11 C 281/2016-531

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ladou Horákovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [osobní údaje zástupce] o vypořádání zaniklého SJM účastníků takto:

Výrok

I. Ze zaniklého SJM účastníků se přikazuje do vlastnictví žalobkyně: 1. zůstatek finančních prostředků na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] ve výši 79 211,22 Kč 2. zůstatek finančních prostředků na účtu č. 2 [rok] vedeném u [právnická osoba] ve výši 76 331,94 Kč 3. zůstatek finančních prostředků na účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba] ve výši 132 226,70 Kč 4. zůstatek finančních prostředků na účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba] ve výši 357 718,41 Kč 5. zůstatek finančních prostředků na účtu [číslo] vedeném [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], investiční společnost, a. s. ve výši 279 442 Kč 6. pohledávka z penzijního připojištění za [právnická osoba], ze smlouvy [číslo] ve výši 82 010,16 Kč 7. pohledávka z investičního životního pojištění za [právnická osoba] ze smlouvy [číslo] ve výši 88 000 Kč 8. osobní automobil zn. Audi Q7, [registrační značka], rok výroby 2007 ve výši 200 000 Kč tedy majetek v celkové výši 1 294 940,40 Kč.

II. Ze zaniklého SJM účastníků se přikazuje do vlastnictví žalovaného: 1. zůstatek finančních prostředků na účtech č. [bankovní účet] a [bankovní účet] vedených u [právnická osoba] ve výši 18 390 745 Kč 2. práva a povinnosti z účtu žalovaného [číslo] vedeném [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]) ve výši 179 948 Kč 3. akcie [právnická osoba] vedené na jméno žalovaného v počtu 2 604 ks v hodnotě 5 362 795 Kč 4. kuchyňská linka včetně spotřebičů v domě žalovaného hodnotě 75 000 Kč 5. pohledávka z penzijního připojištění za [právnická osoba] ze smlouvy [číslo] v hodnotě 1 658 187 Kč tedy majetek v celkové výši 25 666 675 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 16 018 683 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 náhradu nákladů řízení ve výši 2 759 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 náhradu nákladů řízení ve výši 2 759 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobu dne 31. 8. 2016, ve znění závěrečného návrhu ze dne 8. 4. 2021, domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ SJM“), zaniklého pravomocným rozvodem manželství účastníků dne 30. 3. 2016 a sestávajícího z aktiv specifikovaných ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Dle žalobních tvrzení účastníci nabyli tato aktiva za trvání manželství, uzavřeného dne 3. 1. 2004, přičemž po pravomocném rozvodu manželství nedošlo mezi účastníky k dohodě o vypořádání SJM. Navrhla, aby aktiva specifikovaná ve výroku I. tohoto rozsudku byla přikázána do jejího vlastnictví a aktiva specifikovaná ve výroku II. tohoto rozsudku do vlastnictví žalovaného, přičemž v průběhu soudního řízení změnila své nesporné prohlášení o přikázání vozu zn. Audi Q7 do jejího výlučného vlastnictví a požadovala, aby připadlo do výlučného vlastnictví žalovaného, neboť se nachází v jeho faktickém držení. Dále navrhla, aby byly vypořádány investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného, a to splátky hypotéčního úvěru ve výši 1 064 006 Kč na financování kupní ceny rodinného domu na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], který se nachází ve výlučném vlastnictví žalovaného (dále též„ dům žalovaného“ nebo také„ Nemovitost“), a částka 540 000 Kč, která byla ze SJM vynaložena na rekonstrukci a opravu domu žalovaného v roce 2004 a 2016. Dále navrhla, aby do masy vypořádávaného SJM byly zahrnuty finanční prostředky, které žalovaný odklonil za trvání manželství účastníků ze SJM, včetně částky 10,2 mil. Kč, kterou v roce 2015 zapůjčil svým rodičům na nákup nového bytu. Žádala, aby za základ masy SJM k vypořádání byly vzaty zůstatky finančních prostředků v částce 33 991 383 Kč nacházející se na účtech žalovaného ke dni 1. 12. 2004, kdy došlo ke zrušení společné domácnosti účastníků (neboť ke dni rozvodu manželství byly významně poníženy a představovaly částku necelých 19 mil. Kč) a dále odklony žalovaného provedené i před zrušením společné domácnosti ve výši minimálně 23 786 810 Kč, a to bez odpočtů žalovaným nárokovaných částek v podobě tvrzených výlučných prostředků žalovaného. Současně žádala, aby bylo přihlédnuto k výši veškerých výdělků žalovaného nabytých za trvání manželství účastníků, a do masy vypořádávaného SJM byla explicitně zahrnuta i částka 8 065 377 Kč představující jeho výdělek za období 12/ 2014 až 3/ 2016, dále hodnota akcií v držení žalovaného ve výši určené znalcem 5 362 795 Kč, jakož i zbylá aktiva, popsaná ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. K procesní obraně žalovaného potvrdila, že zůstatek hypotečního úvěru na dům žalovaného (tj. nad částku 1 064 006 Kč zaplacenou ze SJM) byl uhrazen z výlučných finančních prostředků žalovaného. Část kupní ceny Nemovitosti ve výši 5 080 000 Kč však žalovaný minimálně v rozsahu částky 3 693 749 Kč uhradil půjčkou od svých rodičů, poskytnutou mu v průběhu měsíců červenec až prosinec 2003, kterou jim vrátil za trvání manželství účastníků ze svých výlučných finančních prostředků, a tedy tuto částku 3 693 749 Kč je nutno odečíst od výlučných finančních prostředků žalovaného, jimiž disponoval ke dni uzavření manželství účastníků. V tomto směru žalobkyně sporovala, že by žalovaný prací v zahraničí získal před uzavřením manželství výlučné finanční prostředky v částce 5 080 000 Kč, v další částce 9 425 644 Kč a další částku 1 000 000 Kč v hotovosti. Dále namítala, že v březnu 2004 žalovaný převedl svým rodičům částku 1,36 mil. Kč, zřejmě na koupi bytu na ul. [ulice] v [obec a číslo] do jejich vlastnictví, a že o tuto částku je rovněž nutno ponížit sumu výlučných finančních prostředků žalovaného. Žalobkyně sumarizovala své příjmy dosažené před uzavřením manželství a rovněž i poté s tím, že za dobu trvání manželství získala ze závislé činnosti částku 9 651 308 Kč a z příjmu z pronájmů jí vlastněných bytů částku 2 344 400 Kč, přičemž po odvodech a zdanění inkasovala jako čistý příjem celkem částku 8 569 368 Kč, která byla zkonzumována v rámci SJM, tedy vynaložená na potřeby rodinné domácnosti účastníků, nezletilých dětí i její vlastní potřeby. Potvrdila, že výdaje spojené s vlastnictvím jejích bytů ve formě příspěvku do fondu oprav činily za celou dobu trvání manželství 1 118 375 Kč, dále vynaložila částku cca 370 000 Kč na výměnu opotřebovaných plynových kotlů v těchto bytech, a rovněž potvrdila, že za trvání manželství účastníků splácela ze společných finančních prostředků účastníků půjčku od rodičů, poskytnutou jí ve výši cca 1,35 mil. Kč na pořízení členských práv a povinností v BD [ulice]. Ohledně jí inkasovaného nájemného posléze tvrdila, že bylo použito na splacení půjčky jejím rodičům, vzniklé před uzavřením manželství účastníků, kdy k výši vrácení půjčky uváděla protichůdné informace. V závěrečných podáních pak žádala, aby do masy vypořádávaného SJM byly zahrnuty i příjmy z pronájmu bytu ve vlastnictví žalovaného.

2. Žalovaný souhlasil s vypořádáním zaniklého SJM i se způsobem jeho vypořádání dle výroků I. a II. tohoto rozsudku. Vznesl však námitky proti rozsahu SJM v podobě žalobkyní požadovaného zařazení úspor na účtech žalovaného ve výši ke dni 1. 12. 2014 (a nikoliv ke dni zániku SJM), jí tvrzených značných odklonů finančních prostředků ze SJM žalovaným a absenci jeho výlučných finančních prostředků ke dni zániku SJM. Po změně stanoviska žalobkyně ohledně přikázání vozu zn. Audi Q7 vyslovil nesouhlas s tím, aby toto vozidlo připadlo do jeho výlučného vlastnictví s tím, že vůz až do pravomocného rozvodu manželství i několik měsíců poté užívala výlučně žalobkyně, a žalovaný jej má ve faktickém držení výlučně na základě předchozí dohody účastníků a jejich nesporného prohlášení, že toto vozidlo bude v rámci vypořádání SJM přikázáno do výlučného vlastnictví žalobkyně. Zdůraznil, že žalobkyni nikdy nebránil v jeho užívání a skutečnost, že jej odstavila poblíž jeho nemovitosti a poslala mu klíče od vozu, neznamená, že by měl o něj zájem. Naopak, vozidlo žalovaný neužívá a nemá o něj zájem. Žalovaný potvrdil, že v roce 2015 zapůjčil svým rodičům částku 10,2 mil. Kč ze SJM bez vědomí žalobkyně, a vyslovil souhlas se zařazením této částky do masy vypořádávaného SJM, stejně jako další částky 1 604 006 Kč představující investice ze SJM do jeho výlučného majetku. Kategoricky odmítl, že by mu jeho rodiče poskytli v roce 2003 částku v souhrnu 3 693 749 Kč na složení části kupní ceny na pořízení Nemovitosti s tím, že rodiče ani nedisponovali finančními prostředky v takovém rozsahu, jež by jim umožňoval poskytnout půjčku v uvedené výši. Popřel, že by v březnu 2004 poskytl svým rodičům na koupi jejich bytu částku 1,36 mil. Kč s tím, že byt zakupovali až v roce 2005 a z vlastních úspor. Nadto v březnu 2004 žalovaný ani nemohl uvedenou částku poskytnout rodičům ze SJM účastníků, neboť v té době trvalo manželství účastníků pouhé dva měsíce a objem SJM za těchto pár týdnů manželství nemohl dosáhnout zmiňované sumy. Pokud by jim takovou částku poukázal, jednalo by se o jeho výlučné finanční prostředky, neboť ke dni uzavření manželství disponoval vlastními úsporami v částce 9 312 600 Kč, jež se za trvání manželství snížily o částku 4 171 138 Kč, kterou žalovaný ze svých prostředků vynaložil na doplacení hypotéčního úvěru. Dle tvrzení žalovaného mu tak ke dni zániku SJM zbyla na účtu částka 5 141 462 v jeho výlučném vlastnictví. Žalovaný analyzoval své celkové čisté příjmy dosažené za trvání manželství účastníků ve výši 48 566 975 Kč, dále analyzoval výši masy SJM tvořenou z jeho strany s tím, že na bankovních účtech žalovaného se nachází i jeho výlučné finanční prostředky v uvedené částce 5 141 462 Kč, dále částka 1 000 000 Kč v hotovosti. Namítal, že rovněž i žalobkyně musela odklonit významnou část aktiv SJM (dle žalovaného ve finální výši cca 17 mil. Kč), a to s ohledem na nepatrnou výši zůstatku finančních prostředků na účtech vedených na její jméno ke dni zániku SJM v porovnání s jejími příjmy dosaženými za trvání manželství, a že takto odkloněné finanční prostředky používala pro vlastní potřebu či k investicím jejích rodičů. Žalovaný žádal o jejich navrácení do masy SJM určené k rozdělení. Rovněž žádal, aby do masy vypořádávaného SJM byly zařazeny výnosy z pronájmů bytů výlučně vlastněných žalobkyní, dále částky ze SJM na platby do fondu oprav těchto bytů ve výši 1 118 375 K, na nákup nových plynových kotlů do těchto bytů ve výši 370 000 Kč a 1,35 mil. Kč na splacení půjčky rodičům žalobkyně. V této souvislosti akcentoval, že takto použité prostředky ze SJM nebyly použity či zkonzumovány v rámci SJM na potřeby domácnosti či jejich členů, ale naopak byly ze SJM žalobkyní vyvedeny, a proto musí být v plné výši navráceny do masy SJM určené k rozdělení. Dále zdůraznil, že platby do fondu oprav a pořízení nových kotlů mají charakter investic do technického zhodnocení bytů či pořízení majetku (vybavení bytů), nikoliv nákladů na zajištění čistého zisku z nájemného, a tudíž představují předmět SJM určený k rozdělení. Navrhl, aby z vyčíslené hodnoty SJM byla odečtena suma jeho výlučných finančních prostředků v zůstatkové výši 5 141 462 Kč, a aby při rozdělení a vypořádání SJM bylo přihlédnuto ke všem zákonným hlediskům, včetně toho, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do SJM. Poukázal na to, že umožňoval bydlení rodiny účastníků ve svém domě, čímž za celou dobu ušetřil ve prospěch rodiny částku 4,16 mil. Kč, dále hradil veškeré náklady na provoz domácnosti účastníků a převážnou se měrou podílel na tvorbě hodnot SJM ke dni rozvodu manželství. Z výše uvedených důvodů navrhl, aby mu bylo přikázáno 80 % z masy SJM.

3. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nespornými následující skutečnosti: - po rozvodu jejich manželství a zániku SJM nedošlo mezi účastníky k dohodě o vypořádání SJM, ani k soudnímu rozhodnutí o zúžení jejich SJM a rovněž ani k uzavření smlouvy o zúžení SJM; - za trvání jejich manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti, - oba účastníci byli po celou dobu trvání manželství výdělečně činnými, s výjimkou období, kdy se žalobkyně nacházela na rodičovské dovolené, - účastníci společně bydleli do 1. 12. 2014, kdy ukončili společně soužití, které se od června 2004 do 1. 12. 2014 realizovalo v domě žalovaného, - z movitých věcí v SJM účastníci žádají vypořádat pouze kuchyňskou linku a osobní automobil zn. AUDI Q7, rok výroby 2007, s tím, že amortizační cena kuchyňské linky ke dni zániku SJM činila částku 75 000 Kč a přikázána má být do výlučného vlastnictví žalovaného; amortizační cena osobního automobilu zn. AUDI Q7 činila ke dni zániku SJM částku 200 000 Kč a přikázán má být do výlučného vlastnictví žalobkyně; zbylé movité věci účastníci nečiní předmětem vypořádání jejich SJM, stejně jako ani žádné nemovité věci či výtěžek z prodeje akcií [právnická osoba], který byl spotřebován za trvání manželství účastníků, - ke dni zániku SJM činily společné úspory účastníků na účtech, vedených na jméno žalobkyně, minimálně částku 539 552,83 Kč, - ke dni zániku SJM činily společné úspory účastníků na účtech, vedených na jméno žalovaného (původně u [anonymizováno], nyní [anonymizováno]) částku 18 390 745 Kč a na účtu u [anonymizováno] částku 179 948 Kč, - předmět vypořádávaného SJM účastníků činí dále zůstatek finančních prostředků na penzijním připojištění žalobkyně, č. smlouvy [číslo], jakož i zůstatek finančních prostředků na penzijním připojištění žalovaného, - žalovaný byl za trvání manželství účasten na opčním programu k nákupu akcií svého zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení], - hypoteční úvěr na dům žalovaného byl splacen za trvání manželství, přičemž ze společných finančních prostředků byla na splacení tohoto úvěru použita (po odečtu vrácených státních příspěvků) částka 1 064 006 Kč, - ze společných finančních prostředků účastníků byla v roce 2016 vynaložena částka 200 000 Kč na opravy a investice do domu žalovaného, - na investice a opravy domu žalovaného byla do června 2004 vynaložena částka v nesporné výši 800 000 Kč, z toho ze SJM ve výši 340 000 Kč (viz nespor účastníků u jednání dne [datum]), - ze společných finančních prostředků účastníků zapůjčil žalovaný za trvání manželství svým rodičům částku 10 200 000 Kč, - žalobkyně byla za trvání manželství účastníků vlastnicí bytu na ul. [ulice] v [obec a číslo], a členkou bytového družstva [ulice] v [obec a číslo] s členským podílem k družstevnímu bytu na ul. [ulice a číslo] v [obec a číslo], tyto byty za trvání manželství účastníků pronajímala (při jednání dne [datum] nesporně doplněno, že žalobkyně měla i členská práva a povinnosti k BD [ulice]), - žalobkyně za trvání manželství účastníků inkasovala z pronajímaných bytů, nacházejících se v jejím výlučném vlastnictví, minimálně částku 1,3 mil. Kč (posléze žalobkyní modifikována na 1,2 mil. Kč), - žalovaný nežádal vypořádat původně požadovanou částku 4,16 mil. Kč za užívání jeho domu rodinou účastníků v době trvání společného soužití účastníků (odpovídající ekvivalentu nájemného 32 000 Kč měsíčně po dobu 130 měsíců - od července 2004 do listopadu 2014); navrhl však, aby soud přihlédl k této okolnosti při určování výše vypořádacího podílu, - žalobkyně zakoupila po rozvodu manželství účastníků byt za 10,5 mil. Kč z finančních prostředků získaných od svých rodičů, v důsledku čehož již žalovaný nadále nepovažoval finanční prostředky získané na pořízení tohoto bytu za odkloněné ze SJM účastníků a tudíž nežádal jejich vypořádání v rámci SJM.

4. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nespornými následující skutečnosti: - smlouva žalobkyně [číslo] (investiční životní pojištění AXA) zanikla v průběhu trvání manželství dne 31. 5. 2015 a k tomuto dni vyplacený zůstatek ve výši 140 427,70 Kč byl spotřebován za trvání manželství, účastníci jej proto v rámci zaniklého SJM nežádali vypořádat, - příjmení žalobkyně za svobodna bylo„ [příjmení]“, - členská práva a povinnosti k BD [ulice] a BD [adresa] ([ulice]), jakož i vlastnictví k bytové jednotce [ulice], nabyla žalobkyně před uzavřením manželství účastníků, - z částky v souhrnné výši 1 116 000 Kč, kterou žalovaný zaplatil ze SJM na výživné pro oba nezletilé syny účastníků do doby zániku manželství, žalobkyně nežádá polovinu na svůj vypořádací podíl a tuto částku již nadále ani nepovažuje za odkloněnou ze SJM.

5. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nespornými následující skutečnosti: - ze SJM účastníků byla v roce 2004 vynaložena částka 340 000 Kč na opravy a investice do domu žalovaného, - na účtu žalovaného [číslo] (penzijní připojištění žalovaného u společnosti [právnická osoba]) činil ke dni [datum] zůstatek finančních prostředků částku 1 909 000 Kč; k tomu žalovaný poukázal na to, že v případě předčasného ukončení smlouvy o penzijním připojištění by se snížila výplata plnění o odečty všech zhodnocení včetně státní podpory, - smlouva o převodu vlastnictví jednotky a spoluvlastnického podílu k pozemku ze dne 29. 9. 2003 se týká bytu na ul. [ulice] v [obec a číslo].

6. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nespornými následující skutečnosti: - zůstatek hypotečního úvěru na dům žalovaného (tj. nad částku 1 064 006 Kč zaplacenou ze SJM) byl uhrazen z výlučných finančních prostředků žalovaného, - za dobu odděleného soužití účastníků (tj. od 1. 12. 2014 do 30. 3. 2016) žalovaný inkasoval z pronájmu jím vlastněného bytu částku v souhrnné výši 160 000 Kč.

7. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nesporným, že osobní automobil zn. Audi Q8 (oprava na zn. Audi Q7 - viz protokol o jednání ze dne [datum]) se nachází ve faktickém držení žalovaného.

8. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nespornými následující skutečnosti: - po dobu trvání manželství účastníků užívala vozidlo zn. Audi Q7 výlučně žalobkyně, a to minimálně do doby půl roku po odchodu ze společné domácnosti (dle tvrzení žalovaného jej takto výlučně žalobkyně užívala ještě půl roku po právní moci rozvodu manželství účastníků s tím, že teprve v září 2016 jej žalobkyně odstavila poblíž domu žalovaného, v nepojízdném stavu, s nefunkční baterií, od této doby s ním nebylo ježděno; vůz se nachází v podzemních garážích zaměstnavatele žalobce a fyzicky tedy existuje), - nespornými jsou platby žalovaného sumarizované v jeho podání ze dne 24. 6. 2019 na straně 4 až 5, k nimž žalovaný označil důkazy na straně 6, a jež se týkají placení výdajů rodiny účastníků od roku 2012 ze strany žalovaného.

9. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nesporným, že se jakožto manželé podělili v roce 2005 o daňové výdaje, a proto základ daně žalobkyně činil pouze 173 427 Kč, zatímco dílčí základ daně žalovaného částku 4 767 880 Kč, neboť v uvedeném roce bylo umožněno, aby se příjmy obou manželů sečetli a každý na polovinu tak sečtené příjmy zdanil. Tedy polovinu sečtených příjmů danil žalovaný a druhou polovinu žalobkyně; žalovaný si tak snížil svůj základ daně a navýšil tak základ daně žalobkyně, přičemž uvedený přeplatek ve výši 680 015 Kč na účet žalobkyně u Finančního úřadu tak výlučně sloužil k úhradě daně vypočítané ze základu daně obou manželů. Touto částkou se tedy nikterak nenavýšily příjmy žalobkyně za rok 2005, ale rovněž ani příjmy žalovaného, neboť se jednalo o splnění daňové povinnosti manželů.

11. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že manželství účastníků, uzavřené dne 3. 1. 2004, bylo k návrhu žalovaného, k němuž se žalobkyně výslovně připojila, pravomocně rozvedeno dne 30. 3. 2016 z důvodu jeho rozvratu, zapříčiněného odlišnými názory účastníků ve všech oblastech jejich partnerského vztahu a z toho plynoucím citovým odcizením účastníků (viz rozsudek zdejšího soudu ze dne 29. 2. 2016, č. j. [číslo jednací]).

12. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14. 7. 2015, č. j. [číslo jednací], bylo prokázáno, že nezletilí synové [jméno] a [jméno] byli svěřeni do péče žalobkyně, přičemž žalovanému byla stanovena povinnost přispívat na jejich výživu celkem částkou 53 000 Kč měsíčně od 1. 12. 2014, kdy došlo k ukončení rodinné domácnosti účastníků. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 9. 2020, č. j. [číslo jednací], bylo prokázáno, že právní mocí tohoto rozsudku, jímž došlo ke schválení dohody účastníků jakožto rodičů, byl nezletilý [jméno] svěřen do péče žalovaného a žalobkyni byla uložena povinnost platit na jeho výživu částku 18 000 Kč měsíčně k rukám žalovaného. Tím došlo ke změně výše cit. rozsudku zdejšího soudu ze dne 14. 7. 2015 ve výroku o výchově a výživě nezletilého [jméno], a aktuálně má každý z účastníků v péči jedno nezletilé dítě.

13. Vzhledem k tomu, že ohledně zůstatku finančních prostředků na účtech, vedených na jméno žalobkyně a tvořících SJM ke dni jeho zániku, účastníci učinili nespornou pouze minimální částku jeho výše 539 552,83 Kč, soud provedl dokazování ke zjištění jeho faktické výše.

12. Výpisem z účtu žalobkyně [číslo] vedeného u UniCredit Bank ze dne 31. 3. 2016 bylo prokázáno, že ke dni 31. 3. 2016 činil na tomto účtu zůstatek finančních prostředků, nesporně spadajících do SJM, částku 79 211,22 Kč (viz cit. výpis z účtu na č. l. 87 spisu).

13. Výpisem z účtu žalobkyně [číslo] [rok] vedeného u [právnická osoba], byla prokázána hodnota podílových listů ke dni 31. 3. 2016, nesporně spadajících do SJM, ve výši 76 331,94 Kč.

14. Výpisem z investičního účtu žalobkyně [číslo] vedeného u [právnická osoba], ze dne 30. 3. 2016 byla prokázána hodnota portfolia ke dni 30. 3. 2016, nesporně spadající do SJM, ve výši 132 226,70 Kč 15. Výpisem z investičního účtu žalobkyně [číslo] vedeného u [právnická osoba], ze dne 30. 3. 2016 byla prokázána hodnota portfolia ke dni 30. 3. 2016, nesporně spadající do SJM, ve výši 357 718,41 Kč.

16. Výpisem z majetkového účtu žalobkyně [číslo] vedeného [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], [anonymizována tři slova], ke dni 30. 3. 2016 bylo prokázáno, že zůstatek finančních prostředků na tomto účtu, nesporně spadající do SJM, činil k datu 30. 3. 2016 částku 279 442 Kč.

17. Výpisem z účtu penzijního připojištění žalobkyně vedeného [právnická osoba], č. smlouvy [číslo] a přehledem ze dne 1. 12. 2017 o placení příspěvků penzijního připojištění žalobkyně za období od prosince 2012 do března 2016 bylo prokázáno, že tuto smlouvu o penzijním připojištění žalobkyně uzavřela dne 1. 12. 2012 a ke dni 31. 3. 2016 činila výše finančních prostředků, nesporně spadajících do SJM, částku 82 010,16 Kč.

18. Přehledem plateb pojistného na životním pojištění žalobkyně, č. smlouvy [číslo], u společnosti [právnická osoba] byl prokázán zůstatek finančních prostředků ke dni 30. 3. 2018, nesporně spadající do SJM, ve výši 88 000 Kč.

19. Hodnota aktiv na účtech a dalších finančních produktech, vedených na jméno žalobkyně, ke dni zániku SJM účastníků činila částku v souhrnné výši 1 094 940,40 Kč, a s připočtením nesporné amortizační ceny vozidla zn. Audi Q7 ve výši 200 000 Kč, tvoří celková hodnota aktiv uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku částku 1 294 940,40 Kč.

19. Osvědčením o registraci vozidla zn. AUDI Q7, [registrační značka], bylo prokázáno, že jako provozovatel tohoto vozidla je od 27. 10. 2011 evidován žalovaný. Výpověďmi účastníků bylo prokázáno, že toto vozidlo používala za trvání manželství účastníků výhradně žalobkyně. Ve faktickém užívání jej měla i po rozvodu manželství, neboť teprve v září 2016 tento vůz odstavila poblíž bydliště žalovaného s tím, že o jeho další užívání nemá zájem (viz dopis žalobkyně ze dne [datum]).

20. Znaleckým posudkem [číslo] vyhotoveným dne 30. 8. 2017 soudem ustanovenou znalkyní [titul] [jméno] [příjmení], znalkyní v oboru ekonomika, odvětví investice, racionalizace, účetní evidence s ceny a odhady se specializací na oceňování podniků, bylo prokázáno, že hodnota akcií [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení] vedených na jméno žalovaného v počtu 2 059 ks ke dni 30. 3. 2016 činila částku 5 362 795 Kč, tj. částku požadovanou žalobkyní v jejím závěrečném návrhu k vypořádání. 21. [právnická osoba], ze dne 21. 2. 2019 ke smlouvě [číslo] 2x ročním výpisem z účtu penzijního připojištění žalovaného ke dni 31. 12. 2003 a 31. 12. 2004, bylo prokázáno, že v případě předčasného ukončení smlouvy o penzijním připojištění ke dni 30. 3. 2016 by z této smlouvy byly vyplaceny finanční prostředky v celkové výši 1 676 937 Kč a dále, že žalovaný před uzavřením manželství účastníků zaplatil ze svých výlučných finančních prostředků na toto penzijní připojištění částku 18 750 Kč, tedy do SJM spadá částka 1 658 187 Kč (rozdíl částek 1 676 937 a 18 750 Kč).

22. Hodnota akcií, finančních prostředků z penzijního připojištění v částce 1 658 187 Kč a nesporná výše zůstatku finančních prostředků na účtech, vedených na jméno žalovaného, ke dni zániku SJM účastníků činila částku v souhrnné výši 25 591 675 Kč, a s připočtením nesporné amortizační ceny kuchyňské linky ve výši 75 000 Kč, tvoří celková hodnota aktiv uvedených ve výroku II. tohoto rozsudku částku 25 666 675 Kč.

23. K výdělkovým poměrům a existenci výlučných finančních prostředků žalobkyně před uzavřením manželství účastníků bylo prokázáno, že žalobkyně pracovala ve [anonymizováno] od května 1999 do června 2001 a její výdělky činily po zdanění a odvodech v roce 1999 částku 43 095 CHF, v roce 2000 částku 87 001 CHF a v roce 2001 (za leden, duben, květen a červen 2001) částku 27 352,15 CHF; při vystoupení z penzijního připojištění jí byla vyplacena částka 19 637,56 CHF; tedy po přepočtu na tehdejší kurz 22,43 Kč/CHF (kurz ke dni 1. 6. 2001) dosáhly celkové výlučné příjmy žalobkyně za uvedené období částku 3 972 032 Kč (viz potvrzení pro daňový úřad ve [anonymizováno] za rok 1999 a 2000 a výplatní pásky za měsíce leden, duben, květen a červen 2001 na č. l. 364-368 a č. l. 378-381 spisu; potvrzení o výplatě penzijního připojištění ve [anonymizováno] ke dni 31. 5. 2001 na č. l. 382 spisu). Z této částky žalobkyně saturovala své potřeby v zahraničí a uhradila částku cca 1, 74 mil. Kč za koupi bytu [ulice] a nákup členských práv a povinnosti k BD [ulice] (viz bod 24. rozsudku), přičemž ke dni uzavření manželství účastníků činil zůstatek jejích výlučných finančních prostředků částku cca 105 000 Kč, která byla, dle vlastního prohlášení žalobkyně, plně zkonzumována za trvání manželství účastníků.

24. Před uzavřením manželstvím žalobkyně nabyla členská práva a povinnosti ke dvěma bytovým družstvům (BD [ulice] a BD [ulice]) a vlastnické právo k bytové jednotce [ulice] se spoluvlastnickým podílem k pozemku. Konkrétně dohodou o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím z BD [ulice] ze dne [datum] bylo prokázáno, že uvedeného dne uzavřela žalobkyně jako nabyvatel s [jméno] [příjmení] jako převodcem dohodu o převodu členských práv a povinností, jejichž součástí je právo nájmu - právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu s BD [ulice]. Úplatu za převod ve výši 2 900 000 Kč, zaplacenou v roce 2002, žalobkyně zaplatila v rozsahu částky cca 1 530 000 Kč ze svých výlučných finančních prostředků a zůstatek uhradila půjčkou od matky (viz svědecká výpověď matky žalobkyně, [jméno] [příjmení], a účastnická výpověď žalobkyně), kterou jí pak žalobkyně za trvání manželství účastníků splatila (viz svědecká výpověď matky žalobkyně, která vypověděla, že poskytnutou půjčku vrátila žalobkyně zpět téměř v celém rozsahu). Členská práva a povinnosti spojená s členstvím v BD [ulice] následně žalobkyně dohodou ze dne [datum] převedla na své rodiče, manžele [jméno] a [jméno] [příjmení], tedy na ně převedla členská práva a povinnosti vážící se k družstevnímu bytu na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo], a to spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy a pozemku; v čl. III. této dohody bylo ujednáno, že ke dni účinnosti dohody dochází i k vypořádání členského podílu mezi smluvními stranami (viz smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v BD [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]). Smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu [adresa], se sídlem [adresa], ze dne 31. 3. 2003 bylo prokázáno, že před uzavřením manželství účastníků převedla sestra žalobkyně, [jméno] [příjmení], na žalobkyni veškerá práva a povinnosti spojené se členstvím v družstvu, včetně nájmu bytu a členského podílu. Svědeckými výpověďmi sestry žalobkyně, [jméno] [příjmení], matky žalobkyně a účastnickou výpovědí žalobkyně bylo prokázáno, že se jednalo o bezúplatný převod. Smlouvou [číslo] ze dne 29. 9. 2003 bylo prokázáno, že uvedeného dne uzavřela žalobkyně jako nabyvatelka s Městskou částí [obec a číslo] jako převodcem smlouvu o převodu vlastnictví jednotky [číslo] v domě na ul. [ulice] v [obec a číslo] (viz nesporné prohlášení účastníků při jednání soudu dne [datum]) a spoluvlastnického podílu ke konkretizovanému pozemku, a to za kupní cenu v celkové výši 214 590 Kč s tím, že záloha ve výši 10 000 Kč byla žalobkyní uhrazena před uzavřením této kupní smlouvy, a zůstatek ve výši 204 590 Kč uhradí jednorázově předem před nebo při podepsání této smlouvy, tedy před uzavřením manželstvím účastníků. Výše uvedenými důkazy má soud za prokázáno, že úplatné převody v souhrnné výši 3 114 590 Kč (2 900 000 Kč + 214 590 Kč) žalobkyně před uzavřením manželství účastníků z části financovala ze svých zdrojů, tvořených jejími výdělky ze zahraničí, a ve zbývající části (1 350 000 Kč) z půjčky od matky, kterou pak matce splatila v průběhu trvání manželství účastníků z finančních prostředků spadajících do SJM účastníků. Tedy na pořízení členských práv a povinností vážících se ke 2 družstevním bytům a na koupi dalšího bytu do výlučného vlastnictví žalobkyně byla ze SJM účastníků použita částka ve výši 1 350 000 Kč.

25. Za dobu trvání manželství účastníků žalobkyně získala ze závislé činnosti částku 9 651 308 Kč (což žalovaný nerozporoval), z pronájmu částku 2 344 400 Kč (což žalovaný rozporoval), a po odvodech a zdanění částku 8 569 368 Kč (což žalovaný rovněž rozporoval). Příjmy ze závislé činnosti a pronájmů žalobkyně byly prokázány jejími přiznáními k dani z příjmu fyzických osob za období 2004 až 2016, tedy že žalobkyně vykázala za rok 2004 základ daně ve výši 761 400 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu ve výši 116 000 Kč, a daň ve výši 204 084 Kč; za rok 2005 základ daně 2 371 200 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu 126 000 Kč, a daň 719 220 Kč (v daném případě došlo k výpočtu společného základu daně manželů, který činil 4 742 565 Kč, takže každý z manželů vykazoval polovinu společného základu daně ve výši 2 371 283 Kč, jak účastníci učinili nesporným při jednání soudu dne [datum]); za rok 2006 základ daně 856 700 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu 121 800 Kč, a daň ve výši 222 172 Kč; za rok 2007 základ daně ve výši 1 027 000 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu 121 800 Kč, a daň 276 668 Kč; za rok 2008 základ daně 2 221 000 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu 121 800 Kč, a daň 308 310 Kč; za rok 2009 základ daně 1 545 400 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu 121 800 Kč, a daň 206 970 Kč; za rok 2010 základ daně 801 100 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu 100 800 Kč, a daň 95 325 Kč; za rok 2011 základ daně z pronájmu 105 600 Kč (jednalo se o jediný základ daně v daném roce) a daň 15 840 Kč; za rok 2012 základ daně 368 600 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu 107 800 Kč, a daň 30 450 Kč; za rok 2013 základ daně 1 153 100 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu 187 425 Kč, a daň148 125 Kč; za rok 2014 základ daně 1 508 000 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu 182 280 Kč, a daň 201 360 Kč; za rok 2015 základ daně 2 005 200 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu 184 380 Kč, a daň 282 777 Kč; za rok 2016 základ daně 2 043 800 Kč, z toho dílčí základ daně z pronájmu 182 280 Kč, a daň 290 827 Kč. Tedy za celé uvedené období 2003 2016 činil dílčí základ daně z pronájmu nemovitostí žalobkyně souhrnnou částku 1 779 765 Kč. Po zdanění těchto příjmů, lze mít za prokázáno, že čistý příjem žalobkyně z pronájmů jejích bytů za celou dobu trvání manželství činil dříve účastníky učiněnou nespornou výši 1 300 000 Kč.

26. Doloženými nájemními smlouvami bylo prokázáno, že smlouvou o nájmu ze dne 2. 10. 2012 žalobkyně jako členka družstva BD [číslo] pronajala družstevní byt v domě na ul. [ulice a číslo] v [obec a číslo] na dobu určitou od 2. 10. 2012 do 31. 10. 2013 za sjednané nájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně. Nájemní smlouvou ze dne 1. 11. 2013 pronajala tentýž byt na dobu určitou od 1. 11. 2013 do 31. 10. 2014 za měsíční nájemné ve výši 14 500 Kč Nájemní smlouvou ze dne 3. 7. 2015 pronajala tentýž byt na dobu určitou od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016 za sjednané nájemné ve výši 14 500 Kč měsíčně. Nájemní smlouvou ze dne 13. 2. 2013 pronajala svůj byt v domě na ul. [ulice a číslo] v [obec a číslo] na dobu určitou od 13. 2. 2013 do 28. 2. 2014 za sjednané nájemné a zálohy na služby ve výši 12 500 Kč měsíčně. Nájemní smlouvou ze dne 1. 1. 2014 pronajala tentýž byt na dobu určitou od 1. 3. 2014 do 28. 2. 2016 za sjednané nájemné a zálohy na služby ve výši 12 500 Kč měsíčně. Nájemní smlouvou ze dne 1. 3. 2016 pronajala tentýž byt na dobu určitou od 1. 3. 2016 do 28. 2. 2017 za dohodnuté nájemné a zálohy na služby ve výši 12 500 Kč měsíčně. Nájemní smlouvou ze dne 1. 1. 2013 pak bylo prokázáno, že matka žalobkyně, [jméno] [příjmení], pronajala byt v domě na úl. [anonymizováno] [číslo] v [obec a číslo], k němuž jí svědčilo právo nájmu, třetí osobě, a to na dobu určitou od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 za nájemné a zálohy na služby ve výši 16 500 Kč měsíčně. Skutečnost, že ve shora uvedeném období žalobkyně, popř. její matka, sjednala s jednotlivými nájemci určitou výši nájemného, však sama o sobě neprokazuje, že takto sjednaná nájemná byla fakticky i hrazena, resp. žalobkyní inkasována, a soud proto vzal za prokázané příjmy z pronájmu dle výše cit. daňových přiznání žalobkyně (bod 25. rozsudku), přičemž i s přihlédnutím k dříve učiněnému nespornému prohlášení účastníků považoval částku 1 300 000 Kč za částku, kterou žalobkyně celkem inkasovala jako výnos z nájemného ze svých bytů za dobu trvání manželství. Žalobkyně dále, dle vlastního prohlášení učiněného v podání ze dne 23. 6. 2020, vynaložila za celou dobu trvání manželství účastníků částku 1 118 370 Kč představující příspěvky do fondu oprav shora uvedených tří bytů a rovněž částku 370 000 Kč na výměnu opotřebovaných plynových kotlů v těchto bytech.

27. K výdělkovým poměrům a existenci výlučných finančních prostředků žalovaného před uzavřením manželství účastníků bylo prokázáno, že žalobce před uzavřením manželství pracoval v zahraničí a dosahoval vysokých příjmů (viz potvrzení o zaměstnání žalobce u [právnická osoba] [právnická osoba], přípisy [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ze dne [datum] o změně místa práce žalovaného včetně písemné úpravy platu ze dne 1. 3. 1999 a 1. 3. 2000, písemné sdělení o osobním ohodnocení žalovaného ze dne [datum], formulář žádosti žalovaného ze dne [datum], výplatní pásky žalovaného za období březen až prosinec 2001 a leden až červen, potvrzení o zaměstnání žalovaného za období od [datum] do [datum], sdělení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [příjmení] ve [Země] ze dne [datum] včetně Prohlášení o požitku při ukončení pracovního poměru, dodatek [číslo] ze dne [datum] k pracovní smlouvě žalovaného ze dne [datum], potvrzení [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] o výdělku žalobce za dobu od [datum] do [datum]). Uvedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že v období od srpna 1993 do září 1998 žalovaný dosahoval u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] průměrný měsíční hrubý výdělek 92 359 Kč a průměrný měsíční čistý výdělek 57 760 Kč; u této firmy byl zaměstnán po dobu 61 měsíců a za toto období činil jeho celkový hrubý výdělek 5 633 899 Kč a celkový čistý výdělek 3 523 360 Kč. Od října 1998 do února 1999 činil základní roční plat žalovaného ve [Země] 130 000 CHF a bonus 5% a dále dodatečné finanční náhrady ve výši 10 835 CHF (příspěvek na bydlení); za toto období pěti měsíců tedy činil celkový hrubý příjem žalovaného při přepočtu na Kč tehdy platným kurzem 22,245 Kč/CHF (viz kurzovní lístek ČNB pro švýcarský frank za období od [datum] do [datum]) částku 1 506 209 Kč a celkový čistý výdělek po zdanění 25% částku 1 126 656 Kč. Od března 1999 do února 2000 se základním ročním platem 133 250 CHF a bonusem 5% činil celkový hrubý příjem žalovaného ve [Země], při přepočtu na Kč tehdy platným kurzem 22,952 Kč/CHF, částku 3 211 272 Kč a celkový čistý výdělek po zdanění 25% částku 2 408 454 Kč. Ve [Země] [jméno] žalovaný dosáhl od března 2000 do února 2001 se základním ročním platem 164 400 CHF a bonusem 5% a dodatečnými finančními náhradami ve výši 6 840 GBP (příspěvek na dopravu), při přepočtu tehdy platným kurzem 22,932 Kč/CHF a 57, 904/ (viz kurzovní lístek ČNB pro britskou libru za období od [datum] do [datum]) celkem 4 354 585 Kč a po zdanění 25% částku 3 265 939 Kč. V USA žalobce dosáhl za období od března 2001 do prosince 2001 celkový hrubý příjem 140 369 USD, a za období od ledna 2002 do května 2002 63 186 USD, tj. při přepočtu tehdy platným kurzem 37,191 Kč/USD (viz kurzovní lístek ČNB pro americký dolar za období od [datum] do [datum]) se jednalo o částku 7 570 414 Kč a celkový čistý výdělek po zdanění 25% částku 5 677 810 Kč. Posledním zaměstnavatelem žalovaného od [datum] do [datum] byla [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], kde celkový čistý měsíční příjem žalovaného činil 261 323 Kč a za uvedené období 19 měsíců tedy celkem čistý příjem žalovaného činil 4 965 137 Kč. Před uzavřením manželství účastníků mu byla rovněž jednorázově vyplacena částka 77 140 CHF po zdanění, což při tehdejším kurzu 22,952 Kč/CHF představovalo další částku 1 770 517 Kč (viz přípis Správy penzijního fondu [právnická osoba] [příjmení] ze dne [datum] a prohlášení o požitku při ukončení pracovního poměru dne [datum]). Celkové výdělky žalovaného za období 1993 - 2003 tak činily částku 22 737 873 Kč. Část takto inkasovaných příjmů měl žalovaný uloženou na účtech v zahraničních měnách, část v roce 2003 směnil na měnu Kč, a to prostřednictvím bankovních účtů svých rodičů (z důvodu výhodnějšího kurzu), ze kterých byly převedeny na jeho hypotéční účet u [právnická osoba] (viz účastnická výpověď žalovaného, svědecká výpověď otce žalovaného, [titul] [jméno] [příjmení], [titul], a výpisy z hypotéčního účtu žalovaného pod bodem 29. rozsudku).

28. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 3. 12. 2003 bylo prokázáno, že žalovaný před uzavřením manželství účastníků uzavřel s [právnická osoba], za účelem profinancování koupě Nemovitosti, smlouvu o poskytnutí hypotéčního úvěru ve výši 4 900 000 Kč, který se žalovaný zavázal zahájit čerpat nejpozději do 23. 12. 2003 a vrátit jej spolu se sjednanými úroky nejpozději do 25. 12. 2008, a to v dohodnutých splátkách hrazených automatickým převodem z účtu žalovaného [číslo] [bankovní účet], a to počínaje dnem 25. 1. 2004 (dále jen„ hypotéční úvěr“). Sděleními [anonymizováno] banky ze dne 28. 8. 2019 a 11. 2. 2020 bylo prokázáno, že uvedený účet žalovaného [číslo] sloužící ke splacení hypotéčního úvěru, byl otevřen ke dni 19. 6. 2003 a zrušen ke dni 20. 3. 2006. Hypotéční úvěr byl, dle nesporných prohlášení účastníků, splacen v rozsahu částky 1 064 006 Kč z prostředků spadajících do SJM a ve zbylém rozsahu z výlučných finančních prostředků žalovaného. Dne 11. 12. 2003 žalovaný jako kupující uzavřel s manželi [příjmení] jako prodávajícími smlouvu o koupi Nemovitosti za dohodnutou kupní cenu ve výši 9 980 000 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 4 900 000 Kč byla uložena z prostředků žalovaného poskytnutých mu [anonymizováno] bankou na základě shora cit. smlouvy o úvěru na hypotéční účet vedený [právnická osoba], č. ú. [číslo] [bankovní účet], a zbylou část kupní ceny ve výši 5 080 000 Kč žalovaný složil před podpisem této smlouvy z vlastních prostředků do svěřenské správy notářce [jméno] [jméno] [příjmení] na zvláštní účet vedený pro notářské úschovy, č. ú. [číslo]. Smlouvou o svěřenství ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný jako složitel, manželé [příjmení] jako příjemci a notářka [titul] [jméno] [příjmení] jako správce uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla správa peněz v celkové výši 5 080 000 Kč představující část kupní ceny na úhradu Nemovitosti, a v níž správce (notářka) prohlásila, že tuto část kupní ceny ve výši 5 080 000 Kč žalovaný složil z vlastních prostředků na zvláštní účet vedený pro notářské úschovy, č. ú. [číslo], ještě před podpisem smlouvy o svěřenství, a to dne 27. 8. 2003 ve výši 3 500 000 Kč, dne 3. 9. 2003 ve výši 1 400 000 Kč a dne 29. 9. 2003 ve výši 180 000 Kč Touto smlouvou bylo tedy prokázáno, že žalovaný ze svých výlučných finančních prostředků uhradil část kupní ceny ve výši 5 080 000 Kč na pořízení Nemovitosti v průběhu měsíců srpen a září 2003 (viz rovněž výpisy z účtu žalovaného [číslo] [bankovní účet] za období srpen a září 2003, které prokazují, že ve dnech [datum] a [datum] žalovaný poukázal částky 3,5 mil. Kč a 1,4 mil. Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou notář).

29. Ke spornému tvrzení žalobkyně, že splátku kupní ceny Nemovitosti ve výši 5 080 000 Kč žalovaný minimálně v rozsahu částky 3 693 749 Kč uhradil z půjčky získané od svých rodičů v průběhu měsíců červenec až prosinec 2003 a tuto jim za trvání manželství účastníků vrátil ze svých výlučných finančních prostředků s tím, že dle žalobkyně je nutno uvedenou částku 3 693 749 Kč odečíst od výlučných finančních prostředků žalovaného, jimiž disponoval ke dni uzavření manželství účastníků, bylo prokázáno následující. V období červenec až prosinec 2003 byly převedeny na účet žalovaného [číslo] [bankovní účet] z účtu otce žalovaného, Ing. [jméno] [příjmení], č. [bankovní účet] dne 18. 7. 2003 částky 160 000 Kč a 563 449,40 Kč, dne 17. 7. 2003 částka 221 690,50 Kč, dne 17. 12. 2003 částka 140 000 Kč, z dalšího účtu otce žalovaného č. [bankovní účet] dne 17. 7. 2003 částka 305 215,60 Kč, z účtu matky žalovaného, [jméno] [příjmení], č. [bankovní účet] dne 21. 7. 2003 částka 995 000 Kč, dne 27. 8. 2003 částka 1 187 475,35 Kč a dne 17. 12. 2003 částka 120 920 Kč, tj. celkem částka 3 693 750,85 Kč (viz výpisy z účtu žalovaného [číslo] [bankovní účet] ze srpna až prosince 2003). Současně však bylo prokázáno, že se nejednalo o půjčky rodičů žalovanému, nýbrž o převody vlastních finančních prostředků žalovaného, ohledně kterých žalovaný transparentně popsal důvod realizace jejich převodu, kdy se jednalo o jeho výdělky v zahraničí, které žalovaný prostřednictvím účtů rodičů směňoval na Kč, a takto směněné finančních prostředky mu poté rodiče poukazovali na jeho účet; tudíž se nejednalo o finanční prostředky jeho rodičů (viz účastnická výpověď žalovaného, svědecká výpověď otce žalovaného). Navíc částky 120 920 Kč a 140 000 Kč, převedené z účtu rodičů žalovaného na účet žalovaného až dne 17. 12. 2003, ani nemohly být použity na úhradu uvedené části kupní ceny Nemovitosti, když k převodům došlo až po složení části kupní ceny na zvláštní účet notářské úschovy (v průběhu srpna a září 2003). Rodiče žalovaného pak ani nedisponovali vlastními finančními prostředky v takové výši, která by jim umožňovala poskytnout žalovanému žalobkyní tvrzenou částku 3 693 750 Kč. Otec žalovaného se stal starobním důchodcem v roce [rok], starobní důchod mu byl vyměřen v částce 7 026 Kč měsíčně, následně byl valorizován a v létě roku 2003 dosáhl jeho měsíční výše 9 676 Kč (viz oznámení ČSSZ ze dne [datum] o úpravě výše starobního důchodu otce žalovaného Ing. [jméno] [příjmení] a výpis z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za měsíc červenec 2003). Matka žalovaného měla v letech [rok] až [rok] stanovený vyměřovací základ pro výpočet starobního důchodu v ročních částkách od 308 398 Kč (rok 1996) až po 663 157 Kč (rok 2003), přičemž od [datum] jí byl přiznán starobní důchod ve výši 17 006 Kč měsíčně (viz rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum] o přiznání starobního důchodu matce žalovaného, Ing. [jméno] [příjmení], včetně osobního listu důchodového pojištění). Skutečnost, že neměli finanční prostředky k zapůjčování částek dosahujících bezmála 4 mil. Kč žalovanému, pak byla prokázána i jejich svědeckými výpověďmi, výpisem z účtu otce žalovaného č. [bankovní účet] za měsíc červenec 2003, a rovněž i účastnickou výpovědí žalobce. Své tehdejší celoživotní úspory, naopak, použili na koupi bytu do jejich vlastnictví, a to bytu na ul. na ul. [ulice] v [obec a číslo], který zakoupili v roce 2005 za kupní cenu ve výši 1,5 mil. Kč (viz svědecká výpověď matky žalovaného, podpůrně svědecká výpověď otce žalovaného, a výpis z KN - [list vlastnictví], prokazující, že rodiče žalovaného jsou s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] vlastníky shora uvedeného bytu, kdy nabývacím titulem je smlouva kupní ze dne [datum]). Na základě výše uvedeného tedy soud považuje za vyvrácené tvrzení žalobkyně o tom, že částka převedená z účtů rodičů na hypotéční účet žalovaného v souhrnné výši 3 693 750 Kč představuje půjčku poskytnutou žalovanému ze strany jeho rodičů. Další finanční prostředky potřebné ke složení uvedené části kupní ceny 5 080 000 Kč z hypotéčního účtu na zvláštní účet notářské úschovy pak žalovaný získal převodem dalších svých výlučných finančních prostředků uložených na účtech u [anonymizováno] banky a [anonymizováno], kdy tedy na svůj hypotéční účet poukázal z účtu č. [bankovní účet] dne [datum] částku 806 250 Kč a z účtu [bankovní účet] dne [datum] částku 650 000 Kč (viz výpisy z hypotečního účtu žalovaného [číslo] [bankovní účet] za období červenec a srpen 2003).

30. Před uzavřením smlouvy o hypotéčním úvěru a kupní smlouvy z 11. 12. 2003 měl žalovaný své výlučné finanční prostředky uloženy na vícero účtech, vedených v různých měnách. [právnická osoba] ze dne 9. 5. 2019 (č. l. 357) bylo prokázáno, že u [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) měl žalovaný otevřený EUR účet dne [datum], CHF účet dne [datum], GBP účet dne [datum], USD účet a CZK účet dne [datum]. Konkrétně se jednalo o běžné účty č. [bankovní účet], č. [bankovní účet], č. [bankovní účet], č. [bankovní účet], č. [bankovní účet] (dále též„ běžné účty [anonymizováno]“), spořící účet č. [bankovní účet] (dále též„ spořící účet [anonymizováno]“), a investiční účty č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] (dále též„ investiční účty [anonymizováno]“), přičemž ke dni 31. 12. 2003 (tedy již po složení části kupní ceny 5,08 mil. Kč a před uzavřením manželství účastníků) žalovaný disponoval na těchto označených běžných účtech částkou 102 864,11 Kč, a na spořícím a investičních účtech částkou 4 462 078,02 Kč, tedy celkem částkou 4 564 942,13 Kč (viz Shrnutí stavu [anonymizováno] účtu žalovaného, který vyhotovila [anonymizováno] dne [datum]). Výpisem z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]) za období prosinec 2003 bylo prokázáno, že před uzavřením manželství žalovaný na tomto účtu disponoval finančními prostředky ve výši 39 846 USD, tj. při tehdejším kurzu 25,95 Kč/USD částkou 1 034 000 Kč (dle nesporného prohlášení účastníků pak ke dni zániku SJM činil zůstatek finančních prostředků na tomto účtu částku ve výši 179 948 Kč). Výpisem z účtu [číslo] za období od 9. 12. 2003 do 9. 1. 2004, vedeného bankou [právnická osoba] ([příjmení] [anonymizováno]) bylo prokázáno, že před uzavřením manželství měl žalovaný na tomto účtu finanční prostředky ve výši 17 435 GBP (po zaokrouhlení), tj. při tehdejším kurzu 47,28 Kč/GBP částku 824 000 Kč. Výpisem z účtu žalovaného č. [bankovní účet] ze dne 4. 1. 2004, vystaveného bankou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) bylo prokázáno, že žalovaný měl na tomto účtu ke dni 31. 12. 2003 finanční prostředky ve výši 120 119 CHF (po zaokrouhlení), tj. při tehdejším kurzu 20,90 Kč/CHF částkou 2 511 000 Kč. Výpisem z účtu žalovaného [číslo] [bankovní účet] ze dne 2. 1. 2004 bylo prokázáno, že k uvedenému datu žalovaný disponoval na tomto účtu částkou 91 701,91 Kč. Výpisem z účtu žalovaného [číslo] vedeného [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] za prosinec 2003 až leden 2004 bylo prokázáno, že na tomto účtu měl žalovaný ke dni 2. 1. 2004 finanční prostředky ve výši 286 955,74 Kč. Výše uvedenými výpisy z účtů [právnická osoba], [anonymizováno 6 slov] [příjmení] [příjmení], bylo tedy prokázáno, že po složení části kupní ceny 5,08 mil. Kč a bezprostředně před uzavřením manželství účastníků žalovaný disponoval na těchto účtech výlučnými finančními prostředky v prokazatelné souhrnné výši 9 352 748 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny). Jestliže část kupní ceny na koupi Nemovitosti ve výši 5 080 000 Kč žalovaný složil na zvláštní účet notářské úschovy již v září 2003, přičemž shora uvedenou částkou přes 9,3 mil. Kč disponoval i v prosinci 2013, je zjevné, že z jeho úspor na shora uvedených účtech v částce přesahující 9,3 mil. Kč nemohla být uvedená část kupní ceny 5,08 mil. Kč hrazena. Na tuto část kupní ceny tedy žalovaný použil jiné své výlučné finanční prostředky, kterých měl ostatně dostatek ze svých zaměstnaneckých příjmů a benefitů získaných před uzavřením manželství ze zaměstnaneckých poměrů, jak je uvedeno pod bodem 29. rozsudku.

31. Poskytnutý hypoteční úvěr žalovaný splácel v období prosinec 2003 až listopad 2005. Výpisy z účtu [číslo] [bankovní účet] ke dni 25. 12. 2003, 7. 1. 2004 a 20. 11. 2005 bylo prokázáno, že na úvěr včetně úroků byla celkem zaplacena částka 5 235 144,13 Kč, z níž žalovaný před uzavřením manželství, dne 25. 12. 2003, uhradil ze svých výlučných finančních prostředků částku 7 431,67 Kč, po datu 7. 1. 2004 až do 25. 11. 2005 platil měsíční splátky úvěru á 90 684 Kč (tedy celkem 22 splátek) a dne 25. 11. 2005 zaplatil poslední splátku úvěru ve výši 3 232 664,46 Kč. Podle nesporného prohlášení účastníků byly na úhradu tohoto úvěru použity v rozsahu částky 1 064 006 Kč prostředky spadajících do SJM a zůstatek ve výši 4 171 138 Kč tvořily výlučné finanční prostředky žalovaného, z toho částka 7 432 Kč uhrazená před uzavřením manželství. Po odpočtu částky 4 163 706 Kč (rozdíl částek 4 171 138 Kč a 7 432 Kč po zaokrouhlení) od naspořených výlučných finančních prostředků žalovaného ke dni uzavření manželství tak žalovanému zůstaly jeho výlučné finanční prostředky v minimální výši 5 189 042 Kč (bez zohlednění částky 1 000 000 Kč, kterou měl mít žalovaný v hotovosti), když po datu uzavření manželství účastníků již žalovaný (stejně jako žalobkyně) žádné další výlučné finanční prostředky nenabýval.

32. Výpisem z téhož účtu [číslo] [bankovní účet] za období od 8. 3. 2004 do 29. 3. 2004 bylo prokázáno, že ve dnech 15. 3. 2004 a 19. 3. 2004 žalovaný převedl z tohoto svého účtu částku v souhrnné výši 1 360 000 Kč na účet své matky, č. ú. [bankovní účet]. Skutečnost, že se jednalo o převod jeho dosavadních výlučných finančních prostředků (a nikoliv prostředků ze SJM) jednoznačně vyplývá z porovnání dat realizace uvedených převodů a uzavření manželství účastníků, kdy za dobu cca 2 měsíců nemohly být ještě vytvořeny společné finanční prostředky účastníků v takovém rozsahu. Po odečtu uvedené částky 1,36 mil. Kč od výlučných úspor žalovaného se tak snížily vlastní finanční prostředky žalovaného na částku 3 829 042 Kč, jimiž disponoval ještě na konci roku 2005 (po splacení hypotéčního úvěru - viz bod 31. rozsudku).

33. Po plném splacení hypotéčního úvěru byl ke dni 20. 3. 2006 zrušen hypotéční účet žalovaného [číslo] [bankovní účet] (viz již shora cit. sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]) a žalovaný nadále disponoval výše označenými [anonymizováno] účty (viz bod 30. rozsudku), kam mu byla zasílána výplata od zaměstnavatele a na nichž uložené prostředky využíval k financování potřeb rodiny a domácnosti účastníků, i ke spoření finančních prostředků (viz účastnická výpověď žalobce). Přehledem [anonymizováno] produktů žalovaného za období od 1. 12. 2014 do 31. 12. 2014 bylo prokázáno, že ke dni 31. 12. 2014 byla na běžných účtech [anonymizováno] celkem částka 10 062 750,60 Kč, na spořícím účtu [anonymizováno] částka 18 718 477,04 Kč a na investičních účtech [anonymizováno] částky 3 041 225,47 Kč a 2 168 930,78 Kč, tedy v souhrnu na všech účtech částka 33 991 383,89 Kč. Všechny tyto [anonymizováno] účty byly ke dni 1. 3. 2016 převedeny na společnost [právnická osoba] (viz sdělení [anonymizováno] na č. l. 69 spisu). Přehledem produktů za období od 1. 3. 2016 do 31. 3. 2016, vyhotoveným [právnická osoba], bylo prokázáno, že k datu 31. 3. 2016 byla na shora uvedených běžných účtech žalovaného částka 1 628 737 Kč, a na spořícím účtu a složce investora částka 16 762 008 Kč, tj. celkem částka 18 390 745 Kč. [právnická osoba] ze dne 13. 4. 2017 (č. l. 95 spisu) a přehledem produktů žalovaného u [právnická osoba] (dříve [příjmení]) pak bylo prokázáno, že všechny finanční zůstatky shora citovaných běžných účtů žalobce u [anonymizováno] byly převedeny na účet č. [bankovní účet] a zůstatky spořícího účtu žalobce u [anonymizováno] byly převedeny na spořící účet u [anonymizováno] č. [bankovní účet] s tím, že investiční účty shora označené jsou majetkové účty (jeden pro fondy, druhý pro strukturované investice), a oba tyto účty byly převedeny k [právnická osoba] na následnický majetkový účet od 2. 8. 2016. Oba výše označené účty u [anonymizováno] byly otevřeny ke dni 3. 8. 2016, přičemž jak běžný účet [číslo] tak spořící účet [číslo] jsou nadále aktivní.

34. K příjmovým a výdělkovým poměrům žalovaného za trvání manželství účastníků bylo prokázáno, a to přiznáními k dani z příjmu žalovaného za období 2004 až 2014, že žalovaný vykázal za rok 2004 základ daně ve výši 3 903 100 Kč a daň ve výši 1 209 428 Kč; za rok 2005 základ daně 4 767 880 Kč a daň 721 125 Kč; za rok 2006 základ daně 5 046 600 Kč a daň 1 570 140 Kč; za rok 2007 základ daně 5 089 200 Kč, a daň 1 586 032 Kč; za rok 2008 základ daně 6 198 964 Kč a daň 926 235 Kč; za rok 2009 základ daně 7 446 739 Kč a daň 1 113 405 Kč; za rok 2010 základ daně 8 370 778 Kč a daň 1 252 005 Kč; za rok 2011 základ daně 7 992 819 Kč a daň 1 195 320 Kč; za rok 2012 základ daně 7 769 100 Kč a daň 1 165 365 Kč; za rok 2013 základ daně 8 624 300 Kč, a daň 1 293 645 Kč; za rok 2014 základ daně 6 424 030 Kč, a daň 1 209 208 Kč. Potvrzením o zaměstnání (zápočtovým listem) [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] za dobu od 1. 6. 2002 do 31. 12. 2006 bylo prokázáno, že v uvedeném období žalovaný dosahoval u shora jmenovaného zaměstnavatele průměrného měsíčního čistého výdělku ve výši 261 323 Kč. Smlouvami o výkonu funkce ze dne 11. 12. 2006 a 30. 4. 2013 bylo prokázáno, že v období prosinec 2006 až duben 2013 žalovaný vykonával úplatnou funkci jednatele společnosti [právnická osoba], přičemž mu náležela odměna ve výši 4 044 000 Kč hrubého za kalendářní rok (základní odměna), tj. 337 000 Kč hrubého měsíčně. Pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] dne 30. 4. 2013 bylo prokázáno, že dnem 1. 5. 2013 žalovanému vznikl u jmenované společnosti pracovní poměr na dobu neurčitou s dohodnutou smluvní mzdou ve výši 341 250 Kč hrubého měsíčně (viz dodatek [číslo] ze dne [datum]) navýšenou od 1. 3. 2016 na 351 492 Kč hrubého měsíčně (viz dodatek [číslo] ze dne [datum]). Potvrzením zaměstnavatele žalovaného, [právnická osoba], ze dne 10. 4. 2017 bylo prokázáno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období 16 měsíců od 1. 12. 2014 do 30. 3. 2016 činil 227 876 Kč, tj. za celou tuto dobu ve výši 3 646 016 Kč. Jelikož obdobných výdělků žalovaný dosahoval i v předchozích letech (za celé období v průměru 240 tis. Kč čistého měsíčně), činily jeho celkové příjmy z výdělečné činnosti za dobu trvání manželství účastníků cca 35 mil. Kč. S připočtením další částky cca 14 mil. Kč (shodně uváděné oběma účastníky) představující odměny žalovaného z akciového programu [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení] tak dosáhl žalovaný za dobu trvání manželství příjmů ve výši cca 49 mil. Kč.

36. Nadprůměrným příjmům účastníků, především žalovaného, odpovídala i nadstandardní životní úroveň rodiny účastníků. Výpověďmi účastníků v tomto řízení, jakož i účastnickou výpovědí žalobkyně v opatrovnickém řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (viz protokol o jednání zdejšího soudu ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. [spisová značka]), bylo prokázáno, že vysoké náklady na provoz jejich rodinné domácnosti, trávení společných zahraničních dovolených v luxusních destinací (i několikrát ročně), další volnočasové aktivity (golf, squash, běh), jakož i výdaje na nákladné potřeby nezletilých synů účastníků byly po dobu společného manželského soužití účastníků (do 1. 12. 2014) v převažující míře hrazeny z výdělků žalovaného (explicitně poskytoval žalobkyni na domácnost a potřeby dětí částku 25 000 Kč měsíčně a cca 3x do roka dorovnával náklady na domácnost), nicméně i žalobkyně ze svých výdělků hradila část těchto výdajů, a to nejen na vlastní potřeby, které žalovaný nesaturoval, ale rovněž i na potřeby synů (v rámci plnění její vyživovací povinnosti k nezletilým dětem) či na výpomoc v domácnosti (úklid, hlídání dětí, zahradník apod.). Každý z účastníků hradil své vlastní potřeby, zejména značné finanční výdaje spojené s jejich reprezentací (nákupy značkového oblečení, obuvi a dalšího zboží), přičemž po zrušení rodinné domácnosti se tyto již tak značné výdaje dále zvýšily, neboť žalobkyně začala hradit náklady, které do této doby zajišťoval žalovaný (např. náklady na bydlení, na provoz vozidla), a žalovaný zase výdaje na dovybavení domu nábytkem pro syny (který si žalobkyně odvezla), zajištěním dalších potřeb synů (jejich kompletní oblečení) nad rámec placení výživného, a rovněž i svých vlastních životních potřeb (zdravotní péče, stravování, rehabilitace, odívání apod.). Žalobkyně po celou dobu trvání manželství dosahovala oproti žalovanému nižších výdělků, i při pracovním zapojení majoritně zajišťovala péči o nezletilé, byla hlavní pečující osobou obou nezletilých a její péče byla opatrovnickým soudem shledána řádnou (viz obsah rozsudku zdejšího soudu ze dne 14. 7. 2015, č. j. [číslo jednací]). Výhrady k její péči o domácnost (s využitím výpomoci v domácnosti) vzneseny nebyly.

37. Dále bylo prokázáno, že půjčku 10,2 mil. Kč na nákup bytu na ul. [ulice] v [obec a číslo] poskytl žalobce svým rodičům bez vědomí a souhlasu žalobkyně v roce 2015, tedy v době po zrušení rodinné domácnosti účastníků (viz účastnická výpověď žalobce a kupní smlouva o převodu vlastnictví jednotky ze dne [datum]).

38. Smlouvou o půjčce ze dne 30. 6. 2016 bylo prokázáno, že rodiče žalobkyně, manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], zapůjčili žalobkyni po rozvodu manželství účastníků částku 10 926 923 Kč na koupi označeného bytu s tím, že půjčka byla sjednána jako bezúročná a s tím, aby pro případ nesplacení půjčky byla zapůjčená částka započtena ve prospěch dědického podílu druhé dcery [jméno] [příjmení] (tuto částku ostatně účastníci, dle nesporného prohlášení, nežádali v soudním řízení vypořádat).

39. Výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobkyně, bylo dále prokázáno, že po pobytu ve [Země] si žalobkyně přivezla švýcarské franky, které v hodnotě cca 1,53 mil. Kč použila v roce 2002 na koupi členských práv a povinností k družstevnímu bytu [ulice] za celkovou částku 2,9 mil. Kč a zbytek zaplatila svědkyně s manželem (otcem žalobkyně). V roce 1997 zakoupili s manželem ve prospěch druhé dcery, [jméno], členská práva a povinnosti k družstevnímu bytu [ulice] za částku 1,8 mil. Kč, kdy se jednalo o dar pro dceru [jméno], která následně v roce 2003 bezúplatně převedla tato členská práva a povinnosti na žalobkyni; v roce 2002 vynaložili ve prospěch žalobkyně částku 1,37 mil. Kč na již uvedená členská práva a povinnosti k bytu [ulice], přičemž žalobkyně jim vrátila zpět částku cca 1,27 mil. Kč; v roce 2003 zakoupili dceři [jméno] byt [ulice] v [obec a číslo] za necelé 2 mil. Kč a asi v roce 2010 jí darovali částku 3 mil. Kč a rovněž zapůjčili další částku 3 mil. Kč na koupi bytu v [anonymizováno] ulici [adresa], [obec a číslo]; asi v roce 2012 rekonstruovali vlastní rodinný dům v částce cca 10 mil. Kč a v roce 2016 (po rozvodu manželství účastníků) zapůjčili žalobkyni částku 11 mil. Kč na koupi bytu do jejího vlastnictví. Svědkyně potvrdila, že finanční prostředky na byty či členské podíly obou dcer hradili s manželem ze svých příjmů, z příjmu z podnikání, dále z prodeje dvou bytů ve vlastnictví svědkyně, k nimž došlo v roce 2011 za částku cca 7 nebo 8 mil. Kč, a dále z částečného prodeje firem manžela za částku 11,5 mil Kč, prodaných cca v roce 2014. Svědkyně potvrdila, že její rodina je movitá, sama svědkyně zdědila byt, obdržela od svých rodičů rodinný dům, ve kterém s manželem žijí, rovněž s manželem disponovali úsporami z doby jeho čtyřletého podnikání v zahraničí, kdy byl manžel vrcholovým sportovcem, [anonymizováno 6 slov]. Rovněž svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], otec žalobkyně, potvrdil ve své svědecké výpovědi, že podnikat začal již od začátku devadesátých let a celkem vydělal cca 50 mil. Kč. Popsal své majetkové i výdělkové poměry, včetně prodeje části obchodního podílu jedné ze svých firem za 6,5 mil. Kč, a rovněž potvrdil, že mu plynuly příjmy i z jeho dřívější profesionální činnosti [anonymizováno] a následně trenéra [anonymizováno]. Úspory za profesionální výkon [anonymizováno] hráče a trenéra dosáhly cca 10 mil. Kč. Dále potvrdil údaje o tom, že společně s manželkou darovali dceři [jméno] částku 3 mil. Kč a další 3 mil. Kč jí zapůjčili na pořízení bytu na ul. [ulice]. Svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], sestry žalobkyně bylo prokázáno, že od roku 1997 byla členkou BD [ulice], že její rodiče financovali koupi družstevního podílu k tomuto bytu, že se jednal o jejich dar a že členská práva a povinnosti k tomuto bytu bezúplatně převedla na žalobkyni, kdy bezúplatnost byla výsledkem rodinné dohody, neboť sama svědkyně za družstevní podíl nic neplatila a nic do něj neinvestovala. Takto se rodina dohodla z toho důvodu, že svědkyně předtím dostala od rodičů byt [ulice] a dále s manželem zakoupila zhruba před 10 lety byt na ul. [ulice], kde kupní cenu ve výši 3 mil Kč jí darovali rodiče a další částku ve výši 3 mil. Kč jí rodiče zapůjčili. Zbytek kupní ceny uhradil manžel svědkyně. Půjčka od rodičů ve výši 3 mil. Kč na tento byt byla svědkyni převedena na její společný účet s manželem, a svědkyně ji s manželem svým rodičů vrátila. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], manžel sestry žalobkyně, v rámci své svědecké výpovědi potvrdil údaje o půjčce 3 mil. Kč od rodičů žalobkyně, jakož i to, že tuto půjčku jim s manželkou splatili již před mnoha lety. Fakticitu zapůjčení částky 3 mil. Kč a darování další částky 3 mil. Kč na koupi shora uvedeného bytu na ul. [ulice], byla prokázána i výpisem z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno manžela sestry žalobkyně, [jméno] [příjmení], za období leden 2008 až duben 2009, který prokazuje, že na tento účet byly dne 9. 7. 2008 a 22. 1. 2009 připsány dvě platby á 3 000 000 Kč z účtu matky žalobkyně.

40. Předžalobní korespondenci účastníků ze dne 6. 6. 2016, 27. 6. 2016 a 30. 6. 2016 bylo prokázáno, že účastníci před podáním žaloby v této věci jednali o možném vypořádání jejich SJM formou dohody. Tehdejší právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného podáním ze dne 6. 6. 2016 k uzavření dohody o vypořádání SJM účastníků, na jejímž základě by žalovaný poukázal žalobkyni na vypořádání částku 25 mil. Kč. Na tuto výzvu reagoval žalovaný podáním ze dne 27. 6. 2016, v němž sdělil, že souhlasí se spravedlivým rozdělením SJM, a současně požádal o objasnění způsobu a konkrétní informace, na základě kterých žalobkyně dospěla k požadované částce 25 mil. Kč na vypořádání SJM. V reakci na to tehdejší právní zástupce žalobkyně podáním ze dne 30. 6. 2016 obecně odkázal na masu SJM složenou z řady aktiv, převážně úspor, akcií, opčních práv, žalovaného požádal o sdělení výše uvedených majetkových hodnot, včetně doložení relevantních výpisů z účtů, přičemž opět vyslovil předpoklad žalobkyně o rozsahu SJM v částce přes 50 mil. Kč. K dohodě mezi účastníky však nedošlo.

41. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci a proto je dále nehodnotil.

42. Při jednání dne [datum] soud z důvodu nerozhodnosti a nadbytečnosti zamítl zbylé důkazní návrhy účastníků, neboť se týkaly buď skutečností nerozhodných pro toto řízení, event. skutečností, které již byly v řízení prokázány jinými důkazy.

43. K výše uvedenému soud doplňuje, že neprováděl další dokazování, popř. nehodnotil další již provedené důkazy, týkající se detailních majetkových či příjmových poměrů rodičů žalobkyně včetně důkazů ke zjišťování zisku jejich společností, neboť dostatečným k prokázání podstatných skutečností shledal zhodnocení svědeckých výpovědí těchto osob. Soud proto detailním způsobem nehodnotil záležitosti týkající se příjmových či majetkových poměrů rodičů žalobkyně za celou dobu jejich produktivního života, jakož ani záležitosti týkající se ziskovostí jejich společností, zejm. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], k nimž byla doložena řada dalších listinných důkazů s podrobnými komentáři a analýzami ze strany žalovaného, když, jak je uvedeno již shora, podstatné skutečnosti rozhodné pro toto řízení vzal za prokázané ze svědeckých výpovědí rodičů žalobkyně stejně jako učinil v případě prokazování příjmových a majetkových poměrů rodičů žalovaného. Soud má za to, že rodiče žalobkyně byly dostatečně solventní k tomu, aby si vlastní potřeby zajišťovali ze svých vlastních finančních prostředků, a nikoliv z prostředků spadajících do SJM účastníků, které dle tvrzení žalovaného měla odklánět žalobkyně v jejich prospěch. Stejně tak má za to, že i rodiče žalovaného mohli naspořit částku 1,5 mil. Kč na koupi bytu v roce 2005 ze svých tehdejších úspor, aniž by jim na tuto koupi musel přispívat žalovaný. Pokud jim pak v březnu 2004 převedl částku 1,36 mil. Kč, jednalo se o převod jeho výlučných prostředků.

44. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit následující závěr. Účastníci se po rozvodu manželství, uzavřeného dne 3. 1. 2004 a pravomocně rozvedeného dne 30. 3. 2016, v jehož průběhu se narodili dva dosud nezletilí synové, z nichž aktuálně se syn [jméno] nachází ve výlučné péči žalobkyně a syn [jméno] ve výlučné péči žalovaného, nedohodli na způsobu vypořádání jejich zaniklého SJM. Ve lhůtě do tří let od zániku manželství a zániku SJM účastníci učinili předmětem vypořádání jejich SJM aktiva, specifikovaná ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, jakož i investice ze SJM do výhradního majetku toho kterého z účastníků, výnosy z nájmů pronajímaných bytů žalobkyně a odklony ze SJM dále specifikované. Na vypořádání dalších včas uplatněných majetkových hodnot v SJM a investic ze SJM účastníci netrvali (viz jejich nesporná prohlášení). Pasiva SJM účastníky tvrzena nebyla. Žalovaný byl po celou dobu existence manželství výdělečně činným, žalobkyně po převažující období jeho trvání, s výjimkou doby čerpání rodičovské dovolené. Příčina rozvratu manželství byla shledána na obou stranách (rozdílné povahové vlastnosti a citové odcizení). Před uzavřením manželství každý z účastníků pracoval v zahraničí, kde dosahoval výdělků v cizí měně, jež zčásti následně směňoval na území ČR na měnu CZK. Žalovaný takto dosáhl výdělku cca 22 mil. Kč, z něhož zaplatil první část kupní ceny Nemovitosti ve výši 5 080 000 Kč na podzim roku 2003, přičemž ke dni uzavření manželství prokazatelně disponoval výlučnými finančními prostředky ve výši 9 352 748 Kč. Z nich po uzavření manželství uhradil část hypotečního úvěru v částce 4 163 706 Kč a v březnu 2004 převedl na účet své matky částku 1,36 mil. Kč, čímž se jeho výhradní finanční prostředky snížily na částku 3 829 042 Kč. Žalobkyně před manželstvím dosáhla výdělku cca 4 mil. Kč, z něhož financovala své potřeby v zahraniční a cca 1,7 mil. Kč použila v roce 2002 na úhradu části ceny za převod členského podílu v BD [ulice] a koupi bytu [ulice], zbytek financovala půjčkou od svých rodičů ve výši 1,35 mil. Kč, kterou jim splatila za trvání manželství z prostředků spadajících do SJM. Zůstatek výlučných finančních prostředků žalobkyně ve výši cca 105 000 Kč byl plně zkonzumován za trvání manželství účastníků. Za trvání manželství oba účastníci dosahovali vysokých příjmů ze závislé činnosti, jakož i příjmů z pronájmu jejich výlučně vlastněných bytů, které v případě bytů žalobkyně činily celkem částku 1,3 mil. Kč. Životní úroveň rodiny účastníků byla nadstandardní a vysoké náklady na provoz rodinné domácnosti, potřeby dětí a i vlastní potřeby hradili oba účastníci, byť žalovaný ve větší míře. Ke dni 1. 12. 2014 účastníci zrušili rodinnou domácnost a ukončili společné soužití. Ze SJM byla na výlučný majetek žalovaného vynaložena částka v souhrnné výši 1 604 006 Kč (investice na rekonstrukci Nemovitosti a splátky hypotéčního úvěru) a na výlučný majetek žalobkyně částka v souhrnné výši 2 838 375 Kč (příspěvky do fondu oprav tří bytů žalobkyně, platba nových plynových kotlů do těchto bytů a splátka půjčky rodičům žalobkyně poskytnutá na koupi členských práv a povinností v BD [ulice]). V roce 2015 žalovaný, bez vědomí žalobkyně, zapůjčil svým rodičům částku 10,2 mil. Kč z prostředků spadajících do SJM, a na výživném pro nezletilé syny zaplatil do doby zániku SJM částku 1 116 000 Kč. Ke dni zrušení rodinné domácnosti účastníků (1. 12. 2014) se na účtech žalovaného nacházely finanční prostředky v souhrnné výši 33 991 383,89 Kč, ke dni zániku SJM (30. 3. 2016) ve výši přesahující 18 390 745 Kč. Vozidlo Audi Q7 užívala do zániku SJM i po rozvodu manželství účastníků, výlučně žalobkyně, která jej na podzim roku 2016 odstavila v blízkosti bydliště žalovaného, zaslala mu klíče od vozidla, a o vůz přestala jevit zájem. Ke dni rozhodování soudu je vozidlo, jehož provozovatelem je evidován žalovaný, v držení žalovaného, který o přikázání tohoto vozidla do jeho výlučného vlastnictví nemá zájem.

45. Podle ust. § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

46. Podle ust. § 736 věta první o. z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

47. Podle § 740 věta první o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud.

48. Podle ust. § 765 odst. 2 o. z., nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

49. Podle ust. § 741 o. z., nedojde-li do tří let od zúžení nebo zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

50. Podle ust. § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

51. Podle ust. § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo nebo zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen.

52. Podle ust. § 709 odst. 2 o. z. součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

53. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť účastníci se po rozvodu manželství, ani v průběhu soudního řízení, nedohodli na způsobu vypořádání jejich zaniklého SJM. Protože v dané věci zaniklo SJM účastníků po 1. 1. 2014 a až po účinnosti o. z. vzniklo účastníkům právo domáhat se vypořádání SJM rozhodnutím soudu (§ 736 věta první, § 740 a § 765 odst. 2 o. z.), podléhá režim jeho vypořádání příslušným ustanovením o. z. (zejména § 736 a násl. o. z.). Soud proto v souladu s ust. § 3028 odst. 2 o. z. postupoval při vypořádání podle právní úpravy o. z.

54. Žalobkyně podle ust. § 741 o. z. podala žalobu ve lhůtě 3 let od zániku SJM, které zaniklo rozvodem účastníků dne 30. 3. 2016, tedy včas. Předmětem soudního řízení o vypořádání SJM může být jen majetek uplatněný některým z účastníků ve lhůtě tří let od zániku SJM, tj. v daném případě do 30. 3. 2019, když dle ustálené soudní judikatury (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2006, sp. zn. 999/ 2006 nebo ze dne 7. 12. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3227/2017) k dalším aktivum a pasivum, uplatněným účastníky po této lhůtě, event. vůbec neučiněným předmětem vypořádání, nelze přihlížet. Totéž platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak, stejně jako pro odklony ze SJM. Pokud v uvedené tříleté lhůtě není nárok na vypořádání investic, vnosů či odklonů uplatněn, nelze je následně zohlednit a nárok na jejich vypořádání rozhodnutím soudem zaniká, neboť se na ně vztahuje nevyvratitelná domněnka vypořádání ve smyslu cit. ust. § 741 o. z. V důsledku výše uvedeného tak nemohlo být předmětem tohoto řízení vypořádání výnosů z pronájmu bytu ve výlučném vlastnictví žalovaného v nesporné částce 160 000 Kč, později žalobkyní modifikované na částku 180 000 Kč, neboť byl učiněn předmětem vypořádání teprve až při jednání soudu konaném dne 15. 4. 2019, tj. po uplynutí uvedené tříleté prekluzivní lhůty od zániku SJM. V předchozím období žádný z účastníků tuto částku k vypořádání neuplatnil. Při jednání dne [datum] sice žalovaný k dotazu soudu konstatoval, že je vlastníkem bytu v [obec a číslo] [část obce], který byl po převažující část trvání manželství pronajímán třetím osobám a že doloží příjmy z tohoto pronájmu, ovšem ani při uvedeném jednání žádný z účastníků tyto příjmy nenavrhl vypořádat. Soud proto tuto položku nezařadil do masy vypořádaného SJM, jakož ani další aktiva, která v průběhu řízení vyřadily z masy vypořádávaného SJM samotní účastníci na základě nesporných prohlášení.

55. Mezi účastníky nebyla spornou výše všech aktiv, popsaných ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, představující součást vypořádávaného SJM účastníků, a s výjimkou osobního motorového vozidla zn. Audi Q7 účastníci rovněž vyslovili souhlasné stanovisko s tím, aby jednotlivá aktiva, resp. položky, byly přikázány do výlučného vlastnictví toho kterého z účastníků, jak je popsáno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Při rozhodování o tom, kterému z účastníků přikázat do výlučného vlastnictví vozidlo zn. Audi Q7, o nějž finálně neprojevil zájem žádný z účastníků, soud vycházel jednak z původně nesporného prohlášení účastníků, dle něhož měl být tento vůz přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně, a dále z faktu, že toto vozidlo po celou dobu od jeho zakoupení až do rozvodu manželství účastníků, resp. i poté, užívala výlučně žalobkyně a v jejím užívání se amortizovalo na nespornou hodnotu 200 000 Kč. Soud jej proto přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně.

56. V souladu s ust. § 709 odst. 2 o. z., jakož i ustálenou soudní judikaturou, jsou předmětem SJM i zisky, resp. výnosy z výlučného majetku jen z jednoho z manželů; jsou-li takové výnosy vynaloženy na věci v SJM, nejde o investici z výlučného majetku. Dosažené příjmy žalobkyně z pronájmu jí vlastněných tří bytů tak byly součástí SJM účastníků. Žalobkyně ani neprokázala, že by do SJM účastníků vložila jakékoliv finanční prostředky ze svého výlučného majetku, tvořeného výnosy z nájmu v nesporné výši 1,3 mil. Kč, a soud proto tuto položku zařadil do masy vypořádávaného SJM.

57. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně ze SJM účastníků odklonila minimálně částku 1,35 mil. Kč na splacení půjčky obdržené od jejích rodičů na koupi členských práv a povinností k BD [ulice] a zcela nepochybně ze SJM a bez souhlasu žalovaného hradila i platby do fondu oprav v souhrnné výši 1 118 375 Kč, které tak rovněž představují náhradu do společného majetku ze strany žalobkyně. Do masy vypořádávaného SJM soud dále zařadil i částku 370 000 Kč, kterou žalobkyně vynaložila ze SJM na pořízení nových plynových kotlů do jí vlastněných bytů. Tedy celkem na výlučný majetek žalované bylo ze SJM vynaložena částka 4 138 375 Kč, která rovněž tvoří předmět vypořádávaného SJM.

58. Na výlučný majetek žalobce pak byla ze SJM vynaložena celkem částka v nesporné výši 11 804 006 Kč sestávající z investic ze SJM na rekonstrukci domu žalovaného v částce 540 000 Kč, splátky hypotéčního úvěru ve výši 1 604 006 Kč, a dále z částky 10,2 mil. Kč, kterou žalovaný bez vědomí a souhlasu žalobkyně zapůjčil ze SJM svým rodičům v roce 2015. Absence souhlasu žalobkyně s nakládáním této částky patřící do SJM založila relativně neplatnost právního jednání. Tím, že se však žalobkyně nedovolala relativní neplatnosti proti všem účastníkům tohoto právního jednání, je nutno vyvedení uvedených finančních prostředků považovat za platné právní jednání. Soud proto uvažoval s touto částkou 10,2 mil. Kč jako s náhradou do společného majetku ze strany žalovaného a promítl jej do výroku o finančním vyrovnání podílu.

59. Naopak, do masy vypořádávaného SJM soud nezařadil příjmy účastníků z jejich závislé činnosti za dobu od zrušení jejich rodinné domácnosti do zániku SJM, neboť je zjevné, že oba účastníci měli po ukončení společného soužití vyšší náklady a jimi dosahované příjmy spotřebovali. Vysokým příjmům účastníků odpovídal rovněž vysoký životní standard.

60. Celková hodnota aktiv SJM účastníků, specifikovaných ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, činila ke dni zániku SJM, tj. k 30. 3. 2016, částku 26 961 615 Kč. K této hodnotě soudem vypořádávaného SJM je nutno, jak je uvedeno již shora, přičíst částku 11 804 006 Kč představující investice ze SJM do výlučného vlastnictví žalovaného v nesporném rozsahu 1 604 006 Kč a dále nespornou částku 10 200 000 Kč, kterou žalovaný ze SJM poskytl bez souhlasu žalobkyně svým rodičům; rovněž tak je nutno k celkové mase soudem vypořádávaného SJM přičíst částku 4 138 375 Kč představující v rozsahu 2 838 375 Kč platby ze SJM do výlučného majetku žalobkyně bez zjevného souhlasu žalovaného (platby do fondu oprav, nákupy kotlů a splacení půjčky rodičům žalobkyně) a ve zbylém rozsahu 1 300 000 Kč výnosy z nájmu žalobkyně z jí pronajímaných tří bytů, které nebyly za trvání manželství účastníků zkonzumovány ve prospěch rodinné domácnosti účastníků. Celková hodnota vypořádávaného SJM ke dni 30. 6. 2016 tak činila částku 42 903 996 Kč (součet částek 26 961 615 Kč, 11 804 006 Kč a 4 138 375 Kč), z čehož ideální podíl každého z účastníků představuje částku 21 451 998 Kč (celková hodnota 42 903 996 Kč děleno dvěma). Od hodnoty ideálního podílu žalobkyně ve výši 21 451 998 Kč je nutno odečíst hodnotu jí přikázaného majetku ve výši 1 294 940 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny) a dále částku 4 138 375 Kč, tj. celkem částku 5 433 315 Kč, a výsledný rozdíl ve výši 16 018 683 Kč tak činí její vypořádací podíl, a to v důsledku hodnotového rozdílu mezi přikázaným majetkem každému z účastníků. Jinými slovy, jelikož rovněž i ideální podíl žalovaného na SJM tvoří částku 21 451 998 Kč, přičemž žalovanému byl přikázán majetek v hodnotě 25 666 675 Kč, k níž je nutno přičíst shora uvedenou částku 11 804 006 Kč, což celkem činí 37 470 681 Kč, pak právě hodnota 16 018 683 Kč převyšující jeho ideální podíl (37 470 681 Kč mínus 21 451 998 Kč) představuje částku, kterou je žalovaný povinen zaplatit na dorovnání podílu žalobkyni. Soud si je vědom toho, že společný majetek má být účastníkům rozdělen tak, aby jejich podíly na vypořádaném majetku byly v zásadě stejné a aby částka na finanční vyrovnání mezi manželi byla co nejnižší. V daném případě však s ohledem na skladbu majetku účastníků tak nebylo možno učinit, neboť s výjimkou osobního vozidla a kuchyňské linky zůstaly předmětem vypořádání SJM pouze finanční zůstatky na účtech či produktech vedených na jména toho kterého z účastníků. V důsledku výše uvedeného proto došlo k hodnotovému nepoměru ohledně rozdělení společného majetku účastníků a jeho vypořádání. Soud byl při tom podle ust. § 742 odst. 1 o. z. veden úvahou o stejných podílech obou účastníků, kdy každému z nich náleží hodnota dříve společných věcí ve výši , když oba účastníci byli prakticky po celou dobu trvání manželství výdělečně činnými (s výjimkou období, kdy se žalobkyně nacházela na rodičovské dovolené), ve výlučné péči každého z účastníků je jedno nezletilé dítě, žalobkyně zajišťovala pečovali o děti a o rodinnou domácnost přiměřeně vzhledem k pracovnímu vytížení (s využitím výpomoci v domácnosti), přičemž skutečnost, že žalovaný dosahoval vyšších výdělků a v převažující míře se proto podílel na hrazení potřeb rodiny, nemůže být důvodem pro jím požadovanou disparitu. V řízení nebylo prokázáno žalovaným tvrzené další dlouhodobé odklánění finančních prostředků spadajících do SJM ze strany žalobkyně, a rovněž tak ani žalobkyní tvrzené další odklony majetku náležejícího do SJM ze strany žalovaného. Žalobkyní namítaný rozdíl 15,6 mil. Kč v naspořených finančních částkách na účtech žalovaného k prosinci 2014 a březnu 2016 byl objasněn poskytnutím půjčky rodičům žalovaného ve výši 10,2 mil. Kč, platbami výživného na nezletilé syny účastníků v nesporné částce 1 116 000 Kč a chybějící částka pak tvoří zůstatek výlučných finančních prostředků žalovaného, které samozřejmě netvoří součást SJM a tudíž ani nemohou být předmětem jeho vypořádání. Rovněž lze mít za to, že každý z manželů se stejným způsobem zasloužil o nabytí jejich SJM, a pokud jde o žalovaným namítané neudržený majetkových hodnot náležejících do SJM ze strany žalobkyně, tato skutečnost se promítla v zařazení částky 4 138 375 Kč do SJM v neprospěch žalobkyně. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozsudku.

61. V řízení byla na přiznaném znalečném uhrazena z rozpočtových prostředků celkem částka 5 518 Kč. Jelikož u žádného z účastníků nelze hovořit o procesním úspěchu ve věci a současně u žádného z nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, soud podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o povinnosti účastníků zaplatit České republice na účet zdejšího soudu náhradu těchto nákladů řízení, a to každý ve výši jedné poloviny, tedy v částce 2 759 Kč (viz výroky IV. a V. tohoto rozsudku).

62. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když v daném případě nelze rozhodnutí ve věci samé považovat za procesní úspěch jedné či druhé strany tohoto sporu, neboť ohledně způsobu vypořádání SJM nebylo plně vyhověno návrhu žádného z účastníků. Jelikož se tedy v daném případě nemůže uplatnit zásada odpovědnosti za výsledek sporu, soud ve výroku VI. tohoto rozsudku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení