11 C 3/2018 - 326

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozený [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] všichni zastoupeni [Jméno žalobce D], advokátkou sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka], IČO [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] o náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně a) domáhala po žalovaném částky 2 000 000 Kč, žalobce b) domáhal po žalovaném částky 2 000 000 Kč a žalobce c) domáhal po žalovaném částky 1 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhají náhrady nemajetkové újmy, která jim vznikla v souvislosti s porodem dcery žalobkyně a) dne [datum] v nemocnici v [adresa]. Tvrdí, že k této újmě došlo v důsledku nesprávného postupu zdravotnického personálu, konkrétně lékařky, která žalobkyni a) při první návštěvě nemocnice nehospitalizovala, ačkoliv k tomu podle žalobců byly dány důvody.

2. Dne [datum] v nočních hodinách žalobkyně a) pocítila bolesti v podbřišku. Po příjezdu do porodnice v [adresa] byla žalobkyně a) přijata sestrou, která se jí zeptala, v kterém týdnu těhotenství se nachází. Po odpovědi žalobkyně sestra konstatovala, že na porod je ještě brzy, a následně ji pozvala do ordinace, kde jí byly natočeny ozvy pomocí kardiotokografu (CTG). Přítomná lékařka poté sdělila, že se jedná pouze o tzv. „poslíčky“ a že pokud má doma sprchu, bolest by měla pominout. Lékařce přitom bylo známo, že žalobkyně a) bydlí ve vzdálenosti přibližně [Anonymizováno] km od nemocnice. Přesto byla odeslána zpět domů. Po návratu se bolesti dále zhoršovaly a sprcha nepomohla. Žalobci a) a b) se proto vrátili zpět do nemocnice, kde jim sestra na příjmu sdělila, že si žalobkyni již v nemocnici ponechají. Bylo opět provedeno CTG vyšetření, avšak ozvy plodu se nedařilo zachytit. Žalobkyně byla proto urychleně převezena na operační sál, kde dne [datum] v [Anonymizováno] hodin porodila císařským řezem dceru s porodní hmotností [Anonymizováno] g, délkou [Anonymizováno] cm a Apgar skóre [Anonymizováno]. Dle operačního protokolu došlo u žalobkyně a) k předčasnému odlučování placenty. Po narození byla u novorozence zahájena nepřímá srdeční masáž, provedena intubace a podán adrenalin a luminál. Dítě bylo udržováno na umělé plicní ventilaci a byla provedena řízená hypotermie. Po dobu 72 hodin dostávalo výživu mimo trávicí trakt a byla provedena kanylace centrálního žilního řečiště. Poté byla dcera převezena z [adresa], později se naskytla možnost jejího přeložení do [adresa]. Domů se dostala až po přibližně třech měsících. Žalobci jsou přesvědčeni, že pokud by lékařka při první návštěvě nemocnice správně vyhodnotila zdravotní stav žalobkyně a) a přijala ji k hospitalizaci, mohlo být předejito rozvoji hypoxického poškození plodu. Kontinuální CTG monitoring by podle nich poskytl informace o vývoji děložní činnosti a umožnil včasnou diagnózu hrozící hypoxie. Nesprávným postupem lékařky však byla tato možnost zmařena a došlo k plnému rozvoji chorobného stavu. Na základě výše uvedeného se po změně žaloby připuštěné soudem usnesením ze dne [datum] žalobkyně a), matka nezletilé, domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 2 000 000 Kč spočívající v částce 1 000 000 Kč za útrapy spojené s ublížením na zdraví a 1 000 000 Kč za duševní útrapy spojené s jejím úmrtím. Žalobce b), otec dítěte, se domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 2 000 000 Kč spočívající v částce 1 000 000 Kč za útrapy spojené s ublížením na zdraví a 1 000 000 Kč za duševní útrapy spojené s jejím úmrtím. Žalobce c), bratr dítěte, se domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 500 000 Kč spočívající v částce 750 000 Kč za útrapy spojené s ublížením na zdraví a 750 000 Kč za duševní útrapy spojené s jejím úmrtím.

3. Žalovaná uvedla, že požadovaný nárok neuznává. Podle jejího názoru nebyl postup jejího zdravotnického personálu v přímé příčinné souvislosti s poškozením zdraví nezletilé [Anonymizováno] ani s jejím následným úmrtím. S ohledem na další diagnózy zjištěné u nezletilé v průběhu jejího života, které byly zcela mimo sféru vlivu žalované a jejích postupů, považuje žalovaná příčinnou souvislost mezi svým postupem a úmrtím nezletilé za prakticky vyloučenou.

4. Soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z lékařské dokumentace a propouštěcí zprávy [právnická osoba] [jméno FO] ve [adresa] ze dne [datum] je prokázáno, že nezletilá [jméno FO] byla hospitalizována ve [adresa] v období od [datum] do [datum]. Ve zprávě je uvedeno, že nezletilá byla po porodu ve velmi vážném stavu – byla vybavena těžce asfyktická. Porodní hmotnost činila [Anonymizováno] g, délka [Anonymizováno] cm, Apgar skóre bylo [Anonymizováno]. Dítě bylo porozeno akutním císařským řezem v nemocnici v [adresa]. Bezprostředně po porodu byla zahájena nepřímá srdeční masáž, provedena intubace a podán adrenalin. Po příjezdu transportní služby byla pacientka indikována k řízené hypotermii a transportována do [podezřelý výraz] v [adresa]. Při přijetí v [adresa] dítě nereagovalo, byly zaznamenány generalizované křeče. Byla provedena kanylace, oběhově byla pacientka stabilní. Byla zahájena řízená hypotermie. Sonografická vyšetření prokázala postupnou progresi rozpadových změn v mozkové tkáni. Veškeré oblasti šedé i bílé hmoty mozku se kortikálně i subkortikálně cysticky měnily. Dítě bylo velmi termolabilní. Byla sice spontánně motoricky aktivní, avšak projevovala výrazné plastické pohyby a stáčení do opistotonu. Stav vědomí nebylo možné jednoznačně určit. Nesála, nepolykala, byla odsávána. Nereagovala na zvukové ani světelné podněty. Zornice byly areaktivní, oční pozadí bez patologického nálezu. Neurologická kontrola předpokládala vývoj trvalého postižení spasticko-dyskinetického typu. Byla doporučena intenzivní taktilní, reflexní a orofaciální stimulace. Reflexní rehabilitace však vedla ke zhoršení neurologického stavu dítěte. Po pohovoru s rodiči se ti rozhodli převzít dítě do domácí péče. Matka o dítě pečovala. Padesátý pátý den hospitalizace bylo dítě propuštěno ve stabilizovaném stavu do domácí ambulantní péče. Při propuštění činila hmotnost [Anonymizováno] g a délka [Anonymizováno] cm, zjištěny diagnózy: - [Anonymizováno] - [Anonymizováno] - [Anonymizováno] - [Anonymizováno] - [Anonymizováno] - [Anonymizováno] - [Anonymizováno], [Anonymizováno]

6. Ze zprávy dětské neurologické ambulance ve [adresa], vypracované [tituly před jménem] [jméno FO], je prokázáno, že nezletilá [Anonymizováno] byla ve stavu po těžké posthypoxické encefalopatii s rozvojem kvadruparézy v rámci dětské mozkové obrny. Klinicky byly zachovány funkce dolního mozkového kmene, přičemž postižení dolních končetin se jevilo jako méně závažné. Celkový stav byl hodnocen jako těžký s nepříznivou prognózou.

7. Z výpovědi [jméno FO] je prokázáno, že svědkyně je lékařka gynekolog-porodník, zaměstnaná u žalované od [datum]. V době porodu dne [datum] byla lékařkou bez atestace, atestaci získala v [Anonymizováno]. Službu vykonávala společně s atestovaným lékařem [tituly před jménem] [jméno FO].S žalobci neměla před porodem žádný kontakt, žalobkyni a) viděla poprvé při porodu a krátce po něm. Při prvním vyšetření těhotné dne [datum] provedla anamnézu, zhodnotila CTG, těhotenský průkaz a porodnické vyšetření. Na základě fyziologického průběhu těhotenství, výsledků vyšetření a klidového stavu děložní svaloviny (normotonie) vyhodnotila stav jako falešnou porodní činnost a žalobkyni a) odeslala domů. Neviděla důvod ke konzultaci s [tituly před jménem] [jméno FO]. Při druhém příjezdu rodičky byl zjištěn hypertonus děložní, snížená srdeční frekvence plodu a nutnost vizualizace srdeční akce ultrazvukem kvůli bolestivosti břišní stěny. Po porodu byla nezletilá [Anonymizováno] předána novorozeneckému oddělení. Svědkyně uvedla, že do té doby nikdy neřešila případ předčasného odlučování placenty, ani nebyla přítomna takovému případu. Od inkriminovaného porodu zažila ještě jeden případ centrálního odlučování placenty. U žalobkyně a) nebyly přítomny žádné rizikové faktory, trombofilie byla zjištěna až po porodu jako vedlejší nález.

8. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] bylo prokázáno, že znalec pochybení považuje skutečnost, že žalobkyně a) byla po prvním vyšetření propuštěna domů s předpokládanou diagnózou [Anonymizováno]. V daném okamžiku nic nenasvědčovalo předčasnému odlučování placenty. Zvýšený tonus dělohy a kontrakce byly vyhodnoceny jako běžný možný nástup porodní činnosti. Znalec však uvádí, že vhodnější by bylo pacientku hospitalizovat. Centrální odlučování placenty před porodem je velmi obtížně diagnostikovatelné a hypoxie plodu nastává po přerušení cévní komunikace s matkou náhle. Znalec má za to, že k odlučování placenty v době první kontroly nedocházelo a dle zdravotnické dokumentace nic nenasvědčuje tomu, že by ošetřující lékařka měla na abrupci placenty pomýšlet. V daném případě nebylo možné abrupci rozpoznat. Při výslechu znalec uvedl, že v době po prvním vyšetření dítě nejevilo žádné známky poškození ani ohrožení a porodní cesty byly uzavřeny. Přesto však lékařka mohla s ohledem na skutečnost, že bydliště pacientky se nachází [Anonymizováno] km od nemocnice, zvážit její hospitalizaci. Znalec dále konstatuje, že i v případě, že by pacientka byla hospitalizována, není jisté, zda by k abrupci placenty vůbec došlo. A i kdyby k ní došlo a byl proveden okamžitý císařský řez, je vysoce pravděpodobné, že by se dítě narodilo již s postižením. Primární ischemizace plodu totiž nastala v důsledku odlučování placenty, tedy ještě v děloze matky. Centrální odlučování placenty by v dané situaci nebylo možné spolehlivě zjistit ani pomocí ultrazvukového vyšetření, a proto podle znalce neexistovaly důvody k jinému postupu.

9. Z revizního znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne [datum] je prokázáno, že i v případě, kdyby byla pacientka preventivně hospitalizována po fyziologickém CTG záznamu, byl by kontrolní CTG záznam indikován za dvě hodiny, tedy přibližně ve 3[Anonymizováno]

30. K abrupci placenty však došlo již ve [Anonymizováno]. Kontinuální CTG záznam nebyl v dané situaci indikován, neboť pacientka nekrvácela a nebyly přítomny jiné důvody pro jeho provedení. Postup žalované strany byl v souladu s uznávanými lékařskými postupy a pravidly lékařské vědy, přičemž zohledňoval individualitu pacientky, konkrétní podmínky a objektivní možnosti pracoviště. Znalci vyšli z toho, že pacientka se dostavila na porodnické oddělení dne [datum] v [Anonymizováno] hod. s bolestmi v podbřišku, které udávala od [Anonymizováno] hod. Nebylo přítomno krvácení ani trvalé napětí děložní svaloviny. Byl proveden CTG záznam, který byl fyziologický. Na záznamu byly patrné slabé kontrakce, které však nevedly k progresi nálezu – při vaginálním vyšetření v [Anonymizováno] bylo děložní hrdlo uloženo vzadu a bylo uzavřeno. Pacientce byla doporučena kontrola ráno v prenatální ambulanci a byla odeslána do domácí péče, kam ji odvezl manžel. Následně byla pacientka znovu přijata na porodnické oddělení dne [datum] ve [Anonymizováno] hod. s bolestmi v podbřišku v intervalu po pěti minutách. V daném případě nelze na základě CTG záznamu hovořit o děložním hypertonu, neboť bazální tonus byl v závěru záznamu zcela v normě a plodové ozvy byly fyziologické, bez známek hrozící hypoxie plodu.

10. Pokud by na CTG záznamu byly již v době prvního vyšetření přítomny známky děložního hypertonu, nebylo by možné, aby pacientka dorazila o více než hodinu později s živým plodem, a to zejména v případě centrální abrupce placenty s tvorbou retroplacentárního hematomu v důsledku porušení spirálních arterií a krvácení z vysokotlakého řečiště. V takovém případě dochází k rychlému odlučování placenty, následnému krvácení z dalších cév a k rychlé, kompletní abrupci. Při prvním vyšetření bylo děložní hrdlo zcela uzavřeno, zatímco při druhém vyšetření z něj zbýval pouze prst prostupný zbytek, což svědčí o výrazné progresi nálezu. Taková progrese je možná pouze při pravidelné děložní činnosti, nikoliv při přítomném hypertonu již v době prvního vyšetření. Navíc pacientka při druhém příjmu udávala kontrakce po pěti minutách a vnímala pohyby plodu, nikoliv trvalou kontrakci. Podle znalců došlo k akutní centrální abrupci placenty bez zevního krvácení. Při zjištěné bradykardii plodu byl správně indikován akutní císařský řez a pooperační péče byla vedena správně. Znalci tudíž dospěli k závěru, že neexistoval žádný medicinský důvod k hospitalizaci žalobkyně a), když následnou komplikaci nebylo možné predikovat.

11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] je prokázáno, že žalobci vyzvali žalovanou nemocnici k mimosoudnímu vyřízení věci. Podáním ze dne [datum] je doloženo, že nemocnice byla urgována k vyjádření k této výzvě.

12. Daňovými doklady je prokázáno, že matka uhradila náklady na pohřeb nezletilé ve výši 14 394 Kč (faktura č. [hodnota]). Příjmovým dokladem ze dne [datum] je doložena úhrada částky 10 394 Kč a dne [datum] částky 4 000 Kč.

13. Z rodného listu nezletilé [jméno FO] je prokázáno, že se narodila dne [datum]. Žalobkyně a) je zapsána jako její matka a žalobce b) jako její otec.

14. Z úmrtního listu vyplývá, že nezletilá zemřela dne [datum].

15. Z rodného listu žalobce c) je prokázáno, že je synem žalobkyně a) a žalobce b), narozeným dne [Datum narození žalobce C].

16. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] bylo prokázáno, že bylo schváleno podání žaloby nezletilým [Jméno žalobce C] proti žalované nemocnici.

17. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i vzájemných souvislostech dle § 132 o. s. ř. a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti či pravosti listin, zjištění učiněná z listin také vzájemně korespondovala, a to i s výpovědí svědkyně.

18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

19. Dne [datum] se těhotná žalobkyně dostavila do porodnice s bolestmi v podbřišku. Po vyšetření byla lékařkou vyhodnocena jako pacientka s falešnou porodní činností a odeslána domů. Přibližně o dvě hodiny později se vrátila s intenzivnějšími bolestmi. Při druhém vyšetření byl zjištěn zhoršený stav oproti prvnímu vyšetření. Lékaři zaznamenali zvýšené napětí děložní svaloviny (hypertonus), sníženou srdeční frekvenci plodu (bradykardii) a bolestivost břišní stěny, která znemožňovala běžné posouzení srdeční akce plodu, jež musela být ověřena ultrazvukem. Dále bylo zjištěno, že děložní hrdlo, které bylo při prvním vyšetření zcela uzavřené, se výrazně otevřelo – z něj zbýval pouze prst prostupný zbytek, což svědčilo o rychlé progresi porodního nálezu. Pacientka udávala kontrakce po pěti minutách a vnímala pohyby plodu. Na základě těchto zjištění byl neprodleně indikován akutní císařský řez, při kterém se ukázalo, že došlo k akutní centrální abrupci placenty bez zevního krvácení, což vedlo k závažnému poškození plodu v důsledku náhlé hypoxie. Novorozená dcera [jméno FO] se narodila ve velmi vážném stavu, byla vybavena těžce asfyktická. Porodní hmotnost činila [Anonymizováno] g, délka [Anonymizováno] cm, Apgar skóre bylo [Anonymizováno]. Bezprostředně po porodu byla zahájena nepřímá srdeční masáž, provedena intubace a podán adrenalin. Později byla převezena do specializovaného zařízení, kde byla zahájena řízená hypotermie. Navzdory intenzivní péči se u dítěte rozvinula [Anonymizováno]. Dítě nereagovalo na podněty, nesálo, nepolykalo, mělo výrazné motorické poruchy a jeho stav byl hodnocen jako velmi závažný s nepříznivou prognózou. Po několikatýdenní hospitalizaci bylo propuštěno do domácí péče, kde o něj pečovala matka. Dne [datum] nezletilá [jméno FO] zemřela. Znalci se shodli, že centrální odlučování placenty, které vedlo k poškození plodu, je velmi obtížně diagnostikovatelné a v daném případě nebylo možné jej rozpoznat ani ultrazvukem. Ačkoliv by bylo dle znalců vhodnější pacientku hospitalizovat kvůli vzdálenosti jejího bydliště, znalci se shodli, že ani při hospitalizaci by nebylo jisté, zda by se podařilo dítě zachránit bez následků. Nebyl dán medicinský důvod pro kontinuální CTG záznam. Postup nemocnice byl podle revizního posudku v souladu s lékařskými standardy.

20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

21. Podle § 81 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ) chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

22. Podle § 2910 NOZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

23. Podle § 2951 NOZ škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

24. Podle § 2956 NOZ vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

25. Podle § 2957 NOZ způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

26. Podle § 2971 NOZ odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

27. Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ust. § 45 odst. 1 je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, a zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

28. Podle ust. § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách, dále z.zs.) náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

29. Judikatura Nejvyššího soudu pojem lege artis vymezuje následovně jako: "takový preventivní, diagnostický nebo terapeutický postup, který odpovídá nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání. Za zdravotní péči lege artis je tedy považována taková zdravotní péče, která je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Naopak za zdravotní péči non lege artis je považována taková zdravotní péče, při jejímž poskytování lékař volí postupy zastaralé, nedostatečně účinné, neověřené nebo dokonce nebezpečné." (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008 sp. zn. 8 Tdo 1421/2008; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2011 sp. zn. 8 Tdo 1254/2011; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009 sp. zn. 8 Tdo 1048/2009; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2010, sp. zn. 8 Tdo 193/2010; a další).

30. Za zdravotní péči lege artis je tedy považována taková zdravotní péče, která je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (blíže např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. Cdo 1981/2011).

31. Naopak za zdravotní péči non lege artis je považována taková zdravotní péče, při jejímž poskytování lékař volí postupy zastaralé, nedostatečně účinné, neověřené nebo dokonce nebezpečné (srovnej např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 8 Tdo 1254/2011; sp. zn. 8 Tdo 193/2010 a další).

32. Byl-li léčebný zákrok z pohledu odborného (medicínského) objektivně nesprávný a současně šlo o chybu odvratitelnou, nelze postup označit za lege artis. Ani okolnost, že k takovému pochybení v určitém počtu případů (statisticky) v praxi dochází, na uvedeném závěru nic nemění. V soudní praxi se za postup lege artis považuje postup v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy.

33. Zákonnými předpoklady obecné odpovědnosti za škodu je dle § 2910 NOZ porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a presumované zavinění. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Tedy jen při jejich současném naplnění vzniká poškozenému nárok na náhradu újmy, absentuje-li byť jen jedna z těchto podmínek, žaloba nemůže být úspěšná.

34. K porušení právní povinnosti:

35. Soud tedy zkoumal, zda jsou dány všechny aspekty pro přiznání práva na náhradu nemajetkové újmy. Zabýval se prvotně tím, zda na straně žalované došlo k protiprávnímu jednání. Na základě provedeného dokazování a podřazení pod příslušná ustanovení lze postup žalované v daném případě vyhodnotit jako lege artis, tedy v souladu s náležitou odbornou úrovní poskytování zdravotních služeb. Bylo zjištěno že prvotní záznam CTG záznam byl fyziologický – nebyly přítomny známky hypoxie plodu ani děložního hypertonu. V takovém případě není kontinuální monitorování standardem, pokud nejsou jiné rizikové faktory. Pacientka nekrvácela, neměla trvalé kontrakce, a nález při vaginálním vyšetření byl nepříznivý pro porodní aktivitu. Doporučení k domácí péči s kontrolou v prenatální ambulanci odpovídá běžné praxi. I při hospitalizaci by další CTG proběhlo až za dvě hodiny – tedy po době, kdy již došlo k abrupci placenty. Nebyly podmínky pro to, aby byl záznam CTG natáčen kontinuálně, neboť nic abrupci placenty nenasvědčovalo. To znamená, že ani preventivní hospitalizace by výsledek nezměnila. Znalci rovněž konstatovali, že v případě přítomnosti děložního hypertonu by nebylo možné, aby pacientka dorazila s živým plodem více než hodinu po prvním vyšetření, což svědčí o náhlém a nepředvídatelném průběhu abrupce placenty. Při druhém příjmu byla indikace k akutnímu císařskému řezu stanovena správně – na základě bradykardie plodu a klinického stavu pacientky. Protože by ani hospitalizace žalobkyně a) nevedla k zabránění vzniklého následku, nebylo rozhodné, že žalobkyně a) nebyla při prvním příjmu hospitalizována. Pooperační péče byla vedena správně a nebyly zjištěny pochybení v následné léčbě. Soud proto uzavírá, že zdravotnické zařízení poskytlo zdravotní péči na náležité odborné úrovni, v souladu s pravidly lékařské vědy, uznávanými postupy a s ohledem na konkrétní podmínky a individualitu pacientky. Postup nemocnice byl tedy lege artis, tedy v souladu s § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

36. Jelikož nemocnice neporušila svou zákonnou povinnost stanovenou v ust. § 4 odst. 5 z. zs., není dána její odpovědnost za vzniklou škodu, která případně žalovaným vznikla.

37. Soud se proto ani nezabývat otázkou vzniku škody, příčinné souvislosti ani zavinění. Jakmile je vyloučeno porušení právní povinnosti, další skutkové okolnosti ztrácejí právní relevanci. Je zcela jasné, že k poškození zdraví a úmrtí nezletilé došlo, avšak nikoliv jednáním žalované a žalovaná za toto poškození nenese právní odpovědnost. Soud proto ani nevyzýval žalobce k doplnění tvrzení ohledně výše uvedeného, neboť na výsledku věci by to ničeho nezměnilo a takový postup by nebyl hospodárný a neúměrně by prodlužoval řízení.

38. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, a proto by jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleželo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobcům. Vedlejší účastník na její straně by měl obdobné právo podle § 151 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že se žalovaná i vedlejší účastník tohoto práva výslovně vzdali, soud rozhodl tak, že jim náhradu nákladů řízení nepřizná.

39. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. platí, že pokud účastník řízení, který byl ve věci neúspěšný, byl osvobozen od soudních poplatků, stát nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci byli ve věci zcela neúspěšní, avšak vzhledem k tomu, že v průběhu řízení osvědčili nepříznivé majetkové poměry (viz usnesení ze dne [datum], č. j. [právnická osoba]), soud jim náhradu nákladů řízení státu neuložil. Soud při rozhodování o povinnosti k náhradě nákladů řízení přihlédl k zásadě šetrnosti vůči účastníkům, kteří se nacházejí v tíživé sociální situaci, a zohlednil, že v daném případě by přiznání náhrady nákladů řízení státu představovalo pro žalobce nepřiměřenou finanční zátěž. Proto soud rozhodl tak, že žalobci nejsou povinni hradit náklady řízení státu.

Poučení