11 C 261/2019 - 1643

Rubrum

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne [datum narození] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená dne [datum narození] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0], [Anonymizováno] c) [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozená dne [datum narození] bytem [Adresa zainteresované osoby 2/0] d) [Jméno zainteresované osoby 3/0], narozený dne [datum narození] bytem [Adresa zainteresované osoby 3/0] zastoupeni advokátem [Anonymizováno], [Anonymizováno] proti žalovanému: [zainteresované osoby] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0][Anonymizováno] 3zastoupený advokátem [Anonymizováno] [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje v části týkající se nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobci smlouvu týkající se převodu následujících pozemků: parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]; části původního pozemku parc. č. [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], oddělené geometrickým plánem č. [hodnota] vyhotoveným [právnická osoba] a označené jako pozemek parc. č. [Anonymizováno]

II. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):

1. Žalovaná, [zainteresované osoby], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [adresa] (dále jen „[Anonymizováno]“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to pozemky: 1) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 2) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 3) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 4) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 5) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 6) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 7) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 8) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 9) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 10) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 11) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 12) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. 13) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 14) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 15) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 16) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 2. Žalobci, [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [datum], bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0]; [Jméno zainteresované osoby 1/0], nar. [datum], bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0], [adresa]; [Jméno zainteresované osoby 2/0], nar. [datum], bytem [adresa] a [Jméno zainteresované osoby 3/0], nar. [datum], bytem [adresa], jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě.

3. Žalobci mají na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum] a PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum] a na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství, [adresa], č. j. PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum] a PÚ [Anonymizováno] ze dne [datum] nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobcům v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.

4. Žalovaná k uspokojení nároku žalobců na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobcům tyto pozemky a jejich části: 1) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 2) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 3) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 4) část pozemku parc. č. [Anonymizováno] oddělenou od pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], na základě geometrického plánu vyhotoveného společností [právnická osoba], číslo plánu [Anonymizováno], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; 5) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 6) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 7) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 8) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 9) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 10) část pozemku č. [Anonymizováno] oddělenou od pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], na základě geometrického plánu vyhotoveného společností [právnická osoba], číslo plánu [Anonymizováno], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; 11) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 12) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 13) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 14) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 15) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; 16) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; a žalobci tyto pozemky do svého vlastnictví přijímají, a to [Jméno zainteresované osoby 0/0] spoluvlastnický podíl ve výši 1/4, [Jméno zainteresované osoby 1/0] spoluvlastnický podíl ve výši 1/4, [Jméno zainteresované osoby 2/0] spoluvlastnický podíl ve výši 1/4 a [Jméno zainteresované osoby 3/0] spoluvlastnický podíl ve výši 1/4.

III. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, kterým by byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), jejímž předmětem by byl převod části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; oddělenou od pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], na základě geometrického plánu vyhotoveného společností [právnická osoba], číslo plánu [Anonymizováno], se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci podali dne 1. 11. 2019 žalobu, kterou se domáhají nahrazení projevu vůle žalované [Anonymizováno], uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu nemovitostí ve vlastnictví státu dle z. č. 229/1991Sb. Žalobci v průběhu řízení disponovali žalobou ohledně specifikace náhradních pozemků. Došlo k úpravám, částečným zpětvzetím a rozšířením. V současné době se žalobci domáhají nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu týkající se převodu těchto náhradních pozemků: parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; část parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; označenou v Geometrickém plánu vypracovaným Geodezií [právnická osoba]., číslo plánu [Anonymizováno] jako parc. č. [Anonymizováno]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], část parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; označenou v Geometrickém plánu vypracovaným Geodezií [právnická osoba]., číslo plánu [Anonymizováno] jako parc. č. [Anonymizováno]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; část parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; pozemku oddělenou od pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], na základě geometrického plánu vyhotoveného společností [právnická osoba], číslo plánu [Anonymizováno], a označenou v tomto geometrickém plánu jako parc. č. [Anonymizováno]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]; parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa].

2. Žalobu odůvodnili tím, že jsou osobami oprávněnými dle z. č. 229/1991 Sb. (dále též jen zákon o půdě). Žalobci, respektive jejich právní předchůdci, vlastnili, spoluvlastnili pozemky v k. ú. [adresa], které byly odňaté jejich právním předchůdcům a nebyly žalobcům či jejich předchůdcům vydány. Bylo rozhodnuto, že žalobci mají namísto původních pozemků nárok na vydání náhradních pozemků. Žalovaná stanovila neprávně charakter nevydaných pozemků, v důsledku toho je nesprávně ocenila a eviduje restituční nárok žalobců v nesprávné výši. Žalovaná trvá na tom, že se v době odnětí pozemků jednalo o pozemky zemědělského charakteru. Žalobci mají zato, že nevydané pozemky, nebo jejich část, měly být oceněny jako pozemky určené k zastavění. Původní pozemky přešly na žalovanou na základě darovacího prohlášení z 14. 4. 1964 a 15. 4. 1965. Dle tehdy platné územně plánovací dokumentace, Směrného územního plánu pro hlavní město Prahu z roku 1964, byly určeny k zastavění. Žalobci si nechali vypracovat znalecký posudek, dle kterého byl ke dni podání žaloby jejich celkový nevypořádaný nárok ve výši 2.495.152,76 Kč. Žalobci vyzvali žalovanou k přecenění jejich nároků, ale neúspěšně. Žalobci se účastnili nabídkových řízení náhradních pozemků. Náhradní pozemky jim byly převedeny jen do výše restitučních nároků za původní nevydané pozemky, jak je ocenila žalovaná a žádostem, kde žalobci požadovali vydání dalších náhradních pozemků nad rámec ocenění původních pozemků, jak jej stanovila žalovaná, nebylo vyhověno. Žalobci považují takovýto postup za liknavý, svévolný a diskriminační, a proto vyhledali náhradní pozemky ve vlastnictví státu a požadují, aby byla nahrazena vůle žalované a tyto pozemky na ně byly převedeny k uspokojení jejich restitučních nároků.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že postup žalované vůči žalobcům není liknavý a svévolný. Nároky žalobců byly již uspokojeny. Žalobci až do září 2019 nezpochybňovali ocenění původních nevydaných pozemků. V době přechodu nemovitostí na stát územně plánovací dokumentace nevymezovala tyto pozemky jako určené pro stavbu. Samotná existence Směrného územního plánu z roku 1964 není kritériem, na základě kterého by bylo možné nevydané pozemky považovat za pozemky určené k zastavění.

4. Žalovaná vznášela různé námitky proti znaleckému posudku. Poukazovala na to, že znalkyně neaplikovala srážky dle přílohy 7 oceňovací vyhlášky. Uvedla, že si nechá zadat oponentní znalecký posudek, který by se vyjádřil k předloženému posudku.

5. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároků žalobců. Restituční nárok žalobců byl zcela vypořádán v roce 2012. Žalobci až do roku 2019 nevznesli žádné námitky proti ocenění původních pozemků.

6. Žalovaná se u každého požadovaného náhradního pozemku vyjádřila k jeho převoditelnosti. Tyto námitky jsou uvedeny u jednotlivých náhradních pozemků, které nakonec zůstaly předmětem tohoto řízení.

7. Žalobci omezili žalobu ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], části původního pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Žalovaná s tímto zpětvzetím souhlasila. Soud proto dle § 96 odst. 1 o.s.ř. zastavil, viz výrok I.

8. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti 9. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě č. 229/1991 Sb. Podíly na pozemcích patřící mimo jiné jejich právním předchůdcům ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]) přešly na stát, prohlášením z 14. 4. 1965 a 15. 4. 1965, které bylo přijato rozhodnutím [adresa], č. j. [Anonymizováno]. Žalobci, respektive jejich právní předchůdci se domáhali vrácení, vydání takto převedených spoluvlastnických nemovitostí. Některé spoluvlastnické podíly na nemovitostech jim nebyly vráceny, bylo rozhodnuto, že žalobci, jejich právní předchůdci nejsou vlastníky daných pozemků a že tyto osoby mají namísto toho nárok na vydání náhradních pozemků. Konkrétně šlo o nevydané pozemky, části nevydaných pozemků vedené v pozemkových knihách jako parc. č. PK: [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], jako parc. č. PK: [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Tyto skutečnosti vyplývají i z konkrétních rozhodnutí vydaných v rámci správních řízení z prohlášení z 14. 4. 1965 a 15. 4. 1965, které bylo přijato rozhodnutím [adresa] z 1. 12. 1965, č. j. [Anonymizováno] (viz příloha č. [hodnota] znaleckého posudku č. [Anonymizováno], který vypracovala 28. 8. 2019 [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]

10. Původní oprávněná osoba [jméno FO] převedla svůj nárok na bezúplatný převod náhradních pozemků dle zákona o půdě dne 22. 10. 2019 na žalobkyni a). Toto bylo prokázáno smlouvou o darování restitučních nároků podle zákona o půdě na osobu blízkou uzavřenou dne 22. 10. 2019 mezi [jméno FO] a žalobkyní a).

11. Žalobci, či jejich právní předchůdci poté chtěli uspokojit nárok na vydání náhradních pozemků. Nárok žalobkyně a) na vydání náhradních pozemků dle z. č. 229/1991 Sb. byl v období od roku 2007 do 2012 uspokojen v částce 43.541,34 Kč, žalobkyně b) v částce 43.604,28 Kč, žalobkyně c) v částce 43.604,28 Kč, žalobce d) v částce 43.541,34 Kč.

12. Toto bylo mezi účastníky nesporné a bylo to prokázáno přehledem nároků žalobců za nevydané pozemky dle z. č. 229/1991 Sb. (čl. 22- 28), seznamem žádostí žalobců do veřejných nabídek pozemků (čl. 30-45).

13. Žalovaná má za to, že nárok žalobců na vydání náhradních pozemků byl zcela uspokojen. Oproti tomu žalobci tvrdí, že jejich nárok na vydání náhradních pozemků byl uspokojen jen zčásti, protože žalovaná nesprávně ocenila jejich nárok na vydání náhradních pozemků. Dle žalobců žalovaná chybně určila charakter odňatých pozemků v době jejich přechodu na stát. Tyto pozemky je nutné považovat pro ocenění restitučního nároku za pozemky určené k zastavění. Žalobci proto vyzvali žalovanou k tomu, aby jejich nároky za nevydané pozemky řádně ocenila a zohlednila skutečnost, že se jednalo o pozemky, které měly být oceněny jako pozemky určené k zastavění. Žalobci, či jejich právní předchůdci také v roce 2019 žádali o převod náhradních zemědělských pozemků (viz žádost [jméno FO] z 2. 7. 2019, žádost žalobce d) z 2. 7. 2019, žalobkyně b) z 2. 7. 2019, žalobkyně c) z 2. 7. 2019). Žalovaná i po těchto krocích žalobců ocenění původních nevydaných pozemků nezměnila a přihlášky žalobců, či právní předchůdkyně [jméno FO] byla označeny za neplatné, protože výše restitučních nároků je nižší než hodnota požadovaných náhradních pozemků (díky tomu, jak žalovaná ocenila hodnotu původních nevydaných pozemků).

14. Toto bylo prokázáno výzvami žalobců či jejich právních předchůdců k řádnému ocenění restitučního nároku z 1. 7. 2019, 27. 6. 2019, 4. 9. 2019, 17. 10. 2019, 20. 2. 2020, 20. 12. 2019 (čl. 46-48, 395, 397, 398), dopisy, sděleními žalované z 12. 7. 2019, 30. 7. 2019 (čl. 57-60).

15. V době, kdy původní pozemky přešly na stát tj. 14. 4. 1964 a 15. 4. 1965, platil Směrný územní plán hlavního města Prahy, který byl schválen 22. 4. 1964. Toto bylo prokázáno znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] z 28. 8. 2019, vypracovaných [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], přehledem dosud schválených územních plánů [Anonymizováno] vypracovaným [právnická osoba], viz příloha č. [hodnota] tohoto znaleckého posudku.

16. Původní odňaté a po roce 1989 nevydané, nevrácené pozemky v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa] měly zčásti či zcela stavební charakter. Žalobci, respektive jejich právní předchůdci vlastnily každý podíl ve výši 1/36 původních pozemků a u pozemku PK č. [hodnota] vlastnili každý podíl ve výši . Tyto pozemky či jejich části se nacházely dle směrného územního plánu hlavního města Prahy 1964 v plochách: veřejná zeleň; sport a rekreace; sklady, komun. služby, místní výroba;, obytné území izolované zástavby; komunikace II. a III. třídy, náměstí a automobilová komunikace I. třídy. Hodnota restitučního nároku vzniklého na základě nevydání původně odňatých spoluvlastnických podílů žalobců (jejich právních předchůdců) je u každého z žalobců ve výši 667.361 Kč. Toto bylo prokázáno znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] z 28. 8. 2019, vypracovaných [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a dodatkem č. [hodnota] k tomuto znaleckému posudku vypracovaných [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] dne 16. 10. 2020 (čl. 891), přehledem dosud schválených územních plánů hl. m. Prahy vypracovaným [právnická osoba], viz příloha č. [hodnota] tohoto znaleckého posudku. Tímto znaleckým posudkem byly zakresleny odňaté a zpět nevydané PK parcely do Návrhu směrného územního plánu pro hlavní město Prahu 1964 a na základě toho byly oceněny jednotlivé nevydané pozemky a hodnoty podílů žalobců. Znalkyně ocenila dle § 14 vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. cenou 250 Kč za 1 m2 pozemky, PK parcely, které byly dle směrného územního plánu zařazeny do funkčních ploch určených k zastavění uvedla, že se jednalo o plochy určené k zastavění souvislou obytnou výstavbou, komunikacemi, náměstími, plochami pro sport, sklady a místní výrobu. Ostatní pozemky, části pozemků, byly oceněny cenou 3 Kč za 1m2.

17. Soud má za to, že pozemky či jejich části byly ve znaleckém posudku správně oceněny jako pozemky v ceně 250 Kč za 1 m2. Povaha a určení těchto pozemků či jejich částí vyplývá, z toho, jak byly zařazeny ve směrném územním plánu [adresa]. Tyto pozemky či jejich části byly zařazeny ve směrném územním plánu do funkčních ploch určených k zastavění. Jednalo o plochy určené k zastavění souvislou obytnou výstavbou, komunikacemi, náměstími, plochami pro sport, sklady a místní výrobou. Charakter pozemků dále vyplývá i z tohoto, že 96,7 % těchto pozemků či jejich části bylo určeni k zastavění již dle Přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] (uvedený v platnost dne 17. 3. 1933), dle Přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] (uvedený v platnost dne 17. 3. 1933).

18. Charakter původních pozemků podpůrně vyplývá i z dalších skutečností:

19. V rozhodnutích, která stanovili, že žalobci či jejich právní předchůdci nejsou podílovými spoluvlastníky původně odňatých pozemků, bylo jako důvod uvedeno, že pozemky byly zastavěny dle § 11 odst. 1 písm. c, e, z. č. 229/1991 Sb.

20. V rozhodnutí Magistrátu [Anonymizováno] z 1. 8. 1997, PÚ [Anonymizováno] a rozsudku Městského soudu v Praze z 1. 9. 1998, č. j. 38 Ca 266/97-40 bylo uvedeno, že původní pozemky PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byly zastavěny před rokem 1. 10. 1976. V roce 1972 bylo vydáno rozhodnutí o přípustnosti stavby a v roce 1973 rozhodnutí o uvedení do trvalého užívání vztahující se na stavbu travnatého hřiště ragby, hřiště na odbíjenou, rekonstrukce objektu baráku [Anonymizováno] na šatny a klubovny oddílu ragby, pokladny, sklad materiálu, parkoviště a oplocení hřiště. Z ortofotomapy z roku 1966, která je přílohou dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku č. [Anonymizováno] z 28. 8. 2019 (čl. 896 spisu) vyplývá, že na pozemcích PK [Anonymizováno], [Anonymizováno] byly do roku 1966 vybudovány hřiště a část budov.

21. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] , k. ú. [adresa], dříve část parcely PK [Anonymizováno] se v době přechodu na stát nacházelo hřiště. To bylo prokázáno sdělením Městské části [adresa], Úřad [Anonymizováno] z 16. 10. 2020 (čl. 888). Z ortofotomapy z roku 1966, která je přílohou dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku č. [Anonymizováno] z 28. 8. 2019 (čl. 900) vyplývá, že na pozemku PK [Anonymizováno] bylo do roku 1966 vybudováno hřiště a budova.

22. V rozhodnutí Ministerstva zemědělství, [adresa], PÚ [Anonymizováno], kde bylo rozhodnuto, že žalobci či jejich právní předchůdci nejsou vlastníky částí parcely dle pozemkového katastru č. [hodnota] o výměře 2.521 m2 s bývalým domem čp. [Anonymizováno] v k. ú. Smíchov se uvádí, že pozemek byl po přechodu na stát zastavěn novou stavbou – objekty bydlení s garážemi a prodejnou potravin. Rozhodnutí o přípustnosti stavby bylo vydáno 22. 5. 1972, 30. 10. 1972 bylo vydáno rozhodnutí o uvedení stavby do trvalého užívání. V roce 1971 bylo vydáno rozhodnutí o zboření stavby domu čp. [Anonymizováno], statek Klikovka.

23. V rozhodnutí Ministerstva zemědělství, [adresa] z 16. 11. 2005, PÚ [Anonymizováno], kde bylo rozhodnuto, že žalobci či jejich právní předchůdci nejsou vlastníky částí pozemků dle pozemkového katastru parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], zbytek parc. č. [hodnota] o výměře 114 m2 vše v k. ú. Smíchov se uvádí, že původní pozemky [Anonymizováno] jsou zastavěny komunikací „[Anonymizováno]“. Zbytek pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 114 m2 je v držení Správy veřejné zeleně.

24. V rozhodnutí Ministerstva zemědělství, [adresa] z 20. 3. 2006, PÚ [Anonymizováno], kde bylo rozhodnuto, že žalobci či jejich právní předchůdci nejsou vlastníky částí pozemku dle pozemkového katastru parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] se uvádí, ohledně původní pozemek č. [hodnota], že jde o oplocený areál školského zařízení. Stavba školy byla zkolaudovaná 28. 12. 1951 jako stavba dočasná, ale šetřením bylo zjištěno, že slouží dodnes.

25. V rozhodnutí Ministerstva zemědělství, [adresa] z 9. 12. 2009, PÚ [Anonymizováno], kde bylo rozhodnuto, že žalobci či jejich právní předchůdci nejsou vlastníky částí pozemku dle pozemkového katastru parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] se uvádí, dne 12. 5. 1980 bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby tenisového areálu.

26. U pozemku PK [Anonymizováno] bylo doloženo, že v roce 1960 bylo vydáno územní rozhodnutí na akci výstavbu transformovny. To bylo prokázáno sdělením Městské části [adresa], [Anonymizováno] z 16. 10. 2020 (čl. 888), Územním rozhodnutím Odboru výstavby města [Anonymizováno] z 15. 11. 1960 (čl. 890). Stavební charakter tohoto pozemku žalovaný nakonec nesporoval.

27. Na pozemku PK [Anonymizováno] byla na základě rozhodnutí z 25. 4. 1957 postavena provizorní stavba kancelářského pavilonu. Měla zde stát do doby než bude dokončena stavba hlavní budovy Ústředního ústavu geologického, která měl stát na poz.č.k.[Anonymizováno]. Tato stavba nebyla realizována. V roce 1973 bylo rozhodnuto, že provizorní stavba zde může stát do 25. 4. 1974, protože zde má být umístěna bytová výstavba sídliště [právnická osoba] u [adresa] a [Anonymizováno]. V době mezi lety 1966 až 1975, na tomto pozemku proběhla výstavba některých budov. To bylo prokázáno Oznámením o výkonu rozhodnutí z 19. 12. 1973 (čl. 889), ortofotomapami z roku 1966 a 1975, která je přílohou dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku č. [Anonymizováno] z 28. 8. 2019 (čl. 898, 899).

28. Pozemky PK [Anonymizováno] k. ú. [adresa] byly na základě rozhodnutí z roku 18. 12. 1970 zastavěny panelovými domy. Toto bylo prokázáno sdělením Městské části [adresa] z 23. 9. 2020 (čl. 910), ortofotomapou z roku 1966 , která je přílohou dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku č. [Anonymizováno] z 28. 8. 2019 (čl. 899).

29. Žalovaná namítala, že znalkyně neaplikovala srážky dle přílohy 7 oceňovací vyhlášky, konkrétně poukázala na srážky pro nemožnost napojení na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci, nepříznivou docházkovou vzdálenost, za svažitost pozemku, za ztížené základové podmínky pozemku.

30. Znalkyně [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve znaleckém posudku neaplikovala žádné srážky dle přílohy 7 oceňovací vyhlášky(vyhlášky č. 316/1990 Sb.). Znalkyně opakovaně vysvětlovala, proč srážky neaplikovala. K tomu se vyjadřovala ve výslechu u jednání Okresního soudu v Jičíně (čl. 1201), v dopise Okresnímu soudu v [jméno FO] v řízení sp. zn. 9 C 334/2019 z 22. 7. 2021 (čl. 1188), v dopise Okresnímu soudu v Českém Krumlově v řízení sp. zn. 6 C 33/2020 z 1. 3. 2021 (čl. 885), ve výslechu u Okresního soudu v českém Krumlově v řízení sp. zn. 6 C 33/2021 (čl. 973).

31. Znalkyně mimo jiné ve výslechu u Okresního soudu v Českém Krumlově uvedla, že aplikovat srážku je možné jen tehdy pokud si je 100 % jistá, že existuje důvod pro aplikaci srážky. Z jejího výslechu vyplynulo, že z dostupných dokladů se jí nepodařilo zjistit, že by zde bylo dostatečně doloženo, že ke dni odnětí pozemků byl důvod aplikovat některou ze srážek.

32. K otázce svažitosti terénu znalkyně u jednání Okresního soudu v Jičíně dne 6. 4. 2022 vysvětlila, že musela vycházet ze situace ke dni odejmutí pozemků a z podkladů, které tuto situaci zobrazovaly. Vycházela ze Směrného územního plánu, kde jsou poznatelné i vrstevnice (v tomto směru také zkoumala směrný územní plán) a dalo se nahlédnout i do katastrálních map. Konkrétní situaci v době odejmutí samozřejmě nemohla zjistit. Svažitostí se zabývala jen u pozemků orientovaných na sever, severozápad, či severovýchod. Z pokladů nezjistila, že by byl důvod pro aplikaci této srážky. Katastrální mapy z let 1940-1945, na které odkazuje žalovaná, jsou neaktuální pro posouzení stavu v době odnětí pozemků. Tyto mapy navíc vycházely z místopisných měření z let 1920 až 1928.

33. K srážce za ztížené základové podmínky znalkyně uvedla, že by nemohla aplikovat, protože nebylo možné nade vší pochybnost prokázat, že byl prostor pro aplikaci této srážky. Odkázala na odbornou literaturu dle které:“…pozemky, jejichž svažitost v místě stavby je 25 % a více nebo převýšení původního pozemku ve dvou protilehlých stranách domku jsou větší než 3 m“. Tuto srážku je možné uplatnit jen v místě předmětné stavby a zkoumá se jen v místě stavby. Pro uplatnění svažitosti by bylo nutné ke dni odnětí přesně kvantifikovat svažitost, což s odstupem 55 let není možné.

34. K přístupnosti pozemků znalkyně uvedla, že některé pozemky byly určeny přímo k zastavění komunikací. U ostatních pozemků nenašla pozemky, který by nebyly vůbec přístupné. Některé pozemky byly v blízkosti komunikace Plzeňská.

35. Srážka, kvůli napojení na sítě, se provede, pokud není možnost napojení na veřejný vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny. U elektřiny je požadavek na vzdálenost do 200 m. Dle znalkyně měly všechny pozemky zachovanou možnost na připojení na vodovod a kanalizaci. Z digitální mapy technických sítí se nedá zjistit, kdy byl přívod elektřiny, vody či kanalizace vybudován. Někdy je zde uveden letopočet, ale není jasné, zda-li se jedná o první síť nebo následné opravy. Nepodařilo se jí dohledat kompletní doklady, na základě kterých by mohla tuto srážku aplikovat.

36. Srážku za nepříznivou docházkovou vzdálenost neaplikovala, protože v místě byla dostupná městská hromadná doprava, když od roku 1938 vedla Plzeňskou ulicí tramvajová linka č. [hodnota]. Díky které jsou dostupnější všechny služby a hodnota pozemku je proto vyšší než v případě, kdy by se zde městská hromadná doprava nenacházela.

37. Znalkyně posuzovala část obce k. ú. Smíchov a Košíře (kde se nacházely nevydané pozemky) a jejich srostlost s hlavním městem Prahou. Tyto části obce, městské části hlavního města Prahy považovala za stavebně srostlé s městem Praha. Tyto městské části se nacházejí podle páteřní komunikace Plzeňská, po které vedla již minimálně z dob první republiky tramvajová linka.

38. Soud neprovedl důkazy místními šetřeními v k. ú. [adresa], výslechy osob, kterým patří sousední budovy (svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]), protože tyto důkazy považoval s ohledem na provedené důkazy za nadbytečné. 39. § 11 a odst. 1 z. č. 229/1991 Sb. (dále též jen zákon o půdě) zní: Oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. 40. § 11 a odst. 14) zákona o půdě zní: Cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11. 41. § 11 odst. 1) písm. c)zákona o půdě zní: Pozemky nelze vydat v případě, že c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení. 42. § 14 odst. 1 zákona o půdě zní: 1) Oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek 43. § 17 odst. 3 písm. b) zákon o půdě zní: Nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový úřad převést b) do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20.

44. Žalobci jsou osobami oprávněnými dle z. č. 229/1991 Sb. (dále též jen zákon o půdě). Pozemky v k. ú. Smíchov a Košíře přešly ve smyslu § 4 odst. 1 zákona o půdě na stát. Část těchto původních nemovitostí nebyla dle § 11 odst. 1 zákona o půdě žalobcům či jejich právním předchůdcům vrácena, bylo určeno, že žalobci, jejich právní předchůdci nejsou spoluvlastníky těchto pozemků. Žalobci mají namísto těchto původních pozemků dle § 11 a, § 14 odst. 1 a § 17 odst. 3 písm. b zákona o půdě nárok na vydání, nabytí vlastnického práva k takzvaným náhradním pozemkům.

45. Žalobci se snažili uspokojit svůj restituční nárok. Jejich restituční nároky byly uspokojeny jen zčásti. Žalovaná tvrdí, že jejich restituční nároky v souvislosti s nevydanými půdními pozemky byly zcela uspokojeny. Rozpor mezi účastníky vzniká proto, že žalovaná hodnotí některé původní nevrácené pozemky jako pozemky zemědělské, to znamená s cenou 3 Kč za 1 m2. Oproti tomu žalobci tvrdí, že některé části původních nevydaných pozemků mají být oceněny cenou 250 Kč za 1 m2, protože byly určeny k zastavení. Díky tomu obě strany řízení dospívají k diametrálně odlišnému oceněni restitučního nároku každého z žalobců. Žalobci se přihlásili se svými nároky, které odpovídají jejich výpočtům, do nabídek náhradních pozemků pořádaných žalovanou. Žalovaná ale jejich přihlášky považovala za neplatné, protože přesáhly žalovanou stanovené ohodnocení restitučního nároku žalobců. Žalobci žalovanou vyzývali k změně jejího postoje a přecenění jejich nároků. K tomu ale žalovaná nepřistoupila, respektive k tomu přistoupila jen u jednoho původního pozemku a to až v průběhu tohoto soudního řízení. Žalovaná sama aktivně problém neřešila. Žalobci jsou proto nuceni zajišťovat podklady prokazující , že jejich restituční nárok byl oceněn nesprávně a že původní pozemky byly určeny k zastavění. Kvůli tomu si žalobci nechali vypracovat i znalecký posudek. Žalovaná postupuje pouze tak, že vznáší různé námitky k předloženým důkazům. Sama ale aktivně nepředkládá důkazy, prokazující, že jí provedené ocenění restitučního nároku je správné, ze kterých by vyplynulo, kdy tedy došlo k zastavění daných pozemků a kdy bylo plánováno jejich zastavění. Je zřejmé, že původní pozemky nebyly žalobcům či jejich právním předchůdcům „vráceny“ právě proto, že na nich stojí stavby, komunikace, či sportoviště a s nimi související stavby. V řízení bylo přitom prokázáno, že žalovaná ohodnotila původní nevydané pozemky nesprávně, že každému z žalobců svědčí restituční nárok za nevydané pozemky v podstatně vyšší výši a že tento nárok nebyl zatím uspokojen.

46. Na základě těchto skutečností má soud za to, že žalovaná vůči žalobcům postupuje liknavě a svévolně. Sami žalobci se snažili tento postup žalované změnit a domoci se uspokojení svého nároku. S tímto postupem, kdy se obraceli na žalovanou, ale neuspěli. Žalobci ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu mohou v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu Státního pozemkového úřadu (resp. jeho předchůdce – [právnická osoba] ČR), oprávněně uplatnit nárok na vydání náhradního pozemku u soudu samostatnou žalobou. V této žalobě může požadovat vydání konkrétního vhodného pozemku. Přitom tuto žalobu mohou podat aniž by požadovaný náhradní pozemek musel být zahrnut do veřejné nabídka. Nejvyšší soud ČR uvedl například v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 2288/2018: „Judikatura Nejvyššího soudu (jež reflektuje i judikaturu Ústavního soudu – srov. zejm. nález ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, publikovaný pod č. 33/2004 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, usnesení ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, publikované pod č. 174/2007 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, či nález pléna Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05, publikovaný pod č. 531/2005 Sb.) je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu dovolatele (resp. jeho předchůdce – [právnická osoba] [Anonymizováno]) může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (k tomu srovnej především rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, uveřejněný pod č. 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).“ 47. Soud se ztotožnil s tvrzením žalobců, že původní nevydané pozemky či jejich část byly pro účel vydání náhradních pozemků oceněny žalovanou nesprávně. Část těchto pozemků měla být oceněna jako pozemky určené k zastavění. To, že pozemky v době, kdy přecházely na stát, byly určeny k zastavění vyplývá z výše uvedeného dokazování. Především tyto pozemky jejich část byly určeny k zastavění v rámci Směrného územního plánu [Anonymizováno] schváleného 22. 4. 1964. Většina této plochy byla určena k zastavění již v Přehledném regulačním a zastavovacím plánu pro část území [adresa]) (uvedený v platnost dne 17. 3. 1933), a Přehledném regulačním a zastavovacím plánu pro část území [adresa]) (uvedený v platnost dne 17. 3. 1933). Byly také dohledány další doklady o zastavění těchto pozemků po jejich odnětí. Soud také ve smyslu § 13 o. z. musel respektovat i rozhodnutí Okresního soudu v Českém Krumlově z 20. 4. 2022, č. j. 6 C 33/2020-1088, Krajského soudu v [právnická osoba] z 1. 12. 2022, č. j. 8 Co 727/2022-1212, Okresního soudu v [jméno FO] a Nejvyššího soudu ČR z 12. 4. 2023, č. j. 28 Cdo 952/2023-1307, v kterých byly řešeny naprosto stejné otázky týkající se ocenění stejných restitučních nároku stejných žalobců, otázky liknavosti žalované, možnosti žalobci požadovat žalobou vydání konkrétních pozemků. Soud neshledal žádné důvody proč, by tento zcela stejný případ měl být v rámci tohoto řízení posouzen odlišně.

48. Znalkyně v doplnění znaleckého posudku, vysvětleních, které učinila písemně v řízení vedených u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. se 6 C 33/2020 u Okresního soudu v [jméno FO] pod sp. zn. 9C 334/2019, u výslechů znalkyně u Okresního soudu v Českém Krumlově ve věci 6 C 33/2020 a u výslechu znalkyně v tomto řízení jasně a srozumitelně vysvětlila, proč nebylo možné aplikovat srážky ve smyslu přílohy 7 oceňovací vyhlášky. Vysvětlila, proč není možné použít dokumenty, kterých se dovolává žalovaná strana. Závěry znalkyně jsou logické, vzájemně na sebe navazují a soud neměl důvod o nich pochybovat. Soud se ztotožňuje s tím, že srážky ve smyslu vyhlášky ve smyslu přílohy 7 jeho oceňovací vyhlášky by bylo možné aplikovat pouze v případě, že by bylo jednoznačně prokázáno, že jsou důvody pro aplikaci této srážky. To u oceňovaných pozemků nebylo prokázáno. Z těchto důvodů soud má soud za to, že nebyl důvod aplikovat srážky ve smyslu přílohy 7 oceňovací vyhlášky.

49. K námitce žalované, že hřiště by nemělo být oceněno jako stavební pozemek, protože hřiště není stavbou, soud uvádí, že v daném případě pro účely ocenění není rozhodná soukromoprávní úprava, ale důležité je zařazení pozemku do funkční plochy dle územního plánu. Tyto pozemky byly zahrnuty do plochy hřiště a dle tohoto byly oceněny. Soud si v této otázce dovoluje odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 12. 4. 2023, 28 Cdo 952/2023-1307, který k těmto stejným nevydaným pozemkům uvedl: „V poměrech přítomné věci je totiž pro určení výše restitučního nároku žalobců rozhodující zejména vymezení odňatých pozemků ve schválené územně plánovací dokumentaci [viz § 11a odst. 14 zákona o půdě, respektive § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Toto vymezení se však nikterak nepojí s výkladem pojmu stavba v poměrech práva občanského či s existencí trvalých staveb na dotčených pozemcích.“ 50. Žalovaná namítala, že o nevydání části pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], respektive PK [Anonymizováno] bylo rozhodnuto duplicitně v rozhodnutí PÚ [Anonymizováno] a PÚ [Anonymizováno] a takto byl nárok za tento nevydaný pozemek navýšen o 203 m2. Z rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu [Anonymizováno], č. j. PÚ [Anonymizováno] z 28. 2. 2021 a č. j. PÚ [Anonymizováno] z 9. 9. 1997 vyplývá, že každý z žalobců, respektive jejich právních předchůdců, vlastnil jen část pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve výši 1/36. Žalovanou uváděná námitka se tedy vůči každému z žalobců vztahuje na výměru 5,64 m2 ( 203 m2 :36), což je při ceně 250 Kč za 1 m2 cena restitučního nároku každého ze žalobců po zaokrouhlení ve výši 1.410 Kč. Soud proto k této námitce žalované nepřihlížel. I kdyby se ztotožnil s argumentací žalované, je zřejmé, že pravomocně uspokojený nárok žalobců na převod náhradních pozemků je v takové výši, že v současné době lze na žalobce převést požadované a přiznané náhradní pozemky, bez toho, že by tím byl přečerpán neuspokojený restituční nárok žalobců. Tato námitka by byla důležitá jen v případě, že už by byl skoro uspokojen restituční nárok žalobců a bylo by důležité sledovat, zda-li nedošlo k jeho překročení (přečerpání). Ani sama žalovaná to u této námitky netvrdila a neuváděla, že by mohlo díky tomu dojít k překročení žalobci uplatněného restitučního nároku. Navíc soud uvádí, že vychází z rozhodnutí pozemkového úřadu, které zatím dle tvrzení účastníků, které uvedli u jednání soudu dne 19. 4. 2023 nebyla s konečnou platností změněna, tak aby byl částečně snížen restituční nárok žalobců.

51. Uplatněný nárok žalobců není promlčen. Žalobci, či jejich právní předchůdci uplatnili svůj nárok včas. I sám žalovaný, na základě tohoto požadavku uspokojil část restitučního nároku. Celkové nevypořádání restitučního nároku vyplývá z odlišného ocenění restituční nároku žalovaným oproti žalobcům. Požadavek na přecenění hodnoty restitučního nároku žalobců, tj. hodnoty pozemků, které nebyly žalobcům vydány, nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by podléhalo promlčení.

52. Ohledně konečně požadovaných náhradních pozemků byly účastníky uváděny níže uvedená tvrzení, prokázány tyto skutečnosti a soudem dovozeny tyto závěry.

53. Žalovaná původně namítala, že náhradní pozemky jsou k převodu nevhodné, protože se jich týká řízení vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 7 C 178/2018. Jak je známo soudu z jeho úřední činnosti řízení ohledně těchto pozemků vedené u Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 7 C 178/2018 bylo zastaveno, protože žaloba ohledně těchto náhradních pozemku byla vzata zpět.

54. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

55. Žalovaná namítala, že tento pozemek je k převodu nevhodný, protože k němu není zajištěn přístup.

56. K předmětnému náhradnímu pozemku vede pozemek p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], jehož vlastníkem je obec a přes tento pozemek je možné se z cesty dostat se k náhradnímu pozemku. Toto bylo prokázáno fotografií (čl. 756), ortofotomapou se zobrazením katastrální mapy (čl. 757), nahlédnutím na situaci v místě pomocí funkce panorama na webu mapy.cz.

57. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že výměra tohoto pozemku je 6.899 m2 a jeho hodnota 28.502 Kč.

58. Nebyly shledány žádné skutečnosti bránící vydání tohoto náhradního pozemku. Skutečnost, že k pozemku nevede cesta, není důvodem, proč by pozemek nebylo možné vydat žalobcům jako náhradní pozemek. K tomu je možné odkázat na rozsudek NS ČR 28 Cdo 1275/2019, který uvádí: „Konečně ani žalovanou zmiňovaný nedostatek napojení pozemků na veřejnou cestu pak nebrání právním dispozicím s ním (pozemek lze prodat či pronajmout, eventuálně zjednat přístup k němu právním jednáním s vlastníky či uživateli okolních pozemků) a ani tato okolnost tedy nepředstavuje žádnou další zákonem předpokládanou či judikatorně odvozenou překážku vydání pozemku oprávněné osobě jako náhradního.“ Navíc z dokazování vyplynulo, že k pozemku se dá dostat z cesty přes obecní pozemek. Soud má za to, že nic nebrání převodu tohoto pozemku a pozemek je vhodný k převodu na žalobce jako náhradní pozemek, a soud proto v ohledně tohoto pozemku žalobě vyhověl.

59. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

60. Žalovaná namítala, že pozemek je z převodu vyloučen dle § 6 odst. 1 písm. l b z. č. 503/2012 Sb., protože na jeho části je místní účelová komunikace, tj. stavba dopravní infrastruktury. Dále je pozemek je zatížen věcným břemenem.

61. Z aplikace mapy.cz., zde umístěný letecký snímek a nahlížení panorama, ortofotomapou se zobrazením katastrální mapy (čl. 562, 566, 762) bylo prokázáno, že přes pozemek vedou pouze vyjeté koleje k chatkám na jiném pozemku. Nejedná se o účelovou komunikaci bránící vydání ve smyslu § § 6 odst. 1 písm. l b z. č. 503/2012 Sb. V katastru nemovitostí je pozemek zapsán jako trvalý travní porost s výměrou 1.108 m2. Tento pozemek je zatížen věcným břemenem cesty a to smlouvou z 14. 11. 2018. Toto bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí LV č. [adresa] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], ve stavu k 29. 7. 2020. (čl. 191-192), smlouvou o zřízení pozemkové služebnosti z 14. 11. 2018 včetně geometrického plánu (čl. 1380-1383). Nebylo prokázáno a z těchto důkazů nevyplývá, že by přes pozemek vedla účelová komunikace a bránící vydání. Dvě vyježděné koleje takovou komunikací nejsou. Proto není dán důvod bránící vydání ve smyslu § § 6 odst. 1 písm. l b z. č. 503/2012 Sb. Vydání nebrání ani to, že přes pozemek je zřízeno věcné břemeno umožňující v místě vyjetých kolejí přístup k dalším nemovitostem, chatám.

62. Výměra tohoto pozemku je 1.108 m2. Toto bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí LV č. [adresa] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] (čl. 111, 191) Hodnota tohoto pozemku dle vyhlášky 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky 316/1990 Sb. je 104.041,20 Kčs Toto bylo prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] z 27. 3. 2019, č. [Anonymizováno] (čl. 559-561). Žalobci s oceněním souhlasili.

63. Soud má za to, že nic nebrání převodu tohoto pozemku a pozemek je vhodný k převodu na žalobce jako náhradní pozemek, a soud proto v ohledně tohoto pozemku žalobě vyhověl. 64. 3) parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

65. Žalovaná namítala, že k pozemku není zajištěn přístup.

66. Tento pozemek sousedí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno], který je ve vlastnictví Královéhradeckého kraje a je zapsán v katastru nemovitostí se způsobem využití jako silnice. Toto bylo prokázáno ortofotomapou se zobrazením katastrální mapy (čl. 539), informacemi o pozemku z katastru nemovitosti (čl. 538), fotografií (čl. 754).

67. Výměra tohoto pozemku je 3.047 m2. Toto bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (čl. 113, 195). Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] z 27. 3. 2019, č. [Anonymizováno] byla dle vyhlášky 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky 316/1990 Sb. stanovena hodnota tohoto pozemku na částku 18.132,20 Kčs (čl. 534, 559-561). Žalobci s oceněním souhlasili.

68. Nebyly shledány žádné skutečnosti bránící vydání tohoto náhradního pozemku. Pozemek je dostupný ze sousední silnice. Soud má za to, že nic nebrání převodu tohoto pozemku a pozemek je vhodný k převodu na žalobce jako náhradní pozemek. Soud proto v ohledně tohoto pozemku žalobě vyhověl.

69. Část pozemku parc. č. [Anonymizováno] oddělená od původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa] geometrickém plánem vyhotoveným společností [právnická osoba], číslo plánu [Anonymizováno]

70. Žalovaná namítala, že pozemek je vyloučen z převodu, protože je zastavěn stavbami nezapsanými v katastru nemovitostí a tvoří funkční celek se st. p. č. [hodnota]. Na st. p. č. [hodnota] stojí stavba čp. [Anonymizováno] ve vlastnictví p. [jméno FO]. Celý pozemek st. p. č. [hodnota] je obklopen p. p. č. [Anonymizováno]. Žalovaná poukázala na to, že na st. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] se nachází základová cihlová deska, na které je postavena dřevěná bouda. Na p. p. [Anonymizováno] se nachází rozsáhlejší dřevostavba. Stavební dokumentací žalovaná nedisponuje. Pozemek [Anonymizováno] má pronajatý p. [Anonymizováno] a užívá ho k zemědělské výrobě, chovu ovcí.

71. Z žalobcem předložené fotodokumentace (čl. 1426, 1427), bylo prokázáno, že na st. p. č. [hodnota] se nenachází žádná stavba. Je zde pouze materiál přikrytý plachtou a dřevěná bouda. Nejedná o stavbu, která by jako hlavní stavba sloužila k chovu ovcí. Tento stavební pozemek č. [hodnota] není možné použít k chovu ovcí. Chov ovcí je možné provádět zcela samostatně na p. p. č. [Anonymizováno], bez užití st. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], ale naopak stavební parcela č. [hodnota] nemůže sama o sobě sloužit k chovu ovcí a může jen podpůrně doplňovat pozemek parc. č. [Anonymizováno]. Hlavním a podstatným pozemkem pro chov ovcí je pozemek parc. č. [hodnota]. Stavební parcela č. [hodnota] k tomu neplní žádnou hlavní funkci. Tvrzení, že není možné pozemek parc. č. [Anonymizováno] vydat, protože tvoří funkční celek se st. p. č. [hodnota], je zcela nepřiměřené a nedůvodné vzhledem k výměře a významu jednotlivých pozemků pro chov ovcí a s ohledem, na to, co se ve skutečnosti na st. p. č. [hodnota] nachází. Skutečnost, že pozemek parc. č. [hodnota] má pronajatý p. [Anonymizováno], převodu náhradního pozemku nebrání. Poté, co byla z původního pozemku parc. č. 186/6 oddělena geometrickým plánem část označená jako pozemky parc. č. 188/6 a parc. č. 188/7 má st. p. č. [hodnota] zachován přístup a proto ani tato skutečnost nebrání převodu nově vytvořeného pozemku parc. č [Anonymizováno].

72. Výměra tohoto nově vytvořeného pozemku je 5.056 m2. Toto bylo prokázáno výpisem geometrickým plánem vyhotoveným společností [právnická osoba], číslo plánu [Anonymizováno]. Účastníci řízení učinili nesporným, že cena tohoto odděleného pozemku je 78.874 Kč.

73. Nebyly shledány žádné skutečnosti bránící vydání tohoto nově odděleného náhradního pozemku. Náhradní pozemek netvoří funkční celek se stavbou, která by měla stát na st. p. č. [hodnota]. Po oddělení části původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] má pozemek st. p. č. [hodnota] zachován přístup. Soud proto v ohledně tohoto nově odděleného pozemku žalobě vyhověl.

74. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

75. Soud má za to, že nic nebrání převodu tohoto pozemku a pozemek je vhodný k převodu na žalobce jako náhradní pozemek, a soud proto v ohledně tohoto pozemku žalobě vyhověl.

76. U pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] žalovaný neuváděl žádné důvody bránící vydání a ani z dokazování tyto skutečnosti nevyplynuly. Výměra tohoto pozemku je 2.424 m2. Toto bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (čl. 115). Hodnota tohoto pozemku ve výši 22.308 Kč, byla mezi účastníky řízení nesporná (žalovaný na čl. 405 souhlasí s cenou 22.308 Kč). Nic nebrání převodu tohoto pozemku a pozemek je vhodný k převodu na žalobce jako náhradní pozemek. Proto soud v ohledně tohoto pozemku žalobě vyhověl.

77. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

78. Žalovaná uvedla, že vydání nebrání žádná zákonná překážka. Pozemek je ale k převodu nevhodný, protože pozemek je zatížen věcným břemenem zřizování a provozování vedení.

79. Výměra tohoto pozemku je 31 m2. Tohoto pozemku se týká věcné břemeno zřizování a provozování vedení. Toto bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (čl. 119).

80. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] z 27. 3. 2019, č. [Anonymizováno] byla dle vyhlášky 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky 316/1990 Sb. stanovena hodnota tohoto pozemku na částku 16,27 Kčs (čl. [tel. číslo]). Žalobci s oceněním souhlasili.

81. Soud předmětný pozemek žalobcům vydal. Jeho vydání nebrání žádné zákonné překážky a důvodem nevydání není ani skutečnost, že na pozemku je zřízeno věcné břemeno zřizování a provozování vedení. Žalobci jsou s touto skutečností seznámeni a záleží pouze na jejich úvaze, že požadují tento náhradní pozemek.

82. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

83. Žalovaná uvedla, že vydání nebrání žádná zákonná překážka. Pozemek je ale k převodu nevhodný, protože k pozemku je možný přístup pouze přes sousední pozemky ve vlastnictví třetích osob.

84. Výměra tohoto pozemku je 74 m2. Toto bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (čl. 119).

85. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] z 27. 3. 2019, č. [Anonymizováno] byla dle vyhlášky 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky 316/1990 Sb. stanovena hodnota tohoto pozemku na částku 38,85 Kč (čl. [tel. číslo]). Žalobci s oceněním souhlasili.

86. K tomuto pozemku přímo nevede komunikace, cesta a k jeho přístup je potřeba použít sousední pozemky, které nepatří žalobcům. Na jeho východním cípu, se v těsné blízkosti nachází silnice, která ale není přímo sousedním pozemkem. Toto bylo prokázáno ortofotomapou se zákresem katastrální mapy (čl. 594).

87. Soud předmětný pozemek žalobcům vydal. Jeho vydání nebrání žádné zákonné překážky a důvodem nevydání není ani skutečnost, že k pozemku nevede komunikace a je k němu přístup pouze přes pozemky ve vlastnictví dalších osob. Žalobci jsou s touto skutečností seznámeni a záleží pouze na jejich úvaze, že požadují tento náhradní pozemek. Skutečnost, že k pozemku nevede cesta, není důvodem, proč by pozemek nebylo možné vydat žalobcům jako náhradní pozemek. K tomu je možné odkázat na již uváděný rozsudek NS ČR 28 Cdo 1275/2019.

88. Část pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. Kopidlno, obec Kopidlno; označená v Geometrickém plánu vypracovaným Geodezií [právnická osoba]., číslo plánu [Anonymizováno] jako parc. č. [Anonymizováno]

89. Žalovaná namítala, že požadovaná nemovitost tvoří funkční celek se stavbou ve vlastnictví třetí osoby, dle § 11 odst. 1 písm. c ) zákona o půdě. Jedná se o stavbu bytového domu umístěnou na pozemku parc. č. st. 639, která patří fyzickým osobám. Tyto osoby požádaly o převod tohoto pozemku do jejich vlastnictví. Požadovaný náhradní pozemek je užíván jako zahrada k tomuto domu a jsou tam umístěny záhony a květiny.

90. Žalobci mimo jiné uvedli, že požadují vydat jen oddělenou část pozemku, aby vlastníkům domu na parc. č. [hodnota] byl zachován přístup a aby mohli užívat záhony.

91. Ohledně požadované části pozemku [Anonymizováno] bylo zjištěno, že se jedná o pozemek nacházející se u domu čp. [Anonymizováno], který stojí na pozemku parc. č. st [Anonymizováno]. Z jedné strany (dle soudu jižní) tento pozemek sousedí s komunikací, hlavní silnicí a na jeho hranicích je plot. Ze strany východní sousedí s vedlejší ulicí a zčásti se zde na hranicích nachází plot. Ze severní strany pozemek sousedí s dalším pozemkem a o kus dál se nachází další bytové domy. Ze západní strany sousedí s částí poz. p. č. [Anonymizováno], která není požadována a pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemkem parc. č. [hodnota]. Z ortofotomapy a z aplikace panorama na webu mapy.cz., je zřejmé, že i oddělená část p. p. č. [Anonymizováno] je užívána společně s domem čp. [Anonymizováno]. Dále se přes tento pozemek může procházet k panelovým domům za tímto domem. Pozemek [Anonymizováno] i jeho požadovaná část je z velké části připlocen k domu na st. p. č. [hodnota]. Na původním pozemku [Anonymizováno], před domem čp. [Anonymizováno] se nachází záhony a zahrádky. Majitelé domu čp. [Anonymizováno] požádali o úplatný převod pozemku [Anonymizováno]. Toto bylo prokázáno katastrální mapou (čl. 858) , ortofotomapou se zobrazením katastrální mapy (čl. 490, 494), informacemi o pozemku (čl. 490), znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] vypracovaným 27. 3. 2019 [tituly před jménem] [jméno FO], zvláště bod 7. celkový popis nemovité věci a fotografií.

92. Je zřejmé, že v současné době původní pozemek p. č. [Anonymizováno] (včetně části oddělené geometrickým plánem) tvoří funkční celek s bytovým domem čp. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]. Majitelé bytovky užívají tento pozemek jako zahrádku se záhony a dále jako zatravněnou plochu. Tento pozemek je společně s domem čp. [Anonymizováno] pod jedním oplocením. Pozemek tvoří funkční celek s domem čp. [Anonymizováno], k tomu viz rozsudkem Nejvyššího soudu ČŘ 28 Cdo 4447/2017. Tuto funkční souvislost nelze narušit tím, že se oddělí část požadovaného pozemku. Navíc i žalobci oddělená část pozemku tvoří funkční celek se stavbou čp. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a také s nepožadovanou částí pozemku p. č. [Anonymizováno] tato požadovaná část pozemku byť je jen zatravněná slouží k užívání bytového domu. Může se přes ní procházet i k dalším bytovým domům, které sousedí za domem čp.

539. Tyto panelové domy společně s bytovým domem čp. 559, tvoří jakési malé „sídliště“.

93. Soud proto považoval vydání požadované části toto pozemku ve smyslu § 11 odst. odst. 1 písm. c ) zákona o půdě za vyloučené, protože tento pozemek (žalovaná část) tvoří funkční celek s domem čp. [Anonymizováno] a v této části žalobu zamítl.

94. Pozemky parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

95. Žalovaná poukázala na to, že část pozemků se nachází dle územního plánu v zastavitelném území. Dále se účastnici nebyli schopni shodnout na ocenění tohoto pozemku. Každý se odkazoval na jiný znalecký posudek.

96. Z části územního plánu obce Kovač (čl. 479) vyplývá, že části obou pozemků je v zastavitelném území.

97. Výměra pozemku parc. č. [Anonymizováno] je 6.344 m2 a výměra pozemku parc. č. [Anonymizováno] je 5.902 m2. Znalec [tituly před jménem] [Anonymizováno] ocenil pozemek parc. č. [Anonymizováno] dle vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. na částku 112.923, 20 Kčs a pozemek parc. č. [Anonymizováno] na částku 105.055,60 Kčs. [tituly před jménem] Vaněk vycházel z toho, že celé pozemky se nachází v zastavěném území obce Kovač a dle tohoto stavil cenu pozemků. Znalkyně [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ocenila pozemek parc. č. [Anonymizováno] dle vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. na částku 64.309,05 Kčs a pozemek parc. č. [Anonymizováno] na částku 81.935,90 Kčs. Znalkyně uvedla, že část pozemku parc. č. [Anonymizováno] o odhadované výměře 2.159 m2 se nachází v zastavitelném území a zbylá část tohoto pozemku o odhadované výměře 4.185 m2 se nachází je zemědělskou plochou, část pozemku parc. č. [Anonymizováno] o odhadované výměře 3.806 m2 se nachází v zastavitelném území a zbylá část tohoto pozemku o odhadované výměře 2.096 m2 je zemědělskou plochou a dle toho stanovila hodnotu těchto pozemků. Toto bylo prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] z 27.3.2019 (čl. 1107), výpisem z výpisem z katastru nemovitostí (čl. 121) informacemi z nahlížení do katastru nemovitostí (čl. 1111) , ortofotomapou se zobrazením katastrální mapy (čl. 1112), znaleckým posudkem [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] č. [Anonymizováno] z 15. 12. 2022 (čl. 1533), vyjádřením [Anonymizováno], [jméno FO] z 7. 12. 2022 (čl. 1548).

98. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud dovodil, že nic nebrání převodu těchto náhradních pozemků. Skutečnost, že část pozemků je dle územního plánu v zastavitelném území nebrání převodu těchto pozemků. Protože jen část těchto pozemků se nachází dle územního plánu v zastavitelném území a zbylá část je zemědělskou plochou, soud souhlasí se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] z 15. 12. 2022 a oceněním pozemků uvedeném v tomto znaleckém posudku. Soud nevidí důvod, proč celé pozemky měly být oceněny jako pozemky v zastavitelném území, když velká část těchto pozemků se v zastavitelném území nenachází. Na tomto nic nemění tvrzení [tituly před jménem] [jméno FO], že plocha zemědělská může být užita jako zahrada, když ve skutečnosti zde zahrady nejsou.

99. Nic nebrání převodu těchto pozemků a pozemky jsou vhodné k převodu na žalobce jako náhradní pozemky. Soud proto v ohledně těchto pozemků žalobě vyhověl.

100. Část pozemku č. [Anonymizováno] oddělená od pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

101. Žalovaná poté, co žalobci uvedli, že požadují jen část tohoto pozemku, která byla oddělena geometrickým plánem souhlasila s vydáním odděleného pozemku č. [Anonymizováno] o výměře 609 m2. Nevznášela žádné námitky proti převodu tohoto pozemku a v řízení ani nebyly shledány důvody bránící či vylučující převod tohoto náhradního pozemku. Výměra tohoto odděleného pozemku 609 m2 vyplývá z geometrického plánu vyhotoveného společností [právnická osoba], číslo plánu [Anonymizováno]. Mezi stranami řízení bylo nesporné, že cena tohoto odděleného pozemku je 2.912 Kč. Nic nebrání převodu tohoto pozemku a pozemek je vhodný k převodu na žalobce jako náhradní pozemek. Soud proto ohledně tohoto pozemku žalobě vyhověl.

102. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

103. Žalovaná namítala, že pozemek je k převodu nevhodný, protože se nachází v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, památkové zóny, rezervace, nemovité národní kulturní památky.

104. Výměra tohoto pozemku je 1.895 m2. Toto bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (čl. 125). Mezi stranami řízení bylo nesporné, že cena tohoto je 2.225 Kč.

105. Dle soudu je tento pozemek je možné vydat žalobcům, protože skutečnost, že pozemek je v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, památkové zóny, rezervace, nemovité národní kulturní památky, není důvodem, proč by nebylo možné pozemek vydat viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4533/2018. Žalobci i s tímto omezením mohou daný pozemek užívat. Soud proto v ohledně tohoto pozemku žalobě vyhověl.

106. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

107. Žalovaná namítala, že pozemek tvoří funkční celek s domem čp. [Anonymizováno], který stojí na sousedním pozemku st. p. č. [hodnota]. Majitelé sousední nemovitosti zde zasázeli stromy. Žalovaný pozemek propachtoval Kořínkovým. Těm patří sousední pozemek st. p. [Anonymizováno] a stavba čp. [Anonymizováno], se kterým tento pozemek funkčně souvisí.

108. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] Vaňka z 27. 3. 2019, č. 21G/2362 byla dle vyhlášky 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky 316/1990 Sb. stanovena hodnota tohoto pozemku na částku 75.978 Kčs (čl. 612-614). Žalobci s oceněním souhlasili.

109. Výměra tohoto pozemku je 1.206 m2. Toto bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (čl. 127).

110. Vlastníci sousední nemovitosti st. p. č. [hodnota] jejíž součástí je stavba čp. 93 [adresa] a [jméno FO] uzavřeli s žalovanou dne 4. 5. 2021 pachtovní smlouvu, kterou žalovaná propachtovala pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] těmto osobám za účelem užívání jako „přídomní“ zahrada. Takto pozemek užívali i předchozí vlastnící domu čp. [Anonymizováno]. Toto bylo prokázáno pachtovní smlouvou uzavřenou mezi [jméno FO] a žalovanou dne 4. 5. 2002, dohodou o ukončení pachtovní smlouvy uzavřenou mezi žalovanou a [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO].

111. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] na své východní straně sousedí se silnicí a dále se st. p. č. [hodnota]. Na st. p. č. [hodnota] se nachází stavba čp. [Anonymizováno]. St. p. č. [hodnota] může fungovat zcela samostatně bez p. č. [Anonymizováno]. Je zachován přístup k této stavební parcela a její celistvost. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] jsou vysázeny stromy, je zde sad. Který ale kromě toho, že je v sousedství st. p. č. [Anonymizováno] s touto parcelou nesouvisí. Není ani pod společný oplocením. V přední části před domem čp. [Anonymizováno], je plot oddělující pozemek [Anonymizováno] od pozemku před domem. Toto bylo prokázáno katastrální mapu (čl. 859), ortofotomapou se zobrazením katastrální mapy (čl. 611), informace o pozemku parcelní číslo st. [Anonymizováno] (čl. 611), náhledem funkcí panoráma na webu mapy.cz. Soud má za to, že tento pozemek netvoří funkční celek se stavbou čp. [Anonymizováno] na sousedním pozemku. Tyto nemovitosti jsou od sebe oddělené, mají samostatné přístupy a skutečnost, že majitelé sousedního domu si pozemek parc. č. [Anonymizováno] pronajímali či propachtovali a užívali jej, ještě nezakládá funkční souvislost ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c. z. č. 229/1991 Sb. Soud proto v ohledně tohoto pozemku žalobě vyhověl.

112. Pozemky parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

113. Žalovaná namítala, že pozemky jsou územním plánem určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou. Pozemky jsou nevhodné k převodu, protože se zde nachází lokální biokoridor [Anonymizováno] a ochranné pásmo železnice. V souvislosti s biokoridorem, mohou orgány veřejné správy na předmětném pozemku nepovolit činnost, která se neslučuje s fungováním biokoridoru. Pozemky proto například nebude možné přeplotit, vybudovat zde zástavbu, vysázet zde plodiny, které by neumožnili migraci organizmů. V souvislosti ochranným pásmem železnice, je vlastník povinen strpět vstup provozovatele dráhy a dopravce. V případě stavební činností je nutné si vyžádat závazné stanovisko drážního správního úřadu. V bezprostřední blízkosti nelze pěstovat některé plodiny a stromy, ohrožující stabilitu dráhy. Dále uváděla, že pozemky se nachází v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, památkové zóny, rezervace a nemovité národní kulturní památky. Na pozemek není zajištěn přístup z veřejné komunikace.

114. Ohledně daných pozemků nebylo prokázáno, že by tento pozemek byl plánován k zastavení, a že by zde bylo plánová zastavění veřejně prospěšnou stavbou. Toto vyplývá i ze zprávy obce [adresa] z 13. 1. 2020 (čl. 1469). Možnost zastavění zpochybňuje i sám, žalovaný, která uvádí, že kvůli existenci lokálního biokoridoru nelze pozemek zastavět a poukazuje na složitou možnost výstavby i kvůli ochrannému pásmu železnice. Skutečnost, že na pozemku se nachází lokální biokoridor, ochranné pásmo železnice, že se pozemek nachází v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, památkové zóny, rezervace a nemovité národní kulturní památky, nejsou důvodem bránícím vydání předmětných pozemků. I s takovými omezeními lze pozemky užívat.

115. Oba pozemky spolu sousedí a tvoří jeden celek. Pozemek č. [Anonymizováno] ve své části sousedí s pozemkem č. [Anonymizováno], který patří obci [adresa]. Na tomto obecním pozemku se nachází cesta vedoucí z centra obce ke střelnici. Tato cesta vede v místech, kde obecní pozemek sousedí s pozemkem [Anonymizováno]. Na pozemky [Anonymizováno] je tedy zjištěn přístup před obecní pozemek a cestu přes něj vedoucí. Toto bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (čl. 131), informacemi o pozemku č. [Anonymizováno] (čl. 1588), ortofotomapou se zobrazením katastrální mapy (čl. 599, 605, 609), aplikací mapy.cz. a funkcí panorama, kde jsou zobrazeny záběry cesty vedoucí přes pozemek parc. č. [Anonymizováno].

116. Výměra pozemku parc. č. [Anonymizováno] je 5.752 m2 a výměra pozemku parc. č. [Anonymizováno] je 2.857 m2. Znalec [tituly před jménem] Vaněk ocenil pozemek parc. č. [Anonymizováno] dle vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. na částku 22.001 Kčs a pozemek parc. č. [Anonymizováno] na částku 10.928 Kčs. Mezi účastníky nebylo o těchto skutečnostech dalšího sporu. Toto bylo prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] z 27. 3. 2019 (čl. 595), výpisem z katastru nemovitostí (čl. 131), ortofotomapou se zobrazením katastrální mapy (čl. 599, 605, 609).

117. Soud má za to, že předmětné pozemky jsou způsobilé k vydání a nic nebrání jejich vydání. K pozemkům je zachován přístup. Jak bylo prokázáno pozemky nejsou určené k zastavění veřejně prospěšnou stavbou. Skutečnost, že na pozemku se nachází lokální biokoridor, ochranné pásmo železnice, že se pozemek nachází v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, památkové zóny, rezervace a nemovité národní kulturní památky nebrání jejich vydání k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4533/2018 a 28 Cdo 2372/2019. Žalobci jsou si existence těchto omezení vědomi a je na jejich rozhodnutí, že jsou ochotni přijmout do vlastnictví tyto pozemky. Soud proto ohledně těchto pozemků žalobě vyhověl.

118. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

119. Žalovaná namítala, že na pozemku jsou herní prvky [právnická osoba] a pozemek slouží jako dětské hřiště. Pozemek je určen k zastavění stavbou. Obec bude žádat o jeho směnu.

120. Nahlédnutím do katastrální mapy s promítnutím ortofotomapy vyplývá, že herní prvky jsou na jiném pozemku. Z panorama mapy.cz. vyplývá, že pozemek není užíván jako veřejné prostranství. Jedná se o travnatý pozemek na vesnici, který nevykazuje znaky, že by byl užíván jako veřejné prostranství. Toto bylo prokázáno ortofotomapou s promítnutím katastrální mapy (čl. 437, 741), znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] vypracovaným 27. 3. 2019 [tituly před jménem] [jméno FO], zvláště bodem 7. celkovým popisem nemovitostí a fotografiemi (čl. 433-435)

121. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že výměra tohoto pozemku je 696 m2 a jeho hodnota 28.502 Kč.

122. Protože nebyly shledány žádné zákonné důvody bránící vydání a bylo prokázáno, že herní prvky se nacházejí na jiném pozemku, rozhodl soud o vydání tohoto pozemku žalobcům. Skutečnost, že by pozemek měl být zastavěn veřejně prospěšnou stavbou nebyla prokázána. Převod nevylučuje skutečnost, že obec chce požádat o směnu tohoto pozemku. Přitom ani nebylo prokázáno, že by o směnu skutečně požádala.

123. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]

124. Žalovaná nenamítala žádné důvody bránící vydání tohoto pozemku a tyto skutečnosti nevyplynuly ani z provedeného dokazování.

125. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že výměra tohoto pozemku je 662 m2 a jeho hodnota 1.986 Kč.

126. Protože nebyly shledány žádné zákonné důvody bránící vydání, rozhodl soud o vydání tohoto pozemku žalobcům.

127. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., § 146 odst. 2 o.s.ř. a § 150 o.s.ř. Žalobci původně požadovali vydání 48 pozemků, nakonec po úpravách žaloby a jejich částečných zpětvzetích soud rozhodoval o 16 pozemcích. Soud žalobě vyhověl ohledně 15 pozemků a ohledně jednoho pozemku žalobu zamítl. Je zřejmé, že žalovaná byla v řízení ohledně počtu pozemků úspěšnější, a proto by jí mohlo dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobcům příslušet právo na poměrnou část náhradu nákladů řízení. Nelze ale přehlédnut, že celé řízení bylo vyvoláno postupem žalované, která postupovala vůči žalobcům liknavě, a proto byli žalobci nuceni podat tuto žalobu. Za této situace jsou proto dány důvody hodné zvláštního zřetele dle § 150 o.s.ř. a proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran.