11 C 240/2022 - 88

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobce: FinCompany s.r.o., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] neznámého pobytu, Itálie zastoupený opatrovníkem JUDr. Martinem Barešem advokátem se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha 1 o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce na žalovaném domáhal povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka] žalobci, a to v rozsahu částky 8 000 EUR převedené do soudní úschovy z bankovního účtu č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Výše odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného opatrovníka žalovaného JUDr. Martina Bareše, advokáta, činí 36 600 Kč a bude proplacena po právní moci rozsudku prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 náhradu nákladů řízení ve výši 36 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 7. 2022 doplněnou podáním ze dne 12. 10. 2022 (č.l. 16) a ze dne 31. 3. 2023 (č. l. 43) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo vysloveno, že se nahrazuje projev vůle žalovaného souhlasit s vydáním předmětu úschovy – peněžních prostředků na účtu ve výši 8 000 [právnická osoba] odůvodnění žaloby uvedl, že do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 3 byly usnesením Policie České republiky ze dne 21. 1. 2021, č. j. č. j. KRPA[tel. číslo]/TČ-2017-000094-HOR složeny finanční prostředky žalobce ve výši 17 087,78 EUR uložené na bankovním účtu č. [č. účtu], vedeném u [právnická osoba]. Žalovaný uplatnil u zdejšího soudu v řízení o úschově sp. zn. [spisová značka] nárok na vydání částky 8 000 EUR z účtu č. [č. účtu], vedeném u [právnická osoba]. (dále jen „předmětný účet“). Ve vztahu k peněžním prostředkům z žádného jiného bankovního účtu žalobce, ze kterého byly peněžní prostředky převedeny do soudní úschovy, žalovaný nárok neuplatňuje. Žalobce považuje tento nárok za neoprávněný a neexistující, neboť žalovaný nemá vlastnické právo k peněžním prostředkům nacházejícím se v soudní úschově a ani žádné takovéto právo netvrdí. Dne 21. 4. 2022 vyzval soud účastníky řízení, aby uplatnili právo k věci uložené do úschovy zdejšího soudu samostatnou žalobou v řízení ve věcech občanskoprávních podle části třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobce je majitelem předmětného bankovního účtu a jako majitel bankovního účtu je jediným vlastníkem nehmotné věci – pohledávky vůči [právnická osoba] na vydání veškerých peněžních prostředků vedených na tomto účtu. Peněžní prostředky nacházející se na bankovním účtu jsou v majetku příslušné banky vedoucí bankovní účet a majitel účtu má pouze pohledávku vůči bance odpovídající peněžním prostředkům na bankovním účtu. S ohledem na práva žalobce k předmětnému bankovnímu účtu je žalobce u tohoto bankovního účtu také jediným a výlučně oprávněným vlastníkem předmětných peněžních prostředků složených do soudní úschovy, které představují odpovídající hodnotu pohledávky žalobce za bankou v hodnotě peněžních prostředků na předmětném bankovním účtu. V řízení vedeném policejním orgánem pod č. j. KRPA[tel. číslo]/TČ-2017-000094-HOR byly žalobci dle § 79a tr. řádu zajištěny peněžní prostředky na předmětném bankovním účtu žalobce. Po uplynutí doby více než 3 roky, kdy policejní orgán prověřoval trestní oznámení FAU pro podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti tr. zák. a po opakovaných stížnostech žalobce nakonec dospěl policejní orgán k závěru, že peněžní prostředky nejsou pro účely dalšího řízení potřeba. V rámci uvedeného řízení však bylo policejním orgánem vydáno usnesení č. j. KRPA[tel. číslo]/TČ-2017-000094-HOR ze dne 21. 1. 2021, kterým policejní orgán rozhodl, že finanční prostředky, které byly zajištěny během prověřování, již nejsou k dalšímu řízení třeba, ale protože právo k věcem (finančním prostředkům) přisvědčuje více osobám, je postupováno podle § 81a ve spojení s § 80 odst. 1 věta třetí trestního řádu a věc je uložena do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 3. Tato úschova je vedena pod sp. zn. [spisová značka].

2. Žalovaný uplatňuje nárok na vydání peněžních prostředků ze soudní úschovy na základě tvrzení o poukázání platby peněžních prostředků na bankovní účet žalobce. Skutečnost provedení platby na dotčený bankovní účet žalobce však nezakládá jakékoli vlastnické právo žalovaného k peněžním prostředkům vedeným na předmětném účtu žalobce, resp. aktuálně k peněžním prostředkům složeným do soudní úschovy. Žalovaný ve své přihlášce nároku do řízení o soudní úschově sp. zn. [spisová značka] jako právní titul svého nároku uvádí provedení platební transakce v rozsahu požadovaných peněžních prostředků na předmětný bankovní účet žalobce, přičemž jako důvod této platební transakce uvádí plnění na základě smlouvy uzavřené mezi žalovaným a třetí osobou (tj. nikoli žalobcem). Žalovaný tedy nemá ani netvrdí žádné právo ve vztahu k peněžním prostředkům v úschově, neboť není majitelem předmětného bankovního účtu a ani v rámci své přihlášky nároku do řízení o soudní úschově jakékoli právo k bankovnímu účtu jako takovému nebo jiné relevantní právo, které by zakládalo jeho vlastnictví k peněžním prostředkům jako hodnotě plnění z bankovního účtu, neuvádí. Žalovaný tak veškerá tvrzení ve vztahu k existenci práva k peněžním prostředkům v soudní úschově uplatňuje výlučně na základě zpochybňování platební transakce, kterou měl peněžní prostředky na účet žalobce převádět. Tato tvrzení ke zpochybnění platební transakce však nejsou významná z hlediska otázky vlastnictví peněžních prostředků na bankovním účtu, a tedy ani vlastnictví peněžních prostředků v soudní úschově, neboť prostředky v soudní úschově jsou pouze hodnotou pohledávky z vedení tohoto bankovního účtu. Důvody, na základě kterých žalovaný uplatňuje právo k předmětu úschovy, se tedy nevztahují k vlastnictví věci, ale k potenciálnímu obligačnímu vztahu (dluhu) mezi žalobcem jako majitelem bankovního účtu a žalovaným jako plátcem platební transakce. Potenciální spor o peněžní prostředky z platební transakce mezi žalobcem a žalovaným však nesouvisí s předmětem soudní úschovy a není možné jej řešit v rámci řízení o soudních úschovách či navazujících soudních řízeních. Uplatňování nároku k peněžním prostředkům, které byly dříve převedeny na předmětný bankovní účet žalobce, je samostatným právním vztahem mezi žalobcem a žalovaným (jako plátcem příslušné platební transakce), který nesouvisí s předmětem úschovy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci úschov sp. zn. [spisová značka]). Žalobce tímto z důvodu právní jistoty namítl promlčení jakéhokoli nároku žalovaného vůči žalobci na zaplacení peněžních prostředků, které byly žalovaným převedeny na předmětný bankovní účet žalobce, a to bez ohledu na právní důvod uplatnění takového nároku ze strany žalovaného. Pokud žalovaný rozporuje provedenou platbu na účet žalobce a uplatňuje nárok na její vydání, nic mu nebránilo tento nárok řádně uplatnit - podat vůči žalobci civilní žalobu (konkrétně žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, žalobu na náhradu škody či jinou žalobu na plnění) a domáhat se vrácení předmětné platby. Do dnešního dne však žalovaný nejen že žádnou žalobu vůči žalobci nepodal, ale ani jej k vrácení platby řádně nevyzval. Vzhledem k tomu, že od realizace předmětné platby žalovaného, kterou žalovaný uplatňuje jako základ svého nároku, uplynulo více než 3 roky, jsou veškeré případné nároky žalovaného vůči žalobci na zaplacení, popř. vydání bezdůvodného obohacení z uskutečněných plateb na předmětný bankovní účet žalobce promlčené.

3. Žalobce závěrem shrnuje, že žalovaný nevyslovil souhlas s vydáním věci žalobci, který je jejím výlučným vlastníkem, a Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením č. j. [spisová značka] ze dne 21. 4. 2022 vyzval žalobce k podání žaloby vůči žalovanému samostatnou žalobou v řízení ve věcech občanskoprávních podle části třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobce tedy žalobu podal v souladu s pokyny Obvodního soudu pro Prahu 3 uvedenými v usnesení č. j. [spisová značka] ze dne 21. 4. 2022. Současně žalobce uvedl, že žalovaný je pasivně legitimován k této žalobě, neboť uplatnil nárok k předmětu úschovy a k výzvě úschovního soudu neudělil souhlas s vydáním předmětu úschovy. Co se týče otázky pasivní legitimace, má žalobce za to, že pokud se nejedná o nerozlučné společenství, není nezbytné, aby žaloba na nahrazení souhlasu byla podána vůči všem přihlašovatelům společně. Žalobce podal žaloby vůči ostatním přihlašovatelům, ale samostatně, neboť každý subjekt z těchto přihlašovatelů uplatňuje určitou finanční částku ve vztahu k předmětnému účtu žalobce, a z tvrzení o provedené platební transakci odvozuje své právo na finanční prostředky, které se nacházely na tomto účtu, které byly nakonec složeny do úschovy. V konkrétním případě se dle názoru žalobce nejedná o uplatnění společného práva několika osob ke společné věci, neboť každý z žalobců své právo odvozuje z konkrétní finanční částky, kterou na předmětný účet složil. Žalobce přitom vychází z předpokladu řádného postupu Obvodního soudu pro Prahu 3 při vymezení okruhu přihlašovatelů v řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka], tzn. že tento soud řádně ověřil, že žalovaný a ostatní osoby označené za přihlašovatele skutečně přihlásili svůj nárok k předmětu úschovy v řízení před soudem nebo u [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Žalobce nemá možnost ověřit přihlášení nároku ze strany přihlašovatele u [Jméno zainteresované osoby 0/0] (neboť nemá přístup do vyšetřovacího spisu [Jméno zainteresované osoby 0/0]) a musí vycházet z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. [spisová značka] ze dne 21. 4. 2022, kterým je vázán.

4. Žalovaný je neznámého pobytu, s adresou v Itálii, po doplnění data narození žalovaného žalobcem se soudu nepodařilo žádným pátráním zjistit adresu žalovaného; z tohoto důvodu soud žalovanému pro ochranu jeho práv ustanovil opatrovníka dle § 29 odst. 3 o. s. ř. z řad advokátů. Tento ve vyjádření ze dne 18. 8. 2023 (č. l. 58) a při jednání předně namítl nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného a předčasnost žaloby.

5. Na základě povedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Účastníci nečinili sporným, že majitelem účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba] je žalobce.

7. Z kopie trestního oznámení adresovaného italským právním zástupcem žalovaného (č. l. 25) a ze sdělení Policie ČR, Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy ze dne 20. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný zaslal dne 8. 6. 2017 částku 8 000 EUR na předmětný bankovní účet, jehož majitelem je žalobce; na policejní orgán se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce obrátil s žádostí o vrácení finančních prostředků ve výši 8 000 EUR.

8. Z obsahu listin, které jsou součástí spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující: Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce plyne, že jeho jednatelem byl v období od 1. 6. 2016 do 4. 9. 2017 [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Z usnesení Policie ČR z dne 21. 1. 2021, č. j. KRPA[tel. číslo]/TČ-2017-000094- soud zjistil, že Policie ČR rozhodla dle ust. § 80 odst. 1 trestního řádu o uložení do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 3 následujících finančních prostředků: A. na bankovní účet určený pro soudní úschovy v EUR číslo 34534-524031/0710 vedený v EUR, finanční prostředky zajištěné podle § 79a odst. 1 trestního řádu: 1) v částce 22 137,64 EUR uložené na bankovním účtu č. 6758162/0800 vedeném u banky [právnická osoba]., 2) v částce 17 087,78 EUR uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., 3) v částce 166 072,03 EUR uložené na vnitřním účtu banky [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu], původně uloženy na účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., 4) v částce 175 599,22 EUR uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky ČSOB, a.s., 5) v částce 1 649 514,96 EUR uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., 6) v částce 49 309 EUR uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., 7) v částce 70 861,43 EUR uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0] bank, a.s., 8) v částce 43 427,24 EUR uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0] pobočka Česká republika, 9) v částce 406 616,46 EUR uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0], a.s., 10) v částce 23 502,39 EUR uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0], a.s., 11) v částce 254 469,19 EUR uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0], a.s., 12) v částce 400,39 EUR uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., 13) v částce 604,40 EUR uložené na vnitřním účtu banky [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu], původně uloženy na účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., celkem 2 985 891,23 EUR, B) na bankovní účet určený pro soudní úschovy v USD číslo 34833-524031/0710 vedený v USD, finanční prostředky zajištěné podle § 79a odst. 1 trestního řádu: 1) v částce 153,59 USD uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., 2) v částce 116 493,48 USD uložené na vnitřním účtu banky [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu], původně uloženy na účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., 3) v částce 245.340,18 USD uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky ČSOB, a.s., 4) v částce 36 983,50 USD uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky ČSOB, a.s., 5) v částce 96 830 USD uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., 6) v částce 87 660,06 USD uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0] bank, a.s., 7) v částce 32 449,45 USD uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0] pobočka Česká republika, 8) v částce 84 642 USD uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0], a.s., 9) v částce 13 560,51 USD uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., 10) v částce 10 000 USD uložené na vnitřním účtu banky [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu], původně uloženy na účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., 11) v částce 51 224,66 USD uložené na vnitřním účtu banky [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu], původně uloženy na účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., celkem 677 403,40 USD, C) na bankovní účet určený pro soudní úschovy v GBP číslo [hodnota]-524031/0710, finanční prostředky zajištěné podle § 79a odst. 1 trestního řádu: 1) v částce 12 375,42 GBP uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky ČSOB, a.s., 2) v částce 3 731 GBP uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., 3) v částce 28 198,79 GBP uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0] bank, a.s., 4) v částce 268,62 GBP uložené na vnitřním účtu banky [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu], původně uloženy na účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., celkem 44 308,29 GBP, D) na bankovní účet určený pro soudní úschovy v CZK číslo [č. účtu], finanční prostředky zajištěné podle § 79a odst. 1 trestního řádu: 1) v částce 221 013,69 CZK uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0] bank, a.s., 2) v částce 988,75 CZK uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0], a.s., 3) v částce 79 920 CZK uložené na vnitřním účtu banky [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu], původně uloženy na účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [právnická osoba]., celkem 221 999,85 CZK, E) na bankovní účet určený pro soudní úschovy v AUD číslo [hodnota]-524031/0710, finanční prostředky zajištěné podle § 79a odst. 1 trestního řádu: 1) v částce 7 501,38 AUD uložené na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u banky [Jméno zainteresované osoby 0/0], a.s., celkem [hodnota] AUD, neboť věcí - finančních prostředků již není k dalšímu řízení třeba, nepřichází v úvahu jejich propadnutí nebo zabrání a zároveň zde existují pochybnosti o právu k věcem – finančním prostředkům, když se právo k věcem -finančním prostředkům přisvědčuje více osobám. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí plyne, že „dne 5. 6. 2017 v Praze bylo FAÚ podáno trestní oznámení na společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem Seifertova 545/44, 130 00 Praha 3 (dřívější sídlo ul. Revoluční 762/13, 110 00 Praha), a dále na podezřelé fyzické osoby [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 23. 9. 1972, bytem Zila iela 3, Pinki, Lotyšská republika a [Jméno zainteresované osoby 0/0], 29. 6. 1967, bytem [Jméno zainteresované osoby 0/0] 1165/4B, 152 00 Praha. [Jméno zainteresované osoby 0/0], s.r.o. měla založené účty v [právnická osoba]., v ČSOB, a.s., a v [Jméno zainteresované osoby 0/0] and Slovakia, a.s., kde dispoziční práva k těmto účtům měli [Jméno zainteresované osoby 0/0] jako jednatel společnosti [právnická osoba], a současně s ním osoba [Jméno zainteresované osoby 0/0]. V rámci kontroly klienta provedené [právnická osoba]., byla předložena smlouva o poskytování platebních služeb uzavřená dne 1. 4. 2017 mezi společností [právnická osoba]., IČ [IČO], a společností [Jméno zainteresované osoby 0/0]., reg. č. [hodnota], se sídlem v Belize, která byla již dříve předmětem trestního oznámení FAÚ jako společnost podezřelá z podvodného vylákávání peněžních prostředků pod příslibem jejich zhodnocení. Z výše uvedeného vyplývá, že společnost [právnická osoba]., je smluvním partnerem společnosti [Jméno zainteresované osoby 0/0]., která je podezřelá z investičních podvodů a peněžní prostředky na účtech této společnosti jsou předmětem zajištění dle § 79a odst. 1 trestního řádu ze strany [Jméno zainteresované osoby 0/0] republiky, Obvodní ředitelství policie [Jméno zainteresované osoby 0/0], SKPV, OHK, sp. zn. č.j. KRPA-514124/TČ-2016-001393. Z těchto důvodů došlo k uzavření výše uvedené smlouvy se společností [právnická osoba]., a následně k realizaci jejich transakcí prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. Průběžně zdejší policejní orgán obdržel od FAÚ od 27. 6. 2017 do 21. 2. 2019 dodatky k předmětnému trestnímu oznámení evidované pod č. 1 - 24, s tím, že i další společnosti jako [Jméno zainteresované osoby 0/0]., [Jméno zainteresované osoby 0/0], s.r.o., [právnická osoba]., [Jméno zainteresované osoby 0/0]., mohou být napojené na činnost společností [právnická osoba]., a [právnická osoba]., nabízející on-line investování prostřednictvím určitých obchodních platforem jako např. [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Následně byly prostřednictvím různých bankovních ústavů zaznamenány reklamace na příchozí platby připisované na bankovní účty výše uvedených společností z důvodu podvodného jednání při obchodech s finančními nástroji, které byly realizovány prostřednictvím internetových obchodních platforem. Na základě vyhodnocení skutečností uvedených v trestním oznámení a jeho dodatcích policejní orgán rozhodl o zahájení úkonů trestního řízení podle ust. § 158 odst. 3 trestního řádu a dne 16. 11. 2017 byl sepsán záznam, kdy zdejší policejní orgán začal prověřovat podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle ust. 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku a legalizace výnosů z trestné činnosti dle ust. § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku, kterého se mohl dopustit dosud neznámý pachatel tím, že přijímal platby od fyzických osob z různých zemí pod příslibem zhodnocení vložených finančních prostředků, které byly zasílány na účty českých společností [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem Seifertova 545/44, 130 00 Praha, [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem Seifertova 545/44, 130 00 Praha, a dalších vedených bankami v České republice, přičemž ke zhodnocení finančních prostředků mělo dojít prostřednictvím zahraničních společností, na jejichž jména byly fyzickými osobami z různých zemí provedeny příkazy k úhradě, kdy podvodně inkasované platby odešly na české účty a byly následně částečně přeposílány na další účty v České republice a zejména v zahraničí, přičemž po připsání plateb obdržely banky vedoucí bankovní účty výše uvedeným společnostem v České republice žádosti o storno plateb ve prospěch těchto účtů z důvodu podvodné činnosti. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl policejní orgán s předchozím souhlasem státního zástupce ve smyslu ust. § 79a odst. 1 trestního řádu o zajištění finančních prostředků na bankovních účtech vedených pro výše jmenované společnosti: Usnesením dle § 79a odst. 1 trestního řádu ze dne 16. 10. 2018 pod č. j. KRPA[tel. číslo]/TČ-2017-000094 byly policejním orgánem zajištěny finanční prostředky v celkové výši 134 753,64 EUR na bankovním účtu č. [č. účtu], vedeném u [právnická osoba]. pro majitele účtu [právnická osoba]., kdy zahraniční osoby, které zaslaly finanční prostředky na tento účet, je později označily jako podvodné, mimo jiné to plyne z trestního oznámení za poškozeného [Jméno zainteresované osoby 0/0], který zaslal dne 8. 6. 2017 na účet spoelčnosti [Anonymizováno] s. r. o. částku 8 000 EUR. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že výše uvedené bankovní účty společností [právnická osoba]., [právnická osoba]., [Jméno zainteresované osoby 0/0], s.r.o., a dalších nesloužily k běžnému provozu těchto společností, ale byly použity jako sběrné účty, na které byly převáděny finanční prostředky od plátců dobrovolně na základě různých nabídek investování zveřejněných na internetu prostřednictvím různých webových stránek a internetových obchodních platforem, další investice podpořené telefonáty a e-maily od různých osob vystupujících jménem určité obchodní platformy nebo společnosti pod nepravdivými přísliby výhodného investování. Všechny bankovní účty, kde došlo ze strany policejního orgánu k zajištění finančních prostředků, byly v České republice založeny za účelem shromažďování a následné legalizace prostředků získaných podvodným jednáním v zahraničí, spočívajícím ve vylákání finančních prostředků pod falešným příslibem jejich následného zhodnocení. Pokyny k provedení plateb z bankovních účtů společností byly zadávány prostřednictvím internetového bankovnictví za použití přihlašovacích údajů předaných bankami [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 23. 9. 1972, bytem Zila [Anonymizováno], v tu dobu zapsaný v obchodním rejstříku jako jednatel společnosti [právnická osoba]. s datem vzniku funkce 1. 6. 2016. Přihlašovací údaje k bankovním účtům měl [Jméno zainteresované osoby 0/0] podle své výpovědi předávat ihned po založení účtů u různých bank osobě [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 29.6.1967, bytem [Jméno zainteresované osoby 0/0] 1165/4B, 152 00 Praha 5, v současné době zapsanému v obchodním rejstříku jako jediný jednatel a společník společnosti [právnická osoba]., který měl dispoziční oprávnění k účtům společnosti [právnická osoba]., a rovněž měl společně s [Jméno zainteresované osoby 0/0] dispoziční oprávnění k účtům společnosti [právnická osoba]. Výše skutečně zajištěných finančních prostředků v jednotlivých měnách nedosahuje a rovněž neodpovídá množství peněžních prostředků, které jsou zjištěny jako možný nárok plátců, kteří provedli platby na bankovní účty společností [právnická osoba]., [právnická osoba]., [Jméno zainteresované osoby 0/0], a dalších a platby jim bankami nebyly vráceny, vzhledem k postupnému odčerpávání části peněžních prostředků v různých částkách převody na jiné bankovní účty, výběry v hotovosti a bankovními poplatky, které si banky z účtů odečetly v souvislosti s jejich správou. S ohledem na velké množství plateb připsaných na různé bankovní účty společností výše uvedených a průběžné odčerpávání peněžních prostředků připsaných na tyto účty, nelze identifikovat, jaké konkrétní finanční prostředky, kterého z plátců byly odčerpány a jaké byly zajištěny. Na zajištěné finanční prostředky se vztahuje právo majitelů účtů zajištěných zdejším policejním orgánem, přičemž provedeným prověřováním bylo zjištěno, že tyto finanční prostředky byly získány podvodným jednáním a nárok na ně uplatňují rovněž osoby, které tyto finanční prostředky výše uvedenými platbami převedly a platby jim příslušnými bankami nebyly vráceny. Za dané důkazní situace nelze jednoznačně rozhodnout o vydání věcí, finančních prostředků, určité konkrétní osobě bez jakýchkoliv pochybností. Ze strany policejního orgánu nelze rovnoměrně uspokojit možné nároky osob, které tyto finanční prostředky výše uvedenými platbami převedly a platby jim bankami nebyly vráceny, protože nelze určit komu a v jakém poměru by měl být zajištěný zůstatek finančních prostředků rozdělen. Toto rozhodnutí nemůže v přípravném řízení učinit policejní orgán, a proto k rozhodování o takových otázkách jsou zásadně povolány soudy v občanském soudním řízení. Vzhledem k výše uvedenému policejní orgán rozhodl o uložení věci do úschovy soudu podle § 81a ve spojení s § 80 odst. 1 věta třetí trestního řádu.“ Ze sdělení zdejšího soudu ze dne 20. 5. 2021 (č. l. 14) a ze dne 28. 6. 2021 (č. l. 31) soud zjistil, že zdejší soud potvrdil, že ve věci soudní úschovy dle § 80 odst. 1, věta třetí tr. ř. byly do úschovy soudu přijaty pod sp. zn [spisová značka] finanční prostředky, které byly zajištěny dle usnesení policejního orgánu [Jméno zainteresované osoby 0/0], Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 4. oddělení, ze dne 21. 1. 2021, č.j. KRPA[tel. číslo]/TČ-2017-000094-HOR. Ze žádosti o vydání peněžních prostředků ze dne 9. 7 2921 soud zjistil, že o vydání peněžních prostředků ve výši 90 000 EUR požádal [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 1. 5. 1974, který na účet č. ú. [tel. číslo]/2700 poslal tuto částku, přičemž se stal obětí trestného činu neznámého pachatele, současně řádně a včas uplatnil nárok na náhradu škody v trestním řízení KRPA-419654/TČ-2017-000094 a je v trestním řízení veden jako poškozený. Ze žádosti o vydání peněžních prostředků ze dne 12. 7. 2021 soud zjistil, že o vydání peněžních prostředků ve výši 4 500 EUR požádal [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 27. 4. 1990, který na účet č. ú. [tel. číslo]/2700 poslal tuto částku, přičemž se stal obětí trestného činu neznámého pachatele, současně řádně a včas uplatnil nárok na náhradu škody v trestním řízení KRPA-419654/TČ-2017-000094 a je v trestním řízení veden jako poškozený. Ze žádosti o vydání peněžních prostředků ze dne 12. 7 2021 soud zjistil, že o vydání peněžních prostředků ve výši 17 000 EUR požádali [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 7. 5. 1952 a [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 8. 2. 1957, kteří na účet č. ú. [tel. číslo]/2700 poslali tuto částku, přičemž se stali obětí trestného činu neznámého pachatele, současně řádně a včas uplatnili nárok na náhradu škody v trestním řízení KRPA-419654/TČ-2017-000094 a jsou v trestním řízení vedeni jako poškozený. Z tabulky s názvem „poškození“ vypracované policejním orgánem soud zjistil, že mezi poškozenými, které vede policejní orgán, je uveden žalovaný [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 10. 2021, č. j. [spisová značka] soud zjistil, že bylo vydáno usnesení, kterým byly vyzvány osoby, která si mohou činit nárok na předmět úschovy, nechť ve lhůtě 60-ti dnů od doručení této výzvy písemně sdělí, zda souhlasí s vydáním předmětu úschovy osobám specifikovaným pod body 1-5 odůvodnění, které uplatnily nárok na jeho vydání. Osoby byly vyzvány ke sdělení prostřednictvím poštovních služeb či elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že se měly osoby identifikované výrokem I. vyjádřit, zda souhlasí s vydáním předmětu úschovy osobám, které dosud v řízení o úschovách uplatnily nárok na vydání předmětu úschovy, a to 1) [právnická osoba]., 2) [Jméno zainteresované osoby 0/0] s.r.o., 3) [právnická osoba]., 4) [Jméno zainteresované osoby 0/0], 5) [Jméno zainteresované osoby 0/0], 6) [Jméno zainteresované osoby 0/0], 7) [Jméno zainteresované osoby 0/0], 8) [Jméno zainteresované osoby 0/0], 9) [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Z referátu ze dne 29. 11. 2021 (č. l. 236) soud zjistil, že uvedené usnesení nebylo doručováno žalovanému. Z návrhu na vydání předmětu úschovy ve výši 29 000 EUR ze dne 4. 11. 2021 soud zjistil, že o vydání peněžních prostředků požádal [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 19. 1. 1938. Ze žádosti o vydání předmětu úschovy ze dne 8. 12. 2021 soud zjistil, že další žádost o vydání peněžních prostředků ze soudní úschovy podal [Jméno zainteresované osoby 0/0], s tím, že se stal obětí trestného činu neznámého pachatele v souvislosti s převodem finančních prostředků ve výši 128 730 EUR převedeném mimo jiné na bankovní účet č. ú. 2114688711/2700, přičemž dne 23. 5. 2018 podal trestní oznámení proti neznámému pachateli a v trestním řízení KRPA-419654/TČ-2017-000094-HOR je veden jako poškozený. Z výzvy zdejšího soudu ze dne 11. 4. 2022 adresované [Jméno zainteresované osoby 0/0], Služba kriminální policie a vyšetřování (č. l. 518) soud zjistil, že zdejší úschovní soud vyzval policejní orgán provádějící vyšetřování, aby řádně označil poškozené, a uvedl, zda byly tyto osoby poučeny dle § 80 odst. 1 věta třetí t. ř. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21. 4. 2022, č. j. [spisová značka] soud zjistil, že úschovní soud vyzval osoby, které si mohou činit nárok na předmět úschovy, nechť ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy sdělí, zda souhlasí s vydáním předmětu úschovy osobám specifikovaným pod bodem 1-6 odůvodnění (nikoliv žalobci), konkrétně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 1. 5. 1974, [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar, 17. 1. 1946, [Jméno zainteresované osoby 0/0] s. r. o., [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 29. 11. 1983, [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 12. 9. 1966, [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 18. 9. 1995. Dále soud tímto usnesením, výrokem II. vyzval účastníky řízení o úschově vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], aby své právo k věci uložené do úschovy soudu uplatnili samostatnou žalobou v řízení ve věcech občanskoprávních dle části třetí o. s. ř. Z usnesení ze dne 25. dubna 2022, č.j. [spisová značka] soud zjistil, že žalovanému byl ustanoven pro toto úschovní řízení opatrovník z řad advokátů v osobě [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Ani tomuto však nebylo doručováno usnesení ze dne 26. 10. 2021, č. j. [spisová značka], kterým byly vyzvány osoby, která si mohou činit nárok na předmět úschovy, nechť ve lhůtě 60-ti dnů od doručení této výzvy písemně sdělí, zda souhlasí s vydáním předmětu úschovy osobám specifikovaným pod body 1-5 odůvodnění, které uplatnily nárok na jeho vydání (žalobce). Z usnesení úschovního soudu ze dne 12. 8. 2022, č. j. [spisová značka] a z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2022, č. j. [spisová značka] soud zjistil, že odvolací soud vyslovil právní názor týkající se okruhu účastníků: „Okruh účastníků řízení (tj. příjemce a přihlašovatelů) je u každé jednotlivé složené částky (resp. několika složených částek uložených společně na jediném bankovním účtu) jiný, a teprve po zjištění příjemce a přihlašovatelů ve vztahu ke každé složené částce (částkám uloženým společně na jediném bankovním účtu) lze říci, souhlasu kterých osob je třeba k vydání jednotlivých částek (či jejich částí) žadatelům o ně. Teprve po zjištění příjemce a přihlašovatelů ve vztahu ke každé složené částce je také možné (dotčené) účastníky vyzývat ke sdělení, zda souhlasí s vydáním jednotlivé složené částky z úschovy (její části) konkrétním žadatelům, a v případě nesouhlasu žadatele poučovat o možnosti uplatnit svá práva žalobou na nahrazení souhlasu s vydáním úschovy. Nevědí-li jednotliví účastníci, proč je třeba jejich souhlasu s vydáním konkrétní úschovy jiné osobě, těžko mohou informovaný souhlas dát. Nevědí-li jednotliví žadatelé, souhlas jakého dalšího účastníka k vydání jimi požadovaných částek je třeba, není ani možné, aby podávali žaloby na nahrazení souhlasu. Soudu I. stupně zřejmě nezbyde, než znovu vyžádat od policejního orgánu doplňující sdělení, z něhož ve vztahu ke každé složené částce vyplyne majitel účtu, na němž byla částka uložena, a osoba či osoby, které si na částku (její část) činí nárok (poškození, kteří před zajištěním finančních prostředků na účtu na účet zaslali finanční prostředky a s nimiž policejní orgán komunikoval). Do okruhu přihlašovatelů ve vztahu ke každé složené částce zahrne soud I. stupně i osoby, které nároky na konkrétní složené částky uplatnili v řízení před soudem.“ Z výzvy ze dne 6. 10. 2022 (č. l. 718) soud zjistil, že úschovní soud vyžádal od policejního orgánu podání přesného označení účastníků, z něhož ke každé složené částce vyplyne majitel účtu, na němž byla částka uložena, a osoba či osoby, které si na částku (její část) činí nárok (poškození, kteří před zajištěním finančních prostředků na účtu na účet zaslali finanční prostředky a s nimiž policejní orgán komunikoval). Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19. 10. 2022, č. j. [spisová značka] soud zjistil, že úschovní soud vyzval osoby, které si činí nárok na vydání finančních prostředků ze soudní úschovy, aby se vyjádřili, zda souhlasí s vydáním předmětu úschovy přihlašovateli 1) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený 12. 9. 1966, 2) [Anonymizováno] di [Anonymizováno], narozený 23. 1. 1973, 3) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená 12. 3. 1962, 4) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený 27. 6. 1966. Současně opakovaně účastníky řízení o úschově vedené ve věci [spisová značka] vyzval, aby své právo k věci uložené do úschovy zdejšího soudu uplatnili samostatnou žalobou v řízení ve věcech občanskoprávních. Z usnesení úschovního soudu ze dne 1. 3. 2023, č. j. [spisová značka] soud zjistil, že úschovní soud rozhodl, že peněžní prostředky složené do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. [spisová značka] se příjemcům [právnická osoba] (i žalobci) nevydávají. V odůvodnění úschovní soud rozepsal, že „Soud podává, že orgánem činným v trestním řízení nebyly ani k datu vydání tohoto rozhodnutí s konečnou platností identifikovány osoby, které si na věc činí nárok (§ 80 odst. 1 věta třetí trestního řádu) ani objem konkrétních finančních prostředků, na něž by si takovéto jednotlivé osoby mohly činit nárok. V řízení o soudní úschově byly dosud uplatněny nároky na vydání finančních prostředků jakožto příjemci všemi společnostmi, které jsou vedeny jako majitelé účtů, z nichž byly policejním orgánem zajištěny finanční prostředky: 1) [právnická osoba]., IČ: [IČO], sídlem Seifertova 545/44, 130 00 Praha 3 (č.l. 117) 2) [Jméno zainteresované osoby 0/0], s.r.o., IČ:[IČO], sídlem Seifertova 545/44, 130 00 Praha 3 (č.l. 108) 3) [právnická osoba]., IČ 0364062, sídlem Seifertova 545/44, 130 00 Praha 3 (č.l. 99) 4) [Jméno zainteresované osoby 0/0]., sídlem [Jméno zainteresované osoby 0/0] 207, Spojené království [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 0/0] (č.l. 91) 5) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 18. 9. 1995, bytem 1672 Pendergardens, [Jméno zainteresované osoby 0/0]‘ Andrija [právnická osoba] FI, [Jméno zainteresované osoby 0/0], 9023 [Jméno zainteresované osoby 0/0]’s, Malta (č.l. 24). Uvedení příjemci uplatnili těmito žádostmi nárok na vydání všech finančních prostředků zajištěných na účtech, k nimž jsou vedeni jako majitelé. Kromě majitelů účtů uplatnili dosud nárok na vydání finančních prostředků z úschovy soudu následující přihlašovatelé: [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 1. 5. 1974, bytem [Jméno zainteresované osoby 0/0] 27, 50065 Pontassieve (FI), Italská republika (90 000 EUR – č.l. 51), 2) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar, 17. 1. 1946, bytem [Jméno zainteresované osoby 0/0] 2, 5B 28035 Madrid, Španělské království (128 730 EUR – č.l. 360), 3) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 29. 11. 1983, bytem Bagarbyvägen 54 Lgh 1102, 19134 Sollentuna, Švédsko (89 214 EUR – č.l. 378), 4) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 12. 9. 1966, bytem Via per [Jméno zainteresované osoby 0/0] 48, [Jméno zainteresované osoby 0/0], 950 29 Viagrande (CT), Italská republika (50 000 EUR – č.l. 493, 722), 5) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 18. 9. 1995, bytem 1672 Pendergardens, [Jméno zainteresované osoby 0/0] [právnická osoba], FI, [Jméno zainteresované osoby 0/0], 9023 [Jméno zainteresované osoby 0/0]’s, Maltská republika (1 649 514,96 EUR – č.l. 24), 6) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 27. 4. 1990, bytem [Jméno zainteresované osoby 0/0], 240 20 Castione della Presolana (BG), Italská republika (4 500 EUR – č.l. 34, 7) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 7. 5. 1952, a [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 8. 2. 1957, oba bytem Via S. Maria 239, Calcinato, Italská republika (17 000 EUR – č.l. 41), 8) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 10. 2. 1966, bytem Via delle Risaie 88, 370 50 Angiari (VR), Italská republika (61 000 EUR – č.l. 67), 9) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 8. 1. 1966, bytem Cesta 24. junija, Ljubljana, Slovinská republika (20 250 EUR – č.l. 231), 10) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 13. 1. 1945, a [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 17. 12. 1942, oba bytem Wildfern, [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Jméno zainteresované osoby 0/0], Southampton, [Jméno zainteresované osoby 0/0] 2LN, [Jméno zainteresované osoby 0/0] (502 000 GBP – č.l. 262, 424, 533), 11) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 27. 6. 1966, bytem Hauptwillerstrasse 6, CH-9205 Waldkirch, Švýcarská konfederace (32 000 USD, č.l. 653), 12) Armando di Mulo, nar. 23. 1. 1973,bytem [Jméno zainteresované osoby 0/0] 2, 950 29 Viagrande (CT) Italská republika (5 000 EUR – č.l. 565), 13) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 12. 3. 1962, bytem [tituly před jménem] Aertsstraat 7, 5866 BE, Swolgen, Nizozemské království (40 000 EUR – č.l. 642), 14) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. bytem Sudermannstrasse 14, 67061 Ludwigshaffen, Německo (20 000 EUR – č.l. 832). Dále byl soud dne 23. 2. 2023 informován o převzetí právního zastoupení dalších přicházejících přihlašovatelů: [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 4. 1. 1971, bytem Matrozenlaan 1, 8620 [Jméno zainteresované osoby 0/0] (15 000 GBP), a [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. 14. 12. 1955, bytem [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Jméno zainteresované osoby 0/0], Hook, RG27 ORF, VK (10 000 EUR) s tím, že budou podány žádosti o vydání. Kromě osob specifikovaných pod body 4. až 6. soud dále ve spise eviduje žádosti osob a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] (č.l. 208) – tato osoba není dosud uvedena v žádném rozdělovníku ani jiném sdělení PČR b) [Jméno zainteresované osoby 0/0] (č.l. 228) – tato osoba sice je orgánem PČR uváděna jako případný přihlašovatel, ale není uvedena jako složitel částky na účty specifikované v bodě 1. c) Thomas H. Schmidt (č.l. 596) - tato osoba není dosud uvedena v žádném rozdělovníku ani jiném sdělení PČR. Žádosti specifikované v bodě 7. byly navíc soudu doručeny elektronicky (e-mailem), bez ověřeného elektronického podpisu, a nebyly ve lhůtě 3 dnů doplněny, soud proto v souladu s ust. § 42 odst. 2 o. s. ř. k uvedeným podáním nepřihlíží. Z dosud získaných vyjádření účastníků (č. l. 315, 320, 325, 330, 458, 466, 531, 540, 606, 612, 615, 618, 621, 633, 638, 747, 759) se podává, že souhlas všech dosud v úvahu přicházejících osob, respektive osob, které se na základě (průběžně doplňovaných) sdělení policie podařilo zatím kontaktovat, s vydáním finančních prostředků v návaznosti na přecházející žádosti o vydání z úschovy nebyl udělen či byl udělen pouze selektivně (a to výhradně v okruhu přihlašovatelů specifikovaných v bodě 5.), příp. takovýto postup byl přímo odmítnut příjemci uvedenými pod bodem 4., kteří si finanční prostředky nárokovali jako celek. V řízení je prakticky neřešitelnou komplikací, že ze strany PČR je identifikace v úvahu přicházejících přihlašovatelů nejen od počátku neúplná a neurčitá, ale z doplňujících sdělení rovněž vyplývá, že orgánem PČR jsou kontaktovány stále další osoby. Za situace, kdy soud výše předestřel, že orgány činnými v trestním řízení nadále probíhá proces identifikace případných poškozených osob, aniž by toto zjišťování bylo uzavřeno, nelze postavit najisto okruh účastníků řízení o soudní úschově, a již vůbec ne ve vztahu k jejím jednotlivým částem. Třebaže úvaha, že okruh účastníků bude vymezen jednotlivými účty, má logiku a nepochybně by takovýto krok výrazně zpřehlednil procesní situaci, soud není schopen daný pokyn realizovat, aniž by vyloučil možnost, že budou upřena procesní práva poškozených, kteří sice plnili na účel označovaný PČR jako trestně postižitelné jednání, avšak s jejich platbami bylo následně disponováno, popř. účty byly zrušeny, či poškozených, kteří teprve jsou či budou vyrozuměni o svých právech a jejichž žádosti by tak byly podány opožděně. Jestliže pak soud v souladu s pokynem Městského soudu v Praze zahrne do okruhu účastníků na straně přihlašovatelů rovněž osoby prokazatelně poškozené, které uplatnily návrhem podaným úschovnímu soudu (v souladu s poučením a vyrozuměním PČR) nárok na vydání peněžních prostředků z úschovy soudu, třebaže tyto osoby orgánem PČR nejsou uvedeny v tabulce jako osoby, které složily finanční prostředky na následně [Jméno zainteresované osoby 0/0] zajištěné účty, a přitom bude posuzovat okruh účastníků a uplatněný nárok výhradně v návaznosti na jednotlivé účty, dojde k situaci, která se nutně jeví jako nespravedlivá. Soud předesílá, že předmětem úschovy jsou finanční prostředky, tedy sice movité věci, ovšem věci zaměnitelné. Jak zmíněno v posledním odstavci bodu 1., i sám orgán PČR konstatoval, že objem finančních prostředků nárokovaných v úvahu přicházejícími přihlašovateli převyšuje objem finančních prostředků na účtech zajištěných. Tento rozpor je logicky vysvětlitelný – s prostředky na účtech i se samotnými účty totiž bylo jejich majiteli průběžně disponováno. Pokud soud vymezí okruh účastníků řízení toliko ve vztahu k zajištěným účtům, třebaže vznesené nároky osob tomuto kritériu nepodléhajících co do finančních prostředků jako takových jsou dle sdělení PČR po právu, vyloučí možnost uspokojení nároku takovéhoto přihlašovatele – byť by byl v soudním spise řádně evidován jako přihlašovatel, nelze jej procesně podřadit pod žádný okruh účastníků, jimž přísluší vzájemně udělit/neudělit souhlas s vydáním (části) úschovy a tudíž je mu upřeno i právo domáhat se svého nároku občanskoprávní žalobou. Řízení o úschově není řízením o náhradě škody (jak si mylně vykládají jeho smysl přihlašovatelé [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 0/0] (viz č.l. 424, 533 spisu) a je řízením nesporným. Pro účely zákonného postupu ve věci je samozřejmě nezbytné vymezit okruh účastníků, ovšem v důsledku průběžně modifikovaných sdělení orgánů PČR a zejména v důsledku nedostatečné či žádné identifikace případných přihlašovatelů (jejichž existenci má přitom PČR za prokázanou bankovními účty) je snaha s konečnou platností vymezit okruh účastníků řízení zatím bezvýsledná. Jak uvedeno výše, soud vyžádal od policejního orgánu doplňující sdělení (tabulka), z něhož ve vztahu ke každé složené částce byl sice postaven najisto majitel účtu, na němž byla částka uložena, ovšem stále nebyly s konečnou platností identifikovány osoby, které si na částku (její část) činí nárok (poškození), kteří před zajištěním finančních prostředků na účtu na účet zaslali finanční prostředky a s nimiž policejní orgán komunikoval. Do okruhu přihlašovatelů ve vztahu ke každé složené částce pak bylo úschovnímu soudu uloženo, nechť zahrne do okruhu účastníků i osoby, které nároky na konkrétní složené částky uplatnili v řízení před soudem. Soud výše vyložil, že v důsledku postupu [Jméno zainteresované osoby 0/0] pokládá za nepřiléhavé vyčlenit okruhy účastníků v návaznosti na jeden každý konkrétní účet specifikovaný v bodě 1. Jakkoli účelem řízení o úschovách není dbát spravedlivého uspokojení vznášených nároků z titulu poškozených osob (k tomu je v řízení trestním určeno řízení adhezní, popř. je nutné domáhat se nároku samostatnou žalobou v řízení občanskoprávním), jeví se jako svévolný postup, pokud uplatnění nároku v řízení o úschovách by bylo umožněno pouze osobám, které měly to „štěstí“, že vložily finanční prostředky na účet, jenž nebyl následně zrušen či s ním disponováno – viz bod 19. – [Jméno zainteresované osoby 0/0] - a rovněž že vznesené nároky nepřevyšují zůstatek na daném účtu. Ostatně i Městský soud v Praze ve svém usnesení zdůraznil, že předmětem úschovy nejsou účty, nýbrž finanční prostředky – tedy věci zaměnitelné. Již nyní je zřejmé, že existují přihlašovatelé, které orgány PČR řádně identifikovaly jako osoby poškozené, ale které by za předpokladu rozčlenění podle účtů nebylo možné přiřadit k žádnému okruhu, třebaže by v souladu s pokynem odvolacího soudu byli vedeni jako řádní účastníci řízení – ovšem vzhledem k „bezprizornosti“ bez procesní možnosti domáhat se svého nároku. V tomto kontextu soud rovněž připomíná, že dané trestní řízení je vedeno pod jednou spisovou značkou, tedy lze usuzovat, že mezi majiteli účtů policie shledává vzájemnou provázanost. Pokud tedy soud vyčlení okruhy účastníků toliko ve vztahu k jednomu každému účtu, docílí situace, kdy poškozeným, kteří plnili na jiný účet, nicméně prokazatelně na stejný podvodný účel a stejným osobám (tj. majitelům účtů – příjemcům), bude znemožněno se nároku v řízení o úschově domáhat (přitom ovšem všichni poškození byli orgány PČR shodně poučeni a odkázáni na řízení o úschově). Pokud pak úschovní soud předjímá exkurz do následných řízení občanskoprávních, je zjevné, že pro rozhodování ve vztahu k přihlašovatelům, jejichž nároky v součtu převyšují zůstatek na účtu (typicky položka 1.13., viz bod 13.) pak dojde k tomu, že (protože nelze nároky uspokojit poměrně) není dáno zákonné kritérium pro řešení této situace - budou upřednostněni přihlašovatelé, kteří uplatnili svůj nárok dříve? Přitom jestliže PČR stále průběžně vyrozumívá nově přicházející přihlašovatele o jejich právech, nelze takovéto přednostní uspokojování akceptovat. Soud má za to, že daný postup by mohl být označen za upření práva na spravedlivý proces.“ Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2023, č. j. [spisová značka] soud zjistil, že výše citované usnesení bylo zrušeno s pokynem, že z napadeného rozhodnutí plyne, že soud 1. stupně dostatečně nerozlišuje ty subjekty, které požádaly úschovní soud o vydání peněz z úschovy a ty, jež své nároky uplatnily v trestním řízení, okruh účastníků je tak ke dni vydání napadeného usnesení neupřesněn. Z usnesení [Jméno zainteresované osoby 0/0], Krajské ředitelství Policie ze dne 28. 4. 2023, č. j. KRPA[tel. číslo]/TČ-2017-000094-CHL soud zjistil, že byla odložena dle ustanovení § 159a odst. 5 trestního řádu trestní věc podezření ze spáchání trestných činů 1. podvod dle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku ve znění pozdějších předpisů, 2. legalizace výnosů z trestné činnosti dle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku ve znění platném a účinném do 31. ledna 2019, spáchaných ve spolupachatelství, podle § 23 trestního zákoníku, dílem dokonaných, dílem ve stadiu pokus, § 21 odst. 1 trestního zákoníku, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání; II. dále byla odložena dle § 159a odstavec 1 trestního řádu trestní věc přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Z odůvodnění mimo jiné vyplývá, že „policejní orgán má za to, že bylo prokázáno, že neznámými osobami, vydávajícími se za finanční poradce, obchodníky byli poškození za pomoci nepravdivých údajů slibujících a ukazujících zisky z investic, ať již verbálně, telefonickými hovory, nebo vizuálně, předváděním vývoje zisku z jejich investic na obchodních účtech, na základě kterých poškození prováděli bankovní převody na bankovní účty určené těmito osobami, přičemž úmyslem těchto osob nebylo zajistit pro poškozené možnost zhodnocení jimi převáděných finančních prostředků a jejich vrácení včetně tohoto zhodnocení, ale ku škodě těchto poškozených použití těchto finančních prostředků pro vlastní potřebu, při tom k části dílčích útoků nedošlo ke způsobení škodlivého následku, protože nezávisle na vůli pachatelů byly některé platby poškozenými označeny za podvodné a byly vyžádány zpět, ať již z vůle plátců, nebo na základu dotazů bank příjemce, které tyto platby z opatrnosti před připsáním na účet příjemce prověřovaly, což v případě, že ještě peněžní prostředky nebyly připsány na bankovní účet příjemce, banky učinily. Jsou tak splněny všechny znaky skutkové podstaty trestného činu podvod, z části dokonaného, z části ve stadiu pokusu, úmyslné uvedení někoho v omyl za účelem svého obohacení, způsobením škody velkého rozsahu na cizím majetku, přičemž v části dílčích útoků ke způsobení následku spočívajícího ve vzniku škody na cizím majetku nedošlo nikoliv z vůle pachatelů. Tím, že různými osobami byly peněžní prostředky vylákány pod shodnou záminkou a dávány shodné pokyny k platbám, je splněn znak spolupachatelství, úmyslného společného jednání více osob. Jak výše uvedeno, dospěl policejní orgán k závěru, že peněžní prostředky připisované na bankovní účty společností [právnická osoba]., [právnická osoba]., [Jméno zainteresované osoby 0/0] s.r.o. a [Jméno zainteresované osoby 0/0] byly získány trestnou činností neznámých osob v cizině. Zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že bankovní účty uvedené ve výrokové části tohoto usnesení byly použity k tomu, aby byl zastřen nebo podstatně ztížen nebo bylo znemožněno zjištění původu majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem spáchaným na území v cizině a to osobou, která tím měla úmysl získat pro sebe nebo jiného majetkový prospěch velkého rozsahu, k tomu však v plném rozsahu nedošlo vzhledem k tomu, že část peněžních prostředků byla zajištěna orgány činnými v trestním řízení a část peněžních prostředků byla bankami vrácena zpět plátcům poté, co byly tyto platby reklamovány jako podvodné. Nebyly však zjištěny skutečnosti, které by dovolily zahájit trestní stíhání podle § 160 trestního řádu. Jsou tak splněny všechny znaky skutkové podstaty trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku ve znění platném a účinném do 31. ledna 2019, z části dokonaného, z části ve stadiu pokusu, přičemž v části dílčích útoků ke způsobení předpokládaného následku, získání majetkového prospěchu nedošlo nikoliv z vůle pachatelů.“ Z úřední činnosti soudu je známo, že toto usnesení dosud není pravomocné. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 11. 10. 2021, č. j. [spisová značka] plyne, že zdejší soud vydal nové usnesení, ve kterém vyzval osoby – přihlašovatele - jakožto osoby, které si mohou činit nárok na předmět úschovy, nechť ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy písemně sdělí, zda souhlasí s vydáním předmětu úschovy/části předmětu úschovy osobám, které uplatnily nárok na jeho vydání, a to příjemcům [právnická osoba]., a přihlašovatelům č. [hodnota]. a 15. na základě jimi podaných žádostí specifikovaných pod body 5., 6., 7., 8., 9. odůvodnění. Z tohoto usnesení vyplývá, že soud jako přihlašovatele neoznačil osobu žalovaného.

9. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně:

10. Dle § 79a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „trestní řád“) nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že určitá věc je nástrojem trestné činnosti nebo výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové věci. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší. Proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost.

11. Dle ust. § 80 odst. 1 trestního řádu není-li věci, která byla vydána nebo odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních. Byla-li věc v mezidobí prodána, s částkou za ni strženou se naloží obdobně podle věty první až třetí. Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu; věc bezcenná se zničí.

12. Dle § 81a trestního řádu na postup při vrácení nemovitých věcí a nehmotných věcí, které byly zajištěny podle § 79a a při dalším nakládání s nimi, jakož i na postup při vrácení náhradní hodnoty, která byla zajištěna podle § 79g, a při dalším nakládání s ní, se přiměřeně užijí § 80 a 81.

13. Dle § 290 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.) u soudu lze složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku.

14. Dle § 292 z. ř. s. účastníkem je složitel. Po právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy je účastníkem také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny (dále jen „příjemce“), a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.

15. Dle § 298 odst. 1 z. ř. s. předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.

16. Dle § 298 odst. 2 z. ř. s. předmět povinné úschovy vydá soud příjemci, který k žádosti doloží kopii soudního rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění nebo náhradu škody, dále skutečnost, že je oprávněnou osobou, a rozsah práva na plnění z povinné úschovy.

17. Dle § 299 odst. 1 z. ř. s. byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

18. Dle § 299 odst. 2 z. ř. s. pro řízení o nahrazení souhlasu podle odstavce 1 je příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově.

19. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, soud se zabýval otázkou své pravomoci a rozhodného práva. Otázku pravomoci dovodil právě z § 299 odst. 2 z. ř. s. ve spojení s § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „zákon č. 91/2012 Sb.“), rozhodným právním řádem je právní řád České republiky dle § 24 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb.

20. Ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. Cpjn 203/2005 (Rc 24/2007) vyplývá následující: „Účastníky občanského soudního řízení o úschově věci, uložené na základě usnesení orgánu činného v trestním řízení vydaného podle ustanovení § 80 odst. 1, věty třetí, tr. řádu, jsou ten, kdo ji vydal (§ 78 tr. řádu) nebo komu byla odňata (§ 79 tr. řádu), ten, kdo na ni uplatňoval v trestním řízení právo, popřípadě také ten, kdo na ni uplatnil právo u soudu v občanském soudním řízení, aniž by tak učinil u orgánu činného v trestním řízení; složitel v tomto řízení nevystupuje. Ten, kdo věc vydal nebo komu byla odňata, má postavení příjemce. Ten, kdo na věc uplatňoval právo v trestním řízení, má postavení přihlašovatele. Věc, která byla uložena do úschovy na základě usnesení orgánu činného v trestním řízení vydaného podle ustanovení § 80 odst. 1, věty třetí, tr. řádu, se vydá tomu z účastníků řízení o úschově, který o to požádal, a jen v případě, že s vydáním věci žadateli ostatní účastníci souhlasili nebo že jejich nesouhlas byl nahrazen pravomocným rozsudkem soudu. Nepožádal-li žádný z účastníků občanského soudního řízení o úschově o vydání věci, která byla uložena do úschovy na základě usnesení orgánu činného v trestním řízení vydaného podle ustanovení § 80 odst. 1, věty třetí, tr. řádu, do tří let od právní moci usnesení, postupuje soud podle ustanovení § 185g o. s. ř. Uložení věci do úschovy ve smyslu ustanovení § 80 odst. 1, věty třetí, tr. řádu je vyvoláno - jak vyplývá z jeho smyslu a účelu - potřebou objasnit, zda vlastnické nebo jiné právo k věci, zakládající nárok na její vydání, má ten, kdo věc vydal nebo komu byla odňata, nebo zda jeho nositelem je jiná osoba, popřípadě osoba, které zákon svěřuje k věci zvláštní oprávnění (např. správce konkursní podstaty nebo správce dědictví), a směřuje k nastolení takových vztahů mezi dotčenými osobami, které nebudou mezi nimi zdrojem dalších sporů. Věc se ukládá do úschovy současně proto, že není účelem trestního řízení, aby soud nebo jiný orgán činný v trestním řízení v něm řešil skutkové nebo hmotněprávní pochybnosti o tvrzeném vlastnickém nebo jiném právu; k rozhodování o takových otázkách jsou zásadně povolány soudy v občanském soudním řízení (srov. § 7 o. s. ř.).

21. Znamená to zejména, že uložená věc bude odevzdána tomu, kdo věc vydal či komu byla odňata (příjemci), nebo tomu, kdo na ni uplatnil v trestním řízení právo (přihlašovateli), anebo přihlašovateli, který na ni uplatnil právo až u soudu v občanském soudním řízení, jen tehdy, jestliže o to požádal a, současně, jestliže s vydáním (odevzdáním) věci žadateli souhlasili ostatní účastníci řízení. V případě, že o vydání věci požádá více účastníků řízení nebo že s odevzdáním věci žadateli nebude souhlasit některý z ostatních účastníků řízení, bude věc odevzdána žadateli (jednomu z více žadatelů) tehdy, bude-li účastníku, který odevzdání odporoval, pravomocným rozsudkem soudu vydaným v řízení podle části třetí občanského soudního řádu uloženo, že je povinen souhlasit s odevzdáním věci žadateli. Soud v řízení o úschově věci proto vždy vyžádá od ostatních účastníků řízení vyjádření, zda souhlasí s tím, aby uložená věc byla odevzdána žadateli (tomu z účastníků občanského soudního řízení o úschově, který o vydání věci požádal). Vysloví-li ostatní účastníci řízení souhlas s odevzdáním věci žadateli, popřípadě shodnou-li se na tom, že věc bude vydána jednomu ze žadatelů, soud o odevzdání věci žadateli (jednomu ze žadatelů) rozhodne usnesením a po právní moci usnesení přijme opatření, aby mu uložená věc byla (tím, kdo má věc u sebe) skutečně odevzdána. V případě, že souhlas nebyl udělen (účastník odevzdání věci žadateli odporoval buď výslovně, nebo tím, že na výzvu soudu ve stanovené přiměřené lhůtě neodpověděl), soud o tom vyrozumí žadatele a upozorní ho, že mu věc bude vydána jen tehdy, jestliže podá u soudu v řízení podle části třetí občanského soudního řádu proti těm, kdo odevzdání věci odporovali, žalobu o uložení povinnosti souhlasit s odevzdáním věci z úschovy žadateli, a jestliže soud žalobě pravomocným rozsudkem vyhoví. O nutnosti podat žalobu o nahrazení souhlasu s odevzdáním věci v řízení podle části třetí občanského soudního řádu soud žadatele poučí, a to vždy také tehdy, byl-li již v usnesení orgánu činného v trestním řízení ve smyslu ustanovení § 80 odst. 1, věty třetí, trestního řádu upozorněn (jako osoba, která si na věc v trestním řízení činila právo) na to, že svůj nárok na věc musí „uplatnit v řízení ve věcech občanskoprávních“. K žalobě o uložení povinnosti souhlasit s odevzdáním uložené věci je aktivně věcně legitimován žadatel a je třeba ji podat proti tomu účastníku soudního řízení o úschově, který odevzdání uložené věci žadateli odporoval. Předmětem řízení je nahrazení prohlášení vůle žalovaného o tom, že je povinen souhlasit s odevzdáním uložené věci žalobci.“ 22. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3924/2013 dále vyplývá, že „Není-li možné v řízení o úschovách vyhovět žádosti příjemce nebo jiné osoby, která uplatnila právo na předmět úschovy (přihlašovatele), o vydání předmětu úschovy proto, že se žádostí nesouhlasí ten, jehož souhlasu je třeba, může být předmět úschovy jak vyplývá z ustanovení § 185e OSŘ - vydán žadateli (příjemci nebo přihlašovateli), jen jestliže byl jeho souhlas nahrazen rozhodnutím soudu vydaným v řízení podle části třetí občanského soudního řádu (ve sporném řízení). Aktivně legitimován k podání žaloby, kterou se takové řízení zahajuje, je příjemce nebo ten, kdo uplatňuje právo k předmětu úschovy (přihlašovatel). Žaloba směřuje proti tomu, pro jehož nesouhlas nebylo možné předmět úschovy vydat, a žalobce se jí domáhá, aby žalovanému bylo uloženo souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalobci. Výrok rozsudku soudu o tom, že žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalobci, nahrazuje prohlášení vůle účastníka řízení o úschovách ve smyslu ustanovení § 161 odst. 3 OSŘ.“ 23. Z komentářové literatury k § 299 z. ř. s. vyplývá, že „uplatňuje-li právo k předmětu úschovy více osob, žaloba musí směřovat vůči všem dalším osobám uplatňujícím právo k předmětu úschovy. Souhlas s vydáním předmětu úschovy nahrazuje i pravomocný rozsudek soudu, kterým byla žaloba zamítnuta v případě, že na straně žalované vystupovala jen jedna osoba a nikdo další právo k předmětu úschovy neuplatnil, takže v takovém případě se předmět úschovy vydá žalovanému. Došlo-li k zamítnutí žaloby směřující vůči více žalovaným, kteří všichni uplatňují právo k předmětu úschovy, nelze na základě takového rozsudku předmět úschovy některému z více žalovaných vydat, dokud nebudou vyřešeny i všechny spory o právo na vydání předmětu úschovy mezi účastníky na straně žalované, kteří uplatnili právo k předmětu úschovy (Zákon o zvláštních řízeních soudních, 2. vydání, 2020, str. 610-611: J. Levý, Beckonline).

24. Dále z komentářové literatury plyne, že „Otázka neuděleného souhlasu se přesune z nesporného řízení o úschovách do řízení sporného, ve kterém se již bude soud zabývat existencí tvrzených nároků účastníků řízení vztahujících se k předmětu úschovy a tudíž k důvodnosti odepření souhlasu s jeho vydáním. Podaří-li se žalujícímu žadateli prokázat, že je nositelem hmotněprávního nároku, v souladu s nímž mu předmět úschovy po právu náleží, rozhodne soud o podané žalobě tak, že jí vyhoví a nahradí (neexistující) souhlas žalovaného s vydáním předmětu úschovy žadateli svým rozhodnutím. Pokud žadatel svůj tvrzený nárok na vydání předmětu úschovy v řízení o podané žalobě neprokáže, soud jeho žalobu zamítne a na přetrvávajícím nedostatku předpokladů nezbytných k vydání předmětu úschovy žadateli se nic nezmění. Ani takovýto rozsudek však nebrání tomu, aby k vydání předmětu úschovy žadateli později došlo, bude-li žadatel svou žádost u soudu v budoucnu opakovat a ten, kdo původně svůj souhlas s vydáním odepřel, své stanovisko změní a souhlas udělí.“ (komentář k § 299 z. ř. s., Sedlák, Novotná, ASPI). Ustanovení § 299 z. ř. s. se použije i na případy, kdy je více oprávněných, kteří se nemohou dohodnout na tom, v jakém poměru jim má být dělitelný předmět úschovy vydán.“ (viz Komentář k § 299, ASPI).

25. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2004 sp. zn. [spisová značka] vyplývá závěr, že peněžní prostředky na účtu – pokud jde prokazatelně o peněžní prostředky náležející poškozenému, s nimiž pachatel trestního činu vůbec nedisponoval – lze vrátit postupem dle § 80 odst. 1 trestního řádu poškozenému a za uplatnění práva k věci ve smyslu uvedeného ustanovení lze považovat i řádně uplatněný nárok na náhradu způsobené škody nebo vydání bezdůvodného obohacení, pokud je z okolností, za nichž byl nárok uplatněn, zřejmé, že se takto poškozený domáhá vrácení majetkových hodnot poskytnutých obviněnému v důsledku jeho trestného jednání.

26. Vycházeje z výše citované judikatury a komentářové literatury a na podkladě provedeného dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

27. Prvním a zásadním důvodem pro zamítnutí žaloby je skutečnost, že dle názoru soudu byla tato podána předčasně. Z obsahu spisu [spisová značka] totiž vyplývá, že usnesení úschovního soudu ze dne 26. 10. 2021, č. j. [spisová značka] (kterým byly vyzvány osoby, které si mohou činit nárok na předmět úschovy, nechť ve lhůtě 60-ti dnů od doručení této výzvy písemně sdělí, zda souhlasí s vydáním předmětu úschovy osobám specifikovaným pod body 1-5 odůvodnění, mimo jiné žalobci), nebylo dosud doručeno žalovanému. Není tak splněn jeden z předpokladů důvodnosti žaloby o nahrazení souhlasu žalovaného. O tomto závěru svědčí i závěr komentářové literatury, že v řízení dle § 299 z. ř. s. jako ve sporném řízení se soud musí zabývat důvodností odepření souhlasu s vydáním předmětu úschovy žadateli. Pokud taková výzva dosud nebyla žalovanému ani doručena, nelze než žalobu považovat za předčasnou. Již tato předčasnost postačila dle názoru soudu k zamítnutí žaloby.

28. Druhým důvodem, který vedl soud k zamítnutí žaloby, je spornost otázky, zda je žalovaný skutečně řádným účastníkem řízení o úschově. Otázku, kdy, jakou formou a v jakém řízení žalovaný uplatnil své právo na vydání předmětu úschovy, žalobce i po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. nedoplnil; žalobce vycházel pouze z usnesení úschovního soudu ze dne 26. 10. 2021, č. j. [spisová značka] a zejména ze dne 21. 4. 2022, č. j. [spisová značka], z jehož záhlaví vyplývá, že je s žalovaným jako s přihlašovatelem jednáno jako s účastníkem řízení v řízení o úschovách; zda však žalovaný skutečně patří mezi okruh „přihlašovatelů“, kteří uplatnili svůj nárok na vydání předmětu úschovy, případně zda jej uplatnil v rozsahu 8 000 EUR či jiné částky, žalobkyně nebyla schopna tvrdit ani prokázat. Otázka pasivní věcné legitimace žalovaného je sporná i vzhledem k usnesení zdejšího úschovního soudu ze dne 11. 10. 2021, č. j. [spisová značka] výše citovaného.

29. S otázkou výše uvedenou souvisí i otázka, kterou soud rovněž považuje za otaznou, a to pasivní věcná legitimace žalovaného jako jediného účastníka řízení o vydání peněžních prostředků; z textu znění komentářového literatury vyplývá, že by měli být v řízení o nahrazení projevu vůle žalováni všichni, kteří s vydáním úschovy vyjádřili nesouhlas. Soud má za to, že by všichni tito nesouhlasící účastníci měli být žalováni v jednom řízení, což plyne z navazujících rozhodnutí a z komentářové literatury k § 299 výše uvedeném: „Došlo-li k zamítnutí žaloby směřující vůči více žalovaným, kteří všichni uplatňují právo k předmětu úschovy, nelze na základě takového rozsudku předmět úschovy některému z více žalovaných vydat, dokud nebudou vyřešeny i všechny spory o právo na vydání předmětu úschovy mezi účastníky na straně žalované, kteří uplatnili právo k předmětu úschovy.“ Ustanovení § 299 z. ř. s. se použije i na případy, kdy je více oprávněných, kteří se nemohou dohodnout na tom, v jakém poměru jim má být dělitelný předmět úschovy vydán.“ 30. Jak totiž vyplývá z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu, např. z rozsudku sp. z. 21 Cdo 4036/2019-109 ze dne 3. 8. 2020, „Žaloba o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy (§ 299 odst. 1 z. ř. s.) představuje procesní formu vyjádření posouzení otázky, komu (zda příjemci nebo přihlašovateli, popřípadě složiteli) má být předmět úschovy soudem vydán, tedy – řečeno jinak – komu svědčí vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy, na základě kterého soud vydá předmět úschovy. Není přitom podstatné, že vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy se v tomto řízení řeší jen jako otázka předběžná a že nachází svůj projev ve výroku rozsudku v podobě „nahrazení projevu vůle“; pravomocný rozsudek soudu, kterým bylo rozhodnuto, že žalovaný „je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy“, žalobci totiž zakládá právo, aby mu soud vydal předmět úschovy, čímž bude naplněno jeho právo k majetku, uloženému nebo složenému do úschovy soudu (ve vztahu k obdobné předchozí právní úpravě řízení o úschovách v ustanoveních § 185a až 185h zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31. 12. 2013, srov. Též právní názory uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3967/2007, které bylo uveřejněno pod č. 66 v časopise Soudní judikatura, roč. 2009, nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2010, sp. zn. 21 Cdo 293/2009, které bylo uveřejněno pod č. 96 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012).“ Z těchto závěrů však dle názoru zdejšího soudu rovněž plyne, že by měli být jako žalovaní označeni v jednom řízení všichni ti, kteří s vydáním předmětu úschovy příjemci nesouhlasí, protože se v řízení jako prejudiciální otázka řeší, komu, zda příjemci či některému z přihlašovatelů, svědčí vlastnické právo k předmětu úschovy, případně v jakém poměru a do jaké výše.

31. Jelikož tedy soud uzavřel, že a) žaloba je předčasná, b) není dána pasivní věcná legitimace žalovaného, neboť není řádným přihlašovatelem, resp. skutečnost, že by byl oprávněným přihlašovatelem, nebyla v řízení prokázána a je sporná pasivní věcná legitimace žalovaného vzhledem k tomu, že by dle názoru soudu měli být v jednom řízení žalováni všichni, kteří s vydáním předmětu úschovy vyslovili ve vztahu ke konkrétní osobě (v tomto případě příjemci) nesouhlas v žalovaném rozsahu. Soud proto žalobu zamítl.

32. Soud již zamítl veškeré další navržené a dosud neprovedené důkazy ze strany žalující týkající se mimo jiné otázky, zda částka 8 000 EUR byla žalovanému vrácena, případně ohledně povahy vztahů mezi žalobcem a třetí osobou, na jejímž základě měly na účet žalující strany být připisovány platby, jelikož vzhledem k závěrům o nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného a předčasnosti žaloby by jejich provádění nebylo hospodárné a na závěru soudu by ničeho nemohly změnit. Hodnocením případných dalších provedených důkazů se soud již nezabýval, neboť na jeho rozhodnutí neměly vliv.

33. Soud dále přiznal ustanovenému opatrovníku žalovaného [Jméno zainteresované osoby 0/0] odměnu a náhradu hotových výdajů dle § 140 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za 4 úkony právní služby: částku 8 700 Kč za převzetí zastoupení dne 29. 6. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., přičemž tarifní hodnota předmětu sporu při převodu na české koruny v době započetí právní služby činí 187 560 Kč; částku 8 900 Kč za nahlížení do spisu dne 25. 7. 2023 (40 minut) a dne 20. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. f) a. t. ve spojení s § 11 odst. 3 a.t., přičemž tarifní hodnota předmětu sporu při převodu na české koruny v době započetí právní služby činí 195 000 Kč; částku 8 820 Kč za vyjádření k žalobě dne 18. 8. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., přičemž tarifní hodnota předmětu sporu při převodu na české koruny v době započetí právní služby činí 192 280 Kč; částku 8 980 Kč za jednání u soudu dne 31. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., přičemž tarifní hodnota předmětu sporu při převodu na české koruny v době započetí právní služby činí 196 480 Kč; dále byla opatrovníku přiznána náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. Jeden úkon právní služby byl ohodnocen na částku určenou dle advokátního tarifu, § 7 bod 6., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, a to ve vazbě na skutečnost, že předmět řízení lze penězi ocenit (jde o nahrazení souhlasu s vydáním částky 8 000 EUR z úschovy). Stanovení odměny dle citovaného ustanovení a. t. vychází z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 29 Cdo 2999/2018 a z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 1. 2016, sp. zn. 5 Cmo 241/2015. Při stanovení výše odměny advokáta žalobce přihlédl soud k tomu, že předmětem řízení v projednávané věci je peněžitá částka v cizí měně. Pro účely stanovení tarifní hodnoty soud předmět řízení vyjádřil v české měně podle kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky vydaném v době započetí úkonu každé konkrétní právní služby zvlášť (§ 8 odst. 1 a. t.). Celková výše náhrady nákladů řízení tak představuje částku 36 600 Kč, která bude opatrovníku proplacena prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3.

34. Dle § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. U zastoupení opatrovníkem podle § 29 odst. 3 o. s. ř. se při rozhodování o náhradě nákladů řízení použije též § 149 odst. 2 o. s. ř. a odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů je nahrazována státu (viz Svoboda K, Hromada, M., Levý, J, Vláčil, D., Tlášková, Š, Pirk, T.: Náklady řízení, I. vydání, Praha, C. H. Beck, 2017). V řízení neúspěšný žalobce je tak povinen uhradit náklady za státem zaplacenou odměnu a náhradu hotových výdajů ustanoveného opatrovníka žalovaného. Žalovanému byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, neboť se mu nepodařilo doručit na žádnou adresu v Itálii, a to ani dotazem na jeho tamějšího zástupce v rámci trestního řízení. Náklady ustanoveného opatrovníka z řad advokátů proto podle § 140 odst. 2 o. s. ř. platí stát, jemuž je žalobce povinen tyto náklady podle ust. § 149 odst. 2 o. s. ř. nahradit.

Poučení