11 C 287/2021-518

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou Mgr. Evou Veselou sídlem Příčná 893, 280 02 Kolín proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. Janem Novákem sídlem Havlíčkovo náměstí 512/16, 284 01 Kutná Hora - Vnitřní Město pro: vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Do vlastnictví žalobkyně se přikazují: 1. mikrovlnná trouba zn. Zanussi, rychlovarná konvice zn. Eta, rychlovarná konvice zn. Elektrolux, 2x vysoušeč vlasů zn. ECG, rotoped zn. Kettler, 2. práva a povinnosti ze smlouvy o osobním účtu č. [bankovní účet] uzavřené se společností [právnická osoba] [anonymizována tři slova], se zůstatkem ke dni 17. 3. 2021 ve výši 11 788,99 Kč.

II. Do vlastnictví žalovaného se přikazují: 1. rodinný dům v obci [okres] - [část obce], [adresa], objekt bydlení na pozemku parc. [číslo] o výměře 133 m2 zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - objekt bydlení [adresa], a dále pozemek parc. [číslo] o výměře 197 m2 - zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] v kat. území a obci [okres], u k. ú. pro [územní celek], k. p. [obec], 2. pozemek parc. [číslo] o výměře 19 m2 - zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, vše zapsáno na [list vlastnictví] v kat. území a obci [okres], u k.. pro [územní celek], k. p. [obec], 3. osobní automobil značky Seat Alhambra, [registrační značka], [VIN kód], 4. vlek za osobní auto značky RYDWAN EURO A750, [registrační značka], [VIN kód], 5. vybavení rodinného domu [adresa účastnice, žalobkyně a žalovaného], vč. sklepa a zahradního vybavení; předsíň - předsíňová stěna, koupelna - pračka zn. Elektrolux, sušička zn. Elektrolux, chodba - celodřevěná šatní skříň, ložnice - šatní skříň, dřevěné police (4 ks), manželské postele na míru (dřevěné s úložným prostorem), matrace zn. Jel, 5 ks nočních stolků (dřevo masiv) lustry - kuchyně, obývací pokoj, ložnice, celkem 3 ks, závěsy, záclony, konzole, rolety, venkovní a vnitřní žaluzie, koberce - ložnice, obývací pokoj, podkroví, svítidla - chodby, koupelna, toaleta, hala, obývací pokoj, pokoje v podkroví, celkem 6 ks, kuchyně - kuchyňská linka na míru (jasanové dřevo), velký jídelní stůl a 6 židlí, skříňka dřevěný masiv, velkoplošná plochá barevná televize zn. Philips, myčka vestavěná zn. ECG, lednice kombinovaná zn. AEG, obývací pokoj - obývací stěna, sedačka rozkládací s úložným prostorem, křeslo s podnožkou, velkoplošná plochá barevná televize zn. Philips, rádio s přehrávačem a CD včetně, podkroví, hala - PC stůl, kancelářské křeslo kožené, polohovací, PC + tiskárna, vybavení kuchyně - nerezové hrnce, talíře, sklo, kompletní vybavení a kuchyňské přístroje, vybavení garáže, zahradní vybavení, a zahradní nábytek (křesla 4 ks, stůl - lakovaný kov), 6. práva a povinnosti ze smlouvy o osobním účtu č. [bankovní účet] uzavřené se společností [právnická osoba] [anonymizována tři slova], se zůstatkem ke dni 17. 3. 2021 ve výši 10 023,76 Kč. 7. práva a povinnosti ze smlouvy o osobním účtu [číslo] uzavřené se [právnická osoba] [příjmení] a.s., se zůstatkem ke dni 17. 3. 2021 ve výši 100 Kč.

III. Řízení se zastavuje v části o vypořádání ohledně: 1. osobního automobilu značky Audi A3, [registrační značka], stříbrná metalíza, stav tachometru 200 000 km, rok výroby 1998, 2. finančních prostředků z prodeje motocyklu Honda Crosstourer, [registrační značka] [anonymizována dvě slova], tmavě stříbrná metalíza, 3. vybavení dětských pokojů v rodinném domě na adrese [adresa účastnice, žalobkyně a žalovaného].

IV. Žaloba se zamítá v části, kde byly požadovány k vypořádání: 1. výtěžek z prodeje motocyklu Honda VTR, [registrační značka], [VIN kód], 2. nájemné za období od 1. 9. 2020 do 17. 3. 2021 ve výši 52 500 Kč, 3. finanční produkty žalovaného u [právnická osoba], [IČO], 4. termínovaný vklad žalovaného u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba].

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku ve výši 1 214 434,43 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 9. 2021 ve znění ze dne 24. 2. 2023, resp. ze dne 4. 3. 2022, domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen„ SJM“). Žalobkyně uvedla, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 11. 12. 1999 před [stát. instituce] a bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 17. 3. 2021. Společné jmění manželů, které vzniklo uzavřením manželství, nebylo za trvání manželství zrušeno, zúženo nebo rozšířeno, ani do podání žaloby vypořádáno. Žalobkyně navrhovala přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného pozemek parc. [číslo] o výměře 133 m2, zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - objekt bydlení [adresa], pozemek parc. [číslo] o výměře 197 m2 - zahrada, pozemek parc. [číslo] o výměře 19 m2, zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, vše zapsáno na [list vlastnictví] v k. ú. a obci [okres], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], dále osobní automobil značky Seat Alhambra, [registrační značka], vlek za osobní auto, [registrační značka], movité věci tvořící vybavení rodinného domu [ulice a číslo] v obci [okres] - [část obce], [PSČ] [okres] a bankovní účet vedený u [anonymizována čtyři slova], č.ú. [bankovní účet]. Do výlučného vlastnictví žalobkyně poté žalobkyně navrhovala přikázat osobní automobil značky Audi A3, [registrační značka], vybavení, které si ze společné domácnosti vzala žalobkyně (mikrovlnná trouba zn. Zanussi, rychlovarná konvice zn. Eta, rychlovarná konvice zn. Elektrolux, 2x vysoušeč vlasů zn. ECG, rotoped zn. Kettler), bankovní účet vedený u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], č.ú. [bankovní účet] a bankovní účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalobkyně u [právnická osoba] [právnická osoba] Žalobkyně se současně domáhala uložení povinnosti žalovanému uhradit jí na vypořádání podílu se zaniklého SJM částku ve výši 3 980 000 Kč, z částek utržených při prodeji motocyklů Honda Crosstourer, [registrační značka] [anonymizována dvě slova], Honda VTR, [registrační značka] a Honda Transalp, [registrační značka] a z částek zjištěných na dalších účtech žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že na počátku manželství investovala do SJM částku ve výši 509 272,60 Kč ze svých výlučných prostředků a finanční dary od příbuzných, to vše ve výši minimálně 750 000 Kč Tyto finanční prostředky byly následně použity na doplacení kupní ceny rodinného domu [ulice a číslo], či na nákladnou rekonstrukci předmětné nemovitosti.

2. Žalovaný souhlasil s nárokovým vypořádáním žalobkyně, nesouhlasil však s vyčíslením vzájemných nároků, neboť návrh žalobkyně nereflektoval vnosy žalovaného do SJM, zejména vnos z prodeje domu žalovaného v [část obce] ve výši 560 000 Kč a vnos žalovaného z jeho výlučných naspořených prostředků ve výši 140 000 Kč. Žalovaný dále učinil předmětem vypořádání úspory žalobkyně uložené na účtu u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba]. Žalovaný také sporoval vnosy uplatněné žalobkyní, a skutečnost, že žalobkyně činí předmětem vypořádání částky, za něž byly prodány motocykly Honda VTR a Honda Transalp, když částka 67 000 Kč z prodeje motocyklu Honda VTR v roce 2011 byla za manželství spotřebována na potřeby narozených dvojčat a finanční prostředky z prodeje motocyklu Honda Transalp žalovaný dal svému bratrovi, neboť od něj měl původně prostředky na koupi předmětného motocyklu zapůjčeny. Nadto žalobkyně, dle žalovaného, nikdy nenamítla neplatnost převodu motocyklů vůči jejich nabyvateli.

3. Soud nepřihlížel k podání žalobkyně ze dne 13. 5. 2022, neboť na jednání dne 11. 4. 2022 byla žalobkyně v souladu s ust. § 118b o. s. ř. poučena o koncentraci řízení, a k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, podání návrhů na provedení důkazů a ke splnění dalších procesních povinností, jí byla stanovena lhůta 30 dnů, která uplynula dne 11. 5. 2022. Žalobkyní doručené podání bylo podáno po lhůtě, a soud k němu v souladu s výše uvedeným nepřihlížel. Pro úplnost soud konstatuje, že právní zástupkyně žalobkyně v podání odkazovala na zdravotní indispozici právního zástupce, avšak tuto skutečnost nikterak nedokladovala. Nadto se soud domnívá, že poskytnutá koncentrační lhůta 30 dnů je dostatečně dlouhým obdobím pro sepis podání, případně sepis žádosti právní zástupkyně o její prodloužení.

4. Soud dále nepřihlížel k podání žalovaného ze dne 7. 2. 2023 a ze dne 17. 2. 2023, když usnesením ze dne 9. 2. 2023, č. j. 11 C 287/2021-480, byl žalovaný vyzván, aby své podání opravil, neboť je neurčité a nesrozumitelné. Žalovaný tak v souladu s výzvou soudu ve stanovené lhůtě neučinil, soud proto k uvedeným podáním nepřihlížel.

5. Usnesením ze dne 7. 2. 2023, č. j. 11 C 287/2021-467, soud připustil změnu žaloby, navrženou žalobkyní v podání ze dne 23. 2. 2022, ve znění ze dne 4. 3. 2022, kterou se domáhala rozšíření žaloby o vnosy žalobkyně do společného jmění manželů ve výši 509 272,60 Kč. Současně soud zamítl změnu žaloby navrženou žalobkyní v podání ze dne 23. 2. 2022, ve znění ze dne 4. 3. 2022, kterou se domáhala rozšíření žaloby o povinnost žalovaného uhradit žalobkyni částku ve výši 247 000 Kč za výlučné užívání rodinného domu žalovaným, v období od 1. 9. 2020 do 31. 3. 2022, stojícího na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt k bydlení [adresa], a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], a o povinnost žalovaného uhradit žalobkyni částku ve výši 18 000 Kč za výlučné užívání pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], a změnu žaloby, navrženou žalobkyní v podání ze dne 15. 12. 2022, kterou se domáhala rozšíření žaloby o povinnost žalovaného uhradit žalobkyni částku ve výši 364 000 Kč za výlučné užívání rodinného domu žalovaným, v období od 1. 9. 2020 do 31. 12. 2022, stojícího na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt k bydlení [adresa], a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce].

6. Soud nepřipustil žalobkyní navrhované změny žaloby ze dne 23. 2. 2022, ve znění ze dne 4. 3. 2022, a ze dne 15. 12. 2022, když žalobkyně přes opakované poučení v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. neoznačila důkazy sloužící k prokázání skutečnosti, že v období od 1. 9. 2020 do 31. 12. 2022, nemohla užívat rodinný dům [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt k bydlení [adresa], a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], a k prokázání skutečnosti, že v období od 1. 9. 2020 do 28. 2. 2022 nemohla užívat pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], případně jí v užívání shora uvedených nemovitých věcí bylo bráněno.

7. Usnesením ze dne 9. 3. 2023, č. j. 11 C 287/2021, soud nepřipustil změnu žaloby navrhnutou žalobkyní při jednání dne 9. 3. 2023, kterou se domáhala rozšíření žaloby o počítač DELL s podložkou a myší, který byl zakoupen za částku 20 490 Kč a LCD displej, který byl zakoupen za částku 9 599 Kč. Soud konstatoval, že návrh žalobkyně byl podán téměř rok po uplynutí koncentrační lhůty, přičemž žalobkyni ničeho nebránilo svůj návrh na rozšíření žaloby uplatnit kdykoliv dříve v průběhu řízení. Návrh žalobkyně směřoval k opětovnému otevření dokazování, což soud s ohledem na průběh řízení, považuje za obstrukční.

8. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání dne 11. 4. 2022, resp. 6. 9. 2022, konkrétně, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 11. 12. 1999 a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. [spisová značka] ze dne 2. 3. 2021, který nabyl právní moci dne 17. 3. 2021. Dále, že součástí společného jmění účastníků je: pozemek parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] v [obec], pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [okres], zapsané na [list vlastnictví] a dále pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./ č. e. garáž v k. ú. [okres], zapsáno na [list vlastnictví], pro účely vypořádání SJM, v obvyklé ceně 210 000 Kč, movité věci (vybavení rodinného domu) uvedené ve výroku II. bod. 5 rozsudku včetně dílenského ponku, vybavení dílny s nářadím pro účely vypořádání SJM, v obvyklé ceně 80 000 Kč, z čehož vypořádací podíl pro žalobkyni činí 40 000 Kč, movité věci uvedené ve výroku I. bod 1 rozsudku pro účely vypořádání SJM v obvyklé ceně 2 300 Kč, z čehož vypořádací podíl pro žalovaného činí 1 150 Kč, osobní automobil Seat Alhambra [registrační značka] pro účely vypořádání SJM v obvyklé ceně 60 000 Kč, vlek za osobní auto, [registrační značka] pro účely vypořádání SJM v obvyklé ceně 10 000 Kč.

9. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že za trvání manželství měla žalobkyně účet u [právnická osoba] č.ú. [bankovní účet] a u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaný účet u [právnická osoba] č. ú. [bankovní účet] a u [právnická osoba], v průběhu manželství měl rovněž účet u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba].

10. Při soudním jednání dne 19. 1. 2023 učinili účastníci za nesporné, že obvyklá cena pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, a pozemku [parcelní číslo] vše v k. ú. [okres], je 6 000 000 Kč a, že žalovaný ze svých výlučných prostředků vložil do SJM částku 532 600 Kč, kdy tyto finanční prostředky byly použity na nákup nemovitých věcí v SJM účastníků.

11. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

12. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31. 8. 2021 bylo zjištěno, že součástí zaniklého SJM žalobkyně a žalovaného je pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Nabývacím titulem účastníků je Kupní smlouva [číslo] [číslo] [rok] ze dne 23. 9. 2000.

13. Z kupní smlouvy ze dne 23. 9. 2000 uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [rodné číslo], bytem [adresa], jako prodávajícími a zástavními věřiteli, a žalobkyní a žalovaným, jako kupujícími a zástavci, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný nabyli za částku 900 000 Kč do svého vlastnictví pozemek parc. [číslo] o výměře 133 m2, zastavěná plocha objekt k bydlení, a pozemek parc. [číslo] o výměře 197 m2, zahrada, v k. ú. a obci [okres], vše vedené Katastrálním úřadem [okres] na [list vlastnictví].

14. Ze smlouvy o koupi nemovitosti ze dne 20. 9. 1999 bylo zjištěno, že žalovaný, jako prodávající, uzavřel s [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], jako kupujícím, dne 20. 9. 1999 kupní smlouvu o prodeji pozemku parc. [číslo] o výměře 212 m2, s rodinným domem [adresa] na něm stojícím, a pozemku parc. [číslo] o výměře 15 m2 s garáží na něm stojící, to vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v [obec] na [list vlastnictví], pro [územní celek], k. ú. [část obce], za smluvenou kupní cenu 560 000 Kč (čl. 2). Z čl. 4 uvedené smlouvy vyplynulo, že prodávající byl povinen uhradit daň z převodu nemovitostí a náklady na vyhotovení znaleckého posudku.

15. Z dohody o převodu členských práv a povinností [číslo] [rok], včetně příloh, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný, jako převádějící, uzavřeli dne 15. 11. 2000 s [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], jako nabyvatelkou, dohodu o převodu členských práv a povinností, za odstupné ve výši 420 000 Kč.

16. Z potvrzení Okresního stavebního bytového družstva [okres] ze dne 30. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně se dne 21. 8. 1991 stala individuálním členem Okresního stavebního bytového družstva [okres] a nájemcem bytu [ulice a číslo], [ulice], [obec], a to na základě převodu podílu z otce [jméno] [příjmení] na žalobkyni. Členství žalobkyně následně zaniklo převodem družstevního podílu dne 28. 11. 2000.

17. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 9. 2012 bylo zjištěno, že na základě prodeje id na nemovitostech: pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, budovy [adresa], objekt k bydlení, stojící na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [okres] na [list vlastnictví], měla být žalobkyni vyplacena částka 750 000 Kč.

18. Z potvrzení o zaplacení pohledávky [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uhradili Městu [okres], [sídlo] [anonymizována dvě slova], [PSČ] [okres], pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 12. 4. 2002 ve výši 224 250 Kč, a to vč. úroků.

19. Ze smlouvy o zřízení zástavních práv k věcem nemovitým [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný, jako zástavci, uzavřeli dne 31. 7. 2006 smlouvu s [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako zástavním věřitelem, o zřízení zástavního práva k pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], za účelem zajištění všech pohledávek zástavního věřitele ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo].

20. Ze smlouvy o zřízení zástavních práv k věcem nemovitým [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný, jako zástavci, uzavřeli dne 27. 1. 2009 smlouvu s [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako zástavním věřitelem, o zřízení zástavního práva k pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], za účelem zajištění všech pohledávek zástavního věřitele ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo].

21. Z kupní smlouvy ze dne 11. 12. 2008 s předmětem koupě motocykl Honda VTR1000, [VIN kód], bylo zjištěno, že žalovaný, shora uvedeného data, zakoupil předmětný motocykl za částku 80 000 Kč.

22. Z kupní smlouvy ze dne 11. 8. 2011 s předmětem koupě motocykl Honda VTR1000, [VIN kód], [registrační značka] bylo zjištěno, že dne 11. 8. 2011 prodal žalovaný předmětný motocykl za částku 67 000 Kč.

23. Z protokolu o jednání zdejšího soudu ze dne 23. 7. 2020, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že v opatrovnickém řízení ve věci nezletilých dětí žalobkyně a žalovaného, žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu konstatovala, že žalovaný pozemek parc. [číslo] o výměře 19 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/čem garáž, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], zakoupil bez vědomí žalobkyně. Z dotčeného protokolu bylo dále zjištěno, že z manželství se účastníkům narodily 3 nezl. děti, a to nezletilý [jméno] (nar. [rok]), nezl. [jméno] (nar. [rok]) a nezl. [jméno] (nar. [rok]).

24. Ze stejnopisu notářského zápisu [č. j.] [anonymizováno] [rok], [spisová značka], ze dne 27. 8. 2021, sepsaného JUDr. Jaroslavem Hájkem, notářem v Kutné Hoře, [ulice a číslo], [PSČ] [okres], bylo zjištěno, že [jméno a příjmení], [datum narození], bytem [adresa ], prohlásila, že o Vánocích 2002 darovala své dceři (žalobkyni) peněžní hotovost ve výši 260 000 Kč, a že je jí známo, že babička žalobkyně, [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá r. [rok], darovala v roce 2001 žalobkyni částku ve výši 250 000 Kč.

25. Z předžalobní komunikace mezi účastníky z období dubna a května 2021 bylo zjištěno, že mezi účastníky probíhala rozsáhlá předžalobní jednání, avšak nepodařilo se najít shodu ve vypořádání zaniklého společného jmění manželů, zejména stran finančního vypořádání účastníků. Z další předžalobní komunikace z období června a července 2021 bylo poté zjištěno, že sporná byla především částka, jež měl žalovaný uhradit žalobkyni k vypořádání.

26. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 10. 6. 2021 bylo zjištěno, že před podáním žaloby předložila žalobkyně žalovanému nabídku smírného řešení ohledně vypořádání zaniklého SJM a žalovaného vyzvala k úhradě finančního vyrovnání ve výši 3 500 000 Kč 27. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], za období od 17. 3. 2020 do 17. 3. 2021 bylo zjištěno, že ke dni 17. 3. 2021 činil zůstatek na účtu žalobkyně částku ve výši 11 788,99 Kč.

28. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], za období od 1. 1. 2018 do 1. 1. 2020 bylo zjištěno, že dne 31. 10. 2018 byla na účet žalovaného připsána částka ve výši 1 120 666,17 Kč, a to jako příchozí platba z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba]. Následně dne 5. 11. 2018 odešla částka ve výši 1 200 000 Kč na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba]. Dne 30. 12. 2019 poté byly na účet žalovaného připsány finanční prostředky ve výši 1233 173,04 Kč, a to z účtu č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba]. Z výpisu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 bylo dále zjištěno, že v období od 12. 1. 2020 do 16. 1. 2020 byla z účtu žalovaného vybrána v hotovosti částka ve výši 1 260 000 Kč, a z výpisu za období od 17. 3. 2020 do 17. 3. 2021 bylo zjištěno, že ke dni 17. 3. 2021 činil zůstatek na účtu žalovaného částku ve výši 10 023,76 Kč.

29. Z přípisu [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], ze dne 14. 6. 2022 a ze dne 7. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně, a od roku 2012 i žalovaný, nemají u citovaného bankovního ústavu žádný účet.

30. Ze sdělení [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne 17. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně měla od 23. 3. 2020 do 23. 3. 2021 u dotčeného bankovního ústavu termínovaný vklad č. [bankovní účet], který činil 1 226 965,81 Kč.

31. Z výpisu z registru vozidel ze dne 7. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl v období od 15. 4. 2009 do 15. 8. 2011 zapsán jako provozovatel motocyklu Honda VTR, [registrační značka], [VIN kód], a v období od 25. 4. 2018 do 3. 3. 2020 jako vlastník motocyklu Honda XL700V, [registrační značka] [VIN kód].

32. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 14. 9. 2022 ohledně výpisu z bankovního účtu žalovaného [číslo] za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2021 bylo zjištěno, že z uvedeného účtu byly dne 29. 3. 2019 vybrány finanční prostředky ve výši 1 200 000 Kč, když tyto byly zaslány na účet č. [bankovní účet] (účet žalovaného vedený u [právnická osoba] [anonymizováno]).

33. Z účtenky za hotové ze dne 12. 10. 2021 z [příjmení] [jméno] na částku 1 900 Kč a z faktury z obchodu [jméno] dětský obchod ze dne 28. 9. 2011 na částku 5 650 Kč (čl. 411), vše doloženo žalovaným, bylo zjištěno, že na podzim roku 2011 došlo k úhradě částky ve výši 7 550 Kč na potřeby nezletilých dětí účastníků. Dle sdělení žalovaného měly být faktury uhrazeny jím v hotovosti.

34. Z potvrzení o přijetí objednávky [číslo] [anonymizováno] [číslo] včetně faktury ze dne 2. 12. 2011 na částku 32 356 Kč (čl. 412), z příjmového pokladního dokladu na zálohu ve výši 1 000 Kč ze dne 15. 9. 2011 (čl. 413), z faktury [číslo] ze dne 14. 10. 2011 na částku 780 Kč (č. l. 413 p. v.), z faktury [číslo] 2011 ze dne 26. 10. 2011 na částku 4 899 Kč, z faktury [číslo] ze dne 14. 10. 2011 na částku 2 546 Kč (č. l. 414 p. v.), z faktury č. 2011 ze dne 12. 10. 2011 na částku 3 180 Kč (č. l. 415), z faktury č. 2012 ze dne 5. 4. 2012 na částku 1 110 Kč (č. l. 415 p. v.), vše fakturováno na jméno žalovaného, bylo zjištěno, že shora uvedenými daňovými doklady byly žalovanému fakturovány faktury za nákup potřeb pro nezletilé děti účastníků. Dle sdělení žalovaného mělo dojít k úhradě veškerých faktur v hotovosti.

35. Z faktury variabilní symbol [číslo] ze dne 29. 9. 2011 na částku 2 815 Kč (č. l. 416), z faktury č. [číslo] [anonymizováno] [rok] na částku 5 196 Kč (č. l. 416 p. v.) vč. dodacího a záručního listu (č. l. 417), z faktury [číslo] ze dne 10. 10. 2011 na částku 8 832 Kč (č. l. 417 p. v.), z faktury [číslo] na částku 815 Kč ze dne 19. 9. 2011 vč. dodacího listu (č. l. 418), bylo zjištěno, že žalovanému byla za nákup náhradních dílů do vozidla fakturována částka v celkové výši 17 658 Kč. Veškeré faktury byly uhrazeny na dobírku.

36. Z kupní smlouvy ze dne 20. 9. 2018 uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], bytem [ulice a číslo] [okres], jako prodávajícími, a žalovaným a žalobkyní, jako kupujícími, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli shora uvedeného data smlouvu na koupi garáže, budova bez č. p./ č. e., na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [okres], zapsáno na [list vlastnictví], v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále bylo zjištěno, že kupní cena byla sjednaná v částce 100 000 Kč a k podání návrhu na vklad příslušné smlouvy došlo dne 25. 9. 2018.

37. Z printscreenu výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], za období dubna 2019 bylo zjištěno, že žalovaný si na svůj účet u [právnická osoba] [anonymizováno] zaslal dne 1. 4. 2019 částku ve výši 120 000 Kč ze svého účtu [číslo] u [právnická osoba] (č. l. 422).

38. Z ručně psaného rozpočtu na opravu vozidla žalovaného bylo zjištěno, že dle poznámek žalovaného měla cena opravy vozu stát 28 269 Kč (č. l. 423).

39. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], za období 12/ 2018 (č. l. 424 – 425), z potvrzení rezervace ubytování ze dne 5. 12. 2018 (č. l. 429), ze sdělení o platbě ze dne 23. 7. 2019, ze dne 31. 7. 2019 (č. l. 426) a z emailové komunikace s [anonymizována dvě slova] ze dne 8. 8. 2019, ze dne 29. 4. 2019, z výpis z účtu žalovaného č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba] [anonymizováno], za období 08/ 2019 (č. l. 430-432), bylo zjištěno, že na dovolenou žalovaného a dětí účastníků v termínu od 8. 8. 2019 do 17. 8. 2019 byly vynaloženy finanční prostředky v minimální částce okolo 20 000 Kč.

40. Z přihlášky a smlouvy o poskytování doučování uzavřené mezi žalovaným, jako zákonným zástupcem syna [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [název a adresa instituce] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] [číslo], ze dne 27. 9. 2019, bylo zjištěno, že částka za poskytování doučování synovi účastníků ve výši 8790 Kč byla uhrazena v hotovosti (č. l. 433 – 435).

41. Z faktur a daňových dokladů doložených založených na č. l. 435-448, bylo zjištěno, že na jméno žalovaného byly v období září a října 2019 vyfakturovány faktury v souhrnné částce 152 317,42 Kč, přičemž všechny byly uhrazeny v hotovosti.

42. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], za období prosince 2019, bylo zjištěno, že na účet žalovaného byly dne 30. 12. 2019 připsány finanční prostředky v částce 1 233 173,04 Kč, a to z účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba]

43. Z kupní smlouvy ze dne 30. 11. 2005 uzavřené mezi žalovaným, jako prodávajícím, a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], jako kupujícím, bylo zjištěno, že shora uvedeného data prodal žalovaný garáž na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú. [obec], zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu [okres], na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], jejímž výlučným vlastníkem byl na základě darovací smlouvy ze dne 31. 1. 2002, a to za částku 80 000 Kč.

44. Ze smlouvy o koupi nemovitosti ze dne 22. 12. 2001 uzavřené mezi žalovaným, jako prodávajícím, a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], jako kupujícím, bylo zjištěno, že shora uvedeného data prodal žalovaný pozemek parc. [číslo] zastavená plocha a nádvoří, zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu [okres], na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], včetně garáže stojící na uvedeném pozemku, a to za částku 80 000 Kč. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že výlučným vlastníkem předmětného pozemku se žalovaný stal na základě kupní smlouvy ze dne 29. 3. 1996.

45. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí ze dne 2. 2. 2023, pro [list vlastnictví], k. ú. a [územní celek], okres [okres], bylo zjištěno, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa], na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú. a obci [obec], je [jméno a příjmení] [obec], [rodné číslo], a [příjmení] [jméno], [rodné číslo], a to na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 20. 4. 2005.

46. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [příjmení] [příjmení] [jméno], [IČO], sídlem [adresa], za období od 1. 1. 2000 do 15. 1. 2020, bylo zjištěno, že pohyb na účtu žalovaného se od jeho otevření běžně pohyboval ve větších částkách- Dále bylo zjištěno, že k uzavření účtu došlo dne 15. 1. 2020, přičemž od konce roku 2018 na účtu již neprobíhal žádná pohyb finančních prostředků.

47. Ze sdělení [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], ze dne 20. 1. 2023, bylo zjištěno, že žalovaný není klientem [právnická osoba].

48. Ze sdělení [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], ze dne 20. 1. 2023, bylo zjištěno, že žalovaný není, a ani nebyl, klientem [právnická osoba].

49. Ze sdělení [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [IČO], sídlem [adresa], ze dne 20. 1. 2023, bylo zjištěno, že žalovaný v posledních 10 letech neměl účet u uvedeného bankovního ústavu.

50. Ze sdělení [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], ze dne 20. 1. 2023, bylo zjištěno, že žalovaný v posledních 10 letech neměl účet, ani jiný bankovní produkt, u uvedeného bankovního ústavu.

51. Ze sdělení [právnická osoba], [IČO], sídlem [anonymizována dvě slova] [číslo], [PSČ] [obec a číslo], ze dne 25. 1. 2023, bylo zjištěno, že v období od 1. 1. 2013 do 17. 3. 2021 neměl žalovaný veden žádný účet.

52. Ze sdělení [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], ze dne 27. 1. 2023, bylo zjištěno, že v období od 1. 1. 2000 do 17. 3. 2021, byly na žalovaného evidovány pojistné smlouvy týkající se obvyklého cestovního pojištění, životního pojištění žalobkyně, povinného ručení a pojištění domu č. p. [adresa účastnice, žalobkyně a žalovaného].

53. Z podepsaného potvrzení o půjčkách ze dne 17. 5. 2002, včetně paragonů, doložené strýcem žalovaného, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], strýc žalovaného, půjčil žalovanému dne 13. 11. 2000 částku 300 000 Kč na splacení půjčky na pořízení domu a úhradu zálohy na výrobu oken a dveří, dne 8.

6. částku 300 000 Kč na doplatek za výrobu oken a dveří a rekonstrukci domu, dne 11. 1. 2002 částku 300 000 Kč na vestavbu podkroví a dne 17. 5. 2002 částku 210 000 Kč na fasádu domu a doplatek na vestavbu podkroví; strany si dojednaly bezúročné vrácení peněz v okamžiku naspoření celé částky žalovaným. Soud dále zjistil, že dne 18. 1. 2020 žalovaný dlužnou částku vrátil.

54. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bratra žalovaného, soud zjistil, že cca před 5 lety půjčil žalovanému částku v rozmezí 50 000 Kč – 70 000 Kč na koupi motorky Hondy Transalp, jež mu byla pravděpodobně dovezena z Itálie; žalovaný mu tuto částku zhruba před 2 lety vrátil. Svědek při výslechu dne 6. 9. 2022 uvedl, že o financování koupě a rekonstrukce domu účastníků, případně o jejich účtech a finančním hospodaření, neví žádné podrobnosti, s žalovaným o tomto nikdy hovořil. Svědek konstatoval, že žalovanému pouze pomáhal s opravami domu; při rekonstrukci se dělaly podlahy, rozvody elektřiny a vody. Svědek dále uvedl, že žalobkyně a žalovaný ručili svědkovi za jeden, nebo dva úvěry, kterými financoval výstavbu svého rodinného domu. Z opětovného výslechu svědka dne 7. 2. 2023 soud zjistil, že v průběhu zhruba 20 let měl svědek žalovanému vyplatit částku 700 000 Kč na vypořádání bytu po rodičích, který byl napsán na svědka a jeho ženu. Předmětná bytová jednotka byla na svědka a jeho manželku převedena okolo roku 2005, dohoda se uskutečnila mezi roky 2002 a 2003. Žalovaný svědkovi ujednanou částku splácel většinou v hotovosti, záznamy o splácení si vedl žalovaný.

55. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je manželkou svědka [jméno] [příjmení] a švagrovou žalovaného. Svědkyně uvedla, že znalosti ohledně motorek ve vlastnictví žalovaného, příp. svého manžela, má pouze obecné, nerozumí této problematice. Rovněž o finančních transakcích mezi žalovaným a jeho bratrem má svědkyně pouze obecné povědomí, ví pouze, že došlo k půjčce finančních prostředků žalovanému za účelem koupě motorky, a předpokládá, že došlo také k vrácení těchto prostředků. Svědkyně dále uvedla, že její manžel, bratr žalovaného, žalovanému pomáhal s rekonstrukcí domu, což bylo cca 15 let zpátky, následně žalobkyně a žalovaný ručili svědkyni a jejímu manželovi za úvěr.

56. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že svědek je 10 let kolegou a kamarádem žalovaného, a cca 5 let zpátky jel se žalovaným vyzvednout motorku Hondu Transalp do Itálie. Svědek uvedl, že žalovaný za motorku platil v hotovosti, peníze mu půjčil jeho bratr. Přesnou částku si svědek nepamatoval, odhadoval částku mezi 80 000 Kč – 100 000 Kč. Svědek dále uvedl, že nic dalšího o majetkových poměrech účastníků neví, ví pouze obecně, že v rodině účastníků byly problémy. Z opětovného výslechu svědka ze dne 7. 2. 2023 bylo zjištěno, že v roce 2019 měl žalovaný půjčit svědkovi 90 000 Kč na koupi investičního stříbra, když svědek měl možnost výhodné koupě stříbra od člověka, který potřeboval peníze, a s ohledem na očekávanou investici do nemovitosti v [obec] nemohl tuto částku vzít ze svých úspor. Svědek zakoupil 6 kg investičního stříbra po 15 000 Kč za kilogram; smlouvu, ani potvrzení svědek nemá, stříbro však stále vlastní. Dlužnou částku svědek žalovanému po měsíci vrátil, přičemž žalovaný, nejspíše jako zkoušku přátelství, po svědkovi požadoval půjčku v částce 30 000 Kč na opravu auta. Svědek konstatoval, že s ohledem na skutečnost, že z plánované koupě nemovitosti sešlo, disponoval následně dostatečnými finančními prostředky na vrácení dlužné částky i poskytnutí půjčky žalovanému. Žalovaný svědkovi dlužnou částku vrátil v říjnu, nebo listopadu 2019; tato i ostatní finanční transakce s žalovaným probíhaly v hotovosti, bez potvrzení; svědek si peníze půjčil i je vracel před domem žalovaného.

57. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že dům kupovali společně žalobkyně se žalovaným, každý do jeho koupě vložil něco ze svého. Žalobkyně prodala byt, jenž dostala darem od svého otce, a žalovaný prodal dům, který vlastnil v [část obce]. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu na koupi domu na chatě manželů [příjmení] u [anonymizována dvě slova], kde také došlo k úhradě kupní ceny v hotovosti. V době koupě domu oba manželé pracovali v „ tabákovce“ a měli od zaměstnavatele zřízené účty u [právnická osoba] [anonymizováno], následně měli účty u [právnická osoba]. Žalobkyně od své matky a babičky obdržela veškerou výbavu (porcelán, talíře, ručníky…) a finanční dary, na jejichž přesnou výši si již nepamatuje (nejspíše 250 – 260 000 Kč). Žalobkyně uvedla, že matka žalobkyně žalobkyni taktéž poskytla obálku s hotovostí na rekonstrukci domu účastníků, žalobkyně však obálku předala žalovanému, neboť finance spravoval on a žalobkyně se starala o děti. Rekonstrukce domu byla rozsáhlá a zahrnovala: rozvody, odpady, elektřinu, omítky, zárubně, podlahy, podkroví, sádrokartony, tj. vyjma střechy se jednalo o kompletní a rozsáhlou rekonstrukci nemovitosti. Žalobkyně veškeré vydělané peníze dávala žalovanému, který hospodařil s financemi rodiny, a žalobkyně mu plně důvěřovala. Mezi žalovaným a jeho rodinou (otec, bratr) probíhaly četné finanční transakce (ohledně motorek, nemovitostí, atp.); půjčovali si mezi sebou peníze, ručili si vzájemně za nemovitosti; půjčky však byly za manželství vyrovnány. Rodiče žalovaného vlastnili byt, jenž byl převeden na bratra žalovaného, a zahrádku s domkem, které prodal žalovaný, otec žalovaného dále vlastnil garáž, kterou taktéž prodal žalovaný, shodně žalovaný vlastnil garáž v [obec], jež prodal. Žalobkyně dále uvedla, že v minulosti, po propuštění z [společnosti] [příjmení], kde obdržela odstupné, a protože měla finance od matky a babičky, tak si po dohodě se žalovaným založila termínovaný vklad u kampeličky, který byl následně vybrán a žalobkyně si založila termínovaný vklad u [právnická osoba] [anonymizováno], kam vložila 1 222 000 Kč; žalovaný si po čase u stejného bankovního ústavu také založil termínovaný vklad. Žalobkyně shrnula, že k dnešnímu dni má pouze účet u [právnická osoba], když termínovaný vklad u [právnická osoba] [anonymizováno] byla nucena vybrat, neboť žalovaný jí po odchodu ze společné domácnosti nevyplatil, a žalobkyně tak potřebovala prostředky pro zakoupení vlastního bydlení. Ohledně skladby finančních prostředků na svém bankovním účtu žalobkyně uvedla, že tam jsou uloženy peníze od jejího otce z prodeje bytu, od její matky a od její babičky, a dále i z její výplaty. Stran kočárku pro dvojčata účastníků žalobkyně sdělila, že jeho koupi zařizoval manžel, jednalo se o velmi nákladný kočárek, nejspíše Easywalker šedé barvy; žalovaný si na nákladném kočárku zakládal. Žalobkyně však nebyla schopna sdělit jeho cenu, neboť v té době rodinných financí vůbec neviděla.

58. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], strýce žalovaného, soud zjistil, že žalovanému půjčil finanční prostředky na rekonstrukci domu, neboť dříve si takto vypomáhali s jeho otcem. Svědek, po nahlédnutí do svých poznámek uvedl, že 1. půjčka se uskutečnila dne 13. 11. 2000 ve výši 300 000 Kč, 2. půjčka dne 8. 6. 2001 ve výši 300 000 Kč, 3. půjčka dne 11. 1. 2002 také ve výši 300 000 Kč a 4. půjčka dne 17. 5. 2002 ve výši 210 000 Kč; splácení nebylo pevně dojednáno, žalovaný svědkovi půjčené prostředky vrátil v hotovosti dne 18. 1. 2020. Dle mínění svědka o půjčce žalobkyně nevěděla.

59. Soud v rámci dokazování provedl i další důkazy, které však následkem průběhu řízení neshledal relevantními pro posouzení věci.

60. Soud neprovedl fotografie rekonstrukce domu účastníků založené žalobkyní na č. l. 346-350, neboť žalobkyně předmětné fotografie doložila na jednání dne 4. 10. 2022, lhůta ke koncentraci řízení uplynula dne 11. 5. 2022.

61. Soud neprovedl důkaz smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky, když žalobkyně na jednání dne 7. 2. 2023 do protokolu uvedla, že tento pro ní není sporný, a soud proto provedení důkazu považuje za nadbytečné.

62. Soud dále neprovedl důkazy na č. l. 488-489, neboť tyto důkazy byly součástí podání žalovaného, k němuž soud nepřihlížel.

63. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud ke zjištění následujícího skutkového stavu:

64. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 11. 12. 1999 a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. [spisová značka] ze dne 2. 3. 2021, který nabyl právní moci dne 17. 3. 2021. Z manželství se účastníkům narodily 3 nezl. děti, [jméno] (nar. [rok]), nezl. [jméno] (nar. [rok]) a nezl. [jméno] (nar. [rok]).

65. Součástí zaniklého společného jmění účastníků jsou movité věci (vybavení rodinného domu) uvedené ve výroku II. bod. 5 rozsudku včetně dílenského ponku, vybavení dílny s nářadím pro účely vypořádání SJM, v obvyklé ceně 80 000 Kč, movité věci uvedené ve výroku I. bod 1 rozsudku pro účely vypořádání SJM v obvyklé ceně 2 300 Kč, osobní automobil Seat Alhambra [registrační značka] pro účely vypořádání SJM v obvyklé ceně 60 000 Kč a vlek za osobní auto, [registrační značka] pro účely vypořádání SJM v obvyklé ceně 10 000 Kč.

66. Součástí zaniklého společného jmění účastníků je dále pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 133 m2, jehož součástí je rodinný dům [adresa] v [obec], a pozemek parc. [číslo] o výměře 197 m2, zahrada, vše v k.ú. [okres], zapsané na [list vlastnictví], pro účely vypořádání SJM v obvyklé ceně 6 000 000 Kč. Žalobkyně a žalovaný se stali vlastníky předmětných nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne 23. 9. 2000 za kupní cenu 900 000 Kč, z níž částka 532 600 Kč byla uhrazena z výlučných prostředků žalovaného (prostředky z prodeje pozemku parc. [číslo] o výměře 212 m2, s rodinným domem [adresa] na něm stojícím, a pozemku parc. [číslo] o výměře 15 m2 s garáží na něm stojící, to vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v [obec] na [list vlastnictví], pro [územní celek], k. ú. [část obce]; kupní smlouva ze dne 20. 9. 1999). Účastníci jsou v katastru nemovitostí rovněž zapsáni jako vlastníci pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./ č. e. garáž v k. ú. [okres], zapsáno na [list vlastnictví], pro účely vypořádání SJM, v obvyklé ceně 210 000 Kč, který byl zakoupen účastníky na základě kupní smlouvy ze dne 20. 9. 2018 za částku 100 000 Kč.

67. Dům účastníků prošel rekonstrukcí, na jejíž financování si účastníci mimo jiné vypůjčili finanční prostředky od [územní celek] a [právnická osoba], ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, byly veškeré zápůjčky spojené s financováním bydlení účastníků již splaceny.

68. Ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků byli účastníci řízení vlastníky následujících účtů: a. účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], na jméno žalobkyně, se zůstatkem ke dni právní moci rozvodu manželství v částce 11 788,99 Kč, b. termínovaný vklad č. [bankovní účet] vedený na jméno žalobkyně u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], se zůstatkem ke dni právní moci rozvodu manželství v částce 1 226 965,81 Kč, c. účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], na jméno žalovaného se zůstatkem ke dni právní moci rozvodu manželství v částce 10 023,76 Kč, d. účet [číslo] u [právnická osoba], vedený na jméno žalovaného se zůstatkem ke dni právní moci rozvodu manželství v částce 100 Kč.

69. V průběhu manželství měl žalovaný rovněž termínovaný vklad u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], který však ke dni právní moci rozvodu manželství již neexistoval, přičemž finanční prostředky byly zaslány na účet žalovaného č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] [anonymizována tři slova].

70. Za trvání manželství s rodinnými financemi hospodařil téměř výlučně žalovaný, přičemž žalobkyně neměla o detailech finančních transakcích rodiny povědomí, pouze povrchně věděla o skutečnosti, že žalovaný si se svou rodinou v případě potřeby finančně vypomáhá; přesné částky neznala.

71. Strýc žalovaného poskytl mezi lety 2000 a 2002 účastníkům bezúročnou zápůjčku v celkové výši 1 110 000 Kč na rekonstrukci domu účastníků a úkony s ní spojené, přičemž žalovaný v lednu 2020 tuto částku svému strýci vrátil.

72. Za trvání manželství byl žalovaný zapsán jako provozovatel motocyklu Honda VTR1000, [registrační značka], [VIN kód], k jehož koupi došlo roku 2008 za částku 80 000 Kč, a prodeji roku 2011 za částku 67 000 Kč.

73. V roce 2012 se účastníkům řízení narodila dvojčata [jméno] a [jméno], kterým byl zakoupen dětský kočár za částku 32 356 Kč a další dětské potřeby (dokladováno žalovaným předloženými účtenkami z nákupu dětského vybavení a oblečení, které byly uhrazeny v hotovosti).

74. V roce 2012 nabyla žalobkyně na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 9. 2012, na základě prodeje id na nemovitostech: pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, budovy [adresa], objekt k bydlení, stojící na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [okres] na [list vlastnictví], jako dědictví po svém zesnulém otci, částku ve výši 750 000 Kč, jež byla vložena na termínovaný vklad žalobkyně č. [bankovní účet] vedený na jméno žalobkyně u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba].

75. Ve dnech 22. 9. 2018, 8. 3. 2019, 27. 4. 2019, 13. 6. 2019, 7. 9. 2019 a 8. 9. 2019, vybral žalovaný ze svého účtu č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], v hotovosti částku v celkové výši 410 000 Kč.

76. Dne 20. 9. 2018 zakoupili žalobkyně a žalovaný pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./ č. e. garáž v k. ú. [okres], zapsáno na LV [číslo] to za částku 100 000 Kč splatnou v hotovosti při podpisu smlouvy.

77. V termínu od 8. 8. 2019 do 17. 8. 2019 byl žalovaný spolu s nezletilými dětmi účastníků na dovolené v Chorvatsku, přičemž na tuto cestu byly žalovaným vynaloženy finanční prostředky v minimální výši 20 000 Kč. 78. [jméno] [příjmení], [datum narození], synovi účastníků, bylo v období od 27. 9. 2019 poskytováno doučování ve studijním centru [název] [obec], IČO [číslo]. Úhrada za doučování činila částku ve výši 8790 Kč, splatnou v hotovosti při podpisu smlouvy, kterou za svého, v té době nezletilého syna, uzavřel žalovaný.

79. V období září a října 2019 byly na jméno žalovaného vystaveny faktury v souhrnné výši 152 317,42 Kč, které byly uhrazeny v hotovosti.

80. V roce 2019 došlo k bezúročné zápůjčce finančních prostředků mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], který následně žalovanému na podzim roku 2019 tuto částku vrátil, a současně mu zapůjčil dalších 30 000 Kč.

81. Žalovaný na svých účtech běžně hospodařil s většími finančními obnosy, přičemž v období od 12. 1. 2020 do 16. 1. 2020 vybral ze svého účtu č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], v hotovosti částku ve výši 1 260 000 Kč, z níž splatil půjčku strýci (prokázáno svědeckou výpovědí strýce, potvrzením o zápůjčce a o vrácení dlužné částky, vč. podpisů na listině).

82. Žalovaný byl dále od 25. 4. 2018 do 3. 3. 2020 zapsán jako vlastník motocyklu Honda XLV700V, [registrační značka] [VIN kód]. Kupní cena předmětného motocyklu se pohybovala mezi 80 000 Kč a 100 000 Kč (soud vycházel ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], když tato byla jediným důkazem o ceně motocyklu, neboť s ohledem na absentující kupní smlouvy, se žalobkyně ocitla v důkazní nouzi).

83. Žalobkyně byla od roku 1991 členkou Okresního stavebního bytového družstva, a to na základě převodu členského podílu od svého otce [jméno] [příjmení]. Podíl žalobkyně byl zcizen na základě dohody o převodu členských práv a povinností [číslo] [rok] ze dne 15. 11. 2000, za odstupné ve výši 420 000 Kč.

84. Mezi účastníky řízení probíhala rozsáhla předžalobní komunikace, která však, s ohledem na odlišné pohledy stran finančního vypořádání a nejasný rozsah SJM, nevedla ke smírnému řešení sporu.

85. V řízení, i přes opakované poučení dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř., naopak nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně ohledně vnosu ve výši 509 272,60 Kč, který měl být užit na úhradu části kupní ceny rodinného domu účastníků, příp. jeho rekonstrukce.

86. V řízení dále nebyla prokázána tvrzení žalobkyně ohledně údajných darů, a jejich účelu, od matky a babičky žalobkyně, které měla žalobkyně obdržet v letech 2001 a 2002. Dar od své matky měla žalobkyně obdržet v obálce a bez dalšího předat žalovanému (žalobkyně při svém účastnickém výslechu soudu sdělila, že neví, jaká částka se v obálce nacházela, nestarala se o to), tato tvrzení však v řízení rovněž nebyla prokázána.

87. Žalobkyně taktéž nebyla schopna prokázat, ani specifikovat, jaká byla skladba jejích finančních prostředků na termínovaném vkladu u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] [bankovní účet], vedeném na jméno žalobkyně, se zůstatkem ke dni právní moci rozvodu manželství v částce 1 226 965,81 Kč, který si žalobkyně založila dne 20. 3. 2020, a který zanikl dne 20. 3. 2021, tj. po právní moci rozvodu manželství.

88. Žalobkyně dále nedoplnila svá tvrzení ohledně nájmu bytu, náhradního bydlení a nutnosti opustit společnou domácnost.

89. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

90. Vypořádání společného jmění manželů se provede podle právní úpravy ke dni zániku manželství a společného jmění manželů (ke dni 17. 3. 2021 představující právní moc rozsudku o rozvodu manželství), tj. podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

91. Podle § 736 věta první o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

92. Podle § 740 věta první o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zániku společného jmění. Totéž podle § 765 odst. 2 o. z.: nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

93. Podle § 742 odst. 1 o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

94. Podle § 742 odst. 2 o. z. platí, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

95. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

96. Podle § 709 odst. 3 o. z. součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

97. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

98. Podle § 711 odst. 2 o. z. se částky výdělku, platů, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

99. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, č. j. 22 Cdo 1205/2019 dále plyne, že při vypořádání společného jmění manželů zaniklého dle současného občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování.

100. Na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícímu závěru:

101. Mezi účastníky řízení panovala de facto shoda stran rozsahu zaniklého SJM, tak jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku, vyjma finančních prostředků získaných z prodeje motocyklu Honda XLV700V, [registrační značka] [VIN kód], motocyklu Honda VTR, [registrační značka], [VIN kód], finančních prostředků na termínovaném vkladu žalobkyně č. [bankovní účet] u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], finančních produktů žalovaného u [právnická osoba] a nájemného za období od 1. 9. 2020 do 17. 3. 2021 za nadužívání rodinného domu účastníků.

102. Výrokem I byly do vlastnictví žalobkyně přikázány movité věci, jež si žalobkyně odnesla ze společné domácnosti (bod 1) a zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ve výši 11 788,99 Kč (bod 2), který je osobním účtem žalobkyně a žalobkyně s tímto účtem dlouhodobě disponuje. Oba účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas s tím, že žalobkyně je povinna žalovanému uhradit částku ve výši 1 150 Kč jako podíl na vypořádání movitých věcí uvedených ve výroku I bod 1 a částku ve výši 5 894,5 Kč jako podíl na vypořádání zůstatku na účtu žalobkyně ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství.

103. Ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků byla žalobkyně také vlastníkem termínovaného vkladu č. [bankovní účet] u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], vedený na jméno žalobkyně, se zůstatkem v částce 1 226 965,81 Kč. S ohledem na skutečnost, že úložní doba termínovaného vkladu byla stanovena na dobu jednoho roku, tj. od 20. 3. 2020 do 20. 3. 2021, nerozhodoval soud o přikázání zůstatku na termínovaném vkladu, ale rozhodoval o přikázání finančních prostředků, které zahrnul do celkového finančního vypořádání podílů účastníků ze zaniklého SJM.

104. Ohledně termínovaného vkladu žalobkyně dospěl soud k závěru, že z celkové částky 1 226 965,81 Kč, bylo 750 000 Kč ve výlučném vlastnictví žalobkyně, jako dědictví žalobkyně z prodeje části domu po jejím zesnulém otci. Sic žalovaný neučinil toto tvrzení nesporné, tak z doložených listinných důkazů (kupní smlouva ze dne 25. 9. 2012) a vyjádření žalovaného ze dne 10. 5. 2022, závěrečná řeč právního zástupce žalovaného, vyčíslení nákladů právního zastoupení žalovaného, má soud za to, že žalovaný toto tvrzení nesporuje, a soud proto vycházel ze skutečnosti, že částka 750 000 Kč je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Ohledně zbývající částky ve výši 476 965,81 Kč soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by tato částka byla v jejím výlučném vlastnictví, naopak bylo prokázáno, že tato částka byla v SJM účastníků, a žalobkyně je proto povinna uhradit žalovanému této částky, tj. částku ve výši 238 482, 905 Kč.

105. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na finanční vypořádání podílů účastníků ze zaniklého SJM částku ve výši 245 527,45 Kč.

106. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně v řízení opakovaně tvrdila, že v roce 2001 obdržela od své babičky finanční dar ve výši 250 000 Kč a v roce 2002 od své matky nejspíše částku 260 000 Kč, což však žalobkyně neprokázala. K prokázání tohoto tvrzení žalobkyně, i přes opakované poučení o povinnosti označit důkazy, předložila pouze kopii notářského zápisu č. [číslo] [anonymizováno] [rok], [spisová značka], sepsaného JUDr. Jaroslavem Hájkem, notářem, dne 27. 8. 2021, který měl osvědčovat prohlášení matky žalobkyně, že k darům žalobkyni skutečně došlo, a navrhla svůj účastnický výslech, v rámci kterého však uvedla, že přesnou výši darů si nepamatuje.

107. Soud konstatuje, že tvrzení žalobkyně v průběhu řízení byla natolik rozporná, že nebylo možné jednoznačně uzavřít, zda žalobkyně dary ve shora uvedené výši skutečně obdržela, a zda tyto dary byly použity na rekonstrukci nemovitosti účastníků, uloženy na účet žalobkyně, či jinak spotřebovány. Ohledně věrohodnosti předloženého notářského zápisu soud uzavřel, že má nižší důkazní hodnotu než případný svědecký výslech matky žalobkyně, neboť při výslechu jsou svědci poučeni o sankci trestního stíhání pro případě křivé výpovědi, u prohlášení před notářem zde tato poučovací povinnost není a sankce trestního stíhání tak nehrozí. Soud v průběhu řízení o této skutečnosti vyrozuměl žalobkyni, ta však s odkazem na domnělý zdravotní stav matky žalobkyně, její výslech navrhnout odmítala. Soud respektuje volbu žalobkyně nevystavovat svou matku nadměrnému stresu, zároveň však nemůže pominout skutečnost, že žalobkyně vážný stav své matky nikterak nedoložila, a zejména jiným způsobem nedokladovala svá tvrzení ohledně darů od příbuzných, a proto uzavřel, že na zůstatek na termínovaném vkladu žalobkyně neobsahoval finanční dary, které by byly v jejím výlučném vlastnictví.

108. Výrokem II byly na základě shody účastníků do vlastnictví žalovaného přikázány movité věci označené jako vybavení rodinného domu [adresa účastnice, žalobkyně a žalovaného] (bod 5), pro účely vypořádání v obvyklé hodnotě 80 000 Kč, s vypořádacím podílem pro žalobkyni v částce 40 000 Kč, osobní automobil značky Seat Alhambra, [registrační značka], [VIN kód] (bod 3), pro účely vypořádání v obvyklé hodnotě 60 000 Kč, s vypořádacím podílem pro žalobkyni v částce 30 000 Kč, vlek za osobní auto značky RYDWAN EURO A750, [registrační značka], [VIN kód] (bod 4), pro účely vypořádání v obvyklé hodnotě 10 000 Kč, s vypořádacím podílem pro žalobkyni v částce 5 000 Kč, účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], na jméno žalovaného se zůstatkem ke dni právní moci rozvodu manželství v částce 10 023,76 Kč (bod 6), s vypořádacím podílem pro žalobkyni v částce 5 011,88 Kč a účet [číslo] u [právnická osoba], vedený na jméno žalovaného se zůstatkem ke dni právní moci rozvodu manželství v částce 100 Kč (bod 7) s vypořádacím podílem pro žalobkyni v částce 50 Kč.

109. Výrokem II bod 2 soud dále rozhodl o přikázání pozemku parc. [číslo] o výměře 19 m2 - zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, vše zapsáno na [list vlastnictví] v kat. území a obci [okres], u k.. pro [územní celek], k. p. [obec], do vlastnictví žalovaného, když žalobkyně toto ve svých původních žalobních tvrzeních navrhovala, žalovaný s tím souhlasil, a nadto bylo v průběhu řízení prokázáno (protokolem o jednání u zdejšího soudu ze dne 23. 7. 2020, sp. zn. [spisová značka], výslechem žalobkyně), že žalobkyně neměla povědomí o majetkových transakcích rodiny, neboť se o toto nezajímala, a o koupi garáže ze dozvěděla až krátce před podpisem smlouvy. V řízení žalobkyně také nikterak neprokázala, že by garáž užívala, naopak bylo opakovaně hovořeno, že garáž užívá syn [jméno]. Na základě shodného tvrzení účastníků soud vycházel z obvyklé ceny pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [okres] pro účely vypořádání SJM ve výši 210 000 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu této částky, tj. částku ve výši 105 000 Kč.

110. V průběhu řízení se účastníci shodli na obvyklé ceně rodinného domu v obci [okres] - [část obce], [adresa], objekt bydlení na pozemku parc. [číslo] o výměře 133 m2 zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - objekt bydlení [adresa], a dále pozemek parc. [číslo] o výměře 197 m2 - zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] v kat. území a obci [okres], u k. ú. pro [územní celek], k. p. [obec], pro účely vypořádání SJM v částce 6 000 000 Kč a oba shodně souhlasili s přikázáním výše uvedeného domu do vlastnictví žalovaného s tím, že žalovaný vyplatí žalobkyni vypořádací podíl. Kupní cena domu v roce 2000 (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků a kupní smlouvou ze dne 23. 9. 2000) činila částku 900 000 Kč.

111. Mezi účastníky nebylo sporu o vnosu žalovaného ve výši 532 600 Kč, jakožto částky, jež nabyl z prodeje svého domu v obci [část obce], a kterou tak přispěl ze svých výlučných prostředků na úhradu kupní ceny rodinného domu v ulici [adresa účastnice, žalobkyně a žalovaného]. Naopak žalobkyně v řízení žádný svůj vnos stran úhrady kupní ceny rodinného domu neprokázala.

112. Vnosem se rozumí vynaložení prostředků na společný majetek; primárně tedy půjde o pořízení věcí za trvání manželství, na které byly použity zčásti prostředky výlučné, zčásti prostředky společné. Vynaložením prostředků by mělo dojít ke zvýšení majetku v SJM, popřípadě k tomu, že prostředky ze SJM nemusely být použity, ačkoliv by k tomu jinak došlo (srov. PSUTKA, Jindřich. § 742 (Pravidla soudního vypořádání SJM). In: KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, HRUŠÁKOVÁ, Milana, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 362–363, marg. č. 4).

113. Žalobkyně v řízení shodně neprokázala žádný vnos ze svého výlučného majetku na rekonstrukci domu účastníků, když soud musí opětovně uzavřít, že s ohledem na zmatečné a rozporné tvrzení žalobkyně v průběhu celého soudního řízení, nelze v projednávané věci shledat jakoukoliv investici z výlučných prostředků žalobkyně, kterou by bylo možno přesně vyčíslit. Soud nepopírá, že žalobkyně mohla v minulosti obdržet různé finanční dary od svých příbuzných, žalobkyně však ve sporu neunesla své důkazní břemeno a případné investice nespecifikovala a neprokázala.

114. Žalobkyně soudu mimo jiné dokladovala, že od roku 1991 byla členkou Okresního stavebního bytového družstva, a to na základě převodu členského podílu od svého otce [jméno] [příjmení], a že podíl žalobkyně byl zcizen na základě dohody o převodu členských práv a povinností [číslo] [rok] ze dne 15. 11. 2000, za odstupné ve výši 420 000 Kč. Žalobkyně však nebyla schopna specifikovat, jakým způsobem byly dotčené finanční prostředky vynaloženy na majetek účastníků v SJM. Nadto prostým nahlédnutím do předložené kopie citované smlouvy soud zjistil, že jako převádějící zde nebyla uvedena pouze žalobkyně, ale i žalovaný. Na základě výše uvedeného nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně neprokázala žádný vnos stran úhrady kupní ceny rodinného domu, ani jeho následné (a mezi účastníky nesporné) rekonstrukce.

115. Pro úplnost soud odkazuje na současnou právní úpravu, kdy vypořádání vnosu v soudním řízení předpokládá v obecné rovině tvrzení, že výlučné finanční prostředky (či majetek) jednoho z manželů byly použity ve prospěch SJM, a současně požadavek tohoto manžela, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého takto vynaložil na společné jmění (srov. např. NS 22 Cdo 428/2017, 22 Cdo 3395/2012).

116. Při výpočtu vypořádacích podílů účastníků vycházel soud ze skutečnosti, že pohledávka manžela, který vnos vynaložil, nesměřuje vůči druhému manželovi, ale vůči celé samotné mase společného jmění (NS 22 Cdo 4072/2010). Investice v podobě vnosu by měla vést k pomyslnému snížení celkové hodnoty vypořádávaného majetku – teprve u majetku takto ponížené hodnoty má být uvažováno o stanovení výše podílu na vypořádání. Nejprve by tak mělo dojít k odečtení hodnoty vnosů od hodnoty majetku náležejícího do SJM a takto získaná částka by měla být vzata za základ pro vypořádání společného majetku (srov. PSUTKA, Jindřich. § 742 (Pravidla soudního vypořádání SJM). In: KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, HRUŠÁKOVÁ, Milana, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 364, marg. č. 4)

117. Žalovaný na kupní cenu nemovitosti uhradil z částky 900 000 Kč částku ve výši 532 600 Kč, která tvořila 59,17 % z celkové kupní ceny rodinného domu. Vzhledem ke skutečnosti, že během času došlo k nespornému zhodnocení nemovitosti zhruba 6,66x, došlo taktéž ke stejnému zhodnocení vkladu žalovaného.

118. Pokud se účastníci shodli na ceně pro účely vypořádání SJM v částce 6 000 000 Kč, tak žalovanému z tohoto celku přísluší částka odpovídající jeho vnosu, tj. 59,17 % z této ceny. Žalovanému tedy náleží na základě zhodnocení jeho vnosu podíl ve výši 3 550 200 Kč. Zbývající částka 2 449 800 Kč je poté k vypořádání mezi účastníky rovným podílem, tj. s ohledem na přikázání rodinného domu do vlastnictví žalovaného (výrok II bod 1), je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částky 2 449 800 Kč, tj. částku ve výši 1 224 900 Kč (ke způsobu výpočtu srov. např. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2013, sp. zn. 22 Cdo 4509/2011).

119. Na základě výše uvedeného výroku II soud uzavřel, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání podílů účastníků ze zaniklého SJM částku ve výši 1 409 961,88 Kč.

120. Žalobkyně dále požadovala k vypořádání prostředky získané z prodeje motocyklu Honda XLV700V, [registrační značka] [VIN kód], jehož vlastníkem byl žalovaný v období od 25. 4. 2018 do 3. 3. 2020, tj. žalovaný bez souhlasu žalobkyně motocykl nabyl a zcizil za trvání manželství; žalobkyně namítla neplatnost tohoto jednání. Soud konstatuje, že majetkové hodnoty, které jeden z manželů získal jako plnění ze závazkového právního vztahu, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrů manželů a který převzal bez souhlasu druhého (což byl daný případ), jsou součástí společného jmění manželů. S ohledem na důkazní nouzi žalobkyně soud vycházel z kupní ceny zjištěné ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a návrhu žalobkyně, z nichž bylo zjištěno, že kupní cena motocyklu se pohybovala v rozmezí 80 000 Kč a 100 000 Kč, přičemž žalobkyně požadovala k vypořádání částku 50 000 Kč. Žalovaný nikterak neprokázal, že by finanční prostředky získané z prodeje tohoto motocyklu byly užity ve prospěch rodiny účastníků, soud proto uzavřel, že žalovaný je povinen na vypořádacím podílu zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 000 Kč.

121. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku ve výši 245 527,45 Kč a žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku v celkové výši 1 459 961,88 Kč, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku V tohoto rozsudku a uložil žalovanému uhradit žalobkyni na vypořádání podílů účastníků ze zaniklého SJM částku v celkové výši 1 214 434,43 Kč (částka, kterou je na základě shora uvedeného povinen uhradit žalovaný ponížena o částku, kterou je povinna uhradit žalovanému žalobkyně).

122. Výrokem III rozhodl soud o zastavení řízení na základě zpětvzetí žalobkyně ze dne 11. 4. 2022 v části, v níž žalobkyně požadovala k vypořádání osobní automobil značky Audi A3, [registrační značka], rok výroby 1998, dále o zastavení řízení na základě zpětvzetí žalobkyně ze dne 15. 12. 2022 v části, v níž žalobkyně požadovala k vypořádání finanční prostředky z prodeje motocyklu Honda Crosstourer, [registrační značka] [anonymizována dvě slova], a o zastavení řízení na základě zpětvzetí žalobkyně ze dne 9. 3. 2023 v části, v níž žalobkyně požadovala k vypořádání vybavení dětských pokojů v rodinném domě na adrese [adresa účastnice, žalobkyně a žalovaného], když žalovaný s výše uvedeným souhlasil.

123. Výrokem IV bod 1 soud zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně požadovala částku ve výši 33 500 Kč jako vypořádací podíl na výtěžku z prodeje motocyklu Honda VTR, [registrační značka], [VIN kód]. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaný byl vlastníkem výše uvedeného motocyklu, který nabyl za trvání manželství za částku 80 000 Kč a za trvání manželství taktéž prodal, a to za částku 67 000 Kč, a to bez souhlasu žalobkyně, jenž ve svém podání ze dne 15. 12. 2022 namítla neplatnost tohoto jednání. K prodeji předmětného motocyklu došlo v srpnu roku 2011, přičemž v roce následujícím se žalobkyni a žalovanému narodila dvojčata, [jméno] a [jméno]. Žalovaný v průběhu řízení argumentoval skutečností, že částka 67 000 Kč byla spotřebována na potřeby nezletilých dvojčat, a tato svá tvrzení doložil množstvím faktur a stvrzenek. Soud se v tomto případě ztotožnil s tvrzením žalovaného, a má za prokázané, že částka 67 000 Kč v poměru k např. doložené ceně kočáru pro dvojčata (faktura na č. l. 411 p. v. na částku 32 356 Kč), odpovídá běžnému hospodaření rodiny, a uzavřel, že tato částka není předmětem vypořádání SJM účastníků, když za manželství došlo k jejímu spotřebování na úhradu běžných potřeb rodiny, zejména dětí účastníků. Ostatně sama žalobkyně ve svém účastnickém výslechu uvedla, že pro dvojčata byl pořizován velmi nákladný kočár.

124. Jsou-li peníze výlučně náležející jednomu manželovi vynaloženy na běžnou spotřebu (např. na potraviny, dovolenou apod.), nelze za takový vnos do společného hospodaření požadovat náhradu. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 341/2006.

125. Soud dále zamítl návrh žalobkyně na vypořádání částky odpovídající nájemnému za období od 1. 9. 2020 do 17. 3. 2021 ve výši 52 500 Kč, kterou žalobkyně požadovala na základě skutečnosti, že se koncem srpna 2020 odstěhovala, spolu s nezletilými dětmi, ze společné domácnosti, a byla nucena hradit nájem za samostatný byt. Žalobkyně v žalobě uvedla, že měsíční nájemné, které hradí, činí částku ve výši 7 500 Kč; žalobkyně však, přes poučení dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. o nutnosti doplnění svých tvrzení ohledně jí hrazeného nájmu a poučení o následcích této povinnosti, ničeho nedoplnila. Soud proto v souladu se shora uvedeným zamítl návrh žalobkyně v této části.

126. Pouze pro úplnost soud odkazuje na opakovaně judikovanou skutečnost, že mezi manželi nemůže vzniknout bezdůvodné obohacení z titulu užívání majetku náležejícího do SJM, neboť až do pravomocného vypořádání společného jmění manželů náleží vlastnické právo k majetku v SJM oběma manželům a jeden se tak nemůže obohatit na úkor druhého (22 Cdo 5866/2017 ze dne 27. března 2018).

127. V neposlední řadě soud výrokem IV bod 3 zamítl návrh žalobkyně na vypořádání finančních produktů žalovaného u [právnická osoba], [IČO] (v návrzích žalobkyně chybně označeno jako účty žalovaného), neboť ze sdělení pojišťovny vyšlo najevo, že jedinou aktivní smlouvou žalovaného (ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství) je pojistná smlouva [číslo] na jejímž základě je pojištěn rodinný dům účastníků na adrese [adresa účastnice, žalobkyně a žalovaného], který je taktéž vypořádáván v tomto řízení jako součást zaniklého SJM účastníků. A výrokem IV bod 4 soud zamítl návrh žalobkyně na vypořádání termínovaného vkladu žalovaného u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], který měl za trvání manželství, když z výpisů z účtu žalovaného bylo zjištěno, že tyto prostředky byly převedeny běžný účet žalovaného, jenž je součástí vypořádání zaniklého SJM (viz výrok II bod 6 tohoto rozsudku).

128. K námitce žalobkyně ohledně hotovostním výběrům z účtu žalovaného ve dnech 22. 9. 2018, 8. 3. 2018, 8. 3. 2019, 27. 4. 2019, 13. 6. 2019, 7. 9. 2019 a 8. 9. 2019 v souhrnné částce 410 000 Kč a v období od 12. 1. 2020 do 16. 1. 2020 v souhrnné částce 1 260 000 Kč, soud uvádí, že žalovaný v řízení prokázal, že menší část finančních prostředků byla užita na úhradu potřeb nezletilých dětí účastníků (nákupy oblečení, vybavení, doučování, dovolená), část na opravu vozu žalovaného (zcela v souladu s úpravou ohledně hospodaření s majetkem v SJM), část na koupi garáže, pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [okres] (viz výrok II bod 2 tohoto rozsudku) a majorita z částky 1 260 000 Kč byla použita na úhradu dluhu strýci žalovaného, který žalovanému v průběhu let 2000 – 2002 zapůjčil prostředky na rekonstrukci domu účastníků v celkové výši 1 110 000 Kč.

129. K námitce žalobkyně stran nevědomosti o této konkrétní půjčce od strýce žalovaného vzal soud do úvahy skutečnost, že jak žalovaný, tak žalobkyně, v řízení opakovaně shodně uvedli, že žalobkyně se o finanční hospodaření rodiny nezajímala, neměla povědomí o konkrétních hodnotách případných půjček mezi žalovaným a jeho rodinou. Žalobkyně nadto při svém účastnickém výslechu uvedla, že si je povšechně vědoma určitých finančních transakcích mezi žalovaným a jeho rodinou.

130. Závěrem soud konstatuje, že pokud účastníci navrhovali k vypořádání účty u bankovních ústavů a požadovali výpisy těchto účtů, starší deseti let, tak banky, s ohledem na zákonnou úpravu, nejsou schopny tyto údaje účastníků, potažmo soudu, poskytnout.

131. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

132. Při úvaze o tom, zda je v projednávaném případě na místě určit k plnění delší lhůtu nebo stanovit, že se plnění má stát ve splátkách, musí soud vycházet ze zjištění všech potřebných skutečností, které by přesvědčivě odůvodnily jeho závěr o tom, že vzhledem k povaze projednávané věci, přiznanému nároku a osobním poměrům účastníků je vhodné určit ke splnění jinou lhůtu než lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku, nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách. V každém konkrétním případě je třeba vycházet z okolností daného případu a osobních a majetkových poměrů účastníků a rovněž posoudit, zda stanovení zaplacení dlužné částky v měsíčních splátkách v určité výši nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky a délku prodlení dlužníka s jejím placením, neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele, přičemž uvedeným hlediskům nelze vždy nadřadit osobní a majetkové poměry dlužníka.

133. Soud má za to, že je na místě v projednávaném případě stanovit lhůtu k plnění do 30 dnů, soud přihlížel k poměrům účastníků a stanovil lhůtu k plnění tak, aby na jedné straně poskytl přiměřenou dobu, během které si žalovaný zajistí potřebnou částku pro vyplacení žalované a na druhé straně zároveň přihlížel k tomu, že je v zájmu žalobkyně, aby měla finanční plnění vyplývající z vypořádání SJM účastníků k dispozici v dohledné době.

134. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na charakter sporu, jedná se o tzv. judicium duplex, kdy soud není vázán návrhy účastníků a nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci. Při rozhodování o nákladech řízení soud respektoval nejaktuálnější závěry vyjádřené v nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/2022, které lze bezesporu vztáhnout i na řízení o vypořádání společného jmění účastníků, které má povahu tzv. iudicium duplex, neboť může být zahájeno k návrhu kteréhokoliv z bývalých manželů, kteří jsou vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně. Výjimku z obecného použití § 142 odst. 2 o. s. ř. na řízení typu iudicium duplex by měly tvořit případy, kdy jde o obstrukční chování účastníka, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva, což v předmětném řízení soud neshledal, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno výše.