11 C 306/2023 - 71

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyní: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] c) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] všechny zastoupeny advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 3/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 4/0][Datum narození zainteresované osoby 4/0] [Adresa zainteresované osoby 4/0] zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 4/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 4/0] o vyúčtování správy společné věci takto:

Výrok

I. 1. žalovaný a 2. žalovaný jsou povinni společně a nerozdílně vydat, vyhotovit a předat žalobkyním vyúčtování, jak bylo se společnou věcí – pozemkem parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa], o výměře [Anonymizováno] m, druhém pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bytový dům [adresa] – nakládáno od [datum] do [datum], a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. 2. žalovaný je povinen předat žalobkyním výpis z bankovního účtu č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]., za období od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2023, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení částku 5 932,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně a) [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] advokáta. IV. 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 3 932,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně b) [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] advokáta. V. 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni c) na náhradě nákladů řízení částku 3 932,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně c) [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] advokáta. VI. 2. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení částku 5 932,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně a) [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] advokáta. VII. 2. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 3 932,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně b) [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] advokáta. VIII. 2. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni c) na náhradě nákladů řízení částku 3 932,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně c) [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhaly po žalovaných vydání vyúčtování k nemovitosti označené ve výroku I. tohoto rozsudku za období od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2023 a dále po 2. žalovaném předání výpisu z bankovního účtu označeného ve výroku II. tohoto rozsudku za totéž období s odůvodněním, že jsou spolu s žalovanými podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], bytový dům, vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro kat. úz. [adresa], obec [adresa], a to žalobkyně vždy podílu o velikosti id. 4/25, 1. žalovaný podílu o velikosti id. 1/4 a 2. žalovaný podílu o velikosti id. 27/100. Žalovaní již téměř 2 roky odpírají žalobkyním jejich spoluvlastnická práva a sami fakticky nakládají se společnou věcí, když mj. uzavírají nájemní smlouvy s nájemci jednotlivých bytů v domě, sdělují nájemcům bankovní účet, na něž mají být hrazeny platby nájemného, a pak inkasují nájemné na účet vedený na jméno 2. žalovaného, řeší provozní záležitosti spojené s faktickou správou domu a označují se jako správci domu a vůči nájemcům udělují pokyny, aby o záležitostech domu jednali pouze s nimi, nikoli se žalobkyněmi. Žalobkyně nabyly spoluvlastnické právo společně s 2. žalovaným ke dni 8. 9. 2021, a to na základě darovací smlouvy ze dne 6. 9. 2021, 1. žalovaný pak ke dni 15. 10. 2021 na základě darovací smlouvy ze dne 15. 10. 2021. Jelikož běžné zúčtovací období začíná počátkem kalendářního roku, domáhají se žalobkyně vyúčtování (po opravě) od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2023. Vůči žalobkyním (v postavení žalovaných) byla již jednou podána žaloba na určení vlastnictví k předmětné nemovitosti opřená o odvolání daru [tituly před jménem] [jméno FO] pro nevděk, která však byla pravomocně zamítnuta. Žaloba na určení vlastnictví byla opětovně [tituly před jménem] [jméno FO] podána dne 25. 9. 2023 a je vedena u [Anonymizováno] soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], opírá se však o odvolání daru ze dne 12. 9. 2023, proto žalobkyně z důvodu účinků odvolání daru pouze ex nunc žalují vydání vyúčtování pouze do 31. 8. 2023 a nespatřují důvod k přerušení řízení do skončení tohoto řízení. Ačkoliv žalobkyně zaslali žalovaným předžalobní výzvu, nebyly dosud ve výroku uvedené povinnosti žalovanými splněny.

2. Žalovaní se k žalobě shodně vyjádřili tak, že navrhli přerušení řízení do skončení řízení vedeného u [Anonymizováno] soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], jelikož není jisté, zda žalobkyně byly v době uvedené v žalobě spoluvlastníky předmětných nemovitostí a jsou tak oprávněny žádat příslušné informace, je tak otázkou, zda jsou aktivně legitimovány k podání této žaloby a braní plodů a užitků z nemovitosti. Žalobní petit je naprosto neurčitý, povinnosti „vydat, vyhotovit a předat“ je víceznačná. Nakládání v právním smyslu nezahrnuje jednání, které zmiňují žalobkyně v obsahu žaloby, navíc popis takových jednání nemůže být předmětem vyúčtování. Na jednání dne 16. 4. 2024 pak žalovaní doplnili, že nebylo jejich snahou doklady nevydat, není však jasné, kdo byl spoluvlastníkem v době uvedené v žalobě, když dle žalovaných došlo odvoláním daru ke zrušení darovací smlouvy ex tunc, tedy od počátku.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

4. Žalobkyně a žalovaní jsou vedeni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], bytový dům, to vše zapsané na LV č. [hodnota] pro kat. úz. [adresa], obec [adresa], přičemž žalobkyně jsou vedeny každá jako vlastník id. podílu o velikosti 4/25, 1. žalovaný podílu o velikosti 1/4 a 2. žalovaný podílu o velikosti 27/100. Žalobkyně nabyly spoluvlastnické právo k nemovitosti spolu s 2. žalovaným ke dni 8. 9. 2021 na základě darovací smlouvy ze dne 6. 9. 2021 a 1. žalovaný ke dni 15. 10. 2021 na základě darovací smlouvy ze dne 15. 10. 2021 (zjištěno ze seznamu nemovitostí na LV č. [hodnota], k. ú. [adresa], ze dne [datum] a výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] pro LV č. [hodnota], k. ú. [adresa], obec [adresa]). Původně byli spoluvlastníci domluveni, že 1. žalovaný [Jméno zainteresované osoby 3/0] vyúčtuje všechny utracené prostředky, 2. žalovaný založí účet a bude předkládat doklady, tak to bylo však jen do konce roku 2021, od té doby vykonávají správu pouze žalovaní, ačkoliv jim žalobkyně nedaly mandát a k dohodě mezi spoluvlastníky nedošlo. Žalobkyním nebyl předložen ani seznam nájemních smluv, výpisy z účtu ani přehled nákladů, nebyl jim zpřístupněn ani náhled do účtu dle dohody [zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně a)]. Žalovaní se na listinách, které pověsili na nástěnce vedle poštovních schránek u vchodu do pater domu a na výtazích v domě č. p. [Anonymizováno], označují jako správa domu s většinou rozhodovacích práv (52 %), žádají, aby vše spojené s domem bylo řešeno pouze s nimi, uvádějí nové číslo účtu pro placení nájemného od [datum], a to č. ú. [Anonymizováno], a vyzývají nájemníky, aby na obsílky nebo výzvy [Anonymizováno] nereagovali nebo se obraceli na správu domu [zjištěno z fotografií označených soudem č. 1 – 6 a účastnického výslechu žalobkyně a)]. Dopisem ze dne 8. 11. 2023 vyzvaly žalobkyně oba žalované k předložení vyúčtování správy společné věci za období od 8. 9. 2021 do 30. 9. 2023, a to nejpozději do 16. 11. 2023 (zjištěno z výzvy k vyúčtování správy společné věci, výzva k vydání listin, záznamů a dokladů ohledně hospodaření se společnou věcí, předžalobní výzva ze dne 8. 11. 2023 od zástupce žalobkyň pro žalovaného [Jméno zainteresované osoby 3/0], včetně podacího lístku a výzva k vyúčtování správy společné věci, výzva k vydání listin, záznamů a dokladů ohledně hospodaření se společnou věcí, předžalobní výzva ze dne [datum] od zástupce žalobkyň pro žalovaného [Jméno zainteresované osoby 4/0], včetně podacího lístku).

5. Žalobou ze dne 15. 2. 2022 se [tituly před jménem] jako žalobkyně domáhala vůči žalobkyním v tomto řízení jako žalovaným určení svého vlastnického práva k pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], z důvodu odvolání daru z darovací smlouvy ze dne 6. 9. 2021 vůči žalobkyním, učiněného přípisem ze dne 17. 1. 2022, a to pro nevděk. Žaloba byla soudem I. stupně dne 19. 1. 2023 zamítnuta, neboť nebylo prokázáno, že se žalobkyně dopustily jednání, v němž [tituly před jménem] spatřuje nevděk nebo které by nevděk vůbec zakládalo (zjištěno z rozsudku [Anonymizováno] soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Toto rozhodnutí bylo [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] jako soudem odvolacím dne [datum] potvrzeno, neboť tvrzené důvody by nemohly být kvalifikovány jako právně relevantní nevděk žalobkyň coby obdarovaných, i přes velmi vágní tvrzení [tituly před jménem] [jméno FO] tak nebylo třeba jí poskytovat příslušná poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Dne 25. 9. 2023 [tituly před jménem] [jméno FO] podala další žalobu na určení svého vlastnického práva k předmětné nemovitosti, opět z důvodu odvolání daru ze zmíněné darovací smlouvy pro nevděk žalobkyň, když odvolání daru bylo učiněno dopisy ze dne 12. 9. 2023, doručenými žalobkyním 14. 9. 2023, resp. 16. 9. 2023 (zjištěno ze žaloby o určení vlastnického práva žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], žalované [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Jméno zainteresované osoby 2/0], [Jméno zainteresované osoby 1/0], vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]).

6. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud neprovedl navrhovaný důkaz účastnickými výslechy žalovaných, výpisem z bankovního účtu č. [č. účtu] u [Anonymizováno] od [datum] do současnosti, dopisem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], námitkami žalobkyň k neplatnosti odvolání daru, vyjádřením žalobkyň k žalobě na určení vlastnického práva a k replice právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], neboť je považoval za nadbytečné, jelikož z nich nebylo možno zjistit žádné skutečnosti významné v této věci a všechny rozhodné skutečnosti již byly zjištěny z dosavadních provedených důkazů, vyžádáním výpisu z účtu by pak soud fakticky učinil požadavek uvedený v petitu rozhodnutí obsoletním. Soud rovněž neprovedl důkaz účastnickými výslechy žalobkyň b) a c), neboť žalobkyně na nich netrvaly a rovněž je soud po provedení výslechu žalobkyně a) považoval za nadbytečné, neboť by byly vedeny ke stejným skutečnostem, na něž již odpovídala žalobkyně a).

7. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

9. Žalobkyně jsou spolu s žalovanými vedeny v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], bytový dům, to vše v kat. úz. [adresa], obec [adresa], žalovaní dohromady vlastní většinový podíl na nemovitosti. Žalobkyně nabyly spoluvlastnický podíl na základě darovací smlouvy ze dne 6. 9. 2021 ke dni 8. 9. 2021. Žalovaní vykonávají správu nemovitosti sami, nepředkládají žalobkyním žádné doklady nebo vyúčtování, nájemné je zasíláno na účet č. [č. účtu] vedený na 2. žalovaného, i přes výzvu žalobkyň jim ničeho nedoložili. [tituly před jménem] [jméno FO] se vůči žalobkyním domáhala určení svého vlastnického práva k nemovitosti z důvodu odvolání daru pro nevděk žalobou ze dne 15. 2. 2022, tato však byla pravomocně zamítnuta. Další žalobu na určení svého vlastnického práva podala dne 25. 9. 2023, když odvolání daru vůči žalobkyním bylo provedeno dopisy ze dne 12. 9. 2023.

10. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

11. Soud se předně k námitce žalovaných zabýval tím, zda žalobkyně jsou aktivně legitimovány k podání žaloby na vydání vyúčtování za období od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2023, resp. zda podaná žaloba na určení vlastnického práva z důvodu odvolání daru pro nevděk ze dne 12. 9. 2023 může mít vliv na danou věc.

12. Dle § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. z.“), ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Dle odst. 2 téhož ustanoven, odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

13. Právní úprava odvolání daru pro nevděk je částečně odlišná od formulace § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen jako „obč. zák.“). V dřívější právní úpravě bylo uvedeno, že dárce se může domáhat vrácení daru v důsledku chování obdarovaného narušujícího dobré mravy. Bylo tak konstruováno speciální právní jednání, odvolání daru, kterým se dárce vůči obdarovanému domáhal vrácení daru, k restituci vlastnického práva dárce docházelo ex nunc, resp. od učinění odvolání daru a výzvy k vrácení daru dárci. Principy, na nichž je založena nynější (účinná) právní úprava, jsou však obdobné a roli nehraje to, že v ust. § 2072 odst. 1 o. z. se hovoří o odstoupení. Je totiž třeba rozlišovat mezi darováním konsenzuálním a reálným. Dokud nebyl při konsenzuálním darování dar poskytnut, lze skutečně od darovací smlouvy odstoupit a dojde tak ke zrušení závazku jako u jakéhokoli jiného závazku od jeho počátku, tedy ex tunc. Naproti tomu, pokud jde o darování reálné, nebo již došlo k odevzdání daru, je nutno aplikovat větu druhou daného ustanovení. V takovém případě je dárce oprávněn požadovat pouze vydání daru, nebo zaplacení obvyklé ceny, odůvodňují-li to okolnosti. Jedná se tak opět o speciální oprávnění tak, jak jej konstruovala již předchozí právní úprava v § 630 obč. zák., a dochází k revokaci darování s účinky ex nunc. Je to totiž samotná výzva k vrácení daru, která je právním důvodem k vzniku povinnosti dar vydat, až od tohoto okamžiku se obdarovaný stává nepoctivým držitelem (je-li odvolání daru oprávněné). (srov. ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). [Systém ASPI]. § 2072; PETROV, J., VÝTISK, M., BERAN, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, § 2072)

14. I nadále tak platí to, co uvedl Nejvyšší soud v judikatuře k předchozí právní úpravě, tedy „Okamžikem jednání obdarovaného, které naplňuje znaky uvedené v tomto ustanovení, vzniká dárci právo domáhat se vrácení daru, tedy požadovat po obdarovaném vrácení toho, co bylo předmětem darování. Využije-li dárce tohoto práva, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. Byla-li darována věc, projevem vůle dárce o odvolání daru došlým obdarovanému se ruší darovací smlouva a obnovuje se původní právní vztah, tj. obnoví se vlastnictví dárce k věci ex nunc a obdarovaný, který se stal neoprávněným držitelem, je povinen mu věc vydat (§ 126 odst. 1 obč. zák.). Tato povinnost přitom není závislá na tom, zda dárce uplatnil u soudu právo na vrácení daru.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3001/2009).

15. Z uvedeného vyplývá, že odvoláním daru dochází k obnovení původních právních vztahů nikoli od počátku, ale od okamžiku, kdy došlo k dojití odvolání daru dárcem obdarovanému. V daném případě tak rozhodnutí o určení vlastnictví [tituly před jménem] nemůže mít žádný význam pro toto řízení, neboť pokud by došlo k vyhovění podané žalobě z 25. 9. 2023, žalobkyně by ztratily svá vlastnická práva k podílům až od poloviny září 2023.

16. Je tak nepochybné, že v době rozhodné pro toto řízení, tedy od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2023 byly žalobkyně spoluvlastníky předmětné nemovitosti a jsou aktivně legitimovány k podání této žaloby.

17. Dále se tedy soud zabýval tím, zda žalobkyním vznikl nárok požadovat vyúčtování ze správy nemovitosti v jejich spoluvlastnictví po žalovaných jako většinových spoluvlastnících a předložení konkrétních dokladů, zde výpisu z účtu.

18. Dle § 1118 o. z. spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

19. Dle § 1119 o. z. se vyúčtování lze domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm, anebo z jiných důležitých důvodů.

20. Jak plyne z výše citovaných ustanovení o. z., každý z podílových spoluvlastníků má právo na získání informací, které mu umožní zjištění majetkového profitu ze společné věci, jinak dochází k zásahu do jeho majetkových práv. Toto právo na získání informací se hmotněprávně projevuje tak, že spoluvlastník má právo, aby mu ostatní spoluvlastníci informace o společné věci nezadržovali, resp. mu poskytli veškeré podklady ke správě společné věci, kterými disponují, a to kdykoli, i opětovně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 3137/09). Takové právo vzniká jak vůči spoluvlastníkům, kteří vykonávají správu společné věci podle rozhodnutí spoluvlastníků, jejich dohody nebo rozhodnutí soudu, tak i vůči těm, kteří ji vykonávají jen fakticky, bez souhlasu ostatních spoluvlastníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2058/2005).

21. Žalobu na podání informace (vyúčtování) o hospodaření se společnou věcí postačuje vymezit obecně, neboť spoluvlastník, který se vydání vyúčtování domáhá, není zpravidla o konkrétních dokumentech zpraven. Jde o spor o získání souhrnných, komplexních informací, které se týkají správy společné věci na podkladu listin a dokumentů, z nichž tyto informace vyplývají (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 3137/09, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2106/2019). Nejde tak o žalobu na pouhé vydání dokladů, není je tak nutno přesně označovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2005, sp. zn. 2 Cdo 492/2005). Požadavek žádajícího spoluvlastníka by se tak měl odvíjet od znalosti jednotlivých dokladů a informací a toho, zda mu již bylo něco předloženo.

22. Aplikováno na tuto věc, pokud bylo prokázáno, že žalobkyně od 1. 1. 2022 neobdržely od žalovaných žádné doklady o správě společné věci, ačkoliv tito ji (fakticky) provádějí (což žalovaní ani nesporují), mohou se žalobkyně domáhat vyúčtování dle § 1119 o. z. ve spojení s § 1118 o. z. ve zcela obecné formě, tedy požadavkem na vyhotovení a předání vyúčtování žalovanými. Jedinou znalostí žalobkyň vztahující se ke správě společné věci je číslo účtu, na nějž jsou nájemníky zasílány platby nájemného, jak vyplývá z důkazů fotografiemi z nástěnky umístěné ve společné nemovitosti, bytovém domě. Pokud tedy žalobkyně žádají jako doklad vztahující se ke správě společné věci výpis z tohoto účtu, nepovažuje soud takový požadavek ve vztahu k předložení kompletního vyúčtování správy společné věci jako nepřiměřený.

23. Soud tedy uzavírá, že formulace žaloby, jak ji učinily žalobkyně, je dostatečně určitá, smysluplná a zcela v souladu s právní úpravou i judikaturou vyšších soudů. Lze totiž očekávat, že žalovaní nemusí mít vyúčtování v současné chvíli k dispozici, a bude tedy nutné, aby jej nejprve vyhotovili, což zabere nějaký čas, a následně žalobkyním vydali (předali). Jak bude vyúčtování vypadat (tedy jakou formou bude učiněno, musí však dostatečným způsobem zohledňovat veškeré činnosti při správě společné věci), je již na žalovaných, pokud nebude dostačující, mohou se opětovně žalobkyně domáhat po žalovaných dodání podkladů, aby získaly o správě společné věci dostatečný a komplexní přehled.

24. Co se týče požadovaného období, žalobkyně podaly žalobu dne 21. 11. 2023, tedy nepochybně za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 se jedná o celé jedno obvyklé účetní období, které uplynulo, za toto období nepochybně mají žalobkyně právo na vydání vyúčtování. Co se týče dalšího období od 1. 1. 2023 do 31. 8. 2023, toto období je vymezeno podle konkrétních okolností věci, neboť i v tomto období žalobkyně vyúčtování neobdržely, příslušné účetní období (1. 1. – 31. 12. 2023) již ke dni rozhodování soudu uplynulo a vlastnického právo žalobkyň ke společné nemovitosti je žalobou zpochybňováno od poloviny září 2023, soud proto považuje i tento požadavek za souladný s úpravou v § 1119 o. z. Jelikož jsou žalobkyním vyúčtování i nezbytné doklady zadržovány dlouhodobě, lze zde spatřovat dostatečně důležité důvody k předložení vyúčtování za celé požadované období.

25. Na základě výše uvedeného tak soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, a uložil žalovaným vydat, vyhotovit a předat žalobkyním vyúčtování správy společné věci – pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je bytový dům č. p. [Anonymizováno], a předat výpis z označeného účtu jako doklad o inkasovaném nájemném, a to za požadované období, neboť žalovaným jako (faktickým) správcům společné věci vznikla dle § 1118 o. z. ve spojení s § 1119 o. z. povinnost žalobkyním jako dalším nespravujícím spoluvlastníkům toto vyúčtování a k němu podkladové doklady vydat, resp. předložit. Lhůta k plnění byla stanovena odlišně od lhůty zákonné dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud ponechal žalovaným delší čas 15 dní, aby mohli shromáždit nezbytné podklady a vyúčtování pro žalobkyně vyhotovit.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal každé ze žalobkyň, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 865 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 10 000 Kč ve výši 1 200 Kč s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., za každý z pěti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, za 2x písemné podání nebo návrh ve věci samé – žalobu a vyjádření ze dne 28. 1. 2024 a za účast na jednání soudu dne 16. 4. 2024), dále 1/3 paušální náhrady hotových výdajů stanovené dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za každý ze shora uvedených pěti úkonů právní služby (neboť úkony byly činěny jako společné a zástupci žalobkyň tak náleží pouze jedna paušální náhrada hotových výdajů za jeden společný úkon a všechny žalobkyně) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky[Anonymizováno]6 500 Kč ve výši 1 365 Kč. U žalobkyně a) [jméno FO] pak sestávají náklady rovněž ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč. Soud nepřiznal žalobkyním náhradu nákladů řízení za úkon vyjádření ze dne 7. 4. 2024, neboť tímto úkonem byly pouze odstraněny vady žaloby, neobsahoval žádná nová tvrzení nebo návrhy důkazů, nejednalo se tak o účelně vynaložené náklady na uplatňování nebo bránění práva v podobě zastoupení advokátem. Soud pak každému ze žalovaných uložil zaplatit každé ze žalobkyň polovinu jejích nákladů.

Poučení