11 C 29/2018-205

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa státního zastupitelství] o zaplacení 441 840 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Základ nároku je po právu.

II. Výše nároku bude určena v konečném rozhodnutí ve věci.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 7 (dále jen„ [příjmení] [obec a číslo]“) dne [datum] domáhal na žalovaném (původně jednajícím prostřednictvím Ministerstva vnitra (dále jen„ MV“)) zaplacení částky 441 840 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody způsobené zásahem Policie ČR.

2. Žalobce uvedl, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. vnikla do jeho domu a adrese [adresa žalobce], zásahová složka Policie ČR, kdy v důsledku tohoto zásahu došlo k poškození dveří v označeném domě. Rozsah poškození je uveden v protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků, kdy je současně konstatováno, že k poškození došlo násilným vstupem zásahové jednotky policie. Zásah v domě žalobce nebyl vyvolán jeho protiprávním jednáním. Na opravu a výměnu poškozených částí domu žalobce vynaložil částku ve výši 441 840 Kč. Opravu a výměnu poškozených částí provedla pro žalobce společnost [anonymizována dvě slova], a to na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] Cena provedených prací byla žalobci vyúčtována fakturou [číslo]. Žalobce vyúčtovanou částku uhradil dne [datum] a téhož dne uplatnil u žalovaného (MV) požadavek na náhradu škody ve výši 441 840 Kč. Žalovaný (MV) si dne [datum] vyžádal od žalobce další listiny, tj. zejména smlouvu o dílo se společností, která provedla opravu a výměnu poškozených dveří, předávací protokol a další listiny, které dle vyjádření žalovaného (MV) byly nezbytné pro posouzení nároku žalobce. Žalobce požadované listiny žalovanému (MV) dodal, když zaslal kopii Smlouvy o dílo ze dne [datum], uzavřenou se společností [anonymizována dvě slova], Zápis o předání a převzetí díla, a to včetně rozpočtu [číslo] Fakturu [číslo] včetně dokladu o zaplacení a dále pak Rozpočet s výkazem výměr ze dne [datum], který obsahuje kompletní výčet provedených prací, a to včetně specifikace dodaných dveří. Z hlediska žalobce tak byly splněny všechny podmínky pro projednání a rozhodnutí o náhradě škody ze strany žalovaného. Žalovaný však dosud o nároku žalobce nijak nerozhodl. Podanou žalobou se tak žalobce s odkazem na ustanovení § 95 odst. 1, § 96 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb. domáhal zaplacení částky 441 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby, tj. dne [datum], do zaplacení.

3. OS Praha 7 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu. Vyšel se zjištění, že prohlídka, v rámci které mělo dojít ke způsobení tvrzené škody, byla provedena na základě příkazu [název soudu] (dále jen„ OS [obec]“), tj. v rámci zahájeného trestního řízení, kdy policie konala jako orgán činný v trestním řízení. Případná odpovědnost se tak může posuzovat jen podle zákona č. 82/1998 Sb., tj. jako odpovědnost z titulu nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, nikoliv dle zákona č. 273/2008 Sb., kterého se dovolával žalobce. Příslušnou organizační složkou, která za žalovaného v takovém případě jedná, je pak Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ MSpr“). Žalobce s takovým posouzením nesouhlasil a v podaném odvolání namítal, že jím odkazované ustanovení zákona č. 273/2008 Sb. deklaruje objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou policií v souvislosti s plněním jejích úkolů. Výjimkou jsou případy, kdy jde o škodu, která byla způsobena zákrokem, který byl v souladu s právem a s principem přiměřenosti proti osobě, která se dopustila protiprávního jednání, které odůvodnilo tento zákrok. Podle tohoto ustanovení se tedy postupuje pouze v případech škody způsobené legálním postupem policie, a to i v trestním řízení. Je pravdou, že zákrok policie byl proveden na základě příkazů k provedení domovní prohlídky, nicméně nelze odhlédnout od toho, že zásah v domě žalobce nebyl vyvolán jeho protiprávním jednáním. Žalobce není subjektem, proti kterému je vedeno trestní řízení, ve kterém došlo k vydání příkazu k provedení domovní prohlídky. Žalobci ani nepřísluší zkoumat, zda postup policie k provedení domovní prohlídky byl legální či nikoli, avšak domnívá se, že k vydání příkazu k provedení domovní prohlídky došlo legálním způsobem. Dle názoru žalobce se tak nejedná o situaci, která by spočívala v nesprávném úředním postupu. Usnesení o místní nepříslušnosti bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze (dále jen„ MS [obec]“) ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

4. Proti usnesení MS [obec] podal žalobce dovolání, ve kterém jednak zopakoval svou argumentaci z odvolání a vytkl, že soudy nižších stupňů ponechaly zcela mimo rozhodování skutečnost, zda trestní řízení bylo či nebylo vedeno proti žalobci či zda byl vůbec účastníkem tohoto řízení. Žalobce pak vyložil, z jakých důvodů na něho nelze pohlížet jako na účastníka trestního řízení, v rámci kterého byla provedena předmětná prohlídka, který by se mohl domáhat náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím, a současně konstatoval, že jednání policie v rámci předmětné prohlídky nespadá pod vymezení nesprávného úředního postupu tak, jak je tento pojem vykládán. Usnesením Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo dovolání jako nedůvodné zamítnuto. NSČR ve svém usnesení vyložil, že při plnění úkolů orgánu činného v trestním řízení Policie ČR nepostupuje dle zákona č. 273/2008 Sb., ale dle trestního řádu, a odpovědnost za případně způsobenou škodu v rámci takového postupu je pak nutno posoudit dle zákona č. 82/1998 Sb., stejně jako u všech ostatních orgánů činných v trestním řízení, a nikoliv dle zákona č. 273/2008 Sb. Současně uvedl, že osoba, u které má být provedena domovní prohlídka, se ve vztahu k této prohlídce stává adresátem výkonu veřejné moci v rámci trestního řízení, tr. řádem jsou jí v této souvislosti stanovena práva a povinnosti, a v daném rozsahu je tak na trestním řízení zúčastněna.

5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný podrobil kritice závěry soudů v rámci rozhodování o místní příslušnosti a stejně jako žalobce zastával názor, že by žalobou uplatněný nárok měl být posuzován dle zákona č. 273/2008 Sb., nikoliv dle zákona č. 82/1998 Sb., jak bylo ve vydaných rozhodnutích deklarováno. Má-li však být nárok posuzován dle zákona č. 82/1998 Sb., namítl žalovaný absenci již prvního předpokladu odpovědnosti za škodu, a to existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Žalobce od počátku řízení, nejprve implicitně, později (odvolání a zejména dovolání) i výslovně, uvádí, že škoda sice byla způsobena úkonem trestního řízení, nicméně ten byl proveden legálně co do základu (nařízení domovní prohlídky) i zákonným způsobem. Sám žalobce tedy od počátku tvrdí, že ve věci neshledává nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, a tedy existenci odpovědnostního titulu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. popírá. Jelikož tedy ve věci není dán odpovědností titul, žalovaný se již pro nadbytečnost nezabýval vznikem škody a existencí příčinné souvislosti, jakož i dalšími podmínkami vzniku odpovědnosti státu za škodu, z procesní opatrnosti však označil za sporné i naplnění všech těchto dalších podmínek.

6. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce na podkladě poučení soudu o jiném právním posouzení věci (postup dle zákona č. 82/1998 Sb. a nikoliv dle zákona č. 273/2008 Sb.) a výzvy k doplnění tvrzení a návrhů důkazů doplnil, že nesprávným úředním postupem je postup Policie ČR při provádění domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor dne [datum] v objektu žalobce na shora uvedené adrese. Nesprávnost tohoto úředního postupu žalobce spatřuje v tom, že nebyla dodržena zásada přiměřenosti a zdrženlivosti vyplývající z § 2 odst. l a § 52 tr. řádu. Dle žalobce není normální, zvláště za situace, kdy byla přítomna zaměstnankyně žalobce [příjmení]. [příjmení] - obsluha baru, kde byly k dispozici klíče od pokojů, ničit majetek při pronikání do prostor, když tyto prostory mohly být zpřístupněny pokojnou cestou. Orgány činné v trestním řízení si tedy nepočínaly tak, aby v míře co nejmenší zasahovaly do základních práv a právem chráněných zájmů, mezi které patří i ochrana soukromého majetku, osob, vůči kterým není vedeno trestní řízení. Jestliže tedy nebyla dodržena zásada přiměřenosti nebo zdrženlivosti, nemohlo jít o správný úřední postup. Dle názoru žalobce je nutné rozlišovat mezi legálností nařízení a uskutečnění domovní prohlídky a způsobem jejího provedení. Zásahová skupina Policie ČR poškodila v celém objektu 4 vchodové dveře, dále poškodila celkem 13 vnitřních (z toho 5 protipožárních dveří) a zásahem došlo k poškození zdiva kolem dveří, zárubní a kování dveří. Dále byla poškozena skříň [anonymizována čtyři slova], která se nachází ve druhém nadzemním podlaží. Po takovém zásahu Policie ČR musel žalobce zjednat odbornou firmu, která by vlastním plněním objekt uvedla do funkčního stavu. V podrobnostech pak žalobce odkázal na rozpočet s výkazem výměr ze dne [datum], který ke svému podání přiložil.

7. Takto učiněná změna žaloby byla připuštěna usnesením vyhlášeným při ústním jednání konaném dne [datum].

8. Žalovaný k doplněné žalobě uvedl, že doplnění ve smyslu odpovědnostního titulu považuje za ryze účelové, učiněné ve snaze najít odpovědnostní titul, o kterém žalobce v úvodu řízení sám nehovořil, resp. ho dokonce vylučoval, a nyní se pokouší jej vykonstruovat, resp. najít v postupu, který dosud považoval za správný a zákonný, když svou žalobu postavil na škodě způsobené zákonným postupem Policie ČR, a za nesprávný jej začal označovat až ve chvíli, kdy byl nárok pravomocným rozhodnutím soudu podřazen pod zákon č. 82/1998 Sb. Požaduje-li nyní žalobce, aby bylo rozlišováno mezi tím, že úkon vůbec proběhl, a mezi tím, jak proběhl, upozornil žalovaný, že žalobce v počátku řízení spojoval škodu právě s tím, že úkon proběhl, ale nikoliv s tím, že jeho průběh byl nezákonný, tj. nesprávný, to činí až nyní v řízení o odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. Pokud pak žalobce označuje za odpovědnostní titul postup Policie ČR při domovní prohlídce, netvrdí dle žalovaného odpovědnostní titul v podobě úkonu trestního řízení jako takového, nýbrž v podobě postupu Policie ČR při realizaci tohoto úkonu. Postup na místě úkonu – zásahu závisí na veliteli na místě. Nejde tedy o postup předvídaný trestním řádem, nýbrž postup předvídaný zákonem č. 273/2008 Sb. a dalšími předpisy, a dle názoru žalovaného by v řízení před soudem mělo coby organizační složka žalovaného vystupovat MV. K věci samé pak žalovaný, pokud žalobce vyčítá Policii ČR násilný vstup do prostor, v nichž je nařízena prohlídka, a uvádí, že tyto prostory mohly být zpřístupněny„ pokojnou cestou.“, poukázal na odůvodnění příkazu k provedení domovní prohlídky vydaného OS [obec] dne [datum]. Z něj se podává, že orgány činné v trestním řízení měly důvodné podezření, že v prostorách na shora uvedené adrese, v nichž byly provedeny prohlídky (domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor), tedy v objektu zvaném [anonymizována dvě slova], dochází k výrobě a distribuci drog (pervitinu). Dále se z odůvodnění příkazu podává, že Policie ČR z důvodu obavy z vyzrazení vyšetřování neprováděla bližší šetření ohledně právního titulu, na jehož základě podezřelý užíval nemovitost vlastněnou žalobcem. Tento důvod žalovaný považuje za zcela legitimní a jeho přezkum mu stejně nepřísluší (příslušel dozorujícímu státnímu zástupci a při nařizování domovní prohlídky též soudci, nicméně nepřísluší žalovanému a nepřísluší ani civilnímu soudu), tudíž žalovanému nezbývá než uzavřít, že ve chvíli, kdy byla domovní prohlídka nařízena, nemohla Policie ČR vyloučit bližší vztah mezi podezřelým a žalobcem. Policie ČR tedy nemohla se žádostí o součinnost včetně umožnění vstupu do objektu kontaktovat žalobce, neb by se vystavila riziku, že se podezřelý o domovní prohlídce dozví s předstihem a znehodnotí důkazy, které se nacházely na místě, když k tomu by ve značné míře, s ohledem na povahu trestné činnosti, k níž mělo docházet, stačilo několik desítek vteřin. Dále žalovaný poukázal na listinu Policie ČR, kterou bylo rozhodnuto o stížnosti žalobce a ze které ve spojení s příkazem k provedení domovní prohlídky plyne, proč nemohl být s předstihem vyrozuměn žalobce jako vlastník předmětných nemovitostí. Dále je v této listině podrobně odůvodněno, proč zásah proběhl, proč byl považován za rizikový a proč bylo na místě do objektu vstoupit i za užití násilí. Rovněž popisuje, proč byl objekt, v němž prohlídky proběhly, brán jako rizikový sám o sobě, včetně toho, že celý objekt s problematikou dané trestné činnosti souvisel dlouhodobě. Stížnost žalobce byla vyhodnocena jako nedůvodná, o čemž byl žalobce vyrozuměn. Žalovaný tak shrnul, že z hlediska účelu domovní prohlídky nemohl být kontaktován osobně žalobce a jediný, kdo Policii ČR mohl„ pokojnou cestou“ vpustit do prostor, v nichž měla být provedena prohlídka, byla zaměstnankyně žalobce. Je otázka, zda tato byla schopna Policii ČR na místě tento zaměstnanecký vztah prokázat, nicméně obecně má žalovaný pochybnosti o tom, zda by zaměstnanec vlastníka nemovitosti měl oprávnění vpouštět do objektu Policii ČR. Jestliže pak bylo nemožné kontaktovat předem přímo žalobce, neměla Policie ČR jinou možnost než do objektu vstoupit násilně, zvláště za situace, kdy u osob, které se nacházely v prostorách, v nichž probíhaly prohlídky, existovala důvodná obava z kladení násilného odporu. Postup Policie ČR, co se násilného vstupu týče, tak nemohl být nesprávný, poškození zjištěné podle protokolů o prohlídkách mu odpovídá a jiné nebylo žalobcem tvrzeno.

9. V návaznosti na zjištění vyplynulé z prováděného dokazování, že k poškozením, jejichž náhrady se žalobce domáhá, nedošlo při provádění prohlídek, ale při úkonech trestního řízení provedených před vlastními prohlídkami, žalovaný doplnil, že žalobce v průběhu celého řízení požaduje stabilně náhradu (majetkové) škody, několikrát však změnil tvrzený odpovědnostní titul. V samotném úvodu tvrdil, že odpovědnostní titul dle zákona č. 82/1998 Sb. není dán, aby posléze tvrdil, že při prohlídkách došlo k nesprávnému úřednímu postupu (tuto změnu soud připustil), a po provedeném dokazování žalobce odpovědnostní titul opět změnil, a to tak, že k nesprávnému úřednímu postupu mělo dojít již při zadržování osoby podezřelé (tuto změnu soud zatím nepřipustil). Již první připuštěnou změnou však došlo ke změně odpovědnostního titulu změnou skutkových tvrzení žalobce. Nejedná se tedy o situaci, ve které skutková tvrzení zůstávají stejná a změní se jejich právní posouzení, nýbrž o situaci, kdy dojde ke změně samotného skutkového základu. V dané věci proběhly dvě skutkové změny, tj. postupně jsou uplatňovány tři různé samostatné nároky. K takto provedeným změnám nároku žalovaný jednak namítl, že změněný nárok nebyl u něho předběžně projednán, kdy podmínka předběžného uplatnění byla splněna pouze u nároku původního vycházejícího z vlastního provedení prohlídky, jednak vznesl námitku promlčení. Nárok z titulu nesprávného úředního postupu při prohlídkách byl totiž poprvé uplatněn až okamžikem, kdy byl coby změna žaloby připuštěn, tj. na jednání konaném dne [datum]. I kdyby žalovaný nechtěl dávat žalobci k tíži, že ten nemůže nad rámec písemné změny žaloby ovlivnit, kdy soud tuto připustí, platilo by, že nárok byl poprvé„ uplatněn“ podáním ze dne [datum], kdy žalobce odpovědnostní titul takto specifikoval. K úkonům trestního řízení došlo dne [datum] a škoda žalobci vznikla dne [datum] (kdy došlo k úhradě platby za opravu). Dnem [datum] tak počala vůči tomuto nároku běžet tříletá promlčecí lhůta dle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., tato marně uběhla dne [datum], a pokud by byl nárok uplatněn později, byl by promlčen. I kdyby žalovaný vycházel z pro žalobce nejpříznivější varianty, tj. z data [datum], byl by nárok prvně uplatněn cca 4 měsíce po marném uplynutí promlčecí doby. To samé pak platí pro druhou změnu žaloby, když nárok byl prvně uplatněn až při jednání konaném dne [datum]. Žalovaný pak nesouhlasí s tím, že žalobce až do provedeného dokazování nemohl vědět, že škoda mu byla způsobena jiným úkonem trestního řízení než prohlídkami. Žalobce je sice právním laikem, a není tudíž na místě mu klást k tíži, že důsledně nerozlišoval mezi jednotlivými úkony trestního řízení, o to více tím, že v protokolu o obou prohlídkách je zadokumentováno, že k poškození došlo v jejich rámci. Na druhé straně: - žalobce do nemovitosti dorazil kolem [údaj o čase] hod. - z protokolu o provedení domovní prohlídky se podává, že tato byla zahájena ve [údaj o čase] hod., že před začátkem prohlídky byl žalobce přítomen, že prohlídka skončila ve [údaj o čase] hod., a že protokol v tomto znění žalobce podepsal - z protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků se podává, že tato byla zahájena ve [údaj o čase] hod., ukončena ve [údaj o čase] hod., jejímu provedení byl žalobce přítomen a protokol v tomto znění žalobce podepsal - z dosavadních výsledků dokazování v soudním řízení plyne, že škoda byla způsobena ještě před zahájením domovních prohlídek. Žalobce je sice právním laikem, na druhé straně ovšem škoda byla způsobena ještě před zahájením prohlídek a i právní laik musí poznat, že dorazil-li na místo cca v [údaj o čase] hod., protokol, na který má připojit svůj podpis, uvádí zahájení úkonu ve [údaj o čase] hod. a dveře již byly poškozeny, lze i po právním laikovi legitimně požadovat, aby vyžadoval vysvětlení a případné odstranění tohoto rozporu a aby případně nepodepisoval protokol, pakliže se tento nezakládal na pravdě. Jestliže toto žalobce mohl snadno seznat, nelze posléze konstatovat, že nemohl vědět, že škoda nebyla způsobena prohlídkami. Rozlišování času rozhodně není odbornou otázkou, jejíž posouzení by vyžadovalo právní, resp. obecně vysokoškolské, vzdělání.

10. Dále žalovaný namítl, že má-li být nárok posuzován jako nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu při zadržování podezřelého, který měl spočívat v tom, že Policie ČR nevyužila nabídky na nenásilné otevření dveří ze strany [anonymizováno]. [příjmení], tak zásah proběhl tak, že Policie ČR násilně vnikla do objektu a zajistila 18 osob, zřejmě včetně [anonymizováno]. [příjmení], která dle svého vyjádření při prošetřování stížnosti ležela mezi lidmi na podlaze. Dle žalovaného je otázka, zda bylo reálně možné využít případné nabídky otevření dveří ze strany této osoby. Již samotná představa, že Policie ČR násilně vnikne do objektu, oznamujíc přitom svou přítomnost„ hlasitým ústním prohlášením,“ načež„ důrazně, hlasitě a rázně“ vyzve přítomné osoby k určitému chování, tj. k lehnutí na zem, a jedna z takto zajištěných a hlídaných osob začne vznášet připomínky k postupu zasahujících policistů (včetně případných nabídek náhradních klíčů), je značně nestandardní. Ještě více nestandardní by pak z hlediska taktiky a praktické realizace zásahu bylo využití této případné nabídky, neboť takový krok by v prvé řadě celý zásah zpomalil, a mohl by tak dát zadržované osobě více času na zahlazení stop či obecně na„ přípravu“ na zákrok policie, což není žádoucí ani obecně, natož v případě konkrétního zákroku, při kterém byla dána důvodná obava z kladení násilného a ozbrojeného odporu ze strany osob, které měly být zadrženy. Ve druhé řadě by takový krok s sebou přinesl potřebu dbát na ochranu života a zdraví nejen zasahujících policistů, kteří jsou k zákroku takticky i fyzicky školeni, ale také nijak neproškolené civilní osoby, o které si nadto v danou chvíli nemohl být nikdo jistý, zda je ve věci neutrální a nepokusila by se průběh zákroku narušit (což by samo o sobě úspěšné pravděpodobně nebylo, ale bylo by to způsobilé značně zkomplikovat zákrok v případě, že by někdo ze zadržovaných skutečně ozbrojený odpor kladl). Žalovaný je tak názoru, že i pokud by ze strany [anonymizováno]. [příjmení] skutečně padla nabídka k tomu, že zasahující policisty do potřebných prostor sama vpustí, nebylo reálně možné této využít, aby nebyl ohrožen průběh zákroku, a případným násilným otevřením dveří se tak Policie ČR nemohla dopustit nesprávného úředního postupu.

11. Pokud pak má jít o způsobenou škodu, žalovaný namítl, že žalobce v doplnění žaloby uvedl, že při zákroku Policie ČR mu byly poškozeny 4 vchodové dveře a 13 vnitřních dveří, z toho 5 protipožárních, neuvádí však, které konkrétní dveře měly být protipožární a podle jakého standardu. Z jím předložených listin se pak podává, že v rámci rekonstrukce žalobce nechal provést práce, jejichž příčinná souvislost s provedenou rekonstrukcí není vůbec zřejmá, např. úprava / oprava omítky včetně penetrace vnitřních schodišťových konstrukcí, prohlídka elektrického rozvodu, úprava / výměna dveřních prahů, oprava podlahy z keramických dlaždic a další. Z uvedeného dle žalovaného plyne podezření, že žalobce poté, co mu v rámci prohlídek bylo způsobeno jisté poškození v nemovitosti, nechal provést úpravy, které s ním bezprostředně nesouvisely, a náklady na tyto nikoliv nezbytné úpravy nyní požaduje na státu, tj. de facto se snaží na účet státu obohatit výrazně nad škodu, která mu vůbec měla být způsobena. Toto podezření, které plyne z výčtu provedených prací, může být v otázce provedených prací vyloučeno, pakliže by se prokázalo, že všechny práce byly provedeny účelně. Vyvráceno ale nemůže být totožné podezření plynoucí z toho, že ač žalobce sám uvedl, že mu bylo poškozeno pět protipožárních dveří, v rámci„ rekonstrukce“ jich nechal instalovat dvanáct, jak plyne z předloženého rozpočtu.

12. Konečně pak žalovaný namítl, že žalobci byla škoda způsobena coby majiteli“ rodinného domu“ (či spíše fakticky ubytovacího zařízení, když z výpisu z aplikace [webová adresa] se podává, že v objektu na předmětné adrese je stále možné si pronajmout řadu apartmánů / pokojů, přičemž všechny mají„ plně vybavený kuchyňský kout s lednicí.“, a z výpisu ze žalobcovy vlastní webové stránky se podává, že žalobce stále v daném objektu nabízí ubytování, a to v [anonymizováno] dvoulůžkových pokojích), ve kterém se dle dostupných informací dlouhodobě zdržovaly osoby provozující činnost související s drogami (ať už přímou výrobu / distribuci nebo„ jen“ užívání). Z návrhu státního zástupce na vydání příkazu k provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor se podává, že žalobce coby majitel předmětné nemovitosti s Policií ČR při prověřování trestné činnosti nespolupracoval. Z podnětu Policie ČR k podání návrhu na vydání příkazu k provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor se podává, že žalobce Policii ČR odmítl sdělit, kdo, kdy a kde v jeho objektu bydlel či se zdržoval, neboť mělo dle jeho tvrzení jít nikoliv o ubytovací zařízení, ale o rodinný dům. Podle názoru žalovaného je krajně nepravděpodobné, aby žalobce coby majitel (někdejšího) penzionu (a současného„ rodinného domu“ nazvaného [anonymizována dvě slova]) dlouhodobě nebyl schopen vyřešit problém s dlouhodobou koncentrací osob zajímajících se o drogy, pokud by na tomto ovšem s Policií ČR spolupracoval. Žalobce však s Policií ČR nespolupracoval a i další aspekty ubytovávání v daném objektu vyvolávají otázky o tom, jak moc vážná byla jeho snaha o vyřešení problémů souvisejících s ubytováním osob z řad uživatelů či výrobců / distributorů drog. Jestliže tedy žalobce ve svém„ rodinném domě“ ubytovává osoby, které užívají a minimálně v některých případech vyrábějí či distribuují omamné a psychotropní látky, tento problém se nesnaží vážně řešit a spolupráci s Policií ČR výslovně odepře, nese značnou část viny na tom, že Policie ČR do jeho objektu vnikne násilím, a požadovanou náhradu škody by tedy i v případě shledání naplnění dalších podmínek bylo nutné adekvátně moderovat.

13. Žalobce v reakci na doplněnou obrannou argumentaci žalovaného uvedl, že svůj nárok u žalovaného řádně uplatnil. Stalo se tak u MV, přičemž žalobci by nemělo být k tíži, zda oslovený orgán žádost postoupil příslušnému úřadu či nikoliv. Účinky jeho podání jsou zde včas a ve lhůtě zachovány. Žalobou ze dne [datum] žalobce uplatnil nárok na náhradu škody způsobené v souvislosti s vnikem zásahové jednotky Policie ČR dne [datum] v 18.50 hod. do jeho objektu na shora uvedené adrese. Na takto vymezeném nároku není co měnit. Z předložených důkazů je patrné způsobení škody na vnitřním zařízení objektu právě zásahovou jednotkou Policie ČR. Je pravdou, že k výzvě soudu žalobce nárok upřesňoval. Zásah však byl proveden v souvislosti s domovní prohlídkou, jinak by neměl žádný smysl, a je tak úředním postupem. Pokud jde o žalovaným sporovaný rozsah škody, uvedl žalobce, že namítaný nesprávný úřední postup nemusí být jedinou příčinou vzniklé škody, musí se však jednat o příčinu podstatnou. Nutnost prováděných oprav pak vyvolal právě zásah Policie ČR. Pokud se týká ostrakizování poškozeného v souvislosti s provozováním objektu, má žalobce za to, že nemá žádný příčinný vztah k projednávané škodě. Pro úplnost pak žalobce uvedl, že objekt je z pohledu policie v rizikové oblasti. V jeho bezprostředním sousedství zřídila nezisková organizace provozovnu [příjmení] [příjmení] k pomoci drogově postiženým. Právě to znemožňovalo provoz penzionu, kdy byly činěny opravdu četné dotazy policie o možném vstupu rizikových osob do penzionu. Žalobci ale není známo, že by v této souvislosti„ nespolupracoval“ s Policií ČR. Dle názoru žalobce teprve dlouhodobým ubytováním (např. zaměstnanců obchodních korporací provádějících práce v regionu [obec]) došlo ke zklidnění situace. Po rekolaudaci objekt již neslouží jako penzion, žalobce zde neposkytuje žádné další služby nad rámec vlastního ubytování.

14. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

15. Žalobce je vlastníkem budovy – rodinného [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] (budova na adrese [adresa žalobce]), zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [obec] (zjištěno z informace o pozemku).

16. Dne [datum] zahájila Policie ČR, [anonymizováno 5 slov] [obec] úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se mohl dopustit dosud neznámý pachatel tím, že v době od [datum] do [datum] prodával na adrese [adresa žalobce] (viz záznam o zahájení úkonů trestního řízení na č. l. 1). Dne [datum] podával policejní orgán podnět k podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce a příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, obojí ve vztahu k objektu bývalého [anonymizována dvě slova] na shora uvedené adrese, který je po částečné rekolaudaci veden jako rodinný dům o jedné bytové jednotce ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) a částečně jako nebytový prostor bistro, prádelna s komorou ve dvorní přístavbě (1. NP). Uvedl, že z dosavadního šetření vyplynulo, že v objektu bydlí [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [příjmení] [příjmení] podezřelí z prodeje pervitinu buď přímo v objektu (bistro/herna), anebo jeho bezprostředním okolí, přičemž pro drogu si mají chodit do užívaných pokojů. O konkrétním prostoru obývaném podezřelými osobami nelze v současné době získat podrobnější informace, neboť majitel nemovitosti (žalobce) odmítá s Policií ČR spolupracovat s odůvodněním, že zájmový objekt již není živnostenskou provozovnou - penzionem, ale rodinným domem, a není tak povinen orgánům Policie ČR uvádět, kdo, v jaké části a po jakou dobu v uvedené nemovitosti bydlí či se zdržuje. Podnět byl podáván proto, že je potřeba zajistit předmětné [příjmení] či věci sloužící k distribuci a výrobě [příjmení], trestnou činnost řádně zadokumentovat a v neposlední řadě zájmové osoby zadržet (viz podnět na č. l. 91). Státní zástupce podal na základě podnětu návrh na vydání příkazů dne [datum]. V návrhu uvedl, že policejní orgán vede na uvedené podezřelé 4 samostatné spisy. Další bližší šetření (nad rámec již uvedených skutečností) v daném domě s ohledem na možnost dekonspirace a prozrazení zájmu Policie ČR o osoby podezřelých (a případné možné následné zničení důkazů trestné činnosti či jejich přesunutí) policejní orgán na místě neprováděl, neboť to není možné pro nespolupráci majitele objektu (viz návrh na č. l. 95). Na základě návrhu státního zástupce vydal soudce OS [obec] dne příkazy k provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor s tím, že prohlídky provedou orgány Policie ČR, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [obec] v součinnosti s dalšími policejními složkami (viz příkazy na č. l. 99 a 107). K žádosti policejního orgánu ze dne [datum] udělil státní zástupce dne [datum] předchozí souhlas se zadržením [anonymizováno]. [příjmení], podezřelého z páchání uvedené trestné činnosti v rodinném domě [anonymizováno] (dříve [anonymizována dvě slova]) na shora uvedené adrese a v jeho okolí (viz žádost a souhlas na č. l. 13). [anonymizováno]. [příjmení] byl zadržen Zásahovou jednotkou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále jen„ ZJ“) dne [datum] v [údaj o čase] hod. v bývalém [anonymizována dvě slova] (viz protokol o zadržení osoby podezřelé na č. l. 14). Domovní prohlídka byla provedena dne [datum] v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. Žalobce byl prohlídce osobně přítomen, bezprostředně před jejím započetím mu byl doručen příkaz k domovní prohlídce a byl proveden jeho výslech. Při prohlídce došlo dle protokolu k poškození - vstupních dveří na pokoj [číslo] + zárubně - vstupních dveří do skladu nářadí a materiálu, zadní trakt - vstupních dveří do pokoje [číslo] - dveří od skladu ložního prádla (u pokoje [číslo]) - (vylomení) vstupních dveří do pokoje [číslo] (1. patro) - dveří od skladu ložního prádla (1. patro) - dveří od úklidové místnosti (1. patro) - vstupních dveří od pokoje [číslo] (1. patro) - dveří od kotelny (2. patro) - vstupních dveří od pokoje [číslo] (2. patro) - vstupních dveří od pokoje [číslo] (2. patro) Žalobce protokol podepsal a převzal jeho opis (viz protokol na č. l. 103). Prohlídka jiných prostor a pozemků byla provedena dne [datum] v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. Prohlídce byli osobně přítomni žalobce a jeho manželka, kteří byli bezprostředně před jejím započetím vyslechnuti, žalobci byl doručen příkaz k prohlídce. Při prohlídce došlo dle protokolu k poškození - vstupních dveří do herny z ulice [ulice] - ulomené madlo z vnější strany dveří, uvolněný samozavírací systém dveří - vstupních dveří do chodby k bytům z ulice [ulice] - ulomené madlo z vnější strany, ulomená část plastového rámu dveří z vnější strany - 4x vnitřních dveří v chodbě za barem - poškozené v oblasti zámku - dřevěných dveří do dvora v oblasti zámku - rozbitá skleněná výplň u zámku - zelených kovových dvířek - vyhnutý lem dvířek K poškození došlo násilným vstupem zásahové jednotky policie. Žalobce a jeho manželka protokol podepsali, žalobce převzal jeho opis (viz protokol na č. l. 111). Z prohlídek byla pořízena fotodokumentace, na které je mj. zachyceno poškození dveří, zárubní, kování nebo i zdi vedle dveří (viz fotodokumentace na č. l. 114 a 119) (zjištěno ze spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka] týkajícího se obviněného [příjmení]. [příjmení]).

17. Žalobce podával dne [datum] trestní oznámení v souvislosti s tím, že do jeho objektu na shora uvedené adrese vniklo dne [datum] kolem [údaj o čase] hod. asi [anonymizováno] lidí, žalobce měl pochybnosti, že se jednalo o policisty, byť tak byli označeni. Maskovaná část skupiny v objektu poškodila 4 vchodové dveře a celkem 13 vnitřních dveří, kdy z toho bylo celkem 5 protipožárních. Dále došlo k poškození zdiva kolem dveří, zárubní a kování dveří, poškozena byla též skříň [anonymizována čtyři slova], která se nachází ve 2. NP. Škodu žalobce předběžně odhadl na 123 tis. Kč. Žalobce osobně se dostavil až kolem [údaj o čase] hod., o tom, že se v objektu nachází policie, jej informovala jeho zaměstnankyně [anonymizováno] [příjmení]. Pokud se skutečně jednalo o příslušníky Policie ČR, žádal žalobce o prošetření povolení k domovní prohlídce, neboť se domníval, že toto povolení bylo neoprávněné a neadekvátní (viz úřední záznam o podaném vysvětlení na č. l. 3). Dne [datum] podávala vysvětlení manželka žalobce, která uvedla, žalobci volala dne [datum] kolem [anonymizováno] hodiny zaměstnankyně bistra [anonymizováno] [příjmení], že ji policisté nechtějí do bistra pustit (chodí do práce na [anonymizováno] hodinu). Přijeli pak se žalobcem na místo, celá ulice byla zapáskovaná, všude byli maskovaní policisté (neměla pochyb, že se jednalo o policisty), dovnitř je pustili asi až za hodiny. Viděla, že v prostoru herny leží na podlaze lidé (mezi nimi byla i servírka [anonymizováno]. [příjmení]) a nad nimi stojí uniformovaní policisté v kuklách a míří na ně samopaly. Žalobce pak byl s policisty přítomen prohlídce po domě, manželka byla přítomna prohlídce v přízemí. Dle manželky žalobce byl zákrok zbytečný, vyjádřila přesvědčení, že policii někdo špatně informuje, snaží se udělat v provozovně pořádek a problematické lidi spojené s drogami tam nechtějí (viz záznam o výslechu na č. l. 5). [anonymizována dvě slova], komisař [anonymizováno] [obec], k provedeným prohlídkám uvedl dne [datum], že z taktických důvodů bylo provedeno vniknutí do objektu ve spolupráci se ZJ, při kterém byly pouze zjištěny osoby v objektu. Následně bylo vyčkáno příjezdu žalobce a jeho manželky, kteří se pak účastnili prohlídek (viz úřední záznam na č. l. 32). [anonymizována dvě slova], komisař [anonymizováno] [obec], uvedl dne [datum], že v souvislosti se zákrokem v rodinném domě [anonymizováno] prováděl úkony týkající se prvotního vstupu do objektu za účasti ZJ, poté zajištění objektu, jeho převzetí od ZJ a dále pak ztotožnění a lustraci přítomných osob. Prohlídkám pak přítomen nebyl (viz úřední záznam na č. l. 36). [anonymizováno], vrchní inspektor, uvedl dne [datum], že při realizaci v bývalém penzionu [anonymizováno] byl přítomen prvotnímu zákroku ZJ, kdy zajišťoval venkovní prostor před objektem, uvnitř prostor bývalého penzionu se pohyboval až po provedení vstupu ze strany ZJ, kdy byl přítomen provedení domovní prohlídky a zajišťování stop (viz úřední záznam na č. l. 38). [anonymizována dvě slova], komisař [anonymizováno] [obec], uvedl dne [datum], že z taktického hlediska nebylo možné, aby byl žalobce přítomen vstupu ZJ do objektu. Po zákroku ZJ, který trval řádově několik minut, se dostavili manželé [celé jméno žalobce] a stáli na ulici u vstupu do objektu. ZJ předala zajištěný objekt i s osobami policistům [anonymizováno] [obec] a ve stejném okamžiku se manželé [celé jméno žalobce] od policistů dozvěděli, že v objektu bude provedena domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor, které se mohou účastnit. Žalobce před prohlídkami převzal soudní příkazy k provedení prohlídek, po celou dobu přítomnosti policistů v objektu byli uvnitř objektu přítomni manželé [celé jméno žalobce] a účastnili se obou prohlídek (viz úřední záznam na č. l. 39). [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], komisař [anonymizováno], uvedl dne [datum], že byli s kolegou dne [datum] veleni na domovní prohlídku v baru [anonymizováno], když dorazili na místo, již zde zasahovala ZJ spolu se speciální pořádkovou jednotkou (dále jen„ SPJ“). Dovnitř se po provedení úkonů ostatními složkami dostali asi po hodině, uvnitř již byli majitelé baru spolu s policisty. V baru na zemi byly některé osoby, které byly postupně eskortovány. Jeho úkolem bylo být přítomen domovní prohlídce z důvodu možného zajištění věcí pocházejících z majetkové trestné činnosti (viz úřední záznam na č. l. 40). Obdobné jako [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] uvedl dne [datum] por. [anonymizováno], komisař [anonymizováno] [obec] s tím, že v době jejich příjezdu na místo byla herna plná lidí, které hlídala SPJ, ZJ se již balila k odjezdu (viz úřední záznam na č. l. 41). [anonymizováno], velitel družstva SPJ [obec], uvedl dne [datum], že zákrok dne [datum] v objektu na shora uvedené adrese proběhl ve spolupráci se ZJ. V rámci instruktáže před zákrokem se dozvěděli přesný počet a popis podezřelých, na které je vydán příkaz k zadržení, a o možnosti, že v herně v přízemí objektu může být větší počet osob, kdy všechny v době zásahu mohou představovat hrozbu. Objekt byl rozdělen na 4 sektory (herna, dvůr, 1. a 2. patro) a byly ustanoveny 4 zákrokové týmy namíchané z členů ZJ a SPJ, kdy členové ZJ půjdou první, zajistí osoby a členové SPJ si tyto přeberou, udělají prohlídku na zbraň a z bezpečnostních důvodů zapoutají. Zákrok započal v [údaj o čase] hod. Jednalo se o násilný vstup do objektu, kdy dveře vyrážela ZJ a při vstupu do objektu byly zahlášeny výzvy„ policie, jménem zákona všichni na zem“. [anonymizováno] prováděl zákrok ve 2. patře, kde se nacházely 3 osoby, z toho 1, na kterou byl vydán souhlas se zadržením – [anonymizováno]. [příjmení]. Prvotní zákrok skončil v cca [údaj o čase] hod., poté se na místo dostavili členové SKPV a započaly domovní prohlídky, které trvaly do [údaj o čase] hod. Při zákroku bylo zajištěno 18 osob, které seděly v herně a byly hlídány příslušníky SPJ a ZJ (viz záznam na č. l. 43). [anonymizována dvě slova], vedoucí [anonymizována dvě slova] SKPV [obec] a vedoucí celé akce, uvedl dne [datum], že akci v prostoru bývalého penzionu [anonymizováno] ze dne [datum] hodnotí jednoznačně pozitivně. Z dlouhodobého hlediska patří prostor uvedeného„ penzionu“, popř. jeho bezprostřední okolí k místu, kde se koncentrují osoby buďto trestnou činnost v dané problematice páchající nebo osoby, které OPL užívají. Tuto skutečnost lze jednoznačně doložit prostřednictvím dostupných informačních systémů Policie ČR, neboť uvedený objekt, popř. jeho bezprostřední okolí z hlediska lokality figuruje v řadě trestních kauz prověřovaných, popř. vyšetřovaných zdejší součástí Policie ČR. Pokud jde o účast speciálních složek Policie ČR (ZJ a SPJ), jejich účast na uvedené realizaci vidí jako nezbytnou a naprosto důvodnou, neboť pokud pomine bezpečnost ostatních zasahujících policistů, a to s ohledem na typ a počet osob, které se v objektu dlouhodobě koncentrují (v době zásahu Policie ČR 23 osob), bylo operativní činností policistů zdejší součásti Policie ČR zjištěno, že některé z osob, vůči kterým samotná realizace směřovala (např. [anonymizováno]. [příjmení], t. č. v CP, jde o osobu, která se aktivně před policií skrývá), v minulosti páchaly trestnou činnost za užití zbraně a informace v tomto směru aktuální této domněnce jednoznačně odpovídaly. Pokud jde o přítomnost majitelů (manželů [anonymizováno]), tuto není možné zajistit (dopředu informovat) v případě realizace určitých neodkladných úkonů, v tomto případě neodkladného úkonu, který spočíval v realizaci vstupu do obydlí, jiných prostor a na pozemek, jenž byl proveden jednoznačně zákonným způsobem, a to v souladu s § 83c odst. 2 písm. c) tr. řádu (souhlas státního zástupce OSZ [obec] se zadržením podezřelých osob podle § 76 odst. 1 tr. řádu), neboť by to bylo v naprostém rozporu s charakterem úkonu, který by absolutně pozbyl smyslu a odporoval logice. V souvislosti s přítomností majitelů uvedeného objektu poukázal na skutečnost, že manželé [celé jméno žalobce] se do místa zásahu Policie ČR dostavili bezprostředně poté a jako vlastníkům uvedených prostor jim bylo umožněno v souladu s § 85 odst. 1 tr. řádu účastnit se následných procesních úkonů, které s daným objektem souvisely (domovní prohlídka, nařízená soudcem OS [obec] podle § 83 odst. 1 tr. řádu, prohlídka jiných prostor a pozemků, nařízená taktéž soudcem OS [obec] podle § 83a odst. 1 tr. řádu), přičemž v souvislosti s těmito procesními úkony podotkl, že byly provedeny v naprostém souladu s příslušnými právním přepisy (§ 82 a násl. tr. řádu) (viz úřední záznam na č. l. 47) (zjištěno ze stížnostního spisu Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, Odboru vnitřní kontroly [číslo jednací]).

18. Na videozáznamech, založených v obálce na č. l. 57 a 63 stížnostního spisu Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, Odboru vnitřní kontroly [číslo jednací], které byly pořízeny při provádění zásahu ZJ a SPJ, je patrné, že členové [spisová značka] na jedné chodbě„ otevírají“ jedny dveře po druhých, nástroje (páčidla, vyrážedla) se jim smýkají, dveře se štípou/loupou, nástroje jsou nasazovány opakovaně či měněny,„ otevření“ jedněch dveří trvá desítky vteřin, vše je doprovázeno velkým hlukem (nárazy beranidla, cinkot nástrojů) a hlasy zasahujících policistů (při otevírání většinově sledujících toho/ty, kteří se snaží dveře„ otevřít“, a připravených provést následně prohlídku otevřené místnosti) (zjištěno z videozáznamů).

19. Na videozáznamech, založených v obálce na č. l. 54 stížnostního spisu Policie ČR, [anonymizováno 6 slov] [číslo jednací], které byly pořízeny až po provedení zásahu ZJ a SPJ, je patrné poškození některých dveří, popř. klik, kování či stěn kolem dveří (zjištěno z videozáznamů).

20. Na základě takto opatřených podkladů byla stížnost vyrozuměna jako nedůvodná, o čemž byli žalobce a jeho manželka vyrozuměni přípisem ze dne [datum]. Kontrolní orgán dospěl k závěru, že policejní orgán konal z povinnosti zcela v souladu s § 158 tr. zákoníku na základě vlastních poznatků i podnětů jiných osob, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele. Tyto úkony provádí na základě vlastního uvážení ve své pravomoci. Po vyhodnocení policejní akce ji nelze v žádném případě hodnotit jako zbytečnou, ale ze strany Policie ČR byl zákrok vyhodnocen jako nezbytný a naprosto důvodný a jeho výsledek jako pozitivní. Část stížnosti, týkající se vzniklé škody v souvislosti s plněním úkolů policie, byla postoupena v souladu s § 95 zákona č. 273/2008 Sb. na odbor právní MV k přijetí vlastního opatření (zjištěno z návrhu na vyřízení stížnosti na č. l. 8 a vyrozumění o vyřízení stížnosti na č. l. 18 stížnostního spisu Policie ČR, [anonymizováno 6 slov] [číslo jednací]).

21. Na podkladě shora uvedeného trestního oznámení žalobce (jehož součástí byla popsaná stížnost) bylo policejním orgánem provedeno dne [datum] ohledání místa činu ([anonymizováno], [příjmení] [jméno]). Objekt byl popsán tak, že penzion a bar mají vlastní vstupy, ale jsou průchozí. Byl vyhotoven náčrtek přízemí, 2. NP a 3. NP objektu, byla popsána zjištěná poškození na dveřích, zámcích, klikách, zárubních a byla pořízena fotodokumentace (zjištěno z protokolu o hledání místa činu na č. l. 75, náčrtku místa činu na č. l. 76 a fotodokumentace na č. l. 73 stížnostního spisu Policie ČR, [anonymizováno 6 slov] [číslo jednací]). 22. [anonymizováno]. [příjmení] v rámci prošetřování shora uvedené stížnosti, avšak její části týkající se údajného zranění jedné z osob (to soud v předchozí části odůvodnění pro nadbytečnost neuváděl), uvedla dne [datum], že ležela mezi lidmi na podlaze, ale pak požádala, že by potřebovala na WC, takže ji tam vzali a jako první ji odvezli na výslech na policii (zjištěno z úředního záznamu na č. l. 65 stížnostního spisu Policie ČR, [anonymizováno 6 slov] [číslo jednací]).

23. Svědkyně [příjmení]. [příjmení], která pracovala u žalobce v předmětném objektu jako obsluha baru/herny s automaty, uvedla, že v době zásahu jí zrovna končila směna. Zásah proběhl, tak že se ozvaly rány do dveří, do baru vtrhli„ zakuklenci“ a začali křičet„ všichni na zem“. Svědkyně křičela, že je obsluha a jestli to pro ni platí taky. Policisty to nezajímalo a musela na zem s ostatními. Byla v té době zrovna v levé části (při pohledu od vchodu), kde byly umístěný výherní automaty. Tam leželo na zemi nejvíc lidí. Policisté neřekli, proč do objektu přišli, všichni jen museli na zem a policisté na ně začali mířit. V průběhu zásahu pak svědkyně ještě minimálně jedenkrát říkala policistům, že je obsluha. Bylo to v době, kdy nutně potřebovala na záchod, ale policisty to vůbec nezajímalo. Dle svědkyně se v místnosti nacházely klíče od dveří v celém objektu. Klíče byly za barem (tam co stojí obsluha), který byl přímo proti vchodu do místnosti, klíče od pokojů byly ve skříňce na zdi vedle baru. Skříňka byla pořád pootevřená. Všechny klíče byly popsané, od jakých jsou dveří/místností. [příjmení] za barem byly vidět od dveří, které byly napravo od baru a vedly do chodby na dvůr, ze které vedlo též schodiště do patra s pokoji, skříňka s klíči od pokojů byla dle svědkyně vidět již od vstupu do místnosti. Skutečnost, že jsou tam klíče, svědkyně nikomu neříkala, nikdo se jí na to neptal. Policisty nezajímalo, ani že je obsluha, a tak ji ani nenapadlo jim něco takového říkat. Pak již jen slyšela rány, jak rozbíjejí dveře. Objekt dle svědkyně sloužil pro rodinné ubytování, kde se lidé jen ubytovávali, nic víc. Jak se o té možnosti dozvěděli, svědkyně nevěděla, to si řešil žalobce či jeho manželka. Lokalita, kde se objekt nachází, je dle svědkyně známá tím, že jsou tam feťáci. Již před zásahem do objektu často chodili policisté, byli se podívat po herně, kdo tam je, ptali se, kdo tam je. Svědkyně s nimi vždy spolupracovala, nebylo tam nic tajného. Zda a jak s policisty komunikoval žalobce, svědkyně nevěděla. V minulosti, pokud je svědkyni známo, proběhl v objektu nějaký menší zásah finančáku. 24. [anonymizována dvě slova] [příjmení], [anonymizována čtyři slova], ve svém vyjádření ze dne [datum] zpracovaném pro žalovaného uvedl, že„ na základě interního aktu řízení vydaného policejním prezidentem [číslo] kterým se upravuje činnost zásahových jednotek a jednotek pro ochranu jaderných elektráren, jsou v čl. 2 taxativně dané postavení a úkoly. V odstavci 5 pokynu je uvedeno, že zásahová jednotka provádí zejména zákroky proti nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných zločinů (s odkazem na ustanovení § 14 odst. 3 tr. zákoníku), především při jejich zadržení nebo zatčení. Z interního aktu také pramení, na jaké činnosti jsou zásahové jednotky Policie ČR určeny a přiměřeně danému úkolu odpovídá taktika policejního zákroku. Primárním úkolem je potřeba dbát na ochranu života a zdraví zasahujících policistů a všech osob, které v souvislosti s prováděným zákrokem Policie ČR přijdou do kontaktu s policisty zásahové jednotky. Z tohoto důvodu a dalších neméně opodstatněných, jako je zejména kladení aktivního násilného a ozbrojeného odporu ze strany osob, které mají být zadrženy, dále tzv. zahlazování či znehodnocování jednotlivých důkazů a stop, které v následném trestním řízení mohou podstatným způsobem ovlivnit prokazování viny jednotlivých zadržovaných osob, či dokonce útěku podezřelých osob, které mají být zadrženy, nelze připustit, aby se celý zákrok zásahové jednotky proti nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažné trestné činnosti z jakéhokoliv důvodu zpomalil nebo dokonce zastavil. Je nutné vést zákrok zásahové jednotky dynamicky a dle potřeby razantně tak, aby došlo k úspěšnému splnění úkolu. O způsobu taktiky zákroku rozhoduje velitel zásahové jednotky s ohledem ke všem okolnostem, které vyplývají k dané podezřelé osobě/osobám, objektu ve kterém se osoby nachází, jeho stavebně technické složitosti, samotné situaci na místě zásahu po vstupu zásahové jednotky do objektu, danému úkolu vyplývajícímu ze všech podkladů, které byly dosavadním prověřování zjištěny, trestní minulosti zadržovaných osob, možnosti držení jakýkoliv zbraní a míře pravděpodobnosti jejich použití při jakékoliv nestandardní situaci, počtu zadržovaných osob a dalších osob na místě zákroku a dalších informací, které vždy ovlivňují samotnou přípravu prováděného zákroku a jeho následnou realizaci. Z uvedených důvodů je nezbytné, aby zákroky zásahových jednotek Policie ČR proti nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných zločinů proběhly v co možná nejkratším časovém úseku, s momentem překvapení pachatelů, tak aby nedošlo či bylo minimalizováno riziko ohrožení života a zdraví všech osob nacházejících se na místě zákroku. Při samotném zákroku je potřeba brát v úvahu, že na cestě vedoucí k zadržení osob v zájmovém pokoji se většinou nachází řada dalších překážek, např. další místnosti či pokoje, ve kterých se mohou nacházet osoby, a proto je nutné provést adekvátní opatření. V případě zákroku Policie ČR na základě příkazu k provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor ze dne [datum] v [obec] v prostorech zvaných„ Penzion Manhattan“ vycházela zásahová jednotka z podkladů, které jsou k danému místu a případu známé a to, že tento objekt a jeho okolí patří dlouhodobě k místu, kde se koncentrují osoby buďto páchající drogovou trestnou činnost, nebo které tyto látky užívají. Operativní činností pracovníky [anonymizováno] bylo zjištěno, že některé z osob, vůči kterým samotná realizace směřovala, v minulosti páchaly násilnou trestnou činnost, při které použily zbraně, či jimi disponovaly. Ke konkrétní situaci po násilném vstupu do objektu je nutno zdůraznit, že zasahující policisté museli ihned po vstupu do budovy dostat pod kontrolu většinu z 23 osob, které se nacházely v objektu. Většina z nich totiž byla v místnosti u vstupu, kterou svědkyně (dle řízení Obvodní soud pro Prahu 2) [jméno] [příjmení] označuje jako hernu s výherními automaty a barem. Samotná svědkyně se v době násilného vstupu policistů nacházela mezi ostatními osobami u automatů po levé straně místnosti a u baru, který má být naproti vstupním dveřím, se nikdo nenacházel. Na případné slovní prohlášení, že je dotyčná osoba„ obsluha“ (personál), nikdo ze zasahujících policistů nemůže z faktických výše uvedených důvodů a ani důvodů taktických reagovat, jelikož se může jednat o zastírací manévr pro vyhnutí se postihu/zadržení, zdržovacího manévru ke zpomalení průběhu zásahu (nebezpečí z prodlení), popřípadě přímo k varování zadržovaných osob (nemožnost ověření spojení mezi recepcí - barem a jednotlivými pokoji), či jiným dohodnutým způsobem upozornění na přítomnost Policie ČR v objektu. Policie ČR v případě takovýchto zákroků vždy musí pracovat s predikcí, že osoby nacházející se na místě zásahu jistou mírou mohou spolupracovat s pachateli trestné činnosti, pro kterou jsou zadržovány. Pokud před samotným zásahem není odpovědnými policisty, kteří konají ve věci prověřování nebo vyšetřování, označena spolupracující osoba v daném objektu, je nutno vždy ke všem osobám přistupovat jako k osobám podezřelým. Ale i v tomto případě, pokud by byla v prostředí realizovaného zákroku osoba, která spolupracuje s Policií ČR na rozkrývání trestné činnosti, je nestandardní identitu této osoby rozkrýt při samotném zákroku, tedy fakticky prozradit„ že se jedná o osobu spolupracující“, neboť tímto jí můžeme vystavit možné perzekuci ze strany podezřelých/zadržených osob. K samotné myšlence použít k otevírání dveří klíče získané na recepci objektu či od osoby, která se prohlásí za recepční, je nutno konstatovat a zdůraznit, že se jedná o naprosto nereálný postup, jelikož zde vyvstává velké množství rizik, které mohou mít za následek předně ohrožení života a zdraví osob, prodlení samotného zákroku, ztrátu důkazního materiálu, útěk pachatelů, nebo v nejhorším možném případě vážná zranění či usmrcení zakročujících policistů a osob nacházejících se v samotném objektu, kde zákrok probíhá, či jak se již v minulosti stalo, že pachatel obrátil zbraň proti sobě. Dalším z důvodů, proč nepoužít klíče zasahujícími policisty, které se nachází na recepci je ten, že samotné klíče mohou být zastrčeny v zámku dveří ze strany bytu a nepůjde odemknout (pachatel nepovedeným pokusem o otevření dveří bude ihned vyrušen), klíče nemusí být vůbec použitelné (znehodnocené), klíče mohou být záměrně označeny jinak, otvírání může být komplikované opačnou funkčností odblokování zámku, někdy se otevírání kombinuje s polohováním kliky, nemluvě o bezpečnostním provedení vložky zámku, kování nebo rovnou kompletního bezpečnostního systému dveří, popřípadě může být nainstalován dálkový dveřní systém k blokaci a otvírání i v kombinaci použití karet či čipů. Z uvedených důvodů zásahové jednotky Policie ČR používají k překonávání překážek způsob vyražením, vylomením, vystřelením nebo prolomením, a to za použití mechanického nebo hydraulického nářadí, zbraní s vyrážecími náboji nebo pyrotechnického materiálu. Tyto úkony a zákroky jsou policisté zásahových jednotek oprávněni provést na základě § 113 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a to v souladu s povinností jim stanovenou v § 10 odst. 2 tohoto zákona. Otázka náhrady škody je v porovnání s odvrácením ohrožení života a zdraví osob až otázkou druhořadou. Jestliže by Policie ČR využila při zákroku zásahové jednotky nezúčastněnou osobu pro jakoukoliv činnost, jako je například identifikace dveří nebo označování klíčů k daným dveřím, tak je povinna zajistit bezpečnost této osoby. Jednou z možností zajištění bezpečnosti osoby jsou ochranné prostředky proti střelám, bodným zbraním a střepinám v požadovaném stupni ochrany, která musí splňovat bezpečnostní standardy a normy. Tyto ochranné prostředky, aby plnily svůj účel, musí být správně nasazeny a pevně upnuty na těle konkrétní osoby, čímž jste povinni zabezpečit správnou velikost a zkontrolovat nasazení a upnutí. Dalším problémem u nezúčastněné osoby je, že v dané situaci musíte poskytnout další zasahující policisty k její ochraně a stejně vždy existuje obrovské riziko vzniku možného zranění nebo usmrcení této osoby, což nelze dopustit. Nezúčastněná osoba nemá naučeny a správně zažity taktické postupy, což policisté zásahových jednotek pravidelně drilují během každé služby, aby tyto návyky byly podprahově zautomatizované.“ (zjištěno ze stanoviska).

25. Jinými slovy totéž jako [anonymizována čtyři slova] uvedlo ve svém odborném stanovisku ze dne [datum], zpracovaném pro žalovaného, MV, Odbor bezpečnostní politiky, které po vymezení úkolů zásahových jednotek (obdobně jako v předchozím stanovisku) uvedlo, že„ zásahové jednotky jsou v rámci trestního řízení využívány jinými útvary policie ve specifických, vysoce rizikových případech, kdy není možné, s ohledem na předpokládanou či zjištěnou míru rizika ohrožení života a zdraví, aby byly procesní úkony prováděny pouze„ běžnými policisty". Stěžejní pro nasazení zásahové jednotky tak je vyhodnocení míry rizika plánovaného policejního úkonu a určení, že nelze úkon provést mírnějšími postupy. O relevanci hrozícího rizika a s tím spjaté nutnosti vyslání zásahové jednotky rozhoduje v první řadě ředitel krajského ředitelství policie, který může tuto pravomoc převést na jím určeného vedoucího policistu. Žádost o vyslání zásahové jednotky musí být zdůvodněna a bývá podávána písemně (vyjma neodkladných případů, kdy může rozhodovat i sám velitel zásahové jednotky). … Nasazení zásahové jednotky při procesních úkonech trestního řízení je vždy spjato se situacemi, které předpokládají zvýšenou možnost ohrožení zákonem chráněných zájmů. K těmto okolnostem je nutné přihlížet i při hodnocení přiměřenosti postupu policie (zásahové jednotky) ve smyslu § 11 zákona o policii. Dle zásady přiměřenosti musí policista postupovat tak, aby žádné osobě v důsledku tohoto postupu (včetně rozhodnutí neprovést úkon) nevznikla bezdůvodná újma a tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo do práv a svobod osob nezúčastněných, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. Při zákroku prováděném zásahovou jednotkou tak jsou z hlediska přiměřenosti voleny vždy takové postupy, které s ohledem na zjištěné či předpokládané nebezpečí eliminují na nejnižší možnou míru rizika ohrožení života a zdraví osob zákroku přítomných, včetně zasahujících policistů, případně osob nezúčastněných, a které zároveň povedou k dosažení účelu celého zákroku. V tomto případě obzvláště platí nutnost přednostní ochrany života a zdraví před ochranou dalších hodnot, včetně těch majetkových. Ve výše uvedeném kontextu je nutné vnímat i otázku možného zapojení třetích osob do již probíhajícího zákroku, ať už formou požádání o součinnost nebo využití nabídky ke spolupráci. Samozřejmě takovou součinnost nelze zcela vyloučit v situaci, kdy by bylo zřejmé, že v místě zákroku se rizika nepotvrdila nebo byla zcela eliminována. Ovšem, s ohledem na výše popsané situace, za nichž převážně dochází k nasazení zásahové jednotky a s přihlédnutím k nutnosti zajištění ochrany života a zdraví všech osob v místě zákroku přítomných by v případě stále probíhajícího zákroku šlo o postup z hlediska taktiky zcela nestandardní a vysoce rizikový. Je nutné brát v potaz, že policie při přípravě a plánování zákroku logicky většinou nedisponuje úplnými informacemi o dění v místě, natož o osobách v místě se nacházejících, proto je za těchto okolností využívána právě zásahová jednotka, jako policejní útvar speciálně vycvičený k provádění rizikových akcí. Zásahová jednotka tak vstupuje většinou do předem zcela nezmapovaného prostoru, kde se nachází jak osoby, které představují významné bezpečnostní riziko, tak osoby nezúčastněné a kde se tedy předpokládá vyšší míra ohrožení života a zdraví. V těchto situacích musí být pečlivě vážen každý krok taktického postupu policie, přičemž zapojení zcela neznámé třetí osoby do probíhajícího zákroku bez bližší znalosti prostředí, okolností a motivací takové osoby, znamená poměrně zásadní vybočení z bezpečnostních i taktických postupů policie pro tento druh zásahů a jako takový by při vzniku jakékoli škodní situace nebo fatálního následku mohl znamenat porušení principu přiměřenosti a zákonnosti postupu a vést až k trestní odpovědnosti velícího policisty. Rozhodně tedy nelze situaci, kdy zásahová jednotka v rámci probíhajícího zákroku nevyužije součinnost třetí osoby, a dojde ke vzniku škodního následku, považovat bez dalšího za postup nezákonný z hlediska nedodržení zásad § 11 zákona o policii. To, že ex post se může situace jevit odlišným způsobem než v průběhu probíhajícího zákroku, bere v potaz i judikatura Nejvyššího správního soudu, která se právě rozhodováním o provedení či neprovedení zákroku a otázkou použitých prostředků zabýval. Nejvyšší správní soud ohledně zákroků policie uvádí, že při hodnocení postupu policie je nutné mít na zřeteli, že policista je často povinen jednat a okamžitě prosadit účinné řešení. Nejvyšší správní soud také připouští určitou míru disproporce zásahu do ochrany veškerých v úvahu přicházejících práv všech zúčastněných osob při rozhodování policie na místě, kdy se rozhoduje v časově omezené době a ve vypjaté situaci. Nelze nikdy vyloučit, že za úkonem policisty může stát nesprávná úvaha. To je ovšem řešitelné následně stížností, náhradou škody atd., primární je ovšem povinnost policisty jednat hned a předejít vzniku škodlivého následku. Dle Nejvyššího správního soudu ani chybné vyhodnocení situace nemusí vést vždy k označení policejního postupu za nezákonný, jestliže zvolené řešení odpovídalo (nutně neúplným) informacím známým v době zásahu. Policista při operativním zákroku nemá komfort správního orgánu, čas a různé prostředky k dosažení zamýšleného legitimního cíle (formalizované dokazování, ověřování, opakované upozornění, pořádkové pokuty), a proto po něm také nelze požadovat v jednání limity, které existenci takových podmínek předpokládají. Blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2015, č. j. 6 As 255/2014-42, bod 32 a 35, dále též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2011, č. j. 1 As 63/2011-97, bod 30, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2016, č. j. [číslo jednací], bod 31).“ (zjištěno z odborného vyjádření).

26. Pokyn policejního prezidenta [číslo] ze dne [datum], kterým se upravuje činnost zásahových jednotek a jednotek pro ochranu jaderných elektráren, upravuje mj. postavení a úkoly ZJ (mj. ty, které byly popsané v citovaných vyjádřeních prvního náměstka policejního prezidenta a MV), konkrétní postupy při provádění zásahů však neupravuje (zjištěno z pokynu).

27. Přípisem ze dne [datum] sdělila [právnická osoba], že spis škodné události, kdy mělo dojít k poškození dveří, kdy vnikla do domu zásahová složka a rozmlátili všechny dveře, odkládá bez náhrady, protože nebylo prokázáno, že by došlo k poškození dveří pojistným nebezpečím sjednaným v žalobcově pojistné smlouvě (zjištěno z informace o výsledku šetření škodní události).

28. Dne [datum] uzavřel žalobce smlouvu o dílo se společností [anonymizována dvě slova], jejímž předmětem byla oprava interiéru domu po zásahu Policie ČR do stavu před zásahem. Rozsah prací byl určen položkovým rozpočtem [číslo] který byl nedílnou součástí smlouvy. Cena díla byla sjednána na částku 441 840 Kč, místo realizace smlouvy bylo na adrese [adresa žalobce]. Dílo bylo bez nedodělků převzato žalobcem dne [datum]. Fakturovaná částka 441 840 Kč byla žalobcem uhrazena dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o dílo, krycího listu rozpočtu [číslo] rozpočtu s výkazem výměr, zápisu o odevzdání a převzetí díla, faktury [číslo] oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne [datum]).

29. Svědek [příjmení]. [anonymizováno], jednatel společnosti [anonymizována dvě slova], potvrdil, že společnost prováděla pro žalobce práce na předmětném objektu, kdy předmětem díla bylo uvedení objektu do provozuschopného stavu po údajném zásahu policie. Žalobce za toto dílo zaplatil. Svědek odkázal na položkový rozpočet [číslo] kde jsou všechny práce detailně popsány. Dále pak svědek vypovídal k okolnostem uzavření smlouvy a konkrétnímu rozsahu prováděného díla, to však soud v odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto jen o základu nároku, neuváděl.

30. Na serverech [webová adresa] a [webová adresa] je nabízeno ubytování v „ [anonymizována dvě slova]“ či„ [anonymizována dvě slova]“ ve dvoulůžkových pokojích vybavených kuchyňským koutem, televizí, sociálním zařízením (zjištěno z výtisků z uvedených serverů ze dne [datum]).

31. Žádostí ze dne [datum], došlou dne [datum], uplatnil žalobce u MV požadavek na náhradu škody, kdy stran rozsahu poškození odkázal na přiložený položkový rozpočet a stran průběhu škodní události na policejní protokol a záznam a kdy přiložil čestné prohlášení ze dne [datum], že škodnou událost neuplatňuje u žádné pojišťovny. MV žalobce vyzvalo e-mailem ze dne [datum] k doplnění dokladů (smlouva o dílo, předávací protokol díla, záruční listy k novým dveřím a zárubním, doklady k původním dveřím, zárubním, kováním, zámkům) a doplnění popisu, které konkrétní dveře či zárubně byly měněny a které opravovány. Zástupkyně žalobce zaslala MV přípisem ze dne [datum] shora uvedené doklady ze smluvního vztahu se společností [anonymizována dvě slova], které obsahují kompletní výčet provedených prací, a to včetně specifikace dodaných dveří, s tím, že původní doklady k poškozeným věcem již žalobce neeviduje (zjištěno ze žádosti, čestného prohlášení, podacího lístku a dodejky, e-mailu, přípisu).

32. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

33. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že došlo ke vzniku škody na majetku žalobce. Vznik této škody je popsán v protokolech o provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor, je zachycen na fotodokumentaci pořízené při provádění prohlídek a na videozáznamech pořízených při zásahu [spisová značka] předcházejícímu prohlídkám, je popsán v protokolu o ohledání místa činu a zachycen ve fotodokumentaci pořízené při tomto ohledání. Současně vzal soud za prokázané, že tato škoda vznikla v příčinné souvislosti s činností Policie ČR, resp. byla přímo způsobena příslušníky [spisová značka] při provádění jejich zásahu, jak je patrno z pořízených videozáznamů, na kterých jsou přímo zachyceni příslušníci [spisová značka] vyrážející dveře v předmětném objektu.

34. Dále vzal soud za prokázané, že škoda byla způsobena po zahájení trestního řízení a v jeho rámci, nebyla však způsobena při provádění domovní prohlídky či prohlídky jiných prostor. Stalo se tak již před těmito prohlídkami, kdy byl realizován zásah za účelem zadržení podezřelých osob a za účelem zajištění předmětného objektu pro účely následně prováděných prohlídek, jak vyplynulo z výsledků prošetřování stížnosti žalobce.

35. Dle § 76 odst. 1 tr. řádu může osobu podezřelou ze spáchání trestného činu, je-li tu některý z důvodů vazby (§ 67), policejní orgán v naléhavých případech zadržet, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1). K zadržení je třeba předchozího souhlasu státního zástupce. Bez takového souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu předem nelze dosáhnout, zejména byla-li osoba přistižena při trestném činu nebo zastižena na útěku.

36. Soud tedy uzavřel, že předmětná škoda vznikla při provádění úkonů trestního řízení, resp. v době, kdy policejní orgán konal jako orgán činný v trestním řízení, a že je tedy v souladu s výše uvedeným názorem NSČR namístě posoudit případnou odpovědnost za vzniklou škodu a povinnost k její náhradě dle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“).

37. K tomu soud dodává, že dle jeho názoru tím, že se žalobce poté, co z provedeného dokazování vyplynulo, že škoda nebyla způsobená při prohlídkách, ale již při předchozím zásahu [spisová značka], začal dovolávat tohoto postupu policie a jeho provedení a nikoliv prohlídek, nedošlo k (další) změně žaloby, o jejímž připuštění či nepřipuštění by mělo být v řízení rozhodováno. Nesprávný úřední postup policie, v důsledku kterého měla vzniknout škoda, žalobce skutkově vymezil již ve svém podání ze dne [datum] a dle názoru soudu pak není rozhodné, jestli k tomuto nesprávnému úřednímu postupu mělo formálně dojít při vlastních prohlídkách, nebo při jiných úkonech trestního řízení prohlídkám bezprostředně předcházejícím. Tím spíše pak za situace, kdy poškození nemovitosti je v protokolech označeno za součást prohlídek.

38. Dle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

39. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

40. Žalobce dle názoru soudu splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu, a to původním uplatněním nároku u MV dne 9. 6. 2017. Věcně se jedná stále o ten samý nárok, kdy činností státu, resp. státního orgánu mělo dojít k poškození majetku žalobce. Dle názoru soudu pak není rozhodné, že původně byl nárok uplatněn, resp. právně kvalifikován podle jiného právního předpisu, tedy dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a teprve následně byla kvalifikace pod vlivem názoru NSČR změněna na OdpŠk a tomu pak byla uzpůsobena i žalobní tvrzení, resp. tato byla doplněna.

41. Žalobce se v řízení dovolával odpovědnosti žalovaného z titulu nesprávného úředního postupu, žádné nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 OdpŠk žalobce netvrdil, ani neprokazoval a existence takového rozhodnutí nevyplynula ani z provedeného dokazování.

42. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

43. Nesprávný úřední postup není vyjma nepřiměřené délky řízení v zákoně definován a je za něj teorií a praxí považována jiná činnost státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

44. Nesprávnost úředního postupu žalobce spatřoval v tom, že příslušné složky Policie ČR při provádění prohlídek, resp. úkonů prohlídkám předcházejícím, nepostupovaly tak, aby šetřily majetek žalobce.

45. Dle § 83c odst. 1 tr. řádu může policejní orgán vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu jiných práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.

46. Dle § 83c odst. 2 písm. a) tr. řádu může dále policejní orgán vstoupit na místa uvedená v odstavci 1 v případě, že se v nich nachází osoba, na kterou byl vydán příkaz k zadržení, příkaz k zatčení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody.

47. Dle § 85a tr. řádu osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemku, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strpět. Neumožní-li osoba, vůči níž směřuje úkon uvedený v odstavci 1, provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny po předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou překážku. O tom učiní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3).

48. Dle § 2 odst. 4 tr. řádu jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku. Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.

49. Dle § 11 písm. c) zákona č. 273/2008 Sb. jsou policista a zaměstnanec policie povinni postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.

50. Soud nehodlá polemizovat s důvodností realizace zadržení podezřelých osob prostřednictvím ZJ/SPJ, když skutečnosti známé policejnímu orgánu z doby před realizací úkonu využití těchto speciálních složek policie zřejmě odůvodňovaly. Stejně tak soud uznává obranu žalovaného spočívající v tom, že předchozí vyrozumění žalobce o konání úkonu či jeho předchozí přivolání na místo úkonu by bylo v rozporu s účelem a smyslem celého úkonu a taktikou jeho provádění. Konečně pak soud souhlasí s tezemi uvedenými v předložených stanoviscích [anonymizována čtyři slova] a MV, tedy že prioritou při zásahu musí být ochrana života a zdraví zasahujících policistů, stejně jako všech dalších osob na místě přítomných, a že zásah musí být proveden dynamicky, dle potřeby razantně a v co možná nejkratším časovém úseku, s momentem překvapení pachatelů tak, aby bylo minimalizováno riziko ohrožení života a zdraví a současně bylo dosaženo účelu prováděného zásahu, tj. zabránění útěku podezřelých osob, které mají být zadrženy, či zahlazení či znehodnocení jednotlivých důkazů a stop, které mohou být využity v trestním řízení. Tato obecně platná pravidla však soud musel konfrontovat se zjištěními stran skutečného průběhu provádění předmětného zákroku a„ otevírání“ dveří v dotčeném objektu tak, jak tento vyplývá zejména z pořízených videozáznamů. Jak plyne se shora popsaných zjištění učiněných z videozáznamů, zásah probíhal tak, že o jeho dynamice a momentu překvapení lze jen stěží hovořit. Za situace, kdy se policisté dobývali do jedněch dveří desítky vteřin, zatímco vedlejší dveře zůstávaly (prozatím) nedotčeny, to vše za velkého hluku, kdy všem osobám v objektu muselo být zřejmé, že tam probíhá zásah, postrádá dle názoru soudu realizované násilné otevírání dveří vzhledem k cílům, kterých mělo být dle citovaných stanovisek dosaženo, smyslu (stopy a důkazy mohly být zničeny, bylo-li by jak, osoby mohly utéct, měly-li by kudy, či mohly pozvednout zbraň proti sobě, měly-li by to v úmyslu). Bylo-li pak dalšími důkazy (výslech [anonymizováno]. [příjmení]) prokázáno, že se v objektu nacházely označené klíče od všech dveří a tyto byly na viditelném místě a že byla přítomna osoba, která se policistům identifikovala jako obsluha a od které si mohly klíče vyžádat a dveře otevřít nenásilnou cestou stejně rychle či možná rychleji, než se dělo za pomocí síly, má soud za to, že způsob, jakým byl předmětný zásah realizován neodpovídá požadavkům § 2 odst. 4 tr. řádu a § 11 písm. c) zákona č. 273/2008 Sb., tj. že nebyl proveden s plným šetřením práv zaručených ústavním pořádkem (mezi které patří i ochrana majetku) a že (jinak odůvodnitelný) zásah do tohoto práva nebyl proveden tak, aby nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. S ohledem na tyto skutečnosti tedy soud uzavřel, že postup při provádění zásahu, konkrétně při násilném otevírání dveří, je nutno označit za nesprávný úřední postup ve smyslu OdpŠk. Skutečnost, zda žalobce nějakým způsobem přispěl k tomu, že v jeho objektu byl zásah proveden, nepovažoval soud pro rozhodnutí za podstatnou, když toto nemá se způsobem provedení zákroku, ve kterém soud spatřuje nesprávný úřední postup, ničeho společného.

51. Soud tedy uzavřel, že byly prokázány existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi, a že tedy je dán základ odpovědnosti žalovaného za škodu, resp. základ nároku na náhradu škody.

52. Soud se pak neztotožnil se žalovaným vznesenou námitkou promlčení. Předmětný nárok byl v tříleté promlčecí době dle § 32 odst. 1 OdpŠk řádně uplatněn touto žalobou podanou již dne [datum] u [příjmení] [obec a číslo] a v takto zahájeném řízení je dále pokračováno. Jak již soud uvedl shora u předběžného projednání, není dle jeho názoru rozhodné, jak žalobce tento nárok právně kvalifikoval, jedná se stále o požadavek na náhradu téže škody. Mělo-li by pak být považováno za uplatnění nyní projednávaného nároku u soudu až podání žalobce ze dne [datum], považoval by soud vznesenou námitku promlčení za rozpornou s dobrými mravy. Žalobce nárok na náhradu škody způsobené mu (obecně řečeno) Policií ČR při úkonech provedených dne [datum] uplatnil u soudu dávno před uplynutím promlčecí doby. Teprve až z usnesení NSČR, které mu bylo doručeno dne [datum] (přičemž u NSČR byl spis od [datum] do [datum]), se žalobce definitivně dozvěděl, že nárok má být posuzován dle OdpŠk a nikoliv dle [číslo] Sb., stalo se tak ovšem až v době, kdy mu promlčecí doba dle OdpŠk již pominula (žalobce již dne [datum] věděl, že mu vznikla škoda, třebaže neznal její přesnou výši, a kdo za ni odpovídá). Za této situace má tedy soud za to, že přispěl-li stát významnou měrou k tomu, že žalobci popsaným způsobem uplynula promlčecí doba (a je nerozhodné, že se tak nestalo z důvodů na straně nyní„ žalované“ složky, tj. MSpr, ale z důvodů na straně soudů rozhodujících o místní příslušnosti), a doplnil-li žalobce skutečnosti rozhodné pro uplatnění nároku dle OdpŠk v přiměřené lhůtě 4,5 měsíců poté, co se o nutnosti takového postupu dozvěděl, nelze považovat státem vznesenou námitku promlčení za souladnou s dobrými mravy.

53. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti, kdy posouzení výše nároku na náhradu škody si vyžádá další dokazování a zřejmě i další náklady, když bude potřebné zpracovat znalecký posudek, považoval soud za účelné rozhodnout ve věci nejprve o základu nároku, a proto rozhodl mezitímním rozsudkem. O výši nároku, stejně jako o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci.

Poučení