11 C 276/2020-454

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Zatloukalové a přísedících JUDr. Petra Podrazila, Ph.D., a Mgr. Jaromíra Vilímovského ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru provedené dopisem žalované ze dne [datum] je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 50 589 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradu nákladů řízení státu částku, jejíž výše odpovídající 100 % vzniklých nákladů bude určena samostatným usnesením, ve lhůtě do tří dnů od právní moci samostatného usnesení, kterým bude určena výše nákladů.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala určení, že okamžité zrušení pracovního poměru provedené dopisem žalované ze dne [datum] je neplatné s odůvodněním, že dne [datum] obdržela poštou od žalované listinu ze dne [datum] označenou jako okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 a 60 zákoníku práce, přičemž důvodem zrušení pracovního poměru je skutečnost, že dne [datum] se nedostavila k výkonu práce podle platné pracovní smlouvy a rozvržení pracovní doby a v této absenci pokračovala v následujících dnech. Od [datum] do [datum] byla žalobkyně v pracovní neschopnosti, posudkem Fakultní nemocnice [obec], Kliniky pracovního lékařství ze dne [datum] byla u ní konstatována nemoc z povolání. Ode dne [datum] byla žalobkyně převedena na práci vrátné, když k takovému výkonu práce dal souhlas praktický (závodní lékař) lékař MUDr. [celé jméno svědka] posudkem ze dne [datum]. Ve skutečnosti šlo, pokud jde o pozici vrátný, o kumulovanou funkci, když součástí výkonu této práce bylo i topení tuhými palivy v jiném objektu žalované, než je samotná vrátnice. Žalobkyně i závodní lékař vycházeli z předpokladu, že jde pouze o výkon práce vrátné, nikoliv topiče, proto tak byla závodním lékařem bez dalšího klasifikována daná práce jako kategorie I, přestože šlo o práci v noci a v prašném prostředí. Po nástupu do zaměstnání [datum] žalobkyně odpracovala pouze 3 dny a ode dne [datum] byla znovu v pracovní neschopnosti, která skončila v sobotu dne [datum]. Den před skončením pracovní neschopnosti, tj. v pátek [datum], osobně navštívila žalovanou v místě výkonu práce ve [obec] z důvodu skončení pracovní neschopnosti, kde jí bylo sděleno [celé jméno svědkyně], administrativní pracovnicí žalované v provozovně [obec], že v pondělí dne [datum] bude vyrozuměna, jak to s ní bude nadále. Dne [datum] bylo žalobkyni na její telefonický dotaz sděleno [celé jméno svědkyně], že zatím nic nového neví a má tedy vyčkat. Dne [datum] jednatel žalované p. [celé jméno svědka] sdělil žalobkyni, že má absenci, současně odmítl její žádost o vyslání k závodnímu lékaři, který by posoudil její zdravotní stav k faktickému výkonu pozice vrátný/topič. Dopisem ze dne [datum] obdržela poštou žalobkyně okamžité zrušení pracovního poměru a dne [datum] podala u zdejšího soudu žalobu na jeho neplatnost. Dne [datum] žalobkyně navštívila závodního lékaře k řešení pracovní nezpůsobilosti, kde jí bylo sděleno, že lékař ji může přijmout až na základě žádanky zaměstnavatele. Dopisem ze dne [datum] obdržela poštou v pořadí druhé okamžité zrušení pracovního poměru, dopisem ze dne [datum] zaslala právnímu zástupci žalované dopis, v němž sdělila své stanovisko k v pořadí druhému zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a znovu odmítla, že by z její strany došlo k porušení povinnosti – neomluvené absenci. Žalobkyně tedy odmítá, že z její strany došlo k jakémukoliv porušení základní povinnosti zaměstnance dle § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a tudíž zde není dán důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně nenastoupila zpět do zaměstnání u žalované po skončení své pracovní neschopnosti, tj. po datu [datum], bez adekvátního důvodu. Žalovaná i žalobkyně měly v rozhodné době k dispozici„ lékařský posudek o zdravotní způsobilosti žalobkyně k práci“ ze dne [datum], který vypracovala [právnická osoba] jako poskytoval pracovně lékařských služeb, konkrétně [celé jméno svědka] s tím, že žalobkyně je pro práci vrátné (i v noci) zdravotně zcela způsobilá bez jakýchkoliv omezení, neboť její práce vrátné byla zařazena dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 432/2003 Sb. do kategorie I. Naopak bylo povinností žalobkyně v okamžiku, kdy byla jak subjektivně, tak i dle lékařského posudku své ošetřující lékařsky o ukončení pracovní neschopnosti objektivně schopna svoji práci opět pro žalovanou vykonávat, nastoupit zpět do svého zaměstnání a teprve po obnovení své práce žádat o vyslání na mimořádnou lékařskou prohlídku, a to na základě vystavení žádanky jejím zaměstnavatelem, tedy žalovanou.

3. Soud původně žalobu rozsudkem ze dne 22. 11. 2022, č. j. 11 C 276/2020-309 zamítl. Na základě žalobkyní podaného odvolání Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 4. 2022, č. j. 16 Co 33/2022-358 rozsudek soudu prvního stupně zrušil s odůvodněním, že pro závěr o tom, zda se žalobkyně nepřítomností v práci ve dnech 27. 6. až [datum] dopustila porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci, je nezbytné postavit najisto, zda žalobkyně v uvedených dnech byla vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopna (způsobilá) vykonávat práci vrátné. Soud proto v souladu se závazným pokynem krajského soudu ustanovil znalce v oboru zdravotnictví - (pracovní) posudkové lékařství. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

4. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], soudního znalce z oboru zdravotnictví - (pracovní) posudkové lékařství bylo zjištěno, že žalobkyně nebyla v období od [datum] do [datum] vzhledem ke svému zdravotnímu stavu způsobilá pracovat u žalované na pozici vrátné. V rámci výslechu znalec vypověděl, že je možné, aby se zdravotní stav žalobkyně v období od ledna 2020 do června 2020 tak výrazně zhoršil, uvedl však, že je nutné odlišit, zda k uvedenému zhoršení došlo v důsledku nemoci z povolání či v důsledku obecných onemocnění, kterými žalobkyně trpěla a trpí. S ohledem na skutečnost, že se zdravotní stav žalobkyně zhoršoval i v době, kdy byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti a přesto, že byla převedena na jinou práci a byl vyloučen její kontakt s alergenem, má znalec za to, že zhoršení jejího zdravotního stavu nastalo v důsledku jejích obecných onemocnění. Žalovaná neměla v posuzovaném období k dispozici dostatek informací, aby mohla zhodnotit, zda je žalobkyně způsobilá k výkonu sjednané práce. Znalec posuzoval její zdravotní stav ex post jinak než MUDr. [celé jméno svědka], neboť znal již vývoj zdravotního stavu žalobkyně v čase. Soud hodnotí znalecký posudek jako úplný, přesvědčivý, znalec své závěry logicky odůvodnil a tyto jsou v souladu s ostatními provedenými důkazy.

5. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že u žalované byla zaměstnána od [datum] jako balička těstovin, v roce 2019 u ní byla zjištěna nemoc z povolání a na základě tohoto zjištění ji žalovaná převedla na jinou práci, a to práci vrátného. Náplní práce vrátného bylo chození po areálu žalované s psem, hlídání a kontrola areálu pomocí kamerového systému, který byl umístěn ve vrátnici nacházející se uprostřed areálu. Další měl vrátný vytápět budovu vrátnice uhlím, dřevem a peletami. Místnost s kamny byla umístěna vedle vrátnice se samostatným vchodem, uhlí a dřevo bylo nachystané přede dveřmi vrátnice. Žalobkyně dne [datum] byla na preventivní prohlídce, [datum] nastoupila do zaměstnání a pracovala 3 dny na ranní směně. Pak se„ osypala“, měla oteklé rty, krk, špatně se jí dýchalo. Dne [datum] nastoupila do pracovní neschopnosti, která trvala do [datum]. Dne [datum] se dostavila do zaměstnání a chtěla mluvit se svým nadřízeným p. [celé jméno svědka], který však nebyl přítomen, proto mluvila s p. [celé jméno svědkyně], která pracuje v kanceláři a má na starosti výplaty. Žalobkyně chtěla vědět, kdy má v pondělí nastoupit do práce, proto jí p. [celé jméno svědkyně] řekla, že sama zavolá p. [celé jméno svědka] a že dá žalobkyni vědět. Dne [datum], v pondělí, žalobkyně volala znovu do práce, p. [celé jméno svědkyně] jí řekla, že to p. [celé jméno svědka] vyřídila a že on slíbil, že se žalobkyni ozve. V úterý [datum] v 13:30 hodin volal p. [celé jméno svědka] žalobkyni s dotazem, proč vyčkávala doma a proč nenastoupila do práce, dále jí řekl, že jí dá výpověď, protože má absence. Téhož dne, tj. [datum], žalobkyně po něm chtěla zajištění lékařské prohlídky, což p. [celé jméno svědka] odmítl. Po skončení pracovní neschopnosti dne [datum] žalobkyně do zaměstnání nenastoupila a pro žalovanou žádnou práci nevykonávala. Následně jí bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu, že nenastoupila do práce a že měla absence. V souvislosti s tímto okamžitým zrušením pracovního poměru se obrátila žalobkyně na svého právního zástupce a domáhala se dalšího zaměstnání u žalované a současně podala žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, o kterém soud rozhodl, že je neplatné. Od žalované obdržela poštou v pořadí druhé okamžité zrušení pracovního poměru, na které rovněž písemně reagovala tak, že s ním nesouhlasí a domáhala se dalšího zaměstnání u žalované. Po skončení první pracovní neschopnosti byla žalobkyně převedena na práci vrátného, přičemž toto převedení schválil i lékař, neboť mu nebylo známo, že vrátný ještě musí topit. Žalovaná jí prostřednictvím svého právního zástupce zaslala dopis, kterým žalobkyni vyzvala, aby okamžitě nastoupila do práce na pozici vrátné. Žalobkyně fakticky do zaměstnání nastoupila [datum] na pozici vrátné, pracovala tam 3 dny, v tu dobu se ve vrátnici ještě netopilo. Od [datum] do [datum] byla v pracovní neschopnosti. Pan [celé jméno svědka] žalobkyni objednal na zdravotní prohlídku u MUDr. [celé jméno svědka] dne [datum]. Dne [datum] MUDr. [celé jméno svědkyně] vydala potvrzení, že žalobkyně může pracovat u žalované, ale v čistém prostředí. Po tomto rozhodnutí již do zaměstnání nenastoupila. Dne [datum] se ve vrátnici sešla s p. [celé jméno svědka] a jeho otcem, bylo jí řečeno, že nemusí chodit se psem po areálu, že má sedět pouze na vrátnici a hlídat kamerový systém. Takže nastoupila do zaměstnání dne [datum] a od [datum] do pracovní neschopnosti, protože prostředí ve vrátnici bylo špinavé, špatně se jí dýchalo, tato pracovní neschopnost trvala do [datum]. Dne [datum] byla objednána na lékařskou prohlídku, kde jí bylo paní doktorkou sděleno, že má špatnou dokumentaci a že musí mít od zaměstnavatele žádanku a lékařskou prohlídku. Ta proběhla až [datum] s tím, že žalobkyně dlouhodobě není schopna vykonávat dosavadní práci. Zaměstnavatel byl informován o výsledku této zdravotní prohlídky. Po datu [datum] již žalobkyně do zaměstnání nenastoupila. Žalobkyně vypověděla, že jí pan [celé jméno svědka] uložil, aby ve vrátnici topila. [příjmení] se tam topit i kvůli nájemníkovi, který obýval jednu místnost vedle vrátnice a že topili všichni vrátní.

6. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že žalobkyně je její matka, k žalované nemá žádný vztah. Ve společné domácnosti s ní nežije od roku 2019. Matka má zdravotní problémy se srdcem, dýcháním, astmatem, je alergická na seno, mouku, semolinu, prach, plíseň atd. Naposledy pracovala u žalované na vrátnici, což je budova uprostřed areálu, kde sídlí různé firmy. Vrátnice jako taková se skládá z více místností, kancelář vrátnice je jedna místnost, z níž se kolem několika dalších musí jít na WC. Vedle vrátnice je samostatná budova, v níž je místnost, kde se topilo peletami a uhlím. Po samotném areálu cestou do vrátnice se žalobkyně nacházela v prašném prostředí, protože v areálu jsou firmy s pískem, se štěrkem apod. Matka nenastoupila po skončení pracovní neschopnosti do zaměstnání proto, že požadovala mimořádnou lékařskou prohlídku, zda v tomto prostředí může pracovat. Matka se několikrát sama u lékaře dožadovala prohlídky, několik zdravotních prohlídek absolvovala, poslední v březnu 2021 s výsledkem, že není způsobilá vykonávat práci u žalované. Svědkyně vypověděla, že všichni vrátní ve vrátnici topili.

7. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že žalobkyně je její bývalá kolegyně, neudržuje s ní bližší vztahy, žalovaná je bývalý zaměstnavatel. U žalované pracovala jako skladník zhruba od ledna 2019 do ledna 2021, kdy ukončila pracovní poměr dohodou na vlastní žádost. Ve vrátnici nikdy nepracovala. Žalobkyně původně pracovala ve výrobě jako balička těstovin, svědkyni říkala, že ze zdravotních důvodů půjde na vrátnici, kde ji svědkyně viděla pracovat jako vrátnou. Svědkyně ji neviděla topit, uhlí bylo umístěno však před budovou vrátnice v malé šopě. Jednou byla svědkyně na vrátnici, kam ji poslal nadřízený pro klíče. Místnost, v níž se samotná vrátnice nacházela, byla zakouřená. Svědkyně vypověděla, že vrátnice byla plesnivá.

8. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že byl přímým nadřízeným žalobkyně, u žalované je zaměstnán přes 10 let. Žalobkyně nastoupila do zaměstnání k žalované v roce 2017 jako balička těstovin, tuto práci vykonávala do podzimu 2019, kdy u ní byla zjištěna nemoc z povolání. Po skončení pracovní neschopnosti dne [datum] byla převedena na pozici vrátná. Pracovní náplní pozice vrátné bylo střežit areál, pravidelně ho obcházet a kontrolovat prostřednictvím kamer. Na ranní směně vytápění samotné vrátnice prováděli údržbáři, na odpolední a noční směně topili ostatní vrátní. Uhlí bylo složeno vedle samotné topicí místnosti. Stav samotné vrátnice (té místnosti) odpovídal požadavkům vrátných, kteří tam pobývali, jednalo se o seniory ve věku 70 a více let, stav byl tedy ucházející a postupně se vylepšoval. V celém objektu byl zákaz kouření. Budova vrátnice se nachází uprostřed areálu, v němž je několik firem, z 80 % je zpevněný povrch, zbytek jsou odlehlá místa, kde není asfalt ani beton, nacházejí se tam stavebniny a mohlo se stát, že se tam prášilo. Po skončení pracovní neschopnosti v lednu 2020 žalobkyně setrvala v práci několik dnů, kdy prováděla pouze kontrolu objektu. Pak nastoupila do pracovní neschopnosti, která trvala zhruba do června 2020. Do zaměstnání po skončení pracovní neschopnosti žalobkyně nenastoupila, protože požadovala mimořádnou lékařskou prohlídku u smluvního lékaře žalované. Poslední kontrola žalobkyně u tohoto lékaře byla v lednu 2020 před převedením žalobkyně na práci vrátné. Po skončení pracovní neschopnosti od 29. 6. 2020 žalobkyně již nepracovala, počátkem července s ní byl ukončen pracovní poměr okamžitým zrušením, které bylo zasláno žalobkyni, a to z důvodu jejích absencí v práci. Toto okamžité zrušení pracovního poměru nesplňovalo náležitosti, bylo žalobkyní napadeno. Proto následně právní zástupce žalované vypracoval další okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo řádně doručeno žalobkyni, žalobkyně na něho reagovala tak, že s ním také nesouhlasí. Na doporučení právního zástupce žalované nastoupila žalobkyně v září 2020 zpět do zaměstnání, odpracovala 3 dny jako vrátná, v tu dobu se ještě netopilo, pak nastoupila na pracovní neschopnost. Po jejím skončení opět žalobkyně trvala na provedení lékařské prohlídky, což jí bylo žalovanou umožněno. Poslední pracovní prohlídka žalobkyně skončila s výsledkem, že žalobkyně není způsobilá vykonávat práci vrátné u žalované. Vytápění budovy, kde se nachází několik místností a vrátnice, zajišťovali údržbáři, kteří topili na ranní směně ve vrátnici, pak vrátnici vytápěli všichni vrátní mimo žalobkyni. Svědek vypověděl, že vytápění budovy, kde se nachází několik místností a vrátnice, zajišťovali údržbáři, kteří topili na ranní směně ve vrátnici, pak vrátnici vytápěli všichni vrátní mimo žalobkyni, sama žalobkyně nikdy netopila, protože to od začátku kategoricky odmítala. Na stěnách a stropech místnosti vrátnice žádné plísně nebyly. Dále tvrdil, že termín mimořádné lékařské prohlídky po skončení její pracovní neschopnosti žalobkyni zajistil u smluvního lékaře žalované na středisku SPEA a že žalobkyně se na tuto lékařskou prohlídku nedostavila.

9. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobkyně je jeho bývalou kolegyní, neudržuje s ní žádný vztah, u žalované pracoval jako vrátný do [datum]. Pracovní náplní vrátného v letním období byla jednak starost o psa, dále kontrola 16 obrazovek celého areálu a jejich sledování a kontrola celého objektu. V zimním období se ve vrátnici navíc topilo, kamna byla umístěna v samostatné místnosti vedle vrátnice s monitory, pokud kouřila, tak kouřem byla zamořena jak vrátnice, tak i sociální prostory. Svědek na směně s žalobkyní nikdy nebyl, střídal se s ní pouze na jedné směně. Ve vrátnici se pracovalo na 3 směny, ranní, odpolední a noční. Když přišel na ranní směnu v zimním období, tak se oheň udržoval v kamnech z noční směny, nebo se musel zakládat znovu, což právě dělali údržbáři nebo vrátní na ranní směně. Topilo se uhlím nebo peletami, uhlí bylo složeno před kotelnou. Když svědek nastoupil na směnu, sám si uklízel, vrátnici vymyl, vysál vysavačem. Zhruba v listopadu 2020 bylo ve vrátnici nainstalováno elektrické topení. Po celém areálu přes den, pokud jezdí auta a technika a nestříká se prostor vodou, tak se práší, cesty jsou v nedokonalém stavu, jsou prašné. Rozpis směn na vrátnici v poslední době vypracovával [celé jméno svědka] vždy na měsíc dopředu. Svědek vypověděl, že na zdech vrátnice byla plíseň, která byla odstraněna až vymalováním v únoru 2021.

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že k žalobkyni nemá žádný vztah, u žalované je zaměstnán asi 4 a půl roku, působí ve funkci vrátného. Mimo jiné měl na starosti i rozepisování směn pro vrátné, vždy do 20. dne v měsíci rozepsal směny na příští měsíc a všichni vrátní dostali tyto rozpisy k dispozici. Vrátní o víkendu pracovali na 3 směny, ranní, odpolední a noční. Přes týden, tj. pondělí až pátek, se pracovalo jen na odpolední a noční směně. Když žalobkyně nastoupila, tak měla pracovat na ranní směně, aby se seznámila s náplní práce, pracovala pouze 3 dny, pak už nepřišla. Pracovní náplní vrátného bylo sledování kamer ve vrátnici, 3 x za směnu obchůzka areálu se psem. Když bylo sucho a teplo a projel v areálu nákladní vůz, tak se prášilo, v zimě se nepráší. V roce 2020 se ve vrátnici topilo tuhými palivy. Kotelna byla v samostatné místnosti vedle samotné vrátnice, v kotli topil ten, kdo měl službu, tedy vrátní, topilo se odpoledne a v noci, teplo vydrželo zhruba do 10. hodin následujícího dne. Když nastoupili vrátní na odpolední směnu ve 14. hodin, tak vyčistili kotel a znovu zatopili. Někdy ráno přitopili či zatopili údržbáři, protože přes týden na ranní směně z vrátných nikdo nebyl. Od podzimu 2020 se již topilo elektrickým topením. Ten, kdo měl v neděli ranní směnu, uklidil vrátnici, vysál koberec, utřel prach apod., malovalo se tam někdy v roce 2018 nebo 2019, v roce 2020 se malovaly chodby a WC. Svědek koncem měsíce sepsal výkaz podle rozpisu směn jednotlivých vrátných, průběh směn se zapisoval do knihy, včetně toho, co se ten den během směny stalo a kdo na ní pracoval. Ve vrátnici se kouřilo, někteří vrátní kouřili více, někteří méně. Od února roku 2021 je zákaz kouření v celé budově. Svědek vypověděl, že na stěnách plísně nebyly.

11. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobkyni zná od dětství, párkrát ji viděl ve vrátnici, jinak s ní žádné kontakty neudržuje, u žalované pracoval do roku 2020 jako vrátný. Žalobkyně v průběhu roku 2020 krátce ve vrátnici pracovala. Ve všední dny se pracovalo pouze na odpolední a noční směny, o víkendu i na ranní. Rozpisy směn dělal [celé jméno svědka], pak je předal jednotlivým vrátným. Vedle samotné vrátnice byla kotelna, kde se topilo v kotli, který byl napojen na ústřední topení. Během odpolední a noční směny v kotelně topili vrátní. Ráno, když neměli směnu a bylo potřeba, tak topil údržbář. Zhruba loni v létě se tam budovalo elektrické topení. K dispozici byl elektrický přímotop, ale nikdo s ním netopil, protože by„ vylétly pojistky“. Kvůli novému elektrickému topení se dělala rekonstrukce celého elektrického vedení. Ve vrátnici si uklízeli sami vrátní, a to zejména v neděli, jednou týdně se vysál koberec a utřel prach. Někteří z vrátných na vrátnici kouřili. Svědek vypověděl, že neví, zda byly ve vrátnici plísně.

12. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobkyni neznal do doby, než nastoupil jako vrátný k žalované, bližší kontakty s žalobkyní ani s žalovanou neudržuje. U žalované pracoval jako vrátný do února 2021. Někdy žalobkyni střídal na směně, když pracovala jako vrátná, od kolegů slyšel, že měla nějakou alergii, takže nemohla pracovat na provozu. Pracovní náplní vrátného bylo kontrolovat kamery umístěné ve vrátnici a 3 x za směnu jít se psem na obchůzku areálu. V zimě se v areálu neprášilo, v létě, když tam jezdila auta, tak se prášilo. Silnice byly zpevněné, ale bylo tam hodně písku a od něho se prášilo. V neděli na ranní směně se ve vrátnici vždy uklízelo, o víkendech se pracovalo na ranní, odpolední a noční směně, ve všední dny jen na odpolední a noční. Ve vrátnici bylo ústřední topení napojené na kotel na tuhá paliva, v něm topil ten, kdo měl službu. Ten, kdo skončil noční směnu, ještě do kotle přiložil, takže to vydrželo skoro až do odpolední směny, kdy vrátný nově zatopil. Je možné, že někdy ráno topili údržbáři. V kotelně se prášilo, topilo se uhlím a dřevem. Ve vrátnici se kouřilo. Svědek vypověděl, že ve vrátnici žádné plísně na stěnách neviděl.

13. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobkyni zná z práce, bližší vztahy neudržují, u žalované pracoval do 1. 2. 2021 jako vrátný. Na začátku roku 2020 pracoval asi 3 dny s žalobkyní na vrátnici. O víkendech se pracovalo na ranní, odpolední a noční směny, v pracovní dny jen na odpolední a noční směny. Ve vrátnici se topilo ústředním topením, které bylo napojeno na kotel na tuhá paliva, který se nacházel v kotelně vedle vrátnice. V kotli topili vrátní. Přes týden se na ranní směně nepracovalo, když byla velká zima na ranní směně, tak tam zatopil údržbář, jinak většinou zatápěl až vrátný, který přišel na odpolední směnu. V kotelně se prášilo, topilo se uhlím, dřevem a peletami. Ve vrátnici byly umístěny monitory – obrazovky, byly tam špinavé zdi. Ve vrátnici se již letos malovalo. Zhruba od listopadu 2020 se topí již elektrickým topením. Ve vrátnici se kouřilo. Pracovní náplní vrátného bylo kontrolovat kamery ve vrátnici a vykonat za směnu 3 obchůzky areálu se psem. Rozpisy směn dělal p. [celé jméno svědka] dával je ostatním vrátným k dispozici. V zimě se v celém areálu nepráší, v létě ano, kromě žalované v něm sídlí ještě několik dalších firem, jezdí se po prašné silnici, sem tam ji někdo pokropí, ale je to málo. Svědek vypověděl, že plísně ve vrátnici neviděl.

14. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že k účastníkům nemá žádný vztah, žalobkyni vyšetřovala jako závodní lékařka žalované, pro kterou vykonává na základě smlouvy zdravotnické služby. Atestaci získala v říjnu 2020, do té doby pracovala pod lékařem MUDr. [celé jméno svědka]. Je možné, že se i v té době setkala s žalobkyní, ale to si již nepamatuje. Poprvé ji vyšetřila na žádost žalované v listopadu 2020, kdy proběhla mimořádná zdravotní prohlídka. Závěrem prohlídky bylo, že žalobkyně je způsobilá pro výkon práce na pozici vrátné v kategorii I. s podmínkou, že při výkonu svého povolání musí pracovat ve zcela bezprašném a bezplísňovém prostředí při všech činnostech, které vykonává při své práci. Žalobkyně při vyšetření sdělila svědkyni, že v rámci výkonu své práce musí topit tuhými palivy. V říjnu 2020 ještě žalobkyně komunikovala s MUDr. [celé jméno svědka], který požádal o názor Kliniku pracovního lékařství FN [obec] a žalobkyně se následně dostavila ke svědkyni se zprávou z této kliniky, v níž bylo opětovně uvedeno, že musí pracovat v bezprašném a bezplísňovém prostředí. Svědkyně hodnotila výkon funkce vrátné, který je v kategorii I. bez jakýchkoliv dalších věcí, takže podle jejího posudku byla žalobkyně schopna vykonávat práci vrátné. Ještě v průběhu července 2020 navštívila svědkyně areál žalované, projížděla vrátnicí, ale kontrolu samotné vrátnice neprovedla, stejně tak jako celého areálu, protože na to nebyl prostor. Při prohlídce kontroluje prostředí, v němž pracují zaměstnanci žalované, lékárničky, sociální zařízení, kuchyně apod. [jméno] tzv. dohlídku prováděla u žalované pouze jednou, a to v červenci 2020. K provedení pracovní prohlídky zaměstnance je třeba, aby zaměstnanec předložil žádost o provedení prohlídky od svého zaměstnavatele, v níž musí být uvedeno, na co má být zaměstnanec posuzován, a dále musí doložit výpis ze své zdravotní dokumentace od registrujícího praktického lékaře. Žalobkyně tyto podmínky splnila při mimořádné prohlídce v listopadu 2020. Svědkyně dále provedla mimořádné posouzení zdravotního stavu žalobkyně v únoru či březnu 2021 a v květnu 2021. V jednom případě žalobkyně nepředložila žádost od svého zaměstnavatele o provedení mimořádné prohlídky a pak byly nějaké problémy s výpisem ze zdravotní dokumentace žalobkyně od registrujícího praktického lékaře, takže prohlídka nemohla být provedena. Poslední mimořádná zdravotní prohlídka žalobkyně skončila s výsledkem, že žalobkyně není zdravotně způsobilá vykonávat práci vrátné. Důvodem pro vydání tohoto posudku bylo, že žalobkyně předložila zprávu odborného lékaře dermatovenerologa MUDr. [příjmení], v níž bylo uvedeno, že nesmí vůbec pracovat ani na pozici vrátné v areálu, kde se vyskytuje byť stopové množství semoliny, nebo jiných látek, na něž je alergická, přičemž ve zprávě byly jmenovány všechny alergeny, včetně prašnosti. U žalobkyně bylo důvodné požadovat mimořádnou zdravotní prohlídku po skončení dvouměsíční zdravotní neschopnosti.

15. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že k žalobkyni měla pouze pracovní vztah, u žalované je zaměstnána od září 2017 doposud jako odbytářka. Žalobkyně původně pracovala na pozici balička, pak byla převedena na pozici vrátné z důvodu, že přišla do styku s produktem, s nímž podle lékařského posudku do styku přijít nesmí. Vrátnice se nacházela ve staré budově, byla vybavena starým nábytkem, sama svědkyně ji navštívila asi 3x, kdy předávala nějaké doklady, nevšimla si, zda byla ve vrátnici plíseň. Ví o tom, že se ve vrátnici topilo tuhými palivy, následně se řešilo zavedení elektřiny. Žalobkyně se v roce 2020 vrátila z pracovní neschopnosti, přišla za svědkyní do kanceláře a chtěla po ní práci, svědkyně jí řekla, ať jde do vrátnice, protože již byla převedena na funkci vrátné a že se spojí s p. [celé jméno svědka] a řekne mu, že má žalobkyně ukončenu pracovní neschopnost a že přišla do zaměstnání. Žalobkyně jí na to sama řekla, že ve vrátnici nemůže pracovat, proto ji svědkyně odkázala na to, ať sama zavolá p. [celé jméno svědka] a napsala jí jeho telefonní číslo na papír. Kolem 10. hodiny psala svědkyně p. [celé jméno svědka] SMS, zda se mu žalobkyně ozvala, on odpověděl, že ne. Svědkyně měla na starosti u žalované podklady pro vypracování mzdy.

16. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že k žalobkyni měla pracovní vztah, u žalované je zaměstnána jako kvalitářka od roku 2016. Žalobkyně původně u žalované pracovala jako balička, svědkyně v tu dobu prováděla kontrolní činnost ohledně dodržování hygienických pravidel, přímým nadřízeným žalobkyně byl [jméno] [celé jméno svědka]. Ze zdravotních důvodů byla žalobkyně přeřazena na pozici vrátné. Začátkem července 2020 se na svědkyni obrátil [celé jméno svědka], který jí zaslal 2 SMS zprávy s tím, aby na něho počkala a následně jí předal dokumenty pro žalobkyni, že si pro ně má na druhý den přijít. Žalobkyně si pro ně nepřišla, proto svědkyně dokumenty nechala v kanceláři. Svědkyně má povědomost o tom, že žalobkyně se dožadovala provedení zdravotní prohlídky před nástupem do zaměstnání.

17. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že žalobkyni zná jako pacientku, pracuje pro MUDr. [celé jméno svědkyně], která vykonává pro žalovanou závodní péči. Původně svědkyně pracovala jako zdravotní sestra v ordinaci praktického lékaře MUDr. [celé jméno svědka], který rovněž prováděl pro žalovanou závodní péči a byl garantem MUDr. [celé jméno svědkyně] do doby její atestace. Žalobkyně v roce 2020 několikrát navštívila ordinaci, v jednom nebo dvou případech nebyla zdravotní prohlídka žalobkyně provedena, protože chyběl výpis zdravotní dokumentace a žádanka od zaměstnavatele, když pro provedení závodní prohlídky se vyžaduje výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře a žádost od jejího zaměstnavatele, obojí předkládá pacient. Pokud jeden z těchto dokumentů chybí, nelze zdravotní prohlídku provést. Svědkyně provedla s MUDr. [celé jméno svědkyně] v průběhu podzimu 2020 tzv. dohlídku u žalované, úkolem bylo kontrolovat expirační dobu lékárniček, pak se prošel celý podnik, zkontrolovaly se pomůcky u zaměstnanců, kteří pracují v riziku, vrátnicí pouze projížděly, nekontrolovaly ji. Žalobkyně původně pracovala v provozu jako dělnice, pak na vrátnici z důvodu, že neprošla zdravotní prohlídkou kvůli alergii. MUDr. [celé jméno svědkyně] provedla zhruba dvě mimořádné prohlídky žalobkyně, svědkyně si nepamatuje, že by žalobkyně sdělovala, že musí topit ve vrátnici tuhými palivy. Sama slyšela, že u žalované bylo prašné prostředí.

18. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobkyni zná jako pacientku, vypracovával na ni pracovní zdravotní posudek v době, kdy pracoval ve [právnická osoba], jejímž partnerem byla žalovaná. Dne [datum] vypracoval svědek zdravotní posudek na žalobkyni na základě žádosti jejího zaměstnavatele s výsledkem, že je schopna vykonávat práci obsluhy balicí linky. Dne 14. 1. 2020 opětovně žalobkyni vyšetřil na žádost zaměstnavatele s výsledkem, že žalobkyně je zdravotně způsobilá bez zdravotního omezení vykonávat práci vrátné v kategorii I plus práci v noci a epidemiologicky závažné činnosti, tzn. práci v potravinářském průmyslu. V tu dobu nebyl informován o tom, že součástí práce žalobkyně má být i topení na vrátnici. Žalobkyni celkem prohlédl 2x, vždy na základě žádosti žalované. Svědek požadoval vyšetření žalobkyně na Klinice pracovního lékařství FN [obec] a v žádosti mimo jiné uvedl, že se půjde podívat na konkrétní pracovní místo, kde je žalobkyně zařazena, k čemuž však nedošlo, takže pracoviště žalobkyně neviděl. V září 2020, v době pracovní neschopnosti, se k němu dostavila žalobkyně za účelem provedení zdravotní prohlídky, vzhledem k tomu, že byla v pracovní neschopnosti a její zdravotní stav byl řešen na Klinice pracovního lékařství, prohlídku neprovedl a odložil posouzení jejího zdravotního stavu až po skončení její pracovní neschopnosti a dořešení na Klinice pracovního lékařství. Pak již ukončil činnost u [právnická osoba] a ordinaci převzala MUDr. [celé jméno svědkyně]. U žalobkyně byla zjištěna nemoc z povolání [datum], která se týkala reakce na semolinovou mouku. V době, kdy žalobkyni posuzoval, nebyly žádné výhrady, a to ani z Kliniky pracovního lékařství FN [obec] ani z kožní ambulance k tomu, že by nemohla vykonávat práci vrátné a v noci. V lednu 2020, kdy posuzoval zdravotní stav žalobkyně pro pozici vrátná, pak komunikoval se zaměstnavatelem, který přislíbil, že ve vrátnici se již nebude topit uhlím a že žalobkyně bude vyloučena z kontaktu s prachem, hovořil o tom s jedním z pánů [příjmení]. Svědek nedokáže posoudit, co je to vysoká prašnost a zda na pracovním místě žalobkyně přicházela do styku s vysokou prašností a obilnou moukou. Posudek dělal na pracoviště vrátné, kdy toto být nemělo.

19. Z následujících listinných důkazů soud zjistil: - z pracovní smlouvy ze dne [datum], že žalobkyně jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel uzavřely pracovní smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala nastoupit do pracovního poměru u žalované dne [datum], pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2018 s místem výkonu práce [obec], žalobkyně byla zařazena jako obsluha balicí linky, ruční balení, - z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum], že žalovaná jako zaměstnavatel a žalobkyně jako zaměstnanec se dohodly na změně pracovní smlouvy ze dne [datum] tak, že pracovní poměr se uzavírá na dobu neurčitou, - z lékařského posudku o uznání nemoci z povolání ze dne [datum] vystaveného Fakultní nemocnicí [obec], Klinikou pracovního lékařství, že u žalobkyně byla zjištěna nemoc z povolání dne [datum], a to proteinová kontaktní dermatitida uvedená v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu k nařízení vlády č. 290/1999 Sb., kapitola IV, položka 1, - z lékařského posudku zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] vystaveného zdravotnickým zařízením [právnická osoba], [celé jméno svědka], že žalobkyně, která je dle kategorizace prací zařazena do kategorie I. – vrátná, práce v noci, je zdravotně způsobilá bez zdravotního omezení, - z převedení na jiné pracovní místo ze dne [datum], že žalobkyně zaměstnaná u žalované, přijatá na pozici balič/balička těstovin na třísměnný provoz, byla z důvodu uznané nemoci z povolání na základě lékařského posudku vydaného FN [obec] [číslo] [rok] převedena na pozici vrátný/vrátná, datum zjištění nemoci z povolání je 15. 3. 2019, nová pozici vrátný/vrátná se nachází na totožné adrese pracoviště [ulice a číslo], [obec] a nedojde ke kolizi s předchozí pozicí, zaměstnankyně je pracovně schopná vykonávat pozici vrátný/vrátná na základě rozhodnutí [celé jméno svědka], který neshledal žádné omezení pro výkon práce na nové pozici, jeho zdravotní posudek je platný ke dne [datum], - z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, V. díl – rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, že žalobkyně byla práce neschopna od [datum] do [datum], doklad vystavil MUDr. [jméno] [příjmení], praktický lékař, - z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, II. díl, průkaz práceneschopného pojištěnce, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], doklad vystavil MUDr. [jméno] [příjmení], praktický lékař, - z lékařských zpráv Ambulance pro nemoci kožní a pohlavní s. r. o. [obec] – MUDr. [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] a [datum], že je v nich uvedeno, že žalobkyně byla vyšetřena v ambulanci pro ekzémové projevy na HKK, po Elocomu pálení, byla přeřazena na jinou pracovní pozici vrátná, dle jejího sdělení musí v malé místnosti topit uhlím, prašné prostředí, při vyšetření u závodního lékaře vše uvedla, přesto je schopna, bylo jí doporučeno dodržovat režimové opatření, vyhnout se prokázaným alergenům, bez pobytu v prašném prostředí, - z lékařských zpráv Kliniky pracovního lékařství, ambulance FN [obec] ze dne [datum] a [datum], že je v nich mimo jiné uvedeno, že s ohledem na současný stav pacientky je nutné při šetření na pracovním lékařství – nevhodné pracovní zařazení, trvale v podniku s vysokou prašností a výskytem obilného prachu, doporučení – zvážit vhodnost pracovního zařazení, - z lékařské zprávy Kliniky chorob kožních a pohlavních – KPP Všeobecné ambulance Fakultní nemocnice [obec] ze dne [datum], že žalobkyně má uznánu kožní nemoc z povolání – proteinovou kontaktní dermatitidu, v lednu 2020 nastoupila u stejné firmy, musela topit uhlím a peletami, při zatápění se hodně prášilo, došlo k exacerbaci ekzému, projevy na obličeji, otoku rtů, projevy ekzému na předloktích a pažích, od 20. 1. je na pracovní neschopnosti, v současném suchém počasí s pylem mírné projevy ekzému, po dešti a snížení koncentrace pylu v ovzduší zlepšeno, objektivní nález – jen přesušení kůže, doporučení – vhodná práce v prostředí suchém, čistém s vyloučením látek alergizujících a iritačních, - z ambulantního nálezu alergologické ambulance FN [obec] ze dne [datum], že u žalobkyně byla zjištěna rozsáhlá kontaktní alergická reakce navozená pracovní expozicí semolinové mouky, potravinová alergie – semolinová mouka, pšenice, gluten, žito, senzibilizace na potravinové alergeny – pšenice, žito, sezam, oves, kukuřice, rýže, gluten, sója, doporučení – nadále pravidelně užívat antihistaminika, nosní sprej, výplachy slanými roztoky, lokální ošetření pokožky dle doporučení dermatologa, dodržovat bezlepkovou dietu, vynechat z jídelníčku žito, kukuřici, nekonzumovat sezam a slunečnicová semínka, nevhodné pracovní zařazení do provozu s vysokou prašností či výskytem obilného prachu, - z předložených e-mailů, a to ze dne [datum] od [celé jméno svědka], že je v něm uvedeno„ zítra dne 1. 7. se prosím dostav do práce. [příjmení] absence. [příjmení] jako hrube poruseni pracovnich povinnosti. Dle vyhlasky mas 5 dni od ukonceni aby jsi se dostavila k lekari. Behem toho muzes normalne pracovat. [jméno] [příjmení]“;„ zítra kdykoli behem dne do [číslo] prijdi prosim jen za pani Subertovou do kancelare. O vsem je poucena. Myslel jsem si ze se da domluvit na dalsim postupu ale ani nezvedas mobil. Cekam tu. Hezky zbytek“, v dalším e-mailu je uvedeno:„ dobrý den pane [celé jméno svědka] pracovní podmínky mi to nedovolujou nastoupit do práce“ ….“ [příjmení] to jste si rozhodla sama? [příjmení] a jeho zprava tvrdi neco jineho. Dostavte se na spolecne jednani v [číslo] na budovu vratnice…odpoledni a nocni smena je bezprasna (firma online zavira) dale mate upraveny okruh kde budete obchazet areal behem ranni smeny nemate od lekare psano ze jste zdravotne nezpusobila pro vykon práce“ …. z e-mailu ze dne [datum] je uvedeno:„ dobre rano dostavis se domluvit nebo to mam poslat postou (čas 9:05)“ … z odpovědi na e-mail:„ dobre rano podle zákona mě zaměstnavatel musí poslat na preventivní prohlídku že tu práci mohu vykonávat (čas 10:40)“ … z e-mailu ze dne [datum] je uvedeno:„ tohle jsem se konzultoval s panem doktorem [příjmení]. Neshledal pri tve prohlídce zadne omezeni. Je to napsane i v protokole o prevedeni na jinou pracovni pozici ktery jsi podepsala. Mrkni. Vyplyva mi z toho ze se dnes nejspise nedostavis. Nevadi. Poverim pani [anonymizováno] aby ti poslala papiry postou. Preji pevne zdravi a dekuji za odvedenou praci v minulosti. [jméno] [příjmení]“ … - z listiny označené okamžité zrušení pracovního poměru datované ve [obec] dne [datum], že zaměstnavatel (žalovaná) zrušila zaměstnanci (žalobkyni) z důvodu hrubého porušení právních předpisů pracovní poměr ke dni [datum], kdy na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] pracovala od [datum] (viz převedení na jiné pracovní místo) jako vrátná, - z vyjádření žalobkyně ze dne [datum] k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dne [datum] adresovanému žalované, že obdržela okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], kdy důvodem má být pravděpodobně neomluvená absence dne [datum] a dny následující, s čímž nesouhlasí, neboť její absence byla zapříčiněna tím, že pro danou pozici nebyla zdravotně způsobilá, což je objektivizováno lékařskými zprávami, kdy žádala o provedení mimořádné lékařské prohlídky po skončení své pracovní neschopnosti, okamžité zrušení pracovního poměru navíc neobsahuje zákonné náležitosti (důvody zrušení) a je tedy neplatné z důvodu nedostatku formy, - z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 10. 2020 sp. zn. [spisová značka], že bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru provedené dopisem žalované ze dne [datum] je neplatné, žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 651,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, - z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 a 60 zákoníku práce ze dne [datum] vyhotovené právním zástupcem žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], že je v ní uvedeno, že ruší v zastoupení [právnická osoba] s. r. o. pracovní poměr žalobkyně založený pracovní smlouvou ze dne [datum] z důvodu, že se dne [datum] nedostavila k výkonu práce podle platné pracovní smlouvy a rozvržení pracovní doby, nedostavila se pak ani dne 29. 6., [datum], ani v následujících dne, na výzvy svého nadřízeného [celé jméno svědka], který ji telefonicky vyzval k okamžitému nastoupení do zaměstnání, adekvátně nereagovala a do dnešního dne nepředložila důvod překážky v její práci, nebo jinou omluvu absence a odmítla znovu nastoupit k výkonu práce, nepřítomnost v práci lze považovat za neomluveně zameškané směny v délce 19 dnů, výše uvedeným jednáním zvlášť hrubým způsobem porušila základní povinnosti zaměstnance stanovené v § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce spočívající zejména v povinnosti podle pokynů zaměstnavatele konat práci osobně podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které vyplývají z pracovního poměru, a dle § 301 zákoníku práce řádně pracovat podle svých sil, plnit pokyny nadřízených vydaných v souladu s právními předpisy, využívat pracovní dobu k vykonávání svěřených prací a dále řádně hospodařit se svěřenými prostředky a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele, pracovní poměr končí doručením tohoto přípisu, - z vyjádření žalobkyně ze dne [datum] k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dne [datum] adresovanému Mgr. [jméno] [příjmení], že v něm žalobkyně mimo jiné uvádí, že nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum], neboť důvodem nemohou být neomluvené absence dne [datum] a dny následující, když danou práci v uvedené dny nemohla vykonávat z důvodu nemoci z povolání, po ukončení pracovní neschopnosti, k němuž došlo [datum] žádala o provedení mimořádné lékařské prohlídky, na niž vyslána nebyla, podle lékařské zprávy pro ni není daná práce vhodná, odmítla danou práci vykonávat, což však není porušením jejích povinností, žádá tedy o zrušení okamžitého zrušení pracovního poměru a vyslání na mimořádnou lékařskou prohlídku, - z popisu pracovní funkce žalobkyně vrátný/vrátná ze dne [datum] platné od tohoto data, že je v něm uvedeno, že obsahem pracovní činnosti je mimo jiné – zapisovat [registrační značka] a jména řidiče, který vjíždí do objektu, do knihy návštěv zapisovat všechny osoby, které vstupují do objektu společnosti, telefonicky informovat pracovníka společnosti, který si návštěvu převezme, provádět ostrahu objektu, ovládat a kontrolovat kamerový systém, osvětlení areálu, uklízet firemní prostory k účelu bezproblémového chodu, udržovat pořádek na pracovišti, dodržovat požární a bezpečnostní předpisy, třídit odpady do určených nádob nebo pytlů a ukládat na vyznačená místa, plnit pokyny svých nadřízených, dodržovat nastavená hygienická pravidla podle zavedených systému, informovat svého nadřízeného o problémech a nestandardních situacích spojených s bezpečností a zdravotní nezávadností projektu, rukou je dopsán text„ nechodit na obchůzku, nevenčit psa“, - z přípisu právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] označeného jako výzva k nástupu do práce, adresovaného žalobkyni, že je v něm uvedeno, že dne [datum] byla žalované doručena žaloba žalobkyně ze dne [datum] navrhující určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru učiněné dopisem žalované ze dne [datum], v čl. III je oznámení, že žalobkyně trvá na dalším zaměstnání, žalovaná i přesto, že považuje uvedenou žalobu za nedůvodnou, vyzývá žalobkyni, aby se první pracovní den následující po doručení této výzvy dostavila do místa výkonu své práce určené v pracovní smlouvě dne [datum], a to do provozovny žalované ve [obec] na pozici vrátné, - z přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] adresovaného právnímu zástupci žalované, že je v něm uvedeno, že žalovaná dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyni k nástupu do práce, žalobkyně tedy sděluje, že se dostaví na pracoviště dne [datum] (číslice 2 je přeškrtnutá a rukou napsána číslice 9), současně s ohledem na její zdravotní stav a zřejmou nevhodnost provádění práce žádá o její odeslání na mimořádnou pracovní prohlídku dle § 55 odst. 1 písm. e) zákona č. 373/2013 Sb., - z denních záznamů o průběhu směn vrátných za rok 2020, že podle něho odpracovala žalobkyně směny ve dnech 15. 1., 16. 1., 17. 1., 22. 9., 24. 9., 29. 9., 23. 11., 24. 11., 25. 11., 26. 11., 27. 11., 30. 11., 1. 12., 2. 12., [datum], - z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, II. díl, průkaz práceneschopného pojištěnce vystaveného MUDr. [jméno] [příjmení], praktickým lékařem, že žalobkyně byla práce neschopná od [datum] do [datum], - ze sdělení Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj ze dne [datum] adresovaného [celé jméno svědka] MALITAS, že k jeho dotazu sděluje, že mimořádná lékařská prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek, současně odkazuje na ustanovení § 12 vyhl. č. 79/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů a uvádí, že z předloženého posudku o zdravotní způsobilosti k práci a pracovního zařazení zmiňované zaměstnankyně vyplývá, že tato je zařazena do kategorie I dle zákona o ochraně veřejného zdraví, resp. vyhl. č. 432/2003 Sb., kterou se mimo jiné stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií. Povinností zaměstnavatele není výše uvedenou zaměstnankyni po skončení její pracovní neschopnosti vysílat na mimořádnou lékařskou prohlídku a i pokud by byla zařazena do některé z vyšších kategorií prací, je její povinností po skončení pracovní povinnosti nastoupit do zaměstnání a teprve do 5 dnů ode dne nového započetí výkonu práce podstoupit tuto mimořádnou lékařskou prohlídku, - z protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj ze dne [datum], že oblastní inspektorát provedl u žalované kontrolu dodržování povinností vymezených v ust. § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů se zaměřením na povinnosti na úseku odměňování zaměstnanců, povinnosti na úseku pracovní doby, povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr za období od [datum] do [datum] s výsledkem, že kontrolou nebyly zjištěny nedostatky, z obsahu protokolu vyplývá, že kontrolor měl k dispozici dodejku z pošty ze dne [datum] o doručení okamžitého zrušení pracovního poměru, - z žádosti o provedení pracovně lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k pracovní činnosti, že dne [datum] objednatel – žalovaná – požádala smluvní zdravotnické zařízení [právnická osoba], a lékaře pracovně lékařských služeb [celé jméno svědka] o provedení vyšetření (prohlídky) a vystavení posudku pro žalobkyni s tím, že žalobkyně z důvodu nemoci z povolání proteinová kontaktní dermatitida byla přeřazena dne [datum] na pozici vrátná, kategorie I bez rizika, v pracovní neschopnosti byla od [datum] do [datum], proto zaměstnavatel žádá o posouzení zdravotní způsobilosti, - z lékařské zprávy zdravotnického zařízení [právnická osoba], [celé jméno svědka] ze dne [datum], že je v ní uvedeno, že má posoudit žalobkyni na pracovní zařazení vrátná u žalované, žalobkyně přinesla žádost o posouzení zdravotní způsobilosti na pracovní pozici vrátná a zprávy od svého praktického lékaře, který uvádí, že nesmí pracovat se semolinovou moukou a v potravinářském průmyslu vůbec a že nesmí pracovat v prašném a je schopna pracovat jen v čistém a suchém prostředí, závěr zprávy od odborných lékařů z alergologie je ten, že není vhodné pracovní zařazení do provozu s vysokou prašností či výskytem obilného prachu a mouky a plísní, vzhledem k velkému rozptylu doporučení uvedených lékařů žádá o vyšetření žalobkyně na Klinice pracovního lékařství s tím, že základní otázkou je, zda může jmenovaná pracovat jako vrátná v uvedeném podniku a jako lékař PLS se zajde podívat do podniku na konkrétní místo, kde je jmenovaná zařazená, - z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] vystaveného zdravotnickým zařízením [anonymizováno] [obec], [celé jméno svědkyně] k žádosti žalované o provedení lékařské preventivní prohlídky žalobkyně, že posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá jako vrátná s podmínkou, že musí pracovat v bezprašném a bezplísňovém prostředí, a to včetně všech činností, které v rámci pracovní náplně vykonává, práce zařazené dle kategorizace prací do kategorie I – vrátná, práce v noci, - z žádosti o provedení pracovně lékařské prohlídky a posouzení pracovní způsobilosti k pracovní činnosti ze dne [datum], že žalovaná jako objednavatel požádala zdravotnické zařízení [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] o provedení vyšetření (prohlídky) a vystavení posudku pro žalobkyni, - z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci zdravotnického zařízení [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] k žádosti žalované o provedení lékařské prohlídky žalobkyně, že žalobkyně jako posuzovaná osoba není dlouhodobě zdravotně způsobilá, neboť dlouhodobě pozbyla pracovní schopnost kvůli nemoci z povolání, - z žádosti o provedení pracovně lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k pracovní činnosti ze dne [datum], že žalovaná jako objednatel požádala zdravotnické zařízení [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] o provedení vyšetření (prohlídky) a vystavení posudku pro žalobkyni, - z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti vystaveného zdravotnickým zařízením [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] dne [datum], že na žádost žalované o provedení lékařské preventivní prohlídky žalobkyně, posuzovaná osoba, tedy žalobkyně, není dlouhodobě zdravotně způsobilá, tímto lékařským posudkem se ruší posudek ze dne [datum], - ze sdělení zdravotnického zařízení [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] ze dne [datum], že v tuto chvíli je nemožné zjistit, kolikrát a kdy žádala žalovaná o provedení pracovně lékařských prohlídek, neboť prohlídky se objednávají pouze telefonicky, a tudíž je toto nedohledatelné, termíny prohlídek se zapisují do objednávacího deníku u sestry pouze, pokud se obě strany domluví na daném termínu prohlídky, a tento deník není součástí zdravotní dokumentace a na konci roku se skartuje; dle záznamu lékařky z dokumentace u žalobkyně byla provedena [datum] prohlídka MUDr. [celé jméno svědka], dne [datum] přišla bez výpisu z dokumentace, prohlídka nemohla být provedena, [datum] prohlídka provedena MUDr. [celé jméno svědka], ale nedokončena, chyběly potřebné odborné nálezy, [datum] prohlídka žalobkyně dokončena, [datum] žalobkyně přišla, ale bez žádosti o prohlídku, ta tudíž nemohla být provedena, dne [datum] a [datum] prohlídky žalobkyně byly provedeny; ke sdělení byly připojeny kopie žádostí o provedení pracovně lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti žalobkyně k pracovní činnosti ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], - z listiny označené jako výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce datované ve [obec] dne [datum] adresované žalobkyni, že jednatel žalované v ní uvádí, že s žalobkyní byl dne [datum] okamžitě zrušen pracovní poměr dle § 55 zákoníku práce z důvodu, že se od [datum] po dobu 19 dnů nedostavila bez adekvátního důvodu a omluvy do svého zaměstnání na pozici vrátné, čímž porušila své povinnosti zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, u Okresního soudu v Olomouci se vede věc pod sp. zn. [spisová značka], když uvedené zrušení pracovního poměru bylo napadeno žalobou ze dne [datum]. Přestože se žalovaná domnívá, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] bylo učiněno po právu, z důvodu opatrnosti dává žalobkyni výpověď z pracovního poměru, když dne [datum] byl poskytovatelem pracovně lékařských služeb [právnická osoba] zastoupeného [celé jméno svědkyně] vydán lékařský posudek o zdravotní způsobilosti žalobkyně k práci vrátné s tím závěrem, že jako posuzovaná osoba není k takové práci dlouhodobě zdravotně způsobilá a tímto rozhodnutím je naplněn výpovědní důvod dle § 52 písm. e) zákoníku práce a pracovní poměr ukončený touto výpovědí skončí 2 měsíce od doručení tohoto přípisu, - z dohody o provedení práce ze dne [datum] a z dodatku k dohodě o provedení práce [číslo] ze dne [datum], že žalovaná jako zaměstnavatel a [celé jméno svědka] jako zaměstnanec uzavřeli dohodu o provedení práce, jejímž předmětem je ostraha areálu provozovny [obec], s tím, že pracovní úkol bude zahájen [datum] a ukončen [datum] a odborný odhad práce činí 300 hodin, dohoda o provedení práce byla změněna v bodě 1. tak, že se sjednává na dobu neurčitou s výpovědní dobou 15 kalendářních dnů, dohoda i dodatek jsou podepsány zaměstnancem a zaměstnavatelem zastoupeným jednatelem [jméno] [celé jméno svědka], - z dohody o provedení práce ze dne [datum] a z dodatku k dohodě o provedení práce [číslo] ze dne [datum], že žalovaná jako zaměstnavatel a [celé jméno svědka] jako zaměstnanec uzavřeli dohodu o provedení práce, a to na pomocné práce v areálu střediska [anonymizováno] [obec], pracovní úkol bude zahájen [datum] a ukončen [datum], odborný odhad práce je 300 hodin, dohoda o provedení práce ze dne [datum] byla změněna tak, že se sjednává na dobu neurčitou s výpovědní dobou 15 kalendářních dnů, dohoda i dodatek jsou podepsány zaměstnancem a zaměstnavatelem zastoupeným jednatelem [jméno] [celé jméno svědka], - z dohody o provedení práce ze dne [datum] a dodatku k dohodě o provedení práce [číslo] ze dne [datum], že žalovaná jako zaměstnavatel a [celé jméno svědka] jako zaměstnanec uzavřeli dohodu o provedení práce, a to pomocné práce v areálu provozovny [právnická osoba] [obec], pracovní úkol zahájen [datum], ukončen [datum], odborný odhad práce je 300 hodin, dohoda ze dne [datum] byla v bodě 1. změněna tak, že dohoda o provedení práce se sjednává na dobu neurčitou s výpovědní dobou 15 kalendářních dnů, dohoda o provedení práce i dodatek jsou podepsány zaměstnancem a za zaměstnavatele jednatelem [jméno] [celé jméno svědka], - z dohody o provedení práce ze dne [datum], že žalovaná jako zaměstnavatel a [celé jméno svědka] jako zaměstnanec uzavřeli dohodu o provedení práce vrátný s tím, že pracovní úkol bude zahájen [datum] a ukončen [datum], dohoda je podepsána zaměstnancem a za žalovanou jednatelem [jméno] [celé jméno svědka], - z pracovní smlouvy ze dne [datum], že žalovaná jako zaměstnavatel uzavřela s [celé jméno svědka] jako zaměstnancem pracovní smlouvu, na základě níž se zaměstnanec zavázal nastoupit do práce od [datum] jako ostraha areálu [právnická osoba] [obec] a dále [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] [obec], pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum], pracovní smlouva je podepsána zaměstnancem a za žalovanou [jméno] [celé jméno svědka], - z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum], že žalovaná jako zaměstnavatele a [celé jméno svědka] jako zaměstnanec si sjednali kratší pracovní dobu pro zaměstnance, a to 30 hodin týdně s ohledem na jeho zhoršený zdravotní stav.

20. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil pro tuto věc žádná relevantní skutková zjištění.

21. Soud zamítl důkazní návrhy žalované na zadání revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví posudkové lékařství, neboť jak je uvedeno již výše, soud hodnotí znalecký posudek [celé jméno znalce] jako úplný, logický, přesvědčivý a souladný s ostatními provedenými důkazy. Nevyvstala tak pochybnost o jeho správnosti, a tedy ani potřeba zpracování revizního znaleckého posudku. Nesouhlas jedné strany se závěry znalce nemůže a priori znamenat důvod pro ustanovení znalce revizního. Stejně tak pro nadbytečnost zamítl důkazní návrh výslechem dcery žalobkyně, když tento důkaz považuje za nadbytečný s ohledem na právní hodnocení věci uvedené níže. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

22. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána původně na pracovní pozici obsluha balicí linky na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] byla u žalobkyně zjištěna nemoc z povolání, a to proteinová kontaktní dermatitida, přičemž lékařský posudek byl Klinikou pracovního lékařství Fakultní nemocnice v [obec] o uznání nemoci z povolání vystaven dne [datum]. Dne [datum] byl zdravotnickým zařízením [právnická osoba], [celé jméno svědka] vydán lékařský posudek o zdravotní způsobilosti žalobkyně k práci na základě žádosti žalované. Po posouzení zdravotní způsobilosti dospěl lékař [anonymizováno] k závěru, že posuzovaná osoba, tj. žalobkyně, je zdravotně způsobilá bez zdravotního omezení k výkonu prací zařazených dle kategorizace prací podle žadatele, tj. žalované, do kategorie I – vrátná, práce v noci. Rozhodnutím zaměstnavatele ze dne [datum] byla žalobkyně převedena na jiné pracovní místo, a to na pozici vrátný/vrátná. Žalobkyně byla uznána dočasně práce neschopnou v období od [datum] do [datum], kdy byla její pracovní neschopnost ukončena. Dne [datum] a dne [datum] se telefonicky dotazovala administrativní pracovnice žalované p. [celé jméno svědkyně], zda se má dostavit do práce a kdy. Dne [datum] nadřízený žalobkyně a jednatel žalované [celé jméno svědka] napsal žalobkyni [příjmení], aby se dne [datum] dostavila do zaměstnání s tím, že má absence a že to bere jako hrubé porušení pracovních povinností. Dne [datum] žalovaná okamžitě zrušila s žalovanou pracovní poměr, přičemž písemnost obsahující okamžité zrušení pracovního poměru byla doručena žalobkyni dne [datum]. Následně bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] rozhodnuto, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně u žalované ze dne [datum] je neplatné. Žalobkyně po skončení pracovní neschopnosti dne [datum] se již fyzicky do zaměstnání nedostavila a po zaměstnavateli požadovala vydání žádosti k provedení pracovně lékařské prohlídky a posouzení její zdravotní způsobilosti. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví posudkové lékařství přitom vyplývá, že žalobkyně nebyla v období od [datum] do [datum] schopna práce vrátné u žalované. Žalobkyně na pozici vrátné pracovala pouze 3 dny (směny) v lednu 2020, kdy se ve vrátnici topilo tuhými palivy (dřevo, uhlí, pelety), která byla složena ve vedlejší místnosti či před vrátnicí. Ve vrátnici se z důvodu tohoto topení prášilo, případně tam bylo od topení zakouřeno, navíc i někteří vrátní kouřili. V kamnech na tuhá paliva topili na ranní směně údržbáři, na ostatních směnách vrátní. [jméno] žalobkyně tuto práci fakticky nevykonávala. V době ukončení pracovní neschopnosti žalobkyně, tj. po datu [datum], nebyla již topná sezóna, proto nebylo nutno ve vrátnici topit. Žalobkyně tedy pro žalovanou nevykonávala práci od [datum] do doručení prvního okamžitého zrušení pracovního poměru, tj. do [datum], když nereagovala ani na výzvy svého zaměstnavatele k nástupu do zaměstnání. Dne [datum] žalovaná jako zaměstnavatel ukončila s žalobkyní pracovní poměr okamžitým zrušením dle § 55 a 60 zákoníku práce z důvodu, že:„ dne [datum] se žalobkyně nedostavila k výkonu práce podle pracovní smlouvy a rozvržení pracovní doby, nedostavila se pak ani 29. 6., [datum] a ani v následujících dnech, na výzvu svého nadřízeného k okamžitému nastoupení do zaměstnání adekvátně nereagovala a doposud nepředložila důvod překážky ve výkonu práce či jinou omluvu její absence, proto její absenci lze považovat za neomluveně zameškané směny v délce 19 dnů a tímto jednáním zvlášť hrubým způsobem porušila základní povinnosti zaměstnance stanovené v § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a § 301 zákoníku práce“, okamžité zrušení je podepsáno právním zástupcem žalované na základě plné moci, toto okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno [datum], což vyplývá z dodejky, která byla žalovanou předložena při kontrole OIP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj, provedené dne [datum]. Vzhledem k prvému okamžitému zrušení pracovního poměru, které sama žalovaná považovala za neplatné, vyzval její právní zástupce dopisem ze dne [datum] žalobkyni k nástupu do zaměstnání, přičemž v mezidobí žalobkyně podala dne [datum] další žalobu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Žalobkyně nastoupila k výkonu zaměstnání u žalované dne [datum], přičemž od [datum] do [datum] byla v další pracovní neschopnosti. Žalovaná jakožto zaměstnavatel požádala zdravotnické zařízení o provedení pracovně lékařské prohlídky žalobkyně v žádosti ze dne [datum], žalobkyně se dostavila do zdravotnického zařízení [právnická osoba], které provádí pracovně lékařské prohlídky, bez výpisu z dokumentace, tudíž její prohlídka nemohla být provedena, dne [datum] byla její prohlídky započata MUDr. [celé jméno svědka], ale nedokončena, byla dokončena až [datum], kdy byl vystaven zdravotnickým zařízením SPEA [obec], [celé jméno svědkyně] lékařský posudek, a to, že žalobkyně jako posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá pracovat jako vrátná s podmínkou, že musí pracovat v bezprašném a bezplísňovém prostředí, a to včetně všech činností, které v rámci pracovní náplně vykonává, práce zařazené dle kategorizace prací do kategorie I – vrátná, práce v noci. Dále se dne [datum] žalobkyně dostavila k prohlídce bez žádosti, takže prohlídka nemohla být provedena, když k jejímu provedení je potřeba žádosti objednavatele, tj. zaměstnavatele, a předložení příslušné zdravotnické dokumentace žalobkyně, následně byly provedeny prohlídky žalobkyně [datum] a [datum], přičemž na základě žádosti žalované o provedení mimořádné lékařské preventivní prohlídky u žalobkyně ze dne [datum] byla posuzovaná osoba, tj. žalobkyně shledána dlouhodobě zdravotně nezpůsobilou, čímž byl zrušen posudek ze dne [datum]. Následně byl s žalobkyní ukončen pracovní poměr výpovědí zaměstnavatele dle § 52 písm. e) zákoníku práce s tím, že na základě vydaného lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci vrátné není k takovéto práci dlouhodobě zdravotně způsobilá.

23. Podle § 55 odst. 1 písm. b) podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění účinném do 29. 7. 2020 zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

24. Podle § 58 odst. 1 zákoníku práce ve znění účinném do 29. 7. 2020 pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do dvou měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do jednoho roku ode dne, kdy důvod k výpovědi zanikl.

25. Podle § 60 zákoníku práce ve znění účinném do 29. 7. 2020, v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel a zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

26. Podle § 72 zákoníku práce ve znění účinném do 29. 7. 2020, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

27. Judikatura vyšších soudu je dlouhodobě ustálena v závěru, že neomluvené zameškání práce v trvání pěti a více dnů zpravidla představuje samo o sobě porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a může být (s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež mají vliv na celkové zhodnocení případu) důvodem pro rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2008 sp. zn. 21 Cdo 2542/2007 nebo usnesení téhož soudu ze dne 13. 10. 2020 sp. zn. 21 Cdo 1440/2020, ve kterém byla jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru s ohledem na další okolnosti případu akceptována neomluvená absence již v délce 3 dnů; veškerá rozhodnutí Nejvyššího soudu, na která je v tomto usnesení odkazováno, jsou dostupná na www.nsoud.cz). Současně však platí, že porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci spočívající v odmítání konat práce podle pracovní smlouvy (nebo vůbec nastoupit do práce a být přítomen na svém pracovišti), se může zaměstnanec dopustit pouze tehdy, má-li vykonávat takové práce, pro jejichž výkon je (objektivně) zdravotně způsobilý. Jinak řečeno, jako neomluvená absence a tedy jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, nemůže být hodnocena ani případná nepřítomnost zaměstnance v práci, kterou zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu (objektivně) není schopen vykonávat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2016 sp. zn. 21 Cdo 48/2015).

28. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a citované judikaturní závěry a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se v první řadě zabýval otázkou včasnosti podané žaloby ve smyslu prekluzivní lhůty dle § 72 zákoníku práce. Pracovní poměr žalobkyně byl ukončen doručením okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyni, tj. dnem 27. 7. 2020. Žaloba byla u soudu podána dne [datum], tedy v zákonné lhůtě. Nejedná se přitom o žalobu o určení ve smyslu § 80 o. s. ř., a není tak potřebné tvrdit a prokazovat existenci naléhavého právního zájmu.

29. Dále se soud zabýval otázkou, zda okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 22. 7. 2020 splňuje veškeré formální a obsahové zákonné náležitosti. Posuzované právní jednání bylo učiněno v písemné formě (v listinné podobě), bylo podepsáno zmocněncem žalované a bylo žalobkyni řádně doručeno prostřednictvím poštovního doručovatele dne 27. 7. 2020. Po obsahové stránce zde nejsou pochybnosti o tom, že důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru byl zákonný důvod dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Tento důvod byl dále dostatečně konkretizován tak, že je nepochybné, v jakém konkrétním jednání žalobkyně je spatřován. Lze proto uzavřít, že právní jednání žalované bylo určité, srozumitelné a po formální stránce bezvadné.

30. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně nenastoupila zpět do zaměstnání u žalované po skončení své pracovní neschopnosti, tj. po datu 27. 6. 2020, a to až do 22. 7. 2020. Zároveň však bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně nebyla v předmětném období způsobilá k výkonu sjednané práce. Její absenci tak nelze v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu hodnotit jako neomluvenou. Na tomto závěru pak nemůže nic změnit ani původ této zdravotní nezpůsobilosti (tedy žalovanou namítaná skutečnost, že žalobkyně nebyla schopna výkonu práce vrátné z důvodu obecných onemocnění, kterými trpěla, a nikoliv z důvodu existence nemoci z povolání). Stejně tak je v tomto směru irelevantní argumentace žalované, že žalobkyně neměla v době absence žalobkyně dostatek informací k tomu, aby zdravotní způsobilost žalobkyně posoudila. Soud nerozporuje tvrzení žalované, že svým postupem nijak nepochybila, když odmítla provést mimořádnou lékařskou prohlídku žalobkyně ještě před jejím opětovným nástupem do zaměstnání (tento postup byl v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 a 2 písm. f) vyhl. č. 79/2013 Sb., vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)). Stejně tak nepochybila, když vycházela z lékařského posudku MUDr. [celé jméno svědka] ze dne 14. 1. 2020, neboť neměla k dispozici jiné podklady, ze kterých by mohla usuzovat na změnu zdravotního stavu žalobkyně. Zároveň je však třeba konstatovat, že tyto okolnosti nemají vliv na posouzení zdravotní způsobilosti žalobkyně k výkonu práce vrátné v období od 27. 6. 2020 do 22. 7. 2020 a tedy ani na posouzení otázky (ne) omluvitelnosti absence žalobkyně v tomto období.

31. Lze tedy shrnout, že se žalobkyně nedopustila porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, pokud se z důvodu zdravotní nezpůsobilosti nedostavila bez omluvy do zaměstnání ve dnech od 27. 6. 2020 do 22. 7. 2020. Nebyl tak naplněn zákonný důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru dle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a právní jednání ze dne 22. 7. 2020 jen nutno prohlásit za neplatné.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 589 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč (2 000 Kč za podání žaloby, 2 000 Kč za podané odvolání) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast u jednání krajského soudu [datum], účast u jednání soudu dne [datum], sepis odvolání) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 903,38 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 447,81 Kč za 40 ujetých km v částce 247,81 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 447,81 Kč za 40 ujetých km v částce 247,81 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 447,81 Kč za 40 ujetých km v částce 247,81 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 447,81 Kč za 40 ujetých km v částce 247,81 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 447,81 Kč za 40 ujetých km v částce 247,81 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 447,81 Kč za 40 ujetých km v částce 247,81 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 216,52 Kč za 200 ujetých km v částce 1 416,52 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 503,38 Kč ve výši 8 085,71 Kč Částku 50 589 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní. Soud neshledal důvody pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., jak navrhovala žalovaná. Žalovaná je podnikající právnická osoba a během řízení nevyvstala pochybnost o její solventnosti. Tvrzení o její paralýze v důsledku uložení povinnosti hradit náklady řízení protistraně, zůstala pouze v rovině tvrzení a nebyla jakkoliv osvědčena. Soud by naopak považoval za nepřiměřenou tvrdost, pokud by si náklady po právu vedeného soudního sporu nesla sama žalobkyně, jakožto fyzická osoba pobírající invalidní důchod, tedy disponující s omezeným příjmem a omezenou možností jakéhokoliv přivýdělku. Na uvedeném závěru soudu nic nemění ani případný odchylný obsah dohody žalobkyně a jejího právního zástupce ohledně způsobu a rozsahu úhrady odměny advokáta.

33. Výrokem III. soud rozhodl podle ustanovení § 148 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení státu, které vznikly v souvislosti s vyplaceným svědečným svědkyním [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] a znalečným vyplaceným soudnímu znalci [celé jméno znalce]. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto uložil žalované povinnost k náhradě těchto nákladů s tím, že jejich přesná výše bude vyčíslena samostatným usnesením, neboť o znalečném soudního znalce [celé jméno znalce] dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Ohledně důvodů, pro které nebylo aplikováno ustanovení § 150 o. s. ř. soud odkazuje na argumentaci v bodě 32 odůvodnění. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní od právní moci usnesení, kterým bude výše nákladů řízení určena.