11 C 280/2019-92

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Soud ukládá žalované povinnost do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku uzavřít se žalobkyní smlouvu v tomto znění: „ [osobní údaje žalovaného] jako převodce a [osobní údaje žalobkyně] jako nabyvatel uzavírají tuto smlouvu o bezplatném převodu vlastnictví k nemovitostem dle § 60a a násl. zákona č. 219/2000 Sb. v platném znění. I. 1. [žalovaný] je vlastníkem pozemku č. par. [číslo], označeného jako zahrada plocha o výměře [výměra], nacházejícího se v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen Pozemek). Příslušnost hospodařit s Pozemkem náleží [název] se sídlem [adresa ], [IČO].

2. Pozemek tvoří jeden funkční celek s budovou [adresa], nacházející se v k.ú. [část obce], ul. [ulice], která je součástí pozemku č. parc. [číslo], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen Budova).

3. Nabyvatelka je vlastníkem bytové jednotky č. [číslo] ve shora uvedené Budově, včetně id. podílu [číslo] na společných částech.

II. Převodce bezúplatně převádí a nabyvatel přijímá id. podíl [číslo] Pozemku uvedeného v čl. I této smlouvy a to se všemi součástmi a příslušenstvím, se všemi právy a povinnostmi. III.

1. Převodce prohlašuje, že převáděný id. podíl [číslo] na Pozemku se převádí bez dluhů a břemen, nabyvatel žádné dluhy, ani břemena nepřijímá.

2. Nabyvatel stvrzuje, že je mu stav Pozemku dobře znám.

3. Nabyvatel nabude vlastnické právo k převáděnému id. podílu [číslo] na Pozemku vkladem do veřejného seznamu vedeného příslušným katastrem nemovitostí.“

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně, advokátky [osobní údaje zástupce].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 11. 7. 2019, ve znění její změny učiněné podáním ze dne 16. 3. 2021 a připuštěné soudem při jednání dne 3. 5. 2021, domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uzavřít s ní smlouvu o bezúplatném převodu id. podílu [číslo] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (dále též„ Pozemek“) dle ust. § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění (dále též„ MajČR“). V podané žalobě označila žalobkyně za organizační složku, příslušnou jednat za žalovanou [název] (dále též jen„ Úřad“). Dle žalobních tvrzení je žalobkyně vlastníkem bytové jednotky č. [číslo] vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa] v [obec a číslo], [ulice a číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] (dále též„ Budova“ nebo„ Bytový dům“), zapsané na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro [obec] [část Prahy], pro k. ú. [část obce], [územní celek] (dále též„ Bytová jednotka“) s tím, že podíl žalobkyně na společných částech Budovy činí id. [číslo] (dále též„ Podíl“). Žalovaná [název] je vlastníkem Pozemku a její organizační složka hospodařící s tímto Pozemkem je pověřena k bezúplatnému převedení Podílu k Pozemku tvořícímu funkční celek s Bytovým domem, který byl ve vlastnictví SBD [název] vzniklého před [datum] (případně ve vlastnictví právního nástupce takového bytového družstva) do vlastnictví žalobkyně, která se na základě převodu vlastnictví stala vlastníkem bytu specifikovaném v § 60a odst. 5 písm. a) MajČR. Žalobkyně popsala chronologii svých právních předchůdců, výstavbu a vlastnictví Bytového domu, vymezení Bytové jednotky prohlášením vlastníka Budovy, historii Pozemku včetně způsobu jeho užívání a subjektů, jimž svědčilo právo trvalého užívání Pozemku až do doby jeho zákonného zániku, dále průběžně měněné druhové určení Pozemku (zahrada - ostatní plocha - zahrada) a opakovanou snahu žalobkyně mimosoudně docílit bezúplatného převodu Podílu na její osobu, která však byla bezvýsledná. S odkazem na konkretizované právní předpisy a judikaturu zdůraznila, že pozemek, který není a ani nemá být zemědělsky obhospodařován, nemůže být součástí zemědělského půdního fondu (dále jen„ ZPF“), byť byl v katastru nemovitostí (dále jen„ KN“) formálně veden v některé z kategorií zemědělské půdy, s tím, že působnost zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), bude v takovém případě dána jen při splnění podmínek uvedených v § 30 zákona o půdě, tedy u pozemků, které již nejsou součástí ZPF, bude postačovat, že v době jejich přechodu na stát byly používány k účelům zemědělské výroby. Dle žalobkyně Pozemek tato kritéria nesplňuje, neboť v době jeho nabytí do vlastnictví ČR nebyl a ani nemohl být využíván k účelům zemědělské výroby, když byl v roce 1972 zakoupen státem výslovně za účelem výstavby bytových jednotek. Tedy v době přechodu na stát nebylo s jeho využitím k zemědělským účelům do budoucna ani uvažováno. Ke dni účinnosti zákona o půdě byl v rozporu s faktickým stavem veden v KN jako zahrada, ačkoli nebyl ani do budoucna neměl být zemědělský obhospodařován, a nesouvisí žádným způsobem se zemědělskou výrobou. Ke dni podání žaloby byl veden v KN jako ostatní plocha, tedy nesplňoval žádný znak pro jeho zařazení do ZPF, a proto se nejedná o pozemek uvedený v § 1 odst. 1 zákona o půdě, a to i přesto, že aktuálně (v průběhu tohoto soudního řízení) byl opětovně zapsán do KN jako zahrada a je tedy znovu nesprávně zařazen do kategorie pozemků formálně náležejících do ZPF. Žalobkyně dále poukázala na to, že její právní předchůdce (bytové družstvo) byl stavebníkem nejen Budovy (objektu A), ale i sousedícího bytového domu (objektu B) na pozemku původní parc. [číslo] nacházejícího se v bezprostřední blízkosti Pozemku, přičemž pozemek parc. [číslo] byl (stejně jako Pozemek) rozdělen geometrickým plánem na dva pozemky parc. [číslo] které oba byly převedeny s odkazem na § 60a a násl. MajČR bezúplatně do vlastnictví vlastníků jednotek uvedeného bytového domu (pův. objekt B); přitom pozemek parc. [číslo] plnil stejnou funkci jako Pozemek a jediný rozdíl mezi nimi spočíval v tom, že pozemek parc. [číslo] byl v KN veden jako ostatní plocha se způsobem využití zeleň. V písemné replice žalobkyně nesouhlasila s procesní obranou žalované, znovu odkázala na konkretizované právní předpisy a soudní judikaturu, která je jednotná v otázce, jaké dva znaky mají být naplněny pro závěr, zda konkrétní pozemek náleží do ZPF či nikoli, a zopakovala, že má-li být pozemek považován za součást ZPF, je nezbytné naplnění předpokladu, že i nadále má být zemědělsky využíván. Tento materiální znak zde však naplněn nebyl, neboť Pozemek byl zakoupen pro družstevní bytovou výstavbu, přičemž dle rozhodnutí o přípustnosti stavby byla stavba povolena i na Pozemku, a rozhodnutí o povolení k užívání se týká budovy umístěné i na Pozemku. Provozování zemědělské činnosti na Pozemku nebylo ani fakticky možné, neboť činil a nadále činí jeden funkční celek s Bytovým domem a nemá ani samostatný přístup. Žalobkyně odmítla možnost použití zákona o půdě na danou věc (s tím, že neobsahuje žádné ustanovení, podle kterého by bylo možno bezúplatně převádět pozemky do vlastnictví třetích osob - nerestituentů), jakož i zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (dál jen„ zákon o SPÚ“). Za zcela nepodstatné označila rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum] o tom, že Pozemek vedený v druhu zahrada je součástí ZPF, neboť toto rozhodnutí, vydané bez ověření stavu na místě samém, nemůže omezit či negovat právní ani faktické znaky určující vymezení pozemku jako pozemku náležejícího do ZPF. Rozhodnutí bylo vydáno z podnětu Pozemkového fondu ČR (dále jen„ PF [anonymizováno]“) jako reakce na předchozí rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], který naopak na základě ohledání Pozemku na místě samém konstatoval, že se jedná o pozemek tvořící jeden funkční celek s Bytovým domem. K funkční souvislosti Pozemku s Bytovým domem dále doplnila, že z hlavní komunikace [ulice] [anonymizováno] není na Pozemek možný přístup, neboť tomu brání vybudované garáže na sousedních pozemcích, jejichž vlastníky jsou třetí osoby, a navíc úroveň Pozemku je cca 4 m nad úrovní podlahy garáží, jejichž vjezd je situován z ulice [název] [anonymizováno] K oplocení Pozemku došlo již v souvislosti s výstavbou Bytového domu, bylo součástí stavebního povolení. Na Pozemku se od téže doby nachází konstrukce klepadla na koberce a na sušení prádla, a dle žalobkyně je tak zřejmé, že Pozemek byl již při výstavbě Bytového domu určen k tomu, aby plnil funkci obslužného zázemí pro obyvatele Bytového domu. Odkazy žalované na § 59 a 60c MajČR označila za irelevantní, neboť se na daný případ nevztahují. Tvrzení žalované, že žalobkyně se žalobou snaží získat neoprávněné výhody, tj. bezúplatného převodu části pozemku do svého vlastnictví, pak žalobkyně odmítla s tím, že je naopak toho názoru, že k zařazení Pozemku pod režim zákona o půdě došlo neoprávněně, v důsledku zcela formalistického přístupu, kterým bylo zasaženo do jejího práva. 2. [stát. instituce] [anonymizováno 6 slov] dne [datum] zaslal soudu své nesouhlasné stanovisko k podané žalobě s tím, že není organizační složkou příslušnou zastupovat stát v této věci, neboť příslušnost hospodařit s Pozemkem má [státní instituce] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ SPÚ“) jako nástupce PF [anonymizováno], když Pozemek podléhá režimu zákona o půdě. V tomto směru zdůraznil, že v případě pochybností o charakteru pozemku je oprávněno rozhodnout [stát. instituce] [anonymizováno] [ulice] [anonymizována dvě slova] (dále též jen„ UPÚ“), jako věcně příslušný správní orgán ve smyslu ust. § 22 písm. d) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech, v tehdy platném znění, a § 17 odst. 6 zákona o půdě (pozn. soudu - nyní § 17 odst. 4). V daném případě tento ústřední správní úřad rozhodl dne [datum] tak, že Pozemek spadá pod režim zákona o půdě. Úřad dále poukázal na to, že pochybnosti o příslušnosti organizační složky státu odstraňuje Ministerstvo financí svým opatřením dle ust. § 9 odst. 2 MajČR, přičemž dle § 9 odst. 3 MajČR nespadá do pravomoci soudů jednání a rozhodování ve věcech dle § 9 odst. 2 MajČR. Úřad tak uzavřel, že není příslušným s Pozemkem hospodařit a povinnost k jeho převodu lze uložit pouze příslušné organizační složce státu, kterou je v daném případě SPÚ.

3. Po výše uvedeném vyjádření Úřadu a s ohledem na doložený výpis z KN - [list vlastnictví] ze dne [datum], evidující vlastnické právo [žalované] k Pozemku s příslušností hospodařit s tímto majetkem státu ve prospěch SPÚ, soud nadále ve věci jednal se SPÚ jako organizační složkou státu příslušnou jednat za stát v této věci.

4. Žalovaná prostřednictvím SPÚ ve vyjádření ze dne [datum] vyslovila nesouhlas s podanou žalobou a navrhla její zamítnutí. Namítala, že SPÚ je zřízen zákonem č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o SPÚ“), který působí coby lex specialis k zákonu Maj ČR, a že tímto zákonem se musí řídit přednostně ve věcech, jež jsou jím upraveny. Odkázala na pravidla lex specialis derogat generali (pozn. - správně má být lex specialis derogat legi generali) a zásadu lex posterior derogat priori (pozn. - správně má být lex posterior derogat legi priori). Zdůraznila, že základem samotné žaloby je tedy posouzení otázky, zda lze převést Pozemek, resp. Podíl na něm bezúplatně či úplatně za podmínek ust. § 10 zákona o SPÚ, přičemž dle jejího názoru je nutné žalobní nárok posuzovat dle speciálního a později přijatého zákona o SPÚ proti MajČR. Zdůraznila, že SPÚ hospodaří s nemovitým majetkem, jenž byl ke dni předcházejícímu dni účinnosti zákona o SPÚ ve správě PF [anonymizováno] a dále hospodaří s majetkem nabytým v souladu s MajČR, kdy ustanovení tohoto zákona se na nemovitý majetek, s nimiž hospodaří SPÚ, vztahují pouze tehdy, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. A právě zákon o SPÚ stanoví jinak v § 10 a násl., tedy režim převodu Pozemku se neřídí úpravou MajČR, ale zákonem o SPÚ. Poukázala na to, že Společenství pro dům [adresa], jehož je žalobkyně členkou (dále jen„ Společenství“ nebo též jen„ SVJ“), jakož ani žalobkyně samotná, nejsou jeho oprávněnými nájemci, a proto není možné jakýkoli převod realizovat, kdy dle zákona o SPÚ by se navíc muselo jednat o převod výhradně úplatný. Akcentovala, že je povinna výlučně postupovat podle tohoto zákona, který se žalobkyně podanou žalobou snaží obcházet. Za nerozhodnou označila polemiku žalobkyně o tom, jak by měl být Pozemek užíván či zapsán v KN, a poukázala na již zmiňované rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum] s tím, že i pozemky vedené v KN charakteru ostatní plocha či dokonce zastavěná plocha mohou být zemědělskými pozemky, pakliže jsou funkčně spojeny či jsou součástí např. zemědělského areálu. Pro případ, že by soud postupoval dle MajČR, odkázala na jeho ust. § 59 odst. 1 a 3 (výpůjčka) a v jeho souvislosti vznesla námitku prekluze žalobou uplatňovaného nároku. Dále odkázala na postup dle § 60c odst. 1 MajČR s tím, že neeviduje žádost právního předchůdce žalobkyně o úplatný převod Pozemku ve lhůtě do [datum], v důsledku čehož tak došlo k zániku výpůjčky, a s Pozemkem se tedy naloží podle tohoto zákona. Dle žalované se i z tohoto důvodu prekludoval nárok žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, na bezúplatný převod Podílu. Dále žalovaná vznesla pochyby k plnění funkčního celku Pozemku s Bytovým domem včetně jeho oddělení od sousedního pozemku parc. [číslo] oplocením. Argumentaci žalobkyně ohledně převedení jiného (sousedícího) pozemku pak označila za nerozhodnou pro posouzení dané věci, a za irelevantní rovněž označila i převedení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na žalobkyni, neboť ten byl jiného charakteru a hospodařila s ním jiná organizační složka státu. Závěrem žalovaná shrnula, že zde není dán zákonný důvod pro podání žaloby tohoto typu, že nárok na bezúplatný převod Podílu zanikl, že žalobkyně netvrdí ani neprokazuje oprávněnost uplatnění svého nároku a požadovaný bezúplatný převod je rozporný se zákonem.

5. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nespornými následující skutková žalobní tvrzení uvedená v článcích I., II. a III. podané žaloby: Stavebníkem Budovy bylo [název] bytové družstvo občanů [číslo] [název] (dále jen„ SBD [anonymizováno]“), jehož členem se dne [datum] stal [rodinný vztah] žalobkyně, [titul] [jméno] [příjmení], přičemž ke dni [datum] se [rodinný vztah] žalobkyně stal členem SBD zaměstnanců organizací řízených [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] (dále jen„ SBD - [anonymizováno]“), které se stalo právním nástupcem SBD [anonymizováno] (viz rovněž potvrzení SBD [anonymizováno] o přijetí za člena družstva ze dne [datum] a oznámení SBD - [anonymizováno] ze dne [datum]). Na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu uzavřelo [SBD] dne [datum] s rodiči žalobkyně, manželi [příjmení], dohodu o užívání družstevního bytu [číslo] (viz rovněž rozhodnutí SBD - [název] ze dne [datum] a dohoda o užívání družstevního bytu ze dne [datum]). Ke dni [datum] se [rodinný vztah] žalobkyně stal členem SBD v [obec a číslo] (viz rovněž rozhodnutí SBD v [obec a číslo] o přijmutí za člena družstva ze dne [datum]). Dohodou ze dne [datum] převedli rodiče žalobkyně členský podíl v SBD v [obec a číslo] na žalobkyni, která se k tomuto dni stala členkou tohoto bytového družstva (viz rovněž dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] a přihláška žalobkyně za člena SBD v [obec] ze dne [datum]). Dne 2. 12. 1999 uzavřela žalobkyně s SBD v [obec a číslo] nájemní smlouvu k družstevnímu bytu [číslo] s garáží, umístěnému v Budově (viz rovněž nájemní smlouva ze dne [datum]). Následně SBD v [obec a číslo] jako výlučný vlastník Budovy vymezilo Bytovou jednotku jako samostatnou jednotku podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v tehdy platném znění (dále jen„ BytZ“), a smlouvou ze dne 9. 3. 2004 ji převedlo do vlastnictví žalobkyně (viz rovněž smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] a výpis z KN - [list vlastnictví] ze dne [datum] prokazující, že vlastnické právo žalobkyně k Bytové jednotce bylo zapsáno do KN s právními účinky ke dni [datum]). K historii Pozemku (parc. [číslo] v k. ú. [část obce]) bylo nesporným, že dne [datum] vydal Odbor územního plánování a architektury NVP pod [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] pro SBD [název] rozhodnutí o umístění výstavby 2 bytových objektů na pozemcích č. kat. [číslo] a [číslo] v k. ú. [část obce], kdy v souladu s tímto rozhodnutím měl být na pozemku č. kat. [číslo] postaven objekt o 6 bytových jednotkách, přičemž v odůvodnění cit. rozhodnutí je uvedeno, že předmětný bytový objekt na pozemku č. kat. [obec] doplňuje stavebně navrženou zástavbu a je architektonicky v souladu se zásadami územního plánu (viz rovněž rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum]). Kupní smlouvou ze dne [datum] nabyl [státní instituce] [obec] pozemek č. kat. [číslo] o výměře 506 m2 zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u Střediska geodézie pro hl. m. [část Prahy] to výslovně za účelem výstavby 12 bytových jednotek SBD [anonymizováno] (viz rovněž kupní smlouva ze dne [datum]). Dne [datum] vydal odbor výstavby ONV [obec a číslo] pod [číslo jednací]. [anonymizováno] pro SBD [název] rozhodnutí o přípustnosti stavby 12 bytových jednotek na pozemku č. kat. [anonymizováno] /objekt A/ a 6 bytových jednotek na sousedícím pozemku č. kat. [anonymizováno] /objekt B/, přičemž dne [datum] vydal tentýž odbor pro SBD [anonymizováno] rozhodnutí [číslo jednací], kterým bylo vydáno povolení k užívání 12 bytových jednotek na pozemku č. kat. [anonymizováno] a 6 bytových jednotek na pozemku č. kat. [anonymizováno] (viz rovněž rozhodnutí odboru výstavby ONV [obec a číslo] o přípustnosti stavby ze dne [datum], rozhodnutí o povolení k užívání ze dne [datum] včetně dokumentu pod označením: oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí ze dne [datum]). Geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] bylo z podnětu Výstavby hl. m. - Výstavba sídlišť [obec] z pozemku č. kat. [číslo] oddělen nynější pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha o výměře 206 m2 a pozemek parc. [číslo] označený jako zahrada o výměře 251 m2. Dne [datum] vydal NV hl. m. [obec] rozhodnutí čj. vnitř. [číslo], kterým na žádost SBD [anonymizováno] přidělil budově na části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] číslo popisné [číslo] a číslo orientační [číslo] (viz rovněž rozhodnutí odboru vnitřních věcí Národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum]). Hospodářskou smlouvou ze dne 15. 5. 1984, [číslo jednací] přešlo právo hospodaření se shora uvedenými pozemky z Výstavby hl. m. [obec] - Výstavba sídlišť na ONV [obec a číslo]. Téhož dne [datum] uzavřel ONV v [obec a číslo] s SBD - [anonymizováno] hospodářskou smlouvu o odevzdání národního majetku do trvalého užívání, [číslo jednací] [spisová značka] [anonymizováno], kterou byly shora uvedené pozemky parc. [číslo] zastavená plocha o výměře 206 m2 a parc. [číslo] zahrada o výměře 251 m2 (tj. Pozemek), odevzdány tomuto bytovému družstvu do trvalého užívání, neboť na pozemcích byly postaveny domy v jeho vlastnictví (viz rovněž cit. hospodářská smlouva ze dne [datum]). Hospodářskou smlouvou ze dne [datum] přešlo právo trvalého užívání pozemku parc. [číslo] z SBD - [anonymizováno] na SBD v [obec a číslo] (viz rovněž níže uvedený dopis PF ČR ze dne [datum]). Ke dni účinnosti zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), tj. ke dni [datum], byl Pozemek zapsán v evidenci střediska geodézie na [list vlastnictví] pro [název] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] s právem trvalého užívání pro SBD občanů [obec a číslo] s tím, že byl veden jako druh pozemku - zahrada (viz rovněž níže uvedený dopis PF ČR ze dne [datum]). Dne [datum] bylo na základě souhlasného prohlášení o vzniku práva ze zákona určeno ([číslo jednací]), že právo hospodaření s předmětným pozemkem náleží Pozemkovému fondu ČR a toto právo bylo zapsáno v KN pod [číslo jednací] (viz rovněž níže uvedený výpis z KN - [list vlastnictví] ze dne [datum]). Dále byla mezi účastníky nespornou fakticita převodu pozemku parc. [číslo] jehož součástí je Budova, v němž je žalobkyně vlastníkem Bytové jednotky, v rozsahu příslušného podílu na žalobkyni (viz rovněž smlouva [číslo jednací] o bezúplatném převodu vlastnictví ze dne [datum], a výpis z KN - [list vlastnictví] ze dne [datum] prokazující, že podíl žalobkyně k pozemku parc. [číslo] byl zapsán do KN s právními účinky ke dni [datum]). Dále bylo nesporným, že návrh nájemní smlouvy a návrh dohody o zaplacení dlužné částky za užívání Pozemku nebyly ze strany Společenství pro dům [číslo] [rok] v ulici [ulice], [obec a číslo], uzavřeny, a že aktuálně Společenství platí za užívání Pozemku.

6. Při jednání dne [datum] účastníci dále učinili po skutkové stránce nesporným, že Pozemek je od hlavní veřejné komunikace [ulice] oddělen stavbami garáží umístěnými na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce], a rovněž je oddělen od pozemku parc. [číslo] tedy z pravé strany při pohledu z hlavní komunikace, oplocením (plotem). Žalovaná rovněž nesporovala, že z levé části při pohledu z hlavní komunikace, tedy na hranici se sousedním pozemkem parc. [číslo] se nachází vzrostlá zeleň (stromy, křoviska).

7. Skutečnost, že Pozemek je pod jedním oplocením s Bytovým domem, tedy je oplocen i z pravé strany, že k jeho oplocení plotem z drátěného pletiva a umístění ocelového klepače na koberce a dvou ocelových věšáků na venkovní prádlo došlo již v souvislosti s družstevní výstavbou realizovanou v 70. letech 20. století, a že je od hlavní komunikace [název] [anonymizováno] po celém obvodu oddělen stavbami garáží na pozemcích parc. [číslo] až [číslo], [číslo] a [číslo] (jejichž vjezdy směřují na ulici [název] [anonymizováno], nikoliv na Pozemek), prokazuje výkres č. 1 tvořící přílohu Zastavovacího plánu Budovy (objektu A) z dubna 1973, katastrální mapa Pozemku a snímek ortofotomapy Pozemku (č. l. 73 spisu) včetně ostřejšího rozhraničení ortofotomapy z [webová adresa] (č. l. 85-87 spisu). Doložená fotodokumentace Pozemku (č. l. 80-81 spisu) prokazuje, že Pozemek je oplocen i nadále a rovněž se na něm nadále nachází konstrukce klepadla na koberce a konstrukce na sušení prádla. Stejné listinné důkazy (fotodokumentace, snímek ortofotomapy a výkres [číslo] Zastavovacího plánu) dále prokazují, že Pozemek je zatravněný, od staveb shora uvedených garáží a pozemků pod nimi je oddělen rovněž vzrostlou zelení, není na něj přímý přístup z hlavní komunikace [název] [anonymizováno], když tomuto přístupu brání vystavěné garáže, a jediný vstup na Pozemek je z pozemku, na němž se nachází Bytový dům.

8. Rovněž tak z ohledání na místě samém, provedeného odborem ochrany prostředí [stát. instituce] a popsaného v jeho rozhodnutí ze dne 18. 11. 2009, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], bylo prokázáno, že na Pozemku se nacházejí travnaté plochy s dřevinami, které slouží jako okrasná zeleň; na nepatrné části se nacházejí záhonky květin; Pozemek byl a je využíván vlastníky bytových jednotek v Bytovém domě pro účely odpočinku (posezení - stůl a židle); dále je zde umístěno domovní vybavení - zařízení na sušení prádla a klepadlo na koberce, s Bytovým domem je pod jedním oplocením a není na něj možný samostatný vstup. Z obsahu tohoto rozhodnutí bylo dále prokázáno, že jmenovaný správní orgán, na základě uvedené prohlídky Pozemku a po seznámení se s podklady, rozhodl, že Pozemek není součástí ZPF, neboť neslouží k zemědělským účelům a jedná se o pozemek tvořící funkční celek s Bytovým domem. Nesoulad mezi zápisem v KN, v němž je Pozemek druhově veden jako zahrada, se skutečným stavem vznikl zřejmě opomenutím vlastníka Bytového domu po vydání kolaudačního rozhodnutí, kdy měla být kultura pozemků v KN přepsána ze zahrady na ostatní plochu nebo zeleň v zástavbě, a to s hledem na shora popsaný stav Pozemku a způsob jeho využívání vlastníky bytových jednotek Budovy.

9. Dne 1. 9. 2010 vydalo [stát. instituce] (dále též jen„ UPÚ“) s odkazem na § 17 odst. 6 zákona o půdě rozhodnutí č. j. 8672/2010-13300, podle kterého se na Pozemek vztahuje režim zákona o půdě. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že u Pozemku byla změna druhu (kultury) z role na zahrada zapsána v roce 1956; v roce 1972 přešel do vlastnictví státu za účelem výstavby bytového domu, nadále byl evidován jako zahrada, v roce 1978 měl být druhově zapsán v evidenci nemovitostí jako pozemek ostatní, k čemuž však pro výměrové chyby v geometrickém plánu nedošlo; ke dni účinnosti zákona o půdě ([datum]) byl v trvalém užívání SBD v [obec a číslo], které jej užívalo jako zahradu, a aktuálně je převážně zatravněný s občasnými okrasnými keři a záhony. Na základě těchto skutečností ÚPÚ konstatoval, že jelikož je Pozemek v KN veden historicky s druhem pozemku zahrada, tedy jako součást ZPF, tato jeho druhová specifikace byla ke dni účinnosti zákona o půdě závazná, přičemž Pozemek měl i k rozhodnému datu a má i dosud fakticky charakter zahrady, spadal ke dni účinnosti zákona o půdě do jeho režimu (viz cit. rozhodnutí ze dne 1. 9. 2010, [číslo jednací]).

10. Dle výpisu z KN ([list vlastnictví]) vyhotoveného dne [datum] byl charakter Pozemku o výměře 231 m2, nacházejícího se ve vlastnictví [název] s příslušností hospodařit s tímto majetkem státu ve prospěch SPÚ, v KN změněn z druhu - zahrada na druh - ostatní plocha se způsobem využití - jiná plocha; (viz výpis z KN - [list vlastnictví] ke dni [datum] včetně katastrální mapy).

11. Dle aktuálního výpisu z KN ([list vlastnictví]) vyhotoveného dne [datum] (č. l. 66 spisu) ve spojení se sdělením KÚ pro [obec] [část Prahy], ze dne [datum] včetně zdůvodnění provedení zápisu do KN (č. l. 69-70 spisu), došlo po podání žaloby v této věci, při revizích a pod [číslo jednací], opět ke změně druhové určení Pozemku z ostatní plocha na zahrada (vlastnictví i příslušnost hospodařit s tímto majetkem zůstaly nezměněny).

12. Výše uvedenými důkazy (pod body 7. až 9. rozsudku) a shora cit. rozhodnutím o přípustnosti stavby ze dne [datum] a kolaudačním rozhodnutí ze dne [datum] (viz bod 5. rozsudku) bylo tedy prokázáno, že již od doby družstevní výstavby Bytového domu byl a nadále je Pozemek určen k tomu, aby plnil jak funkci obslužného zázemí (kovové konstrukce klepadla na koberce a věšáků na sušení prádla), tak funkci relaxační a oddechové zóny (zeleň, odpočinkové posezení), pro obyvatele Bytového domu, když od ostatních sousedních pozemků ho dělí oplocení, popř. vzrostlé stromy či jiná zeleň, a dále stavby garáží, jimiž je současně oddělen od hlavní komunikace, a jediný přístup na něj je z Bytového domu. Pozemek tedy tvoří jeden funkční celek s Bytovým domem, neboť slouží výhradně potřebám vlastníků bytových jednotek Budovy. Těmito důkazy bylo tedy rovněž prokázáno, že Pozemek již od 70. let minulého století nebyl součástí ani nebyl funkčně spojen s žádným zemědělským areálem, nebyl a ani do budoucna neměl být zemědělsky obhospodařován, a ani v současné době neslouží zemědělským účelům, není nikterak zemědělsky využíván, naopak plní výlučně shora uvedené funkce pro obyvatele Bytového domu. Na tomto dílčím skutkovém závěru soudu ničeho nemění ani to, že v příslušném katastrálním operátu je aktuálně druhově veden jako zahrada, ani to, že UPÚ jej ke dni účinnosti zákona o půdě (ke dni [datum]) zařadil pod režim zákona o půdě.

13. Doloženou korespondencí bylo prokázáno, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] požádala [stát. instituce] o bezúplatný převod Podílu do svého vlastnictví; tato žádost byla [stát. instituce] postoupena [název] - Úřadu s tím, že žalobkyně byla upozorněna na to, že dle souhlasného prohlášení o vzniku práva ze zákona [číslo jednací] ze dne 24. 2. 2005 je příslušný s předmětným pozemkem hospodařit PF [anonymizováno] s tím, že tato skutečnost je v KN zaznamenaná pod č. Z [číslo] (viz dopis žalobkyně ze dne [datum] a odpověď MF ze dne [datum]).

14. Dopisem Úřadu ze dne [datum] bylo žalobkyni sděleno, že pozemky vedené v druhu zahrada jako součást ZPF přešly do správy PF [anonymizováno], a že pokud bude předmětný pozemek součástí ZPF, nemůže Úřad žádosti žalobkyně vyhovět (viz dopis Úřadu ze dne [datum]).

15. K podnětu žalobkyně ze dne [datum] o prověření správnosti zařazení Pozemku pod režim zákona o půdě sdělil PF [anonymizováno] dopisem ze dne [datum], že Pozemek byl ke dni účinnosti zákona o půdě zapsán v evidenci střediska geodézie jako druh pozemku zahrada, tedy měl ke dni účinnosti zákona o půdě charakter nemovitostí uvedených v § 1 odst. 1 zákona o půdě, v důsledku čehož vznikla k Pozemku správa PF [anonymizováno] (viz písemný podnět žalobkyně ze dne [datum] a sdělení PF [anonymizováno] ze dne [datum]).

16. K žádosti výboru Společenství o bezúplatný převod Pozemku do vlastnictví vlastníků bytových jednotek dle § 60a MajČR ze dne [datum] Úřad odkázal Společenství na SPÚ (viz žádost Společenství o převod ze dne [datum] a sdělení Úřadu ze dne [datum]).

17. K obdobné žádosti Společenství o převod Pozemku ze dne [datum] sdělil SPÚ dopisem ze dne [datum], že převedení Pozemku do vlastnictví bude možné pouze po uzavření nájemní smlouvy k Pozemku a za cenu obvyklou v místě a čase (viz žádost Společenství ze dne [datum] a sdělení SPÚ ze dne [datum].

18. Dopisem ze dne [datum] se Společenství opakovaně obrátilo na Úřad se žádostí o přehodnocení jeho postoje k vydání Pozemku s tím, že Úřad zopakoval předchozí odmítavou argumentaci k převodu Pozemku; současně Úřad sdělil, že se necítí být vázán rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum] o tom, že Pozemek není součástí ZPF, neboť Úřad obdržel rozhodnutí ÚPÚ ze dne [datum], podle kterého se na Pozemek vztahuje režim zákona o půdě (viz dopis Společenství ze dne [datum] a vyjádření Úřadu ze dne [datum]).

19. Na opakované námitky Společenství proti vyřízení žádosti ze dne [datum] Úřad reagoval dopisem ze dne [datum], kdy navrhl zvážení možnosti vydání Souhlasného prohlášení ze strany SPÚ (dopis Společenství ze dne [datum] a vyjádření Úřadu ze dne [datum]).

20. Žádosti Společenství o vydání Souhlasného prohlášení dle § 66 odst. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb. SPÚ nevyhověl (viz žádost SVJ ze dne [datum] a vyjádření SPÚ ze dne [datum]).

21. Následně samotná žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala Úřad k bezplatnému převodu Podílu do svého vlastnictví, na což Úřad reagoval odpovědí ze dne [datum], v níž žalobkyni doporučil obrátit se na SPÚ, který je oprávněn s [příjmení] hospodařit (viz výzva žalobkyně k bezúplatnému převodu ze dne [datum] a odpověď Úřadu ze dne [datum]).

22. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci.

23. Z důvodu nadbytečnosti, resp. nerozhodnosti soud při jednání dne [datum] zamítl zbylé důkazní návrhy, zejména návrh žalované na provedení místního šetření, když relevantní skutečnosti týkající se faktického charakteru Pozemku byly prokázány jinými důkazy a místní šetření by v tomto směru nic nového nepřineslo.

24. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalobkyně coby členka bytového družstva, vzniklého před 1. 1. 1992, a nájemkyně družstevního bytu, nabyla dle smlouvy o převodu družstevního bytu, uzavřené s bytovým družstvem, coby výlučným vlastníkem Budovy, do svého vlastnictví Bytovou jednotku a podíl na společných částech Budovy, a následně dle smlouvy uzavřené s Ministerstvem financí podíl na pozemku parc. [číslo] zastavěném Budovou. Předmětný Pozemek, který je ve vlastnictví žalované a ve správě SPÚ, je aktuálně veden v KN jako zahrada, fakticky plní funkci relaxační a oddechové zóny s okrasnou zelení, popř. obslužného zázemí pro vlastníky bytových jednotek v Budově, od sousedních pozemků je oddělen oplocením a vzrostlými stromy, od hlavní komunikace jej oddělují stavby garáží vystavěné na sousedních pozemcích, jejichž vjezdy směřují na hlavní komunikaci, vstup na Pozemek je přístupný jen z Bytového domu, s nímž je pod jedním oplocením, a s Bytovým domem tak tvoří Pozemek jeden funkční celek. Od 70. let 20. století, kdy byl státem odkoupen výlučně z důvodu družstevní výstavby bytových jednotek, nebyl a ani neměl být do budoucna zemědělský obhospodařovaný, a od této doby až dosud, tedy i ke dni rozhodnutí v této věci, není využíván k zemědělským účelům.

25. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pozemek, který je předmětem sporu, tvoří ve smyslu ust. § 60a odst. 1 MajČR funkční celek s Bytovým domem, v němž žalobkyně nabyla vlastnictví k Bytové jednotce od svého právního předchůdce postupem, jež jí zakládá postavení osoby oprávněné k bezúplatnému nabytí Podílu k Pozemku dle ust. § 60a odst. 5 písm. a) MajČR. Tento pozemek, který se nachází ve vlastnictví státu a správě SPÚ, je zatravněnou plochou, která slouží výlučně vlastníkům bytových jednotek v Budově jako relaxační a oddechová zóna, popř. jako obslužné zázemí, neboť vstup na něj je možný pouze z Bytového domu, s nímž je Pozemek pod jedním oplocením. Byť je Pozemek v současné době formálně zapsán v KN s druhovým vymezením zahrada, tedy v kategorii zemědělské půdy (původně veden jako ostatní plocha), nenaplňuje od 70. let minulého století, kdy byl vykoupen za účelem družstevní výstavby, až dosud materiální znak zemědělské půdy, neboť od uvedené doby nebyl a neměl být ani nadále zemědělsky obhospodařovaný; neměl být tedy evidován jako zahrada, resp. tento evidovaný druh kultury k jeho začlenění do ZPF nepostačoval a nepostačuje, a tudíž se na něj ani nemůže vztahovat zákon o půdě, neboť dle jeho ust. § 1 není zemědělskou půdou. K datu vydání tohoto rozsudku, které je dle ust. § 154 odst. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodné pro posouzení charakteru Pozemku v režimu ust. § 60a odst. 5 MajČR (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3542/2014 ze dne 30. 9. 2016 nebo jeho usnesení sp. zn. 28 Cdo 52/2021 ze dne 16. 2. 2021), se tento fakticky nezemědělský charakter Pozemku, nepodléhajícího režimu zákona o půdě, nijak nezměnil. Rozhodnutí UPÚ ze dne 1. 9. 2010, [číslo jednací], vydané dle ust. § 17 odst. 6 zákona o půdě, ve znění účinném do 31. 12. 2012, pouze deklarovalo (zemědělský) charakter Pozemku, příslušnost k jeho správě a podřízení režimu zákona o půdě podle stavu ke dni účinnosti zákona o půdě (ke dni [datum]); tento stav však není pro posouzení uplatněného žalobního nároku relevantní, resp. na faktický charakter Pozemku z něj nelze usuzovat. Soud není rovněž vázán ani předchozím rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], vydaným v souladu s § 15 písm. h) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění účinném do 30. 6. 2010, který naopak deklaroval, že Pozemek není součástí ZPF, pročež se na něj nevztahuje režim zákona o SPÚ, v tehdy platném znění. Toto rozhodnutí orgánu statutárního města, byť se soud ztotožňuje s jeho obsahem, však není právním důvodem nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva. Tím je naplnění předpokladů pro bezúplatný převod, vymezených v cit. ust. § 60a odst. 5 písm. a) MajČR, a jsou jimi vlastnictví bytu fyzickou osobou dle BytZ v domě, s nímž převáděný pozemek tvoří funkční celek, přičemž k nabytí vlastnictví fyzickou osobu došlo převodem z vlastnictví bytového družstva, jež vzniklo přede dnem 1. 1. 1992, nebo bytového družstva, jenž je jeho právním nástupcem, a to jestliže fyzická osoba byla v době převodu bytu z vlastnictví bytového družstva dle § 23 BytZ nájemcem uvedeného bytu. Tyto předpoklady byly v projednávané věci beze zbytku naplněny, jak je ostatně konstatováno již shora.

26. Na výše uvedené posouzení charakteru Pozemku, jež dle skutkových zjištění neslouží zemědělskému využití, nýbrž jako odpočinková zóna a obslužné zázemí pro vlastníky bytových jednotek v Bytovém domě, tedy i pro žalobkyni, lze přiměřeně vztáhnout závěry ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky zabývající se problematikou přináležitosti pozemků k ZPF. V rozsudku ze dne 19. 9. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1886/2005, Nejvyšší soud dovodil, že„ pro zahrnutí pozemku do ZPF ve smyslu ust. § 1 odst. 1 zákona o půdě se vyhledávají dva znaky: jednak takový pozemek je, anebo byl a nadále má být zemědělsky obhospodařovaný (znak faktický, materiální) a jednak v evidenci (katastru) nemovitostí je označen druhem kultury uvedeným v ust. § 1 odst. 2 zákona ČNR č. 334/1992 Sb. (znak právní, formální). Není-li pozemek zemědělsky obhospodařován a ani v budoucnu tomu tak nemá být, nejde o součást ZPF, byť i pozemek dosud byl v rozporu s faktickým stavem v KN formálně veden v některé z kategorií zemědělské půdy“ (srov. dále např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1001/2004 ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 28 Cdo 1081/2009 ze dne 29. 10. 2009, nebo žalobkyní označený nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 302/99 ze dne 14. 2. 2000 či rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 11. 1995, sp. zn. 6 A 905/94). Uvedené judikatorní linie se přidržuje i recentní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jež akcentuje onen znak materiální (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5610/2017 ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2678/2019 ze dne 6. 11. 2019 nebo sp. zn. 28 Cdo 4621/2018 ze dne 5. 3. 2019). Problematika konkrétního naplňování materiálního znaku zařazení pozemku do ZPF je otázkou skutkových zjištění, dle kterých v této věci není dána souvislost Pozemku se zemědělskou výrobou, neboť slouží vlastníkům bytových jednotek v Bytovém domě, tj. včetně žalobkyně, jako relaxační a obslužná zóna (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1419/2016). Skutečnost, že Pozemek je evidován jako„ zahrada“, k jeho začlenění do ZPF nepostačuje. Je tu totiž splněn jen právní znak, potřebný pro určení pozemku jako součásti ZPF. Znak faktický, tedy to, zda Pozemek je zemědělsky obhospodařován, popř. obhospodařován byl a v budoucnu opět má být, však byl v tomto řízení vyvrácen, když bylo prokázáno, že Pozemek zemědělsky obhospodařován není a v budoucnu je jeho zemědělské využití nemožné. V takovém případě se tedy v důsledku odpadnutí faktického znaku nejedná o pozemek, který je součástí ZPF. [Anonymizovaný odstavec.]

28. Na základě výše uvedeného soud shledal naplnění podmínek bezúplatného převodu Podílu k Pozemku na žalobkyni dle ust. § 60a odst. 5 písm. a) MajČR, a proto nahradil projev vůle žalované s uzavřením smlouvy, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

29. Stěžejní námitku žalované, že režim převodu Pozemku se neřídí MajČR, ale zákonem o SPÚ, který byl přijatý později a vůči MajČR působí coby lex specialis, a že tedy žalobou požadované bezúplatné nabytí vlastnického práva obchází postup stanovený v ust. § 10 odst. 3 zákona o SPÚ, jímž se žalovaná musí řídit přednostně ve věcech, jež jsou jím upraveny, soud shledal v této věci nedůvodnou, a to právě z důvodu, že Pozemek není pozemkem zemědělským a tudíž se na něj aplikace citovaného ustanovení speciálního zákona o SPÚ, upravující převod výlučně zemědělského pozemku, nemůže vztahovat. Tedy výhradně se zemědělskými pozemky, na nichž je umístěna stavba jiného vlastníka, má být zacházeno odlišným způsobem, než jak stanoví § 60a MajČR. O takový případ se však v dané věci nejedná. Soud se proto neztotožňuje s argumentací žalované, že za využití pravidel lex specialis derogat legi generali a lex posteriori derogat legi priori je nutno na danou věc použít úpravu zákona o SPÚ. V daném případě má totiž aplikační přednost ustanovení MajČR, které přímo upravuje řešenou situaci ohledně Pozemku, který není pozemkem zemědělským. Právo žalobkyně na bezúplatný převod je zakotveno v 60a odst. 5 Maj ČR, a skutečnost, že jej přímo neupravuje samotný zákon o SPÚ, neznamená, že tak nemůže učinit právní norma zakotvená v jiném zákoně, tedy v MajČR (viz analogicky nález Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. IV. ÚS 378/16). Ostatně i v typově obdobné věci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. 28 Cdo 863/2018) bylo postupem dle § 60a MajČR soudy uloženo SPÚ bezúplatně převést podobný pozemek nacházející se v jeho správě a nenaplňující materiální znak pro jeho evidenci jako zemědělská půda.

30. Další argumentace žalované týkající se výpůjčky a jejího zániku marným uplynutím zákonem stanovené doby (z čehož žalovaná dovozovala prekluzi žalobního nároku), a její odkazy na ust. § 59 a § 60c MajČR, jsou zcela irelevantní, neboť se na projednávanou věc nevztahují, když MajČR nespojuje s důsledky zániku zákonné výpůjčky dle jeho § 59 odst. 1 nemožnost postupu dle 60a MajČR, resp. nezakládá předpoklad převodu Pozemku dle § 60a MajČR na existenci výpůjčky uvedené v § 59 MajČR, přičemž další žalovanou zmiňovaný postup dle § 60c MajČR se týká výlučně pozemku tvořícího jeden funkční celek se stavbou (tedy nikoliv s bytovým domem, jak je tomu v daném případě).

31. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle ust. § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za čtyři úkony právní služby á 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 2x účast u jednání soudu dne [datum] a [datum]), 4x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 2 352Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 18 552 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Poučení