11 C 230/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] oba zastoupeni advokátem tituly před jménem . [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro náhradu škody Žaloba, kterou by byla stanovena žalované povinnost vlastním nákladem do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku obnovit původní stav a původní funkčnost kanalizační přípojky odvádějící odpad ze stavební parcely [číslo] v k.ú. [obec], jejíž součástí je také jiná stavba [adresa], přičemž tato kameninová kanalizační přípojka vedla pod zemským povrchem při hranici mezi stavební parcelou [číslo] v k.ú. [obec] a pozemkovou parcelu [číslo] v k.ú. [obec] a je uložena v nezámrzné hloubce 80 cm a má světlost 10 cm, se zamítá.Žalobci jsou povinni nahradit společně a nerozdílně žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované obnovit původní stav a původní funkčnost kanalizační přípojky odvádějící odpad ze stavební parcely [číslo] v k.ú. [obec] jejíž součástí je jiná stavba [adresa], která vedla pod povrchem země v hloubce 80 cm mezi pozemky č. parc. st. [číslo] a č. parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Konkrétně pak žalobci uvedli, že tito mají v podílovém spoluvlastnictví stavební parcelu [číslo] v k.ú. [obec], jejíž součástí je jiná stavba [adresa], stavební parcelu [číslo] jejíž součástí je stavba bez čísla popisného a evidenčního a pozemkovou parcelu [číslo] vše v k.ú. [obec]. Jde o menší průmyslový areál. Žalovaná má ve vlastnictví sousední pozemek č. parc. st. [číslo] v k.ú. [obec]. Na této parcele staví bytový dům. Žalovaná pak při výstavbě bytového domu, konkrétně při bagrování na pozemku č. parc. st. [číslo], přerazila a zaslepila kanalizační přípojku odvádějící odpad z budovy [adresa] a tím znemožnila její funkčnost. S ohledem na skutečnost, že žalovaná neposkytla žalobcům pomoc k obnovení odkanalizování jejich pozemku, domáhají se tito svého práva soudní cestou.

2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná, která popřela, že by žalobci vlastnili kanalizační přípojku. Žalobci nikdy nedoložil, jakým způsobem je budova [adresa] napojena na kanalizaci. Žalovaná je přesvědčena o tom, že žalobci mají na svém pozemku žumpu, když na pozemek žalované č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] vedl pouze přepad z této žumpy. Šlo o trativod v délce 2 – 3 metry, který vedl do kameninové skruže o výšce 60 cm. Tato skruž byla v hloubce jeden metr a byla zasypána hlínou, proto nemohla fungovat jako trativod. Jiná kameninová roura na pozemku č. parc. [číslo] nebyla nalezena. Žalovaná kameninovou rouru na svém pozemku utěsnila, aby nedocházelo k nelegálnímu vypouštění odpadu na pozemek žalované. Žalovaná dále žalobcům nabídla, aby se přes její pozemek napojili do kanalizačního řadu, žalobci však toto odmítli. Skutečnost, že dům [adresa] není napojen na kanalizaci, vyplývá dle názoru žalované i z vyjádření [právnická osoba] a.s., která v dané lokalitě provozuje kanalizační řady. Žalovaná dále doplnila, že v rámci podnětů žalobců na Krajský úřad Plzeňského kraje bylo dne [datum] vydáno sdělení, ze kterého vyplývá, že ze strany stavebního úřadu v [obec] nebylo zjištěno, že by k nemovitosti ve vlastnictví žalobců vedla přes pozemek žalované kanalizační přípojka a žalobci existenci této přípojky nijak neprokázali. Z tohoto sdělení dále vyplynulo, že dle vyjadřovacího portálu [právnická osoba] [anonymizováno] není objekt [adresa] v [obec] napojen na kanalizaci stavbou ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. Žalovaná dále zdůraznila, že pokud by žalobci skutečně disponovali kanalizační přípojkou, museli by mít na její provedení vydaný územní souhlas a mít souhlas vlastníka kanalizačního řadu a vlastníka sousedního pozemku a musel by existovat záznam o uvedení přípojky do provozu a provedení tlakových zkoušek. Dále by muselo být upraveno právo vést přípojku přes pozemek žalované a žalobci by museli mít uzavřenou smlouvu o odvádění odpadních vod se správcem kanalizace. Žalobci však žádným takovým dokumentem nedisponují. Žalovaná dále zpochybnila aktivní legitimaci žalobců k podání žaloby, když případná kanalizační přípojka by byla ve vlastnictví [územní celek]. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí i ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky stavební parcely [číslo] v k.ú. [obec], jejíž součástí je jiná stavba [adresa], stavební parcely [číslo] jejíž součástí je stavba bez čísla popisného a evidenčního a pozemkové parcely [číslo] vše v k.ú. [obec]. Žalovaná je vlastníkem pozemku č. parc. [číslo] a st. [číslo] v k.ú. [obec]. Na pozemku č. parc. st. [číslo] v k.ú. [obec] stojí bytový dům, který je před dokončením. Mezi účastníky je dále nesporné (a toto vyplývá i z předložené fotodokumentace), že při výstavbě bytového domu na pozemku č. parc. st. [číslo] v k.ú. [obec] došlo ze strany žalované k překopnutí a zaslepení kameninové roury vedoucí z žumpy na pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalobců. Sporné pak mezi účastníky bylo, zda kameninová roura, k jejímuž překopnutí ze strany žalované došlo, měla charakter kanalizační přípojky.

5. Z rozhodnutí o umístění stavby vydaném [stát. instituce], stavební odbor, pod č. j. [anonymizováno] [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím bylo žalované povoleno umístění stavby bytového domu na pozemcích č. parc. [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec]. Z předmětného rozhodnutí dále vyplývá, že v rámci řízení o umístění stavby vznesli žalobci námitku, kdy v případě stavby bytového domu požadovali zachovat kanalizační přípojku vedoucí přes pozemek žalované, která je ve vlastnictví [územní celek]. Správním orgánem bylo námitce žalobců vyhověno, když bylo v rozhodnutí konstatováno, že přes pozemek žalované vede kanalizační přípojka z domu [adresa], která je provozována [právnická osoba] a.s. Tato přípojka je umístěna mimo stavbu bytového domu a bude proto stavbou bytového domu respektována. Správní orgán v rozhodnutí dále uvedl, že zjišťoval u [právnická osoba] a.s. přesný průběh kanalizační přípojky a tomuto bylo předloženo vyjádření, ve kterém je zobrazena předmětná kanalizační přípojka na základě skutečného vytýčení stavby.

6. Ze sdělení Krajského úřadu Plzeňského kraje č.j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že krajský úřad šetřil k podnětu žalobců případnou nečinnost stavebního úřadu v [obec]. V rámci šetření bylo zjištěno, že se nedochovala projektová dokumentace ke stavbě [adresa] a ke kanalizační přípojce k této stavbě. [ulice] [anonymizováno] dále provedl dne [datum] kontrolní prohlídku novostavby sousedního bytového domu a nezjistil existenci kanalizační přípojky. Na pozemku žalované není podle katastru nemovitostí žádné věcné břemeno, které by se týkalo existence či věcného práva týkající se stavby kanalizační přípojky. Podle koordinační situace přípojky novostavby sousedního bytového domu se mimo tuto novostavbu nachází stávající kanalizační přípojka [anonymizována dvě slova], která však neodpovídá kamerovým prohlídkám provedeným [právnická osoba] [anonymizováno]. Dle vyjadřovacího portálu [právnická osoba] [anonymizováno]. není objekt [adresa] v [obec] napojen na kanalizaci stavbou ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb.

7. Z dokumentu označeného jako„ Přistoupení k platbám vodného a stočného“ má soud za prokázané, že žalobce [celé jméno žalobce] má se [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřenu smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod.

8. Z kupní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že touto smlouvou žalobci nabyli do spoluvlastnictví stávající pozemky včetně budovy [adresa] v k.ú. [obec]. V souvislosti s uzavřením kupní smlouvy byl vypracován znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], kterým byla stanovena cena nemovitostí. Oceňována byla i přípojka kanalizace v délce 7 m.

9. K dotazu soudu na [právnická osoba] a.s. na způsob odkanalizování domu [adresa] v k.ú. [obec] byl soudu předložen plánek pozemků účastníků s vyznačením kanalizační přípojky přes pozemky č. parc. st. [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec]. Dále bylo soudu [právnická osoba] a.s. sděleno, že vyznačená trasa přípojky je pouze přibližná, naznačující směr, nikoliv přesné místo zakončení. Propojení tohoto potrubí s veřejnou kanalizací nebylo při provedené kamerové prohlídce dne [datum] prokázáno.

10. Z komunikace právních zástupců účastníků má soud za prokázané, že mezi těmito bylo jednání ve věci obnovení funkce kanalizační přípojky, avšak nebylo dosaženo dohody.

11. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že jde o souseda účastníků v [anonymizováno] ulici v [obec]. Tento uvedl, že ví o tom, že z pozemku žalobců vedla přes pozemek žalovaných kanalizační roura. Kde byla tato napojena do kanalizační řadu, svědek neví. Svědek dále ví o tom, že v rámci výstavby bytového domu žalovanou byla na pozemku žalované strhávána ornice, při tom došlo k překopnutí kanalizační roury žalobců. U překopnutí roury svědek přímo nebyl přítomen, tento byl ale u toho, když situaci řešil pan [celé jméno žalobce] s žalovanou. K překopnutí roury došlo na pozemku žalované zhruba 1 m od hranice pozemku žalobců. Svědek uvedl, že neví, jestli kanalizační roura vedla přes celý pozemek žalované, neví o tom, že by na pozemku žalované byla skruž.

12. Z důvodu nadbytečnosti pak soud neprováděl výslech žalovanou navrženým svědkem [příjmení], neboť tento svědek se měl vyjádřit ke skutečnosti, že došlo k překopnutí kanalizační roury. Tato skutečnost je však mezi účastníky nesporná.

13. Dle § 2924 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

14. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Dle § 3 odst. 3 tohoto zákona je vlastníkem kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

15. Soud má v řízení za prokázané, že provozní činností žalované spočívající ve výstavbě bytového domu, došlo k překopnutí kanalizační roury vedoucí ze septiku na pozemku žalobců č. parc. st. [číslo] v k.ú. [obec] přes pozemek žalované [číslo] v k.ú. [obec].

16. S ohledem na předmět řízení, kdy se žalobci domáhají náhrady škody obnovením původního stavu – obnovením funkčnosti kanalizační přípojky spojující jejich nemovitosti s kanalizačním řadem, bylo povinností žalobců prokázat, že přerušená kanalizační roura byla kanalizační přípojkou napojenou na kanalizační řad. Tato skutečnost však v průběhu soudního řízení ze strany žalobců prokázána nebyla. Je sice pravdou, že v rozhodnutí o umístění stavby je zmíněna stavba kanalizační přípojky přes pozemek žalované. Soud akcentuje i to, že žalobce [celé jméno žalobce] má se [právnická osoba] a.s. prokazatelně uzavřenu smlouvu o dodávce vody a odvodu odpadních vod pro svůj objekt v [obec]. Na druhou stranu se ale stavební [anonymizováno] jednoznačně vyjádřil tak, že k předmětné kanalizační přípojce neexistuje projektová dokumentace ani povolení, právním způsobem nebylo ani řešeno umístění stavby kanalizační přípojky na pozemku žalované. Kamerovými zkouškami nebylo prokázáno propojení kanalizační roury s kanalizačním řadem. Ze zprávy [právnická osoba] a.s. pak vyplývá, že tato společnost eviduje ve svých plánech přípojku z objektu žalobců přes pozemek žalované, není ale jasné, jaká je délka této přípojky a zda tato přípojka ústí do kanalizačního řadu. Na plánku předloženém [právnická osoba] a.s. je pak kanalizační řad vyznačen v ulici [ulice] a dále v ulici navazující na severní hranici pozemku žalované. Vyznačená kanalizační přípojka však směřuje zcela opačným směrem, kdy zjevně ani do jednoho z těchto kanalizačních řadů neústí. Pokud by pak tato přípojka ústila do jiného kanalizačního řadu, musela by být vedena přes několik dalších cizích pozemků, což se soudu jeví jako nepravděpodobné. V řízení je rovněž podstatné, že ani sami žalobci soudu neuvedli, v jakém místě by měla kanalizační přípojka do kanalizačního řadu ústit.

17. Soud proto shrnuje, že ze strany žalobců nedošlo k prokázání jejich tvrzení, že provozní činností žalované došlo k přerušení funkční kanalizační přípojky odvádějící odpadní vody z jejich nemovitostí. Soudu proto nezbylo, než podanou žalobu v plném rozsahu zamítnout.

18. O náhradě nákladů řízení bylo soudem rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná byla v řízení úspěšná, má proto nárok na náhradu nákladů soudního řízení ve výši , částka, . Tato sestává z odměny advokáta za dva úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava právního zastoupení, účast u ústního jednání dne [datum]) dle § 7 odst. 4 a § 9 odst. 1 advokátního tarifu, dvou režijních paušálů po , částka, a 21 % DPH ve výši , částka, .