11 C 289/2019
Citované zákony (9)
Rubrum
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní [titul] Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žaloba na určení, že pracovní poměr trvá, Návrh na vydání předběžného opatření takto:
Výrok
I. Žaloba na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 12. 9. 2019 daná žalovanou žalobkyni se zamítá.
II. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 4. 10. 2019 daná žalovanou žalobkyni dle § 52 písm. c) zákoníku práce se zamítá.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice - Okresnímu soudu v Berouně na náhradě nákladů státu částku, která bude určena samostatným usnesením, a to v rozsahu 50% vzniklých nákladů.
V. Žalovaná je povinna uhradit České republice - Okresnímu soudu v Berouně na náhradě nákladů státu částku, která bude určena samostatným usnesením, a to v rozsahu 50% vzniklých nákladů.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. října 2019 domáhala určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 12. 9. 2019 je neplatné a dále určení, že výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce zaslané přípisem ze dne 4. 10. 2019 je neplatná. Uvedla, že u žalované pracovala na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 10. 2007 na dobu neurčitou se sjednaným druhem práce administrativní pracovnice. Pracovní smlouva byla změna dodatkem ze dne 20. 8. 2019. Dále uvedla, že byla od roku 2006 jednatelkou žalované a zároveň jejím společníkem s obchodním podílem o výši 22,5 %, druhým společníkem a druhým jednatelem byl její bývalý manžel, pan [jméno] [příjmení]. V důsledku dlouhotrvajících manželských sporů byla manželem donucena 8. srpna 2019 opustit společnou domácnost, čímž jí bylo zároveň znemožněno pracovat pro žalovanou, neboť provozovna a sídlo žalované je umístěno v nemovitosti, v níž měli své společné bydliště. Do domu jí již nebylo umožněno se vrátit ani později, když pan [příjmení] vyměnil zámky. S ohledem na to bylo panu [příjmení] přípisem ze dne 19.8.2019 sděleno, že veškerou korespondenci určenou pro žalobkyni má zasílat k rukám její právní zástupkyně. Následně pan [příjmení] bez jejího vědomí svolal na den 3.9.2019 valnou hromadu žalované, a aniž by jí doručil pozvánku na tuto valnou hromadu, odvolal z funkce jednatele (o neplatnost valné hromady je veden spor u Městského soudu v Praze), tato změna v jednatelském oprávnění byla zapsána do obchodního rejstříku dne 11. září 2019. Dne 12. září 2019 přestala žalovaná za žalobkyni hradit zdravotní a sociální pojištění, aniž by jí bylo doručeno jakékoliv ukončení pracovního poměru. Skutečnost, že jí měl být ukončen pracovní poměr, se dozvěděla až od pracovnice okresní správy sociálního zabezpečení v [obec]. Dne 2.10.2019 bylo žalované doručeno potvrzení o zaměstnání, kde je uvedeno, že její pracovní poměr zanikl dne 12.9.2019, a to okamžitým zrušením pracovního poměru. Že jí byl zrušen pracovní poměr, jí následně sdělil i pan [příjmení] ústně. Na základě dotazu její právní zástupkyně u žalované byla této spolu přípisem právního zástupce žalované ze dne 4.10.2019 zaslána listina označená jako okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. e) zákoníku práce. Zároveň v bodě 3 citovaného přípisu uvedl, že bylo rozhodnuto o reorganizaci žalované a z tohoto důvodu je současně přípisem dána žalobkyni výpověď z pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu zrušení pracovní pozice„ administrativní pracovnice“, s tím, že její úkoly nadále bude plnit jednatel sám.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že je pravdou, že žalobkyni byla od 25. 4. 2006 do 3. září 2019 jednatelkou žalované a zároveň společníkem žalované s obchodním podílem ve výši 22,5%. Rovněž potvrdila, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 1. 10. 2007 pracovní smlouvu na dobu neurčitou s pracovní náplní administrativní pracovnice a místem výkonu funkce v areálu žalované na adrese [adresa]. Popřela, že by však k pracovní smlouvě byl uzavřen platný dodatek, když poukázala na ustanovení § 55 ve spojení s ustanovením § 59 a § 61 zákona o obchodních korporacích, kdy v případě, že má být uzavřena smlouva mezi obchodní korporací a člen orgánu této korporace je třeba, aby o záměru smlouvu uzavřít byla nejprve informována valná hromada společnosti s tím, že zároveň nesmí být uzavřena taková smlouva, která by byla ke škodě obchodní korporace. Žalovaná rovněž popřela, že by žalobkyni byl jakkoliv znemožněn přístup do kanceláří žalované, a i pokud by tomu tak bylo, bylo na žalobkyni, aby se po žalované domáhala přidělování práce nikoliv, aby situaci řešila uzavřením dodatku k pracovní smlouvě umožňující jí práci z domova. Poukázala na to, že důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru bylo, že se žalobkyně 18 pracovních dnů bez omluvy nedostavila na pracoviště. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo sepsáno písemně a žalobkyni bylo předáno před svědky dne 12. září 2019.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.
4. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované má soud za prokázané, že žalobkyně byla od 3.3.2006 jednatelkou žalované, a že touto byla i ke dni uzavření pracovní smlouvy, tj. ke dni 1.10.2007 a i ke dni uzavření dodatku k pracovní smlouvě, tj. k 20.8.2019.
5. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 10. 2007 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou na dobu neurčitou, se zkušební dobou tří měsíců. Sjednaným druhem práce byla administrativní pracovnice s místem výkonu práce v areálu firmy žalované na adrese [adresa žalované a žalobkyně]. Rozsah pracovní doby byl stanoven na 40 hodin týdně. Smlouva byla podepsána za žalovanou druhým jednatelem, tj. panem [jméno] [příjmení]. Z nesporných prohlášení obou účastníků má soud za prokázané, že součástí smlouvy nebyla žádná náplň práce, a že ani vnitřní předpis společnosti neurčoval obsah náplně práce administrativní pracovnice. Z dodatku pracovní smlouvy ze dne 20. 8. 2019 soud zjistil, že žalobkyně v pozici zaměstnance a zároveň jednatelky žalované podepsala dodatek k pracovní smlouvě, jímž došlo k úpravě místa výkonu práce na práci z domova a snížení rozsahu pracovní doby na 80 hodin měsíčně a úpravě výše mzdy, které do té doby byla stanovena mzdovými výměry.
6. Z listiny datované dnem 12. září 2019 v záhlaví adresované žalobkyni na adresu [adresa žalované a žalobkyně], že žalobkyni měl být okamžitě zrušen pracovní poměr ze strany zaměstnavatele z důvodů porušení povinností zvlášť hrubým způsobem, a to jednak z důvodů neomluvené absence od 20. srpna do 12. září 2019, a dále z důvodu, že bez souhlasu jednatele společnosti měla žalobkyně vyplácet z účtu společnosti blíže nespecifikovaná plnění, čímž měla žalované způsobit blíže nespecifikovanou škodu. Z originálu listiny, která byla soudu předložena jako obsah zásilky odeslané dne 16.9.2019 žalobkyni na adresu [adresa žalované a žalobkyně] má soud za prokázané, že se listina skládá ze dvou nespojených listů, přičemž na druhém samostatném listu je pouze text týkající se doručování písemností dle zákoníku práce, včetně poučení, že odepřením přijetí zásilky se považuje zásilka za doručenou. Pouze tento druhý list obsahuje podpis [jméno] [příjmení] v pozici jednatele žalované. Na tomto druhém listu následuje předtištěný text„ Zaměstnanec převzal dne 12.9.2019“ s připojením celého jména žalobkyně a prostor pro podpis žalobkyně. Pod tímto natištěným textem je připojena vytištěná doložka o odmítnutí převzetí listiny s citací ustanovení § 334 zákoníku práce a označení čtyř osob jako svědků, u nichž je pak připojen i jejich vlastnoruční podpis. Z grafického uspořádání textu je patrné, že text byl na list umístěn spolu s poučením o doručení nad podpisem jednatele a předepsáním místa pro podpis žalobkyně stvrzující převzetí. Pokud by byl text umístěn na listinu později, není pravděpodobné, že by bylo zachováno grafické uspořádání tisku (zachována velikost a umístění okrajů textu, zachován sklon řádků) tedy, že by byl papír do tiskárny za účelem doplnění textu s prohlášením o odepření převzetí založen s takovou přesností, aby se povedlo zachovat umístnění okrajů textu i přesné založení listinu papíru do tiskárny, tak aby doplňovaný text nebyl v jiném sklonu než text původní.
7. Z přípisu právního zástupce žalované právní zástupkyni žalobkyně ze dne 4. října 2019 má soud za prokázané, že v příloze tohoto přípisu odeslal listinu - Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele datované dnem 12. září 2019, přičemž měl za to, že listina již byla žalobkyni doručena dne 12.9.2019. Zároveň pod bodem 3. přípisu sdělil, že jménem svého klienta dává žalobkyni výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, když její pracovní místo bylo v důsledku reorganizace zrušeno a její pracovní úkoly bude nadále vykonávat sám jednatel. Z nesporného prohlášení účastníkům má pak soud za prokázané, že jiná výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost nebyla žalobkyni žalovanou zasílána ani doručena. Žalovaná pak poukazovala na to, že výpověď adresovala právní zástupkyni žalované v návaznosti na pokyn žalobkyně obsažený v přípisu její právní zástupkyně ze dne 19.8.2019, že veškerá korespondence jí má být zasílána prostřednictvím její právní zástupkyně.
8. Z přípisu právní zástupkyně žalobkyně právnímu zástupci žalované ze dne 10. 10. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně oznámila žalované (prostřednictvím jejího právního zástupce), že nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru ani z výpovědí a žádá, aby byla nadále zaměstnávána a rovněž, aby jí byla poskytnuta náhrada mzdy.
9. Z potvrzení o zaměstnání ze dne 24. září 2019 má soud za prokázané, že žalovaná evidovala pracovní poměr žalobkyně od 1. 10. 2007 do 12. září 2019 s tím, že důvodem ukončení pracovního poměru mělo být okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
10. Z evidence docházky soud zjistil, že žalovaná eviduje u žalobkyně v měsíci červenci 2019 od 16. do 31. července nepřítomnost z důvodu čerpání dovolené, v měsíci srpnu 2019 od 1. do 19. srpna neplacené volno a následně od 20. do 31. srpna neomluvené absence. V evidenci docházky za měsíc září 2019 je u žalované uvedena do [číslo] neomluvená absence.
11. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 1. srpna 2019 soud zjistil, že žalobkyně oznámila na policii, že pravděpodobně v důsledku manželských neshod a snahy o majetkové vyrovnání a včetně úpravu vztahů jako společníků žalované, došlo k tomu, že ji dne 23. 7. 2019 vykázal druhý jednatel žalované, který je zároveň manželem žalobkyně, z prostor kanceláří společnosti, násilím ji vystrkal z kanceláří a sdělil jí, že je bez práce. Následně kanceláře zamkl a zablokoval jí přístup k firemnímu počítači, emailům, účtům a dalším pracovním podkladům. Zároveň jí odebral firemní auto a zadržuje její korespondenci. S ohledem na to, že jí vyhrožuje i fyzickou likvidací bojí se a má za to, že jsou jí prostory žalované znepřístupněny.
12. Ze shodných prohlášení účastníků má soud za prokázané, že náplní práce žalobkyně jako administrativní pracovnice u žalované byla zejména správa bankovních účtů včetně realizace bezhotovostních převodů, správa hotovostní pokladny, zpracování prvotních účetních dokladů, příprava podkladů pro DPH a pro účetní, sledování a evidence docházky zaměstnanců a komunikace s externí účetní žalované, včetně předávání podkladů účetní. Pokud žalobkyně uváděla ve svých podáních, že vykonávala pro žalované další práce (nákupy do hospody, kde rovněž pracovala a obsluhovala či vařila pro zaměstnance) upřesnila, že nešlo o práce, které by vykonávala jako administrativní pracovnice. Ze shodného prohlášení obou účastníků má soud za prokázané, že kanceláře žalované se nacházejí na adrese [adresa žalované a žalobkyně]. Jde o objekt, v němž se nacházel jak byt žalobkyně a jejího manžela, tak i kanceláře žalované.
13. Z výpovědi svědkyně, [jméno] [příjmení], soud zjistil, že je zaměstnána u žalované již asi 13 let. Zná oba [příjmení], oba byli jednateli žalované. Žalobkyně byla její kolegyně. Uvedla, že žalovaná je spediční firmou, která má v současné době tři zaměstnance a pan [příjmení] je jednatelem. V době, kdy tam pracovala paní [příjmení], měla společnost ještě další dva zaměstnance, a to právě žalobkyni a pana [příjmení]. Náplní práce žalobkyně byly zejména finanční transakce, a to jak v hotovosti tak bezhotovostní, disponovala s účty společnosti, připravovala podklady pro účetní a komunikovala s ní. Součástí pracovní náplně žalobkyně byla rovněž personální agenda žalované, a to včetně přípravy pracovních smluv evidence docházky a podobně. Poté co žalobkyně za společnosti odešla, převzala svědkyně část povinností žalobkyně. Svědkyně uvedla že, kdy budou jednotliví zaměstnanci čerpat dovolenou, se řešilo zcela neformálně. Záleželo na tom, jak se zaměstnanci dohodli s vedením společnosti, tedy žalobkyní či panem [příjmení]. Nepamatuje si, že by za celou dobu jejího působení ve společnosti bylo někdy řešeno neplacené volno některého ze zaměstnanců. Po té, co paní [příjmení] přestala chodit do práce, byla pověřena mimo jiné i evidenci docházky, potvrdila, že evidence docházky předložená soudu je evidence, kterou vedla ona. Pokud je u žalobkyně uvedeno, že čerpala dovolenou, neplacené volno či že má neomluvenou absenci, evidovala všechny tyto skutečnosti dle výslovného pokynu pana [příjmení]. Jí samotné žádné takové rozhodnutí o obsahu záznamu do evidence nepříslušelo a ani neměla k dispozici žádný podklad, z nějž by vyplynulo, zda žalobkyně čerpá dovolenou či zda má dohodnuté neplacené volno. Uvedla, že žalobkyně používala ke vstupu do kanceláří žalované spojovací dveře mezi kancelářemi a bytem [anonymizováno]. Zda používala i hlavní vchod, který jinak využívali ostatní zaměstnanci či klienti firmy, neví a ani neví, zda od tohoto vchodu měla žalobkyně klíče. Nebyla přítomna tomu, že by žalobkyni vykázal pan [příjmení] z pracoviště, či že by se žalobkyně domáhala vstupu na pracoviště. Jen někdy v červenci byla přítomna nějakému konfliktu mezi [anonymizováno], neví, čeho se týkal, ale v rámci konfliktu byla paní [příjmení] vyzvána, aby opustila kanceláře. Pokud se měla vyjádřit k okolnostem předávání okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyni, uvedla, že k tomu došlo z rozhodnutí pana [příjmení], protože paní [příjmení] nechodila již asi 2 měsíce do práce. Pan [anonymizováno] vystavil listinu, kterou již chtěl předat, a proto požádal jí spolu s dalšími kolegyněmi, aby byly předání přítomny jako svědci. K předání došlo na verandě před vstupem do bytové části objektu, kterou obývali [příjmení]. [příjmení] [příjmení] si přijela pro nějaké své věci, pan [příjmení] jí sdělil, že jí dává výpověď a ona mu řekla, že jí přebírat nebude. To se mělo odehrát před nimi. Měla za to, že byly požádány, aby byly přítomny předání bezprostředně předtím, než se o předání pan [příjmení] pokusil. Okolnosti sepisu okamžitého zrušení pracovního poměru svědkyně nezná, ona sama ji nesepisovala. Rovněž neví kdy, a kdo připojil doložku o nepřevzetí listiny na tuto listinu a označení osob svědků nepřevzetí. Zprvu si nebyla vědoma ani toho, že listinu jako svědek podepsala, poté co jí byla listina předestřená, odsouhlasila a že jde o její podpis a vybavila si, že poté co paní [příjmení] odešla, byly požádány, aby se na listinu podepsaly. Nebyla si schopna vybavit, zda listina byla na jednom či více listech, popřípadě, zda listina byla vytištěna oboustranně. Upřesnila, že v době předání listiny byla s kolegyněmi kouřit na verandě, v té době paní [příjmení] vstoupila do objektu brankou, která se používá jako pro vstup k obytné části domu. [jméno] jí byl otevřít pan [příjmení] a předtím než pan [příjmení] šel otevřít, požádal svědkyni s ostatními, aby na verandě počkaly, že chce předat výpověď. K pokusu o předání výpovědi došlo přímo na verandě před svědkyněmi, paní [příjmení] její převzetí odmítla, řekla, že bude jednat již pouze přes svého právního zástupce, vzala si z domu připravené tašky a odešla. V objektu se mohla zdržet tak 5 minout, jakým způsobem se žalobkyně do [jméno] dostala, svědkyně nevěděla. Je přesvědčena, že listina, kterou se snažil pan [příjmení] žalobkyni předat je shodnou listinou, kterou předtím již svědkyně viděla v kanceláři, a kterou následně podepsala. V době, kdy šel pan [příjmení] otevřít žalobkyni branku, měl listinu, kterou chtěl předat, v ruce. Má za to, že doložka týkající se odepření převzetí listiny a označení svědků, byla doplněna na listinu dodatečně, a to v prostorách kanceláře, a že tak učinila některá z jejích kolegyň. Svědkyně rovněž uvedla, že je přesvědčena, že předtím, než se listinu pokusil pan [příjmení] žalobkyni předat, byla tato již dříve odeslána žalobkyni písemně, ale protože si jí nepřevzala, chtěl pan [příjmení] využít její návštěvy v domě, kdy si přijela pro některé své osobní věci.
14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato pracovala pro žalovanou 3 měsíce, a to od 1. srpna do konce října 2019, jako disponent, tj. jako dispečerka v logistice. Když nastoupila do zaměstnání, paní [příjmení] již ve firmě nepracovala. Má za to, že žalobkyni několikrát ve firmě viděla, že si přišla do kanceláří pro nějaké své věci, a to vždy pouze v doprovodu pana [příjmení]. Neví, zda paní [příjmení] měla klíče od objektu a kanceláří. K okolnostem předání okamžitého zrušení pracovního poměru uvedla, že ve firmě byla připravována výpověď pro žalobkyni, a to snad z důvodů, že nechodila do práce. Svědkyně v té době rovněž věděla, že se [příjmení] jako manželé rozcházejí. Nebyla schopna uvést, za jakých okolností byly požádány panem [příjmení], aby se zúčastnily předání zrušení pracovního poměru. Vzpomíná si, že byla s ostatními zaměstnankyněmi na terase (jde o místo, které je před vstupem do obytné části objektu a rovněž slouží jako prostor pro relaxaci zaměstnanců, místo, kde mohou vypít kávu či kouřit) a pan [příjmení] jim sdělil, že by měla paní [příjmení] přijet a on jí chce dát výpověď. Svědkyně byla přesvědčena, že paní [příjmení] v uvedený den vůbec nepřijela, ona jí rozhodně neviděla a před ní žádná výpověď žalobkyni předávána nebyla. Nebyla schopna si vybavit, zda byl předem dohodnut čas, kdy mělo dojít k předání výpovědí, kterého se měly účastnit, či zda byly k předání pozvány ad hock. Pamatuje si, že však byli všichni překvapeni, že žalobkyně nepřijela. Pokud jde o připojené prohlášení o odmítnutí žalobkyně převzít výpověď, uvedla, že si již není schopna vybavit okolnosti. Nevěděla, zdali takové prohlášení bylo na listině připsáno rukou či předtištěno. Poté, co jí byla předestřena listina obsahující okamžité zrušení pracovního poměru, uvedla, že podpis na této listině je jejím podpisem. Pokud měla osvětlit, proč se podepsala pod prohlášení, že žalobkyně odmítla listinu převzít, když uvádí, že žalobkyně vůbec do objektu nepřišla, uvedla, že pravděpodobně nebyla dostatečně pozorná, resp. že nevnímala rozdíl v obsahu textu„ odmítl“ mezi tím, zda někdo řekne„ nechci, nepřebírám, odmítám“ a skutečností, že se nedostavil a převzít tak nemohl. Zopakovala, že je přesvědčena o tom, že v době, kdy byly požádány o to, aby byly svědkyněmi předání listiny žalobkyni, tato se k převzetí nedostavila, rozhodně svědkyně nebyla přítomna žádnému pokusu o předání listiny žalobkyni. K obsahu samotné listiny, jejíž nepřevzetí stvrzovala, uvedla, že listinu nečetla, pouze jim bylo panem [příjmení] sděleno, že chce předat okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyni. Není schopna si s odstupem času již vybavit, zda k podpisu prohlášení došlo týž den, co měli být přítomny převzetí listiny či např. následující den.
15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], vyplynulo, že tato je zaměstnankyní žalované asi od roku 2018, pracuje na pozici disponent. K obsahu pracovní náplně žalobkyně uvedla, že tato měla na starosti platby, chod firmy, docházku a podobně, v přímém kontaktu s žalobkyní byla pouze omezeně například, když svědkyně potřebovala dovolenou, ale jinak se jejich pracovní pozice neprolínaly. Není schopna se vyjádřit k důvodům, proč paní [příjmení] přestala ve firmě fakticky dělat, nikdo jim k tomu nic bližšího neuvedl, pouze paní [příjmení] převzala některé činnosti, které dříve dělala žalobkyně. Ona sama pak ani nikdy nebyla přítomna nějakému konfliktu manželů [příjmení], při němž by byla žalobkyně vykazována z prostor společnosti, či by jí byly odebrány klíče nebo počítač. Neví, zda žalobkyně měla klíče od kanceláří, ale předpokládala, že ano, i s ohledem na to, že v objektu rovněž bydlela. Neuvědomuje si však, že by někdy žalobkyni viděla odemykat hlavní vchod do firmy a do objektu vstupovat hlavním vchodem určeným pro zaměstnance a klienty žalované. K okolnostem předání okamžitého zrušení pracovního poměru uvedla, že s kolegyněmi kouřily na terase, při té příležitosti za nimi přišel pan [příjmení] a řekl jim, že chce předat žalobkyni výpověď, ať tam vydrží. Svědkyně viděla žalobkyni přijít po chodníku okolo domu, jak se do objektu dostala, neví, na vrata není z terasy vidět. Když přicházela žalobkyně po chodníku k verandě, pan [příjmení] jí oslovil a řekl, že jí chce předat výpověď, ta její převzetí výslovně odmítla, s tím, že s ním bude cokoliv řešit jen přes právníky. Po té vešla do obytné části domu a svědkyně se s ostatními vrátila do kanceláří. Jak žalobkyně odešla, neví, ona jí neviděla objekt opouštět. Neví, zda žalobkyně vešla do objektu sama nebo zda jí byl pan [příjmení] otevřít, ona žalobkyni viděla až na dvoře. Pokud jde o obsah samotné listiny, uvedla, že obsah listiny neviděla a nečetla, vychází z toho, že jim bylo panem [příjmení] řečeno v době, kdy je žádal, aby byly přítomny jejího předání, že jde o výpověď. Když žalobkyně odmítla převzít listinu, byly požádány, aby podepsaly a stvrdily, že jí odmítla převzít. Je přesvědčena, že k podpisu došlo nahoře v kanceláři, ale neví, zda to bylo bezprostředně poté či třeba následující den, Neví, kdo prohlášení o nepřijetí na listinu připojil, obdobně neví, zda byla listina vytištěna jako jednostranný či dvoustranný dokument, zda byla na jednom či dvou listech. Není s odstupem času schopna říct, zda listina, na níž je připojený její podpis je shodnou listinou, která se pan [příjmení] pokoušel předat žalobkyni, neměla důvod o tom pochybovat, když je o to pan [příjmení] požádal. Neví, jak dlouho se paní [příjmení] v objektu zdržela, ani kdy odcházela, neboť se vrátila spolu s kolegyněmi zpět do kanceláří. K důvodu výpovědi uvedla, že jím bylo známo, že výpověď měla žalobkyně dostat, protože nechodila do práce.
16. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že je zaměstnankyní žalované od roku 2016 na pozici disponenta. Žalobkyni znala jako bývalou jednatelku společnosti, která ve společnosti pracovala již v době, kdy svědkyně do společnosti nastoupila. Pokud jde o obsah pracovní náplně žalobkyně, uvedla, že to ví pouze okrajově, neboť spolu přímo nespolupracovaly. Žalobkyně měla na starosti finanční transakce a platby pokud si vzpomíná, žalobkyně rovněž řešila některé personální otázky, včetně evidence docházky, tu má nyní na starosti paní [příjmení]. S žalobkyni v době, kdy tam pracovala, například řešila dovolenou, avšak vztahy ve společnosti byly velmi neformální, šlo hlavně o to, aby se vždy se svými kolegyněmi dohodly na tom kdo, kdy bude čerpat dovolenou či jiné volno tak, aby byl zajištěn chod společnosti. K okolnostem, za nichž žalobkyně přestala chodit do práce, uvedla, že to bylo někdy na podzim či v létě 2019, navazovalo to na spory [anonymizováno] jako manželů, nedělalo to obecně dobrotu, ale podrobnosti neví. Nebyla přítomna tomu, že by paní [příjmení] byla vykázána z kanceláří společnosti. Ohledně ukončení činnosti žalobkyně ve firmě jim nikdo nic bližšího nesdělil, ani nevysvětlil, nebyla to jejich starost. Část práce žalobkyně přebrala paní [příjmení]. K okolnostem předání okamžitého zrušení pracovního poměru uvedla, že když kouřila s kolegyněmi na terase, přišel za nimi pan [příjmení] a řekl jim, že by měla přijet žalobkyně pro nějaké věci a on jí chce předat výpověď, a že chce, aby u toho byly. Ony se vrátily do kanceláře a sledovaly společný dvůr, když z okna viděly, že žalobkyně přijela, sešly na terasu. Pan [anonymizováno] stál rovněž na terase a žalobkyně byla pod terasou, tam jí pan [příjmení] řekl, že ji chce předat výpověď a v ruce držel listinu. Má za to, že listina byla v obálce, ale tím že si není jistá. Žalobkyně listinu odmítla převzít s tím, že věci bude řešit pouze přes právníky. Na to si vzala své věci, které byly již připravené, a odešla. Je přesvědčena, že viděla paní [příjmení] odcházet směrem k vrátkům, proto se domnívá, že odešla, z terasy však na branku není vidět. Stejně tak neviděla, jakým způsobem paní [příjmení] přišla do objektu, neboť z oken kanceláří rovněž není na branku vidět. Je pravdou, že byly následně panem [příjmení] požádány, aby se podepsaly k prohlášení o nepřevzetí listiny, ale neví, zda to bylo týž den nebo například den následující. Myslí si, že prohlášení bylo předtištěné, ale neví, kdy bylo prohlášení o nepřevzetí na listinu připojeno, ona ho tam nepřipojovala a neví ani o tom, že by ho připojovala některá z kolegyň. Nemůže potvrdit, že jde o totožnou listinu, kterou měl pan [příjmení] na dvoře a o jejíž předání se snažil. Obsah listiny, kterou měl pan [příjmení] na dvoře, nečetla, stejně jako obsah listiny, jejíž nepřevzetí stvrzovala. Neměla však žádný důvod panu [příjmení] nevěřit. Svědkyně rovněž uvedla že, poté co byly předvolány k soudu, se s ostatními kolegyněmi domlouvala, co může být důvodem jejich svědecké výpovědi. Usoudily, že to může být v souvislosti s otázkou převzetí výpovědi žalobkyní, což jim potvrdil i pan [příjmení]. S kolegyněmi se snažily vzpomenout na okolnosti předání výpovědi.
17. Z oddacího listu má soud za prokázané, že žalobkyně a [jméno] [příjmení] byly manželé.
18. Z přípisů právní zástupkyně žalobkyně panu [příjmení] ze dne 4. 7. 2019 a 19. 8. 2019, včetně podacího lístku a doručenky, má soud za prokázané, že mezi manžely [příjmení] byla před faktickým přerušením práce žalobkyně řešena otázka vzájemného majetkového uspořádání mezi manžely [příjmení] pro případ jejich rozvodu, a to včetně úpravy vztahů k jejich společnému podnikání v žalované společnosti. Zároveň v přípisu ze dne 19.8.2019 byl pan [příjmení] informován o tom, že má veškerou korespondenci určenou žalobkyni zasílat žalobkyni prostřednictvím její právní zástupkyně.
19. Z přípisu jednatele žalované právní zástupkyni žalobkyně ze dne 30. 10. 2019 má soud za prokázané, že pan [příjmení] potvrdil, že žalobkyni zakázal přístup na pracoviště, přičemž z přípisu není patrné, v jakém období k tomuto zákazu mělo dojít.
20. Z dalších provedených důkazů zejména mzdového listu žalobkyně za měsíc září 2019, zápisu z mimořádné valné hromady žalované ze dne 3. 9. 2019, protokolu o kontrole provedené oblastním inspektorátem práce ze dne 9. 3. 2020, z lékařských zpráv žalobkyně se dne 24. 9. 2019 a 1. 10. 2019, z přípisu pana [jméno] [příjmení] žalobkyni ze dne 15. 10. 2019, přípisu právní zástupkyně žalobkyně panu [jméno] [příjmení] ze dne 29. 10. 2019, kopií evidence docházky zaměstnanců u žalované z listopadu 2018, září 2018, května 2019 a června 2019 soud neučinil žádné skutkové závěry podstatné pro rozhodnutí soudu ve věci samé.
21. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], pana [příjmení] a pana [příjmení], neboť tito měli prokazovat obsah náplně práce žalobkyně, která byla v řízení při jednání dne 10.12.2021 učiněna nespornou, a proto soud tyto důkazy považoval za nadbytečné.
22. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 66 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník účinného do 31.12.2013 (dále i jako„ obch.zák.“) podle něhož se vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně. Podle § 66 odst. 3 obch.zák. platí, že jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce.
23. Podle § 133 obch. zák. je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným jeden nebo více jednatelů. Podle § 134 obch.zák. náleží jednateli obchodní vedení společnosti a podle § 135 obch. zák. jsou jednatelé povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti.
24. Podle § 55 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále i jako„ ZP“) může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
25. Podle § 334 ZP se písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.
26. Na základě provedeného řízení má soud za prokázané, že mezi žalobkyni a žalovanou společností nebyl platně založen pracovně právní vztah, v důsledku čehož není možné platně okamžitě zrušit pracovní poměr či dát platnou výpověď z neexistujícího pracovního poměru.
27. Žalobkyně byla ode dne 3.3.2006 nejméně do 3.9.2019 jednatelkou žalované. Mezi činnosti, k nimž je jednatel, jako statuární zástupce žalované, povinen patří obchodní vedení společnosti a zajištění řádného vedení předepsané evidence a účetnictví. Vlastní pracovní smlouva, kterou zavřela žalobkyně s žalovanou dne 1.10.2007, uváděla jako druh sjednané práce administrativní pracovnice. Náplň práce nebyla stanovena ani v žádné příloze k pracovní smlouvě ani v žádném vnitřním předpisu žalované. Z nesporných tvrzení účastníků ve spojení s obsahem výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], bylo náplní práce žalobkyně zejména vedení personální agendy žalované a dále kontakt s účetní, příprava podkladů pro DPH, realizace bezhotovostních a hotovostních plateb žalované. Žalovaná pak byla spediční firmou, kdy práci speditérů vykonávaly její zaměstnanci, tedy shora uvedené svědkyně. S odkazem na uvedené soud ohledně obsahu sjednaného druhu práce uzavřel, že sjednaný a skutečně vykonávaný druh práce žalobkyně se kryje s povinnostmi žalobkyně jako jednatelky žalované. Výkon funkce statutárního zástupce pak nelze vykonávat v pracovním poměru, ale výlučně na základě smlouvy o výkonu funkce ve smyslu ustanovení § 66 obchodního zákoníku, tedy smlouvy mandátní. Závěr o neplatnosti pracovní smlouvy, na základě níž má být vykonávána činnost statutárního orgánu obchodní společnosti, jejímž předmětem je faktický výkon funkce statutárního zástupce, byl přijat již rozhodnutím RC 13/95 (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21.4.1993 6 Cdo 108/92) a i nadále je potvrzován rozhodnutími Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (srovnej např. 21 Cdo 894/2004 či 21 Cdo 4028/2009). Fyzická osoba, jež je statutárním orgánem obchodní společnosti či členem statutárního orgánu, může vykonávat pro společnost v pracovním poměru pouze takovou činnost, která není výkonem činnosti statutárního orgánu (pouze v takovém případě lze uvažovat o přípustném souběhu funkcí na straně statutárního orgánu). Tedy pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne 1.10.2007 v důsledku její absolutní neplatnosti pro rozpor se zákonem nevznikl. Neexistující pracovní poměr pak nelze následně ani zrušit či vypovědět. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I. a II.).
28. Pro úplnost soud uvádí, že odměna, kterou žalobkyně od žalované pobírala jako mzdu, není bez dalšího bezdůvodným obohacením žalobkyně, neboť žalobkyni vznikl nárok na odměnu jednatele, jejíž výše, pokud nebyla obsahem mandátní smlouvy o výkonu funkce, resp. nebyla schválena valnou hromadou společnosti, se řídí ustanovením § 66 odst. 2 obch.zák. ve spojení s ustanovením § 571 ods.t 1 obch.zák. a teprve po stanovení výše odměny jednatele dle citovaných ustanovení je možné určit, zda na straně žalobkyně vzniklo bezdůvodné obohacení či v jaké výši (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 3180/2015 a 29 Cdo 2379/2010).
29. Soud rovněž hodnotil, zda by v případě, že by pracovní smlouva uzavřená mezi účastníky dne 1.10.2007 založila platný pracovně právní vztah, zanikl pracovní poměr žalobkyně v důsledku okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 12.9.2019, a dospěl k závěru že nikoliv, neboť nemá okamžité zrušení pracovního poměru za řádně doručené. Žalovaná tvrdila, že listinu, okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 12.9.2019, doručila žalobkyni osobně, a to okamžikem, kdy si ji žalobkyně odmítla při své návštěvě objektu pod adresou [jméno] 13, v němž měla své bydliště a v němž jsou zároveň umístěny kanceláře žalované, výslovně převzít. Na základě obsahu svědeckých výpovědí však soud učinil závěr, že nemá za prokázané, že byl dne 12.9.2019 učiněn pokus o osobní doručení předmětné listiny žalobkyni, a že ji tato odmítla převzít. Ke dni 12.9.2019 již žalobkyně dlouhodobě v objektu nebydlela, a to z důvodu partnerského rozchodu žalobkyně a druhého jednatele žalované. Svědkyně [příjmení], [příjmení] a [příjmení], které jsou stále zaměstnankyněmi žalované, shodně uvedly, že byly požádány manželem žalobkyně, aby byly přítomny tomu, kdy jí bude okamžité zrušení pracovního poměru předávat, neboť si má přijet pro nějaké osobní věci. Okolnosti, jež bezprostředně předcházely a následovaly tvrzenému předání, však svědkyně popsaly každá odlišně (mimo jiné zda viděly žalobkyni přijít do objektu či nikoliv, kde se nacházely v době, kdy přišla a v době kdy odcházela, kdy byly požádány, aby se předání jako svědkyně účastnily). Žádná ze svědkyň pak nebyla schopna uvést, kdo a kdy připojil na listinu prohlášení o tom, že si žalobkyně odmítla listinu převzít a kdy došlo z jejich strany k připojení podpisu. Naopak všechny uvedly, že listinu, jíž se měl před nimi snažit manžel žalobkyně žalobkyni předat, nečetly, neví, zda je shodnou s listinou, k níž následně připojovaly své prohlášení o jejím nepřevzetí. Svědkyně [příjmení], která již není zaměstnankyní žalované, výslovně popřela, že by se žalobkyně v uvedený den do objektu pod adresou [jméno] 13 vůbec dostavila, resp., že by byla přítomna jakémukoliv předávání listin žalobkyni, přičemž v řízení nebylo tvrzeno a ani z žádného z důkazů nevyplynulo, že by se svědkyně a žalobkyní znala (u žalované pracovala pouze 3 měsíce, a to v době, kdy již žalobkyně u žalované fakticky nepracovala a ani v místě nebydlela). Nelze ani přehlédnout, že soudu následně předložený originál listiny okamžitého zrušení pracovního poměru je listinou na dvou samostatných nespojených listech, kdy na druhém listu je pod poučením o zániku pracovního poměru doručením, a to včetně odepřením převzetí, podpis jednatele [jméno] [příjmení]. Dále následuje předtištěný text„ Zaměstnanec převzal dne 12.9.2019“ s připojením celého jména žalobkyně a prostor pro její podpis. Pod tímto natištěným textem je připojena, aniž by došlo k posunu okrajů tisku či změně sklonu tištěného textu vytištěná doložka o odmítnutí převzetí listiny s citací ustanovení § 334 zákoníku práce a označení čtyř osob jako svědků, u nichž je pak připojen i jejich vlastnoruční podpis. Z grafického uspořádání textu má soud za to, že celý list byl vytištěn najednou, tedy doložka o nepřevzetí listiny žalobkyní byla na listinu připojena v týž okamžik, kdy bylo vytištěno poučení o okamžiku zániku pracovního poměru žalobkyně a označení podepisujících osob za žalovanou a žalobkyni. Tedy, že již v době svého vzniku byla listina obsahující okamžité zrušení pracovního poměru připravována jako listina, jejíž převzetí bude odmítnuto a to před předem známými svědky. Pokud soud připustí, že s ohledem na více než napjaté partnerské vztahy mezi žalobkyní a druhým jednatelem žalované, bylo možné očekávat, že listinu odmítne převzít, a proto byla doložka o svědectví vytvořena přímo při vzniku listiny, není důvod, aby listinu svědci nepodepsali bezprostředně po té, kdy ji žalobkyně odmítla před nimi převzít, ale až následně, či s odstupem jednoho či více dní (viz. rozdílné výpovědi svědkyň). Ze všech uvedených důvodů tak nemá soud za prokázané, že by žalobkyni bylo řádně doručeno okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 12.9.2019. Pokud se žalovaná dovolávala toho, že mělo být žalobkyni doručeno později (poštou na adresu trvalého bydliště žalobkyně, na němž se však prokazatelně nezdržovala a tuto skutečnost jednatel žalované prokazatelně věděl ze své osobní zkušenosti a rovněž věděl, že korespondence určená žalobkyni po té, kdy opustila společnou domácnost, jí má být doručována prostřednictvím její právní zástupkyně či následně jako příloha přípisu určeného právní zástupkyni žalobkyně) má soud za to, že nelze ani v jednom z těchto případů spatřovat řádné doručení žalobkyni. Zejména za situace, kdy sama žalovaná má pracovní poměr žalobkyně za ukončený ke dni 12.9.2019 (viz. potvrzení o zaměstnání ze dne 24. září 2019). Tedy pokud by byl pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou platně založen, pak by nedošlo k jeho platnému zrušení, neboť nejpozději ke dni zániku pracovního poměru, tj. ke dni 12.9.2019, nebylo žalobkyni zrušení pracovního poměru písemně oznámeno, a soud by žalobě žalobkyně vyhověl.
30. Pokud jde o náklady účastníků řízení postupoval soud podle § 150 o.s.ř. a náhradu nákladů řízení úspěšné žalované nepřiznal. Důvodem zamítnutí žaloby byla skutečnost, že mezi účastníky nevznikl platný pracovní poměr, přičemž soud má za to, že na příčině neplatnosti pracovní smlouvy se podíleli oba účastníci stejnou měrou. Neplatnou pracovní smlouvu za žalovanou uzavíral druhý jednatel, [jméno] [příjmení], který byl jednatelem a 77,5% společníkem žalované již od vzniku společnosti v roce 2003 a měl si tak být vědom, že uzavírá neplatnou pracovní smlouvu. Nebýt pak prvotní neplatnosti pracovní smlouvy, byly by žalobkyně v řízení úspěšná. Za této situace má soud za to, že jsou na straně žalobkyně dány důvody zvláštního zřetele vhodné, a proto jí neuložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalované (výrok III).
31. V řízení uplatnily svědkyně nárok na svědečné, když náklady na svědečné nebyly kryty zálohou a ponese je stát ze svého rozpočtu, přičemž na jejichž náhradu má stát nárok dle ustanovení § 148 o.s.ř. Ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu však nebyla výše svědečného stanovena, tedy ohledně těchto nákladů soud rozhodl tak, že je nesou oba účastníci v rozsahu 50%, přičemž jejich výše bude určena samostatným usnesením soudu po té, co budou jednotlivým svědkyním pravomocně přiznány. Důvodem, proč soud rozhodl, že náklady státu ponesou účastníci shodným dílem, je shodný jako u nákladů mezi účastníky. Soud má za to, že důvod neplatnosti pracovního poměru mezi účastníky byl založen oběma účastníky ve stejném poměru, tedy důvod zamítnutí žaloby leží v odlišném vyhodnocení předběžné otázky soudem, než jak ji vyhodnotili oba účastníci a nelze tak spatřovat v zamítnutí žaloby úspěch či neúspěch jedné ze stran ve sporu samotném (výrok IV. a V.).
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.