11 C 223/2023 - 181

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/1] o zaplacení částky 61 970 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 209 Kč a 36 538 Kč.

II. Co do částky 16 597 Kč se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 1 015 Kč od 1. 9. 2020 do 15. 2. 2021, z částky 2 657 Kč od 1. 10. 2020 do 30. 4. 2021, z částky 2 207 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, z částky 2 657 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, z částky 2 657 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, z částky 2 657 Kč od 1. 1. 2021 do 18. 2. 2021, z částky 2 657 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, z částky 2 657 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, z částky 2 657 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, z částky 2 657 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení a z částky 2 657 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, co do částky 3 537 Kč se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 12 470 Kč od 16. 9. 2022 do zaplacení, co do smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 36 538 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení a co do částky 1 089 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 11 929,52 Kč k rukám zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že je [Anonymizováno], které vzniklo na základě zákona č. [Anonymizováno], žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] v bytovém domě na adrese [jméno FO], [adresa], a je tak třeba jej považovat za člena žalobce, přičemž právní poměry žalobce se řídí stanovami ze dne 27. 4. 2016. Dle stanov je žalobce povinen hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu a dále stanovené zálohy na úhrady za služby v měsíčních intervalech a hradit nedoplatky z vyúčtování. Žalovaný byl seznámen a vyrozuměn o výši předepsaných plateb a byl povinen s platností od 1. 7. 2020 hradit souhrnnou měsíční platbu ve výši 5 151 Kč, z toho příspěvek na správu domu a pozemku ve výši 2 657 Kč měsíčně a zálohovou platbu na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 494 Kč měsíčně. 1) Žalovaný za měsíce srpen 2020 až prosinec 2020 a leden 2022 až květen 2022 nehradil své závazky řádně včas, čímž mu vznikl dluh, který činí k dnešnímu dni 20 806 Kč. Platbu za měsíc srpen 2020 uhradil žalovaný ve dvou platbách dne 8. 7. 2020 ve výši 1 642 Kč a dne 15. 2. 2021, tedy až po splatnosti, ve výši 1 015 Kč, žalobci tak vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně, který je stanoven v souladu se stanovami, čl. 5 bod 2 lit. d), byl schválen v rámci schůze žalobce, kde byly schváleny stanovy žalobce, a žalovaný si byl svých povinností vědom, nejedná se tak o nárok v rozporu se spotřebitelským právem. Dále uhradil část platby za září 2020 zápočtem ze dne 30. 4. 2021 ve výši 450 Kč, tedy po splatnosti, žalobci tak vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně. Za měsíc prosinec 2020 žalovaný uhradil platbou ze dne 18. 2. 2021, tedy po splatnosti, ve výši 2 657 Kč, žalobci tak vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně. Žalovaný neuhradil ani část shora uvedených zbývajících plateb na příspěvek na správu domu a pozemku, čímž mu vznikl dluh ve výši 20 806 Kč, přičemž žalobce rovněž požaduje úhradu v žalobě uvedeného úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně. 2) Žalovaný rovněž neuhradil předepsané zálohové platby na služby spojené s užíváním bytu, pouze platbu za září 2020 platnou ze dne 15. 2. 2021 a zápočtem ze dne 30. 4. 2021, za říjen 2020 zápočtem ze dne 30. 4. 2021, za listopad 2020 zápočtem ze dne 30. 4. 2021 a za prosinec 2020 platbou ze dne 18. 2. 2021. Za ostatní měsíce neuhradil ničeho. Žalobce se domáhá uhrazení úroku z prodlení plynoucího vždy ode dne následujícího po splatnosti zálohové platby do data kapitalizace, celkem částky 3 537 Kč, a dále úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 12 470 Kč (tj. součtu neuhrazených zálohových plateb za období leden 2022 až květen 2022) od 16. 9. 2022 do zaplacení. 3) Žalobce uzavřel se [Anonymizováno] (dále jen jako „[Anonymizováno]“) smlouvu o správě, na základě které vykonává [Anonymizováno] jednotlivá jednání a úkony pro žalobce. Žalobce provedl prostřednictvím správce [Anonymizováno] zúčtování plnění spojených s užíváním bytu proti uhrazeným zálohám v souladu se stanovami, přičemž nedoplatek je splatný ve lhůtě sedmi kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období, tj. do 31. 7. kalendářního roku. Za období od června 2020 do prosince 2020 žalovaný uhradil na zálohách 9 246 Kč, spotřeboval služby v ceně 45 784 Kč, čímž mu vznikl nedoplatek ve výši 36 538 Kč. Dále vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky dle stanov. 4) Žalobce požaduje i úhradu nákladů za jednotlivé upomínky, který vyplývá ze stanov a smlouva o správě domu. Dle přílohy smlouvy je předžalobní výzva k úhradě dluhu sankcionována částkou 300 Kč + DPH. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne 15. 6. 2022, ze dne 20. 9. 2021 a ze dne 1. 3. 2021. Žalovaný na výzvy nereagoval a své povinnosti nesplnil. Za předžalobní výzvy je tak účtován poplatek 363 Kč včetně DPH, tedy celkem 1 089 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že ji navrhl v celém rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Žalobce neprokázal schválení výše příspěvků na správu domu shromážděním žalobce. Žalobce neprokázal doručení měsíčního předpisu záloh na služby a příspěvku na správu domu za nárokované měsíce žalovanému. Žalobce neprokázal doručení ročního vyúčtování nákladů za předmětné zúčtovací období. Žalobce nemůže nárokovat zálohové platby, jelikož ty již byl povinen zúčtovat a může nárokovat pouze případný nedoplatek z vyúčtování. Vyúčtování služeb nebylo provedeno řádně, neobsahuje předepsané náležitosti ve správných hodnotách, a proto jej nelze považovat za platné vyúčtování. Jelikož je nedůvodný hlavní nárok, nejsou důvodné ani nároky akcesorické.

3. Žalobce k tomu doplnil, že výše příspěvku na správu domu a pozemku byla řádně schválena orgánem žalobce, což vyplývá z Předpisu pravidelných měsíčních plateb. Předpis byl řádně a včas doručen žalovanému, a to obyčejnou poštou. Řádné vyúčtování záloh bylo rovněž odesláno žalovanému obyčejnou poštou, nevrátilo se jako nedoručené. Žalobce nepožaduje úhradu zálohových plateb, ale kapitalizovaný úrok z těchto plateb. Vyúčtování obsahuje všechny předepsané náležitosti a je srozumitelné, žalovaný neuvádí, v čem by nemělo být vyúčtování řádné.

4. Žalovaný na jednání dne 20. 12. 2023 doplnil, že i u příspěvku na správu domu by mělo být provedeno roční vyúčtování, jedná se i v tomto případě o zálohy a měl by být stanoven konkrétní nedoplatek, žalobce to však odmítá a vyúčtování neprovádí. Z vyúčtování není zřejmé, jak byla stanovena započitatelná podlahová plocha, chybí náležitosti dle § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., konkrétně např. dle písm. g) tohoto ustanovení. Nelze stanovit vyšší úroky z prodlení, než jak jsou stanoveny v zákoně. Výpis odeslané pošty je pouze interní evidence, toto neprokazuje, že bylo něco skutečně odesláno.

5. K výzvě soudu žalobce doplnil, že žalovaný nepodal proti vyúčtování služeb za rok 2020 v třicetidenní zákonné lhůtě reklamaci ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., a tedy platí presumpce jeho správnosti. Dále rozepsal, kdy, v jaké výši a jakým způsobem byla schválena výše příspěvku na správu domu a pozemku, pojistné, zálohu na opravy a údržbu, ostatní, vodoměry, rozúčtování topných nákladů, odměny za pracovní funkce v SVJ, funkcionářské odměny v SVJ a úklid SVJ. Příspěvek byl rovněž schválen v rámci rozpočtu na rok 2022 na schůzi konané dne 24. 5. 2022. Žalobce zaslal žalovanému vyúčtování za rok 2020 dne 21. 4. 2021 prostřednictvím tzv. hybridní pošty České pošty. Žalobce žalovanému v roce 2018 rovněž zpřístupnil interní systém [Anonymizováno], který obsahuje veškeré informace týkající se bytových jednotek, zejména pak ohledně předpisů plateb a řádného vyúčtování. Příspěvky na správu domu a pozemku se nevyúčtovávají vlastníkům, ale pouze interně v účetnictví žalobce, příspěvky se členům SVJ nevrací a nemají formu záloh. Platby uvedené žalovaným jsou provedené za jiným účelem než na úhradu zálohových plateb a příspěvků za žalované měsíce. Žalobce žaloval žalovaného za zcela jiné období, než jsou zmíněné platby.

6. Žalovaný k výzvě soudu doplnil, že ve vyúčtování chybí koeficienty použité pro přepočty započitatelné podlahové plochy podle § 6 písm. g) vyhlášky č. 269/2015 Sb. Na úhradu existujících pohledávek žalovaný zaslal žalobci platby v celkové výši 149 939 Kč, přičemž tyto se započetly dle pravidel v § 1933 a § 1932 občanského zákoníku.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

8. Účelem žalobce je správa domu a pozemku (zjištěno z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek ze dne 15. 9. 2022 na č. l. 35 soudního spisu). Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno], bytu, v domě ve správě žalobce, a to od 20. 5. 2020 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 12. 8. 2020 na č. l. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] soudního spisu a informace o jednotce ze dne 15. 9. 2022 na č. l. [Anonymizováno] soudního spisu).

9. Dle čl. 5 bodu 2 písm. b), c) a d) stanov žalobce je člen společenství povinen zejména včas hradit příspěvky na správu nemovitých věcí a zálohy na úhradu služeb, a to nejpozději do 25. dne v měsíci, za který je úhrada hrazena, uhradit nedoplatek z vyúčtování služeb nejpozději do 31. 7. následujícího roku a uplatnit reklamaci vyúčtování do 21 dnů od obdržení vyúčtování a v případě prodlení s peněžitým plněním přesahujícím 5 dnů ode dne jeho splatnosti uhradit společenství úrok z prodlení ve výši 1 promile z dlužné částky denně. Dle čl. 9 bodu 1. – 3. stanov platí členové příspěvky pro účely financování nákladů na správu domu a pozemku formou měsíčních záloh ve výši odpovídající podílu podlahové plochy jednotky k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě, nedohodnou-li se všichni vlastníci na jiném podílu na úhradě nákladů na správu domu a pozemku. Za účelem financování oprav, modernizací a rekonstrukcí společných částí se z celkového příspěvku na správu domu a pozemku vytváří účetně oddělený dlouhodobý finanční zdroj – dlouhodobá záloha. Příspěvek na správu domu a pozemku je stanoven dle nákladů rozpočtu společenství vlastníků jednotek za předchozí zúčtovací období a skládá se z odsouhlasené výše platby na dlouhodobou zálohu na opravy, modernizace a rekonstrukce společných částí na metr čtvereční, která odpovídá spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, a dalších položek, mezi něž patří příspěvek na správu, pojištění domu, vodoměr, RTN, pracovní funkce, funkcionářské odměny společenství a položka ostatní. V čl. 9 bodu 4 stanov je upraveno nakládání s příspěvkem na správu domu a pozemku včetně vyúčtování za společenství žalobce a nakládání se ziskem nebo ztrátou, v čl. 9 bodu 6 stanov poskytované služby společenstvím žalobce a čl. 9 bodu 7 stanov způsob stanovení měsíčních záloh na služby a jejich splatnost, v čl. 9 bodu 8 stanov rozúčtování nákladů na služby a v čl. 9 bodu 9 stanov vyúčtování záloh na služby. Dle čl. 12 bodu 4. a 5. patří do působnosti shromáždění žalobce schválení účetní závěrky včetně vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků a schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování nákladů na služby na vlastníky jednotek (zjištěno ze stanov společenství vlastníků jednotek žalobce na č. l. 10 – 16 soudního spisu). Stanovy byly schváleny na shromáždění vlastníků jednotek dne 8. 6. 2011 (účast 79,51 % ze všech vlastníků a 75,54 % spoluvlastnických podílů) 100 % hlasů (zjištěno ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek, blok [Anonymizováno] [adresa], ze dne 8. 6. 2011).

10. K zajištění činností správy domu a pozemku, mj. zpracování předpisů plateb za užívání bytu a úhrad za poskytované služby, evidenci plateb předpisů vlastníků jednotek a dluhů vlastníků jednotek, provedení rozúčtování nákladů na služby spojené s užíváním bytu až na jednotlivé vlastníky jednotek v předepsaném formátu a zpracování podkladů pro mimosoudní vymáhání dluhů, uzavřel žalobce dne 27. 4. 2016 smlouvu o obstarávání správy domu s [Anonymizováno], přičemž dle přílohy č. 1 k této smlouvě činil poplatek za zpracování předžalobní výzvy k úhradě dluhu včetně poštovného 300 Kč bez DPH. Dle čl. V smlouvy činí platba žalobce správci za jednotku 139 Kč + DPH měsíčně (zjištěno ze smlouvy o obstarávání správy domu ze dne 27. 4. 2016 včetně příloh na č. l. [Anonymizováno] soudního spisu). Znění smlouvy bylo schváleno shromážděním vlastníků (100 % z 0,5500224 spoluvlastnických podílů) dne 27. 4. 2016 (zjištěno z usnesení ke schválení smlouvy o obstarávání správy domu ze dne 27. 4. 2016, zápisu o konání shromáždění vlastníků SVJ ze dne 27. 4. 2016, jednak formulář, jednak textový zápis a z pozvánky na shromáždění vlastníků jednotek dne 27. 4. 2016 včetně formuláře plné moci).

11. Žalobce hradil v roce 2015 pojišťovně Kooperativa roční pojištění majetku, úrazu a odpovědnosti orgánů ve výši 46 068 Kč (zjištěno z přílohy č. 2 k aktualizačnímu dodatku č. 30 pojistné smlouvy č. [hodnota]). Na shromáždění vlastníků jednotek dne 8. 6. 2011 byl schválen příspěvek na pojistné ve výši 0,334 Kč/m2 (zjištěno ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek, blok [adresa], ze dne 8. 6. 2011).

12. Na shromáždění vlastníků jednotek dne 8. 6. 2011 (účast 79,51 % ze všech vlastníků a 75,54 % spoluvlastnických podílů) byl schválen příspěvek do fondu údržby ve výši 32 Kč/m2 (zjištěno ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek, blok [adresa], ze dne 8. 6. 2011).

13. Na shromáždění vlastníků jednotek dne 11. 4. 2017 (účast 51,50 % spoluvlastnických podílů) byly schváleny mj. tyto směrnice: směrnice pro odměňování členů SV a zaměstnávání a odměňování pracovních funkcí, směrnice o používání a provozu měřičů teplé užitkové vody, studené vody a tepla a k rozúčtování spotřeby a nákladů na tepelnou energii a směrnice pro vymáhání pohledávek za úhrady nákladů spojených s užíváním bytu (zjištěno z protokolu o shromáždění vlastníků jednotek ze dne 11. 4. 2017, formulář a zápis, pozvánky na shromáždění vlastníků jednotek na 11. 4. 2017, prezenční listiny včetně plných mocí). Dle směrnice pro odměňování členů orgánů SV a zaměstnávání a odměňování pracovních funkcí činí plat domovního výboru – domovníka 20 Kč/jednotku (zjištěno ze směrnice pro odměňování členů orgánů SV a zaměstnávání a odměňování pracovních funkcí). Toto zvýšení platu předsedy domovního výboru na 20 Kč/jednotku bylo schváleno na shromáždění vlastníků jednotek dne 25. 4. 2019 (účast 51,28 % spoluvlastnických podílů) s účinností od 1. 7. 2019 (zjištěno z protokolu o konání shromáždění vlastníků SVJ, formulář, zápis ze shromáždění vlastníků jednotek z 25. 4. 2019). Na shromáždění vlastníků dne 24. 5. 2022 byla schválena odměna za pracovní funkce za rok 2022 na 27 Kč na jednotku, dále byl schválen rozpočet na rok 2022 včetně dlouhodobé zálohy na opravy, ostatních příspěvků na správu domu a pozemku dle jednotek i dle podílu na společných částech a na úklid (zjištěno ze zápisu z konání shromáždění vlastníků SVJ ze dne 24. 5. 2022).

14. Na shromážděním vlastníků dne 27. 4. 2016 (účast 55 % spoluvlastnických podílů) byla schválena výše funkcionářských odměn na rok 2016 ve výši 110 400 Kč (zjištěno ze zápisu o konání shromáždění vlastníků SVJ ze dne 27. 4. 2016, jednak formulář, jednak textový zápis a z pozvánky na shromáždění vlastníků jednotek dne 27. 4. 2016 včetně formuláře plné moci).

15. Na shromáždění vlastníků jednotek dne 12. 7. 2011 (účast 79,51 % spoluvlastnických podílu) byly schváleny platby za vodoměry ve výši 30 Kč a RTN 5Kč za radiátor (zjištěno notářského zápisu ze dne 12. 7. 2021, N 106/2011, NZ 99/2011 a prezenční listiny shromáždění ze dne 12. 7. 2011).

16. Na shromáždění vlastníků jednotek dne 16. 4. 2015 (účast 61,77 % spoluvlastnických podílů) bylo schváleno zvýšení platby za úklid na 100 Kč na byt za měsíc (zjištěno z pozvánky na shromáždění jednotek 16. 4. 2015, protokolu o konání shromáždění vlastníků dne 16. 4. 2015, zápisu ze shromáždění vlastníků z 16. 4. 2015).

17. Dne 5. 8. 2020 požádal žalovaný [Anonymizováno] o přidání bytové jednotky č. [hodnota] do jeho účtu u [Anonymizováno], neboť ji nabyl od svého otce (zjištěno z e-mailu ze dne 5. 8. 2020 od žalovaného pro podatelnu [Anonymizováno] včetně přílohy – informace o jednotce ze dne 5. 8. 2022, jednotka č. [Anonymizováno], LV č. [hodnota]). Na to mu v odpovědi sdělila paní [jméno FO], že na základě informace o bytové jednotce nemohou provést změnu vlastníka, žádají tedy o doložení vyrozumění z katastru nemovitostí, předávacího protokolu a ze stránek formuláře protokolu ke změně užívání na e-mailovou adresu podatelny (zjištěno z e-mailu od [jméno FO], [Anonymizováno], pro žalovaného ze dne 6. 8. 2020). Stejně tak požádal o převod žalovaného v systému jeho otec [jméno FO] (zjištěno ze zaslání dokumentů prostoru správci, č. p. 1006, byt 139 – zpráva od [jméno FO] ze dne 5. 8. 2020). Vyúčtování pro bytovou jednotku č. [hodnota] a předpisy pro tuto bytovou jednotku byly žalovanému k dispozici v systému [Anonymizováno] (zjištěno z print screenu ze systému [Anonymizováno], vyúčtování prostoru č. p. [Anonymizováno], byt [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO], rok 2020, a print screenu ze systému [Anonymizováno], předpisy prostoru č. p. [Anonymizováno], byt [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO]), žalovaný měl do systému [Anonymizováno] přístup od 17. 5. 2018 a měl možnost psát zprávy (zjištěno ze změny kontaktní adresy k bytu 15 z 8. 8. 2020, výpisu ze systému [Anonymizováno]). 18. [Anonymizováno] vyhotovilo žalovanému pro byt č. [hodnota] předpis pravidelných měsíčních plateb s platností od 1. 7. 2020, přičemž tyto dle předpisu činily 2 657 Kč na příspěvku na správu domu a pozemku a 2 494 Kč na službách, celkem tedy 5 151 Kč, a platby měly být hrazeny pod VS: [var. symbol]. [Anonymizováno] eviduje daný předpis jako odeslaný ke dni 25. 8. 2020 (zjištěno z předpisu pravidelných měsíčních plateb vlastníka a cen služeb za užívání prostoru s platností od 1. 7. 2020 včetně výpisu odeslané pošty [Anonymizováno] za období 25. 8. 2020). 19. [Anonymizováno] vyhotovilo žalovanému pro byt č. [hodnota] vyúčtování zálohových plateb za období od 6/2020 do 12/2020. Výpočet byl proveden s podlahovou plochou 68,76 m2 a vytápěnou plochou 55,97 m2 s koeficienty pro kuchyň, obývací pokoj a dva pokoje ve výši 1,0, pro koupelnu, WC a předsíň ve výši 0,2 a pro komoru mimo byt a lodžii ve výši 0,0. Konečný výsledek vyúčtování za studenou vodu, vodné a stočné, teplou užitkovou vodu, vodné a stočné, ohřev teplé užitkové vody, teplo pro topení, energii společných prostor a CIS bez odpadků, úklidu, výtahů, a úřední správy činil 45 784 Kč, při zaplacených zálohách 9 246 Kč byl výsledkem nedoplatek ve výši 36 538 Kč. [Anonymizováno] eviduje dané vyúčtování jako odeslané ke dni 21. 4. 2021 (zjištěno z řádného vyúčtování zálohových plateb za období 6/2020 až 12/2020 včetně rozúčtování 2020 od spol. [právnická osoba]. a vyúčtování služeb spojených s bydlením od spol. [právnická osoba]. včetně výpisu odeslané pošty [Anonymizováno] ze dne 21. 4. 2021). [Anonymizováno] odeslalo všechna vyúčtování prostřednictvím Hybridní pošty [právnická osoba] (zjištěno z detailu k objednávce a průběhu zakázky v PostServis).

20. Žalobce evidoval ke dni 15. 9. 2022 za žalovaným dlužné platby za příspěvek na správu domu za září 2020 ve výši 2 207 Kč, za říjen až prosinec 2020 vždy 2 657 Kč, v celkové výši 7 521 Kč s příslušenstvím ve výši 5 529 Kč, dále za příspěvek na správu domu za leden až květen 2022 vždy 2 657 Kč, v celkové výši 13 258 Kč s příslušenstvím ve výši 2 229 Kč, dlužný nedoplatek z vyúčtování ve výši 36 538 Kč s příslušenstvím, poplatky za tři výzvy ve výši 1 089 Kč a příslušenství z uhrazených plateb za služby ve výši 1 445 Kč a 2 092 Kč (zjištěno z přehledu dlužných předpisů se započtením úhrad ke dni 15. 9. 2022 na č. l. [Anonymizováno] soudního spisu).

21. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dluhu (dluhy na příspěvcích na správu domu a pozemku a úhradách za služby, nedoplatku z vyúčtování a poplatcích za zpracování upomínek), a to rovněž doporučenými dopisy (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 1. 3. 2021 včetně podacího archu ze dne 2. 3. 2021 na č. l. 38 soudního spisu, předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 20. 9. 2021 včetně výpisu odeslané pošty [Anonymizováno] ke dni 21. 9. 2021 na č. l. 37 soudního spisu a předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 15. 6. 2022 včetně podacího archu ze dne 16. 6. 2022 na č. l. 36 soudního spisu).

22. Žalovaný pod VS: [var. symbol] uhradil v lednu 2021 až listopadu 2021 vždy měsíčně 5 151 Kč s poznámkou Poplatky [Anonymizováno], dne 15. 2. 2021 navíc uhradil platbu ve výši 6 616 Kč s poznámkou [jméno FO] dluh [Anonymizováno], dále dne 20. 7. 2023, dne 20. 8. 2023 a dne 20. 9. 2023 uhradil vždy 5 266 Kč s poznámkou Příspěvek na správu domu (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného ze dne 28. 6. 2022 na č. l. 161 soudního spisu a ze dne 18. 12. 2023 na č. l. [Anonymizováno] soudního spisu).

23. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, zejména pak směrnicí k používání a provozu měřičů teplé užitkové vody, studené vody a tepla, k rozúčtování spotřeby a nákladů na tepelnou energii, směrnicí pro vymáhání pohledávek za úhrady nákladů spojených s užíváním bytu, avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu, když z nich soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné v této věci. Dále soud neprovedl navrhovaný důkaz znaleckým posudkem na správnost provedeného vyúčtování za červen až prosinec 2020, vyúčtováním za období roku 2020 zpracovaným žalovaným a znaleckým posudkem ke stanovení skutečně spotřebovaných energií za žalované období z určených prostor, neboť je považoval za nadbytečné, neboť správnost vyúčtování (kromě správnosti naměřených údajů uvedených ve vyúčtování, které však žalovaný nenamítal) je posouzením právním, navíc žalovaný neuvedl konkrétní námitky, z nichž by plynula nesprávnost daného vyúčtování, z důvodu níže uvedeného posouzení se pak soud nezabýval ani vyúčtováním zpracovaným žalovaným pro své nájemce a výší skutečné spotřeby žalovaného v daném bytě.

24. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

25. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

26. Žalovaný je vlastníkem bytu a členem společenství vlastníků v domě ve správě žalobce. Dle stanov byl žalovaný povinen hradit příspěvky na správu domu a pozemku formou záloh ve výši odpovídající podílu podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech jednotek, nedohodnou-li se všichni vlastníci na jiném podílu, tyto příspěvky byly zúčtovávány jako dlouhodobá záloha, vyúčtovávaly se společenství a následně se s nimi dále nakládalo. Dále byl povinen hradit zálohy na úhradu služeb a rovněž případný nedoplatek z vyúčtování, který byl splatný do 31. 7. kalendářního roku. Při prodlení s plněním přesahujícím 5 dnů byl ve stanovách, schválených 79,5 % vlastníků, stanoven úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Do působnosti shromáždění žalobce patřilo i schválení celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku na příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků a schválení způsobu rozúčtování nákladů na služby na vlastníky jednotek. Platba za správní činnost správce [Anonymizováno] ve výši 139 Kč + DPH byla obsažena pouze ve schválené smlouvě o obstarávání správy uzavřené mezi žalobcem a [Anonymizováno], stejně jako poplatek za zpracování předžalobní výzvy k úhradě dluhu. Výše příspěvku na pojistné schválená na shromáždění vlastníků dne 8. 6. 2011 činila 0,334 Kč/m2, do fondu údržby 32 Kč/m2. Na dalších shromážděních vlastníků byly schvalovány jednotlivé další dílčí příspěvky, nebyl však odhlasován odlišný klíč pro jejich výpočet dle stanov. Příspěvek na odměny byl řádně schválen, byl však navyšován o odvody, které schváleny nebyly. Celkové příspěvky byly opětovně schváleny až dne 24. 5. 2022. Žalobci byl zpřístupněn účet v systému [Anonymizováno], kde mu byly zpřístupněny veškeré předpisy plateb a vyúčtování. Žalobce prostřednictvím [Anonymizováno] žalobci vystavil a umístil do systému předpis na pravidelných měsíčních plateb od 1. 7. 2020, dle nějž měl žalovaný hradit 2 657 Kč na příspěvek na správu domu a pozemku a 2 494 Kč na zálohy na služby, celkem 5 151 Kč pod konkrétním VS. Žalovaný tyto platby hradil pravidelně od ledna 2021 do listopadu 2021, v únoru 2021 uhradil navíc 6 616 Kč na vzniklý dluh, v červenci, srpnu a září 2023 pak uhradil 3x 5 226 Kč na příspěvek na správu domu a pozemku, žalobce však platby vždy započetl nejprve na aktuální platby, až poté na nejstarší dluh. Žalobce prostřednictvím [Anonymizováno] vystavil a umístil do systému vyúčtování záloh na služby za 6/2020 až 12/2020. Toto vyúčtování obsahuje velikost podlahové plochy, příslušné koeficienty a velikost vytápěné plochy, dále vyúčtování ostatních jednotlivých položek, nedoplatek činil 36 538 Kč. Žalobce žalovaného k úhradě dluhů opakovaně vyzval.

27. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

28. Příspěvky na správu domu a pozemku 29. Dle § 1176 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. z.“), vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.

30. Dle § 1180 odst. 1 věty prvé o.z. nebylo-li určeno jinak, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

31. Dle § 1180 odst. 2 o. z. příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

32. Dle § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

33. Dle § 1189 odst. 1 o. z. správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu. Podle odst. 2 se má za to, že se správa vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku.

34. Dle § 1190 o. z. osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

35. Dle § 1200 odst. 2 písm. c) o. z. stanovy obsahují alespoň mj. členská práva a povinnosti vlastníků jednotek.

36. Dle § 1208 písm. c) a d) o. z. do působnosti shromáždění patří schválení rozpočtu, účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu a pozemku, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků, a schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky.

37. Soud měl za prokázané, a účastníci to ani nesporovali, že žalovaný je vlastníkem bytu v domě, kde působí společenství vlastníků jednotek (dále rovněž jako „SVJ“), kterým je žalobce, ten pak obstarává správu daného domu, jejíž součástí je i výběr (inkasování) 1) příspěvků na správu domu a pozemku, 2) příspěvků na odměnu spravujících osob nebo členů jejich orgánů a nákladů vlastní správní činnosti a 3) záloh na úhradu služeb spojených s užíváním bytu, jejich využití k úhradám těchto položek a příp. následné zúčtování buď jednotlivým vlastníkům, nebo shromáždění vlastníků. Žalovaný jako vlastník bytu a člen společenství je pak povinen dle zákona i dle stanov tyto příspěvky a zálohy hradit, a to ve výši stanovené dle pravidel zakotvených v zákoně, popř. stanovách SVJ.

38. Mezi danými třemi inkasovanými platbami je přitom třeba důsledně rozlišovat, neboť je odlišně stanoven způsob, jakým jsou příspěvky a zálohy rozpočítány mezi vlastníky a jakým do jejich výše i klíče ke stanovení jejich výše může zasahovat shromáždění, popř. statutární orgán SVJ. Mezi účastníky je přitom sporné primárně stanovení (schválení) příspěvku na správu domu a pozemku, proto se mu níže soud bude věnovat.

39. Jak plyne z § 1180 odst. 1 o. z., vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech (není-li v prohlášení vlastníka uvedeno jinak nebo zde nejsou jiné skutečnosti, které by odůvodňovaly jiný výpočet). Touto optikou tak rozpočítání (rozúčtování) příspěvků odsouhlasené shromážděním SVJ, kdy se platí určitá částka za 1 m2, je v pořádku a odpovídá parametrům zákona. Standardně by sice měla být určena celková výše nákladů na správu domu a pozemku dle § 1180 odst. 1 o. z. a ta by měla být dělena součtem všech podílů na společných částech v domě a poté vynásobena podílem na společných částech u jednotlivých jednotek, nicméně přijetí usnesení shromáždění SVJ tak, že každý vlastník bude platit za 1 m2 určitou částku lze považovat za odpovídající zákonným požadavkům, jelikož vynásobením jmenovatele v zlomku podílu na společných částech a ceny za 1 m2 se lze dopočítat k celkovým nákladům na správu domu a pozemku. Je tak přehledné, jaké jsou celkové náklady na správu domu a pozemku a jak jsou rozpočítávány.

40. Dle § 1180 odst. 2 o. z. příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. Zde se pro rozpočítání stanoví odlišný klíč od příspěvku dle § 1180 odst. 1 o. z. V daném případě je v pořádku, pokud je pro jednotky stanoven konkrétní paušální příspěvek, který jsou jejich vlastníci povinni platit, a to všichni stejně, případně pokud je (správně) celkový příspěvek na tyto položky vydělen celkovým počtem jednotek v domě.

41. O výši příspěvků na správu domu a pozemku rozhoduje shromáždění, a to dle § 1208 písm. c) o. z. Stejně tak rozhoduje shromáždění SVJ o vyúčtování či vypořádání těchto příspěvků. V tomto ohledu je zapotřebí odlišit dané platby příspěvků na správu domu a pozemku od záloh, které se platí za služby dle § 1181 o. z. U příspěvků se jedná svou povahou o platbu spíše „paušální“, kterou si (zpravidla) SVJ ponechává na svém účtu v plné výši, jak byla zaplacena, a vlastníky (tedy členy SVJ) v podstatě informuje toliko, jak bylo s danými příspěvky naloženo, a to skrze vyúčtování, které předkládá vlastníkům ke schválení v rámci shromáždění SVJ. V případě služeb dle § 1181 o. z. není vyúčtování splatné, pokud je vadné a po vyhotovení vyúčtování lze požadovat toliko zaplacení celkové částky z vyúčtování, a nikoliv jednotlivé zálohy. Příspěvky na správu domu a pozemku se sice platí „zálohově“, čemuž odpovídá povinnost statutárního orgánu SVJ je vyúčtovat, je však jen na rozhodnutí shromáždění, jak příspěvky z minulého období vypořádá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). Ostatně přímo ve Stanovách žalobce je uvedeno, že se příspěvky členům SVJ nevrací, ale zůstávají v majetku SVJ (viz čl. 9 odst. 4 Stanov). Postačuje proto, že statutární orgán pouze předloží vlastníkům vyúčtování přebytků nebo ztráty v rámci shromáždění. V případě příspěvků dle § 1180 odst. 1 o. z. je tak k vyúčtování přistupováno bez větších nároků, kdy ho statutární orgán SVJ předkládá v rámci shromáždění SVJ ke schválení, nicméně případné neprojednání tohoto vyúčtování nemá takové dopady jako v případě vyúčtování služeb, v případě, že nebylo vyúčtování příspěvků projednáno, lze i přesto stanovit výši příspěvků na příští rok (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). Stejně tak nejsou kladeny větší požadavky ani na vyúčtování příspěvku dle § 1180 odst. 2 o. z. Není tak důvodná námitka žalovaného, že žalobce byl povinen tyto příspěvky pro jejich splatnost vyúčtovat jednotlivým vlastníkům, neboť postačovalo, pokud je žalobce vyúčtoval shromáždění v rámci výsledků hospodaření a bylo řádně naloženo s příslušnými přebytky tak, jak upravují stanovy žalobce a rozhodnutí shromáždění. Nedochází zde tedy k zániku povinnosti vlastníka hradit jednotlivé příspěvky, jako je tomu u záloh na služby po jejich vyúčtování.

42. Shromáždění SVJ rozhoduje nejen o výši částky, která se má rozpočítat mezi vlastníky jakožto příspěvek na správu domu a pozemku, ale také o klíči k rozpočítání (rozúčtování) dané částky mezi jednotlivé vlastníky, kdy zákonné nastavení dle § 1181 odst. 1 o. z. lze změnit pouze rozhodnutím přijatým všemi členy SVJ (ev. pokud dané rozhodnutí shromáždění, byť přijato s nedostatečným kvorem, není včas napadnuto u soudu, je považováno za platné, viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2167/2022). Musí však být nepochybné, zda bylo rozhodováno o změně klíče, nebo o výši příspěvku, usnesení shromáždění musí být jasné a bezrozporné.

43. Na shromáždění vlastníků v rámci žalobce bylo dle soudu takto bezrozporně rozhodnuto o dvou částech celkového příspěvku na správu domu a pozemku, a to příspěvku (záloze) do fondu údržby ve výši 32 Kč/m2 měsíčně (při přepočtu podlahové plochy bytu žalovaného ve výši 68,76 m2 činí 2 200 Kč) a příspěvku na pojistné ve výši 0,334 Kč/m2 měsíčně (při přepočtu 23 Kč) na shromáždění 8. 6. 2011. U druhého z nich bylo sice žalobcem tvrzeno, že výše vyplývá z předložených tabulek, což by pro závěr o řádném schválení tohoto příspěvku nepostačovalo, avšak tento příspěvek vyplývá i ze schváleného usnesení na shromáždění dne 8. 6. 2011 a odpovídá propočtu, který žalobce soudu předložil. U zbývajících příspěvků není zřejmé, zda byla schvalována jejich výše, nebo jejich klíč, případně kdy klíč k jejich stanovení (odlišný od zákona a stanov žalobce) byl přijat a jak byl aplikován na žalovaného a jeho byt, žalobcem tvrzený příspěvek na správu ve výši 168 Kč (139 Kč + DPH) je dokonce pouze součástí schválené smlouvy o obstarávání správy domu ze dne 27. 4. 2016, nebyl vůbec schvalován samostatně. U příspěvku na odměnu orgánů žalobce nebo spravujících osob pak žalobce uvedl, že kalkuloval s vyššími částkami, než byly schváleny, neboť k nim připočetl i odvody, z tvrzení ani důkazů však neplyne, jak k této částce dospěl. Soud proto nemohl stanovit konkrétní výši příspěvku na odměňování osob, kterou bylo možno ještě započíst jako schválenou a kterou nikoli. Pokud toto bylo následně napraveno na shromáždění dne 24. 5. 2022, nemohlo toto rozhodnutí zavazovat pro příspěvky požadované žalobcem po žalovaném před tímto datem, tedy do minulosti, když žalobce v tomto řízení požadoval příspěvky do května 2022.

44. Soud pak vyšel ze skutečnosti, že předpis pravidelných měsíčních plateb platný od 1. 7. 2020 byl žalovanému k dispozici v systému [Anonymizováno] [Anonymizováno], o vstup do něj žalovaný sám požádal a měl jej následně k dispozici, což ostatně potvrzuje i skutečnost, že hradil konkrétní výši plateb, která byla žalobcem požadována, tedy 5 151 Kč. Byl tak nepochybně seznámen s obsahem předpisu plateb, který se dostal do jeho dispozice nejméně prostřednictvím tohoto systému správce žalobce [Anonymizováno]. Neobstojí tak námitka žalovaného, že mu nebyl předpis plateb řádně doručen.

45. Soud se dále zabýval tím, zda s ohledem na námitku úhrad nedošlo k uhrazení některých žalobcem požadovaných dluhů. Žalobce přitom sám tvrdil, že měl nastavená interní pravidla tak, že započítával vždy na aktuálně požadovanou platbu a až případné přebytky na platbu nejdříve splatnou. Tato interní pravidla však z ničeho (stanov ani schváleného usnesení shromáždění žalobce) nevyplývají a ve vztahu mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem tak jimi žalovaný nemohl být vázán. Je proto nutno použít pravidla zákonná.

46. Dle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Podle odst. 2 je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení.

47. Dle § 1933 odst. 1 o.z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. Podle odst. 2 na náhradu škody se placení započte až po splnění závazku, jehož porušením povinnost k náhradě škody vznikla, neurčil-li dlužník něco jiného.

48. Dle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

49. Jak vyplývá z prokázaných plateb i tvrzení žalovaného, tento bez námitek platil platby na příslušný variabilní symbol dle předpisu každý měsíc od 1/2021 do 11/2021, kdy naposledy uhradil částku 5 151 Kč odpovídající celkové výši předepsaných záloh, jak ji tvrdil i doložil žalobce, navíc v 2/2021 uhradil ještě 6 616 Kč. Soud tak má za to, že žalovaný tímto své povinnosti k úhradě uznával (opak nebyl tvrzen ani prokázán), proto vycházel z celkové výše příspěvku požadovaného žalobcem, tj. 2 657 Kč. Při přihlédnutí k pravidlům vyjádřeným v § 1932 odst. 1 a 2 o. z. a § 1933 odst. 1 a 2 o. z. (pokud dlužník – spotřebitel neurčí, na co plní, plní na náklady spojené s vymáháním pohledávky a pak jistinu) žalovaný platbou z 1/2021 uhradil dlužnou částku 1 015 Kč z příspěvku na správu domu a pozemku ze srpna 2020 (zbytek byl uhrazen z přeplatku na červenec 2020, jak uvedl žalobce) a 1 642 Kč ze září 2020, 1. platbou z 2/2021 pak 1 015 Kč ze září 2020 a 1 642 Kč z října 2020 a 2. platbou z 2/2021 pak 1 015 Kč z října 2020 a 2 657 Kč z listopadu 2020. Dále plnil vždy na nejdříve splatný měsíc, tedy platbou z 3/2021 na prosinec 2020, platbou z 4/2021 na leden 2021 atd. Platbou z 11/2021 tak uhradil dluh na příspěvku ze srpna 2021. V lednu 2023 (konkrétně podáním ze dne 18. 1. 2023) se žalovaný vyjádřil k žalobě (návrhu na vydání EPR) ze dne 20. 11. 2022 a vznesl své námitky vůči schválení výše příspěvku. Od tohoto okamžiku tak soud započítával platby žalovaného pouze do výše, kterou považoval za řádně schválenou, tj. co do výše 2 223 Kč měsíčně. Žalovaný prokázal, že provedl poté ještě tři platby, a to vždy ve výši 5 266 Kč v červenci, srpnu a září 2023, které označil jako platbu na příspěvek na správu domu. Tím jako dlužník určil, na kterou část dluhu chce plnit. Platbou z 7/2023 tak uhradil na příspěvku za správu domu a pozemku 2 223 Kč za září 2021, 2 223 Kč za říjen 2021 a 820 Kč za listopad 2021, platbou z 8/2023 pak 1 403 Kč za listopad 2021, 2 223 Kč za prosinec 2021 a 1 640 Kč za leden 2022 a platbou z 9/2023 pak 583 Kč za leden 2022, 2 223 Kč za únor 2022, 2 223 Kč za březen 2022 a 237 Kč za duben 2022. Po těchto platbách tak zůstal žalovanému dluh na příspěvcích, jejichž úhrady se žalobce domáhá v tomto řízení, 1 986 Kč za duben 2022 a 2 223 Kč za květen 2022, celkem tedy 4 209 Kč. Soud proto žalobě v části žalobcem požadovaných dlužných příspěvků na správu domu a pozemku vyhověl co do částky 4 209 Kč (uvedeno ve výroku I.) a co do částky 16 597 Kč žalobu zamítl (uvedeno ve výroku II.).

50. Úrok z prodlení stanovený stanovami 51. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

52. Co se týče úroků z prodlení, žalobce požadoval po žalovaném dlužný úrok z prodlení, a to z dlužných příspěvku, z dlužných záloh jako samostatný nárok (neobstojí proto námitka žalovaného, že žalobce nemůže požadovat zálohy po jejich vyúčtování, neboť žalobce požaduje pouze úroky z dlužných plateb žalovaného) a z nedoplatku vyúčtování, přičemž výši stanovil dle stanov žalobce, tj. 0,1 % denně z dlužné částky při prodlení přesahujícím 5 dnů ode dne splatnosti.

53. Stanovy SVJ přitom s ohledem na svou specifickou povahou nejsou klasickým mnohostranným ujednáním, kde každá ze stran svobodně k závazku přistupuje a jako takový jej přijímá, ale vlastníci bytů jsou nuceni se stanovám podrobit, ať už pro ně hlasovali, či nikoli. Jedná se tak o jakousi smlouvu sui generis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3024/2012: „Stanovy společenství jakožto smlouva sui generis představují základní dokument, jímž se řídí vnitřní poměry společenství.“), ke které strany – vlastníci obligatorně přistupují, pokud se stanou vlastníky bytu a tím i členy SVJ. V daném případě, kdy stanovami byla změněna výše úroku oproti výši zákonné, se nemůže jednat o ujednání stran, neboť by s ním nepochybně museli souhlasit všichni vlastníci. Tak se však nestalo, neboť stanovy byly schváleny 79,5 % všech vlastníků, nikoli všemi vlastníky. Stanovami upravená výše úroku z prodlení pak nemůže zavazovat žalovaného, který se vlastníkem bytu stal dokonce až v roce 2020.

54. Vedle toho soud dospěl k závěru, že nelze žalobci přiznat smluvní úrok z prodlení[Anonymizováno]z důvodu rozporu jeho výše s dobrými mravy (viz § 580 o. z.). K této otázce se Nejvyšší soud vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019, takto: „V prvé řadě je třeba zdůraznit, že lze z povahy věci, vzhledem k tomu, že jde o posuzování souladnosti či rozporu ujednání s dobrými mravy, přihlédnout jen k těm okolnostem, které existovaly v době, kdy k tomuto ujednání došlo (tj. v době uzavření smlouvy). Primárně je přitom třeba hodnotit důvody, které vedly ke sjednání výše úroku z prodlení, a to ve vztahu k plnění jeho funkcí v konkrétní věci. Právě skutečnost, zda konkrétní výše úroku ještě plní sankčně-motivační či kompenzační funkci je ve smyslu výše citovaných nálezů Ústavního soudu kritériem, které určuje, zda ji lze považovat za adekvátní či zda se již příčí dobrým mravům. Bude tedy namístě se zabývat například rizikovostí obchodu vzhledem k předchozímu chování dlužníka či k jeho tehdy aktuální situaci, neboť jinou výši úroku z prodlení lze akceptovat v případě bezproblémového prověřeného dlužníka, kterého není třeba příliš motivovat k řádnému plnění, oproti případu dlužníka, který byl v minulosti často v prodlení se svými závazky. Rozhodnou okolností může být též rámcový rozsah očekávatelných škod na straně věřitele v případě, že dlužník řádně a včas nesplní, neboť v případě vyšších hrozících škod lze akceptovat vyšší úrok z prodlení než v případě, kdy při prodlení dlužníka na straně věřitele žádné vyšší škody nebylo možné očekávat. Lze přitom přihlédnout i k tomu, jaký byl předpoklad vývoje škod během času (zda byla očekávatelná škoda jednorázová či postupně se navyšující), a též k tomu, jaký význam měl případný nesplacený dluh pro věřitele a jaká byla míra pravděpodobnosti vzniku takových předpokládaných škod (například vzhledem ke zkušenostem z dřívější obchodní praxe věřitele či vzhledem k jeho celkové ekonomické situaci). Relevantní může být též další obsah posuzované smlouvy a skutečnost, zda současně s úroky z prodlení byla sjednána i jiná sankce za prodlení plnící obdobné funkce (například smluvní pokuta) či zda byla pohledávka věřitele zajištěna a jakým způsobem. Nezanedbatelné mohou být i obchodní zvyklosti stran a samotné okolnosti sjednávání, tedy například skutečnost, zda již byla obdobná výše úroků z prodlení mezi stranami sjednávána v minulosti a zda takovou výši vzhledem ke své vlastní obchodní praxi považoval za adekvátní sám dlužník. Důležitou okolností mohou být též majetkové poměry účastníků v době uzavření smlouvy a případně též vědomost o jejich očekávaných budoucích poměrech. V případě drobných podnikatelů může plnit sankčně-motivační funkci jiná výše úroku z prodlení než v případě velkých finančně zajištěných společností, naopak v případě menších podnikatelů může i nižší hrozící škoda způsobit značné následky na jejich činnosti, kterým může hrozba úroku z prodlení zamezit. Při úvahách o tom, zda je sjednaná výše úroku z prodlení ještě souladná s dobrými mravy, lze také zohlednit skutečnost, že ve vztazích mezi podnikateli, kteří vystupují jako profesionálové, je obecně vnímání hranice jednání, které již není z pohledu dobrých mravů akceptovatelné, odlišné od vztahů nepodnikatelských, typicky od vztahů spotřebitelských (k okruhu rozhodných okolností srov. též Šilhán, J.: Právní následky porušení smlouvy v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, str. 253-261).“.

55. V daném případě je zapotřebí přihlédnout k tomu, že sjednání konkrétní výše úroku z prodlení ve stanovách je dosti specifické, neboť v případě stanov se nejedná o typickou kontraktaci, jak již uvedl soud výše. Dále je SVJ k členovi SVJ v postavení silnější strany, tedy lze shledat, že výše úroku z prodlení, která je již shledána soudem za nemravnou, zde bude nižší, než je tomu toliko ve dvoustranných kontraktech (ať už mezi podnikateli navzájem nebo mezi spotřebitelem a podnikatelem). Je tedy potřeba zohlednit, že je o schválení stanov a tím i výši smluvního úroku z prodlení rozhodováno (prostou) většinou, že je zde postavení člena SVJ obecně jako slabší strany vůči SVJ a že SVJ je vytvořeno za účelem správy domu a pozemku a nikoliv proto, aby si stanovovalo další podmínky nad rámec ujednání nutných ke správě domu a pozemku, které by snad měly nadměrně omezovat či zatěžovat členy SVJ, a aby vytvářelo zisk. Jinými slovy SVJ by nemělo přijímat takové podmínky, které by snad nakonec odrazovaly osoby od bydlení v daném domě. Z tohoto pohledu je tak již výše úroků z prodlení na úrovni 0,1 % denně (viz čl. 9 odst. 10 Stanov) z dlužné částky z pohledu soudu v tomto případě nemravná.

56. Soud proto zamítnul nárok žalobce na (smluvní) úroky z prodlení jak z dlužných příspěvků na správu domu a pozemku, tak záloh za služby (aniž by se zabýval tím, zda byly řádně určeny a schváleny) a vyúčtování, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

57. Nedoplatek z vyúčtování 58. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2022, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

59. Dle § 7 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

60. Dle § 8 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb. případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

61. Dle § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve znění účinném do 1. 11. 2021, ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody, b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3, c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč, d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě, e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy, f) podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb.

62. Co se týče předloženého vyúčtování, soud dospěl k závěru, že dané vyúčtování odpovídá všem požadavkům vyjádřeným v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. i příslušné směrnici schválené shromážděním žalobce. Soud rovněž neshledal rozpor vyúčtování s § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., neboť vyúčtování obsahuje veškeré předpokládané údaje, zejména velikost podlahové plochy, příslušné koeficienty ve smyslu § 6 písm. g) vyhlášky č. 269/2015 Sb. a velikost započitatelné (vytápěné) podlahové plochy, námitka žalovaného tedy není důvodná. Žádné další konkrétní námitky žalovaný nevznesl a soud sám žádné další nedostatky u vyúčtování neshledal. Soud proto neprováděl dokazování navrhovanými znaleckými posudky ani vyúčtováním zpracovaným žalovaným, jak již uvedl výše.

63. Nelze však považovat za odpovídající názor žalobce, že pokud žalovaný nevznesl ve stanovené lhůtě námitky proti vyúčtování, platí presumpce jeho správnosti. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně a ustáleně judikuje, že „[o] vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09). Tyto právní závěry je třeba aplikovat i v poměrech bytového spoluvlastnictví (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 356/2018, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018) a není důvod se od nich odchylovat ani při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. Soud proto v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Ostatně ani zákon č. 67/2013 Sb. s podáním námitek žádné následky nespojuje, pouze stanoví povinnost poskytovateli služeb na ně nejpozději do 30 dnů od jejich doručení reagovat.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019). Je tak zřejmé, že zákon č. 67/2013 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2022, žádnou presumpci správnosti nezakotvoval. Právě na tento nedostatek reagoval zákonodárce novelou, zákonem č. 424/2022 Sb., a tuto presumpci správnosti vyúčtování v případě, že vlastník bytu nenamítne nesprávnost vyúčtování ve stanovené lhůtě, stanovil. Pokud by skutečně platilo tvrzení žalobce, že zde tato presumpce správnosti byla stanovena již dříve, byla by taková zákonná změna zcela obsoletní. Rozhodnutí Krajského soudu v Brně nemohlo být napadeno dovoláním, přičemž neodpovídá ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, Ústavní soud se pak samotnou argumentací z hlediska správnosti právního názoru v ní vyjádřeného nezabýval, když uvedl, že „v předmětné věci jde pouze o výklad a aplikaci podústavního práva, které ústavněprávní roviny nedosahují. Civilní soudy zaujaly v souladu se zásadou nezávislosti soudní moci právní názor, který má oporu ve skutkovém stavu. Svá rozhodnutí patřičně odůvodnily, srozumitelně a logicky uvedly, jaké skutečnosti mají za zjištěné, jakými úvahami se při rozhodování řídily a které předpisy aplikovaly. Ústavní soud neshledává, že by ústavní stížností napadené soudní rozhodnutí bylo projevem svévole, či v extrémním rozporu s principy spravedlnosti.“ (viz usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 25. 10. 2022, sp. zn. I. ÚS 2246/22). Toto rozhodnutí Ústavního soudu, navíc přijaté formou usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti, tak nemůže zpochybnit předchozí judikaturu Nejvyššího soudu.

64. Jak již soud uvedl výše, považoval vyúčtování za doručené žalovanému, a to nejméně prostřednictví systému [Anonymizováno] [Anonymizováno], nastala tak splatnost daného vyúčtování vůči žalovanému.

65. Soud proto žalobě co do nároku na úhradu daného vyúčtování vyhověl (uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku), nepřiznal žalobci pouze nárok na příslušenství, jak je již odůvodněno výše v bodech 50. až 56. rozsudku (viz výrok II. tohoto rozsudku).

66. Náklady za jednotlivé upomínky 67. Dále se soud zabýval uplatněným nárok na úhradu nákladů na jednotlivé upomínky. Jak bylo zjištěno z provedeného dokazování, poplatek za zpracování předžalobní výzvy k úhradě dluhu včetně poštovného 300 Kč bez DPH (tedy 363 Kč vč. DPH, jak požaduje žalobce) je obsažen pouze ve smlouvě o obstarávání správy domu, jejíž znění sice bylo schváleno na shromáždění vlastníků žalobce (je však otázkou, zda i příloha č. [hodnota]), ale samotný poplatek nebyl shromážděním vlastníků přímo schválen. Jelikož je tento obsahem pouze smlouvy uzavřené [Anonymizováno] a [Anonymizováno], ale není obsahem stanov ani jiných usnesení shromáždění vlastníků, vlastníky, tedy členy shromáždění žalobce, nezavazuje a nemůže být žalobcem po žalovaném jako vlastníkovi a členu shromáždění požadován.

68. Soud proto žalobu i v této části, tj. co do částky 1 089 Kč, zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

69. Shrnutí a náhrada nákladů řízení 70. Soud proto shrnuje, že vyhověl žalobě co do částky 4 209 Kč a 36 538 Kč (výrok I.), tedy co do neuhrazené části příspěvku na správu domu a pozemku a co do dlužného vyúčtování za 6/2020 až 12/2020, a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.), tedy co do částky 16 597 Kč s veškerým příslušenstvím (zbývajícího příspěvku na správu domu a pozemku, který buď byl již žalovaným uhrazen, nebo žalobci nepřísluší v důsledku toho, že nebyl řádně schválen), částky 3 537 Kč s příslušenstvím, smluvního úroku z částky 36 538 Kč (tj. smluvního úroku ve výši 0,1 % denně dle stanov žalobce) a co do částky 1 089 Kč (tj. nákladů na upomínky).

71. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 929,52 Kč, přičemž tato částka představuje 31,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 479 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 970 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (žalobu), z částky 3 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne 23. 2. 2023) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 790 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. (odvolání proti usnesení o místní nepříslušnosti), z částky 3 580 Kč za účast na jednání soudu (19. 12. 2023) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 3 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne 29. 1. 2024) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne 16. 2. 2024) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 580 Kč za účast na jednání soudu (7. 3. 2024) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 250 Kč ve výši 6 142,50 Kč.

Poučení