11 C 246/2022 - 97

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 42 324,40 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 324,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 3. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení výši 18 672 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 19. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 52 905 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Dle žalobních tvrzení došlo dne 19. 5. 2019 v katastru obce [adresa] na silnici I. třídy č. [hodnota] ve směru na obec [adresa] (dále jen „[adresa]“) k dopravní nehodě (dále jen „Nehoda“), kdy žalovaný řídil motocykl tov. zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ] (dále jen „Motocykl“), před kterým jel ve vozidle tov. zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ] (dále jen „Vozidlo“), s připojeným vozíkem, řidič [jméno FO] (dále také jen „řidič Vozidla“). Zhruba v úseku 28. km [adresa] začal žalovaný na Motocyklu předjíždět Vozidlo v momentu, kdy řidič Vozidla započal odbočovací manévr vlevo na místo ležící mimo komunikaci, v důsledku čehož došlo v levém jízdním pruhu ke střetu Motocyklu s Vozidlem, a to levé přední části Vozidla a přední části Motocyklu. Žalovaný při Nehodě utrpěl rozsáhlé zlomeniny dolních končetin a byl transportován leteckou záchrannou službou do nemocnice. Vozidlo bylo k okamžiku Nehody pojištěno z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalobkyně, která proto žalovanému, v rámci pojistné události, uhradila částku 105 811 Kč za poškozený Motocykl a další poškozené věci. Po následném šetření, zejména na základě trestního rozsudku Krajského soudu v Praze (pozn soudu: vydaný v trestním řízení vedeném proti řidiči Vozidla u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka] - dále také jen „trestní řízení“), žalobkyně přehodnotila míru zavinění obou řidičů na střetu a dovodila, že u každého z nich je v rozsahu 50 %, tedy že oba zúčastnění se na způsobení Nehody podíleli rovným dílem. Dle žalobkyně jí tak z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného vznikl nárok na vrácení poloviny toho, co žalovanému na věcné škodě plnila, tj. částky 52 905 Kč. I přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění, s níž se mohl žalovaný seznámit nejpozději dne 25. 4. 2022, však žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil, v důsledku čehož se dnem 3. 5. 2022 dostal do prodlení. Žalobkyně proto současně požádala o přiznání úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaný neuznal žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhl zamítnout. Připustil svou spoluúčast na Nehodě, ale toliko v míře cca 20-30 % s tím, že podíl spoluúčasti řidiče Vozidla na Nehodě tak činí zbylých 70-80 %. Akcentoval, že míra spoluúčasti obou řidičů v rovném poměru, tedy 50:50, stanovená na základě trestního rozsudku Krajského soudu v Praze, je ve vztahu k jeho osobě nepřiměřená, a že k posouzení míry spoluúčasti zadal vyhotovení odborného znaleckého posouzení (pozn. soudu: posléze vyhotovený znalecký posudek č. [hodnota], vypracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], dne 26. 9. 2022 – dále také jen „ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO]“). Dále uvedl, že u žalobkyně uplatnil další nároky spojené s Nehodou, které žalobkyně likvidovala pouze v rozsahu 50 %, pročež žalovaný ohledně těchto jiných nároků podal proti žalobkyni žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 8 (pozn. soudu: pod sp. zn. [spisová značka]).

3. K návrhu žalobkyně soud usnesením ze dne 26. 9. 2022, č. j. [spisová značka], řízení v této věci přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl mezi týmiž účastníky (v opačném procesním postavení) veden spor o dalších peněžitých nárocích žalovaného vůči žalobkyni, souvisejících s Nehodou, a v němž byla řešena sporná otázka míry spoluzavinění žalovaného na Nehodě, tedy otázka zásadní i v tomto řízení. Po pravomocném skončení řízení sp. zn. [spisová značka] zdejší soud usnesením ze dne 8. 2. 2024, č. j. [spisová značka], rozhodl o pokračování řízení v této věci.

4. V návaznosti na výsledky řízení u Obvodního soudu sp. zn. [spisová značka] vzala žalobkyně podanou žalobu zpět v rozsahu částky 10 580,60 Kč s příslušenstvím, a nadále se domáhala po žalovaném zaplacení částky 42 324,40 Kč s příslušenstvím, když cit. rozsudky v řízení sp. zn. [spisová značka] byla míra spoluzavinění Nehody žalovaným určena v rozsahu 40 %, pročež z této míry spoluzavinění žalobkyně nadále vycházela v rámci jí uplatněného žalobního nároku v tomto řízení. O částečném zastavení řízení v žalobkyní požadovaném rozsahu soud pravomocně rozhodl dne 9. 4. 2024 usnesením ze dne 21. 3. 2024, č. j. [spisová značka].

5. Po částečném zastavení řízení žalovaný setrval na svém odmítavém stanovisku i vůči zůstatku uplatněného žalobního nároku. Zpochybnil spuštění levého směrového světla řidičem Vozidla před započetím odbočovacího manévru, resp. v době před Nehodou, a dále namítal, že pokud snad spuštěn byl, tak žalovaný při svém předjíždějícím manévru vůbec nemusel blikající ukazatel směrového světla Vozidla vidět, neboť větve umístěné na připojeném vozíku Vozidla přesahovaly profil vozíku. Poukázal na to, že tyto okolnosti jsou rovněž řešeny v další řízení vedeném mezi účastníky u Obvodního soudu pro Prahu pod sp. zn. [spisová značka] (o doplatek dalšího pojistného plnění), které nebylo dosud skončeno. V závěrečném návrhu žalovaný namítal, že znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (pozn soudu: znalecký posudek č. [hodnota], vyhotovený dne 31. 12. 2019 k zadání Policie ČR pro účely trestního řízení vedeného proti řidiči Vozidla u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] - dále také jen „ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO]“), není na průběh nehodového děje použitelný, neboť nevycházel z nesporně zjištěného skutkového děje, nýbrž z informací uvedených řidičem Vozidla, které žalovaný zpochybnil, zejména pokud jde o údajné protijedoucí vozidlo. K tomu žalovaný uvedl, že při svém souvislém předjížděcím manévru několika aut najednou jel v levém pruhu, neboť v protisměru nejelo žádné auto, předjíždějící manévr žalovaný zahájil dříve, než řidič Vozidla začal odbočovat (mimo komunikaci), a pokud by se řidič Vozidla podíval, musel by žalovaného vidět a neměl odbočovací manévr začít. Dále žalovaný zopakoval, že i pokud by řidič Vozidla před odbočovacím manévrem včas spustil ukazatel odbočování vlevo, žalovaný, kvůli nestabilizovanému nákladů větví na připojeném vozíku Vozidla, vůbec nemusel blikající ukazatel na tomto vozíku vidět.

6. Žalobkyně v průběhu řízení a v závěrečném návrhu odmítla procesní obranu žalovaného. Nesporovala, že na vozíku připojeném k Vozidlu skutečně byly naloženy větvě, jež daný vozík přesahovaly, rozporovala však tvrzení žalovaného, že by mu větve bránily ve výhledu na světelný ukazatel změny směru jízdy. Akcentovala, že míra spoluzavinění žalovaného na Nehodě v rozsahu 40 % již byla určena v řízení sp. zn. [spisová značka], a pro její přehodnocení není žádný důvod. S odkazem na rozsudky v řízení sp. zn. [spisová značka] poukázala na závěr uvedený v rozsudku Městského soudu v Praze, podle kterého žalovaný z vlastního podnětu předjížděl nejméně 4 vozidla, a to sice povolenou, avšak nikoliv malou rychlostí, a měl si být vědom, že se jedná o určitou riskantní operaci v situaci, kdy dle znaleckého zkoumání je motocyklista omezen v periferním vidění helmou, a proto musí přizpůsobit způsob a rychlost své jízdy daným okolnostem. Žalovaný se evidentně na Silnici nechoval ukázněně a nestihl včas reagovat na Vozidlo jedoucí před ním.

7. Při jednání soudu dne 21. 10. 2024 učinili účastníci nespornými skutková tvrzení žalobkyně, uvedená v článku I. a v odstavci prvém článku II. podané žaloby, tj. že dne 19. 5. 2019 došlo k Nehodě, kdy žalovaný řídil Motocykl, před kterým jelo Vozidlo s připojeným vozíkem, přičemž cca na 28. km Silnice začal žalovaný na Motocyklu předjíždět Vozidlo v momentu, kdy řidič Vozidla započal odbočovací manévr vlevo na místo ležící mimo komunikaci, v důsledku čehož došlo v levém jízdním pruhu ke střetu Motocyklu s Vozidlem. Žalovaný při Nehodě utrpěl rozsáhlé zlomeniny dolních končetin a byl transportován do nemocnice (viz rovněž Detail relace o dopravní nehodě ze dne 29. 5. 2019 včetně fotodokumentace, Potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 19. 5. 2019). Nesporným bylo rovněž uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem Vozidla u žalobkyně v době Nehody, jakož i to, že na základě této pojistné smlouvy, v rámci pojistné události č. [hodnota], žalobkyně uhradila žalovanému dne 3. 2. 2020 v souvislosti s Nehodou pojistné plnění v částce 105 811 Kč za poškozený Motocykl a další poškozené věci (viz rovněž Uplatnění nároku – povinné ručení č. pojistné události [Anonymizováno], Potvrzení o registraci škodné události ze dne 29. 5. 2019 a Oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne 3. 2. 2020). Dále bylo nesporným, že žalobkyně následně přehodnotila míru zavinění žalovaného na Nehodě, o tomto jej informovala a vyzvala ho k vrácení poloviny vyplaceného pojistného plnění ve výši původně žalované částky 52 905 Kč (viz rovněž dopis žalobkyně ze dne 26. 2. 2022). Dále bylo nesporným, že žalobkyně doručila žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne 14. 4. 2022 (viz rovněž písemná předžalobní výzva ze dne 14. 4. 2022 s poskytnutou lhůtou k plnění v délce 7 dnů od doručení včetně podacího lístku ze dne 14. 4. 2022).

8. Z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. [spisová značka], jež nabyly právní moci dne 3. 11. 2020 (dále také jen „trestní rozsudky“), soud zjistil, že v trestním řízení byl řidič Vozidla uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), jehož se dopustil tím, že dne 19. 5. 2019 při řízení Vozidla s připojeným nákladním přívěsem vlastní výroby, RZ [SPZ], na němž byly naloženy olistěné větve, které přesahovaly přes okraje tohoto vozíku, na rovném úseku komunikace, při odbočování vlevo na místo ležící mimo komunikaci, se náležitě nepřesvědčil o dopravní situaci za svým Vozidlem a tím přehlédl blížící se Motocykl, kterým byl následně předjížděn, a přesto, že řidič Vozidla údajně s dodatečným předstihem zapnul ukazatel o změně směru jízdy a každopádně výrazně zpomalil Vozidlo, došlo při jeho vybočení v protisměrném jízdním pruhu k bočnímu střetu levé strany Vozidla s pravou přední boční částí předjíždějícího Motocyklu (v dalších podrobnostech viz výrok o vině trestního rozsudku), za což mu byl uloženy kumulativní tresty (v dalších podrobnostech viz výrok o trestu trestního rozsudku). Z obsahu odůvodnění trestního rozsudku soudu I. stupně (bod 22.) vyplynulo, že žalovaný se na nehodový děj a události mu bezprostředně předcházející nepamatuje. Na základě provedeného dokazování v trestním řízení soud (vycházeje především ze zhodnocení svědeckých výpovědí řidiče dalšího předjížděného vozidla [jméno FO] a jeho spolujezdkyně [jméno FO], chodce [jméno FO], dále ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a jejich výpovědí, a dalších listinných důkazů) stanovil skutkový děj, podle kterého v době před Nehodou nejelo v protisměru žádné jiné auto, řidič Vozidla odbočoval kontinuálně ze svého jízdního pruhu a vybočovat doleva začal cca 1,2 s před střetem. Žalovaný za účelem předjíždění najel Motocyklem do levého jízdního pruhu (protisměrného) a do svého jízdního pruhu se již nevrátil, vše se odehrálo při jednom předjížděcím manévru, při kterém žalovaný předjížděl vícero aut jedoucích v pravém jízdním pruhu. Řidič Vozidla měl v době před zahájením odbočení a v jeho průběhu řádně zapnuté levé směrové světlo, které jiným vozidlům zakazuje předjíždět, a v duchu zásady in dubio pro reo vyšel soud z předpokladu, že tato signalizace byla dávána v dostatečném časovém předstihu. Nicméně to nezbavovalo řidiče Vozidla povinnosti nesmět ohrozit řidiče jedoucí za ním a dbát zvýšené opatrnosti. Ze ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vzal trestní soud za prokázané, že řidič Vozidla mohl střetu zabránit, pokud by zkontroloval situaci za Vozidlem ještě v době těsně před počátkem vybočování doleva. Soud v odůvodnění rovněž konstatoval spoluzavinění žalovaného coby řidiče Motocyklu, který Vozidlo předjížděl, byť měl předjíždění zakázáno podle § 17 odst. 5 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSP“), s tím, že měl objektivně možnost Nehodě zabránit, pokud by se po pozemní komunikaci pohyboval v souladu s dopravními předpisy a v době před zahájením předjíždění zkontroloval situaci za Vozidlem. Jednání žalovaného tak přispělo k Nehodě podstatnou měrou, pročež trestní soud dospěl k závěru, že zavinění Nehody je na straně obou zúčastněných rovnocenné, tedy každému jej lze přičítat v rozsahu 50 %. Krajský soud v Praze zamítl odvolání řidiče Vozidla proti prvostupňovému trestnímu rozsudku ve výroku o vině a trestu, rozsudek zrušil ve výroku o náhradě škody [Anonymizováno] a nově rozhodl, že řidič Vozidla je povinen zaplatit [Anonymizováno] náhradu škody ve výši 59 873 Kč odpovídající 50 % z její požadované výše; se zbytkem nároku na náhradu škody odkázal pojišťovnu na adhezní řízení. V odůvodnění rozsudku odvolací soud potvrdil správnost postupu soudu I. stupně potud, že správně vycházel z verze skutkového děje, podle níž žalovaný započal předjížděcí manévr dříve než řidič Vozidla, pročež byl žalovaný pro řidiče Vozidla při řádném sledování provozu viditelný po dobu minimálně několika vteřin, a to za současného vyvrácení obhajoby řidiče Vozidla, že se Vozidlo několik desítek metrů před odbočením pohybovalo v protisměru; potvrdil rovněž správnost postupu soudu I. stupně v tom, že nově již za další příčinu nehodového děje nepovažoval omezený výhled žalovaného v důsledku vozíku. Taktéž akceptoval závěr o spoluzavinění řidiče Vozidla na Nehodě v rozsahu nejméně 50 %, tj. spoluzavinění žalovaného na Nehodě v rozsahu maximálně 50 %. Soudu I. stupně vytkl pouze to, že v rozsudku spoluzavinění žalovaným precizněji nespecifikoval. Výše uvedenou výrokovou částí pravomocného trestního rozsudku o vině a trestu a na ní navazujícími skutkovými a právními závěry obsaženými v odůvodnění trestních rozsudků, založeného na provedeném a následně zhodnoceném dokazování v trestním řízení, je zdejší soud vázán ve smyslu ust. § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a v souladu s ustálenou judikaturou (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 1424/09, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 23 Cdo 956/2012).

9. V řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. [spisová značka], do jehož skončení bylo řízení v této věci přerušeno a v němž žalovaný shodně argumentoval maximální mírou jeho spoluúčasti na Nehodě ve výši 30 %, byly po provedeném dokazování vydány pravomocné rozsudky soudu I. stupně ze dne 14. 4. 2023, č. j. [spisová značka], a Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2023, č. j. [spisová značka] (dále také jen „rozsudky v řízení sp. zn. [spisová značka]“), podle jejichž odůvodnění soudy, na základě vyhodnocení skutkových zjištění (ze ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO], výslechů těchto znalců a protokolů o výslechu shora jmenovaných svědků slyšených v trestním řízení včetně výslechu řidiče Vozidla) vzaly za prokázáno, že řidič Vozidla odbočoval těsně před střetem, před vybočením do levého pruhu situaci za sebou nezkontroloval, měl zapnutá levá směrová světla, větve naložené na připojeném vozíku zcela zakrývaly zadní světla na samotném Vozidle, nezakrývaly však zadní světla na připojeném vozíku, a tato světla byla ve výhledových možnostech žalovaného, který jedním manévrem předjížděl v levém jízdním pruhu vícero aut jedoucích za sebou za Vozidlem. Za hlavní příčiny vzniku Nehody soudy označily pozdní či žádnou reakci žalovaného na levé směrové světlo a pokračování v předjíždějícím manévru i přes tato zapnutá světla, tedy porušení povinnosti stanovené § 17 odst. 5 písm. e) ZPK, což je okolnost přičitatelná žalovanému, a dále nedostatečnou opatrnost řidiče Vozidla před vyjetím do levého jízdního pruhu ve smyslu § 21 odst. 1 ZPK, což je okolnost přičitatelná řidiči Vozidla, kterému rovněž přitížil náklad vezený na vozíku za ním, přes který patrně neviděl dostatečně za sebe, tedy porušení povinnosti § 52 ZPK. Jako odpovídající míru zavinění obou účastníků Nehody na jejím způsobení proto soudy shledaly poměr 60:40 ve prospěch žalovaného, tj. 60 % na straně řidiče Vozidla a 40 % na straně žalovaného. Odvolací námitky žalovaného, spočívající v tvrzených nesprávných skutkových zjištěních, nesprávném zhodnocení obou znaleckých posudků a nesprávném stanovení podílu spoluúčasti žalovaného na Nehodě, shledal Městský soud v Praze neopodstatněnými. Žalovaným namítané přecenění svědecké výpovědi řidiče Vozidla o tom, že použil levé směrové světlo, když dle tvrzení žalovaného měl řidič Vozidla zapnout tato světla účelově až po střetu s Motocyklem, označil odvolací soud za ničím nepodloženou spekulaci, která není ani v souladu s obsahem výpovědi nestranného svědka [jméno FO], z níž vyplývá, že před vlastní Nehodou viděl tento svědek Vozidlo dávat směrové znamení při záměru odbočit vlevo. Odvolací soud zhodnotil, že žalovaný z vlastního rozhodnutí předjížděl několik vozidel (nejméně 4) při rychlosti cca 90 km/h (vyplývající ze znaleckého posudku), tedy nejednalo se o rychlost nikterak malou, byť v daném místě povolenou, a při provedení takového manévru si žalovaný musí být vědom skutečnosti, že se jedná o určitou „riskantní operaci“, kdy dle znaleckého zkoumání je motocyklistika omezen v periferním vidění při užití helmy, proto musí přizpůsobit i způsob a rychlost své jízdy daným okolnostem. Potřebu zadání revizního znaleckého posudku odvolací soud neshledal, neboť při 90 kilometrové rychlosti Motocyklu by žalovaný, i při včasném dání směrového světla řidiče Vozidla, zřejmě nedokázal zabrzdit tak, aby nedošlo ke střetu. Odvolací soud mimo jiné také zhodnotil, že závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] nejsou v rozporu se závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], a soudem I. stupně stanovenou míru 60 % účasti řidiče Vozidla a 40 % účasti žalovaného na Nehodě shledal správnou. Tvrzení žalovaného o tom, že nebyl zkoumán způsob připevnění nákladů (větví) na vozíku tak, zda bránily ve výhledu žalovanému, označil odvolací soud za nepřípustně uplatněné novum v civilním sporném odvolací řízení, přičemž současně doplnil, že i pokud ze znaleckého zkoumání vyplynulo, že při poloze slunce byla na straně žalovaného zhoršená viditelnost, bylo na žalovaném, aby zhodnotil předjíždějící manévr a přizpůsobil svou jízdu dané dopravní situaci.

10. Ve vztahu k průběhu nehodového děje před okamžikem střetu má zdejší soud, ve shodě se závěry soudů v trestním řízení a řízení u Obvodního soudu pro Prahu sp. zn. [spisová značka] a v nich realizovanými důkazy, které byly provedeny k důkazu i v tomto řízení, za prokázané, že žalovaný v době bezprostředně před Nehodou provedl v levém (protisměrném) jízdním pruhu předjížděcí manévr, při němž postupně, bez průběžného zařazování se do pravého pruhu, předjel najednou několik vozidel ve vysoké, byť povolené, rychlosti. Tento dílčí skutkový závěr vyplývá z výslechu svědka [jméno FO] v trestním řízení u hlavního líčení dne 26. 8. 2020, který vypověděl, že jel po Silnici v koloně aut, před ním bylo cca 5-6 vozidel, poté co jej žalovaný na Motocyklu předjel ještě v pravém jízdním pruhu (svědek mu uhnul) vjel Motocykl do levého pruhu, v protisměru nejelo žádné vozidlo, a při jednom předjíždění, bez navrácení do pravého pruhu, žalovaný pokračoval v předjíždění. Střet samotný svědek neviděl, s vozidlem jel rychlostí cca 80 km/h, Motocykl musel jet rychleji (viz protokol o hlavním líčení u Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26. 8. 2020 v trestním řízení sp. zn. [spisová značka]). Vysokou rychlost Motocyklu cca 90 km/h potvrdil tentýž svědek rovněž při podání jeho svědecké výpovědi v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka] o žalobě žalovaného vůči žalobkyni na zaplacení dalších plnění souvisejících z Nehodou, kdy svědek opětovně opětovně vypověděl, že za sebou při jízdě spatřil žalovaného na Motocyklu, dal mu směrovým světlem znamení, ať jej předjede, a najel vozidlem k pravé krajnici, aby žalovaného pustil. Ke stylu předjíždění se svědek v daném řízení již podrobně nevyjádřil, dle obsahu protokolu z tohoto jednání však nebyl na tuto skutečnost dodatečně dotazován (viz protokol o jednání před Obvodním soudem pro Prahu 8 ze dne 21. 1. 2025 s výslechem jmenovaného svědka). Výše uvedená výpověď svědka [jméno FO] koresponduje se svědeckou výpovědí [jméno FO], podanou při témže jednání Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. [spisová značka], která vypověděla, že si pamatuje na některé detaily Nehody, a sice že vozidlo, v němž tato svědkyně jela (pozn. soudu: coby spolujezdkyně [jméno FO]), jelo v koloně dalších aut, Motocykl předjel auto svědkyně zleva a pokračoval v předjíždění dalších vozidel. Samotnou Nehodu svědkyně neviděla, viděla až její následky, neboť mezi jejím autem a místem Nehody bylo několik vozidel. Žalovaný jel podle svědkyně poměrně vysokou rychlostí (viz protokol o jednání před Obvodním soudem pro Prahu 8 ze dne 21. 1. 2025 s výslechem jmenované svědkyně).

11. Ke sporné skutečnosti, týkající se viditelnosti směrových světel na Vozidle a připojeném vozíku, bezprostředně před Nehodou, a vlivu nákladu větví umístěných na vozíku, byl v tomto řízení proveden k důkazu ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO], vyhotovený pro účely trestního řízení k zadání Policií ČR, na jehož straně 18. znalec na fotografiích doložil osvětlení zadní části Vozidla a připojeného vozíku, přičemž konstatoval, že na Vozidle i připojeném vozíku jsou směrová světla, brzdová světla a poziční světla i po Nehodě plně funkční. Na straně 20. znalec přiložil fotografii pořízenou policejním orgánem v přípravném řízení trestním, resp. výřez z ní, a k této fotografii uvedl, že pokud řidič Vozidla zapnul levý ukazatel směru jízdy, pak tento musel být na vleku (pozn. soudu: rozuměno připojeném vozíku) zřetelný. Z fotografie je zřejmé, že převážený náklad nebránil ve výhledu na koncová světla připojeného vozíku, bránil však ve výhledu řidiči Vozidla z bočních zpětných zrcátek Vozidla (viz ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO]). Tento znalecký posudek podal znalec ústně při jednání Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 5. 4. 2023 v řízení sp. zn. [spisová značka], kdy ohledně nákladu větví na připojeném Vozíku a jeho vlivu na výhled řidiče Vozidla znalec vypověděl, že neuložené větve na vozíku, které přesahovaly půdorys vozíku a za jízdy poskakovaly, zcela zakrývaly světla na samotném Vozidle, byla vidět světla na připojeném vozíku, která byla viditelná poměrně špatně, neboť jsou nízko, byť to takto bylo schváleno k provozu. Světla na vozíku patrně byla ve výhledových možnostech žalovaného. Znalec rovněž uvedl, že motocyklista má oproti řidiči automobilu výrazně omezené periferní vidění, a to pod úrovní 90° (viz protokol o jednání před Obvodním soudem pro Prahu 8, sp. zn. [spisová značka], ze dne 5. 4. 2023 s výslechem jmenovaného znalce). Výše uvedeným ZP [tituly před jménem] [jméno FO] ve spojení s výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO] má tedy soud za prokázané, že směrová světla na Vozidle i připojeném vozíku byla plně funkční, směrová světla na Vozidle byla k okamžiku Nehody zakryta nákladem vozíku – větvemi přesahujícími profil vozíku, avšak směrová světla na připojeném vozíku zakryta nebyla a byla ve výhledových možnostech žalovaného, byť možná s větší mírou pozornosti.

12. Výše prokázané znalecké závěry nebyly vyvráceny ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho výpovědí podanou rovněž při jednání Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 5. 4. 2023 v řízení sp. zn. [spisová značka]. Jmenovaný znalec vycházel při svém znaleckém zkoumání z rychlosti Motocyklu při předjíždění na úrovni povolené rychlosti v daném úseku, obsahově znalec vycházel ze závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO], potvrdil mimo jiné tvrzení znalce [tituly před jménem] [jméno FO] o výrazně omezeném periferním vidění motocyklisty s nasazenou helmou (viz ZP [tituly před jménem] [jméno FO] a protokol o jednání před Obvodním soudem pro Prahu 8, sp. zn. [spisová značka], ze dne 5. 4. 2023 s výslechem jmenovaného znalce). Odhad znalce [tituly před jménem] [jméno FO] o podílu žalovaného na vzniku Nehody v rozsahu 10 až 30 %, stanovený v jeho ZP, je zcela irelevantní, neboť předmětem znaleckého zkoumání nelze učinit míru zavinění jednotlivých účastníků na dopravní nehodě, když se jedná o otázku právní příslušející soudu.

13. K další sporné skutkové okolnosti, týkající se včasného spuštění směrové světelné signalizace na Vozidle, tj. v době před Nehodou, vypovídali v trestním řízení, mimo samotného řidiče Vozidla (který tuto včasnou signalizaci uváděl), již shora jmenování svědci [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Svědek [jméno FO] ve spontánní části výpovědi potvrdil, že v danou dobu šel pěšky po Silnici, po chvíli uslyšel ránu, ihned se otočil, viděl letící část Motocyklu a jeho řidiče (tj. žalovaného), samotný střet neviděl, stalo se to za jeho zády. Když se otočil Vozidlo blikalo a řidič Vozidla byl otřesený. V rámci kladených dotazů pak svědek následně znovu potvrdil, že Vozidlo blikalo doleva, tím si byl jistý, přičemž řidič Vozidla vystupoval hned po nárazu. Svědek to viděl s časovým odstupem, protože cca 3 minuty se věnoval žalovanému. Dále potvrdil, že před střetem proti němu žádné auto nejelo (viz protokol o hlavním líčení u Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26. 8. 2020 v trestním řízení sp. zn. [spisová značka] s výslechem jmenovaného svědka). Svědek [jméno FO] při témže hlavním líčení potvrdil, že Vozidlo viděl blikat, až když stálo ((viz protokol o hlavním líčení u Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26. 8. 2020 v trestním řízení sp. zn. [spisová značka] s výslechem jmenovaného svědka). Výslechem svědka [jméno FO], provedeným v tomto řízení u jednání soudu dne 5. 2. 2025, bylo prokázáno, že Při jednání soudu v této věci dne 5. 2. 2025 svědek [jméno FO] nejdříve uvedl, že si nepamatuje, zda Vozidlo blikalo, že to nevnímal. Po připomenutí jeho předchozí svědecké výpovědi v trestním řízení k této okolnosti svědek potvrdil, že viděl Vozidlo blikat, až když stálo, tj. po Nehodě. Předtím Vozidlu nevěnoval pozornost, nevnímal ho. Když ho poprvé zaregistroval, což byla minuta či pár minut po Nehodě, tak směrová světelná signalizace na Vozidle „blikala“. Vypověděl-li svědek [jméno FO], že řidič Vozidla byl bezprostředně po Nehodě otřesený, je toto svědecké tvrzení v souladu s obsahem svědecké výpovědi svědkyně [jméno FO] v trestním řízení, kdy u hlavního líčení dne 15. 6. 2020 tato svědkyně vypověděla, že viděla řidiče Vozidla popocházet okolo a že byl v šoku. Ke spuštění směrového ukazatele na Vozidle neměla svědkyně žádné poznatky (viz protokol o hlavním líčení u Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 15. 6. 2020 v trestním řízení sp. zn. [spisová značka]). Stejně tak si tato svědkyně nebyla schopna vybavit žádné další relevantní skutečnosti k situaci po Nehodě v řízení v této věci (viz protokol o výslechu jmenovaný svědkyně provedený v tomto řízení při jednání dne 5. 2. 2025). Výše uvedenými svědeckými výpověďmi má tedy soud ke shora uvedené sporné skutečnosti za prokázáno, že řidič Vozidla spustil levé směrové světlo již před zahájením procesu odbočování vlevo, neboť svědci [jméno FO] a [jméno FO] zpozorovali blikající směrové světlo bezprostředně (v řádu pár minut) poté, co sami zaregistrovali následky Nehody, svědek [jméno FO] v trestním řízení vypověděl, že řidič Vozidla bezprostředně po střetu vystoupil z Vozidla a byl otřesený, což dříve potvrdila i svědkyně [jméno FO], a popocházel okolo. Dle zdejšího soudu lze jen stěží uvažovat nad tím, že by si řidič Vozidla za tohoto stavu účelově uvědomil, že pro jeho případné vyvinění se jeví vhodné alespoň dodatečně spustit levé směrové světlo. Soud v tomto směru vzal v potaz skutečnost, že s ohledem na rychlý sled událostí, časový odstup od Nehody a technologické možnosti nelze monitorovat spuštění světel na jakémkoliv vozidle v reálném čase, uvěřil výpovědím svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], a rovněž zohlednil skutečnost, že plynutím času a s tím spojeným časovým odstupem od Nehody paměťová stopa svědků slábne. Výpovědi svědků však nejsou vnitřně rozporné, naopak se vzájemně obsahově doplňují.

14. Protokolem o hlavním líčení Okresního soudu v Mělníku dne 15. 6. 2020, uskutečněném v rámci trestního řízení, vedeného pod sp. zn. [spisová značka], pak bylo prokázáno pouze to, že žalovaný si okolnosti spojené s Nehodou nevybavuje.

15. Rovněž z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci. Korespondencí ze dne 1. 8. 2019 a 7. 9. 2019 byly vyřizovány toliko požadavky žalobkyně na doložení chybějících podkladů pro likvidaci pojistných škod. Procesní podání žalovaného ze dne 17. 7. 2024 a 9. 10. 2024 v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka] byly žalovaným dokládány pouze za účelem rozhodnutí o jeho návrhu na další přerušení řízení v této věci, který soud zamítl při jednání dne 21. 10. 2024. Žádné rozhodující údaje, jež by byly mezi účastníky spornými, pak neobsahují ani zbylé provedené listinné důkazy, a to výpis z obchodního rejstříku k osobě žalobkyně a technické průkazy Vozidla a Motocyklu.

16. Při jednání konaném dne 9. 4. 2025 soud pro nadbytečnost, resp. nerozhodnost, zamítnul zbylé důkazní návrhy, neboť návrh žalobkyně na provedení důkazu pojistnou smlouvou č. [hodnota], dokladem o vyplacení pojistného plnění, nabídkovým listem, zápisem o poškození motocyklu, nabídkou motocyklů, daňovými doklady, nabídkami jednotlivých poškozených věcí a doklady o údržbě Motocyklu směřoval k prokazování výše a poskytnutí plnění ze strany žalobkyně žalovanému ve výši 105 811 Kč, tedy k okolnostem mezi účastníky nespornými, a na zbylém důkazním návrhu žalovaného výslechem svědka [jméno FO] v tomto řízení žalovaný netrval.

17. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování lze o skutkovém stavu učinit závěr, podle kterého došlo dne 19. 5. 2019 k Nehodě, při níž se střetl Motocykl s Vozidlem opatřeným připojeným vozíkem, jenž byl nadměrně naložen větvemi, které přesahovaly profil vozíku a bránily výhledu na levé směrové světlo samotného Vozidla, nikoliv však výhledu na levé směrové světlo vozíku. Vozidlo odbočovalo z pravého jízdního pruhu vlevo, bez jízdy protijedoucích vozidel, na místo mimo komunikaci, a to za stavu spuštěného levého směrového světla, jež bylo funkční a viditelné na připojeném vozíku. V průběhu odbočování se v levém jízdním pruhu Vozidlo ve své levé přední části střetlo s Motocyklem žalovaného, jenž před střetem předjížděl v levém jízdním pruhu rychlostí cca 90 km/h najednou více vozidel jedoucích za sebou v pravém jízdním pruhu. Vozidlo bylo k době Nehody pojištěno z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalobkyně, která vyplatila žalovanému coby poškozenému částku 105 811 Kč jako náhradu věcné škody způsobené na Motocyklu a dalších poškozených věcech, kdy tato částka představovala 100% náhradu způsobených věcných škod. Řidič Vozidla byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 TZ, které při Nehodě způsobil žalovanému, přičemž v trestním řízení bylo konstatováno spoluzavinění Nehody rovněž na straně žalovaného, a to max. v rozsahu 50 %. Po výplatě částky 105 811 Kč a v návaznosti na výsledky trestního řízení, a posléze výsledky řízení u Obvodního soudu pro Prahu pod sp. zn. [spisová značka], žalobkyně přehodnotila míru zavinění Nehody ze strany žalovaného a dovodila jeho podíl na Nehodě nejdříve v rozsahu 50 % a po skončení řízení sp. zn. [spisová značka] v rozsahu 40 %, když Obvodní soud pro Prahu 8 v uvedeném řízení posoudil míru zavinění žalovaného na Nehodě právě v rozsahu 40 %. Žalovaný, i přes předžalobní výzvu, podanou k poštovní přepravě žalobkyní dne 14. 4. 2022, dosud nevrátil žalobkyni jí finálně požadovanou část pojistného plnění v rozsahu 40 %, tj. částku 42 324,40 Kč.

18. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále také jen „ZPOPV“), nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

19. Podle ust. § 9 odst. 1 věta první ZPOPV má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

20. Podle ust. § 2910 OZ platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Podle ust. § 2918 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

22. Podle ust. § 2932 o. z., střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

23. Podle ust. § 17 odst. 1 ZSP se předjíždí vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu. Odbočovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného jízdního pruhu.

24. Podle ust. § 17 odst. 5 písm. e) ZSP řidič nesmí předjíždět, dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy (o).

25. Podle ust. § 21 odst. 1 až 3 ZSP při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti. Vyžadují-li to okolnosti, například při přepravě dlouhého nákladu, musí řidič zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. Před odbočováním vpravo se musí řidič zařadit co nejblíže k pravému okraji vozovky; musí-li přitom s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo. Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidiči protijedoucích vozidel vlevo, vyhýbají se vlevo.

26. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle ust. § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

28. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je do zůstatku žalované částky ve výši 42 324, 40 Kč s příslušenstvím důvodná.

29. Mezi účastníky řízení nebyl sporným průběh nehodového děje z hlediska místa, času a samotného střetu Vozidla s Motocyklem, a to včetně způsobené újmy a škody na straně žalovaného coby řidiče Motocyklu, jež sestává pro toto řízení z majetkové újmy na poškozeném Motocyklu a dalších věcech. Předmětem sporu mezi stranami bylo posouzení míry spoluzavinění Nehody žalovaným a důvodnosti nároku žalobkyně na vrácení tomuto spoluzavinění odpovídající poměrné části již dříve nesporně poskytnutého pojistného plnění ve výši 105 811 Kč.

30. Soud při rozhodování o nároku žalobkyně vycházel z výsledků trestního řízení a řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka]. V rovině trestněprávní odpovědnosti řidiče Vozidla bylo shledáno jeho zavinění Nehody, neboť v rozporu pravidly silničního provozu řidič Vozidla nedostatečně zkontroloval situaci za Vozidlem bezprostředně před započetím odbočovacího manévru vlevo na místo ležící mimo komunikaci (viz § 21 odst. 1až 3 ZSP). V rámci odůvodnění trestních rozsudků byla vysloveno spoluzavinění obou řidičů na vzniku Nehody, a to na straně žalovaného v maximální míře 50 %, jak vyplývá z odůvodnění trestního rozsudku odvolacího soudu. Konstatované spoluzavinění žalovaného reflektovala sama žalobkyně, jež v rámci odlišných dílčích nároků, uplatněných vůči ní žalovaným, likvidovala tyto nároky toliko v rozsahu 50 %, tj. v souladu se závěrem trestního soudu, v návaznosti na což žalovaný podanou žalobou zahájil vůči žalobkyni řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 o doplatku na pojistném plnění. Zmíněný soud se v návaznosti na odlišný právní názor účastníků o poměru spoluzavinění Nehody řidičem Vozidla a žalovaným zabýval mimo jiné počínáním žalovaného v silničním provozu v okamžiku Nehody, a sice jím provedeným předjížděcím manévrem, ve spojení s funkčností a použitím směrové světelné signalizace na Vozidle, přičemž dospěl k závěru, že žalovaný tím, že předjížděl ve vysoké rychlosti na hranici rychlosti povolené, cca 90 km/h, hned několik vozidel najednou, před nimiž jelo Vozidlo, které signalizovalo odbočování vlevo postupoval v silničním provozu v rozporu s § 17 odst. 5 písm. e) ZSP, neboť měl vzhledem k právě popsané situaci předjíždění zakázáno, když před ním jedoucí Vozidlo signalizovalo změnu směru jízdy.

31. K témuž právnímu závěru o protiprávním jednání žalovaného ve smyslu ZSP, které žalovanému lze přičítat v rovině snížení náhrady škody podle ust. § 2918 o. z., dospěl rovněž zdejší soud v této věci, neboť provedeným dokazováním, a sice protokoly o výpovědích svědka [jméno FO] a [jméno FO] v trestním řízení a v řízení sp. zn. [spisová značka], bylo prokázáno, že žalovaný jedním nepřerušeným jízdním manévrem poté, co předjel auto svědka [jméno FO] se spolujezdkyní [jméno FO], pokračoval na Motocyklu v předjíždění hned několika dalších vozidel najednou přejetím do levého jízdního pruhu, jenž byl volný, neboť jak uvedl svědek [jméno FO], v dané době v protisměru nejelo žádné vozidlo. Samo takto provedené předjíždění nelze klást žalovanému k tíži coby jednání ovlivňující míru zavinění Nehody. Avšak v řízení v této věci, ve shodě se závěry Obvodního soudu pro Prahu 8, bylo znaleckým zkoumáním znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] současně prokázáno, že přes nadměrný náklad větví na připojeném vozíku k Vozidlu, který přesahoval profil vozíku a bránil ve výhledu na směrovou světelnou signalizaci samotného Vozidla, bylo v době Nehody umístěno na vozíku funkční levé směrové světlo, které větvemi zakryto nebylo a jestliže bylo rovněž prokázáno, a to svědeckými výpověďmi svědka [jméno FO] v tomto řízení a v řízení trestním, ve spojení s výpovědí svědka [jméno FO] v trestním řízení, že řidič Vozidla tuto světelnou signalizaci použil, byla tato signalizace pro žalovaného upozorněním na změnu směru jízdy Vozidla s připojeným vozíkem a žalovaný tak měl další pokračování v předjíždění zakázáno ve smyslu ust. § 17 odst. 5 písm. e) ZSP. Žalovaný však přes spuštěnou světelnou signalizaci na vozíku, vysokou, byť povolenou, rychlostí jízdy a omezené periferní vidění v předjíždění pokračoval, a to až do okamžiku střetu.

32. Ač řidič Vozidla svým deliktním jednáním v silničním provozu v rozporu s ustanoveními ZSP způsobil porušením zákonné povinnosti škodu žalovanému ve smyslu ust. § 2910 o. z., zde škodu na movitých věcech, je třeba žalovanému přičíst jeho výše prokázané protiprávní jednání a dle ust. § 2918 o. z. ve spojení s § 2932 o. z. poměrně snížit náhradu škody, poskytnutou mu žalobkyní dle ust. § 6 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 9 odst. 1 ZPOPV. Pokud by žalovaný v předjíždění nepokračoval, nemusela by hmotná škoda na jeho věcech, jejíž náhradu původně od žalobkyně žalovaný obdržel, dosahovat takové výše. Při určení míry spoluzavinění Nehody žalovaným soud postupoval v souladu s požadavkem legitimního očekávání obdobného soudního rozhodnutí, zakotveným v ust. § 13 o. z., a za shodných skutkových zjištění a právních závěrů, k jakým dospěly soudy v trestním řízení a zejména pak v řízení sp. zn. [spisová značka], stanovil míru spoluzavinění Nehody na straně žalovaného v rozsahu 40 % a na straně řidiče Vozidla v rozsahu 60 %. Soud neshledal jiné skutkové okolnosti, jež by odůvodňovaly odlišné posouzení míry účasti obou řidičů na způsobení Nehody.

33. Žalobkyně na základě pojistného vztahu k Vozidlu uhradila žalovanému jím uplatněnou věcnou škodu v rozsahu 100 %, tj. v částce 105 811 Kč, z níž 40 % představuje částku 42 324,40 Kč. S ohledem na výše uvedené tak žalobkyni vznikl podle ust. § 2991 o. z. nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného, spočívajícího v plnění bez právního důvodu, a to právě v rozsahu zůstatku žalované částky 42 324,40 Kč. Předžalobní písemnou výzvu k zaplacení dlužné částky, byť v původně požadované výši 52 905 Kč, žalobkyně odeslala žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy de 14. 4. 2022. Podle ust. § 573 o. z. ve spojení s ust. § 607 o. z. se má tedy za to, že byla žalovanému doručena dne 18. 4. 2022, přičemž žalobkyní poskytnutá lhůta 7 dnů k plnění marně uplynula dnem 25. 4. 2022, v důsledku čehož se žalovaný dnem 26. 4. 2025 ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 42 324,40 Kč spolu s úrokem z prodlení podle ust. § 1970 o. z., ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to od žalobkyní požadovaného pozdějšího data 3. 5. 2022, když v tomto směru nemůže dle § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit žalobní návrh (viz výrok I. tohoto rozsudku).

34. Pokud žalovaný obecně namítal možnou existenci i dalších, jiných okolností, které mohly mít vliv na míru jeho spoluzavinění Nehody, pak v průběhu řízení k takovým jiným okolnostem nepřednesl žádné konkrétní skutkové tvrzení, tím spíše nenavrhl důkazy k prokázání takových tvrzení. Jedinou procesní obranou žalovaného stran okolností ovlivňujících míru jeho spoluzavinění Nehody tak bylo rozporování procesu předjíždění a včasnost spuštění směrových světel na Vozidle, resp. na připojeném vozíku, a jejich viditelnost s ohledem na náklad větví umístěný na vozíku. V tomto ohledu soud v obecné rovině připomíná, že předmětem řízení v této věci nebylo komplexní přehodnocení jednotlivých okolností Nehody, nýbrž posouzení míry spoluzavinění Nehody žalovaným v rozsahu uplatněném žalobkyní a ve vztahu ke sporným skutkovým okolnostem, vzneseným v tomto řízení, přičemž je nepochybné, že vyšší měrou se na Nehodě podílel řidič Vozidla svou nedostatečnou obezřetností k provozu kolem Vozidla v okamžiku bezprostředně před odbočováním, a to s ohledem na rozsah nákladu na připojeném vozíku. Jestliže však bylo v řízení současně prokázáno, že minimálně na připojeném vozíku bylo, i přes nesprávně naložený náklad, viditelné funkční levé směrové světlo, jež bylo spuštěno, nevylučuje zavinění ze strany řidiče Vozidla spoluúčast rovněž dalších osob, v tomto případě žalovaného, jenž měl v procesu riskantního předjížděcího manévru věnovat pozornost směrové signalizaci a změně směru jízdy nejen Vozidla. Odpovědnost za způsobení dopravní nehody nelze vnímat subjektivně absolutně ve vztahu vždy k toliko jediné osobě, lze-li spatřovat příčinu i v jednání dalších účastníků silničního provozu, což předpokládá i ust. § 2918 o. z., zakotvující poměrné snížení náhrady škody v takových případech. Spoluzavinění Nehody žalovaným navíc v řízeních opakovaně připustil sám žalovaný, přičemž výsledný poměr 40 % : 60 % ve prospěch žalovaného nelze ani vnímat jako excesivní oproti jeho laickému odhadu v rozsahu 30 % : 70 % v jeho prospěch.

35. Námitku žalovaného, že větve naložené na připojené vozíku, které přesahovaly půdorys daného vozíku, mu bránily ve výhledu na směrová světla, soud shledal nedůvodnou, neboť v řízení bylo prokázáno, že přinejmenším na připojeném vozíku tato směrová světla viditelná byla, a to i přes naložené větve. Připojení vozíku s objemným nákladem mělo u žalovaného, přes přičítání této okolnosti k tíži především řidiči Vozidla, vyvolat obezřetnost spojenou s odlišnou situací světelné signalizace, která sice nebyla zřetelná přímo z Vozidla, byla však zajištěna na připojeném vozíku.

36. Jako nedůvodnou posoudil soud rovněž opakovaně vznesenou námitku žalovaného, směřující k rozložení břemena tvrzení a břemena důkazního, která mají dle žalovaného v prvé řadě spočívat na žalobkyni. Bez ohledu na to, který z účastníků řízení navrhl k důkazu výslechy svědků či protokoly z jiných jednání soudů o Nehodě, bylo v tomto řízení prokázáno neobezřetné, a s ohledem na signalizované odbočování Vozidla, rovněž protiprávní jednání žalovaného v podobě nepovoleného předjíždění. Především však skutková verze žalovaného o znemožnění jeho výhledu na směrová světla vozíku byla vyvrácena znaleckým zkoumáním znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jenž konstatoval viditelnost levého směrového světla na připojeném vozíku, byť sníženou.

37. Nepodstatnou soud shledal námitku žalovaného, směřující k nevěrohodnosti řidiče Vozidla, neboť z výpovědi tohoto řidiče v trestním řízení zdejší soud v této věci vůbec nevycházel.

38. Pokud žalovaný namítal nepoužitelnost ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO] z důvodu, že tento znalec vycházel z nepravdivého tvrzení řidiče Vozidla o jízdě v levém jízdním pruhu či o protijedoucím vozidle, pak jmenovaný znalec sám při jednání soudu v trestním řízení zpřesnil svůj závěr a vyloučil řidičem Vozidla prezentovanou skutkovou verzi jízdy Vozidla před odbočením, což ve vydaných rozhodnutích zohlednily i všechny soudy v řízeních souvisejících s Nehodou.

39. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., když žalobkyně z původně celkem žalované částky i 52 905 Kč byla ve věci úspěšnou v rozsahu přiznané částky 42 324,40 Kč, což představuje úspěch 80 %, a žalovaný byl procesně úspěšným v rozsahu částečného zastavení řízení do částky 10 580,60 Kč, což představuje úspěch 20 %. Po odečtu procentuální míry úspěchu žalobkyně od procentuální míry úspěchu žalovaného tak činí celkový procentuální úspěch žalobkyně 60 %. V řízení vznikly žalobkyni náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 117 Kč a z nákladů jejího právního zastoupení dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. d), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), a to odměna advokáta za 3,5 úkonů právní služby á 3 220 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, půl úkonu za návrh na přerušení řízení – sazba odměny stanovena z tarifní hodnoty 52 905 Kč), za 1 úkon právní služby ve výši 1 540 Kč (částečné zpětvzetí žaloby - sazba odměny stanovena z tarifní hodnoty 10 580,60 Kč coby předmětu částečného zpětvzetí), za 3 úkony právní služby á 2 820 Kč (účasti při jednání soudu dne 21. 10. 2024 a 5. 2. 2025, písemný závěrečný návrh - sazba odměny stanovena z tarifní hodnoty 42 325 Kč jakožto předmětu řízení po částečném zpětvzetí žaloby), 6x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném do 31. 12. 2024, pokud jde o úkony učiněné do tohoto data, 2x režijní paušál á 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025, pokud jde o úkony učiněné po tomto datu, a DPH v sazbě 21 % z odměny a paušálu ve výši 5 033 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 31 120 Kč. Jelikož byla žalobkyně ve sporu celkově úspěšnou v rozsahu 60 %, má nárok na náhradu nákladů řízení odpovídající této procentuální výši, tj. ve výši 18 672 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud tuto náhradu nákladů řízení přiznal k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II. tohoto rozsudku).

Poučení