle zákona nelze chápat zakoupení zcela nové věci jako celku, došlo by tak k bezdůvodnému obohacení poškozeného. U nových stojanů tedy žalovaná zohlednila stáří poškození věci, důvodem bylo i to, že předmětné výdejní stojany jsou samostatnou movitou věcí, která může pracovat nezávisle na čerpací stanici.

3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že mezi poškozenými stojany a stojany novými není z technologického, resp. technického hlediska žádný rozdíl, jedná se o technologicky identická zařízení. Žalobkyně dále uvedla, že neopravitelností mínila neúčelnost případných oprav obou poškozených stojanů. Podle rozpočtu by náklady na opravu poškozeného výdejního stojanu na kapalinu do ostřikovačů činily 143 220 Kč bez DPH, pořízení nového stojanu však stálo 131 413 Kč bez DPH, oprava stojanu by tak byla dražší než pořízení nového stojanu, a byla by tedy zjevně neúčelná. U poškozeného výdejního stojanu na naftu byla škoda označena samotným technikem pojišťovny jako totální. Náklady na opravu by činily 228 255,40 Kč bez DPH, zatímco pořízení nového stojanu vyšlo na 222 550 Kč bez DPH. Oprava stojanu by tak byla dražší než pořízení nového stojanu a lze ji proto označit za zjevně neúčelnou. Rozpočet opravy navíc neobsahuje položky, u kterých nebylo možné bez bližšího zkoumání zjistit, zda došlo k jejich poškození, či nikoli, cena opravy tak mohla být ještě podstatně vyšší. Žalobkyně tak za účelem nahrazení funkce poškozených stojanů vynaložila jen takové účelné náklady, bez kterých by uvedení věci do původního stavu tak, aby mohla znovu plnit svou funkci, nebylo možné.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Smlouvou o nájmu ze dne 1. 1. 2002 pronajal [titul] [jméno] [příjmení], vlastník objektů a zařízení, žalobkyni jako nájemci na dobu neurčitou čerpací stanici na pozemku parc. [číslo] vjezdovou komunikaci na pozemku parc. [číslo] vrátnici na pozemku parc. [číslo] komunikaci a parkoviště na pozemku parc. [číslo] administrativní budovu, dílny a autoumývárnu na pozemku parc. [číslo] technologické zařízení autoumývárny (čistírna odpadních vod Rebeka, zařízení na ohřev a výměnu vzduchu, tlakové mycí zařízení Karcher) a čerpací stanice (podzemní nádrž, propojení, stojany, komunikační zařízení atd. dle p. d.) za sjednané nájemné s tím, že nájemce nese náklady spojené s běžnou údržbou předmětu nájmu, náklady na udržování podstaty předmětu nájmu nese pronajímatel. Dodatkem č. 1 strany smlouvy o nájmu pouze rozšířily pronajímané objekty a upravily výši nájemného (zjištěno ze smlouvy o nájmu ze dne 1. 1. 2002 mezi [titul] [příjmení] a žalovanou včetně dodatku č. 1 ze dne 31. 3. 2021). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 9. 2022 postoupil s účinností od jejího podpisu [titul] [jméno] [příjmení] pohledávku na náhradu nemajetkové újmy (resp. výplatu pojistného plnění ve výši odpovídající této újmě) proti žalované bezúplatně na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 9. 2022).

6. Dne 13. 8. 2021 v 14:56 hod. došlo na předmětné čerpací stanici k dopravní nehodě, kdy vozidlo tov. zn. MAN s přípojný vozidlem tov. zn. KRONE vlastněné polským subjektem poškodilo stojan ostřikovačů č. 6 na předmětné čerpací stanici (zjištěno ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 13. 8. 2021). K poškození došlo nárazem kamionu s návěsem levou zadní částí do stojanu, bylo utrženo čerpadlo, vyskočené displeje, provizorně byla provedena oprava. [právnická osoba], která byla žalovanou pověřena řešením pojistné události [číslo] si při prohlídce na čerpací stanici poznamenal, že spol. [právnická osoba] doloží vyjádření k opravě a rentabilitě opravy, případně doklad na výměnu a že stojan byl starý 10 let (zjištěno ze záznamu o prohlídce k PU ze dne 13. 8. 2021). Servisní prohlídku poškozeného stojanu – výdejního systému pro kapalinu do ostřikovačů typu V3H12 provedla dne 29. 9. 2021 spol. [právnická osoba], zabývající se výrobou, montáží a servisem systému pro výdej nepalivových kapalin, přičemž konstatovala, že nevratně byly poškozeny karoserie výdejního stojanu kapalin do ostřikovačů, která je vyráběna jako samonosná bezrámová konstrukce a je tedy nereálné takové poškození opravit, elektronické počitadlo ADL1/L, certifikované počitadlo dle OIMLR117-2, a dle jejich zkušeností při poškození takovýmto násilným způsobem dojde rovněž k poškození snímače elektromagnetického průtokoměru, porušení těsnosti výstelky uvnitř snímače spolu s Ex uzávěrem výstupu dle nařízení EU č. 2014 /34/, neboť snímač je z důvodu Ex provedení svařenec, neopravitelný, a se snímačem je nutno vyměnit i elektroniku, neboť tvoří jeden celek„ Vybraného technického zařízení“ dle zákona č. 18/1997 Sb. Spol. [právnická osoba] tedy uzavřela, že je výhodnější pořídit nový výdejní systém, než takto poškozený repasovat a uvádět do provozu, některé poškozené díly navíc není možné opravit. K poškození pak spol. uvedla, že poškozené i nepoškozené díly nelze použít pro výrobu nových výdejních systémů, výdejní systémy jsou vybraná technická zařízení dle zákona a na takto vzniklý výrobek nelze pak poskytnout záruku. Náklady opravy vyčíslila spol. na částku 143 220 Kč, a to včetně demontáže poškozeného stojanu, zpětné montáže v [obec] a prací v provozovně společnosti v [obec] (zjištěno z kompletního znění odborného posudku – škoda na majetku ze dne 29. 9. 2021 od spol. [právnická osoba]), za dodání nového stojanu V3H12 nabídla cenu 119 833 Kč bez DPH (zjištěno z cenové nabídky výdejního systému kapaliny do ostřikovačů V3H12). Spol. [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni za nový výdejní stojan V3H12 dne 13. 12. 2021 částku 131 413 Kč bez DPH, tj. 159 009,73 Kč, a to 119 833 Kč bez DPH za výdejní stojan, 1 380 Kč bez DPH za práci a 10 200 Kč bez DPH za dopravu (zjištěno z faktury – daňového dokladu [číslo] [rok] ze dne 13. 12. 2021), přičemž žalobkyně již dne 13. 10. 2021 zaplatila zálohu ve výši 72 498,96 Kč (zjištěno z daňového dokladu k přijaté platbě č. [anonymizováno] [rok]). V případě poškozeného a nového výdejního stojanu na kapalinu do ostřikovačů V3H12 se jednalo o v podstatě totožná zařízení se stejným typovým označením (zjištěno z fotografií poškozeného a nového stojanu ostřikovačů, odborného posudku – škoda na majetku ze dne 29. 9. 2021 od spol. [právnická osoba], faktury – daňového dokladu [číslo] [rok] ze dne 13. 12. 2021, servisního listu výdejního stojanu V3H a faktury [právnická osoba] pro [titul] [příjmení] – [žalobkyně] ze dne 3. 8. 2010 na výdejní stojan V3H12). [právnická osoba], pověřená šetřením pojistné události, přiznala a vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 91 868 Kč, když vyšla z ceny za výdejní stojan ve výši 119 833 Kč a za práci a dopravu ve výši 11 580 Kč a odečetla 33% opotřebení z částky 119 833 Kč, tj. částku 39 545 Kč. Dané opotřebení bylo dle [právnická osoba] odečteno z důvodu stáří majetku, kdy životnost stojanu činí 33 let a stáří stojanu je 11 let, jeho výměnou tak došlo jednoznačně ke zhodnocení původního majetku, jelikož starý stojan byl vyměněn za nový s novými moderními technologiemi (zjištěno z informace o výplatě pojistného plnění ze dne 1. 2. 2022 k pojistné události ze dne 13. 8. 2021).

7. Dne 9. 9. 2021 v 7:20 hod. došlo na předmětné čerpací stanici k dopravní nehodě, kdy vozidlo tov. zn. DAF s přípojným vozidlem tov. zn. KRAKER vlastněné polským subjektem poškodilo duo stojan na výdej nafty č. 1 a 2 (zjištěno ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 9. 9. 2021). Nárazem kamionu došlo k utržení stojanu na naftu a totálnímu poškození, na místě byl tak provizorně umístěn náhradní stojan (zjištěno ze záznamu o prohlídce k PU ze dne 9. 9. 2021). Žalovaná pojistnou událost zaevidovala (zjištěno z oznámení [anonymizována tři slova] ze dne 9. 9. 2021) a likvidátor [právnická osoba], která byla žalovanou pověřena řešením pojistné události [číslo] si při prohlídce na čerpací stanici poznamenal, že na místě je náhradní stojan a stáří čerpadla, stojanu 1 a 2 Duo a připojení k satelitu je 11 let (zjištěno ze záznamu o prohlídce k PU ze dne 9. 9. 2021). Měřiče stojanu TATSUNO byly pravidelně kontrolovány a deklarována shoda, v roce 2020 byla vyměněna elektronika (zjištěno z kmenového listu měříče), byly prováděny pravidelné revize (zjištěno ze seznamu protokolů o prohlídkách a revizích pro rok 2021). Spol. [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni za servisní zásah – odpojení, demontáž a odvoz poškozeného stojanu a dopravu a zprovoznění náhradního stojanu – dne 24. 9. 2021 částku 30 380 Kč bez DPH, tj. 36 759,80 s DPH, odpojení, demontáž, převoz a zajištění opravy poškozeného duo stojanu bylo provedeno dne 9. 9. 2021 (zjištěno z faktury – daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 24. 9. 2021 včetně servisního listu). Za dodání nového stojanu spol. [právnická osoba] kalkulovala částku 222 500 Kč bez DPH (zjištěno z rozpočtu spol. [právnická osoba] ze dne 10. 9. 2021 na nový výdejní stojan), v případě opravy spol. [právnická osoba] kalkulovala náklady na částku 228 255,40 Kč bez DPH s tím, že rozpočet byl proveden na základě prvotního místního šetření a nebylo tak možno zjistit případné skryté vady hydraulické a elektro části, jelikož nebylo možné výdejní stojan v daném stavu spustit do provozu (zjištěno z cenového rozpočtu ze dne 10. 9. 2021 od [právnická osoba] na opravu poškozeného stojanu). Nakonec za dodávku nového výdejního stojanu vyfakturovala spol. [právnická osoba] dne 30. 11. 2021 žalobkyni částku 210 050 Kč bez DPH, tj. 254 160,50 Kč s DPH, když vyúčtovala demontáž stávající technologie výdejního stojanu, montáž a demontáž dočasného výdejního stojanu, jeho zapůjčení v ceně 26 250 Kč bez DPH a montáž a zprovoznění výdejního stojanu TATSUNO BMP 522. (R) /H v ceně 132 500 Kč bez DPH včetně pružinového zavěšení výdejních hadic délky 4,7 m a výstupu ve výdejním stojanu pro SATelit (zjištěno z faktury – daňového dokladu č. [číslo] [číslo] ze dne 30. 11. 2021 včetně popisu dodávky a zprávy o montáži elektrického zařízení ze dne 30. 11. 2021). Žalobkyně vyčíslila své náklady na práce po poškození výdejního stojanu na částku 6 262 Kč (zjištěno z vyčíslení prací a úkonů prováděných po poškození výdejního stojanu). V případě poškozeného a nového výdejního stojanu na naftu se jednalo o v podstatě totožná zařízení (zjištěno z fotografií poškozeného stojanu na naftu a stojanu nového), poškození výdejního stojanu bylo opravitelné, ale nerentabilní a provedení nového stojanu je adekvátní náhradou za poškozený, jedná se technicky o stejná zařízení až na některé odlišnosti v LCD displeji, proporcionálních ventilech apod. s ohledem na stáří předchozího výdejního stojanu. Poškozený výdejní stojan má jako celek nulovou hodnotu (zjištěno z e-mailu od spol. TATSUNO ze dne 31. 10. 2022). [právnická osoba], pověřená šetřením pojistné události, přiznala a vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 138 165 Kč, když vyšla z 90% opotřebení výdejního stojanu v důsledku stáří 11,5 roku, podle počtu natočených litrů pak 45,50 %, odečetla pak průměrné 67,75% opotřebení od ceny stojanu, tj. stanovila částku 42 731 Kč, za pružinové zavěšení výdejních hadic po odečtení opět 67,75 % opotřebení přiznala 3 128 Kč, za výstup stojanu SAT elit po odečtení 67,75% opotřebení 3 064 Kč, za barevné provedení přiznala 5 600 Kč, za demontáž a montáž 17 000 Kč, za zprovoznění nového stojanu 3 500 Kč, za zapůjčení stojanu na 82 dnů 20 500 Kč, dopravu nového stojanu 6 000 Kč, zprovoznění náhradního stojanu a práce 30 380 Kč a za dopravu náhradního stojanu, asistenci a čištění 6 262 Kč (zjištěno z informace o výplatě pojistného plnění ze dne 3. 3. 2022 k pojistné události ze dne 9. 9. 2021).

8. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 25. 3. 2022 k doplacení krácení pojistného plnění, a to k PU [číslo] ve výši 39 545 Kč a k PU [číslo] ve výši 108 527 Kč, a to do 15 dnů od doručení této výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění ze dne 25. 3. 2022). Dopisem ze dne 4. 4. 2022 pověřená [právnická osoba] reagovala tak, že u PU [číslo] se jednalo o poškozený specifický výdejní stojan na kapaliny do ostřikovačů, který byl pořízen v roce 2010, během místního šetření mobilním technikem pak bylo uvedeno, že stojan není možné opravit, neboť v nových stojanech se používají jiné komponenty a jiné počítání výdeje. Poškozený tedy provedl výměnu za nový kus, tj. vlastní zcela novou věc, technologicky odlišnou od původní poškozené a nedošlo tak k uvedení do původního stavu, ale ke zhodnocení majetku poškozeného. Životnost stojanu je 33 let, došlo k výměně za nový stojan, časová cena stojanu v době poškození byla přitom vzhledem ke stáří 11 let vyčíslena na 80 288 Kč, práce a doprava byla akceptována v plné výši 11 580 Kč, tedy skutečný škoda činí celkem 91 868 Kč bez DPH. U PU [číslo] se jednalo o poškozený stojan na tankování nafty, který byl pořízen v roce 2010. Životnost stojanu je 10 let a došlo k výměně poškozeného stojanu za nový, kdy časová cena stojanu byla korigována sděleným množstvím protečeného paliva k datu vzniku škody a časová cena tak byla vyčíslena na 48 923 Kč. Pověřená pojišťovna vyšla při uplatnění zhodnocení materiálu z doložené cenové nabídky, podle níž výdejní stojan TATSUNO stál 132 500 Kč, dle stáří poškozené věci a stavu protečeného paliva tak bylo uplatněno zhodnocení pořízením zcela nové věci v míře 67,75 % a skutečná škoda tak činila 42 731 Kč. Stejná hlediska byla uplatněna u pružinového zavěšení výdejních hadic a výstupu ve výdejním stojanu pro SATelit. Ostatní náklady na práci a dopravu pověřená pojišťovna akceptovala v plné výši. Dále pojišťovna uvedla, že obnovením funkce věci nelze ve smyslu zákona rozumět zakoupení zcela nové věci jako celku a není možné vycházet z ceny, za kterou lze stejnou věc pořídit novou. Došlo by tak k bezdůvodnému obohacení poškozeného, který by získal věc zcela novou a neopotřebovanou, která může svému účelu sloužit déle a lépe než věc původní. Vyplacením částky odpovídající ceně nové věci by bylo postupem v rozporu se zákonem. Dle doložených dokladů byly poškozeny 11 let staré výdejní stojany, které byly vyměněny za zcela nové, museli tudíž zohlednit stáří poškozené věci, aby právě nedošlo k bezdůvodnému obohacení z důvodu zhodnocení věci. Rovněž předmětné výdejní stojany jsou samostatnou movitou věcí, která může pracovat nezávisle na čerpací stanici jako takové (zjištěno z vyjádření [právnická osoba] k předžalobní výzvě ze dne 4. 4. 2022). Žalovaná nato sdělila žalobkyni, že se stanoviskem [právnická osoba] souhlasí a ztotožňují se s jejím vyjádřením (zjištěno z e-mailu ze dne 25. 4. 2022 od zástupkyně [obec] [anonymizována dvě slova] pro žalobkyni).

9. Spol. [právnická osoba] soudu sdělila, že je jedním z výrobců výdejních stojanů pohonných hmot v ČR. Není jí známo, že by existoval nějaký trh s opotřebenými/použitými výdejními stojany pohonných hmot, popř. výdejními stojany pro kapalinu do ostřikovačů, resp. s poškozenými stojany, kde by byly tyto použité či poškozené věci obchodovány. Jen sporadicky – při modernizaci čerpacích stanic, kdy se staré stojany demontují a nahrazují se novými – se na ně vlastníci obracejí se žádostí, zda je možné nějaké další využití použitých výdejních stojanů. Z ekonomického hlediska však mají jak staré, léta používané výdejní stojany, tak stojany poškozené zcela zanedbatelnou/nulovou hodnotu. Aby mohly být použity k výdeji pohonných hmot, musely by být uvedeny do stavu, aby vyhověly všem požadavkům právních předpisů a technických norem na jejich fungování v nebezpečném, výbušném prostředí čerpacích stanic, což obnáší nemalé finanční náklady, oprava stojanů je nerentabilní a prostě se nevyplatí, proto se téměř vždy přistupuje k jejich likvidaci (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] na č. l. 76 soudního spisu). Spol. [právnická osoba], sdělila soudu, že dle jim dostupných informací neexistuje v ČR oficiální trh s použitými výdejními stojany, jejich komponenty nebo náhradními díly na ně. Pokud některá ze servisních organizací nebo majitel čerpací stanice disponuje použitým stojanem nebo náhradním dílem, může ho samozřejmě legálně prodat, jedná se však vždy o individuální obchodní vztah. Spol. vždy doporučuje zákazníkům použití nových originálních náhradních dílů, u kterých mohou garantovat kvalitu a záruční podmínky (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] na č. l. 79 soudního spisu). Spol. [právnická osoba], soudu sdělila, že jim není známo, že by v ČR existoval trh s použitými výdejními stojany na PHM nebo kapalinu do ostřikovačů. Spol. opotřebované výdejní stojany na PHM nebo kapalinu do ostřikovačů neprodává a nemá o tomto prodeji od ostatních subjektů ani informace (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] na č. l. 82 soudního spisu). Spol. [právnická osoba] soudu sdělila, že opotřebované a použité výdejní stojany pohonných hmot, popř. výdejní stojany pro kapalinu do ostřikovačů lze příležitostně koupit u techniků, firem, opravářů a servisních pracovníků, kteří provádí opravy těchto výdejních stojanů, případně výměny těchto výdejných stojanů (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] na č. l. 85 soudního spisu).

10. Při hodnocení důkazů soud hodnotil všechny důkazy jako pravé a pravdivé, nebylo důvodu těmto nevěřit a účastníci nevznesli žádné podstatné námitky.

11. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud neprovedl navrhovaný důkaz znaleckým posudkem ohledně opravitelnosti a znaleckým posudkem z oboru ekonomika, specializace ceny a odhady nemovitých věcí, movitých věcí, mechanizačních prostředků, nákladní a osobní vozidla, stroje a strojní vybavení, za účelem odborného vyjádření k otázce, zda existuje trh s opotřebenými/použitými výdejními stojany, případně poškozenými stojany, neboť je považoval za nadbytečné, jelikož rozhodné skutečnosti byly prokázány ostatními, v řízení provedenými důkazy, zejména vyjádřeními a sděleními odborných firem. Dále soud neprovedl navrhovaný důkaz výpočty delegované pojišťovny, jelikož byl soudu navržen a předložen po uplynutí koncentrační lhůty poskytnuté soudem na jednání dne 6. 10. 2022.

12. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

13. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 14. [titul] [příjmení] pronajal žalobkyni čerpací stanici včetně technologického zařízení čerpací stanice, mj. stojany. Dne 1. 9. 2022 postoupil na žalobkyni pohledávku na náhradu nemajetkové újmy (resp. výplatu pojistného plnění ve výši odpovídající této újmě) proti žalované. Dne 13. 8. 2021 došlo na předmětné čerpací stanici k poškození výdejního stojanu kapaliny do ostřikovačů č. 6 vozidlem vlastněným polským subjektem. Oprava stojanu by byla dražší než instalování nového totožného stojanu V3H12, který provedla spol. [právnická osoba] a vyúčtovala za něj žalobkyni částku 131 413 Kč bez DPH, tj. 159 009,73 Kč, a to 119 833 Kč bez DPH za výdejní stojan. [právnická osoba], pověřená šetřením pojistné události, přiznala a vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 91 868 Kč, když po odečetu 33% opotřebení za nový stojan přiznala tuto částku místo vyúčtované částky 131 413 Kč. Dne 9. 9. 2021 došlo na předmětné čerpací stanici k poškození duo stojanu na výdej nafty č. 1 a 2 vozidlem vlastněným polským subjektem. Oprava stojanu by byla dražší než instalování nového totožného stojanu TATSUNO BMP 522., který provedla spol. [právnická osoba] a vyúčtovala za něj žalobkyni částku 210 050 Kč bez DPH, tj. 254 160,50 Kč s DPH, a to za montáž a zprovoznění nového výdejního stojanu 132 500 Kč bez DPH včetně pružinového zavěšení výdejních hadic délky 4,7 m a výstupu ve výdejním stojanu pro SATelit. [právnická osoba], pověřená šetřením pojistné události, přiznala a vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 138 165 Kč, když po odečtu průměrného 67,75% opotřebení za nový stojan, pružinové zavěšení výdejních hadic a výstup stojanu SATelit a snížení částky za zapůjčení náhradního stojanu z 26 250 Kč na částku 20 500 Kč přiznala tuto částku místo vyúčtované částky 246 692 Kč. V ČR se použité, resp. opotřebené výdejní stojany na pohonné hmoty nebo kapalinu do ostřikovačů, popř. poškozené stojany nebo náhradní díly z nich pravidelně neobchodují, pouze příležitostně a individuálně si je lze zakoupit u opravářů, techniků, firem a servisních pracovníků, nebo pokud je prováděna výměna stojanu u čerpací stanice za nové, nelze však na ně poskytnout záruku a mají v podstatě nulovou hodnotu. Žalobkyně řádně vyzvala žalovanou k úhradě dané pohledávky.

15. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

16. Dle § 24 odst. 2 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění. Dle § 24 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. Kancelář poskytuje poškozenému plnění podle odstavce 2 za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel (§ 6 odst. 2 a 5, § 7 až 10).

17. Dle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

18. Dle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

19. Dle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

20. Dle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

21. Mezi účastníky bylo nesporné, že došlo k poškození věcí ve vlastnictví [titul] [příjmení], které má pronajaté žalobkyně, zahraničním subjektem a že tak žalované vznikla dle § 24 odst. 2 písm. e) ve spojení s § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2927 o. z. povinnost škodu vzniklou na těchto věcech uhradit. Mezi účastníky však bylo sporné, kdo je oprávněn se dané náhrady škody domáhat před soudem, tedy kdo je aktivně věcně legitimován k podání žaloby, a jaká je výše této náhrady škody.

22. Soud připomíná, že otázka věcné legitimace není otázkou práva procesního, ale práva hmotného. Nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace vede k zamítnutí žaloby, pokud se neprokáže provedeným dokazováním, že předmětný subjekt je aktivně věcně legitimován, resp. se prokáže, že touto aktivně věcně legitimovanou osobou je někdo jiný. Je-li daná otázka zkoumána prostřednictvím dokazování, rozhoduje soud dle skutkového stavu, jaký zde je k okamžiku vyhlášení rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Jak již konstatoval Nejvyšší soud,„ věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby. Věcná legitimace účastníků řízení tak není jednou z podmínek řízení, (…). Komu či proti komu svědčí žalobní nárok podle hmotného práva, je totiž otázkou právního posouzení věci a nikoli otázkou vadného procesního postupu soudu v řízení.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2007, sp. zn. 32 Odo 1373/2005). V otázce aktivní věcné legitimace akcionáře k podání žaloby dle § 181 odst. 1 obch. zák. Nejvyšší soud konstatoval, že„ jestliže navrhovatel (akcionář), který v průběhu sporu ztratil aktivní věcnou legitimaci podle § 181 odst. 1 obch. zák., tuto legitimaci před pravomocným rozhodnutím ve věci znovu nabude, lze jeho návrhu – při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek – vyhovět.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. 29 Odo 657/2001, publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 3/ 2003, pod č. 112/2002). Tento princip platí i v případě, že pohledávka je v průběhu řízení postoupena na žalobce dle § 1879 o. z. a ten se tudíž stává osobou aktivně věcně legitimovanou k okamžiku vyhlášení rozhodnutí.

23. Aplikováno na danou věc, žalobkyně byla ke dni vyhlášení osobou aktivně věcně legitimovanou k uplatnění nároku na náhradu majetkové újmy, neboť na ní byla pohledávka postoupena vlastníkem čerpací stanice a tím i předmětných stojanů, v jehož majetkové sféře ke škodě došlo, čímž došlo k přechodu pohledávky dle § 1879 o. z. na žalobkyni, což žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek.

24. Zároveň na danou věc nelze aplikovat závěry, které učinil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3967/2019, že se nájemci nahrazuje majetková i nemajetková újma vzniklá narušením nájemního práva, kdy se může jednat nejen o újmu vzniklou poškozením pronajaté věci. V případě posuzovaném Nejvyšším soudem došlo k zásahu do esence samotného nájemního práva, kdy nájemce v důsledku poškození předmětu nájmu nemohl tento řádně užívat způsobem, pro nějž byl předmět nájmu pronajat. K tomu však v předmětné věci nedošlo, žalobkyně byla sice v nájemním právu částečně omezena poškozením věci, ale neznamenalo to bez dalšího, že by předmět nájmu nemohla užívat sjednaným způsobem, neboť na čerpací stanici existovaly i další stojany, případně služby, které mohla při realizaci svého nájemního práva poskytovat.

25. Soud se dále zabýval výši výší vzniklé škody, přičemž dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

26. Soud připomíná, že za škodu se považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná v penězích. Skutečnu škodou se pak míní zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu (srov. ŠVESTKA Jiří, DVOŘÁK Jan, FIALA Josef aj., Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. § 2521-3081, relativní majetková práva 2. část. Praha: Wolters Kluver, 2021, komentář k § 2952). Občanský zákoník preferuje naturální restituci, je tedy třeba vycházet z toho, že náklady na uvedení v předešlý stav určují i rozsah odvozené (peněžní) náhrady. Případná peněžitá náhrada musí proto primárně odpovídat nákladům, kterých by bylo zapotřebí na uvedení do původního stavu. Stejně nelze opomíjet, že naturální restituce může být při uplatnění hospodářské smysluplnosti odvozené z požadavku, aby uvedení v předešlý stav bylo dobře možné, vyloučena. Pokud by bylo např. na opravu téměř zničené věci vynaložit náklady ve výši 150 % ceny v okamžiku poškození, poškozenému by náležela pouze náhrada ve výši obecné ceny, za kterou by si pořídil obdobnou věc, tedy poškozený se má snažit, aby škoda byla co nejmenší (§ 2918 o. z.). Obvyklého způsobu vyčíslení výše náhrady součtem ceny opravy a náhradních dílů, součástí či materiálů nelze použít v případech poškození některých specifických věcí, zejména je-li tržní hodnota těžce zjistitelná nebo je-li provedení opravy komplikované vnějšími okolnostmi. Není-li tedy naturální restituce dobře možná, je třeba přistoupit k druhému způsobu určení výše peněžité náhrady, a to spočívajícímu v porovnání dvou stavů majetku poškozeného: skutečného stavu věci poškozeného po škodné události a hypotetického stavu věci, který by tu byl, kdyby nedošlo ke škodě, kdy východiskem je obvyklá cena věci v okamžiku poškození. Jak konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 4050/2007,„ v případě poškození věci použité (opotřebené) spočívá náhrada škody ve výši rozdílu mezi hodnotou věci před poškozením a hodnotou použitelných zbytků, jestliže jde o takový rozsah a charakter poškození, že oprava je neúčelná, neboť její cena přesahuje hodnotu věci před poškozením.“ Tato obvyklá cena pak představuje cenu, za jakou se stejné či obdobné věci prodávají při obvyklém obchodování. Tuto obvyklou cenu však nelze vždy určit. V takovém případě je nutné vycházet z ceny, kterou měla v době poškození pro vlastníka. Posouzením obou stavů lze dospět k částce, která však není konečná. Tuto je nutno korigovat tak, že poskytnutá náhrada musí umožnit přiměřenou obnovu struktury celkového majetku poškozeného tak, aby jej mohl užívat v takové míře a takovým způsobem jako před poškozením (srov. DVOŘÁČEK D., VAŠÍČEK M., K pojmu skutečné škody na věci použité a opotřebené. Právní rozhledy, 2003, č. 11). Je-li poškozena starší použitá věc, která není předmětem bazarového obchodu, nestačí, že poškozenému bude v penězích nahrazena její hodnota s ohledem na opotřebení, jelikož poškozený si za poskytnuté peníze těžko pořídí novou věc – může sice ze svého cenu nové věci doplatit, tím ale bude zasaženo opětovně do jeho majetkové sféry tak, jak by nebylo, kdyby škoda nevznikla (srov. HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1746–1751), jak ukládá druhá část věty § 2696 odst. 1 o. z. za spojkou„ a“. Jak konstatoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 601/2007,„ u škody vzniklé zničením věci použité a částečně opotřebované se musí zásadně vycházet z (…) obvyklé ceny věci, a to v době jejího zničení (tehdy se majetkový stav poškozeného o hodnotu věci snižuje), nikoliv z ceny, za kterou byla předtím pořízena, neboť tato hodnota nemusí zpravidla odpovídat tržní hodnotě věci k okamžiku odlišnému, tj. k vzniku škody. Pořizovací cena může být vzata za základ zjištění výše škody jen tehdy, není-li pochyb o tom, že zároveň představuje cenu, ze kterou lze obvykle v daném místě a čase pořídit náhradu za zničenou věc.“ Stejně tak u dálničních svodidel, která nejsou jako použitá obchodována, bylo dovozeno, že byla-li před poškozením plně funkční, pak náklady na jejich opravu výměnou poškozených dílů za nové jsou vynaloženy účelně a představují skutečnou škodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2202/2019). Nelze tak mechanicky přistupovat k odečtení částky odpovídající případnému zhodnocení věci, resp. tím, že věc použitá, opotřebená byla nahrazena věcí novou.

27. V případě předmětných stojanů bylo prokázáno, že oprava by byla dražší než pořízení nové věci, je tedy zcela nepochybné, že by byla dražší než cena výdejního stojanu v době poškození. V takovém případě je nutno přistoupit k stanovení škody porovnáním ceny výdejního stojanu před poškozením a po něm. Jak bylo zjištěno z provedených důkazů, tato hodnota po poškození je v podstatě nulová. Zároveň však bylo prokázáno, že neexistuje žádný pravidelný obchod, tedy trh s opotřebenými, použitými stojany, tyto jsou prodávány pouze příležitostně a je nezbytné vynaložit další finanční prostředky na jejich uvedení do souladu s legislativou a technickými požadavky. Je tedy zřejmé, že aby právní předchůdce žalobkyně obnovil svůj majetek do stavu před poškozením, tedy aby nahradil poškozený stojan jiným, funkčním, byl nucen zakoupit výdejní stojan nový. Zároveň si tak počínal s vědomím pravidla o minimalizace škod, neboť oprava poškozeného stojanu by byla i vzhledem k ceně nového stojanu nerentabilní. Zakoupením nového stojanu tak nedošlo k obohacení právního předchůdce žalobkyně zhodnocením věci, jak se mylně domnívá žalovaná, ale došlo tím k uplatnění úplné reparace, jak předpokládá příslušené ustanovení občanského zákoníku, tedy že se obnovila struktura majetku právního předchůdce žalobkyně jako před poškozením tím, že místo funkčního, ale opotřebeného výdejního stojan má stojan opět funkční, avšak nový, neboť zakoupení použitého stojanu není standardně možné, jelikož neexistuje trh, tedy pravidelný obchod s opotřebenými, resp. použitými stojany, tedy dané částky na zakoupení nového stojanu byly vynaloženy nezbytně a účelně. Jak pak opakovaně dovodila judikatura, použití principu tzv. amortizace, tj. metody, který vychází z poměrů státem regulovaného hospodářství a automaticky snižuje náhradu v položkách náhradních dílů o poměrnou částku odpovídající stáří věci k její předpokládané délce životnosti, je zpravidla vyloučeno.

28. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyni jako právnímu nástupci vlastníka čerpací stanice vznikl nárok i na zaplacení rozdílu mezi částkou, která byla skutečně vynaložena na obnovení struktury majetku vlastníka čerpací stanice, tj. částkou na demontáž a odvoz poškozených stojanů, příp. jejich nahrazení náhradním stojanem pro nezbytně nutnou dobu a dodání a montáž nových stojanů, a částkou, která byla žalovanou uhrazena, resp. pověřenou pojišťovnou přiznána. Rovněž nebylo nijak patrno, na základě jakých skutečností žalovaná krátila náhradu za poskytnutí náhradního stojanu, když tato částka za zapůjčení náhradního stojanu byla žalobkyni společností [právnická osoba] vyúčtována v ceně 26 250 Kč bez DPH, což odpovídá i škodě, která v této souvislosti vznikla.

29. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. Na základě výše uvedeného tak rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 68 263,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 924 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 148 072 Kč ve výši 7 060 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za každý ze sedmi úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, za 2x písemné podání nebo návrh ve věci samé – žalobu a doplnění tvrzení ze dne 3. 11. 2022, a za 3x účast na jednání soudu – dne 6. 10. 2022, 8. 12. 2022 a 9. 2. 2023) a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 51 520 Kč ve výši 10 819,20 Kč.

Poučení