11 C 296/2023 - 91

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení částky 264 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 264 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 264 000 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 83 460 Kč, k rukám právní zástupkyně žalované, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou doručenou soudu dne 10. 3. 2023 domáhal po žalované zaplacení částky 264 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 264 000 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že v únoru 2019 žalovaná na základě akceptace nabídky zboží a služeb uzavřela se žalobcem (ústní) smlouvu o dílo spočívající ve zhotovení střechy rodinného domu ve výstavbě na pozemku parc. č. [číslo] zapsaném na LV č. [číslo] pro k. ú. [adresa]. Nabídka obsahovala dvě skupiny položek, a to materiál v hodnotě 300 218,15 Kč a montáž v hodnotě 114 487,10 Kč. Celkem 414 705,25 Kč. Uzavření smlouvy byl přítomen i pan [jméno FO], které probíhalo v restauraci [název] [adresa] průběhu února 2019. Písemné znění nabídky, jehož součástí byl i položky rozpočet, vyhotovila společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], konkrétně pan [jméno FO], a tato byla následně sdělena žalované. Písemná nabídka byla vytištěna až 3. 5. 2021 pro případné soudní řízení. Akceptace nabídky byla provedena žalovanou dne 21. 2. 2019, a to zasláním zálohové platby ve výši 100 000 Kč na účet žalobce s poznámkou „záloha střecha“. Žalovaná na další žalobcův účet zaslala ještě 50 000 Kč, poté již žádnou platbu neprovedla a dluží tak žalobci právě 268 000 Kč, avšak tento se rozhodl zažalovat toliko 264 000 Kč. Žalobce k realizaci díla využil materiál od společnosti [právnická osoba]. S pracemi započal na jaře 2019. V době prohlídky nemovitosti znalcem určeným bankou (žalovaná na stavbu rodinného domu čerpala hypoteční úvěr) dne 7. 11. 2019 na střeše rodinného domu nebyly hřebenáče ani okapové systémy. Střešní krytina byla dokončena 22. 4. 2020, resp. dílo nemohlo být předáno dříve než 18. 3. 2020, neboť v té době probíhaly na domě žalované zhotovitelské práce – pokládka hřebenáčů, které byly zdokumentované smluvním partnerem žalobce (svědkem [jméno FO]) podílejícím se na realizaci díla a bez těchto nemůže střecha sloužit svému účelu. Průběh celé stavby dozoroval pan [jméno FO], který má přehled o termínech dokončení jednotlivých prací. K protokolárnímu převzetí díla nedošlo, neboť žalovaná odmítla komunikovat (vyhýbala se žalobci a nezvedala telefon). Žalobce proto dokončení díla oznámil žalované telefonicky dne 22. 4. 2020. Jelikož žalovaná nehradila, přistoupil žalobce po půl roce dne 5. 10. 2020 k zaslání výzvy v podobě faktury se splatností 19. 10. 2020. Následně za dalšího půl roku, dne 31. 3. 2021, žalobce odeslal žalované (další) upomínku a dne 20. 10. 2021 přistoupil k zaslání předžalobní upomínky. O existenci dluhu byla žalovaná vědoma, když se žalobcem vedla textovou komunikaci. Příslušenství pohledávky žalobce požaduje ode dne následujícího po splatnosti faktury.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Předně vznesla námitku promlčení, neboť dílo bylo dokončeno před listopadem 2019 (dílo bylo schopné provozu a žalovaná jej užívala), čímž došlo k uplynutí tříleté promlčecí lhůty k uplatnění práva u soudu. Žalovaná na výstavbu rodinného domu čerpala úvěr od banky. Znalec pověřený bankou na stavbu docházel a rozestavěnost stavby protokolárně hodnotil. Z odhadu znalce provedené na základě prohlídky dne 7. 11. 2019 vyplývá, že střecha (krov dřevěný) a krytina (pálená taška) byly ke dni prohlídky dokončeny na 100 %. Tyto byly žalovanou od té doby užívány. Střecha včetně hřebenáčů byla již hotová. Dne 18. 3. 2020 žalobce prováděl v rámci reklamace opravu díla, neboť v únoru 2020 do domu zatékalo kolem komínového tělesa. Žalovaná se žalobcem žádnou písemnou smlouvu neuzavřela. Část ceny díla uhradila žalobci na účty jí sdělené (100 000 Kč na jeden bankovní účet a dalších 50 000 Kč na jiný žalobcův bankovní účet) a část ceny díla předala žalobci v hotovosti. Dílo sjednané se žalobcem považuje za zcela uhrazené. Na zhotovení okapovaných svodů (klempířských prací) nebyla se žalobcem domluvena, když toto realizovala jiná firma až po dokončení fasády. Žalovaná sporuje doručení jakékoli výzvy ze strany žalovaného včetně tvrzení, že by pan [jméno FO] měl dozorovat stavbu jejího domu. Také jí není známo, proč žalobce vystavil nějakou fakturu až po roce od zhotovení střechy či skutečnost, proč s ní neuzavřel písemnou smlouvu, když s její sestrou na obdobné práce, v obdobné lokalitě a času, písemnou smlouvu uzavřel. Žalobce nikdy nepředložil ani cenovou nabídku prací, pouze ústně sdělil částku, za kterou dílo zrealizuje. Taktéž předávací protokol od žalobce nikdy neobdržela.

3. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil: - Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [číslo] pro k. ú. [adresa], že žalovaná vlastní pozemek parc. č. [číslo] v katastrálním území a obci [adresa], ke kterému je zapsáno zástavní právo smluvní. - Z nabídky zboží a služeb ze dne 3. 5. 2021, že dodavatelem byl žalobce a zákazníkem žalovaná, přičemž nabídka byla vedena pod hlavičkou „[jméno FO]“. Tato nabídka byla zpracována v systému ColMACHR od společnosti [právnická osoba] dne 3. 5. 2021 a téhož dne i vystavena se zpětnou splatností 28. 2. 2019. Nabídka obsahuje položkový rozpočet na materiál (střešní krytina, střešní folie, klempířské výrobky, střešní okna, stavební dřevo, okapové systémy a obaly) v celkové výši 300 218,15 Kč a na montáž v celkové výši 114 487,10 Kč, dohromady 414 705,25 Kč. - Z výpisu účtu žalobce za únor 2019, že žalovaná dne 21. 2. 2019 zaslala žalobci částku 100 000 Kč s poznámkou „záloha střecha“. - Ze seznamu položených střech BRAMAC ze dne 2. 5. 2019, že žalobce u společnosti BRAMAC pro účely proplacení provize vykázal, že mimo jiné i na rodinný dům žalované v dubnu 2019 položil tašky Bramac, kde vyplnil druh tašek, plochu střechy a délku záruky. - Z faktury ze dne 5. 10. 2020 včetně dodejky, že dne 5. 10. 2020 žalobce vystavil pro žalovanou fakturu č. 302020 na částku 268 000 Kč za zhotovení střešní krytiny + materiál na stavbě rodinného domu ve [adresa] se lhůtou splatnosti 19. 10. 2020. Faktura byla žalované odeslána dne 5. 10. 2020 na adresu [adresa], tuto si však žalovaná nevyzvedla. - Z upomínky ze dne 30. 3. 202 (správně 30. 3. 2021) včetně dodejky, že žalobce upomínkou ze dne 30. 3. 2021 vyzval žalovanou k úhradě dlužné faktury č. 302020 ze dne 5. 10. 2020 na částku 268 000 Kč splatnou dne 19. 10. 2020 za zhotovení střechy a použitého materiálu na stavbě rodinného domu ve [adresa]. Upomínka byla žalované odeslána dne 31. 3. 2021 na adresu [adresa], tuto si však žalovaná nevyzvedla. - Z předžalobní upomínky ze dne 15. 10. 2021 včetně dodejky, že žalobce výzvou ze dne 15. 10. 2021 vyzval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky 268 000 Kč s příslušenstvím, kde vylíčil totožný skutkový stav jako v podané žalobě. Upomínka byla žalované odeslána dne 20. 10. 2021 na adresu [adresa], tuto si však žalovaná nevyzvedla. - Z protokol č. 5 o stavu výstavby ze dne 7. 11. 2019 včetně doložky a vyjádření banky, že Moneta Money Bank, a. s. zaslala soudu interní dokument, který je vázán k hypotečnímu úvěru č. [číslo] vedeného na jméno žalované. Z protokolu vyplývá, že dne 7. 11. 2019 provedl znalec [tituly před jménem] [jméno FO] za účasti vlastníka dohlídku na oceňovaných nemovitostech, kde střecha (krov dřevěný) a krytina (pálená taška) byly ve stupni dokončení 100 %. Klempířské konstrukce (Lindap) 50 %. - Z fotografie ze dne 18. 3. 2020, že na snímku je zachycen muž stojící na střeše zřejmě rodinného domu s poznámkou „St 18. 3. 2020 [adresa]“. - Ze snímku (záběru) nemovitosti – Google Maps z března 2019, že se jedná o tzv. Google street view, který zobrazuje stav předmětného rodinného domu ([adresa]) a po přiblížení snímku je seznatelné, že v březnu 2019 se na střeše domu nacházejí dva řemeslníci a střecha je rozpracovaná (na domě nejsou ještě střešní tašky). - Z textové komunikace za období 11/2020 – 9/2021, že zřejmě žalobce vedl komunikaci se žalovanou v období od listopadu 2020 do září 2021, kdy se dotazoval, jak to vypadá (bez bližší konkretizace) a zjišťovali, kdo je kdy kontaktní. Dne 16. 9. 2021 se žalobce dotazoval, kdy budou peníze, čímž konverzace končí. - Z faktur společnosti [právnická osoba]. ze dne 12. 3. 2019, 15. 3. 2019 a 22. 3. 2019, že žalobce od společnosti [právnická osoba] odebíral zboží v měsíci březnu 2019 v celkové hodnotě 251 698 Kč. - Z dodacích listů společnosti [právnická osoba]. ze dne 11. 3. 2019, 15. 3. 2019, 19. 3. 2019 a 22. 3. 2019, že žalobce od společnosti [právnická osoba] převzal v dodacích listech specifikované zboží. - Z faktury AS ze dne 1. 4. 2019 (doprava), že společnost [právnická osoba] vyfakturovala společnosti [právnická osoba]. přepravu materiálu mimo jiné uvedeného v dodacím listu ze dne 19. 3. 2019 (objednávka žalobce) do [adresa] dne 19. 3. 2019. - Z fotografie č. 1 (založené na č. l. 40 spisu), že žalobce předložil fotografii z protokolu č. 5 (nekvalitní až rozmazaná) a porovnal s kvalitní fotografií po dokončení díla. S ohledem na kvalitu fotografií nelze z nich učinit žádné skutkové závěry (vyčíst jakékoli rozdíly). - Z fotografie č. 2 ze dne 4. 3. 2020 (založené na č. l. 40 verte spisu), že na střeše rodinného domu ve [adresa] (zřejmě dům žalované) se nacházejí dvě osoby, které stojí u hřebenáčů. Fotografie je datovaná ke dni 4. 3. 2020. - Z SMS (správně messenger) komunikace – evidence docházky pana [jméno FO], že pan [jméno FO] psal sám sobě zprávy, který den, jakou práci a kde odvedl. Předložené důkazy zachycují období od 26. 2. 2020 do 25. 4. 2020, kdy v tomto se objevuje spojení „[jméno FO] vrtání nároží“, „[jméno FO] uzlabi“, případně „[adresa] hřebeny“ nebo „[jméno FO] [adresa]“, přičemž poslední zpráva je ze dne 23. 4. 2020 „St 8h dokončení [adresa] [jméno FO]“, že zřejmě ve středu 22. 4. 2020 pan [adresa] pracoval ve [adresa] na domě žalované. - Z fotografie ze dne 4. 2. 2020, že na této lze vidět mokrý vnitřní roh (stékání vody), přičemž není zřejmé, zda se jedná o komínové těleso. - Z videa (uloženého v ISAS), že toto je totožné s fotografií ze dne 18. 3. 2020, tedy na záběru je vidět muž stojící na rohu střechy rodinného domu a následně jeho skok dolů. - Z výslechu svědka [jméno FO], že tento neví, co bylo předmětem konkrétní smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a žalované, když svědek „byl jenom na práci“. Svědek si nemohl vzpomenout, jak vypadá střecha žalované. V průběhu výslechu mu napovídal žalobce. Po předložení (jeho vlastní) messenger komunikace svědek uvedl, že asi toho 23. 4. 2020 skončili u žalované, ale neví, co tam dělali, na reklamace či zatékání si nevzpomíná, ale obecně se to stává. K fotografii ze dne 4. 3. 2020 sdělil, že na fotografii se nachází bratr žalobce, že na střeše domu podle něj nejsou hřebenáče a dokončení by zabralo zhruba 6 až 8 hodin práce. Vzpomenul si, že chodili pro vodu k sousedce, od které měli nataženou hadici s vodou, neboť měla venkovní kohoutek. - Z výslechu svědka [jméno FO], že tento vykonával stavební práce na domě žalované a zprostředkoval schůzku žalobce a žalované v restauraci [název] ve [adresa] asi v roce 2019, kdy žalobce předložil žalované návrhy střešní krytiny. Žalovaná si vybrala střešní tašku s tím, že krytinu nacení (na schůzce byla zmíněna i cena jednotlivých materiálů) a dojednají podmínky ohledně zahájení prací. U konkrétní cenové nabídky svědek nebyl, tato mu známa není. Schůzka v restauraci byla obecná, kdy se bavili jenom o střešní krytině, žádná smlouva ani návrh. Svědkovi není známo, kdo žlaby a svody realizoval, ani skutečnost, kdy byla střešní krytina dokončena, neboť svědek v rozhodné době vycestoval do zahraničí a tyto věci na starost neměl. - Z výslechu [jméno FO], že jakmile jí přišlo předvolání k výslechu, že hned volala žalované a ta jí sdělila, že má říct, že „pana [adresa] viděla“. [jméno FO] svědkyně zná, ví, že pracoval na střeše žalované. Viděla jej tam na jaře 2020, resp. všimla sis jej až poté, co jí oslovil ohledně roušek. Do té doby si jej nevšimla. Žalobce k ní chodil také pro vodu, kterou nosil v kýblech.

4. Všechny shora rozvedené a účastníky označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují vyjma svědeckých výpovědí [jméno FO] a [jméno FO]. Tyto svědky soud vyhodnotil jako nevěrohodné. U svědka [jméno FO] byla narušena jeho věrohodnost zejména tím, že mu v průběhu výslechu napovídal žalobce, co má na položenou otázku odpovědět, ostatně z výslechu svědka byla zjevné, že tento si na situaci nepamatuje a o skutkové okolnosti sporu mu nejsou známy (jak sám svědek uvedl: „byl jenom na práci“). Výslech svědky [jméno FO] soud také vyhodnotil jako nevěrohodný, neboť svědkyně jednak uvedla, že po obdržení předvolánky k soudu okamžitě kontaktovala žalovanou, která jí sdělila, co má uvést. Ostatně i v části výpovědi týkající se prvního kontaktu se žalobcem nebo „tahání vody“ působila dost zmateně a nevěrohodně, když uvedla, že tuto žalobce odebíral v kýblech, kdežto svědek [jméno FO] autenticky sdělil, že svědkyně měla venkovní kohoutek a používali hadici. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť označené důkazní návrhy nemohly sloužit k objasnění projednávané věci (znalecké zkoumání, zda jsou hřebenáče nutné pro dokončení střechy, článek „Jakou funkci plní hřebenáče na střeše“, ilustrační fotografie střechy bez hřebenáčů, malý technický průkaz vozidla, komunikace mezi žalobcem a sestrou žalované, potvrzení o provedené transakci, fotografie ze dne 30. 5. 2019 a výslechy svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]), k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005.

5. Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalovaná se dohodla se žalobcem v únoru 2019 v restauraci [název] ve [adresa] na zhotovení střešní krytiny rodinného domu na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], jehož je vlastníkem. Úvodní schůzku za účelem realizace střešní krytiny na domě žalované zprostředkoval svědek [jméno FO], kterému již následující podrobnosti nejsou známy (zda došlo k uzavření smlouvy, kdy byla střešní krytina dokončena apod.). Žalovaná zaslala žalovanému dne 21. 2. 2019 na účet částku 100 000 Kč jako zálohu na střechu a na další účet žalobce převedla částku 50 000 Kč. Žalobce objednal na zhotovení střešní krytiny materiál od společnosti [právnická osoba] v průběhu měsíce března 2019, který byl přivezen do [adresa] dne 19. 3. 2019 dopravní společností. Již v březnu 2019 probíhaly zhotovitelské práce. V průběhu měsíce dubna 2019 žalobce položil na rodinný dům žalované střešní tašky Bramac. S realizací žalobci pomáhal jeho bratr a svědek [jméno FO]. Nejpozději 7. 11. 2019 byla střecha (krov dřevěný) a krytina (pálená taška) zcela dokončeny, ale klempířské práce jen z 50 %, dle dohlídky znalce určeného bankou ([titul]. [jméno FO]), neboť žalovaná na stavbu rodinného domu čerpala úvěr od banky. Nejpozději od této doby byla žalovanou střešní krytina i užívána. V únoru 2020 zatékalo žalované do domu, a proto v průběhu února až dubna 2020 se žalobce se svými řemeslníky opětovně dostavil na stavbu rodinného domu žalované, kde prováděl dle „stavebního deníku“ svědka [jméno FO] vrtání nároží, úžlabí a hřebeny, což bylo zachyceno i na fotografiích. Dne 5. 10. 2020 žalobce vystavil a odeslal žalované fakturu č. [hodnota] znějící na částku 268 000 Kč za zhotovení střešní krytiny + materiál na stavbě rodinného domu ve [adresa] se lhůtou splatnosti 19. 10. 2020. Zásilku si žalovaná nevyzvedla. Od listopadu 2020 do září 2021 byli žalobce se žalovanou v kontaktu, přičemž 16. 9. 2021 se žalobce dotazoval žalované, kdy budou peníze. Žalobce dne 31. 3. 2021 odeslal žalované upomínku týkající se nezaplacené faktury č. 302020. Ani tuto zásilku si žalovaná nevyzvedla. Následně dne 3. 5. 2021 byla vyhotovena nabídka zboží a služeb mezi žalobcem jako dodavatelem a žalovanou jako zákazníkem pod hlavičkou „[jméno FO]“, přičemž tento svědek uvedl, že konkrétní nabídka mu není známa, se splatností 28. 2. 2019 znějící na částku 414 705,25 Kč obsahující položkový rozpočet za materiál ve výši 300 218,15 Kč a montáž ve výši 114 487,10 Kč. Dne 15. 10. 2021 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 268 000 Kč s příslušenstvím z důvodu neuhrazené faktury č. 302020. Ani tuto upomínku si žalovaná nevyzvedla.

6. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

7. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

8. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

9. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

11. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

12. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

13. Podle § 609 věta prvá o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

14. Podle § 610 odst. 1 věta prvá o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

15. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

16. Právní úprava smlouvy o dílo připouští libovolnou formu smlouvy (§ 559 o. z.), ledaže jde o nemovitost (§ 560 o. z.). Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo jsou (1) vymezení díla, (2) provedení na svůj náklad a nebezpečí, (3) převzetí díla, (4) zaplacení ceny, (5) vymezení zhotovitele a objednatele a (6) jazykové vyjádření náležitostí ve smlouvě. Vymezení díla musí být určité a srozumitelné, jinak se jedná o zdánlivé právní jednání (§ 553 o. z.) Dle konstantní judikatury není dílo vymezené určitě, má-li zhotovitel provést rekonstrukci domu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 23 Cdo 4262/2011) nebo jen obecně učené topenářské a vodoinstalatérské práce na určité akci (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2006/2009), na rozdíl od vymezení předmětu díla jako rekonstrukce rodinného domu podle rozpočtu, který tvořil nedílnou součást smlouvy a obsahoval podrobnou specifikaci prací, jež měly být provedeny, a rovněž podrobnou specifikaci materiálů, které měly být použity (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 23 Cdo 964/2012). Dílo však v případě stavební činnosti mohlo být vymezeno určitě, i když nebylo odkazováno na projektovou či jinou dokumentaci, ve které by bylo dílo přesně specifikováno (rozsudek Nejvyššího soud ze dne 3. 3. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2280/2007). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1-11.)

17. Právní úprava ochrany spotřebitele vychází z čl. 5 směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, kde se ukládá podnikateli, aby podmínky v případě smluv byly nabízené spotřebiteli jasně a srozumitelně. Při pochybnostech o významu má mít převahu výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější. Toto pravidlo vychází primárně ze skutečnosti, že je to podnikatel, kdo předkládá spotřebiteli podmínky. Současná právní úprava na tomto pravidlu nic nemění, pouze se explicitně řeší situace, kdy přicházejí v úvahu vícero výkladů. Dochází k aplikaci modifikovaného pravidla contra proferentem (§ 557 o. z.). Uvedené pravidlo se proto použije, aniž by se zkoumalo, kdo podmínky smlouvy předložil, kdo použil výraz jako první, kdo způsobil, že jsou zde různé možnosti výkladu. Pokud však podnikatel prokáže, že sporný obsah smlouvy je výsledkem činnosti spotřebitele, nemělo by být aplikováno. Komentované ustanovení má poskytovat spotřebiteli ochranu před podnikatelem, nikoliv mu dávat prostor těžit z vlastních chyb na úkor jiných [§ 3 odst. 2 písm. c) o. z.]. Jde o pravidlo výkladu obsahu smluv včetně výkladu jednostranných právních jednání podnikatelů. Nejde o obecné pravidlo hodnocení skutkových okolností v řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2012, sp. zn. 28 Cdo 2552/2011). Nejde ani o pravidlo pro výklad zákona [viz HULMÁK, Milan. § 1812 (Výklad nejpříznivější pro spotřebitele). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 417-419).

18. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou není důvodný. Žalovaná v pozici objednatele a současně spotřebitele uzavřela se žalobcem jako zhotovitelem a současně podnikatelem v únoru 2019 ústní smlouvu o dílo, která neměla veškeré podstatné náležitosti stanovené zákonem, zejména vymezení díla nebylo v souladu se zákonem a ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Tento konstantně uvádí, že požadavek určitosti a srozumitelnosti není naplněn tehdy, má-li zhotovit provést jen obecně určenou rekonstrukci domu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 23 Cdo 4262/2011), v námi posuzovaném případě „zhotovení střešní krytiny“ či žalobcovými slovy „zhotovení střechy rodinného domu ve výstavbě na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa]“. Žalobce v průběhu řízení sice tvrdil, že dílo bylo podrobně specifikováno podle položkového rozpočtu, tj. listiny nazvané „Nabídka zboží a služeb: [jméno FO]“ ze dne 3. 5. 2021, avšak neprokázal, že by předmětný položkový rozpočet byl kdykoli předložen či jakkoli jinak doručen do dispoziční sféry žalované jako spotřebitele. Ostatně to ani nebylo možné, když tento byl vystaven až dne 3. 5. 2021 (se splatností 28. 2. 2019) a ústní smlouva o dílo byla uzavřena v únoru 2019. Tedy rok o půl po uzavření ústní dohody. Soudu se nejeví ani jako logická a přiléhavá argumentace žalobce, že datum vyhotovení nabídky znamená datum vytištění, kdy žalobce současně argumentuje, že k vytištění došlo 3. 5. 2021 z důvodu případného soudního řízení, které bylo zahájeno téměř o dva roky později. Ani žalobcem navrhovaný svědek [jméno FO], který je označen v nabídce a který měl dle slov žalobce být přítomen u uzavření smlouvy, které mělo proběhnout v restauraci [název] ve [adresa] v průběhu února 2019, dozorovat průběh celé stavby u žalované a který měl mít přehled o termínech dokončení jednotlivých prací, tato tvrzení žalobce nepotvrdil. Svědkovi žádná konkrétní nabídka nebyla předložena, nezná podrobnosti – přesné (určité a srozumitelné) – vymezení díla, které bylo uzavřeno mezi žalobcem a žalovanou. Na schůzce v restauraci [název], které byl přítomen, probíhal pouze úvodní obecný rozhovor ohledně střešní krytiny bez jakýchkoli podrobností. Svědek také popřel tvrzení, že by dozoroval průběh celé stavby u žalované včetně znalosti termínu dokončení předmětného díla, když v té době vycestoval do zahraničí a na stavbě přítomen nebyl. Žalobce tento rozpor, resp. nedostatek podstatných náležitostí smlouvy o dílo, neodstranil ani na základě provedeného dokazování. O to důležitější bylo splnění této náležitosti, když se současně jednalo o nerovný vztah mezi žalobcem jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce se žalovanou uzavřel neplatnou smlouvu o dílo, když tato neobsahovala podstatné náležitosti nejméně co do vymezení díla, resp. žalobce učinil toliko zdánlivé právní jednání, o kterém se zdá, že vyvolává právní následky. Ve skutečnosti však žádné právní následky nevyvolává a z pohledu práva takové jednání prostě neexistuje, ke zdánlivému právnímu jednání se tedy nepřihlíží. Z tohoto důvodu se soud nezabýval ani dalšímu náležitostmi jako je cena díla, kolik z této ceny bylo skutečně uhrazeno a kolik zbývá uhradit, když i zde byla skutková tvrzení žalobce vnitřně rozporná.

19. Žalobcem tvrzená, ale neprokázaná, cena „díla“ měla být stanovena částkou 414 705,25 Kč a žalovaná uhradila toliko 150 000 Kč, poté by zbývalo uhradit 264 705,25 Kč a nikoli 268 000 Kč (vyfakturovaná částka). Je s podivem, že ve vystavené faktuře se nikterak nezohlednily přechozí platby (nejméně záloha 100 000 Kč a další platba 50 000 Kč) a z této faktury tak lze nabýt dojmu, že celková a teda konečná cena „díla“ měla být toliko 268 000 Kč a nikoli tvrzených 414 705,25 Kč. Z těchto důvodů se soud také nezabýval nemorálními finančními toky, jak sdělovala žalovaná u jednání, kdy část finančních prostředků uhradila žalobci na jeden jeho bankovní účet, část na další učet (nesporné) a část hradila v hotovosti (k tomuto dokazování prováděno nebylo). Soud také shledal nedostatečné či vnitřně rozporné tvrzení žalobce ohledně průběhu prováděných prací, když z předloženého dokazování vyplynulo, že zhotovení střešní krytiny probíhalo od března, kdy žalobce objednal materiál (faktury a dodací listy u společnosti [právnická osoba]) a začal s montáží (zachyceno snímkem Google Street View) a v dubnu 2019 již položil střešní tašky Bramac (žádost o proplacení provize), proto se jeví i logické, že v nejpozději v listopadu 2019 (tj. o 7 měsíců později) při osobní prohlídce nemovitosti znalcem určeným bankou shledal střechu i krytinu ve stupni dokončení 100 % a nikoli skutečnost, že žalobce položil střešní tašky v dubnu 2019 a až v dubnu 2020 (bez bližšího vysvětlení) hřebenáče (navíc v rozporu s protokolem od banky). Zda-li poté došlo k reklamaci nebo z jakého důvodu se žalobce i počátkem roku objevil na domě žalované soud nezjišťoval, když neměl vymezený konkrétní předmět díla (v řízení nebylo ani prokázáno, že by svody a okapy zhotovoval žalobce). Žalobce na základě výše uvedeného neusnesl důkazní břemeno nejméně ohledně určitosti a srozumitelnosti vymezení díla.

20. Nad rámec výše uvedeného je vhodné poznamenat, že v průběhu dokazování bylo prokázáno, že účastníci řízení se nepochybně domluvili na zhotovení „střešní krytiny“ bez bližších podrobností (výklad pro spotřebitele příznivější dle § 1812 o. z.), kterou žalobce realizoval, následně i vyfakturoval a žalovaná před započetím prací složila zálohu a následně (v blíže nespecifikované době) provedla nejméně jednu další platbu. Pro případ, že by takovýto obligační závazek (jehož obsah není soudu blíže znám) měl být považován za platně uzavřený, bylo by nutné zkoumat, kdy mohlo být právo na zaplacení ceny uplatněno poprvé (actio nata). V našem případě by bylo takové dílo fakticky dokončeno a předáno nejpozději 7. 11. 2019 dle protokolu banky, kde je uvedeno střecha i krytina ve stupni dokončení 100 %. Avšak s ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení, délku promlčecí lhůty (3 roky) a datum podání žaloby (10. 3. 2023), soud dospěl k závěru, že takový výše uvedený závazek je již promlčený, neboť právo nebylo vykonáno v tříleté promlčecí lhůtě a dlužník není povinen plnit (za předpokladu, že neplnil svůj závazek vůči věřiteli v plné výši). Stran výše uvedeného je žaloba nedůvodná, a proto byla zamítnuta.

21. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalované náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 9 380 Kč. Soud přiznal žalované náhradu za 7 úkony právní služby, a to za přípravu a převzetí zastoupení, sepis odporu ze dne 7. 8. 2023, účast u jednání dne 31. 1. 2024, sepis vyjádření ze dne 19. 2. 2024 a ze dne 4. 3. 2024 a účast u jednání dne 13. 3. 2024 a dne 13. 12. 2024. Za těchto 7 úkonů jí náleží odměna ve výši 65 660 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 100 Kč (7 x 300 Kč), náhrada cestovních výdajů za účelem účasti zástupkyně žalované na soudním jednání na cestě z [adresa] (sídla advokátní kanceláře) do [adresa] a zpět, tj. celkem 25 km tam i zpět, při použití osobního motorového vozidla zn. Seat Ateca, RZ [SPZ] o průměrné spotřebě 6,8 l benzinu natural 95 na 100 km dle technického průkazu vozidla a vyhláškové ceně benzinu natural 95 ve výši 38,2 Kč / 1 litr a při sazbě základní náhrady 5,60 Kč za 1 km jízdy, vše dle vyhl. č. 398/2023 Sb., ve výši 615 Kč [3 x 25 km x 5,60 Kč + (3 x 25 km x 6,8 l x 38,20 Kč) / 100] a náhrada za promeškaný čas dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 6 započatých půlhodiny ve výši 600 Kč. To vše navýšené o 21% DPH ve výši 14 485 Kč (počítáno ze základu 68 975 Kč). Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně činí 83 460 Kč.

22. Žalobce byl zavázán zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku v souhrnné výši 83 460 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., přičemž určené platební místo – k rukám právní zástupkyně žalované – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení