11 C 27/2018-273

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [osobní údaje zástupce] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení částky 854 234 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 854 234 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 28. 1. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, a to ve výši 15 700 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 32 693 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.

Odůvodnění

1. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], následně po změně obchodní firmy nově na [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), se elektronicky podanou žalobou dne 26. 1. 2018 domáhal po žalované zaplacení částky 854 234 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení ceny díla dle smlouvy o dílo [číslo] 2014 [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], s.r.o., [IČO], jako zhotovitelem (dále jen„ zhotovitel“) a žalovanou jako objednatelem dne [datum], a to na základě výběrového řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách, v tehdy platném znění (dále jen„ smlouva I.“). Zhotovitel jako postupitel postoupil pohledávku za provedené dílo z uvedené smlouvy I. ve výši žalované částky s příslušenstvím na právního předchůdce žalobkyně jako postupníka dne 25. 1. 2018 a oznámil postoupení žalované. Právní předchůdce žalobkyně pak v průběhu soudního řízení postoupil na žalobkyni tuto pohledávku postupní smlouvou ze dne 24. 1. 2020. Dle žalobkyně svědčí pasivní věcná legitimace v tomto sporu žalované, neboť k provedení díla - k „ dokončení opravy“ ve smyslu ust. § 12 odst. 4 zákona č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů), účinného od 1. 1. 2016 (dále jen„ zákon č. 15/2015 Sb.“), došlo dne 28. 11. 2014, tj. ještě před účinností tohoto zákona. S odkazem na důvodovou zprávu k zákonu č. 15/2015 Sb. žalobkyně zdůraznila, že přechod závazkových vztahů souvisejících s převáděnými nemovitostmi státu na nově vznikající obce dle ust. 9 odst. 1 tohoto zákona se netýká závazků plynoucích z opravy ve smyslu ust. § 12 odst. 4 tohoto zákona, nota bene, byla-li oprava zahájena a také dokončena před účinností tohoto zákona. Dle žalobních tvrzení byla předmětem smlouvy I. oprava účelové pozemní komunikace (dále také jen„ komunikace“) k čističce odpadních vod (dále také jen„ ČOV“) v katastru [územní celek], okres [okres], za účelem zajištění jejího bezpečného provozu za dohodnutou cenu díla ve výši 854 234 Kč. Dílo bylo zahájeno předáním a převzetím staveniště dne [datum] a provedeno (dokončeno a předáno) mělo být do 12 týdnů od zahájení díla, tedy do [datum]. Během jeho provádění bylo zhotovitelem zjištěno, že v části úseku stavby se nachází spodní voda a značné množství povrchové vody, která bránila řádnému provádění díla, přičemž tyto skutečnosti mu nemohly být známy, když nebyly uvedeny v zadávací dokumentaci a nebyl na ně žalovanou ani později upozorněn. Za účelem odstranění této skryté překážky byla mezi zhotovitelem a žalovanou uzavřena samostatná smlouva o dílo [číslo] 2014 [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva II.“), jejímž předmětem bylo odvodnění komunikace k ČOV [obec] drenáží za účelem zajištění jejího bezpečného provozu, přičemž toto odvodnění bylo provedeno v souladu se smlouvou II. v termínu od 3. 11. 2014 do 11. 11. 2014. Jelikož v průběhu provádění odvodnění podle smlouvy II. nebylo možno provádět předmětné dílo podle smlouvy I. v potřebném rozsahu v období od 17. 10. 2014 do 11. 11. 2014, prodloužila se tak lhůta pro řádné plnění dle smlouvy I. o 26 dnů. Na základě smlouvy II. došlo k odvodnění nikoliv k odstranění zdroje spodní vody, přičemž výskyt spodní vody a její průsak na povrch si vynutily nejen změnu termínu provedení díla dle smlouvy I., ale i dílčí změnu provedení díla - změnu technického řešení nutnou pro dokončení díla dle smlouvy I., což se projevilo změnou v položce č. 2 Věcné specifikace zakázky, tvořící přílohu č. 1 smlouvy I., když penetrační makadam asfaltový hrubý tloušťky 10 cm byl nahrazen štěrkodrtí po zhutnění tloušťky 13 cm. Při vlastním provádění díla bylo zjištěno, že hloubka výtluků je malá a při jejich opravě v konkretizovaném úseku stavby by se plánovaný asfaltobeton neudržel, tedy byla dohodnuta změna v položce č. 10 téže Věcné specifikace zakázky, kdy asfaltobeton byl nahrazen štěrkodrtí po zhutnění tloušťky 25 cm. Dále bylo počítáno pouze s vyrovnáním podkladu kamenivem, což bylo vzhledem k následně zjištěnému stavu podkladu vozovky nedostačující, ať už z důvodu vyjetých kolejí či přítomnosti spodní i povrchové vody, a také bylo nutno vybourat poškozené silniční betonové panely. Všech výše uvedených okolností si byla žalovaná vědoma a postup provádění díla průběžně schvalovala, tedy uvedenou změnu provedení díla akceptovala ústně prostřednictvím svých oprávněných zástupců, kteří se pravidelně účastnili prohlídek stavby a potvrzovali průběh provádění stavby do stavebního deníku (dále jen„ SD“) včetně technologického postupu a použitého materiálu. Žalobkyně argumentovala, že byť uvedená změna nebyla učiněna ve formě písemného dodatku ke smlouvě I., šlo o platné jednání, neboť žalovaná namítla neplatnost tohoto jednání až poté, co bylo plněno, a navíc jí toto právo ani nesvědčilo. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2011, sp. zn. I. ÚS 1264/2011, pak rovněž zdůraznila, že zhotovitel a žalovaná jednali ve shodě a vzájemně, přičemž za žalovanou jednaly osoby uvedené v záhlaví smlouvy I. jako osoby oprávněné za žalovanou jednat ve věcech technických a podepisovat změny smlouvy. Zhotovitel provedl dílo včetně uvedené změny za sjednanou cenu ve výši 854 234 Kč. První pokus o předání díla l učinil zhotovitel dne 14. 11. 2014, kdy mu žalovaná vytkla drobné a ojedinělé vady, a dílo nepřevzala. Tyto vytknuté vady zhotovitel bezodkladně odstranil, žalovaná je při další prohlídce dne 26. 11. 2014 již nevytkla, pouze požadovala předložení dodatečných dokumentů, které jí zhotovitel předal dne 28. 11. 2014, a nejpozději tímto dnem bylo dílo předáno. Téhož dne bylo dílo dokončeno, neboť byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, a s ohledem na prodloužení termínu plnění o 26 dnů bylo rovněž předáno včas. Dílo bylo provedeno řádně a bez vad, které by opravňovaly žalovanou dílo nepřevzít. Žalobkyně označila za neplatné částečné odstoupení žalované od smlouvy I. učiněné dopisem ze dne 26. 8. 2015, a to jednak pro rozpor s článkem 9. 4 smlouvy I., neboť nedošlo k „ pozastavení práce“, jednak pro absenci důvodu odstoupení, když ze vzájemné korespondence od prosince 2014 je zřejmé, že žalovaná na této smlouvě setrvala, a dále z toho důvodu, že odstoupení neučinila v zákonné lhůtě„ bez zbytečného odkladu“. Za neoprávněnou žalobkyně označila smluvní pokutu ve výši 72 353,59 Kč, požadovanou žalovanou, neboť dílo bylo provedeno řádně a včas (pozn. soudu - žalovaná v tomto řízení nárok na smluvní pokutu neuplatnila). Žalobkyně vznesla řadu námitek proti znaleckým posudkům č. 1219/16/15 a č. 1229/26/15, vyhotoveným k zadání žalované dne 3. 6. 2015 a 7. 8. 2015 Ing. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, stavebnictví - stavby obytné a průmyslové (dále jen„ znalecký posudek č. 1219/16/15 a znalecký posudek č. 1229/26/15“), a naopak za správné označila závěry zhotovitelem dodaného znaleckého posudku č. 247, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru stavebnictví - stavby dopravní, stavební odvětví různá (dále jen„ znalecký posudek č. 247“) a dokumentu„ Měření únosnosti vozovky účelové komunikace [obec]: II/441 - ČOV“, v němž je konstatováno, že tato je pro dané dopravní zatížení dostatečně únosná a nevykazuje žádné zjevné vady, což koresponduje se závěry soudního znaleckého posudku č. 02/2020, vyhotoveného dne 22. 6. 2020 Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby dopravní, specializace silniční stavby (dále jen„ soudní znalecký posudek“). Žalobkyni jako postupníkovi tak vzniklo právo na zaplacení ceny díla dle smlouvy I. ve výši žalované částky, vyúčtované zhotovitelem dle faktury [číslo] splatné dne 27. 1. 2015, neboť žalovaná nebyla oprávněna odmítnout převzetí díla, které nevykazovalo vady, jež by jeho užívání podstatným způsobem omezovaly. Dílo je plně funkční ode dne jeho provedení, je veřejně přístupné k užívání a je plně užíváno ke sjednanému účelu i nad jeho rámec (komunikace užívána i těžkou technikou určenou k těžbě a svozu dřeva). Žalovaná však cenu díla dle smlouvy I. neuhradila ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. V prvé řadě namítla nedostatek své pasivní věcné legitimace ve sporu s tím, že pasivně legitimovaným subjektem je [územní celek], která vznikla dle § 5 odst. 3 zákona č. 15/2015 Sb. dne 1. 1. 2016, na kterou k témuž datu přešlo dle ust. § 9 odst. 1 uvedeného zákona vlastnické právo k pozemkům, na nichž leží účelová komunikace, jejíž oprava byla předmětem smlouvy I., a která tak namísto státu vstoupila do souvisejících závazkových právních vztahů, tedy na ni přešly závazky ze smlouvy I. Dle názoru žalované nelze v této věci aplikovat § 12 odst. 4 uvedeného zákona, neboť zhotovitel skončil s prováděním opravy komunikace v listopadu 2014 a dne 25. 8. 2015 žalovaná od smlouvy I. odstoupila, tedy oprava skončila před nabytím účinnosti cit. zákona. Dále žalovaná namítala, že nebyly splněny dohodnuté podmínky pro úhradu sjednané ceny díla dle smlouvy I., neboť jednak se žalobkyně domáhá zaplacení prací, které nebyly stranami dohodnuty, a jednak úhrada ceny díla mohla být žalovanou provedena až po předání a převzetí dokončeného díla doloženého zápisem o předání a převzetí díla, podepsaného oběma smluvními stranami a na základě faktury, jejíž součástí musel být soupis provedených prací písemně odsouhlasený osobou oprávněnou jednat za žalovanou. Zhotovitel však toto omezení fakturovat pouze práce, u nichž nedošlo mezi stranami k rozporu, nerespektoval. Při prvním pokusu o předání díla dne 14. 11. 2014 zhotovitel nepředal soupis skutečně provedených prací a dodávek ani žádné doklady o technickém provedení díla, žalovaná tak v uvedené době neznala skladbu provedených prací a z její strany nebyl důvod k pochybnostem, že dílo nebylo provedeno dle ujednání. Pro určité zjevné vady (nedodělky) díla, které byly při prohlídce zapsány žalovanou do SD, nebylo dílo v uvedený den převzato. Při druhém pokusu o předání dne 26. 11. 2014 byly vytknuté vady sice opraveny, ovšem nebyly dodány doklady o technickém provedení díla, a žalovaná proto dílo nepřevzala. Jelikož při procesu předávání byly zjištěny určité odchylky od sjednaného postupu provádění díla, byl zhotovitel současně vyzván, aby dodal zdůvodnění změny skutečného provedení díla oproti specifikaci zadané smlouvou. Dne 28. 11. 2014 byly zhotovitelem předány požadované doklady technického provedení díla - tj. technická zpráva a výkres řezu komunikace, a až z nich žalovaná zjistila, že pod povrchem komunikace je jiné dílo, než jaké bylo ujednáno ve smlouvě I. Dílo proto žalovaná odmítla převzít a nepřevzala je, neboť mělo podstatnou vadu spočívající v tom, že neodpovídá smlouvě I. Zhotovitel se totiž odchýlil od smluvené specifikace díla, když zvolil jinou technologií prací i jiný materiál, což ostatně ani sama žalobkyně nerozporovala, že provedené dílo bylo odlišné od díla specifikovaného ve smlouvě I. Na tom nic nemění ani případná nutnost změny technologického postupu. I kdyby původně sjednaná metoda obsažená ve smlouvě I. nebyla vhodná a zhotovitelem zvolená metoda byla vhodnější, neměl zhotovitel právo, na základě svého vlastního uvážení, změnit obsah díla, aniž by změnu nechal předtím posoudit žalované jako objednateli. Žalobkyní tvrzenou ústní dohodu smluvních stran o změně provedení díla (v důsledku eliminace přetrvávající překážky v podobě výskytu spodní vody) označila žalovaná za neprokázanou a navíc irelevantní, a to s odkazem na smluvní ujednání obsažená ve smlouvě I., podle kterých lze smlouvu měnit výlučně písemným dodatkem ke smlouvě podepsaným oprávněnými zástupci stran. Současně poukázala na svou povinnost coby organizační složky státu řídit se zákony č. 219/2000 Sb., č. 320/ 2001 Sb. a č. 137/2006 Sb., z nichž pro ni vyplývá povinnost uzavírat všechny smlouvy, na základě kterých dochází k finančnímu plnění ze strany státu, v písemné formě. K písemné změně smlouvy I. formou dodatku mezi stranami nedošlo, žalovaná proto neodsouhlasila soupis provedených prací (neboť obsahově neodpovídal rozsahu prací, jenž byl vymezen ve smluvním ujednání) a odmítla vadné dílo převzít. Žalovaná potvrdila, že v průběhu provádění díla dle smlouvy I. byl skutečně zhotovitelem zjištěn výskyt spodní vody a že k odstranění této skryté překážky byla mezi stranami uzavřena smlouva II. Namítala však, že pokud zhotovitel i po splnění závazku ze smlouvy II. věděl o přetrvávající překážce pro pokračování v provádění díla dle smlouvy I., měl práce přerušit, informovat žalovanou, upozornit ji na nevhodnost smluveného technologického postupu dle smlouvy I., navrhnout změnu a dohodnout se o dalším postupu, což však neučinil. Žalovaná proto dopisy ze dne 2. 12. 2014 a 19. 12. 2014 opakovaně žádala zhotovitele odstranit práce provedené v rozporu se smlouvou a dokončit dílo ve sjednaném rozsahu, a jelikož se tak nestalo, odstoupila dopisem ze dne 25. 8. 2015 od smlouvy I. v rozsahu položek prací č. 2 - 10 Věcné specifikace zakázky, tvořící přílohu č. 1 smlouvy I., a to bezprostředně po vyhotovení znaleckých posudků znalce Ing. [příjmení]. Žalovaná dále argumentovala, že její odstoupení od smlouvy I. bylo provedeno v souladu se zákonem a je platné, a že v důsledku neodstranění vady zhotovitelem, spočívající v jiném než sjednaném díle, ani nemusí hradit část vadného díla. Žalovaná navrhla vyhotovení soudního znaleckého posudku z oboru stavebnictví, který by zhodnotil potřebu změny technologického postupu, rozsah provedených prací a kvalitu provedených prací, Po jeho vypracování žalovaná poukázala na to, že ani metoda provedená zhotovitelem nebyla zvolena správně a problém související s výskytem spodní vody (tedy problém, který byl důvodem pro změnu technologie) nijak neřeší.

3. Usnesením ze dne 25. 1. 2021, č. j. 11 C 27/2018-252, které nabylo právní moci dne 11. 2. 2021, soud připustil vstup žalobkyně do řízení namísto jejího právního předchůdce, tj. původní žalobkyně.

4. Při jednání soudu dne [datum] účastníci učinili po skutkové stránce nespornými žalobní tvrzení uvedená v čl. I., II. a první odstavec čl. IV. podané žaloby, tedy že žalovaná jako objednatel uzavřela se zhotovitelem dne 15. 8. 2014 smlouvu I., a to na základě výběrového řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách, v tehdy platném znění (viz rovněž smlouva I.). Zhotovitel jako postupitel postoupil pohledávku za provedené dílo ze smlouvy I. ve výši 854 234 Kč s příslušenstvím na právního předchůdce žalobkyně dne 25. 1. 2018 a oznámil postoupení žalované (viz rovněž smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Právní předchůdce žalobkyně se podílel na provedení díla jako podzhotovitel na základě smlouvy o dílo uzavřené se zhotovitelem. Předžalobní výzva k plnění byla vůči žalované učiněna dne 21. 11. 2017, žalovaná plnění neposkytla. U zdejšího soudu je vedeno řízení pod sp. zn. 11 C 220/2016, v němž zhotovitel uplatňuje shodný nárok vůči Obci [obec], která ve věci rovněž namítá nedostatek své pasivní legitimace. Dále bylo nesporným, že zhotovitel a žalovaná uzavřeli dne 17. 10. 2014 další samostatnou smlouvu o dílo (tj. smlouvu II.); že zhotovitel prováděl předmětné dílo; že strany nechaly vyhotovit znalecké posudky a posouzení, které si vzájemně doručily; že žalovaná odstoupila dopisem ze dne 25. 8. 2015 od části smlouvy o dílo; že žalované byla ve lhůtě splatnosti doručena faktura zhotovitele na částku 854 234 Kč, kterou dosud nezaplatila (viz rovněž předžalobní výzva zhotovitele ze dne [datum]) ..

5. Při jednání soudu dne [datum] učinili účastníci nesporným následující skutečnosti: - dílo bylo zhotovováno částečně na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], které mají charakter účelové komunikace (viz rovněž informace o pozemku); - dle smlouvy I. mělo být dílo dokončeno dne 13. 11. 2014, když k zahájení díla předáním a převzetím stanoviště došlo dne 21. 8. 2014 (viz rovněž smlouva I.); - nedílnou součástí smlouvy I. byla i příloha pod označením Věcná specifikace zakázky –„ Oprava komunikace k ČOV - [obec]“ (viz rovněž smlouva I. a její příloha č. 1); - výskyt zdroje spodní vody prosakující na povrch byl zjištěn v době provádění předmětného díla, a to v době sjednaného termínu zhotovení díla (viz rovněž zápis v SD ze dne 8. 9. 2014 a násl.); - shora uvedený problém s průsakem spodní vody byl zjištěn zhotovitelem ještě před uzavřením smlouvy II. ze dne 17. 10. 2014; - zjištěný problém s průsakem spodní vody bránil řádnému provádění díla dle smlouvy I. v délce 26 dnů, a to konkrétně v období od 17. 10. 2014 do 11. 11. 2014 (okamžik uzavření smlouvy II. a datum provedení předmětu díla dle této smlouvy II.); - první pokus o předání díla učinil zhotovitel dne 14. 11. 2014, kdy žalovaná dílo nepřevzala pro vady tam vytčené, které zhotovitel odstranil při další prohlídce dne 26. 11. 2014, kdy je již žalovaná nevytkla a v zápisu ve SD z uvedeného data požadovala předložení tam označených dokumentů (viz rovněž zápisy ve SD ze dne 14. 11. a [datum]); - dle požadavku zápisu ve SD z 26. 11. 2014 předal zhotovitel dne 28. 11. 2014 žalované požadovaný výkres stavby, tzv. Vzorový příčný řez a dále Technické řešení stavby ze dne 26. 11. 2014 (viz rovněž zápis ve SD ze dne [datum]); - jediná vada, která byla ze strany žalované vytknuta zhotoviteli, byla změna technologického postupu; nic dalšího žalovaná zhotoviteli nevytkla (viz rovněž korespondence stran); - SD, týkající se díla dle smlouvy I., pořídil zhotovitel, přičemž minimálně zápisy z kontrolních dnů podepisovala i [jméno] [příjmení], která vykonávala technický (stavební) dozor žalované jakožto investora (viz rovněž zápisy ve SD); - dílo bylo dle smlouvy I. fakticky dokončeno ke dni 28. 11. 2014, když od následujícího dne je silnice již používána (viz rovněž soudní znalecký posudek [číslo]); - ohledně smlouvy II. bylo dílo provedeno řádně a cena díla byla rovněž řádně ze strany žalované uhrazena; - žalované byla doručena předžalobní výzva k plnění, na kterou reagovala odmítavě (viz rovněž dopisy ze dne [datum] [datum]); - účastníkům byla doručena vzájemná korespondence označená v jejich podáních; - nedílnou součástí faktury [číslo] (vyúčtovávající cenu díla) byl Soupis provedených prací ze dne 14. 11. 2014 (viz rovněž cit. faktura a Soupis).

6. Provedeným dokazováním bylo po skutkové stránce prokázáno, že zhotovitel se dle čl. 2 smlouvy I. zavázal provést pro žalovanou práce k provedení opravy komunikace k ČOV, a to dle„ Specifikace“ tvořící přílohu č. 1 a nedílnou součást smlouvy I., v níž byly pod položkami č. 1-10 specifikovány konkrétní práce a dodávky (viz smlouva I. a její příloha č. 1 pod označením Věcná specifikace zakázky„ Oprava komunikace k ČOV - [obec]“). V čl. 5 této smlouvy bylo sjednáno, že úhrada díla bude provedena po převzetí dokončeného díla objednatelem na základě zhotovitelem vystaveného daňového dokladu (faktury), jehož součástí bude soupis provedených prací a dodávek písemně odsouhlasený osobou oprávněnou objednatelem jednat ve věcech technických; v čl. 6 a 6.. bylo dohodnuto, že zhotovitel splní svou povinnost provést sjednané dílo v rozsahu čl. 2 jeho řádným dokončením a předáním předmětu díla objednateli, a že do SD bude průběžně zapisovat skutečnosti důležité pro vedení stavby, přičemž zápisy ve SD se nepovažují za změnu smlouvy, ale slouží jako podklad pro vypracování doplňků a změn smlouvy. V čl. čl. 7 bylo sjednáno, že o předání předmětu díla bude sepsán písemný zápis podepsaný oběma smluvními stranami. V čl. 9 bylo sjednáno oprávnění objednatele odstoupit od smlouvy pro případ, že zhotovitel bez dohody s objednatelem pozastaví práce na provádění díla a ze všech okolností bude zřejmé, že závazek ze smlouvy tak nesplní nebo nesplní včas. V čl. 10 bylo dohodnuto, že tuto smlouvu lze měnit pouze písemným oboustranně potvrzeným ujednáním, výslovně nazvaným dodatek ke smlouvě podepsaným statutárními orgány nebo zmocněnými zástupci obou smluvních stran s tím, že jiné zápisy, protokoly apod. se za změnu smlouvy nepovažují (viz smlouva I.). Obsahem smlouvy I. bylo tedy prokázáno, že strany si sjednali možnost měnit smlouvu výhradně písemným dodatkem ke smlouvě podepsaným oprávněnými zástupci stran; že právo zhotovitele na zaplacení dohodnuté ceny díla vznikne až po převzetí dokončeného díla žalovanou na základě písemného zápisu podepsaného oběma smluvními stranami a po žalovanou písemně odsouhlaseném soupisu provedených prací a dodávek vystaveném zhotovitelem; že dle smluvního ujednání stran je oprávněna od smlouvy I. odstoupit výhradně pro případ pozastavení prací ze strany zhotovitele bez dohody s ní.

7. Zápisy ve SD na listech [číslo] až [číslo] bylo prokázáno, že provádění díla dle smlouvy I. bylo zahájeno předáním a převzetím staveniště dne 18. 8. 2014; dne 8. 9. 2014 bylo při kontrolním dnu zjištěno nestabilní podloží podmáčené spodní vodou a popsán způsob provádění prací i použitý materiál (zápis za žalovanou podepsán stavebním dozorem žalované a osobou jednající za žalovanou ve věcech technických - [jméno] [příjmení] - viz rovněž její svědecká výpověď); konkrétní postup, jakým zhotovitel prováděl práce a konkrétní materiál, který při tom použil, byl pravidelně zapisován do denních záznamů ve SD i po celé následující období provádění stavby, tj. i od 9. 9. do 5. 11. 2014, kdy proběhly dokončovací práce a úklid staveniště, a výskyt spodní i povrchové vody pak zhotovitel zaznamenával do SD opakovaně v zápisech ze dne 11. 9. 2014, 12. 9. 2014, 16. 9. 2014 a 13. 10. 2014. Dne 13. 10. 2014 se uskutečnil kontrolní den, z něhož byl pořízen samostatný zápis, vyhotovený [jméno] [příjmení] a podepsaný stranami, prokazující, že žádné požadavky k provedeným pracím nebyly ze strany žalované vzneseny (viz rovněž cit. Zápis a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a dalšího zaměstnance žalované, Ing. [jméno] [příjmení]). Nesouhlasné stanovisko ke způsobu prováděných prací a použitého materiálu zhotovitelem na stavbě nebylo ze strany žalované učiněno ani v období od 14. 10. do 13. 11. 2014, byť i po tuto dobu, resp. do 5. 11. 2014, zhotovitel pravidelně zaznamenával do SD způsob postupu prováděných prací a použitý materiál (viz zápisy ve SD za uvedené období). Dne 14. 11. 2014 se uskutečnil kontrolní den (dle shodného prohlášení účastníků první pokus o předání díla), kdy dle zápisu ve SD, opět vyhotoveném [jméno] [příjmení] a podepsaném stranami (viz svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]), byly po provedené fyzické prohlídce zjištěny a zapsány nedostatky spočívající v nedostatečné opravě výtluků, penetračním nátěru a úpravě vrchní vrstvy s tím, že žalovaná stavbu nepřevzala; v zápisu byla stranami dohodnuta telefonická konzultace na 18. 11. 2014 (viz zápis z kontrolního dne [datum] ve SD). Při tomto kontrolním dni tedy žalovaná rovněž neprojevila nesouhlas se způsobem dosud provedených prací a použitého materiálu, ač jí musel být ze záznamů znám, a dílo nepřevzala výlučně z důvodu taxatativně vyjmenovaných vad nesouvisejících se změnou technologie provedení díla. Dne 26. 11. 2014 proběhl další kontrolní den (a dle shodného prohlášení účastníků druhý pokus o předání díla), který dle zápisu ve SD, opět vyhotoveném [jméno] [příjmení] a podepsaném stranami (viz svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]), skončil se závěrem, že žalovaná požaduje od zhotovitele předložit technické provedení stavby s technickou zprávou a výkresem stavby - příčný řez s odůvodněním změny skutečného provedení oproti zadané specifikaci, a že dílo bude převzato za podmínky předložení odůvodnění změny technologického postupu ze strany zhotovitele a dále za podmínky, že v měsíci červnu bude svolána kontrolní prohlídka komunikace ke zhodnocení stavu s následným řešením případných oprav komunikace; v závěru tohoto zápisu bylo uvedeno, že zápis o předání a převzetí bude následně řešit zadavatel a zhotovitel dle smlouvy o dílo (viz cit. zápis z kontrolního dne [datum] ve SD). Tedy v tento ten nedošlo k převzetí díla žalovanou. Poslední záznam ve SD ze dne 28. 11. 2014, vyhotovený a podepsaný [jméno] [příjmení] (viz rovněž její svědecká výpověď), obsahuje pouze jediný údaj, a to že zhotovitel předložil požadovanou technickou zprávu a výkres příčného řezu komunikace; v záznamu není žádný zápis o převzetí či nepřevzetí dokončené stavby ani výhrada, že by dílo vykazovalo jakoukoliv vadu, natož podstatnou vadu spočívající v provedení jiného než (sic ústně) dohodnutého díla (viz záznam ve SD ze dne [datum]). Uvedené dokumenty obsahují popis technického řešení stavby nikoliv však písemné odůvodnění změny technologického postupu, které v písemné formě nebylo zhotovitelem dodáno (viz Technické řešení stavby ze dne [datum] a výkres stavby„ Vzorový příčný řez“ ze dne [datum] a svědecká výpověď [jméno] [příjmení] potvrzující absenci písemného odůvodnění změny technologického postupu). V tento den tedy rovněž nedošlo k převzetí díla. Citovanými záznamy ve SD a zápisem z kontrolního dne 13. 10. 2014 bylo tedy prokázáno, že zhotovitel po celou dobu provádění stavby pravidelně zaznamenával do SD údaje o konkrétním způsobu provádění stavby a použitém materiálu (až do 5. 11. 2014, kdy proběhly dokončovací práce a úklid staveniště), tento SD a záznamy v něm byly žalované k dispozici, žalovaná měla možnost se se všemi těmito záznamy seznamovat, což ostatně činila, resp. měla činit při kontrolních dnech, z nichž její stavební dozor sám vyhotovoval a podepisoval zápisy (p. [příjmení]), přičemž až do 26. 11. 2014 nejenže neprojevila nesouhlasné stanovisko se změnou technologického postupu a použitého materiálu ze strany zhotovitele, ale odsouhlasenými zápisy ve SD (minimálně až do 14. 11. 2014) ji akceptovala.

8. Skutečnost, že o nutnosti změny technologického postupu při provádění opravy komunikace dle smlouvy I. byla žalovaná ještě v průběhu provádění stavby zhotovitelem nejen informována, ale rovněž ji akceptovala, byla prokázána i svědeckou výpovědi [jméno] [příjmení], který na stavbě zastupoval zhotovitele a jednal se zástupcem žalované, a který jednoznačně vypověděl, že on sám, po realizaci odvodnění komunikace, upozorňoval [jméno] [příjmení] na další změnu technologického postupu, aby se zabránilo nadále tekoucí vodě. Svědek popsal konkrétní způsob provádění prací zhotovitelem a rovněž potvrdil faktickou změnu postupu při provádění díla a použití materiálu oproti sjednané smlouvě I., týkající se části úseku průsaku vody, jakož i důvody této změny. Rovněž potvrdil, že na této změně se sice s objednatelem nedohodli písemně, ale dohodli se na tom ústně s paní [příjmení], a to ještě před realizací této změny. Na takto prokázané skutečnosti nemůže ničeho změnit svědecká výpověď [jméno] [příjmení], vykonávající za žalovanou stavební dozor, neboť k ní jmenovaná nesdělila žádné informace. Rovněž tak ani svědecká výpověď dalšího zaměstnance žalované, Ing. [jméno] [příjmení], který zastával funkci technika provozního střediska [obec], a za žalovanou se rovněž účastnil kontrolních dnů v říjnu a listopadu 2014, neboť tento svědek nebyl schopen ani řádně vysvětlit, jak mohl až ke dni 14. 11. 2014, kdy za žalovanou podepsal zápis ve SD, dospět k závěru, že stavba neodpovídá požadavkům smlouvy, tedy že došlo ke změně technologie, zatímco v předchozím zápisu ze dne 13. 10. 2014 naopak podpisem stvrdil absenci jakýchkoliv výtek ke stavbě. Skutečnost, že pouze tento svědek neměl se zhotovitelem komunikovat na téma změny technologického postupu ještě, samozřejmě, nevylučuje, že změnu za žalovanou akceptoval jiný k tomu pověřený zaměstnanec žalované, tedy [jméno] [příjmení], jak je uvedeno již shora. Soud proto k žalovanou sporované skutečnosti o změně smlouvy I. ústní formou skutkově uzavírá, že má za prokázáno, že zhotovitelem navržená změna technologického postupu při provádění prací dle smlouvy I. byla ještě před její realizací ze strany žalované akceptována, tedy strany se ústní formou dohodli na změně smlouvy I. Teprve po její realizaci a úklidu staveniště (ke dni 5. 11. 2014) žalovaná vznesla požadavek na doložení technické dokumentace a písemného odůvodnění změny technologického postupu, jímž podmínila převzetí díla, a který zhotovitel splnil zčásti.

9. Fakticita částečného provedení stavebních prací sjednaných smlouvou I. na základě změny technologického postupu a použitého materiálu nebyla mezi účastníky spornou, resp. ji shodně tvrdily obě strany sporu. Nadto byla prokázána, mimo shora uvedených zápisů ve SD, technických dokumentů doložených zhotovitelem a výpovědí výše jmenovaných svědků, i soupisem provedených prací ze dne 14. 11. 2014 a vyhotoveným zhotovitelem a stavebním rozpočtem zhotovitele ze dne 25. 11. 2014. Současně tuto skutečnost prokazují jak účastníky doložené znalecké posudky č. 1219/16/15, č. 1229/26/1 a č. 247, tak i soudní znalecký posudek č. 02/2020.

10. Znaleckým posudkem č. 1229/26/15, jehož závěry jako správné potvrdil i soudní znalecký posudek, bylo dále prokázáno, že stavební práce provedené zhotovitelem lze odstranit výlučně jako celek, nikoliv jen části provedeného díla; že věc (dílo) je možno vrátit do původního stavu a že z položek díla, které tvoří celek, lze využít položku č. 1 (úprava podkladu).

11. Skutečnost, že změna technologického postupu a materiálu byla nezbytná s ohledem na přetrvávající překážku v podobě průsaku podzemní vody, byla prokázána soudním znaleckým posudkem, který ohledně nutnosti změny technologického postupu pro správnou funkčnost konstrukce vozovky potvrdil v tomto směru i závěry znaleckého posudku č. 247 (viz rovněž znalecký posudek č. 247) ovšem s tím, že je nutné provést komplexní opatření (hloubkové drenáže, snížení úrovně podzemní vody, zamezení jejího přítoku atp.) schválené hydrogeologem. Soudním znaleckým posudkem bylo rovněž prokázáno, že jak původní technologický postup dle smlouvy I., tak i změněný technologický postup, nebyly zvoleny vhodně, neboť žádný z nich není schopen eliminovat proudění podzemní vody. Proudící podzemní voda způsobuje v případě použitého penetračního makadamu i štěrkodrti snížení únosnosti vrstvy. Zhotovitelem realizovaný technologický postup a použitý materiál (provedená skladba vozovky) neodpovídá požadavkům dle normy ČSN 73 6127-2 ani technologickým pravidlům pro provádění prolévaných vrstev, dále tyto práce neodpovídají požadavkům technických kvalitativních podmínek staveb pozemních komunikací, které stanovilo Ministerstvo dopravy, odbor infrastruktury s účinností od 1. 4. 2008 (viz rovněž znalecký posudek [číslo]). Avšak s ohledem na skutečný stav předmětné vozovky po šesti letech, dospěl soudní znalec k závěru, že návrh konstrukce vozovky splňuje požadavky na užívání vozovky jako účelové komunikace, čímž potvrdil i závěr znaleckého posudku č. 247 o její funkčnosti. Rozsah a kvalita hotové konstrukce vozovky odpovídá požadavkům na užívání vozovky jako účelové komunikace s ohledem na předpokládané intenzity dopravy. Vozovka ke dni vypracování soudního znaleckého posudku (22. 6. 2020) byla způsobilá sloužit svému účelu, nevykazovala žádné zásadní poruchy ani poklesy s výjimkou několika lokálních míst, a způsobilá byla sloužit svému účelu již ke dni 28. 11. 2014 Soudní znalec rovněž uvedl, že na stavebním či provozním stavu vozovky se žádným zásadním způsobem neprojevilo, že je užívána i těžkou lesní těžební technikou, tedy že je užívána i nad rámec běžného užívání (viz soudní znalecký posudek a rovněž stanovisko soudního znalce ze dne 9. 10. 2020 na č. l. 235 a násl. spisu). Soudním znaleckým posudkem ve spojení s účastníky doloženými a výše označenými znaleckými posudky (s výjimkou závěrů znaleckého posudku č. 247 stran hodnocení technologie prolévání a výsledků únosnosti a výpočtu zbytkové životnosti, které soudní znalecký posudek označil za nesprávné) bylo tedy prokázáno, že byť realizovaný technologický postup nebyl dostačující a byť neodpovídá konkretizované nezávazné normě ČSN a nezávazným technologickým pravidlům a požadavkům, je provedené dílo - konstrukce vozovky jako účelové komunikace způsobilé sloužit svému účelu již od 28. 11. 2014 a takto mu slouží dosud.

12. Fakturou [číslo] ze dne 28. 11. 2014 zhotovitel vyfakturoval žalované dohodnutou cenu díla ve výši 854 234 Kč za provedenou opravu komunikace s termínem splatnosti 27. 1. 2015, přičemž jako přílohu (dle nesporného prohlášení účastníků) k této faktuře připojil soupis provedených prací vyhotovený a podepsaný zhotovitelem (viz cit. faktura [číslo] soupis provedených prací ze dne ze dne [datum])

13. Vzájemnou korespondencí smluvních stran bylo prokázáno, že žalovaná dne 2. 12. 2014, s konstatací neúspěšného předání díla v listopadu 2014, vyzvala zhotovitele k urychlenému předání díla v souladu se smlouvou I. a její přílohou věcnou specifikací zakázky s tím, že doposud nebyly provedeny práce pod položkami č. 2 a 10 věcné specifikace zakázky, tedy že dílo není dokončeno, je nekompletní a neprovedení uvedených prací brání užívání díla; současně vyzvala zhotovitele ke sdělení, kdy bude dílo způsobilé k předání a upozornila jej na účtování smluvní pokuty (viz dopis žalované ze dne [datum]). Zhotovitel dopisem ze dne 11. 12. 2014 sdělil žalované, že dílo bylo řádně provedeno, dokončeno a předáno nejpozději dne 28. 11. 2014 a že mu vznikl nárok na zaplacení ceny díla; k dopisu jako přílohu připojil fakturu [číslo] na zaplacení ceny díla (viz dopis zhotovitele ze dne [datum]). Na tento reagovala žalovaná dopisem dne 19. 12. 2014, kdy s odkazem na tvrzenou neodsouhlasenou změnu technologického postupu zhotovitele oproti požadavkům ve smlouvě I. vyzvala zhotovitele k odstranění vad díla v souladu s položkami číslo 2 a 10 přílohy č. 1 smlouvy I., tedy žádala o jejich provedení, aby bylo dílo dokončeno a způsobilé k převzetí, a zhotovitele upozornila na sankční důsledky prodlení s předáním díla; současně mu vrátila fakturu [číslo] s tím, že nebyl odsouhlasen soupis provedených prací (viz dopis žalované ze dne [datum] a čl. 5 smlouvy I.). Dopisem ze dne 15. 1. 2015 zhotovitel zopakoval své předchozí stanovisko řádném a bezvadném provedení díla a jeho předání, a současně navrhl věc řešit smírnou cestou při osobním jednání kompetentních zástupců obou stran; k dopisu jako přílohu znovu připojil fakturu [číslo] včetně soupisu provedených prací (viz dopis zhotovitele ze dne [datum]). Žalovaná dopisem ze dne 29. 1. 2015 opětovně vrátila zhotoviteli fakturu [číslo] soupis provedených prací s tím, že zhotoviteli nevznikl nárok na zaplacení nepředaného díla a neodsouhlaseného soupisu prací a dodávek; vyslovila souhlas s navrhovanou schůzkou (viz dopis žalované ze dne [datum]). V dalším dopise ze dne 9. 2. 2015 pak žalovaná konkretizovala, že z doloženého soupisu provedených prací nebyly z 10 položek provedeny položky č. 2, 3 a 10, a místo nich byly provedené jiné ve stejné ceně, a vyslovila kategorický nesouhlas s tím, že by se jednalo o ojedinělé drobné vady, pro které dílo nelze nepřevzít (viz dopis žalované ze dne [datum]). Dopisy ze dne 10. 4. 2015 a 13. 4. 2015 zhotovitel opět inicioval jednání v místě provedení díla v co nejkratším termínu (viz dopisy zhotovitele ze dne [datum] a [datum]), které žalovaná akceptovala dopisem ze dne 15. 4. 2015, v němž uvedla, že jednání se uskuteční 22. 4. 2015 (viz dopis žalované ze dne [datum]). Zápisem z jednání konaného dne 22. 4. 2015 bylo prokázáno pouze to, že žalovaná opět žádala provedení díla dle smlouvy I., sdělila, že zvažuje odstoupení od této smlouvy, přičemž zhotovitel si stanovisko vyslechl a vymínil si lhůtu na rozmyšlenou s tím, že bude reagovat písemně. Dopisem ze dne 25. 8. 2015, a to z důvodu, že dokončené dílo nebylo ze strany zhotovitele dosud předáno dle smluvních ujednání a že z opakovaného vyjádření zhotovitele jednoznačně a nepochybně vyplývá, že dílo v souladu se smlouvou nedokončí, žalovaná (po předchozím vyhotovení znaleckého posudku č. 1229/26/15 ze dne 7. 8. 2015) odstoupila s odkazem na čl. 9 smlouvy I. od této smlouvy, a to ohledně položek 2 až 10 přílohy č. 1 smlouvy I., a na základě tohoto částečného odstoupení požádala zhotovitele odstranit ve lhůtě 30 dnů všechny jí specifikované vrstvy komunikace, které zhotovitel provedl bez jejího souhlasu a uzavření příslušného dodatku ke smlouvě o dílo; současně zhotovitele vyzvala na provedenou položku č. 1 (úprava podkladu) vystavit daňový doklad (viz dopis žalované ze dne [datum]). Zhotovitel reagoval dopisem ze dne 10. 9. 2015, v němž vyslovil nesouhlas s odstoupením a označil je za neplatné (viz dopis zhotovitele ze dne [datum]). Další korespondence smluvních stran k vyřešení věci nevedla (viz dopisy ze dne 16. 4. [číslo], [datum], [datum] a [datum]). Výše uvedenou korespondencí smluvních stran bylo tedy prokázáno, že žalovaná označila dopisem ze dne 2. 12. 2014 předání díla v listopadu 2014 za neúspěšné z důvodu tvrzeného nedokončení díla (ohledně 2 položek) bránícího jeho užívání, zhotovitele vyzvala k jeho dokončení, tedy k odstranění nedodělků díla a vrátila mu fakturu [číslo] včetně jí neodsouhlaseného soupisu provedených prací; následně zhotoviteli vytkla změnu provedení díla týkající se použití jiného technologického postupu a materiálu ze strany zhotovitele a označila tento postup zhotovitele za nedohodnutý, opakovaně zhotovitele vyzvala k provedení díla, a nakonec dopisem ze dne 25. 8. 2015, a s odkazem na čl. 9 smlouvy I. od této smlouvy částečně odstoupila a zhotovitele vyzvala k odstranění části provedených prací, s čímž zhotovitel vyslovil nesouhlas a odstoupení označil za neplatné.

14. Dalšími důkazy bylo v řízení prokázáno, a to úplným výpisem z obchodního rejstříku zhotovitele, že mezi jeho předmět podnikání spadalo v době od 1. 6. 2009 do 8. 8. 2017 provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Protokolem o fyzickém předání nemovitostí ze dne 18. 4. 2016 sepsaným mezi žalovanou jako předávajícím a Obcí [obec] jako přejímajícím bylo prokázáno, že v protokolu byl deklarován zákonný přechod majetku státu na jmenovanou obec, a to mimo jiné pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Ručním vpisem bylo do tohoto protokolu doplněno, že komunikace p. [číslo] nebyla provedena oprava dle zadání smlouvy o dílo; akce je v řešení příslušných zástupců [anonymizováno] (u tohoto ručního vpisu se nachází podpis [jméno] [příjmení]). Za předávajícího podepsali tento protokol Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]; za přebírajícího starosta [územní celek]. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že zhotovitel postoupil na právního předchůdce žalobkyně předmětnou žalobní pohledávku.

15. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci.

16. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého zhotovitel zahájil provádění stavebních prací dle zadání specifikovaného ve smlouvě I., přičemž v důsledku eliminace přetrvávající skryté překážky spočívající v průsaku spodní vody, zhotovitel tyto práce, oproti specifikaci zadání díla dle smlouvy I., dokončil dle ústní dohody smluvních stran odlišným technologickým způsobem (metodou) a za použití jiného materiálu ke dni 5. 11. 2014, přičemž po tomto faktickém dokončení díla a následném odstranění taxativně vytknutých vad nejpozději ke dni 26. 11. 2014 dodal žalované dne 28. 11. 2014 dodatečně požadované technické dokumenty obsahující písemný popis změny technologického postupu a použitého materiálu (nikoliv však rovněž žalovanou požadované písemné odůvodnění změny). Žalovaná fakticky dokončené dílo, sloužící svému účelu od 28. 11. 2014 dosud, nepřevzala. Zhotovitel vystavil žalované fakturu k úhradě dohodnuté ceny díla v nezměněné výši 854 234 Kč, kterou jí doručil spolu s vyhotoveným soupisem provedených prací a dodávek, který žalovaná písemně neodsouhlasila a cenu díla nezaplatila. Zhotoviteli nejdříve vytkla neprovedení 2 sjednaných položek díla dle smlouvy I., posléze mu vytkla provedení jiného než smluveného díla a vyzvala jej k dokončení díla dle zadání obsaženého ve smlouvě I., následně rozporovala změnu technologického postupu a použitého materiálu zhotovitelem, kterou označila za nedohodnutou mezi stranami, opakovaně zhotovitele vyzvala k provedení díla dle smlouvy I., a nakonec dopisem ze dne 25. 8. 2015 od smlouvy I. částečně odstoupila a v poskytnuté lhůtě 30 dnů zhotovitele vyzvala k odstranění části provedených prací, s čímž zhotovitel vyslovil nesouhlas a odstoupení označil za neplatné. Sjednanou cenu díla žalovaná nezaplatila ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Ke dni 1. 1. 2016 přešly pozemky s předmětnou komunikací ze zákona do vlastnictví [územní celek]. Zhotovitel před podáním žaloby v této věci postoupil žalobní pohledávku na právního předchůdce žalobkyně, který ji v průběhu tohoto řízení postoupil na žalobkyni.

17. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 15/2015 Sb., účinného od 1. 9. 2015, věci nemovité ve vlastnictví státu nacházející se v katastrálních územích uvedených v § 2 odst. 2 a 3, § 3, § 4 odst. 2 až 4 a § 5 odst. 2 až 5, jejichž seznam schválí vláda, přecházejí do vlastnictví obcí nebo krajů, na jejichž území se nacházejí. Současně s věcmi podle věty první přechází do vlastnictví obcí nebo krajů též jejich příslušenství. Obce nebo kraje vstupují místo státu anebo místo právnické osoby zřízené nebo založené Ministerstvem obrany (dále jen„ ministerstvo“) do souvisejících závazkových právních vztahů. Na obce a kraje přecházejí práva a povinnosti státu nebo právnické osoby zřízené nebo založené ministerstvem s těmito věcmi a jejích příslušenstvím spojené.

18. Podle ust. § 12 odst. 4 zákona č. 15/2015 Sb., účinného od 1. 1. 2016, zahájené opravy nemovitého majetku na území vojenského újezdu, realizované ministerstvem nebo právnickou osobou jím zřízenou či založenou, budou jimi dokončeny i po vyčlenění majetku z vojenského újezdu.

19. Podle ust. § 574 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

20. Podle ust. § 582 odst. 2 o. z., není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

21. Podle ust. § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

22. Podle ust. § 2002 odst. 1 věta první o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podle odstavce 2 může strana od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

23. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

24. Podle ust. § 2610 odst. 1 o. z., právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

25. Podle ust. § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

26. Podle ust. § 2605 odst. 1 věta první o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.

27. Podle ust. § 2627odst. 1 o. z., zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit. Podle odstavce 2, nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit.

28. Podle ust. § 2615 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odstavce 2 věty první platí o právech objednatele z vadného plnění obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

29. Podle ust. § 2106 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odstavce 2 kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odstavce 3, nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

30. Podle ust. 2107 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odstavce 2, dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Podle odstavce 3, neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

31. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalovaná je ve sporu pasivně věcně legitimována, neboť k zahájení stavebních prací na opravě účelové komunikace umístěné na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], ve smyslu ust. § 12 odst. 4 zákona č. 15/2015 Sb., účinného od 1. 1. 2016, došlo ve dnech 18. 8. 2014 a 28. 11. 2014, tedy ještě před účinností tohoto zákonného ustanovení, a tedy žalovaná jako stát, z jehož vlastnictví přešly tyto pozemky ze zákona do vlastnictví [územní celek] ke dni 1. 1. 2016, kdy tato obec vznikla (viz § 5 odst. 3, § 8 odst. 1 a § 9 odst. 1 zákona č. 15/2015 Sb.), je nositelem tvrzené povinnosti ve vztahu k nároku uplatněnému žalobkyní v této věci. Citovaným ustanovením § 12 odst. 4 zákon č. 15/2015 Sb. deklaruje, z důvodu právní jistoty, že zahájené opravy nemovitého majetku budou [stát. instituce] dokončeny i po převedení do majetku obcí. Soud je toho názoru, že záměrem zákonodárce při restrukturalizaci a redukci vojenských újezdů zcela jednoznačně nebylo zatížit nově vzniklé malé obce, mezi které patří i [územní celek], a jejich nízké rozpočty dosud nevypořádanými souvisejícími závazkovými právními vztahy, které byly založeny ještě před vznikem obce, tedy ani vztahy vyplývajícími ze smlouvy I.. Smyslem a účelem přechodu majetku z vlastnictví státu do vlastnictví obcí dle ust. 9 odst. 1 zákona č. 15/2015 Sb. bylo převést na nově vznikající obce majetek nacházející se na jejich území s tím, že obec vstoupí výlučně do souvisejících závazkových právních vztahů, za které důvodová zpráva k tomuto zákonu příkladem označila nájemní vztahy k bytům, pronájem majetku státu k podnikatelským účelům zabezpečujícím potřeby obyvatel a též smlouvy v oblasti dodávek energie a vody. Rovněž lze souhlasit s argumentací žalobkyně, že související závazkové vztahy, na které pamatuje ust. § 9 odst. 1 zákona č. 15/2015 Sb. v souvislosti s přechodem nemovitého majetku se tedy netýká závazků plynoucích z opravy ve smyslu § 12 odst. 4 tohoto zákona. Soud proto uzavírá, že shledává pasivní věcnou legitimaci žalované v tomto sporu, a to v souladu s ust. § 12 odst. 4 ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 15/2015 Sb., neboť v daném případě došlo k uzavření smlouvy I., provádění díla i jeho faktického dokončení, ještě před účinností uvedeného zákona, a na [územní celek] tak nemohly přejít závazky z uvedené smlouvy, resp. tato obec namísto státu nevstoupila do souvisejících závazkových právních vztahů.

32. V řízení bylo prokázáno, resp. mezi účastníky nebylo sporu o tom, že zhotovitel a žalovaná jako objednatel uzavřeli v písemné formě dne [datum] smlouvu o dílo podle ust. § 2586 a násl. o. z., a to na základě zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle zákona č. 137/2006 Sb., v tehdy platném znění. V průběhu provádění díla byla zhotovitelem zjištěna nesporná skrytá překážka spočívající ve výskytu spodní vody a povrchové vody, a za účelem její eliminace byla stranami uzavřena samostatná smlouva II., která však řešila pouze odvodnění komunikace, nikoliv odstranění zdroje spodní vody. V důsledku této přetrvávající překážky, která svými vlastnostmi neumožňovala provést dílo způsobem vyplývajícím ze smlouvy o dílo I., byla nutná změna technického řešení provedení díla (změna technologického postupu včetně materiálu), tedy změna smlouvy I., na níž se zhotovitel a žalovaná, dle skutkových zjištění, dohodli ústní formou (§ 574 o. z.). Zhotovitel totiž nejenže v průběhu provádění díla dle ust. § 2627 odst. 1 o. z. informoval žalovanou o nutnosti změny technologického postupu a navrhl řešení této změny, ale rovněž se na této změně se žalovanou dohodl, jak jednoznačně vyplynulo ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení]. Nález Ústavního soudu ze dne 12. 7. 2011, sp. zn. I. ÚS 1264/11-1, na který odkázala žalobkyně, připouští měnit písemně uzavřenou smlouvu i jinou formou, např. ústně učiněným právním jednáním, a v tomto směru tudíž nelze shledat důvodnou námitku žalované, že smlouva I., uzavřená s výhradou změn v písemné podobě, nemohla být změněna v jiné než písemné formě. Dovolání se relativní neplatnosti změněné smlouvy I. ze strany žalované má soud za nepřípustné, neboť žalovaná namítla neplatnost tohoto jednání až poté, co zhotovitel veškeré stavební práce provedl, tedy až poté, co bylo plněno (viz § 582/odst. 2 o. z.). Poukaz žalované na její povinnost coby organizační složky státu řídit se zákony č. 219/2000 Sb., č. 320/ 2001 Sb. a č. 137/2006 Sb., z nichž pro ni vyplývá povinnost uzavírat smlouvy o finančním plnění ze strany státu, v písemné formě, soud považuje za nerozhodný, neboť tato povinnost stíhá žalovanou, nikoliv zhotovitele. Jelikož zhotovitel nepozastavil práce na díle ve smyslu čl. 9 smlouvy I. a dílo dokončil dle dohody o změně smlouvy I., nemohlo toto dílo vykazovat vady namítané žalovanou v jejím odstoupení od části smlouvy I., učiněném dopisem ze dne 25. 8. 2015, a tudíž je toto částečné odstoupení neplatným pro absenci smluvního i zákonného důvodu odstoupení ve smyslu ust. § 2001, § 2002, § 2106 i § 2107 o. z.

33. Zhotoviteli, resp. žalobkyni jakožto postupníkovi (§ 1879 a násl. o. z.), přesto nárok na zaplacení ceny díla nevznikl. Podmínkou nároku na zaplacení ceny díla je provedení díla (§ 2604 o. z.). Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno (§ 2604 o. z.). Zákon tedy ke splnění povinnosti zhotovitele provést dílo stanoví dvě podmínky, a to dokončení díla a předání díla, obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně (§ 2605 odst. 1 věta první o. z.). Nadále použitelná judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky (srov. závěry rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, nebo ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 5187/2007). Je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla tak, že jde o protokolární předání, nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu. Existence předávacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla (srov. např. rozsudky ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4092/2007, ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 23 Odo 1724/2006, a ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 32 Cdo 358/2012, a rozsudek ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 799/2009, ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 8. 4. 2010, sp. zn. III. ÚS 1821/09, in: www.usoud.cz). Nebyl-li předávací protokol, tvořící hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla, podepsán všemi osobami, které ho podle smlouvy o dílo podepsat měly, není možné dílo považovat za předané a převzaté (srov. již citovaný rozsudek sp. zn. 23 Cdo 799/2009, či usnesení ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4979/2014).

34. V této věci si strany sjednaly způsob předání díla v čl. 7 smlouvy I. tak, že o předání předmětu díla bude sepsán písemný zápis podepsaný oběma smluvními stranami s tím, že dílo bude předáno formou předávacího protokolu s podpisem a vyjádřením obou smluvních stran. K tomu však nedošlo, neboť žalovaná dílo písemným zápis podepsaným oběma smluvními stranami nepřevzala. Jelikož k předání díla nedošlo, neboť nebyl sepsán zápis o předání a převzetí díla, a současně ani nebyl žalovanou odsouhlasen soupis provedených prací a dodávek jakožto smluvní podmínka dle čl. 5 smlouvy I. nutná k vystavení faktury (v důsledku čehož se faktura [číslo] nemohla stát splatnou), žalované jako objednateli nevznikla povinnost zaplatit cenu díla Zhotovitel se může v takovém případě domáhat po objednateli pouze převzetí díla, nikoliv zaplacení ceny díla. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří složená a proplacená záloha na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 10 000 Kč (žalovanou uhrazená dne 4. 10. 2019) a dále paušální náhrada hotových výdajů dle ust. § 151odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (dále jen„ Vyhláška“), a to za 19 úkonů á 300 Kč (7x písemné podání ve věci samé ze dne 9. 4. 2018, 29. 11. 2018, 22. 1. 2019, 4. 3. 2019, 28. 5. 2019, 27. 7. 2020 a 19. 5. 2021, 6x příprava účasti na jednání před soudem ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a 6x účast na těchto jednáních před soudem), tj. celkem náklady řízení ve výši 15 700 Kč (výrok II. rozsudku).

36. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, které státu vznikly v souvislosti s nezálohovaným znalečným za vypracování soudního znaleckého posudku č. 02/2020 ze dne 22. 6. 2020. Na přiznaném znalečném bylo celkem uhrazeno 52 693 Kč, z toho ze žalobkyní složené zálohy 10 000 Kč a ze žalovanou složené zálohy 10 000 Kč. Nezálohované náklady znalečného, které platil stát, tak činily částku 32 693 Kč. Jelikož u procesně neúspěšné žalobkyně nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, soud dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o její povinnosti zaplatit České republice náhradu těchto nezálohovaných nákladů řízení ve výši 32 693 Kč (viz výrok III. rozsudku).

Poučení