11 C 278/2022-80

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený ustanoveným [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro 65 413,19 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 65 413,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 2. 10. 2022 do zaplacení.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci nepřiznává.

III. Výše odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů ustanoveného zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta činí 33 628,60 Kč a bude proplacena po právní moci rozsudku Českou republikou – Obvodním soudem pro Prahu 3.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 7. 10. 2022 doplněnou podáním ze dne 14. 6. 2023 (č. l. 62) domáhal na žalované zaplacení částky 65 413,19 Kč s příslušenstvím představující dle něj bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované. K odůvodnění žaloby uvedl, že je pojištěncem žalované, žalovanou byly vydány dva platební výměry, které nenapadl řádnými ani mimořádnými prostředky a na jejichž základě byla provedena soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] exekuce, vedená pod sp. zn. 083 Ex 1005/15, na jejímž základě byla v srpnu 2021 exekvována částka 65 413,19 Kč představující dlužné pojistné za období červen 2015 - říjen 2017 ve výši 32 025 Kč, penále ve výši 33 188,19 Kč a náklady oprávněného ve výši 200 Kč. Následně však byl žalobce uznán na základě předchozího posouzení zdravotního stavu invalidním zpětně ke dni 7. 8. 2012, s čímž bylo spojeno přiznání invalidního důchodu a žalobce se tak stal z pohledu zdravotního pojištění zpětně ke dni 7. 8. 2012 tzv. státním pojištěncem, za které hradí zdravotní pojištění stát. Tato skutečnost však nebyla známa v době provádění exekuce ani oprávněné (žalované) ani soudnímu exekutorovi. Žalobce má proto za to, že se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila, neboť jí bylo plněno na základě právního důvodu, který následně odpadl. Žalobce platební výměry vydané žalovanou nenapadl řádnými ani mimořádnými opravnými prostředky ani správní žalobou, neboť v době jejich vydání a vedení exekučního řízení neměl žádnou relevantní námitku či argument, kterou by mohl rozhodnutí žalované zvrátit. Žalobce tak má za to, že sice finanční prostředky byly vymoženy na základě pravomocných vykonatelných exekučních titulů, proti kterým nebrojil, tyto však již s ohledem na následnou změnu poměrů žalobce, tj. vznik invalidity zpětně ke dni 7. 8. 2012, žalované nenáleží.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Ve vyjádření ze dne 4. 5. 2023 (č. l. 33) předně uvedla, že žalobcovo tvrzení, že částka 65 413,19 Kč odpovídá úhradě za období červen 2015 - říjen 2017, je nesprávné, resp. neúplné. V exekučním řízení sp. zn. 083 EX 1005/15 vymáhala žalovaná po žalobci pohledávku dle exekučních titulů – pravomocných a vykonatelných platebních výměrů č. j. 1774/2015 a č. j. 2449/2018. Žalobce po celou dobu vedení správního řízení ani exekučního řízení nenamítal nesprávnost platebních výměrů. Žalobce se mohl proti vydaným platebním výměrům bránit v rámci správního řízení, což neučinil, tedy nevyužil ani řádné ani mimořádné opravné prostředky, případně žalobu ve správním soudnictví. Pokud by se chtěl žalobce domáhat obnovy řízení v souladu s § 100 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, mohl by tak učinit nejpozději do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí, což žalobce neučinil. Žalobce se ani v rámci exekučního řízení nedomáhal jeho zastavení či odkladu. Vzhledem k tomu, že vydané platební výměry jako správní rozhodnutí jsou pravomocné a vykonatelné, soud by z nich měl dle názoru žalované vycházet. Vzhledem k tomu, že dlužná částka byla v exekučním řízení vymožena dle pravomocných a vykonatelných platebních výměrů a tedy existuje právní důvod pro úhradu pohledávky, nemůže se jednat na straně žalované o bezdůvodné obohacení. Exekuční řízení bylo vedeno v souladu se zákonem pro oprávněnou pohledávku žalované. Co se týče předmětných platebních výměrů, a) pohledávka dle platebního výměru č. j. 1774/2015 vychází z kontroly placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dodržování ostatních povinností plátců pojistného, zpracované do zprávy č. ZP [číslo] ze dne 30. 7. 2015. Kontrola byla provedena za období od 1. 6. 2012 do 8. 7. 2015. Žalovaná kontrolou zjistila, že žalobce byl evidován jako osoba bez zdanitelných příjmů v období od 1. 6. 2012 do 30. 6. 2012, v období od 1. 12. 2012 do 30. 4. 2013, od 1. 5. 2013 do 31. 8. 2013 a od 1. 8. 2014 do 30. 9. 2014. Kontrolní zprávou vyčíslila žalobkyně dlužné pojistné ve výši 13 164 Kč a penále vyměřené ke dni 30. 7. 2015 ve výši 4 834 Kč, přičemž penále běží až do úplného zaplacení pojistného ve výši 0,05 % denně z dlužného pojistného. Žalovaná zaslala poštou žalobci tuto kontrolní zprávu, avšak žalobce na tuto zprávu nijak nereagoval; žalovaná následně zahájila správní řízení, oznámení o zahájení správního řízení ze dne 9. 10. 2015 zaslala žalobci na shodnou adresu jako kontrolní zprávu a na této adrese si žalobce oznámení dne 23. 10. 2015 osobně převzal. V oznámení je uvedeno poučení, že se účastník může ve věci písemně vyjádřit, přičemž žalobce na oznámení nereagoval. Následně žalovaná vydala v souladu s ust. § 53 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění dne 16. 11. 2015 platební výměr č. j. 1774/2015, kterým žalobci uložila povinnost uhradit dlužné pojistné ve výši 13 164 Kč, penále vyměřené ke dni 12. 11. 2015 ve výši 5 526 Kč a dále penále ve výši 0,05 % z částky dlužného pojistného ode dne 13. 11. 2015 za každý kalendářní den prodlení až do dne úhrady dlužného pojistného. Platební výměr byl žalobci doručen, žalobce na něj nijak nereagoval a dluh neuhradil. Platební výměr nabyl právní moci a je vykonatelný dne 16. 12. 2015 a žalovaná následně podala exekuční návrh k vymožení dlužné částky dne 22. 12. 2015. Exekuční řízení bylo vedeno pod sp. zn. 083 EX 1005/15 soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Náchod a pohledávka byla uhrazena v rámci exekuce. Přípisem ze dne 3. 9. 2021 informoval soudní exekutor žalovanou o skončení exekuce vymožením pohledávky. Vymožené plnění bylo exekutorem zasláno na účet žalované dne 7. 6. 2021. K pohledávce 2) dle platebního výměru č. j. 2449/2018 žalovaná upřesnila, že provedla u žalobce kontrolu placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dodržování ostatních povinností za období od 9. 7. 2015 do 8. 11. 2017 a sepsala o tom zprávu č. ZP [číslo] ze dne 11. 6. 2018. Kontrolou zjistila, že v tomto kontrolovaném období je žalobce evidován jako osoba bez zdanitelných příjmů v období od 1. 5. 2016 do 31. 7. 2016 a v období od 1. 1. 2017 do 31. 10. 2017. Kontrolní zprávou vyčíslila žalobkyně dlužné pojistné ve výši 18 861 Kč s penále vyměřené ke dni 8. 6. 2018 ve výši 3 996 Kč. Penále běží až do úplného zaplacení pojistného, a to ve výši 0,05 % denně z dlužného pojistného. Žalovaná zaslala poštou žalobci tuto kontrolní zprávu, žalobce si ji dne 26. 6. 2018 osobně převzal, na tuto zprávu nijak nereagoval. Žalovaná tedy následně zahájila správní řízení, oznámení o zahájení správního řízení ze dne 3. 12. 2018 zaslala žalovaná žalobci na shodnou adresu jako kontrolní zprávu, žalobce na oznámení nijak nereagoval. Následně tedy dne 2. 1. 2019 žalovaná vydala v souladu s § 53 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění platební výměr č. j. 2449/2018, kterým žalobci uložila povinnost uhradit dlužné pojistné ve výši 18 861 Kč, penále vyměřené ke dni 27. 12. 2018 ve výši 5 901 Kč a dále penále ve výši 0,05 % z částky dlužného pojistného ode dne 28. 12. 2018 za každý kalendářní den prodlení až do dne úhrady dlužného pojistného. Platební výměr byl žalobci doručen do vlastních rukou dne 16. 1. 2019. Žalobce na platební výměr nijak nereagoval a dluh neuhradil, platební výměr nabyl právní moci dne 1. 2. 2019 a žalovaná následně podala exekuční návrh k vymožení dlužné částky dne 22. 2. 2019. Exekuční řízení bylo původně vedeno soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Náchod, pod sp. zn. 083 EX 149/19, následně bylo spojeno s exekučním řízením sp. zn. 083 EX 1005/15 (tj. s exekučním řízením, které žalovaná proti žalobci vedla pro vymožení shora specifikované pohledávky ad 1). Pohledávka byla uhrazena v rámci exekuce a vymožené plnění bylo exekutorem zasláno na účet žalované dne 7. 6. 2021.

3. Žalovaná dále zdůraznila, že dle § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění pojištěnec je plátcem pojistného, pokud má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc. Podle § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7. Předpokladem pro to, aby stát za pojištěnce pojistné uhradil, je vyjma splnění zákonných podmínek také nahlášení počtu pojištěnců zdravotní pojišťovnou v příslušné kategorii pojištěnců. Vzhledem ke znění § 21 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, uhradí stát pojistné za pojištěnce, který spadá do kategorie pojištěnců, za které pojistné stát, pouze za 3 měsíce zpětně. Žalobci byl invalidní důchod přiznán rozhodnutím ČSSZ ze dne 15. 6. 2022, přičemž žalobce oznámil tuto skutečnost žalované dne 27. 6. 2022. Osoby, které musí být v ČR zdravotně pojištěny, určuje zákon, avšak každá taková osoba může do značné míry ovlivnit, kdo bude za ni plátcem pojistného – plátcem pojistného za pojištěnce může být sám pojištěnec (OSVČ či osoby bez zdanitelných příjmů), ale plátcem pojistného může být i jiná osoba - zaměstnavatel či stát. Žalobce byl od r. 2012 veden v kategoriích osob bez zdanitelných příjmů, dále byl veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání (tedy po tuto dobu za něj platil pojistné stát) a dále byl zaměstnán (tedy za něj platil pojistné zaměstnavatel). Žalobce má v souladu s § 10 zákona č. 48/1997 Sb. oznamovací povinnost. Vzhledem k tomu, že k datu vydání platebních výměrů žalobce žalované neoznámil ani nedoložil, že je za něj plátcem pojistného stát či zaměstnavatel, resp. že by spadal do jiné kategorie plátců pojištění než do kategorie osob bez zdanitelných příjmů, byl v obdobích od 1. 6. 2012 do 30. 6. 2012, od 1. 12. 2012 do 30. 4. 2013, od 1. 5. 2013 do 31. 8. 2013, od 1. 8. 2014 do 30. 9. 2014, od 1. 5. 2016 do 31. 7. 2016 a v období od 1. 1. 2017 do 31. 10. 2017 evidován v souladu s ust. § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. jako osoba bez zdanitelných příjmů, tj. osoba, která je povinna sama hradit zdravotní pojištění. Proti tomu se žalobce do 26. 6. 2022 nijak neohradil. Žalobce doložil rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu až dne 27. 6. 2022, tedy až poté, co uplynuly možnosti pro podání řádných či mimořádných opravných prostředků proti vydaným platebním výměrům, i možnost obnovy řízení, dokonce již po skončení exekučního řízení. Platební výměry jsou tedy pravomocné a vykonatelné a bylo-li plněno na základě pravomocných a vykonatelných platebních výměrů, nejedná se o bezdůvodné obohacení.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Účastníci učinili nesporným a soud má prokázáno rovněž platebními výměry [číslo] 2015 ze dne 16. 11. 2015 včetně kopie dodejky (č. l. 51 a 50) a včetně přehledu plateb pojistného (č. l. 52) a dále platebním výměrem [číslo] ze dne 2. 1. 2019 včetně kopie dodejky (č. l. 53 a 55) a přehledu plateb pojistného a penále (čl. 54), že žalovaná jako správní orgán rozhodla uvedenými platebními výměry o dlužném pojistném a penále, které uložila žalobci zaplatit. Platebním výměrem [číslo] 2015 byla uložena žalobci povinnost zaplatit žalované částku 13 164 Kč představující dlužné pojistné za období od 1. 6. 212 do 30. 9. 2014 a dále penále vyměřené ke dni 12. 11. 2015 ve výši 5 526 Kč a dále ve výši 0,05 % z dlužného pojistného od 13. 11. 2015 za každý další den prodlení až do úhrady pojistného. Tento platební výměr byl žalobci doručen a nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 16. 12. 2015. Žalobce proti němu nepodal řádný ani mimořádný opravný prostředek. Platebním výměrem [číslo] uložila žalovaná žalobci povinnost zaplatit žalované dlužné pojistné ve výši 18 861 Kč za období od 1. 5. 2016 do 31. 10. 2017 a penále vyměřené ke dni 27. 12. 2018 ve výši 5 901 Kč a dále za dobu od 28. 12. 2018 ve výši 0,05 % z dlužného pojistného ode dne 28. 12. 2018 do zaplacení. Platební výměr byl doručen žalobci, který jej nenapadl řádným ani mimořádným opravným prostředkem a nabyl právní moci i vykonatelnosti, a to dne 1. 2. 2019.

6. Účastníci učinili nesporným, že žalobce nepodal proti předmětným platebním výměrům žalobu ve správním soudnictví.

7. Ze zprávy o výsledku kontroly ze dne 30. 7. 2015 včetně přehledu plateb pojistného a penále (č. l. 40 a 42) a z oznámení o zahájení správního řízení ze dne 9. 10. 2015 včetně kopie dodejky (č. l. 47) soud zjistil, že žalovaná provedla kontrolu plateb pojistného a plnění povinností a zjistila u žalobce za kontrolované období od 1. 6. 2012 do 8. 7. 2015 nedoplatek na pojistném, resp. dlužné pojistné ve výši 13 164 Kč a penále. Tato skutečnost vyplývá i z přehledu plateb pojistného a penále (č. l. 44 a 45). O výsledku kontroly a zahájení správního řízení byl žalobce informován dopisem ze dne 5. 10. 2015, který mu byl doručen dne 22. 10. 2015. Žalobce byl vyzván, aby se k dané věci vyjádřil ve lhůtě 10 dnů a označil důkazy na podporu svých tvrzení.

8. Ze zpráv o výsledku kontroly ze dne 11. 6. 2018 včetně přehledu plateb pojistného a penále (č. l. 44 a 45) a z oznámení o zahájení správního řízení ze dne 3. 12. 2018 včetně kopie dodejky (č. l. 48) soud zjistil, že žalovaná provedla kontrolu plateb pojistného a plnění povinností a zjistila u žalobce za kontrolované období od 9. 7. 2015 do 8. 11. 2017 nedoplatek na pojistném, resp. dlužné pojistné ve výši 18 861 Kč a penále. Tato skutečnost vyplývá i z přehledu plateb pojistného a penále (č. l. 45 a 46). O výsledku kontroly a zahájení správního řízení byl žalobce informován dopisem ze dne 3. 12. 2018, který mu byl doručen dne 14. 12. 2018. Žalobce byl vyzván, aby se k dané věci vyjádřil ve lhůtě 10 dnů a označil důkazy na podporu svých tvrzení.

9. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 20. 3. 2019, č. j. 083 EX 149/19-5 a ze dne 12. 1. 2016, č. j. 083 EX 1015/15 (č. l. 36 a 37) soud zjistil, že soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], exekutorský úřad Náchod, vyrozuměl účastníky řízení, že byl pověřen vedením exekuce pro oprávněnou Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR proti povinnému [celé jméno žalobce] pro exekuční titul - platební výměr ze dne 16. 11. 2015, č. j. ZP-05/1774/UL-04-15 (sp. zn. 083 Ex 1005/15) a pro platební výměr ze dne 2. 1. 2019, č. j. ZP-28/2449/UL-04-18 (sp. zn. 083 EX 149/19-5). Usnesením ze dne 9. 5. 2019, č. j. 083 EX 1005/15-49 obě výše uvedená exekuční řízení byla spojena ke společnému řízení nadále vedeného pod sp. zn. 083 EX 1005/15 (viz usnesení ze dne 9. 5. 2019 na č. l. 38).

10. Ze sdělení o ukončení exekuce ze dne 3. 9. 2021 (č. l. 5) soud zjistil, že soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] oznámil žalované, že exekuce vedená pod sp. zn. 083 EX 1005/15 na základě platebních výměrů [číslo] byla úspěšně ukončena, na povinném bylo pro oprávněného vymoženo dlužné pojistné ve výši 32 025 Kč, penále ve výši 33 188,19 Kč a náklady oprávněného ve výši 200 Kč Celkem bylo vymoženo 65 413,19 Kč.

11. Z posudku o invaliditě č. j. LPS/2021/1636 ze dne 10. 3. 2022 (č. l. 9) a z rozhodnutí ČSSZ ze dne 15. 6. 2022 (č. l. 10) včetně osobního listu důchodového pojištění soud zjistil, že Okresní správa sociálního zabezpečení Trutnov vydala dne 10. 3. 2022 posudek o invaliditě na posuzovaného [celé jméno žalobce] s posudkovým závěrem, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce se u žalobce stanovila míra poklesu pracovní schopnosti o 35 %. Posuzovaný byl uznán invalidním v I. stupni, a to ke dni vyšetření u psychiatra dne 7. 8. 2012. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 6. 2022 (č. l. 10) byl žalobci od 7. 8. 2012 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5 039 Kč.

12. Ze žádosti o vrácení pojistného a příslušenství pojistného adresovaného žalované ze strany právního zástupce žalobce dne 13. 9. 2022 - předžalobní výzvy (č. l. 14) a odpovědi žalované ze dne 30. 9. 2022 (č. l. 6) soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o vrácení částky 65 413,19 Kč s odůvodněním, že byl uznán invalidním se dnem vzniku invalidity zpětně ke dni 7. 8. 2012, s čímž je spojeno přiznání invalidního důchodu a žalobce se stal zpětně tzv. státním pojištěncem. Jelikož za žalobce byl povinen hradit pojištění stát, žalobce pořádal o vrácení exekučně vymožených částek a vyzval žalovanou k zastavení dalších exekučních řízení. Žalovaná v odpovědi ze dne 30. 9. 2022 uvedla, že neshledává důvody pro vrácení požadované částky, neboť zpětné hlášení pojištěnců, za něž platí pojistné stát, není bohužel dle platné právní úpravy možné, tedy pojistné na veřejné zdravotní pojištění zpětně zdravotní pojišťovně stát nevyplatí. Pro zrušení platebních výměrů nejsou již dány zákonné podmínky, oba platební výměry jsou pravomocné a vykonatelné, když rovněž exekuce byla vedena oprávněně a žalobci již uplynuly lhůty pro odstranění, popř. opravu exekučních titulů.

13. Ze sdělení Ministerstva zdravotnictví České republiky ze dne 27. 10. 2022 (č. l. 62) soud zjistil, že ministerstvo (ředitel odboru dohledu na zdravotním pojištění Mgr. [jméno] [příjmení]) sdělilo na dotaz žalobce, že stát za pojištěnce neplatí pojistné zpětně, pokud tedy pojišťovna na základě oznámení pojištěnce jej zaregistruje do kategorie, za kterou hradí pojistné stát se zpětnou platností, nemůže již zpětně nárokovat od státu za tohoto pojištěnce platbu. Zpětné zařazení do kategorie pojištěnce, za které hradí pojistné stát, má vliv na výši předepsaných dlužných částek. Jestliže již na dlužné pojistné a penále byla vydána vykonatelná rozhodnutí, může zpětné zařazení za splnění všech zákonných podmínek znamenat změnu těchto rozhodnutí ve smyslu snížení dlužných částek. Uplatnění řádných a mimořádných opravných prostředků je však limitováno zákonnou lhůtou. Ministerstvo doporučilo obrátit se na pojišťovnu a projednat možnosti úpravy předepsaného dlužného pojistného a penále a poučila žalobce, že za splnění určitých podmínek se lze obrátit s žalobou na příslušný soud.

14. Z návrhu na zastavení exekuce ze dne 15. 8. 2022 včetně podacího lístku (č. l. 63 a 64) soud zjistil, že žalobce s odůvodněním zpětného zařazení do kategorie státních pojištěnců požádal o zastavení exekuce, ovšem tento návrh se týkal jiné exekuce, než exekuce pod sp. zn. 083 EX 1005/15 (návrh se týká věci 083 EX 642/2021 a platebního výměru ZP [číslo]).

15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

16. Proti žalobci jako pojištěnci žalované byly vydány žalovanou dva platební výměry [číslo] 2015 ze dne 16. 11. 2015 a [číslo] ze dne 2. 1. 2019 na základě provedené kontroly a zahájení správního řízení, o čemž byl žalobce informován; žalobce proti platebním výměrům, které mu byly řádně doručeny, nepodal řádný opravný prostředek a tyto tak nabyly právní moci a vykonatelnosti, přičemž byla následně na podkladě těchto výměrů jako exekučních titulů vedena proti žalobci jako povinnému soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] exekuce pod sp. zn. 083 Ex 1005/15, která byla úspěšně ukončena tím, že bylo pro oprávněného (žalovanou) vymoženo dlužné pojistné ve výši 32 025 Kč, penále ve výši 33 188,19 Kč a náklady oprávněného ve výši 200 Kč na základě výše citovaných výměrů. Sdělení o ukončení exekuce bylo učiněno 3. 9. 2021. Teprve dne 10. 3. 2022 byl vydán posudek o invaliditě žalobce I. stupně zpětně ke dni 7. 8. 2012 a Česká správa sociálního zabezpečení rozhodla dne 15. 6. 2022 o přiznání invalidního důchodu žalobci od 7. 8. 2012. Žalobce o této skutečnosti informoval žalovanou s tím, že se stal pojištěncem, za kterého hradí pojistné zpětně od 7. 8. 2012 stát a požádal o vrácení vymožené částky 65 413,19 Kč, což žalovaná odmítla s tím, že se nemůže jednat o bezdůvodné obohacení, pokud bylo plněno na základě pravomocných a vykonatelných exekučních titulů, které nemohly a nemohou být odklizeny pro uplynutí všech zákonných lhůt.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

18. Dle § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“) pojištěnec je plátcem pojistného, pokud má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc.

19. Dle § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7.

20. Dle 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

21. Dle § 7 odst. 4 o. s. ř. jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.

22. Dle § 100 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.

23. Dle § 100 odst. 2 správního řádu účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.

24. Dle § 100 odst. 3 správního řádu ve tříleté lhůtě od právní moci rozhodnutí může o obnově řízení z moci úřední rozhodnout též správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 1 a jestliže je na novém řízení veřejný zájem; do konce uvedené lhůty musí být rozhodnutí o obnově řízení vydáno.

25. Dle § 53 odst. 1 písm. i) zákona č. 48/1997, Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen„ zákon č. 48/1997 Sb.“) zdravotní pojišťovny rozhodují ve sporných případech ve věcech placení pojistného a penále platebními výměry; odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek.

26. Dle § 21 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen„ zákon č. 592/1992 Sb.“) správce zvláštního účtu vypočítá rozdíly mezi počty pojištěnců sdělenými podle odstavce 1 písm. d) a počty pojištěnců známými příslušné pojišťovně v kalendářním měsíci o 3 měsíce předcházejícím příslušné přerozdělování a sdělenými správci zvláštního účtu podle odstavce 1 písm. b) a a) podle odstavce 1 písm. e), pokud byly takto sděleny, a b) podle odstavce 1 písm. a) v ostatních případech. O rozdíly podle věty první upraví správce zvláštního účtu počty pojištěnců sdělené příslušnou pojišťovnou v kalendářním měsíci podle odstavce 1 písm. a) a b).

27. Dle § 21 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb. počty pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, sdělené příslušnými zdravotními pojišťovnami správci zvláštního účtu podle odstavce 1 písm. b) a upravené podle odstavce 3, jsou podkladem pro platbu pojistného státem. Správce zvláštního účtu oznámí celkový počet pojištěnců podle věty první Ministerstvu financí do dvanáctého dne kalendářního měsíce.

28. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Dle § 53 odst. 1 zákona č. 48/1991 Sb. zdravotní pojišťovny rozhodují dle písm. i) ve sporných případech ve věcech placení pojistného a penále platebními výměry; odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek, dle písm. j) ve sporných případech ve věcech vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné.

31. Dle § 53 odst. 9 zákona č. 48/1991 Sb. o odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny podle odstavce 1, s výjimkou rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu podle § 14b, rozhodnutí o vydání povolení podle koordinačních nařízení, rozhodnutí o náhradě nákladů podle koordinačních nařízení, rozhodnutí o náhradě nákladů podle § 14 odst. 2 až 4 a rozhodnutí o naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených podle § 19, rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny.

32. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Předně soud zdůrazňuje, že o povinnosti žalobce uhradit částku 32 025 Kč a 33 188,19 Kč bylo rozhodnuto na základě pravomocných a vykonatelných platebních výměrů, které se tak staly exekučními tituly. Soudním exekutorem vedená následná exekuce skončila vymoženým plněním včetně částky 200 Kč na nákladech oprávněného. Rovněž exekuce byla vedena v souladu se zákonem, v průběhu exekučního řízení sp. zn. 083 Ex 1005/15 nebyl podán ze strany povinného (žalobce) návrh na její zastavení či odklad. Dle ustálené judikatury dále platí, že pokud jde o pravomoc soudů k přezkumu správních rozhodnutí mimo rámec správního soudnictví, resp. v řízení dle části páté o. s. ř., není soud oprávněn zkoumat věcnou správnost správního aktu, vždy však zkoumá, zda jde o správní akt, zda je správní akt vydán v mezích pravomoci příslušného správního orgánu a zda je vykonatelný a pravomocný. V ostatních případech se uplatňuje tzv. presumpce správnosti správního aktu (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu R 11/2000 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a dále usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2004, sp. zn. II. ÚS 770/02 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1358/2020). Dle konstantní judikatury rovněž platí, že zdravotní pojišťovna má postavení správního orgánu zejména tehdy, jestliže rozhoduje ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 7 As 37/2003). Z konstantní judikatury dále vyplývá, že k rozhodování ve věcech dlužného pojistného a penále platí obecné předpisy o správním řízení s tím, že jsou v prvním stupni řízení příslušné zdravotní pojišťovny (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2003, sp. zn. 33 Odo 907/2002, ze dne 21. 7. 2005, sp. zn. 33 Odo 1200/2004, a ze dne 18. 3. 2009, sp. zn. 20 Cdo 1049/2007 (v poměrech již zrušeného zákona č. 550/1991 Sb., pozn. soudu).

33. Zdejší soud uzavřel, že platební výměry byly vydány správním orgánem v rámci jeho pravomoci dle § 53 zákona č. 47/1998 Sb., jedná se o správní akty, které jsou pravomocné a vykonatelné, soud tak v tomto řízení není v souladu s výše citovanou judikaturou oprávněn přezkoumávat věcnou správnost vydaných platebních výměrů. Takovou možnost by měl pouze na podkladě řádných či mimořádných opravných prostředků v rámci správního řádu správní orgán, případně dle soudního řádu správního správní soud. Soud dále zdůrazňuje, že platební výměry nemohly již být odklizeny ani na základě případného návrhu na obnovu řízení, neboť již uplynula rovněž lhůta 3 let od právní moci obou platebních výměrů dle § 100 správního řádu (lhůty uplynuly 16. 12. 2018 a 1. 2. 2022). V daném případě se tak nemůže jednat z výše uvedených důvodů o bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z., jak se domnívá žalobce, neboť se nejedná o plnění bez právního důvodu (právním důvodem plnění byly dosud platné a vykonatelné platební výměry), ani o plnění na základě právního důvodu, který odpadl (platební výměry jsou nadále platné, pravomocné a vykonatelné). Z komentářové literatury podpořené judikaturou vyplývá závěr, že„ za samozřejmý lze považovat závěr, že dokud vykonatelné soudní rozhodnutí, na jehož základě bylo plněno, zrušeno není, nelze o bezdůvodném obohacení uvažovat (viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023 komentář k § 2991). Soud zde rovněž poukazuje na závěry vtělené do rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3309/2011 ze dne 23. 4. 2014:„ Jestliže na základě povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím soudu, které neodpovídá skutečným hmotněprávním poměrům, žalovaný plnil na neexistující dluh, pak žalobci vzniká bezdůvodné obohacení, a to okamžikem, kdy bylo rozhodnutí, na jehož základě bylo plněno, pravomocně zrušeno. Tímto okamžikem též začíná běh promlčecí doby k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 107 obč. zák.)“ Uvedené závěry lze vztáhnout i na rozhodnutí správních orgánů, pokud rozhodovaly v mezích své pravomoci, nejedná se o paakt a rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl, neboť na straně žalované nemohlo dojít vzhledem ke shora uvedeným závěrům k bezdůvodnému obohacení.

34. O náhradě nákladů soud rozhodl dle § 150 o. s. ř., dle kterého v řízení úspěšná žalovaná by měla právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci, soud však dospěl k závěru, že okolnosti případu odůvodňují výjimečný postup spočívající v nepřiznání náhrady nákladů řízní. Soud při zvážení postupu dle § 150 o. s. ř. vycházel z judikatury, dle které platí:„ Z citovaného ustanovení vyplývá, že soud nemusí výjimečně přiznat náhradu nákladů řízení mimo jiné tehdy, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele. Úvaha soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Soud při tomto posuzování přihlíží zejména k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, a to nejen u účastníka, který by měl náklady řízení hradit, ale také z pohledu poměrů oprávněného účastníka, k okolnostem, které vedly k uplatnění nároku u soudu, k postojům účastníků v průběhu řízení apod. Závěr soudu o výjimečnosti případu a důvodech hodných zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení se musí opírat o takové zjištěné okolnosti, pro které by v konkrétním případě bylo nespravedlivé ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci neměl úspěch, a za kterých by zároveň bylo možné spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady řízení jím vynaložené nesl ze svého“ (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2811/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2880/2013). Na podkladě citované judikatury soud přihlédl ke skutečnosti, že žalobce je osobou invalidní, jejíž pracovní schopnost je snížena o 35 %, jejíž příjem činí pouze částka cca 8 600 Kč představující invalidní důchod, jiné příjmy žalobce nemá; žalobce nemá žádný majetek cennější povahy, má však dle vlastních tvrzení dluhy až v celkové výši 600 000 Kč; proti žalobci jsou rovněž vedeny další exekuce. Žalobci byl přiznán invalidní důchod a byl uznán invalidním z důvodu smíšené poruchy osobnosti a smíšené úzkostné poruchy, dle posudku o invaliditě je zpětně od 7. 8. 2012 schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti. Žalobce byl ostatně pro své nepříznivé majetkové, osobní a výdělkové poměry v řízení osvobozen od soudních poplatků. Skutečnost, že žalobci byl přiznán invalidní důchod až dne 15. 6. 2022 a stal se tak státním pojištěncem až po uplynutí všech zákonných lhůt, v rámci kterých se mohl domáhat úpravy vydaných platebních výměrů, žalobce nezavinil a o možnosti podat žalobu k soudu byl poučen ze strany Ministerstva zdravotnictví. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že stanovení povinnosti žalobci hradit žalované jí vynaložené náklady řízení by za současné situace a při zvážení okolností celého případu bylo nepřiměřenou tvrdostí, když na straně druhé zvážil soud i tu skutečnost, že nepřiznání náhrady nákladů řízení straně žalované jako zaměstnanecké zdravotní pojišťovně se s nejvyšší pravděpodobností naopak v jejích majetkových poměrech fatálně neprojeví (srovnej např. usnesení NS ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 222/2014).

35. O odměně ustanoveného zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno] soud rozhodl dle § 140 odst. 2 o. s. ř., dle kterého byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty stát. Výše odměny vychází z § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“); odměnu vypočítanou z tarifní hodnoty 65 413,19 Kč tvoří částka 3 740 Kč za každý ze šesti úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika ze dne 14. 6. 2023, další porada s klientem dne 12. 6. 2023, účast u jednání dne 1. 8. 2023) dle § 11 odst. 1 písm. a), c,) d), g) a. t., dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 6 úkonů právní služby dle § 13 a. t., cestovné za cestu Hostinné – Praha a zpět (312 km) vozidlem Subaru Outback, průměrná spotřeba Natural 95 dle TP 7 l/100km, při nákladech na 1 km 8,20 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., tj. 312km x 8,20 = 2 552,20 Kč Dále tvoří náhradu nákladů řízení náhrada za ztrátu času za cestu Hostinné Praha a zpět dne 1. 8. 2023, tj. skutečný čas strávený na cestě, jedna cesta 2 hodin 10 minut, tedy 5 půlhodin za 100 Kč, (2x), celkem tedy 1 000 Kč. K tomu přistupuje náhrada za daň z přidané hodnoty ve vši 21 %. Celková výše odměny a náhrady hotových výdajů tak představuje částku 33 628,60 Kč.

Poučení