11 C 22/2025 - 36

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 31 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 500 Kč za dobu od [datum] do [datum], zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 900 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 12 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 500 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 499 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta], zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 31 500 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] (dále jen „OS [adresa]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že dne [datum] uplatnil u OS [adresa] nárok na náhradu škody, která mu vznikla vadným provedením služby čištěním. Jednalo se o skutkově i důkazně jednoduchý spor, neboť s ohledem na § 2944 a § 2900 o. z. byla odpovědnost provozovatele služby objektivní. V uvedeném soudním sporu tak šlo ve své podstatě vedle posouzení aktivní a pasivní legitimace účastníků řízení již jen o prokázání vzniku škody, její výše a o prokázání odpovědnosti provozovatele služby za vznik škody, resp. o prokázání případného liberačního důvodu. Vznik škody, její výši i odpovědnost provozovatele služby žalobce prokazoval znaleckým posudkem přiloženým k žalobě, který byl mj. opatřen doložkou dle § 127a o. s. ř. Měl-li soud pochybnosti o obsahu znaleckého posudku přiloženého k žalobě, mohl a měl bez zbytečného prodlení ustanovit znalce. Spor tak mohl být nalézacím soudem rozhodnut nejpozději již na druhém ústním jednání. Ve skutečnosti však nalézací soud usnesení o ustanovení znalce nikdy nevydal, přičemž revizní znalecký posudek byl vyhotoven – jak vyplývá ze znaleckého posudku [právnická osoba]. – na základě pouhé objednávky ze dne [datum], k níž nalézací soud přistoupil až po uplynutí více než 4 roků od zahájení řízení.

3. Uvedený, ve své podstatě jednoduchý, spor spočívající v posouzení, zda čistírna zavinila vznik škody, trval od podání žaloby ze dne [datum] do dne [datum], kdy o něm bylo pravomocně rozhodnuto, tj. více než 8 let, což žalobce považuje za dobu nepřiměřenou. Nepřiměřenost délky posuzovaného řízení a průtahy v něm spatřuje žalobce v následujícím: - Nárok byl u soudu uplatněn dne [datum], dne [datum] byl vydán platební rozkaz a dne [datum] byl proti němu podán odpor. První ústní jednání bylo nařízeno až na den [datum], tedy cca 8 měsíců od zahájení řízení. - Rozsudek ze dne [datum] byl právnímu zástupci žalobce doručen až dne [datum], tj. téměř 2 měsíce od jeho vyhlášení, tedy v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř. - Rozsudek ze dne [datum] byl napaden odvoláním žalobce ze dne [datum], spis však byl odvolacímu soudu odeslán až dne [datum], tedy po dvou a půl měsících. - Odvolací soud o odvolání rozhodl zrušením napadeného rozhodnutí, ale až dne [datum], tedy po čtrnácti a půl měsících od podání odvolání a po dvanácti měsících po obdržení spisu od nalézacího soudu. - Při ústním jednání konaném dne [datum] poskytl soud žalované straně lhůtu 7 dnů k podání případného návrhu na ustanovení revizního znalce a na sdělení jeho specializace. Žalovaná ustanovení revizního znalce navrhla podáním ze dne [datum]. Soud nařídil ústní jednání na den [datum], nicméně toto jednání bylo odročeno na den [datum], neboť soud dosud revizního znalce neustanovil, v důsledku čehož nemohlo být pokračováno v důkazním řízení, jelikož všechny důkazy s výjimkou revizního znaleckého posudku již byly provedeny. - Jednání nařízené na den [datum] bylo po dotazu právního zástupce žalobce ze dne [datum] odročeno na den [datum], neboť revizní znalec stále ještě nebyl ustanoven, tudíž bylo zřejmé, že revizní posudek nebude ke dni konání ústního jednání dne [datum] k dispozici. Dle úředního záznamu soud konstatuje své pochybení, neboť spis nebyl předložen dle referátu č. l. 286, ale až dne [datum]. Soud nadále trvá na ustanovení znalce, nicméně příslušné usnesení stále nebylo vydáno. - Jednání nařízení na den [datum] bylo po analogickém dotazu (jako ze dne [datum]) právního zástupce žalobce ze dne [datum] znovu odročeno na neurčito, přičemž důvodem odročení bylo opět zadání znaleckého posudku. - Jak vyplývá z revizního znaleckého posudku, tento posudek byl soudem objednán až dne [datum]. Tedy ode dne [datum], kdy soud určil lhůtu žalovanému pro případný návrh na provedení důkazu revizním znaleckým posudkem, trvalo nalézacímu soudu téměř 9 měsíců, než revizní znalecký posudek objednal. Žalobce záměrně uvádí „objednal,“ neboť usnesení o ustanovení revizního znalce nebylo právnímu zástupci žalobce doručeno a je důvodnou otázkou, zda vůbec bylo vydáno. Tedy, soud přistoupil k „objednání“ revizního znaleckého posudku až po uplynutí více než 4 roků od zahájení řízení. - Následně soud další jednání nařídil až na den [datum], tedy po uplynutí 17-ti měsíců od posledního jednání. - Jednání nařízené na den [datum] bylo na žádost právního zástupce žalobce odročeno na den [datum], to bylo následně zrušeno a odročeno na neurčito z důvodu předložení spisu odvolacímu soudu. - Dne [datum] se konalo ústní jednání, tedy téměř rok od posledně konaného. - Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, přičemž v písemné formě byl doručen až dne [datum], tedy po dvou měsících od jeho vyhlášení, a to v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř. - Usnesení odvolacího soudu ze dne [datum] bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne [datum], tedy cca po dvou měsících od jeho vydání. - Dne [datum] se uskutečnilo ústní jednání u nalézacího soudu, tedy po deseti měsících od vydání usnesení odvolacího soudu ze dne [datum]. - Rozsudek nalézacího soudu ze dne [datum] byl právnímu zástupci žalobce doručen dne [datum], tedy cca tři měsíce od jeho vyhlášení, a to v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř.

4. V důsledku popsaného nesprávného úředního postupu vznikla žalobci nemajetková újma, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích, a to v částce 105 000 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, snížené na polovinu za první dva roky řízení. Takto formulovaný nárok žalobce uplatnil podáním ze dne [datum] u žalované, která stanoviskem ze dne [datum] přiznala žalobci částku 73 500 Kč, která byla žalobci uhrazena dne [datum]. Žalovaná přiznané zadostiučinění snížila o 20 % z důvodu jisté skutkové a procesní složitosti řízení a o 10 % z důvodu projednání věci opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. S takovým krácením zadostiučinění žalobce nesouhlasí. Jednalo se o skutkově i procesně jednoduchý spor – buď provozovatel služby škodu způsobil, anebo nezpůsobil, přičemž odpovědnost provozovatele služby byla objektivní a spor bylo možné rychle rozhodnout na základě znaleckého posudku přiloženého k žalobě, popř. na základě znaleckého posudku ustanoveného znalce. Je právem účastníků řízení činit důkazní návrhy, nicméně je na rozhodnutí soudu, které důkazní návrhy provede a které zamítne. V předmětném řízení nalézací soud provedl množství nadbytečných důkazů, čímž řízení dále neúnosně časově zatížil. Zásadní průtahy řízení byly způsobeny popsanou nečinností soudu. Skutečnost, že nalézací soud nebyl schopen vydat rozsudek, aniž by nebyl opakovaně napadán opravnými prostředky dokonce oběma stranami sporu, nemůže jít k tíži účastníka tohoto řízení.

5. S ohledem na uvedené se tak žalobce podanou žalobou domáhal zaplacení částky 31 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne [datum] nárok na přiznání zadostiučinění ve výši 105 000 Kč za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši[Anonymizováno]73 500 Kč. K věci samé pak žalovaná po rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedla, že posuzované řízení trvalo celkem 8 let. K výraznému období nečinnosti došlo u odvolacího soudu v období od února [rok] do ledna [rok], jinak řízení probíhalo v podstatě plynule a bez prodlev. Na délce řízení se ale negativně odrazilo rušení rozhodnutí soudu prvého stupně soudem odvolacím. V posuzovaném řízení tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Posuzované řízení trvalo v době projednání nároku ve vztahu k žalobci 5 let a přibližně 7 měsíců, tuto délku nelze označit za extrémní. V průběhu řízení nenastaly okolnosti, které by odůvodňovaly navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení. Žalovaná pak shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 20 % z důvodu jisté skutkové a procesní složitosti řízení a o 10 % z důvodu projednání věci opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. V průběhu řízení bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování, a to jak ve vztahu k tvrzené škodě, tak ve vztahu k aktivní legitimaci žalobce. Byl vypracován znalecký posudek, byl vyslechnut znalec a také znalkyně, která vypracovala znalecký posudek přiložený žalobcem k žalobě. Bylo vyslechnuto několik svědků. Oba účastníci žádali několikrát o odročení jednání, o odročení jednání požádal také znalec. Žalobou uplatněný nárok (zaplacení částky 11 698 Kč s příslušenstvím) se skládal z několika dílčích samostatných nároků. V průběhu řízení byl soudní spis opakovaně předkládán odvolacímu soudu. Je právem účastníků využívat opravné prostředky, na druhou stranu je pak nutno počítat s prodloužením řízení o dobu nezbytnou k vydání rozhodnutí nadřízeného soudu. Žalobce se na délce řízení nepodílel, byť jak již bylo uvedeno, několikrát žádal o odročení již nařízeného jednání. Význam řízení byl s ohledem na jeho předmět hodnocen jako standardní. Řízení o zaplacení peněžitého plnění nepatří k těm typům řízení, s nimiž je judikaturou spojován zvýšený význam, jako je tomu v případě řízení trestních, opatrovnických, řízení týkajících se života a zdraví nebo v případě pracovněprávních sporů. Jednalo se o objektivně nízké plnění, navíc nelze přehlédnout, že o části žalovaného nároku bylo rozhodnuto již v roce [rok]. Náklady řízení, které žalobce vynaložil na právní zastoupení, několikanásobně převýšily samotnou výši škody. Žalovaná má za to, že již poskytnuté zadostiučinění představuje zcela odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy.

7. K požadavku žalobce na přiznání úroků z prodlení ode dne [datum] pak žalovaná namítla, že jelikož žádost žalobce byla žalované doručena dne [datum], náleží mu případný úrok z prodlení až ode dne [datum].

8. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce upravil svůj požadavek na přiznání úroku z prodlení tak, že tento požadoval ode dne [datum] do zaplacení. Toto podání soud posoudil jako zpětvzetí žaloby v části požadavku na zaplacení části úroku z prodlení.

9. K obraně žalované pak žalobce (nad rámec zopakování toho, co bylo uvedeno již v podané žalobě) uvedl, že vzhledem k tomu, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a věc byla pravomocně rozhodnuta dne [datum], není správné tvrzení žalované o délce řízení, neboť to ve skutečnosti trvalo 8 roků a 8 dnů, což je na skutkově i důkazně jednoduchou věc délka extrémní. Složitostí případu nelze omlouvat v žalobě popsané průtahy, které byly způsobeny nečinností soudu, nikoliv žádostí žalobce o odročení jednání. Jen v období od [datum] nalézací soud 3x odročoval jednání z důvodu neustanovení revizního znalce, tedy častěji, než žalobce žádal za celých 8 let řízení. Skutečnost, že nalézací soud nebyl schopen vydat rozsudek, aniž by nebyl opakovaně napadán opravnými prostředky dokonce oběma stranami sporu, nemůže jít k tíži účastníka tohoto řízení.

10. Žalovaná pak svou obranu ještě doplnila tak, že dle ustálené judikatury (odkázala na rozhodnutí NS sp. zn. 30 Cdo 3320/2014) by poskytované zadostiučinění nemělo přesahovat předmět plnění, o kterém v posuzovaném řízení šlo. Jelikož předmětem posuzované řízení bylo peněžité plnění ve výši necelých 12 tis. Kč, představuje žalovanou poskytnutá částka 73 000 Kč dostatečné zadostiučinění jsoucí v souladu s judikaturou a není důvodu pro jeho navyšování.

11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

12. Žalobou došlou OS [adresa] dne [datum] se žalobce domáhal na žalované společnosti [právnická osoba] zaplacení částky 11 698 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z důvodu škody způsobené na dámských šatech, které žalobce předal žalované k vyčištění, a nákladů souvisejících s uplatněním reklamace a nároku u žalované. Požadovaná částka se skládala z vlastní náhrady škody na šatech ve výši 4 133 Kč, částky uhrazené za čištění, kterou žalobce požadoval vrátit, ve výši 322 Kč, znalečného za posudek, který si žalobce nechal zpracovat a který přiložil k žalobě, ve výši 2 850 Kč, poštovného za písemnou reklamaci u žalované ve výši 37 Kč a nákladů právního zastoupení žalobce v reklamačním řízení ve výši 4 356 Kč. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatil žalobce dne [datum] soudní poplatek za žalobu. Dne [datum] rozhodl soud platebním rozkazem, kterým žalobě plně vyhověl, platební rozkaz byl vypraven dne [datum]. Dne [datum] došel soudu odpor a dne [datum] pak došlo soudu vyjádření žalované ve věci. Žalovaná ve svém vyjádření sporovala uzavření jakékoliv smlouvy mezi účastníky, pokud by uzavření smlouvy bylo prokázáno, tak namítala, že žalobce netvrdí a neprokazuje obsah takové smlouvy, práva a povinnosti z ní plynoucí. Dále žalovaná namítala obecnost a nepřezkoumatelnost žalobcem předloženého znaleckého posudku a sporovala v něm určenou výši škody a pro případ prokázání existence a obsahu smluvního vztahu účastníků navrhovala zpracování revizního posudku. Dále pak žalovaná odkazovala na možnost existence širších liberačních důvodů při odpovědnosti dle § 2944 o. z., než uvádí žalobce, kdy tyto mohou být i smluvně modifikovány. Vyjádření žalované bylo dne [datum] zasláno žalobci s výzvou k vyjádření ve lhůtě 1 měsíce. Dne [datum] byl spis předložen soudci, který dne [datum] nařídil ústní jednání na den [datum]. K žádosti zástupce žalované odůvodněné pobytem mimo [stát] bylo ústní jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Dne [datum] pak bylo ústní jednání bez uvedení důvodu odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo zahájeno projednání věci, žalovaná vyjma předchozích námitek namítla též nedostatek aktivní legitimace žalobce, když žalobce zřejmě není vlastníkem předmětných dámských šatů, dále že ke škodě mělo dojít v souvislosti s plněním, a přicházela by tak v úvahu odpovědnost za vady plnění a z toho plynoucí nároky (sleva, oprava, odstoupení od smlouvy). Dále žalovaná namítla, že cena čištění předmětných šatů byla jen 161 Kč, 322 Kč byla celková cena za čistění dvojích šatů, že náklady spojené s reklamací jsou příslušenstvím uplatněného nároku a že se náklady právního zastoupení žalobce v reklamačním řízení částečně překrývají s náklady právního zastoupení v tomto řízení. Žalobce pak doplňoval, že šaty kupoval on, on je též donesl do čistírny a následně v čistírně reklamoval. Žalobce se nedomáhá odpovědnosti za vady díla či služby, ale odpovědnosti dle § 2944 o. z. Žalobce uznal jen námitku stran ceny čištění a vzal svou žalobu do částky 161 Kč s příslušenstvím zpět. Řízení bylo v tomto rozsahu usnesením vyhlášeným při jednání zastaveno. Žalovaná pak v rámci sporování aktivní legitimace žalobce namítla, že šaty do čistírny donesla a z čistírny vyzvedla žena, žalobce se do věci vložil až následně. Byly provedeny žalobcem předložené listinné důkazy a žalobci byla na jeho žádost poskytnuta lhůta 14 dnů pro doplnění tvrzení a návrhů důkazů (žalovaná žádala o poskytnutí lhůty poté, co obdrží doplnění žalobce) a jednání bylo odročeno na neurčito. Doplnění žalobce došlo soudu dne [datum], žalobce v něm obsáhle argumentoval k rozdílu mezi náklady vynaloženými v rámci reklamace a v soudním řízení a k tomu, že náklady z reklamačního řízení nejsou příslušenstvím pohledávky. V dalším doplnění došlém soudu dne [datum] pak žalobce argumentoval k odpovědnosti dle § 2944 o. z., pro kterou je vlastnictví věci nerozhodné, oprávněným je ten, kdo závazkový vztah, jehož předmětem byla dotčená věc, uzavřel, což byl žalobce, který byl navíc i vlastníkem věci. K tomu žalobce vedle již předložených listin navrhoval svůj výslech a výslech své manželky. Doplnění byla dne [datum] zaslána žalované s výzvou k vyjádření ve lhůtě 3 týdnů. Vyjádření žalované došlo soudu dne [datum], žalovaná nadále setrvávala na svém stanovisku, že žalobce řádně netvrdí a neprokazuje obsah smluvního vztahu. Dále uvedla, že šaty byly čištěny v souladu s údaji na jejich etiketě, na což byla osoba předávající šaty k vyčistění výslovně upozorněna, není pak odpovědností žalované, pokud tyto údaje byly nesprávné. Žalovaná nadále sporovala, že by žalobce byl účastníkem smluvního vztahu, šaty předávala a přebírala (resp. při zjištění poškození odmítla převzít) osoba ženského pohlaví, žalobce se do věci vložil až později. K tomu žalovaná navrhovala výslech 3 svědků (prokuristky a zaměstnankyň žalované). Dále žalovaná obsáhle argumentovala k nákladům reklamace a jejich povaze jako příslušenstvím nároku a dále rozvíjela své námitky vůči žalobcem předloženému znaleckému posudku a pro případ závěru o její odpovědnosti trvala na zpracování revizního posudku. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému byly k podání výpovědi předvoláni žalobce (tomu bylo též uloženo předložit předmětné šaty) a všichni navržení svědci. Dne [datum] došlo soudu podání žalobce, ve kterém se obsáhle vyjádřil k doplněné obraně žalované. Dne [datum] žalobce předložil další dříve již navržený listinný důkaz. Při jednání konaném dne [datum] byli vyslechnuti žalobce a 4 svědci a byl proveden jeden listinný důkaz. Žalobce navrhoval vyžádat doklad o pracovní docházce své manželky k prokázání toho, že předmětný den nemohla šaty do čistírny odnést. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] byl zaměstnavateli manželky žalobce zaslán dotaz na přítomnost manželky žalobce v zaměstnání v předmětný den a její pracovní dobu, odpověď došla soudu dne [datum]. K žádostem zástupce žalované odůvodněné kolizí a zástupce žalobce odůvodněné čerpáním dovolené bylo jednání odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz sdělením zaměstnavatele manželky žalobce, dokazování bylo ukončeno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta (výrok I) a žalobci bylo uloženo zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 26 345 Kč (výrok II). Dne [datum] byla k žádosti odůvodněné čerpáním dovolené a větším množstvím vyhlášených rozsudků prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do [datum], písemné vyhotovení pak bylo vypraveno dne [datum]! Žalobu soud zamítl pro nedostatek aktivní legitimace, když měl pochybnosti o tom, že šaty do čistírny nesl žalobce, a nebylo vyloučeno, že tak mohla učinit jeho manželka. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobce, ve kterém žalobce současně vyčíslil své náklady řízení před soudem prvého stupně na částku 26 180 Kč. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatil žalobce dne [datum] soudní poplatek za odvolání. Odvolání bylo dne [datum] zasláno žalované k vyjádření ve lhůtě 30 dnů, vyjádření došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen Krajskému soudu v [adresa] (dále jen „KS [adresa]“), který ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání usnesením ze dne [datum] tak, že napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Důvodem takového rozhodnutí bylo vágní a nedostatečné hodnocení důkazů ze strany soudu prvého stupně a jeho nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné závěry. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum]. Dne [datum] byla věc přidělena jinému soudci. Dne [datum] bylo usnesení KS [adresa] vypraveno a téhož dne nabylo právní moci. Spolu s vypravením usnesení bylo na den [datum] nařízeno ústní jednání, ke kterému byla předvolána jedna svědkyně (mzdová účetní zaměstnavatele manželky žalobce). Žalobce byl současně vyzván k předložení předmětných šatů a žalovaná byla vyzvána k doplnění označení stroje, na kterém byly předmětné šaty čištěny. Šaty byly soudu předloženy dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] žalovaná setrvala na svých námitkách vůči žalobcem předloženému znaleckému posudku, byla vyslechnuta 1 svědkyně. Žalobce pak k prokázání toho, že jeho manželka nemohla odnést šaty do čistírny, navrhoval vyžádat doklady k pracovní činnosti jeho manželky v uvedený den a vyslechnout další 3 svědky (statutárního zástupce a dvě zaměstnankyně zaměstnavatele manželky), eventuálně vyžádat písemné vyjádření statutárního zástupce. Jednání bylo odročeno na den [datum], k odročenému jednání byli předvoláni žalobce a jeho manželka. Doklady a vyjádření od zaměstnavatele manželky žalobce byly vyžádány dne [datum], odpověď došla soudu dne [datum]. Vyjádření bylo dne [datum] zasláno na vědomí účastníkům, žalobce byl současně vyzván k předložení originálu jím předložených listin (k námitce pravosti ze strany žalované). Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalované, která navrhovala žalobu bez dalšího zamítnout, když žalobce přes velkoryse poskytnutý prostor neprokázal, že by smluvní vztah uzavíral on. Při jednání konaném dne [datum] byli opětovně vyslechnuti žalobce a jeho manželka a jednání bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den [datum]. Žalované bylo dne [datum] zaslána výzva k doložení otevírací doby v den předání šatů do čistírny a dále k předložení interních dokladů týkajících se převzetí zakázky. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce s ohledem na obranu žalované v jejím posledním podání reagujícím na písemné sdělení zaměstnavatele jeho manželky trval na provedení výslechu statutárního zástupce zaměstnavatele. Svědek byl předvolán dne [datum], dne [datum] však došla soudu jeho omluva z důvodu čerpání zahraniční dovolené. Vyjádření žalované k předchozí výzvě soudu došlo soudu dne [datum]. K žádosti zástupce žalobce ze dne [datum] odůvodněné čerpáním dovolené bylo ústní jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Dne [datum] byla k odročenému jednání předvolána již jednou slyšená svědkyně – zaměstnankyně žalované. Dne [datum] žalobce předložil soudu písemné vyjádření statutárního zástupce zaměstnavatele jeho manželky a písemná vyjádření obchodních partnerů tohoto zaměstnavatele. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno několik listinných důkazů a byli vyslechnuti 2 svědci (statutární zástupce zaměstnavatele manželky žalobce a opětovně zaměstnankyně žalované), žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení a návrhů důkazů stran uživatele telefonního čísla uvedeného na stvrzence o zakázce a jednání bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno větší množství listinných důkazů a ohledány předmětné šaty a jednání bylo za účelem výslechu znalkyně odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byla obsáhle vyslechnuta znalkyně, žalovaná navrhovala zpracování jiného znaleckého posudku a žádala o poskytnutí lhůty k vyjádření, zda na tomto důkazním návrhu bude trvat i s ohledem na náklady řízení (přítomen byl pouze právní zástupce). Žalované byla stanovena lhůta 7 dnů, v rámci které měla sdělit i specializaci případně navrhovaného znalce, a jednání bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den [datum]. Žalovaná v podání došlém soudu dne [datum] setrvala na požadavku na zpracování znaleckého posudku, a to jednak k čistitelnosti, jednak k obvyklé hodnotě předmětných šatů. Ve dnech [datum]. a [datum] proběhla předběžná komunikace soudu se znalci. Dne [datum] byl žalobci zaslán dotaz, zda souhlasí s případnou destruktivní zkoušou šatů, a žalované byla zaslána výzva k doplnění označení stroje, na kterém mělo proběhnout čištění předmětných šatů. Dne [datum] došlo soudu vyúčtování znalečného za výslech znalkyně. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce jednak souhlasil s případnou destruktivní zkouškou, jednak namítal, že pro zvažované znalecké zkoumání je nutno od žalované vyžádat ještě další údaje týkající se dotčeného čistění (stran užité čistící chemické látky, stran nastavení a revizí stroje, stran kvalifikace a školení zaměstnanců). Přípisem ze dne [datum], doručeným dne [datum], byla žalovaná soudem urgována o sdělení označení stroje a současně vyzvána k doplnění parametrů jeho nastavení v době předmětného čištění, to vše ve lhůtě 7 dnů. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobce, kterým formuloval otázku pro znalce a stručně se vyjadřoval k věci samé. Dne [datum] žalovaná zaslala soudu technickou brožuru čistícího stroje s tím, že další požadované údaje se snaží zjistit od techniků, k čemu žádala poskytnutí další lhůty min. 14 dnů, a stručně se vyjadřovala k věci samé. Dne [datum] bylo nařízené jednání odročeno na den [datum] a žalované bylo sděleno, že požadovanou lhůtu 14 dnů soud považuje za nejzazší s ohledem na to, že k požadovanému doplnění byla vyzývána již dne [datum]. Dne [datum] se žalobce dotazoval, zda se bude konat jednání dne [datum], když stále nebyl ustanoven znalec. Dne [datum] soud telefonicky kontaktoval zástupce žalované, který sdělil, že požadované údaje stále nemá k dispozici, ze stroje je musí odečíst externí technik, který však kvůli nouzovému stavu zatím úkol odmítl realizovat. Zástupce žalované se zavázal sdělit ve lhůtě 1 týdne, zda bude možné nastavení stroje zjistit či nikoliv. Ústní jednání bylo téhož dne odročeno na den [datum]. Dne [datum] se žalobce dotazoval, zda se bude konat jednání dne [datum], když stále nebyl ustanoven znalec, eventuálně navrhoval zamítnutí návrhu na zpracování posudku pro nečinnost žalované. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven znalecký ústav, kterému bylo uloženo zpracovat posudek ve lhůtě 60 dnů od doručení spisového materiálu. Žalované bylo v usnesení uloženo složit zálohu na znalečné ve výši 3 000 Kč ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení. Současně bylo nařízené ústní jednání odročeno na neurčito. Usnesení bylo vypraveno dne [datum] a bylo doručeno zástupci žalobce dne [datum] a zástupci žalované dne [datum], kdy usnesení nabylo právní moci. Dne [datum] žádala žalovaná o poskytnutí platebních údajů pro složení zálohy. Dne [datum] došla soudu urgence znalkyně k přiznání znalečného za výslech v prosinci [rok]. Dne [datum] byly žalované zaslány údaje pro platbu zálohy (doručeno dne [datum]). Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Záloha byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Šaty a kopie vybraných částí spisu byly znaleckému ústavu odeslány dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalované proti usnesení o znalečném. Dne [datum] bylo odvolání zasláno žalobci a znalkyni, která měla též ve lhůtě 7 dnů doplnit údaje a doklady stran účtované ztráty času. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobce k odvolání. Dne [datum] došel soudu posudek znaleckého ústavu spolu s vyúčtováním znalečného. Dne [datum] došlo soudu doplnění znalkyně ke znalečnému. Dne [datum] byl posudek doručen účastníkům. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Důvodem zrušení napadeného usnesení byla jeho nepřezkoumatelnost, když toto nebylo odůvodněno. Odvolací soud též vytkl, že v řízení dosud nebyl předložen originál znaleckého posudku předloženého žalobcem a řádné vyúčtování znalečného. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Žalobci a znalkyni byly současně zaslány výzvy k předložení originálu/stejnopisu znaleckého posudku a znalkyni též výzva k předložení doplnění vyúčtování. Dne [datum] bylo též nařízeno ústní jednání na den [datum]. Originál znaleckého posudku došel soudu dne [datum], doplnění vyúčtování došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobce k posudku znaleckého ústavu a jeho další důkazní návrhy. K žádosti zástupce žalobce odůvodněné pozitivním testem na Covid bylo ústní jednání odročeno ze dne [datum] na den [datum]. Usnesením ze dne [datum], vypraveným dne [datum], bylo opětovně rozhodnuto o znalečném za výslech znalkyně. Dne [datum] došlo soudu opravené vyúčtování znaleckého ústavu. Usnesením ze dne [datum], vypraveným dne [datum], bylo rozhodnuto o znalečném pro znalecký ústav. K žádosti zástupce žalobce odůvodněné kolizí bylo ústní jednání odročeno ze dne [datum] na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] žádal žalobce o výslech zástupce znaleckého ústavu. Dne [datum] došlo soudu odvolání znalkyně proti usnesení o znalečném. Dne [datum] bylo jednání z důvodu předložení spisu odvolacímu soudu odročeno na neurčito (účastníci byli o zrušení jednání kvůli chybě při vypravení vyrozumění až dne [datum]). Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení změnil (přiznal znalkyni ještě méně než soud prvého stupně). Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] byla účastníkům a znaleckému ústavu zaslána výzva k vyjádření k možnosti konání ústního jednání ve dnech [datum] nebo [datum], ve stanovené lhůtě se vyjádřil pouze znalecký ústav, který žádal o termín [datum], když v dřívějším termínu byla plánována dovolená. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádosti znaleckého ústavu odůvodněné úrazem zpracovatelky posudku bylo dne [datum] jednání zrušeno a účastníkům a znaleckému ústavu nabídnuty termíny pro konání jednání ve dnech [datum] či [datum]. S ohledem na nemožnost shodnout se na jednom z uvedených termínů byly dne [datum] účastníkům a znaleckému ústavu nabídnuty termíny pro konání jednání ve dnech [datum], [datum] či [datum]. S ohledem na došlá vyjádření bylo dne [datum] nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byla žalovaná vyzvána k předložení dokladu o nákupu čistícího stroje a o jeho revizi, k tomu žalovaná uvedla, že stroj byl kupován jako nový, byl stále v záruce a revizi nepotřeboval. Doklad o nákupu se zavázala pokusit dohledat. Byl vyslechnut zástupce znaleckého ústavu a bylo provedeno několik listinných důkazů. Další důkazní návrhy, mj. na zpracování posudku k určení obvyklé hodnoty šatů, byly zamítnuty. Jednání bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den [datum]. Dne [datum] došel soudu návrh žalobce na zpracování znaleckého posudku z oboru plastových materiálů ke zjištění vlivu čistící chemikálie na plastovou ozdobnou aplikaci předmětných šatů (žalobce zpochybňoval závěr znaleckého ústavu, že kvůli této aplikaci byly šaty chemicky nečistitelné). Usnesením ze dne [datum], vypraveným dne [datum], bylo rozhodnuto o znalečném za výslech zástupce znaleckého ústavu. Dne [datum] došel soudu návrh žalobce na zpracování revizního znaleckého posudku k otázce čistitelnosti předmětných šatů a dále listinný důkaz k prokázání toho, že čistící stroj žalované umožňoval nastavení pro šetrné čištění, které předmětné šaty vyžadovaly. Dne [datum] předložila žalovaná soudu revizní zprávy čistícího stroje. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobce ve věci reagující na provedené dokazování. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno ještě několik listinných důkazů, dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných návrhů bylo jednání za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu doplnění závěrečného návrhu žalované. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo do částky 6 148 Kč (161 Kč cena vadného čištění, 3 100 Kč škoda na šatech, 37 Kč poštovné, 2 850 Kč náklady na znalecký posudek) s příslušenstvím žalobě vyhověno (výrok I), do částky 5 389 Kč (1 033 Kč zbytek škody na šatech, 4 356 Kč celé náklady právního zastoupení při reklamaci, které soud nepovažoval za účelně vynaložené, když reklamaci perfektně provedl již sám žalobce) s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta (výrok II), bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III), žalobci bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů státu částku 4 415 Kč (výrok IV) a žalované bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů státu částku 1 891 Kč (výrok V). V podání došlém soudu dne [datum] vyčíslil žalobce své náklady řízení na částku 74 972 Kč. K žádosti odůvodněné rozsáhlostí a složitostí věci byla dne [datum] prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do [datum] a dne [datum] byla lhůta ze stejného důvodu prodloužena do [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku pak bylo vypraveno dne [datum]! Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobce proti výroku I až IV rozsudku, obsahově však směřující jen proti nepřiznání náhrady nákladů právního zastoupení v reklamačním řízení. Dne [datum] byla žalobci zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání a odvolání bylo současně zasláno žalované k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalované, které žalovaná přislíbila doplnit po poradě se svým zástupcem. Soudní poplatek za odvolání žalobce zaplatil dne [datum]. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatila žalovaná dne [datum] soudní poplatek za odvolání. Již dne [datum] zaplatila žalovaná náhradu nákladů státu dle výroku V rozsudku. Dne [datum] byla žalované zaslána výzva k odstranění vad odvolání ve lhůtě 3 dnů, žádné doplnění odvolání žalované soudu předloženo nebylo. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum] vydaným bez nařízení jednání odvolání žalované odmítl pro vady (výrok I), odvolání žalobce proti výroku I odmítl jako subjektivně nepřípustné (výrok II) a napadený rozsudek ve výroku II, pokud jím byla zamítnuta žaloba do částky 4 356 Kč s příslušenstvím, a ve výroku III, IV a V zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Dne [datum] byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení usnesení do [datum], spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum]. KS [adresa] rozhodl uvedeným způsobem, když závěry soudu prvého stupně, na základě kterých žalobci nepřiznal náhradu nákladů právního zastoupení v reklamačním řízení tvořících součást škody, shledal nepřezkoumatelnými, resp. nesrozumitelnými. Usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Spolu s vypravením usnesení bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádosti zástupce žalobce ze dne [datum] odůvodněné jeho hospitalizací, kdy ukončení pracovní neschopnosti se předpokládá od května [rok], bylo jednání dne [datum] bez náhrady zrušeno a žalobci byla zaslána výzva k doplnění žádosti o odročení a zejména k odůvodnění nemožnosti zajištění substituce s ohledem na zbývající předmět řízení. Dne [datum] došel soudu aktuální doklad o pracovní neschopnosti zástupce žalobce se sdělením, že substituci se nepodařilo zajistit. K pokynu soudce ze dne [datum] byly u zástupců účastníků telefonicky zjišťovány možnosti dostavit se k jednání ve dnech [datum] či [datum], zástupce žalobce sdělil, že se k jednání může dostavit až od května. K pokynu soudce ze dne [datum] byly u zástupců účastníků telefonicky zjišťovány možnosti dostavit se k jednání ve dnech [datum], [datum] či [datum], zástupce žalované se nemohl dostavit v žádném z uvedených termínů z důvodu kolizí. K pokynu soudce ze dne [datum] byly u zástupců účastníků telefonicky zjišťovány možnosti dostavit se k jednání ve dnech [datum], [datum] či [datum], zástupci obou účastníků mohli až dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno několik listinných důkazů, dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných návrhů bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 4 356 Kč s příslušenstvím, žalované bylo uloženo zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 66 726 Kč (výrok II), žalobci bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů státu částku 950 Kč (výrok III) a žalované bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů státu částku 5 356 Kč (výrok IV). Usneseními ze dne [datum] bylo rozhodnuto o vrácení soudních poplatků za odvolání proti druhému rozsudku OS [adresa] (žalobce poplatek již platil za odvolání proti prvnímu rozsudku, odvolání žalované bylo odmítnuto). V podání došlém soudu dne [datum] vyčíslil žalobce své náklady řízení na částku 84 710 Kč. K žádosti odůvodněné skutkovou složitostí věci a vyčíslením nákladů řízení byla dne [datum]! prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do [datum], rozsudek pak byl již bez dalšího prodloužení vypraven až dne [datum]! V písemném vyhotovení rozsudku byli účastníci poučeni o možnosti podat proti rozsudku odvolání. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobce proti výroku II a III rozsudku, odvolání bylo dne [datum] zasláno žalované. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalované proti rozsudku, které žalovaná přislíbila doplnit po poradě se svým zástupcem, odvolání bylo dne [datum] zasláno žalobci. Dne [datum] byla žalované zaslána výzva k odstranění vad odvolání ve lhůtě 3 dnů, žádné doplnění odvolání žalované soudu předloženo nebylo. Dne [datum] byla žalované zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání, soudní poplatek zaplacen nebyl. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa]. Dne [datum] vzala žalovaná své odvolání v celém rozsahu zpět. KS [adresa] usnesením ze dne [datum] řízení o odvolání žalované zastavil (výrok I), odvolání žalobce odmítl jako nepřípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř. (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III). Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Tím bylo posuzované řízení skončeno (zjištěno ze spisu OS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

13. Kumulovaná průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky [rok] až [rok] celkem 62,75 % (zjištěno ze sdělení Českého statistického úřadu – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne [datum]).

14. Roční průměr bazických indexů, tj. míry inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (průměr roku [rok]=100) vyjadřující změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti průměru roku [rok], činil 94,8 za rok [rok] a 151,4 za rok [rok], rozdíl je tedy 56,6 (zjištěno z webových stránek Českého statistického úřadu – sekce Statistiky>Ekonomika>Ceny, inflace>Inflace, spotřebitelské ceny>Inflace - druhy, definice, tabulky).

15. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované téhož dne, uplatnil žalobce u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 105 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 73 500 Kč. Tato částka byla žalobci zaplacena dne [datum] (zjištěno ze žádosti, záznamu o ověření doručeného elektronického podání, stanoviska, detailu přijaté platby).

16. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

17. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

18. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

19. V předmětné věci vzal žalobce svou žalobu částečně zpět dříve, než bylo zahájeno projednávání věci samé, soud tak, aniž by zjišťoval stanovisko žalované, rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

20. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

21. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

23. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

24. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

25. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a bylo skončeno právní mocí usnesení KS [adresa] dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 8 let, resp. 96 celých měsíců.

26. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo po skutkové stránce složitější. Žalovaná v posuzovaném řízení sporovala všechny rozhodné skutečnosti od uzavření smluvního vztahu a jeho obsahu, toho, že šaty dal do čistírny žalobce, a byl tak smluvní stranou, přes tvrzené pochybení při čištění, kdy měla respektovat etiketu výrobce, vyzvednutí šatů žalobcem, uplatnění reklamace až po výši škody a účelnost vynaložených nákladů v reklamačním řízení. Zejména prokazování aktivní legitimace žalobce, tj. že šaty do čistírny odnesl on, si vyžádalo rozsáhlé dokazování. To se pak promítlo i do složitosti procesní, kdy bylo provedeno větší množství listinných důkazů, byli vyslechnuti žalobce a 6 svědků (z toho žalobce a 2 svědci opakovaně), byl zpracován znalecký posudek a vyslechnuti 2 znalci. K procesní složitosti je nutno přičíst též opakované odročování ústních jednání z důvodů nikoliv na straně soudu či nikoliv výlučně na straně žalobce (ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno pro pobyt zástupce žalované v zahraničí na den [datum], tj. za 1,5 měsíce, ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno pro kolizi zástupce žalované a dovolenou zástupce žalobce na den [datum], tj. za více než 1 měsíc, ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno pro úraz znalce a následně pro nemožnost najít vhodný termín na den [datum], tj. za více než 2 měsíce), stejně jako odstraňování vad blanketních odvolání žalované proti druhému a třetímu rozsudku OS [adresa] (odvolání podané dne [datum] žalovaná nedoplnila ani dle svého příslibu v odvolání, ani k výzvě soudu ze dne [datum], odvolání podané dne [datum] žalovaná neodůvodnila ani dle svého příslibu v odvolání, ani k výzvě soudu ze dne [datum]). OS [adresa] rozhodoval 4x ve věci samé (platební rozkaz + 3x rozsudek) a dále pak o částečném zastavení řízení, o ustanovení znalce, 4x o znalečném. KS [adresa] rozhodoval 2x ve věci samé a 1x o částečném zastavení odvolacího řízení a odmítnutí odvolání proti třetímu rozsudku OS [adresa] a dále pak 2x o odvolání proti usnesením o znalečném za výslech znalkyně. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Uvedené však neplatí pro odvolací řízení stran všech rozsudků a odvolací řízení stran prvního usnesení o znalečném za výslech znalkyně, když první dva rozsudky (druhý v rozsahu odvolacího přezkumu) a první usnesení o znalečném byly zrušeny pro nepřezkoumatelnost či nesrozumitelnost napadených rozhodnutí a závěrů soudu prvního stupně a odvolací řízení proti třetímu rozsudku bylo zjevně vyvoláno jen nesprávným poučením soudu prvého stupně o přípustnosti odvolání, přestože odvolání bylo objektivně nepřípustné. Tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále). Po právní stránce nebylo posuzované řízení nijak zvlášť složité.

27. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů) v posuzovaném řízení, je nutno konstatovat, že v řízení došlo k několika pochybením či nedůvodným prodlevám, které je nutno přičíst k tíži státu. Zmínit je nutno zejména následující. Lhůta pro vypravení písemného vyhotovení prvního rozsudku OS [adresa] vyhlášeného dne [datum] byla prodloužena do [datum], rozsudek však byl vypraven až dne [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku tedy bylo vypraveno v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř. a prodleva 4 dnů vedle samotného prodlužování řízení představuje i samostatný nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa] s odvoláním proti prvnímu rozsudku OS [adresa] pak o odvolání rozhodl bez nařízení ústního jednání až dne [datum], tj. téměř za 1 rok. V uvedené prodlevě je možno spatřovat průtah min. 8 měsíců. Nejpozději do dne [datum] měla žalovaná předložit údaje potřebné pro zadání znaleckého posudku, nedodala nic, soudem však byla telefonicky urgováno až dne [datum], a to v souvislosti s odročováním ústního jednání nařízeného na den [datum]. Žalovaná slíbila údaje dodat do týdne, nedodala však opět nic a posudek byl i bez těchto údajů zadán až dne [datum], a to opět až v souvislosti s odročováním ústního jednání nařízeného na den dne [datum]. V uvedené tříměsíční prodlevě, kdy se soud neefektivně snažil získat od žalované údaje, bez nichž nakonec bylo znalecký posudek možné zadat i zpracovat, je možno spatřovat průtah cca 1-2 měsíce. K uvedenému je pak jen možno dodat, že není pravdivé nyní uplatňované žalobní tvrzení, tj. že soud neustanovil znalecký ústav usnesením a toto nebylo žalobci doručeno, když usnesení bylo vydáno dne [datum] a zástupci žalobce bylo doručeno do datové schránky dne [datum]. Dále dne [datum] nabylo právní moci usnesení o ustanovení znaleckého ústavu, a žalovaná tak měla do [datum] složit předepsanou zálohu na znalečné. Žalovaná dne [datum] žádala o poskytnutí platebních údajů pro složení zálohy, tyto jí však byly soudem zaslány až dne [datum] a záloha pak byla složena dne [datum]. Uvedenou měsíční prodlevu je nutno přičíst jako průtah státu, když platební údaje měly být žalované sděleny již v usnesení, kterým jí byla záloha předepsána, anebo obratem poté, co o jejich zaslání požádala. Lhůta pro vypravení písemného vyhotovení druhého rozsudku OS [adresa] vyhlášeného dne [datum] byla prodloužena do [datum], rozsudek však byl vypraven až dne [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku tedy bylo vypraveno v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř. a prodleva 1 dne vedle samotného prodlužování řízení představuje i samostatný nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa] s odvoláním proti druhému rozsudku OS [adresa] pak o odvolání rozhodl bez nařízení ústního jednání až dne [datum], tj. téměř za 6 měsíců, kdy rozsudek v přezkoumávané části bez dalšího zrušil pro nepřezkoumatelnost a nesrozumitelnost závěrů soudu prvého stupně. V uvedené prodlevě je možno spatřovat průtah min. 2 měsíce. Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo zrušeno pro hospitalizaci a pracovní neschopnost zástupce žalobce, když však zástupce žalobce již při žádosti o odročení uváděl, že se bude moci jednání účastnit od května [rok]. Soud však začal řešit termíny pro nové nařízení jednání až od června [rok] a jednání pak nařídil až na den [datum]. V uvedené prodlevě je možno spatřovat průtah cca 4 měsíce, když jednání mohlo být již v únoru [rok] odročeno na květen [rok] a nikoliv jen zrušeno a pak s prodlevami nařízeno až na září [rok]. Lhůta pro vypravení písemného vyhotovení třetího rozsudku OS [adresa] vyhlášeného dne [datum] byla prodloužena (až dne [datum], tj. po marném uplynutí lhůty dle § 158 odst. 4 o. s. ř., která skončila dne [datum]) do [datum], rozsudek však byl vypraven až dne [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku tedy bylo vypraveno v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř. a prodleva 25 dnů vedle samotného prodlužování řízení představuje i samostatný nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Jak bylo uvedeno výše, k tíži státu je nutno též přičíst, že první dva rozsudky OS [adresa] a první usnesení o znalečném za výslech znalkyně byly zrušeny pro nepřezkoumatelnost a nesrozumitelnost závěrů soudu prvého stupně a že odvolací řízení stran třetího rozsudku OS [adresa] se konalo zřejmě jen kvůli nesprávnému poučení soudu prvého stupně o možnosti podat proti rozsudku odvolání, přestože odvolání bylo objektivně nepřípustné.

28. Pokud jde o jednání žalobce, je nutno konstatovat, že tento svým postupem, resp. skutečnostmi na své straně, k délce řízení též dílčím způsobem přispěl. Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno pro dovolenou zástupce žalobce na den [datum], tj. za více než 1,5 měsíce. Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno pro Covid zástupce žalobce na den [datum] a následně pro kolizi zástupce žalobce na den [datum], tj. celkově za více než 1,5 měsíce. Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo zrušeno pro hospitalizaci a pracovní neschopnost zástupce žalobce, kdy však zástupce žalobce avizoval, že by se mohl jednání účastnit od května [rok], tj. za cca 3 měsíce. Skutečnost, že jednání pak bylo nařízeno až na den [datum], již byla zohledněna výše u hodnocení postupu soudu.

29. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud celkově hodnotil jako výrazněji snížený. Posuzované řízení se týkalo peněžitého plnění, a nepatří tak mezi řízení s typově zvýšeným významem jeho předmětu pro poškozeného, za která jsou judikaturou považována řízení trestní, opatrovnická, ve věcech osobního stavu, pracovněprávní atd. Vlastním předmětem posuzovaného řízení byl od podání žaloby požadavek na zaplacení částky 11 698 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ode dne [datum], kdy byla žaloba vzata částečně zpět a řízení v tomto rozsahu zastaveno, pak požadavek na zaplacení částky 11 537 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Ode dne [datum], kdy nabyly právní moci vyhovující výrok I a do částky 1 033 Kč s příslušenstvím zamítavý výrok II druhého rozsudku OS [adresa], pak byl tímto předmětem požadavek na zaplacení částky 4 356 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Se žalovanou lze souhlasit, že dle ustálené judikatury platí, že zadostiučinění poskytované dle § 31a odst. 2 OdpŠk v případě nepřiměřené délky řízení musí být přiměřené újmě poškozeného, jejíž intenzita je dána především významem předmětu řízení pro poškozeného. Je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně, leda by pro mimořádnou výši zadostiučinění svědčilo některé z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. a) až d) OdpŠk. Vedle žalovanou odkazovaného rozsudku NS sp. zn. 30 Cdo 3320/2014 lze v tomto směru odkázat např. i na rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 3412/2011 a celou řadu dalších. Vedle uvedeného však judikatura též formulovala zásadu, že při posuzování významu předmětu řízení pro poškozeného je v takovém případě nutno zohlednit vše, co bylo pro poškozeného v sázce, a nelze tak odhlédnout od příslušenství plnění, které je předmětem řízení, a od jeho případně narůstající výše v průběhu řízení, stejně jako od nákladů řízení. Odkázat v tomto směru lze na stejná a další obdobná rozhodnutí NS jako u předchozího. Vlastní náklady žalobce v posuzovaném řízení narostly na konečných cca 85 tis. Kč, obdobné byly i náklady žalované. Až do nabytí právní moci části druhého rozsudku OS [adresa] přitom žalobci hrozilo, že na náhradu svých nákladů nezíská ničeho a naopak nahradí celé náklady protistrany (v té době činily žalobcovy náklady řízení cca 75 tis. Kč a obdobné byly i náklady žalované), poté pak žalobci hrozilo, že si sám ponese své náklady, když v případě úspěchu žalované ve zbytku předmětu řízení by byl poměr úspěchu/neúspěchu účastníků ve věci cca stejný. Úrok z prodlení za 8 let trvání posuzovaného řízení narostl na cca 64 % žalovaných částek. S ohledem na uvedené, kdy celkový předmět posuzovaného řízení od částky lehce nad hranicí bagatelnosti, kdy by jej bylo možné hodnotit jako marginální, za roky trvání řízení narostl i na částku výrazně přes 100 tis. Kč, což je již částka významnější, hodnotil soud význam tohoto předmětu v průměru „jen“ jako výrazněji snížený.

30. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (postup soudů) či nelze (složitost řízení) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 8 let nelze i s přihlédnutím ke sníženému významu předmětu řízení pro žalobce považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

31. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy na straně žalobce uznávala a tuto (dle svého přesvědčení dostatečně) odčinila.

32. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel z již odkazovaného stanoviska NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy dle názoru soudu již není možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení již byla výrazněji nepřiměřená, byť nikoliv extrémní. Soud by tak rámci rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku považoval za přiměřenou částku 16 000 Kč za jeden rok řízení. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice. Soudu je známa judikatura NS a Ústavního soudu, dle které nemá inflace na výši (přiměřenost) poskytovaného zadostiučinění vliv, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 14 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě (odškodňovaná nemajetková újma z titulu nepřiměřené délky řízení je povahou a obsahem stejná jako v roce [rok]) ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti oproti roku [rok] menší, ztrácí poskytované zadostiučiní svou satisfakční funkci a vytváří nedůvodné rozdíly mezi poškozenými z roku [rok] a z doby současné. Proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o nutnosti vycházet z částky již nikoliv na spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou zjištěným okolnostem věci částku 24 000 Kč (16 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. částku 2 000 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení.

33. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 30 % (25 % za skutkovou a procesní složitost, 5 % za stupně soudní soustavy po zohlednění shora uvedených skutečností přičitatelných v tomto směru státu). Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazně negativní vliv, soud zvýšil základní částku o 15 %. Z hlediska popsaného přispění žalobce k délce řízení soud základní částku snížil o 5 %. Z důvodu popsaného sníženého významu předmětu řízení pro žalobce pak soud základní částku snížil o 25 %.

34. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být snížena o 45 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 92 400 Kč vypočtený následovně: 96 (měsíců trvání řízení ve vztahu k žalobci) x 2 000 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 2 000 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 168 000 Kč x 0,55 (snížení o 45 %). Jelikož žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dosud obdržel jen částku 73 500 Kč, shledal soud jeho žalobu důvodnou do částky 18 900 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 12 600 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

35. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobce byla doručena žalované dne [datum], lhůta 6 měsíců skončí až dne [datum], a žalovaná tedy dosud není v prodlení. Soud tak žalobu v požadavku na zaplacení úroku z prodlení, přestože tento byl po částečném zpětvzetí žaloby správně směřován až k době od [datum], která však ke dni vyhlášení rozsudku dosud nenastala, zamítl.

36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované poskytnout mu zadostiučinění za nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 14 499 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 1x odměnou právního zástupce za jeden úkon právní služby vykonaný v roce 2024 (převzetí a příprava zastoupení) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve výši 3 100 Kč, když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], vzata částka 50 000 Kč, - 3x odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby vykonaný v roce 2025 (sepis žaloby ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 5 580 Kč (3x 1 860 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], vzata přiznaná částka 18 900 Kč, - 1x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za jeden úkon právní služby vykonaný v roce 2024 dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], ve výši 300 Kč, - 3x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za tři úkony právní služby vykonané v roce 2025 dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], v celkové výši 1 350 Kč (3x 450 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 169 Kč.

37. Požadovanou náhradu odměny a náhradu hotových výdajů právního zástupce za úkon uplatnění nároku na náhradu újmy u žalované soud žalobci nepřiznal, když taková náhrada je výslovně vyloučena ustanovením § 31 odst. 4 OdpŠk.

38. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.

Poučení