11 C 217/2023 - 318

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní JUDr. Alžbětou Korefovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A], LL. M. sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 1 089 900 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 1 089 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 089 900 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 227 174 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 089 900 Kč představující peněžitou zápůjčku. Tu žalovanému poskytl na základě smlouvy o zápůjčce dne 29. 5. 2019 ve formě poskytnutí částky do advokátní úschovy s tím, že výplata byla sjednána formou bezhotovostního převodu na bankovní účet prodejce obytných vozů a automobilových přívěsů. Ze zápůjčky byl pořízen obytný přívěs [Anonymizováno], který je ve vlastnictví žalovaného. Zápůjčku měl žalovaný vrátit do 31. 12. 2020, to však žalovaný neučinil, a to ani na předžalobní výzvu ze dne 11. 5. 2023.

2. K širšímu kontextu věci žalobce uvedl, že žalovaný mu poskytoval služby pořádání výstav, produkce, instalace apod. a za tyto služby žalovanému poskytoval odměnu. Žalobce žalovanému v období od 8. 11. 2017 do 3. 11. 2022 uhradil nejméně částky 621 188,37 Kč jakožto odměnu žalovaného, 927 542,9 Kč za zastupování žalobce a prezentaci jeho umělecké činnosti a částku 1 358 616,88 Kč za náklady spojené s renovací domů žalobce v obci [adresa], které byly hrazeny přímo na účet žalovaného. Kromě toho v daném období zaplatil žalovanému cestovní výdaje ve výši nejméně 200 008 Kč, a velkou část odměn i náhrad nákladů hradil žalovanému v hotovosti, a to na výslovnou žádost žalovaného.

3. K právní argumentaci žalovaného žalobce uvedl, že není pravdou, že by mělo dojít k dohodě účastníků o prominutí či odpracování dluhu, když žalobce žalovanému nic nedlužil. Stejně tak uvedl, že nemůže dojít k započtení práva žalobce na vrácení zápůjčky na právo žalovaného na zaplacení odměny za poskytnuté služby nebo za činnosti, které měl žalovaný žalobci poskytnout při rekonstrukci domu v [adresa] z důvodu neexistence těchto pohledávek a i jejich neurčitosti. Žalobce dále namítl promlčení potenciálních pohledávek žalovaného na zajišťování výstav v letech 2018-2019 a rekonstrukce domu v [adresa] v roce 2020.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným bylo ústně dohodnuto, že žalovaný není povinen zápůjčku žalobci vrátit, a to buď z důvodu, že došlo k prominutí dluhu, nebo z důvodu, že došlo k započtení odměny a nákladů žalovaného, které mu měl uhradit žalobce, a to právě ve výši zápůjčky. Jak dohoda o tom, že zápůjčka nemá být vrácena, tak i započtení vzájemných pohledávek, měly být prokázány výslechy svědků.

5. K širšímu kontextu věci žalovaný uvedl, že spolu účastníci dlouhodobě od roku 2015 spolupracovali. Žalovaný žalobci jako kurátor pořádal výstavy, produkce, instalace, promoce výstav, pomáhal žalobci i se zajištěním a zprostředkováním lékařské péče, a od roku 2019 se mu osobně staral o přestavbu jeho dvou domů v [adresa]. Na přestavbu novějšího domu mu byly ze strany žalobce poskytnuty žalobcem tvrzené 1 358 616,88 Kč, a to na vnitřní vybavení domu a kuchyně. Na rekonstrukci staršího domu [adresa], ohledně kterého žalovaný realizoval náročnou rekonstrukci (podlahy, dveře, obklady, omítky, sklep), však žalobce žalovanému ničeho nehradil. Na rekonstrukci domu [adresa] se podílel žalovaný ze svých prostředků. U domu [adresa] žalovaný řídil přestavbu a podílel se i vlastní prací. Touto formou rekonstrukce, namísto svěření prací stavební firmě, žalovaný žalobci prostředky nejen ušetřil, ale nadto je sám za žalobce hradil. Žalovaný pro žalobce dále uspořádal od roku 2015 minimálně 10 výstav. Žalovaný žalobci od 2015 poskytoval služby produkce, aniž by mu žalobce za tyto služby platil, když platby, které mu žalobce poukazoval, byly toliko na pronájem prostor, nikoliv však za samotné činnosti propagace a produkce.

6. Po poučení dle § 118a o. s. ř. žalovaný konkretizoval své pohledávky vůči žalobci.

7. Co se týče pohledávek z titulu odměny a nákladů za realizaci výstav, žalovaný podotýká, že odměna za obdobnou činnost společnosti [Anonymizováno] činí až 500 000 EUR a uvedl, že cateringová společnost jeho práci ocenila na 500 000 Kč. Žalovaný však od žalobce dostával symbolickou odměnu 1 000 USD měsíčně, a nadto nepravidelně. Žalovaný uvedl, že (a) na výstavu ve [Anonymizováno] v roce 2016 vynaložil náklady ve výši 5 000 USD, (b) na výstavu v [Anonymizováno] (17. 12. 2016 - 7. 1. 2017) náklady 3 000 USD, (c) na výstavu v [adresa] (18. 11. 2017-10. 12. 2017) náklady 4 000 USD, kdy žalobce mu uhradil toliko 1 000 USD a dal mu obraz, (d) na výstavu v [Anonymizováno] (15. 1. 2018-12. 2. 2018) náklady 2 000 USD. Žalovaný dále zajistil (e) výstavu v [adresa]. 7. 2018 - 4. 9. 2018), kdy pronájem budovy zařídil díky svým kontaktům zdarma, ač by nájem jinak činil 200 000 Kč. Příprava výstavy trvala půl roku, za činnost realizovanou žalovaným by si jiná společnost účtovala částku mezi 150 000 – 200 000 EUR. Díky žalovanému činily náklady jen 40 000 USD, sestávající se rovněž z částky 111 849 Kč za pronájem reklamních ploch a částky 45 000 Kč za propagaci namísto 396 000 Kč. Dále zajistil (f) přípravu výstavy v [Anonymizováno], kde náklady spojené s výstavou činí 5 000 USD. Žalovaný dále uvedl, že pro žalobce zajistil vysoké slevy, nebo i služby zcela zdarma, a to jen díky svým kontaktům nebo barterovému obchodu, kdy i tyto slevy je třeba započítat. Žalovaný poukázal zejména na zajištění cateringu společností [Anonymizováno], která vyčíslila své služby v částce 350 000 Kč, avšak díky barterové spolupráci po žalovaném ani žalobci tuto částku společnost nepožadovala. Žalovaný též podotkl, že zajistil pro žalobce výrobu hodinového dokumentu, který by bez jeho pomoci stál 1 500 000 Kč a zajistil pro něj reklamu v částce 20 000 Kč namísto 200 000 Kč.

8. Co se týče pohledávek z titulu rekonstrukce domu [adresa], náklady svých prací trvající rok a půl žalovaný odhaduje ve výši 1 200 000 Kč, kdy k jejich ocenění navrhl vypracovat znalecký posudek. Žalovaný objednával materiál a žalobci ušetřil díky tomu, že jej zajišťoval v Polsku, minimálně 800 000 Kč. Žalovaný též spolupracoval s dalšími pracovníky, s nimiž se na odměně dohadoval ve formě barterové spolupráce.

9. Co se týče nákladů souvisejících s dopravou žalobce, vozidlo bylo polepeno reklamním potiskem žalobce, a účelem užívání byla podpora žalobce při provozování výstav, převozu uměleckých děl, cestování na výstavy a ubytování během výstav pro žalovaného a žalobce. Žalovaný uvedl, že s žalobcem najel 200 000 km od roku 2015, z toho 80 000 km obytným přívěsem od roku 2019. Náhrada za pohonné hmoty a amortizaci, kterou nesl žalovaný, činí přibližně 1 500 000 Kč.

10. Co se týče dalších nákladů, žalovaný pro žalobce zprostředkovával v České republice lékařskou péči, vyzvedával jej na letišti a doprovázel jej, za to mu však žalobce ničeho nehradil.

11. Na jednání soud provedl dokazování:

12. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 5. 2019 plyne, že žalobce žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 1 100 000 Kč, a to převodem na účet úschovy č. [č. účtu] u advokáta [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný je povinen použít zapůjčené prostředky na koupi obytného vozidla. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do 31. 12. 2020.

13. Ze smlouvy o úschově z 29. 5. 2019 plyne, že žalobce se zavázal poukázat na účet úschovy č. [č. účtu] u advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] částku 1 100 000 Kč do 5 dní od podpisu smlouvy s tím, že advokát byl povinen uschovanou částku uvolnit na účet, který žalobce advokátovi sdělí emailem.

14. Z emailu žalobce ze dne 3. 6. 2019 plyne, že žalobce vyzval advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] o provedení platby na nákup obytného vozu, kdy v zápatí zprávy je přeposlán email společnosti [Anonymizováno] ze dne 3. 6. 2019.

15. Z e-mailu z 3. 6. 2019 plyne, že společnost [Anonymizováno] zaslala advokátovi [tituly před jménem] [jméno FO] údaje pro expresní platbu, a to účet ze dne 31. 5. 2019 znějící na částku 45 250 Kč, v zápatí uveden IBAN: [IBAN].

16. Z výpisu Unicredit Bank ze dne 4. 6. 2019 plyne, že advokát [tituly před jménem] [jméno FO] z účtu úschovy č. [hodnota] poukázal platbu 42 000 EUR na účet [Anonymizováno] (IBAN: [IBAN]).

17. Z měsíčního výpisu z účtu [č. účtu] plyne, že dne 4. 6, 2019 došlo k odepsání částky 1 089 900 Kč na účet [IBAN].

18. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 5. 2023 včetně podacího lístku plyne, že žalovaný byl žalobce upomenut o vrácení zápůjčky ve výši 1 089 900 Kč, výzva byla žalovanému zasílána téhož dne doporučeně.

19. Z emailu ze dne 6. 6. 2016 plyne, že žalovaný pro žalobce zarezervoval pobyt v hotelu h15 s tím, že cena pobytu činí 0 zl.

20. Z emailu ze dne 8. 6. 2016 plyne, že se žalovaný podílel na výstavě žalobce ve [Anonymizováno].

21. Z emailu ze dne 28. 6. 2016 plyne, že žalobce žalovanému poděkovat za výstavu ve Varšavě a uvedl, že si s manželkou moc užili pobyt. Žalobce se těší na možnost výstavy v [adresa].

22. Z emailu ze dne 24. 10. 2016 plyne, že se žalovaný podílel na výstavě žalobce v [adresa], kdy galerie žalobci nabízí úhradu za dopravu ve výši 370 USD, nicméně to je jen zlomek nákladů, které žalovaný odhaduje celkem na 4 000 USD, kdy se má jednat o cenu letáků, pozvánek, reklamy v místních novinách, překladů, platu pracovníků a ochranky, dopravy a balení exponátů. Kdyby měl žalobce zájem, za 1 500 USD by bylo možno zajistit tisk katalogu.

23. Z emailu ze dne 25. 10. 2016 od žalobce plyne, že žalobce nemá zájem investovat 4 000 USD do výstavy, na které nic neprodá. Žalobce je ochoten zaplatit žalovanému náklady 1 000 USD a dát mu obraz za pomoc žalovaného s výstavou. Pokud je to pro žalovaného akceptovatelné, má dát žalobci vědět.

24. Z emailu ze dne 13. 11. 2016 plyne, že se žalovaný podílel na výstavbě žalobce v [Anonymizováno], kdy pro žalobce zařizoval výstavní síň.

25. Z emailu ze dne 8. 12. 2016 plyne, že se žalovaný podílel na výstavě žalobce v [Anonymizováno].

26. Z emailu ze dne 18. 12. 2016 plyne, že žalobce byl hostem polského televizního programu.

27. Z emailu ze 4. 1. 2017 plyne, že žalobce děkuje za zajištění videa.

28. Z nabídky ze dne 17. 4. 2018 plyne, že žalovaný poptával cenu billboardu na 7-8/2018 s tím, že nabídková cena činila 111 0849,38 Kč vč. DPH 29. Z výňatku ze stránek [Anonymizováno] a pozvánky plyne, že dne 11. 7. – 4. 9. 2018 probíhala výstava ve [adresa] čistírně odpadních vod v [Anonymizováno] s tím, že kurátorem výstavy byl žalovaný.

30. Z emailové komunikace z července 2018 včetně nabídky spolupráce plyne, že žalovanému byla zaslána nabídka pro propagaci výstavy žalobce v českém tisku za ceny 20 000 Kč za inzerci v týdeníku Květy, 20 000 Kč za inzerci v časopisu Vlasta, 20 000 Kč za inzerci v časopisu [Anonymizováno] a 20 000 Kč za inzerci v časopisu [Anonymizováno] s tím, že tyto částky byly po slevě ve výši 88 - 100%.

31. Z emailové komunikace z července 2018 plyne, že žalovanému bylo nabídnuto propagovat výstavu žalobce v magazínu [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] za akční cenu 45 000 Kč + DPH, s tím, že hodnota kampaně před slevou činí 396 000 Kč.

32. Z emailu z 14. 8. 2019 plyne, že žalovaný zajistil článek v estonském časopise o žalobci.

33. Z emailu ze dne 3. 9. 2019 plyne, že žalovaný sám (v září 2019) sundal celou expozici bez předpokládané pomoci v [Anonymizováno].

34. Z emailu žalovaného ze dne 24. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný rozeslal pozvánky ohledně dokumentu žalobce s tím, že premiéra měla být na kanálu Art dne 26. 1. 2020.

35. Z výňatku [Anonymizováno] deníku plyne, že v [adresa] začne v roce 2022 putovní výstava žalobce, na jejíž realizaci pracují společně žalobce a žalovaný.

36. Z emailu od [Anonymizováno] ze dne 5. 7. 2022 plyne, že zasílají žalovanému nabídku spolupráce, kterou odhadují v ceně 200 000 EUR. Součástí je nabídka, kdy v ceně jsou uvedeny inzerce a na autobusech, billboardech, národní televizi, časopisu [Anonymizováno], webové stránky, lekce na výtvarných školách, promo na sociálních sítích, pozvánky, moderátora, catering, hostesky, padací opona, performance skupiny, hudební čísla, animace apod.

37. Z emailové komunikace ze dne 11. 6. 2019 plyne, že paní [jméno FO] zařizovala cedule na boky obytného vozu a žádala žalovaného o sdělení značky a modelu vozu.

38. Z faktury z 24. 7. 2020 plyne, že společnost [právnická osoba]. dne 24. 7. 2020 vyúčtovala žalovanému částku 18 126 Kč za výrobu a instalaci folie na karavan, splatnost 7. 8. 2020.

39. Z pro forma faktury ze dne 28. 7. 2020 plyne, že cena dlaždic z Polska činí 8 569,70 zlotých.

40. Z prohlášení pana [jméno FO] ze dne 7. 10. 2023 plyne, že svědek prováděl v roce 2020 stavební práce na objektu [adresa], kdy tyto práce vyúčtoval fakturami č. [hodnota], 3850712, 3850720, 3870820, 3880820, 3890920. Dále vyplnil a podepsal předtištěný dokument, ve kterém bylo uvedeno, že pro stavbu zajišťoval nákup materiálu a organizoval práce žalovaný, který na stavbě i sám pracoval. Celkem mu žalovaný vyplatil 154 696 Kč.

41. Z faktury č. [hodnota] plyne, že byla vystavena panem [jméno FO] dne 23. 9. 2020 na částku 23 500 Kč se splatností 25. 9. 2020 (stavební práce).

42. Z faktury č. [hodnota] plyne, že byla vystavena panem [jméno FO] dne 24. 8. 2020 na částku 30 000 Kč se splatností 28. 8. 2020 (zhotovení zámecké dlažby).

43. Z faktury č. [hodnota] plyne, že byla vystavena panem [jméno FO] dne 13. 8. 2020 na částku 33 143 Kč se splatností 14. 8. 2020 (stavební práce).

44. Z faktury č. [hodnota] plyne, že byla vystavena panem [jméno FO] dne 27. 7. 2020 na částku 16 053 Kč se splatností 28. 7. 2020 (stavební práce).

45. Z faktury č. [hodnota] plyne, že byla vystavena panem [jméno FO] dne 27. 7. 2020 na částku 30 000 Kč se splatností 28. 7. 2020 (zhotovení zámecké dlažby).

46. Z faktury č. [hodnota] plyne, že byla vystavena panem [jméno FO] dne 14. 7. 2020 na částku 22 200 Kč se splatností 17. 7. 2020 (stavební práce).

47. Z výpisů z účtu žalobce ([č. účtu] EUR a CZK) plyne, že žalobce na účet žalovaného zaslal od 8. 11. 2017 do 3. 11. 2022 platby ve výši celkem 3 638 670,90 Kč. tyto platby lze rozdělit podle popisu do pěti kategorií, kdy na umělecké zastoupení žalobce „art representation“ bylo žalovanému zasláno celkem 551 895,40 Kč, na jeho mzdu „salary“ celkem 572 064,37 Kč, na výdaje žalovaného „expenses“ či doslova „money to be used for exhibition“ celkem 667 250,65 Kč, na renovaci celkem 1 613 379,65 Kč a na zbytkovou kategorii (výdaje na umělecké zastoupení i odměnu) bylo posláno celkem 224 780,54 Kč. V roce 2020, kdy probíhala hlavní část rekonstrukce domu [adresa], byly žalovanému od května 2020 do listopadu 2020 zasílány platby na: podlahy, nákup materiálu, elektrické a konstrukční práce, ceny dveří, osvětlení, elektropráce, práce ve sklepě a práce žalovaného. Dne 3. 11. 2020 zaslal žalobce žalovanému částku 155 557 Kč na renovaci kuchyně.

48. Z žaloby o vypořádání SJM žalovaného a jeho manželky [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 13. 7. 2022 plyne, že žalovaný uvedl v části B., že mezi movité věci, které jsou součásti SJM, patří i obytný vůz [Anonymizováno], a v části D., že mezi finančními závazky v SJM je zápůjčka vůči žalobci ve výši 1 100 000 Kč.

49. Z prohlášení [jméno FO] ze dne 1. 10. 2023 plyne, že žalovanému poskytl odbornou spolupráci při přestavbě domu na adrese [adresa], kterou poskytl zdarma, neboť pro něj žalovaný realizoval výstavy. Svou práci oceňuje částkou 150 000 Kč.

50. Z prohlášení [jméno FO] ze dne 26. 7. 2023 plyne, že žalovaný v roce 2019 zařizoval přestavbu domu v [adresa]. Žalovaný zajišťoval nábor i výplaty pracovníků, mezi kterými byl i pan [jméno FO]. Žalovaný měl zajišťovat i nákup materiálu a organizaci pracovních činností, žalovaný na stavbě sám pracoval. Žalovaný panu [jméno FO] za jeho práci nic nevyplatil.

51. Z výslechu [jméno FO] plyne, že svědek žalovanému pomáhal s výkresy rekonstrukce v [adresa], a to bez nároku na honorář, protože pro něj žalovaný dělal nějaké práce. Svou práci by vyčíslil asi na 120–150 000 Kč. Žalovaný při rekonstrukci hodně fungoval, 2 měsíce v létě, najímal dělníky, dával dům do pořádku.

52. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne 7. 10. 2023 plyne, že žalovanému poskytl odbornou spolupráci (posudek na odvlhčení stavby) při přestavbě domu na adrese [adresa], kterou poskytl zdarma, neboť mu žalovaný výměnou poskytl databázi potenciálních klientů v [Anonymizováno] a vytvořil pro něj seznam dodavatelů [právnická osoba]. Kdyby však měl práci ohodnotit, bylo by to na 240 000 Kč.

53. Z výslechu svědka [jméno FO] plyne, že žalovaný mu po předvolání volal a řekl mu, že se jedná o spor mezi účastníky ohledně obytného vozu, neřekl mu však, na co se bude ptát a co má svědek říkat. Svědek je o věci informován, protože pomáhal s výstavou, kterou žalovaný realizoval v [Anonymizováno] a dále mu pomáhal s rekonstrukcí domu v [adresa], protože svědek dříve pracoval jako restaurátor v muzeu. Svědek žalovanému zapůjčil technologii, např. pro ošetření kamenů, a učil žalovaného, jak to má dělat. Rekonstrukce byla velká a probíhala řadu let. Svědek pomáhal žalovanému zdarma s tím, že se vyrovnají v budoucnu, nijak to zatím nevyčíslil, očekával, že bude vypořádán třeba předáním nějakého obrazu. Doposud to však vyřešené není. Žalovaný pro žalobce dělal asistenta, zajišťoval mu výstavy po Evropě a také tuto rekonstrukci. Svědek od žalobce za dobu rekonstrukce nic nedostal, vše bylo řešeno s žalovaným. Ohledně obytného vozu ví svědek od žalovaného, že jej koupil žalobce pro to, aby jej žalovaný přepravoval po výstavách. Ví, že vlastníkem je žalovaný, ale neví, co mezi účastníky proběhlo. Žalovaný vždy prohlašoval, že jej má žalobce jako syna a že bude spravovat jeho odkaz. Příprava výstavy byla zajištěna tak, že žalovaný sháněl sponzory, ale o vyúčtování svědek nic neví.

54. Z prohlášení [jméno FO] ze dne 26. 7. 2023 plyne, že svědek měl být osobně přítomen toho, že mezi účastníky bylo ústně dohodnuto, že z důvodu, že žalobce neměl finanční prostředky na úhradu služeb žalovaného, není žalovaný povinen vrátit žalobci poskytnutou zápůjčku, kterou si žalovaný svou činností odpracoval. Dále uvedl, že mu je známo, že žalovaný pro žalobce pořádal výstavy a staral se mu o rekonstrukci domu v [adresa].

55. Z výslechu svědka [jméno FO] plyne, že svědkovi je známo, o čem je tento spor, obrátila se na něj právní zástupkyně žalovaného. Žalovaný je dlouholetý přítel svědka, znají se 20 let. Má se jednat o to, že žalovaný užívá auto žalobce, které mu bylo předáno. Svědek ví, že auto bylo předáno žalovanému v rámci propagace žalobce. Svědek ví, že účastníci koupili auto, které užíval žalovaný k propagaci žalobce a platil za auto náklady. Svědek měl dojem, že účastníci měli dohodu, že žalovaný se o žalobce bude starat, i o jeho nemovitosti a propagaci a potom mu žalobce něco z majetku přenechá. Má pocit, že je mělo jednat o nemovitosti v [adresa]. Ví, že žalovaný od žalobce nějaké peníze dostával, ale bylo to v odstupech času a neodpovídalo to tomu, co pro něj žalovaný dělal, proto mezi nimi měla být dohoda, že mu žalobce něco ze svého majetku přenechá. Pan žalovaný toho hodně zařizoval, hledal sponzory, ostatně i firma svědka byla sponzorem pana žalobce. Svědek na přímý dotaz uvedl, že nebyl přítomen tomu, že by si účastníci sjednali užívání auta. Byl přítomen volných rozhovorů, z nichž plynulo, že žalovaný bude moci za své činnosti užívat nemovitosti žalobce a to auto, měl to takto přislíbeno. K dotazu dále uvedl, že neví o tom, že by žalobce půjčil nějaké peníze, na hovory o zápůjčce si nevzpomíná. Svědek dále uvedl, že žalobce neřekl, že je přímo dlužníkem žalovaného, ale uváděl, že se s ním vyrovná časem. To svědek rozvedl tak, že si myslel, že žalovanému nahradí náklady, které měl žalovaný s organizací výstav, a to třeba tím, že prodá něco v [Anonymizováno]. Svědek neví, jaká byla dohoda ohledně odměny žalovaného, ví, že o tom jednali, ale neví, jak to dopadlo. Svědek uvedl, že žalovaný od žalobce žádné nemovitosti neobdržel.

56. Z dopisu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ze dne 14. 7. 2024 plyne, že žalobce měl žalovanému slibovat, že na něj za odměnu za jeho práci převede veškerý svůj majetek, protože nemá potomky. Jejich společnost Dont´t Cook v průběhu spolupráce s účastníky na výstavě v [Anonymizováno] v roce 2018 žalobci poskytla služby oceněné nejméně ve výši 350 000 Kč, za to od žalovaného obdržela k užívání po dobu 15 měsíců vůz Mustang a dále žalovaný přispěl svými kontakty k rozvoji společnosti. Dále popisují, že se osobně angažovali ve službách pro žalobce, za které od něj nebyli odměněni (dodávky jídla, doprava, logistika), tuto svou činnost oceňují celkem částkou 500 000 Kč, kterou by požadovali po žalobci. Žalobce díky žalovanému ušetřil vysoké náklady, kdy díky konexím žalovaného platil reklamu 20 000 Kč místo 200 000 Kč.

57. Z prohlášení [jméno FO] ze dne 17. 7. 2024 plyne, že žalovaný žalobci ušetřil velké výdaje za prezentaci, reklamu, nájmy prostor a čas na stavbě, které pro něj žalovaný realizoval.

58. Z darovací smlouvy plyne, že byla uzavřena mezi 12. 8. 2019 účastníky, předmětem smlouvy je nemovitá věc, pozemek parc. č. stavební 1/1, jehož součástí je stavba občanského vybavení, je to vše v katastrálním území [adresa].

59. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil relevantní skutečnosti pro předmět řízení, kdy důkazy (e-mail z 21. 12. 2022 na č.l. 34, emailová komunikace ohledně kameramana [Anonymizováno], screenshot komunikace s [Anonymizováno], email od kameramana [Anonymizováno], email žalovaného žalobci (po podání žaloby) ze dne 4. 10. 2023, email s fotografiemi z výstavní síně v [Anonymizováno]) soud hodnotil jako nadbytečné, neboť prokazovaly skutečnosti, jež již byly prokázány jinými důkazy, a důkazy (fotografie obytného vozu, fotografie domu [adresa], email ze dne 5. 7. 2020 o tom, že si schovatel může strhnout odměnu a související emailová komunikace ohledně dojednávání zápůjčky a úschovní smlouvy, email ze dne 22. 8. 2019, emailová komunikace s uschovatelem ohledně toho, že nelze na účet úschovy bez dodatku přijmout dalších 70 000 Kč na nákup obytného vozu, komunikace [jméno FO] a žalovaného ohledně vizitek pro žalovaného ze dne 27. – 29. 5. 2019, nevyužitá cenová nabídka pro dlažbu ze dne 10. 7. 2020, email ohledně zajištění lékařské péče ze dne 28. 5. 2018 a 18. 3. 2018) prokazovaly skutečnosti, které soud neshledal jako relevantní ve věci.

60. Soud zamítl návrhy na provedení dokazování výslechem [jméno FO], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno], když svědci měli být vyslechnuti k prokázání skutečnosti, že žalovaný pro žalobce od nich zajistil plnění zdarma nebo za velmi nízké náklady; tato skutečnost však není pro soud rozhodná, když žalovaný měl v řízení tvrdit a prokazovat své pohledávky vůči žalobci, nikoliv pohledávky jeho nebo žalobce vůči třetím osobám. Soud dále zamítl návrh na provedení znaleckého posudku ke zjištění a prokázání hodnoty prací žalovaného během rekonstrukce domu v [adresa], když žalovaný ani netvrdil rozsah provedených prací na domě [adresa], kdy vymezení těchto prací s ohledem na koncentrační lhůtu by nebylo možné doplnit, pročež by znalecký posudek nebylo možno ani zadat.

61. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s § 132 o. s. ř., přičemž přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

62. Soud neuvěřil tvrzení svědka [Anonymizováno] obsaženému v jeho čestném prohlášení, že byl přítomen tomu, že mezi účastníky došlo k dohodě, že žalovaný není povinen žalobci dluh ze zápůjčky vracet. Toto prohlášení korigoval během svého výslechu i sám svědek, který uvedl, že o zápůjčce nic neví a že takovému rozhovoru nebyl přítomen. Svědek uvedl, že z rozhovorů, u nichž byl přítomen, měl dojem, že žalobce se měl se žalovaným vyrovnat časem. Svědek si odporoval v tom, zda k vyrovnání nákladů mělo dojít prodeji věci v Americe, či přenecháním nemovitostí a obytného vozu žalovanému. Svědek měl dále za to, že žalovaný od žalobce žádné nemovitosti nedostal. To však bylo vyvráceno darovací smlouvou, kterou žalobce žalovanému daroval stavbu kostelíku v [adresa]. Tato neznalost svědčí o tom, že svědek není o věci obeznámen tak, jak tvrdil. Soud též přihlédl k tomu, že svědek je dlouholetým přítelem žalovaného a jeho svědecká výpověď mohla být přátelstvím ovlivněna, nadto svědek přiznal, že byl před podáním výpovědi kontaktován žalovaným.

63. Soud neuvěřil ani tvrzení svědka [jméno FO], který ohodnotil své práce na 240 000 Kč. Ve své svědecké výpovědi totiž svědek uvedl, že své práce doposud nevyčíslil, je tedy otázkou, zda v prohlášení uvedená částka 240 000 Kč odpovídá skutečně vynaložené činnosti svědka.

64. Co se týče věrohodnosti svědka [jméno FO], ten ve svém prohlášení uvedl, že mu žalovaný vyplatil částku 154 696 Kč. Z tohoto tvrzení však neplyne, že by se jednalo nutně o prostředky žalovaného. Z provedených výpisů z účtu žalobce totiž plyne, že žalobce v období, kdy [jméno FO] vystavoval faktury, zasílal žalovanému na jeho účet částky ve vyšších stovkách tisících korun výslovně určené na stavební práce a podlahy. Soud též poukazuje na to, že [jméno FO] dle jím vystavených faktur mělo být vyplaceno o 30 000 Kč více, kdy faktura č. [hodnota] obsahovala zápočet zálohy 30 000 Kč. Tuto skutečnost však [jméno FO] opomněl ve svém čestném prohlášení uvést. Pochyby o pravdivosti tvrzení v čestném prohlášení rovněž plynou z toho, že [jméno FO] vyplnil předtištěný formulář s volnými místy pro doplnění.

65. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

66. Žalobce žalovanému zapůjčil žalovanou částku na koupi obytného vozu [Anonymizováno] s tím, že zápůjčka byla převedena na účet prodejce obytného vozu. Vlastníkem vozu je žalovaný. Žalovaný měl žalobci zápůjčku vrátit do 31. 12. 2020, k tomu však nedošlo. Účastníci shodně uváděli, že mezi nimi byla uzavřena zápůjčka peněz a oba účastníci byli srozuměni s tím, že žalovaný měl žalobci zápůjčku reálně vrátit (s tím, že žalovaný namítal toliko to, že jeho povinnost zápůjčku vrátit zanikla). Soud proto neměl důvod zpochybňovat skutečnou vůli účastníků o obsahu jejich závazku.

67. Žalobce je umělec, který prostřednictvím žalovaného vystavoval svá díla v Evropě. Žalovaný pro žalobce zajišťoval od roku 2015 asistenci při realizaci výstav, kdy byl nejen jejich kurátorem, ale jednal i s představiteli výstavních síní a sponzory, zajišťoval reklamu, propagaci a promo, stejně jako dopravu děl či samotného žalobce. Žalovaný byl díky svým kontaktům schopen pro žalobce zajistit služby za podstatně nižší náklady, někdy i zdarma v rámci sponzoringu či výměnného obchodu mezi sponzorem a žalovaným. Žalobce žalovanému za tuto jeho činnost platil dle výpisů z účtu jednak odměnu („salary“ a „art representation“), jednak mu proplácel vynaložené náklady na zajišťování výstav. Žalovaný tedy pro žalobce nepracoval zdarma, mezi účastníky existoval nejen otcovsko – synovský vztah, jak uváděl svědek [jméno FO], ale rovněž vztah pracovní.

68. Od roku 2015 do roku 2022 žalovaný pro žalobce realizoval či se podílel na výstavách ve [Anonymizováno], v [Anonymizováno], v [adresa], v [adresa] a v [Anonymizováno]. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalobcem jsou žalovanému propláceny i výdaje („expenses“) a dále bylo zjištěno, že mezi účastníky byly akce a výdaje s tím související dopředu dohadovány, kdy z emailové komunikace ohledně výstavy v [adresa] Hoře plyne, že žalobce nechtěl vynaložit žalovaným uvedených 4 000 USD na výstavu, ale jen 1 000 USD a úsilí žalovaného navrhl odměnit darováním obrazu. To, že následně žalovaný výstavu realizoval, znamená, že došlo k dohodě účastníků o pozměněné odměně. Z toho soud zjistil, že výdaje za výstavy byly mezi účastníky předem řešeny a i dle výpisů z účtu žalobce byly žalovanému propláceny.

69. Soud dále dospěl k závěru, že nabídka společnosti [Anonymizováno] ze dne 5. 7. 2022, v níž bylo uvedeno, že by společnost pro žalobce realizovala nespecifikovanou činnost za 200 000 EUR, nestačí pro posouzení hodnoty tvrzené činnosti žalovaného pro žalobce. Nejen, že z nabídky společnosti není zřejmé, jakého typu akce se nabídka týká, ale nadto zahrnuje veškeré náklady (inzerce a na autobusech, billboardech, národní televizi, časopisu Forbes, webové stránky, lekce na výtvarných školách, promo na sociálních sítích, pozvánky, moderátor, catering, hostesky, padací opona, performance skupiny, hudební čísla, animace apod.) související s výstavou, nejen odměnu. Z nabídky tedy nelze určit, čeho se týká a jakou část uvedených 200 000 EUR tvoří náklady a jakou tvoří odměna, za jaké období a pro kolik osob.

70. Žalovaný pro žalobce v roce 2020 zajišťoval rekonstrukci jeho domu [adresa], kdy ten měl být přestavován na galerii. Jednalo se o náročnou rekonstrukci; byly bourány zdi, pokládány nové podlahy, dveře, elektřina, osvětlení. Na tyto výdaje, včetně práce žalovaného, však žalobce žalovanému zaslal na jeho bankovní účet částku cca 1 500 000 Kč. Tyto prostředky byly určeny na rekonstrukci domu č. p. [Anonymizováno], když z jejich popisků plyne, že byly určeny na stavební práce, na podlahy, na dveře, elektřinu a osvětlení. Není proto prokázáno tvrzení žalovaného, že prostředky zaslané mu žalobcem na účet, byly určeny na rekonstrukci novějšího domu; dle tvrzení samotného žalovaného byl novější dům pouze vybavován a došlo k výměně kuchyně, což je prokázáno i převodem ze dne 3. 11. 2020, kdy žalobce zaslal žalovanému 155 557 Kč na koupi a instalaci nové kuchyně. Ostatní platby zasílané žalobcem v roce 2020 však byly dle svého popisu určeny na stavební práce (a odměnu žalovaného), které se realizovaly právě v domě [adresa].

71. Svědci předpokládali, že žalobce žalovanému v budoucnu přenechá nějaký majetek (zmiňovány byly vždy domy v [adresa]) a žalovaný bude nadále šířit odkaz žalobce. Z žádných důkazů však nevyplynulo, že by mezi účastníky došlo k dohodě o prominutí dluhu ze zápůjčky. Ač žalovanému nějaké pohledávky za žalobcem náležet mohly, žalovaný neprokázal ani jejich přesnou výši, ani to, že by žalobce o úhradu pohledávek vyzval.

72. Stejně tak žalovaný neprokázal, že by mezi účastníky došlo k dohodě o započtení dluhu žalovaného ze zápůjčky na dluh žalobce za poskytnuté činnosti žalovaného. Svědci shodně vypovídali o tom, že žalobce má žalovanému v budoucnu přenechat obytný vůz na vyrovnání jeho dluhu. Takové výpovědi však nedávají smysl – obytný vůz byl ve vlastnictví žalovaného, a pokud mělo k nějakému zápočtu dojít, účastníci by s ohledem na své srozumění s existencí dluhu žalovaného hovořili o zápůjčce, nikoliv o přenechání obytného vozu. Z výslechu svědků však vyplynulo, že žádný ze svědků nevěděl, že žalovaný žalobci zápůjčku dluží. I z těchto důvodů nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k započtení pohledávek.

73. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

74. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

75. Dle § 1995 odst. 1, 2 o. z., promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu. K prominutí dluhu dojde i v případě, že věřitel vydá dlužníku kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž dluh splnil.

76. Dle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

77. Dle § 1987 odst. 1, 2 o. z., k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

78. Dle § 1989 odst. 1 o. z., promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

79. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] plyne, že: „nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení.“ 80. V dané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce žalované částky dle § 2390 o. z. Žalovaný žalobci žalovanou částku nevrátil, ač zápůjčka měla být vrácena 31. 12. 2020.

81. Žalovaný v rámci své obrany namítal jiné způsoby splnění dluhu, a to jeho prominutí dle § 1995 o. z. nebo započtení pohledávek žalovaného za žalobcem dle § 1982 o. z.

82. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevylíčil rozhodné skutečnosti týkající se jeho obrany a neoznačil důkazy k jejich prokázání, byl žalovaný na jednání dne 18. 6. 2024 vyzván dle § 118a o. s. ř. k tomu, aby: „doplnil svá tvrzení tak, že uvede, jaké konkrétní zakázky pro žalobce realizoval, v jaké době tyto zakázky probíhaly, jaká byla dohoda o odměně se žalobcem, jakým způsobem vyzýval žalobce k úhradě, popřípadě v jakých výších odměnu účtoval. Ve vztahu ke každé zakázce zvlášť a dále uvede, které tyto zakázky mu žalobce uhradil a které mu neuhradil a k těmto tvrzením v uvedené lhůtě také označí důkazy“.

83. Žalovaný na výzvu rozdělil své pohledávky, u nichž tvrdil jejich započtení, do konkrétnějších kategorií. V rámci popisu dílčích pohledávek však žalobce uváděl částky jen odhadem. Žalovaný u těchto částek ani netvrdil konkrétní realizované činnosti či vynaložené a žalovaným zaplacené náklady. Co se týče navržených důkazů, byly doloženy toliko nabídky služeb (aniž by bylo prokázáno, že by byly vybrány a uhrazeny z prostředků žalobce) či odhady spolupracujících osob, jejichž činnost žalovaný zajistil s velkou slevou nebo zdarma, na jakou částku svou činnost oceňují.

84. Ač je pochopitelné, že byl žalovaný kvůli blízkému vztahu s žalobcem v méně příznivé důkazní situaci, k dostatečně určitému vymezení jeho pohledávek za žalobcem nestačilo jejich obecné vymezení. Žalovaný totiž měl u jednotlivých kategorií specifikovat konkrétní činnosti, které realizoval, k čemuž jej ostatně soud vyzval. U tvrzených pohledávek za zajištění výstav proto bylo třeba, aby žalobce uvedl například počet exponátů, způsob jejich dopravy, cena dopravy (typ vozidla, počet kilometrů, cena pohonných hmot, cena opotřebení), cena balení, doba umisťování ve výstavní síni, doba odstrojování výstavní síně, náklady na ubytování (koho, v jakém hotelu, v jaké době, za jakou cenu), označení osob, s nimi žalovaný jednal, délka takového jednání, apod. U tvrzených pohledávek za činnost během rekonstrukce domu v [adresa] bylo třeba tvrdit, jaké konkrétní činnosti a kdy žalovaný realizoval (např. které dny docházelo k bourání zdí, kolik hodin práce se žalobce na bourání zdí podílel apod.). U tvrzených pohledávek za dopravu žalobce bylo třeba tvrdit, kdy byla cesta podniknuta, kam, kolik činila cena pohonných hmot a amortizace vozidla a kolik času žalovaný strávil na cestě. U takto vymezených činností pak žalovaný mohl a měl uvést, kolik času na těchto činnostech strávil, a jaká mu (dle jeho názoru) náleží odměna, ať už hodinová, či celková. To však žalovaný neučinil, pročež soud uzavřel, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení a důkazní k tomu, že mu za žalobcem svědčí nějaké peněžité pohledávky z titulu neuhrazených zakázek.

85. Žalovaný dále tvrdil, že mezi účastníky měla existovat dohoda o započtení tvrzených dluhů žalobce vůči žalovanému. K prokázání tohoto tvrzení žalovaný navrhl výslechy svědků. Z toho plyne, že k tvrzenému započtení mělo dojít v minulosti za přítomnosti navržených svědků. Tuto skutečnost však žalovaný neprokázal, když každý ze svědků vypovídal jinak, a ani nebyli schopni uvést, v jaké výši tvrzené pohledávky žalobce měly existovat a jaký dluh žalovaného mělo být započteno. Svědci ani neměli povědomí ani o tom, že žalovaný žalobci něco dluží. Žalovaný proto neprokázal, že v minulosti došlo k započtení vzájemných pohledávek tak, že by došlo k zániku dluhu žalovaného ze zápůjčky.

86. Co se týče případného jednostranného započtení dle § 1982 o. z., které žalovaný dílčím způsobem také tvrdil, a to patrně pohledávek, které žalovaný dotvrzoval před soudem (viz odst. 82), ani tuto obranu žalovaný neunesl. Žalovaný totiž netvrdil, ani neprokázal, že by žalobce o úhradu řádně vyčíslené a konkretizované pohledávky kdy upomenul (protože mezi účastníky nedocházelo k fakturaci služeb dle § 1963 odst. 1 o. z.), nemohla proto nastat splatnost pohledávek žalovaného, a to ať už se jednalo o pohledávky z poskytnutých činností, nebo vynaložených nákladů. Ani k jednostrannému započtení proto kvůli tomu, že nenastala splatnost pohledávek, nemohlo dojít. Nesplatné pohledávky totiž nejsou způsobilé uplatnění před soudem a nesplňují podmínku § 1987 odst. 1 o. z.

87. Žalovaný dále opakovaně tvrdil a prostřednictvím čestných prohlášení a výslechů svědků prokazoval, že pro žalobce zajistil nějaké činnosti zdarma, či za nepatrnou cenu. Žalovaný pak tento rozdíl od skutečně vynaložené částky navrhoval k započtení. Tato pohledávka však není započtení způsobilá. Jedná se totiž o pohledávku z právního vztahu mezi žalobcem a sponzorem. Žalovaný by si za zprostředkování takové slevy mohl ve vztahu k žalobci uplatnit k započtení toliko odměnu za poskytnutí služby (dojednání slevy) či za vynaložený čas. Vyjednání slevy u třetí osoby totiž neznamená, že by takto poskytnutá služba (získání slevy) měla hodnotu slevy, jak uváděl žalovaný. Protože vyčíslení slevy není pohledávkou mezi účastníky, nemohl soud k takovým tvrzeným pohledávkám v tomto ohledu přihlížet, když nesplňují podmínku vzájemnosti vyjádřenou v § 1982 odst. 1 o. z.

88. Námitce rozporu požadavku o vrácení zápůjčky s dobrými mravy soud rovněž nepřisvědčil. Oba účastníci byli srozuměni s tím, že žalovaný žalobci zápůjčku dluží, nejednalo se tedy o převody prostředků „na oko“. Žalovaný tento dluh dokonce uvedl ve své žalobě na zrušení a vypořádání SJM ze dne 13. 7. 2022. Pokud se sám žalovaný tohoto dluhu (který uvedl jako manželům společný) domáhal k vypořádání před soudem a očekával související snížení hodnoty SJM o tento dluh (kdy hodnota dluhu při výpočtu aktiv SJM ve výsledku snižuje částku k vypořádání druhého manžela), není na místě považovat stejný úkon učiněný žalobcem, tedy uplatnění pohledávky před soudem, jako rozporný s dobrými mravy.

89. Závěrem soud uvádí, že žalobce ve svém závěrečném návrhu vznesl námitku promlčení případných pohledávek žalovaného starších roku 2020, a to z titulu rekonstrukčních prací či nákladů v roce 2020 a dále z titulu odměny či náhrady nákladů za výstavy realizované v letech 2018-2019.

90. Dle § 629 odst. 1 o. z., trvá běžná promlčecí lhůta 3 roky a počíná od okamžiku, kdy dle § 619 o. z. mohlo být právo u orgánu veřejné moci uplatněno poprvé, což je okamžik, kdy se oprávněná osoba dozvěděla, či měla dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty. Nadto je třeba aplikovat § 1989 o.z., jako speciální pravidlo modifikující započtení promlčených pohledávek.

91. Mezi účastníky nebyly vystavovány faktury, případné pohledávky proto byly splatné na výzvu, srov. § 1963 o. z. Žalovaný tak mohl žalobce vyzvat o úhradu tvrzených pohledávek k okamžiku provedení činností či úhrady nákladů. Vzhledem k tomu, že žalovaný neprokázal, že by žalobce kdy o úhradu svých řádně specifikovaných pohledávek upomenul, nebylo prokázáno, že tvrzené pohledávky jsou splatné. Současně však již v okamžiku, kdy se žalovaný o existenci tvrzených pohledávek dozvěděl, a mohl je tedy u žalovaného uplatnit, začala běžet promlčecí lhůta. Tento závěr plyne i z aktuální rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Cdo 3125/2022: „vznikne-li věřiteli podle smlouvy právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění, přičemž doba, kdy má dlužník splnit dluh, je ve smlouvě stanovena jen tak, že podkladem pro úhradu dohodnuté ceny plnění je faktura vystavená věřitelem, jejíž splatnost se sjednává v délce 14 dnů od jejího doručení dlužníku, pak jde ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., o situaci, kdy si strany neujednaly, kdy má dlužník splnit dluh a kdy určení doby splnění dluhu je ponecháno na vůli věřitele. Ten může určit dobu splnění dluhu tím, že požádá o jeho zaplacení „ihned“ poté, co mu vznikne právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění a dlužník je povinen splnit dluh ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ počítané od této žádosti. Marným uplynutím této lhůty se peněžitý dluh stává splatným (dospělým).“ 92. V důsledku pasivity žalovaného tak nastal stav, kdy ač u žalovaným tvrzených pohledávek nebylo prokázáno, že jsou splatné, staly se s ohledem na vznesenou námitku promlčení nevymahatelnými. Právo věřitele (žalovaného) vyzvat dlužníka (žalobce) totiž rovněž zatěžuje věřitele povinností bděle vykonávat svá práva a v případě pasivity věřitele vede k tomu, že jeho práva se mohou stát nevymahatelnými. S ohledem na závěr o tom, že tvrzené pohledávky žalovaného jsou promlčené, kdy současně však doposud nebylo prokázáno, že by byly splatné, a tedy že by se staly započitatelnými dle § 1987 odst. 2 o. z., brání žalobcem vznesená námitka promlčení dle § 1989 odst. 1 o. z. jejich možnému započtení. Soud proto k námitce započtení rovněž přihlédl.

93. Protože žalobce svůj nárok na vrácení zápůjčky prokázal, zatímco žalovaný neprokázal, že by došlo k jinému způsobu splnění jeho dluhu ze zápůjčky, soud výrokem I. plně vyhověl žalobě a uložil žalovanému zápůjčku vrátit i se zákonnými úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky dle smlouvy ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

94. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 227 174 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 54 495 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 089 900 Kč sestávající z částky 12 660 Kč za každý z 11 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na soudních jednáních dne 10. 10. 2023, 18. 6. 2024, 27. 8. 2024. 23. 9. 2024, 14. 1. 2024 a vyjádření ze dne 7. 11. 2023, 22. 8. 2024, 29. 10. 2024), celkem 139 260 Kč, včetně desíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. celkem 3 000 Kč (dle a.t. účinném do 31. 12. 2024) a jedné paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (dle a.t. účinném od 1. 1. 2025), celkem tedy 142 710 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z této částky ve výši 29 969 Kč.

95. Jednání dne 19. 3. 2024 bylo zrušeno, pročež za účast na jednání nenáleží právnímu zástupci žalobce odměna, kterou vyčíslil ve svém vyúčtování ze dne 15. 1. 2024.