11 C 308/2022 - 209

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., narozené [datum] bytem [adresa vedlejšího účastníka] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 1 233 910 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 7 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky ve výši 1 226 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 419 970 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně a vedlejší účastnice jsou povinny zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 164 802 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 40 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ze zdejšímu soudu dne [datum] vůči žalovanému domáhala zaplacení původně pouze částky ve výši 427 720 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o náhradu za znemožnění užívání spoluvlastnického podílu na nemovitostech, a to k pozemku p.č. st. 322 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (bydlení), pozemku p.č. st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž) a pozemků p. [číslo] (zahrada) a p. [číslo] (zahrada), vše zapsáno na [list vlastnictví], pro k. ú. [část obce] u [obec] (dále jen„ nemovitosti“) za období od [datum] do [datum]. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi účastníky probíhal spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, které bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zrušeno. V shora uvedeném období, tedy v době kdy žalobkyni příslušel spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/6 na shora uvedených nemovitostech, žalovaný neumožňoval žalobkyni přístup do nemovitostí, bez jejího souhlasu je pronajal svému synovi, nemovitosti opatřil železnou mříží a přivlastnil si i všechny věci které patřily žalobkyni a její rodině. Požadovanou náhradu žalobkyně stanovila na částku 250 Kč za den za neužívání stavby [adresa] po upřesnění za období [datum] do [datum], tedy celkem za 1 045 dní, tj. 261 250 Kč a dále na částku 158 720 Kč představující náklady na pohonné hmoty, které musela žalobkyně vynaložit za žalované období v souvislosti s dojížděním do zaměstnání z místa svého bydliště ([obec]) do [obec], když jí žalovaný bránil v užívání nemovitostí. [příjmení] pak byla vypočtena za 20 jízd v měsíci po 128 km x cena pohonných hmot 2Kč, celkem za žalované období 35 měsíců mínus 4 měsíce mateřská dovolená, tj. (20 x 128 x 2 x 31).

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobkyně měla do nemovitostí přístup, vrátka branky se ani nezamykala. Žalobkyně měla v domě vyčleněnou jednu místnost, ke které měla přístup přes místnosti obývané synem žalovaného, který nemovitosti užívá od roku 2013, což bylo odsouhlaseno právními předchůdci účastníků. Při schůzce mezi účastníky konané [datum] bylo žalobkyni nabídnuto, aby si veškeré své věci přestěhovala do prvního patra v domě, který původně užívala jiná rodina, což žalobkyně odmítla. Do cestovních náhrad pak žalobkyně započítává i čas, který strávila na mateřské dovolené. Žalovaný má proto za to, že žaloba není důvodná.

3. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] přistoupila vedlejší účastnice do řízení na straně žalobkyně, neboť jako její právní předchůdkyně má na výsledku řízení právní zájem, když byla rovněž účastníkem předchozího řízení vedeného u zdejšího soudu ve věci [spisová značka], jímž se domáhala rovněž náhrady za znemožnění užívání spoluvlastnického podílu za období, kdy ještě byla sama vlastníkem spoluvlastnického podílu na shora uvedených nemovitostech.

4. Žalobkyně v rámci jednání soudu svým podáním ze dne [datum] rozšířila svůj žalobní návrh o částku 806 190 Kč, která představuje částku 9 000 Kč za neužívání nemovitosti stavby [adresa] za období [datum] do [datum] (36 dní po 250 Kč), dále částku 56 162 Kč za neužívání shora uvedených pozemků za období od [datum] do [datum], tj. [číslo] dní x 52 Kč za den, částku 408 618 Kč (ušlý zisk při ztrátě na cestě za období od [datum] do [datum]), a dále částku 385 591 Kč, což je částka za pohonné hmoty rozšířena oproti původnímu výpočtu dle zák. práce za období od [datum] do [datum]). Celkem toto činí 859 369 Kč, žalobkyně však svůj návrh rozšířila pouze o shora uvedenou částku 806 190 Kč. Soud změnu žalobního nároku připustil, když soud vycházel ze zásady hospodárnosti řízení, přičemž dosavadní výsledky řízení, včetně dosavadních tvrzení a návrhu důkazních prostředků mohly být podkladem i pro řízení o změněném návrhu.

5. Dříve, než začalo první jednání, vzala žalobkyně podanou žalobu zpět v části jistiny ve výši 7 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně řízení částečně zastavil, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že byl návrh vzat částečně zpět ještě před prvním jednáním ve věci, soud dle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval stanovisko žalovaného.

6. Soud učinil z provedeného dokazování následující skutková zjištění:

7. Žalobkyně a žalovaný byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí pozemku p. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) výměra 486 m, jehož součástí je stavba [adresa] (bydlení), pozemku p.č. st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) výměra 57 [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž) a pozemků p. [číslo] (zahrada) výměra [anonymizováno] m a p. [číslo] (zahrada) výměra 465 m, vše katastrální území Čejetice u Mladé Boleslavi, přičemž žalobkyni příslušel spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/6, který nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum], a to od vedlejší účastnice, která spoluvlastnický podíl nabyla na základě usnesení o dědictví ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a žalovanému příslušel spoluvlastnický podíl ve výši id. 5/6 který nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum] a na základě darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum] (rozsudek zdejšího soudu ze [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], shodná tvrzení účastníků, usnesení zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ze spisu [spisová značka]).

8. Ve stavbě [adresa] se nachází sklep; déle pak 1. NP, které užívá syn žalovaného, s jehož užíváním vyslovily souhlas paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] (původní vlastnice spoluvlastnických podílů na shora uvedených nemovitostí), kde se nachází, předsíň, kuchyň označená [číslo] se spíží ([číslo]), koupelna ([číslo]), WC ([číslo]), obývací pokoj ([číslo]), ložnice ([číslo]) a další jeden pokoj ([číslo]); dále má stavba 2. NP a půdu, která není obyvatelná (shodná tvrzení účastníků, plánek půdorysu domu č. l. 127-128). Rodina žalobkyně a žalovaného užívala v minulosti 1. NP a rodina [příjmení] užívala v minulosti 2. NP (shodná tvrzení účastníků).

9. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného zrušeno s tím, že nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, který byl povinen vyplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku ve výši 1 142 000 Kč (rozsudkem zdejšího soudu ze [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]). Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo podáno dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] odmítnuto (dovoláním žalobkyně ze dne 29. 9. 2022 ze spisu [spisová značka] a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací] ze spisu [spisová značka]).

10. Žalobkyně pracuje od roku 2005 v Oblastní nemocnici [právnická osoba], kdy po nějakou dobu v roce 2005 v předmětných nemovitostech bydlela (svědecký výslech MUDr. [jméno] [příjmení]).

11. Právní předchůdkyně žalobkyně podala dne [datum] protest k převodu 2/6 spoluvlastnického podílu na shora uvedených nemovitostech v řízení vedeném na KN pod V [číslo], jehož předmětem byl převod spoluvlastnického podílu na základě darovací smlouvy [anonymizováno] dne [datum] s tím, že toto řízení bylo dne [datum] zastaveno (sdělením k protestu proti převodu nemovitostí ze dne [datum], rozsudkem zdejšího soudu ze [datum rozhodnutí], č.j. 4 C 30/2019-199).

12. V roce 2007 právní předchůdkyně žalobkyně (vedlejší účastnice) navštívila shora uvedené nemovitosti, přičemž na fotodokumentaci je zachycena při odemykání prosklených dveří (fotografie z roku 2007 ze spisu [spisová značka])

13. Dne [datum] žalovaný při podání vysvětlení na Policii ČR uvedl, že v roce 2007 nechal na žádost své matky vyměnit vložku u dveří do kuchyně, přes kterou se chodilo do dalších dvou místností, které matka žalovaného užívala (ÚZ o podání vysvětlení ze dne 12. 2. 2009, [číslo jednací] ze spisu [spisová značka]).

14. Dopisem ze dne [datum] jako odpověď na výzvu ze dne [datum] JUDr. [jméno] [příjmení] žalovaný sděloval, že od roku 2013 jeho syn užívá místnosti označené [číslo] právní předchůdkyně žalobkyně užívá místnost označenou [číslo] místnost [číslo] užívání paní [příjmení], sklep [číslo] je kdykoliv právní předchůdkyni žalobkyně přístupný (dopis ze dne 8. 9. 2016 ze spisu [spisová značka]).

15. Právní předchůdkyně žalobkyně (v tomto řízení vedlejší účastnice) navštívila nemovitosti naposledy v roce v roce 2017, ke svým věcem se nedostala, po podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, svůj spoluvlastnický podíl převedla na žalobkyni a již uvnitř v nemovitostech nebyla, vždy jen na zahradě, v roce 2019 přes otevřené vchodové dveře byla vidět nainstalovaná mříž, na zahradě bylo vrakoviště, v minulosti do nemovitosti investovala, kdy se rekonstruovala voda v přízemí a ve sklepě a dělala se přípojka, sama měla klíče od hlavního chodu, ty pak předala žalobkyni v době, kdy na ni svůj spoluvlastnický podíl převáděla, klíč fungoval, jiné klíče neměla (svědecký výslech vedlejší účastnice).

16. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zpřístupnění nemovitostí a předání klíčů nejpozději do [datum] v předmětných nemovitostech, tento dopis žalovaný osobně převzal (dopisem ze dne [datum], včetně dodejky č.l. 57, 120, 121). Na tento dopis reagoval žalovaný dopisem ze dne [datum] tak, že žalobkyně má přístup do nemovitostí, neboť disponuje klíčem od vchodu a má tak možnost užívat celé patro po rodině [příjmení] a dále sdělil žalobkyni, že se na schůzku dne [datum] nedostaví z důvodu nemoci, dopis nebyl žalobkyní vyzvednut (dopis ze dne [datum], včetně potvrzení od odeslání a vrácení obálky zpět žalovanému č.l. 55-56).

17. Žalovaný v řízení [spisová značka] doplnil, že v roce 2019 došlo k vloupání na zahradu v předmětných nemovitostech, proto byl vyměněn zámek u vrátek, jednalo se o visací zámky, do té doby tam 12 let žádné zámky u vrat ani vrátek nebyly (protokol z jednání ze dne 10. 12. 2020 ze spisu [spisová značka]).

18. Dopisem ze dne [datum] žalovaný žalobkyni sdělil, že jí zasílá klíče od vrat a vrátek od předmětných nemovitostí, dopis nebyl žalobkyní vyzvednut (dopisem ze dne [datum] včetně vrácené obálky č.l. 54 a 54v).

19. Žalobkyně obdržela od žalovaného klíče od vrat a vrátek při jednání soudu dne [datum] v rámci řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a rovněž bylo PZ žalobkyně při tomto jednání žádáno o zpřístupnění ložnice [číslo] nacházející se v 1. NP, aby si žalobkyně mohla odvést své věci (protokol z jednání ze dne 2. 9. 2020 ze spisu [spisová značka]).

20. Dne [datum] žalobkyně navštívila shora uvedené nemovitosti, přičemž žalobkyně pořídila fotodokumentaci, a to jednak zachycují žalobkyni při odemykání vrat, za nimiž byl v té době pes, dále klíče v zámku vchodových dveří, dále muže odemykajícího prosklené dveře (jedná se o pana [příjmení] [jméno] [příjmení], který v řízení vypovídal jako svědek) a dále fotografie sklepa v uskladněnými věcmi (fotografie z [datum] č.l. 162-163).

21. Shora uvedený rodinný dům je podsklepený užitná plocha činí 193m2 a obsahuje dvě obytné podlaží, byt o velikosti 3+1 s příslušenstvím v 1. NP, započitatelná plocha 101,03 m2 a o velikosti 2+1 s částečných příslušenstvím ve 2. NP (započitatelná plocha 92,10 m2) se společným zádveřím a chodbou, ve sklepě se nachází řada věcí, rovněž pak v místnostech v 1. NP a tím, že jedna z místností je prázdná, místnosti v 2. NP jsou zcela prázdné, celkový stavební stav domu je zhoršený, s nedostatečnou údržbou – spodní stavby s porušenými izolacemi proti vodě s vlhkým zdivem a opadanými omítkami, fasáda dožitá, zčásti opadlá, střešní krytina na konci životnosti, vybavení původní (znaleckým posudkem č. 2011 2020 ze spisu [spisová značka]).

22. Při jednání soudu dne [datum] žalovaný sděloval, že žalobkyně v nemovitostech byla a doslova vykradla sklep s věcmi, které měly pro žalovaného nostalgickou hodnotu (protokol z jednání ze dne 7. 4. 2021 ve věci [spisová značka]).

23. Syn žalovaného pak [jméno] [celé jméno žalovaného] při svém výslechu dne [datum] při jednání soudu ve věci [spisová značka] uvedl, že rodina [příjmení] užívala horní patro rodinného domu a dále jednu místnost v dolním patře, poté co paní [příjmení] svůj podíl prodala, zůstalo horní patro i místnost v dolní patře prázdná, sám užívá od roku 2013 dvě místnosti v dolním patře, právní předchůdkyně s manželem několikrát v nemovitostech byli, domluva byla od roku 2014, kdy užívali bývalou ložnici, bylo dohodnuto, že dovnitř půjdou vždy za přítomnosti žalovaného, při návštěvách v roce 2014 byla přivolána i Policie ČR (protokol z jednání ze dne 26. 4. 2021 ve věci [spisová značka]).

24. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 5. 2021 č. j. [číslo jednací] bylo žalovanému uloženo zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně (vedlejší účastnici) částku ve výši 69 053 Kč, představující bezdůvodné obohacení za užívání nemovitostí nad rámec svého podílu na úkor právní předchůdkyně za období od [datum] do [datum] a dále soud uložil žalovanému povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně náhradu nákladů řízení a rovněž uhradit náklady státu (spisem [spisová značka] – rozsudek zdejšího soudu ze dne ze dne 17. 5. 2021 č.j. [číslo jednací]). Rozsudek byl napaden odvoláním žalovaného, odvolací řízení bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2021, č. j. [číslo jednací] zastaveno (spisem [spisová značka] – usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2021, č.j. [číslo jednací]).

25. Žalobkyně společně s MUDr. [jméno] [příjmení] předmětné nemovitosti navštívila poté, co obdržela klíče, vstupními dveřmi se dostali do prosklené verandy a do předsíně, zde byly schody dolů a schody nahoru, dále se dostali po schodech nahoru, kde již byly dveře zavřené, poté dolů do sklepa, kde se nacházelo spoustu věcí, společně odnesli asi 3 krabice věcí jako např. knížky, které zřejmě patřily babičce žalobkyně (svědecký výslech MUDr. [jméno] [příjmení]). Poté žalobkyně navštívila společně s MUDr. [příjmení] nemovitosti ještě jednou, kdy se konala schůzka s žalovaným, jeho manželkou a synem, společně prošli částí, kterou v minulosti obývala babička žalobkyně – zde byla místnost vpravo a vlevo, společně byli v části vpravo, pak se šli podívat nahoru, kde v roce 2005 bydlela jiná rodina, zde byly místnosti úplně prázdné a rovněž čerstvě vysypané sklo z prosklených dveří (svědecký výslech MUDr. [jméno] [příjmení]). Mezi žalobkyní a ostatními příbuznými při této schůzce došlo k hádce ohledně klíčů od nemovitostí, zahrada byla ve špatném stavu, nacházel se tam starý automobil a staré věci (svědecký výslech MUDr. [jméno] [příjmení]).

26. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného ke zpřístupnění nemovitostí s tím, že již od [datum] je jí známo, že došlo k výměně zámků a vyzvala žalovaného nejpozději do [datum] k vydání klíčů od zahrady, vchodu a místností (dopisem ze dne [datum], č.l. 121).

27. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobkyně, že klíče od nemovitostí má k dispozici, když byly předány při jednání dne [datum], vhledem k tomu že do nemovitostí vstupuje, dále pak sdělil, že přízemí rodinného domu užívá jeho syn a celé první podlaží po rodině [příjmení] je prázdné a je možné je žalobkyní užívat, rovněž je volná místnost v přízemí a vyzval jí aby v navrženém termínu vystěhovala věci z místnosti - bývalé ložnice (dopisem ze dne [datum] č.l. 122). Žalobkyně dopis ze dne [datum] obdržela emailem a rovněž si pořídila jeho fotografii při jednání účastníků dne [datum], kdy v závěru dopisu je vyzvána k přemístění věci z místnosti [číslo] (email ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum] č.l. 167-168).

28. Na kamerovém záznamu označeném [číslo], 14:28, 14:46, 14:54, 14:56 a 15:05 ze dne [datum], (které byly z flash disku předloženém žalobkyní přehrány na CD) je v první části zachyceno jednání účastníků na dvoře v předmětných nemovitostech. Mezi manželkou žalovaného a žalobkyní, dochází k rozepři ohledně přítomnosti žalobkyně v předmětných nemovitostech. V další části se účastníci přesouvají nahoru do 1. patra v domě, po většinu času řeší předávání věcí a péči o babičku žalobkyně. Jednání mezi účastníky je přítomen i svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaný ukazuje žalobkyni foto z ložnice. Účastníci se hádají ohledně ztracení věcí. Žalovaný navrhuje přesunutí věcí žalobkyně do horního patra. Následují záběry místností s věcmi. Žalobkyně uvádí, že to nejsou všechny věci, které užívala jejich rodina, zmiňuje část, kterou nyní obývá syn žalovaného a žádá do ní přístup, což žalovaný odmítá. Dále mezi účastníky řešen způsob komunikace prostřednictvím doporučeného dopisu. Žalovaný uzavírá, že věci přestěhuje nahoru s tím, že od části, kde bydlí jeho syn, žalovaný klíče nemá. Žalobkyně s tím nesouhlasí, nechce užívat horní patro, aby po ní pak žalovaný nežádal nájemné. Žalovaný žádá o podpis předání své reakce na dopis žalobkyně. Žalobkyně trvá na klíčích od místnosti, kterou užívala babička. V další části záznamu se účastníci přesouvají do horního patra. Na záznamu jsou vidět střepy z okna, dveří, záběry horního patra s prázdnými místnostmi, dále záběry schodiště. Žalobkyně předkládá záznam z jednání, který vytvořila. Žalovaný jej odmítá podepsat. Opětovně nabízí žalobkyni horní patro s tím, že toto může žalobkyně užívat do doby, než se věc vyřeší s právníky. Poté účastníci zkouší klíče, syn žalovaného, který přichází k jednání účastníků, sděluje, že klíče od své části, kterou užívá, vyměnil poté, co byla žalobkyně v nemovitostech. Poté opětovně hádka mezi manželkou žalovaného a žalobkyní ohledně přelezení plotu žalobkyní, aby se dostala do předmětných nemovitostí. Žalobkyně zmiňuje, že v nemovitosti byla, do domu jí syn žalovaného nepustil, i když na něj zvonila. Z věcí si nic odnést žalobkyně nechce. [příjmení] má pouze od spodních dveří, nikoliv od ložnice, kde jsou její věci. Syn žalovaného zmiňuje, že kromě věcí v místnosti je zde peřiňák a skříňka pod oknem a knížky. K výslovnému dotazu žalovaného jeho syn nesouhlasí s tím, aby s žalobkyní užívali společný záchod v přízemí. Žalovaný opětovně nabízí užívat horní patro. Účastníci znovu řeší předání dopisu z [datum], což žalobkyně odmítá. Žalovaný žádá o e-mailovou adresu (kamerový záznam označený časem 14:18, 14:28, 14:46, 14:54, 14:56 a 15:05 ze dne [datum])

29. Na kamerovém záznamu označeném datem [datum] - 21:59 a [datum] - 15:29 (jedná se však o pokračování záznamu z jednání ze dne [datum]) v první části účastníci nejprve řeší klíče, jaké klíče žalobkyně má k dispozici, s tím že uzavírají, že žalobkyně má klíče od spodních dveří, od části, kterou užívala babička, žalobkyně klíče nemá. Žalovaný žalobkyni opakuje, že může užívat horní patro. Účastníci řeší odemčení či uzamčení horního patra. Poté debata ukončena a účastníci vychází ven na zahradu před dům. Žalovaný zavírá vchodové dveře, záběry zahrady a věcí na ní. Žalobkyně konstatuje, že má klíče jen od spodku. Poslední část nahrávky se týká hádky mezi žalobkyní a manželkou, záběr na auto. Žalovaný sepisuje nějakou listinu (kamerový záznam označený datem [datum] - 21:59 a [datum] - 15:29).

30. Dne [datum] žalobkyní pořízena fotografie zvonku s příjmením [celé jméno žalovaného] na schránce, dále vstupní branka u nemovitostí a fotografie železné mříže (fotografie z [datum] č.l. 165).

31. Dne [datum] žalobkyně podala na Policii České republiky trestní oznámení na žalovaného, jeho manželku i jejich sny z důvodu možného poškození vlastnických práv žalobkyně včetně zabavení a krádeže soukromých věcí, věc byla postoupena na Magistrátu města Mladá Boleslav (trestní oznámení ze dne 30. 3. 2022 ze spisu 4 C 30/2019, nesporné tvrzení účastníků).

32. Žalobkyně si nechala vypracovat [právnická osoba] s.r.o odhad ceny pro stanovení nájemného za shora uvedenou nemovitost (domu) na adrese [adresa], kdy odhad ceny pronájmu 1/6 domu byl stanoven na částku 250 den bez zohlednění garáže a zahrady (odhad ceny nájmu nemovitostí ze dne [datum]).

33. Zástupkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 250 Kč za 1 den představující ocenění nájmu 1/6 nemovitosti (stavby) bez garáže a zahrady a částky 158 720 Kč představující škodu, která vznikla žalobkyni v souvislosti s dojíždění do zaměstnání z místa svého bydliště (předžalobní upomínka ze dne [datum]).

34. Z provedeného důkazu doplnění závěrečného návrhu žalovaného ze spisu [spisová značka] (č. l. 299 spisu [spisová značka]) a z protokolu z jednání před Krajským soudem v Praze ze dne 2. 9. 2021 ve věci [spisová značka] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

35. Soud zamítl návrh na provedení důkazu svědeckým výslechem [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], CSc., výslechem účastníků, videonahrávkou z [datum], zápisem žalobkyně z jednání ze dne 3. 11. 2021, spisem [spisová značka], pracovní smlouvou č. S051010 ze dne [datum], dohodou o DPČ ze dne [datum], spisem Magistrátu města Mladá Boleslav sp. zn. [číslo] SPO/LuBa č.j. 13 [číslo] SPO/PeHo, technickým průkazem od vozidla [registrační značka], znaleckým posudkem [číslo] znaleckého ústavu EqSA ze spisu [spisová značka], platebním poukazem k náhradě na ztrátě na výdělku žalobkyně ze spisu [spisová značka], protokolem ze jednání před Krajským soudem v Praze ze dne 7. 10. 2021 ve věci [spisová značka], vyjádřením žalovaného ze dne 19. 1. 2021 ze spisu [spisová značka], video záznamem ze dne [datum], svědeckým výslechem [jméno] [celé jméno žalovaného], fotografiemi ze dne [datum] a ze dne [datum], záznamem z bezpečnostních kamer ze dne [datum], zápisem žalovaného z jednání ze dne [datum], znaleckým posudkem o výši obvyklého nájemného v nemovitostech, záznamy z internetu o pracovních aktivitách žalobkyně, dopis ze dne [datum], neboť jejich provedení by bylo nadbytečné, vzhledem k tomu, že již provedené důkazy stanoví skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

36. Soud současně zamítl návrh žalobkyně a vedlejší účastnice na provedení důkazních prostředků odhadem ceny nemovitosti podle znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení], úředním záznamem o podání vysvětlení č. j. KPRS-262329/1/ČJ-2020-010713 ze dne 22. 10. 2020 včetně žádosti žalobkyně o nahlížení do spisu, základními údaji plemene Lousianský leopardí pes, odhadem ceny nájmu nemovitostí ze dne [datum], potvrzením o zaměstnání z [datum], neboť řízení bylo koncentrováno ke dni [datum] při jednání soudu dne [datum], kdy soud účastníkům poskytl lhůtu k doplnění tvrzení a navržení důkazů podle § 118b o.s.ř., o čemž byla žalobkyně poučena. Žalobkyně tedy navrhla tyto důkazy s ohledem na koncentraci řízení již opožděně. Co se týká úředního záznamem o podání vysvětlení č. j. KPRS-262329/1/ČJ-2020-010713 ze dne 22. 10. 2020 včetně žádosti žalobkyně o nahlížení do spisu, tak k tomu soud podotýká, že v samotné žádosti o nahlížení do spisu žalobkyně uvádí, že ve věci byla vyslechnuta dne [datum] a dne [datum] byla informována, že věc byla založena, s tím, že podezření žalobkyně na porušení zákona o místních poplatcích bylo postoupeno Magistrátu města Mladá Boleslav, soud proto má za to, že ani v tomto případě se nejedná o výjimky z koncentrace řízení, neboť žalobkyně o věci věděla mnohem dříve, než bylo toto řízení koncentrováno. Co se týká návrhů důkazů žalobkyně fotodokumentací ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], tak k tomu soud uvádí, že tyto důkazy byly soudu sice předloženy, nicméně nebyly žalobkyní řádně označeny a i v tomto případě by se jednalo o důkazy navržené po koncentraci řízení, tedy opožděně.

37. Soud současně zamítl návrh žalobkyně a vedlejší účastnice na provedení [anonymizována dvě slova] fotodokumentací ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] – další fotografie mříží, [datum], [datum], [datum], odhadem ceny nájmu nemovitostí ze dne 20. 12. 2020 ze spisu [spisová značka], úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne [datum], emailovou korespondencí z [datum], videonahrávkou ze dne [datum], který učinily v závěrečných návrzích, neboť jejich provedení by bylo nadbytečné, vzhledem k tomu, že již provedené důkazy stanoví skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

38. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

39. Žalobkyně a žalovaný byli podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí v žalovaném období od [datum] do [datum], po rozšíření žalobního návrhu do [datum]. Rodinný dům má dvě NP, přičemž 1. NP užívá od roku 2013 syn žalovaného na základě souhlasu žalovaného a původních spoluvlastnic paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], 1. NP bylo v minulosti užíváno rodinou žalobkyně a žalovaného a rodinou [příjmení] bylo užíváno 2. NP. Shora uvedený rodinný dům je podsklepený užitná plocha činí 193m2 – byt o velikosti 3+1 s příslušenstvím v 1. NP, započitatelná plocha 101,03 m2 a o velikosti 2+1 s částečných příslušenstvím ve 2. NP (započitatelná plocha 92,10 m2) se společným zádveřím a chodbou, ve sklepě se nachází řada věcí, rovněž pak v místnostech v 1. NP a tím, že jedna z místností je prázdná, místnosti v 2. NP jsou zcela prázdné, celkový stavební stav domu je zhoršený, s nedostatečnou údržbou – spodní stavby s porušenými izolacemi proti vodě s vlhkým zdivem a opadanými omítkami, fasáda dožitá, zčásti opadlá, střešní krytina na konci životnosti, vybavení původní. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 5. 2021 č. j. [číslo jednací] bylo žalovanému uloženo zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně (vedlejší účastnici) částku ve výši 69 053 Kč, představující bezdůvodné obohacení za užívání nemovitostí nad rámec svého podílu na úkor právní předchůdkyně za období od [datum] do [datum]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7. 4. 2021 č. j. 4 C 30/2019-199 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2022 č. j. [číslo jednací] bylo spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného zrušeno s tím, že nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalobkyně pracuje od roku 2005 v Oblastní nemocnici [právnická osoba], kdy po nějakou dobu v roce 2005 v předmětných nemovitostech bydlela. V roce 2007 žalovaný vyměnil vložku u dveří vedoucích do kuchyně a dalších částí užívaných matkou žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně (vedlejší účastnice) v minulosti užívala místnost označenou [číslo] v 1. NP, dům naposledy navštívila v roce v roce 2017, ke svým věcem se nedostala z důvodu konfliktů s žalovaným, proto v roce 2019 převedla svůj spoluvlastnický podíl na žalobkyni, které dala i klíče od hlavního chodu, klíče fungovaly. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zpřístupnění nemovitostí a předání klíčů nejpozději do [datum]. Na tento dopis reagoval žalovaný dopisem ze dne [datum] tak, že žalobkyně má přístup do nemovitostí, neboť disponuje klíčem od vchodu a má tak možnost [anonymizováno] celé patro po rodině [příjmení] a dále sdělil žalobkyni, že se na schůzku dne [datum] nedostaví z důvodu nemoci, dopis nebyl žalobkyní vyzvednut. V roce 2019 došlo k výměně zámku u vrátek na zahradu, do té doby na vratech ani vrátkách žádné zámky nebyly. Dopisem ze dne [datum] žalovaný žalobkyni sdělil, že jí zasílá klíče od vrat a vrátek od předmětných nemovitostí, dopis nebyl žalobkyní vyzvednut. Žalovaný předal žalobkyni klíče od vrat a vrátek při jednání soudu dne [datum]. Na podzim 2020 žalobkyně navštívila shora uvedené nemovitosti, společně s MUDr. [jméno] [příjmení] se vstupnímu dveřmi se dostala do prosklené verandy a do předsíně, zde byly schody dolů a schody nahoru, dále se dostali po schodech nahoru, kde již byly dveře zavřené, poté dolů do sklepa, kde se nacházelo spoustu věcí, 3 krabice s věcmi po babičce si žalobkyně odnesla. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného ke zpřístupnění nemovitostí s tím, že již od [datum] je jí známo, že došlo k výměně zámků a vyzvala žalovaného nejpozději do [datum] k vydání klíčů od zahrady, vchodu a místností. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobkyni, že klíče od nemovitostí má k dispozici, když byly předány při jednání soudu dne [datum], vhledem k tomu že do nemovitostí vstupuje, dále pak žalovaný žalobkyni sdělil, že přízemí rodinného domu užívá jeho syn a celé první podlaží po rodině [příjmení] je prázdné a je možné je žalobkyní užívat, rovněž je volná místnost v přízemí a vyzval ji, aby v navrženém termínu vystěhovala věci z místnosti - bývalé ložnice. Žalobkyně dopis ze dne [datum] obdržela emailem a rovněž si pořídila jeho fotografii při jednání účastníků dne [datum], kdy v závěru dopisu je vyzvána k přemístění věci z místnosti [číslo] nikoliv z bývalé ložnice. Dne [datum] se konala osobní schůzka účastníků za přítomnosti manželky žalovaného a poté i jeho syna a svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] v předmětných nemovitostech, a to nejprve v 1. NP, kde účastníci řešili především předávání věcí a péči o babičku žalobkyně. Žalovaný navrhoval přesunutí věcí žalobkyně do horního patra, což žalobkyně odmítla, naopak žádala o přístup do částí, které užívá syn žalovaného, co žalovaný odmítl. Účastníci rovněž navštívili horní patro nemovitosti s prázdnými místnostmi, žalobkyně zdůrazňovala, že klíče má pouze od spodních dveří, nikoliv od ložnice, kde jsou nyní její věci. Dne [datum] žalobkyní pořízena fotografie zvonku s příjmením [celé jméno žalovaného] na schránce, dále vstupní branka u nemovitostí a fotografie železné mříže. Dne [datum] žalobkyně podala na Policii České republiky trestní oznámení na žalovaného, jeho manželku i jejich sny z důvodu možného poškození vlastnických práv žalobkyně včetně zabavení a krádeže soukromých věcí, věc byla postoupena na Magistrátu města Mladá Boleslav. Žalobkyně si nechala vypracovat [právnická osoba] s.r.o. odhad ceny pro stanovení nájemného za shora uvedenou nemovitost (domu) na adrese [adresa], kdy odhad ceny pronájmu 1/6 domu byl stanoven na částku 250 den bez zohlednění garáže a zahrady. Zástupkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 250 Kč za 1 den představující ocenění nájmu 1/6 nemovitosti (stavby) bez garáže a zahrady a částky 158 720 Kč představující škodu, která vznikla žalobkyně v souvislosti s dojíždění do zaměstnání z místa svého bydliště.

40. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

41. Podle ust. § 1122 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

42. Podle ust. § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

43. Podle ust. § 1139 odst. 1 o. z. navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.

44. Právo každého ze spoluvlastníků věc užívat je omezeno stejným právem ostatních užívat věc podle velikosti podílu. Podle konstantní judikatury mohou spoluvlastníci (dohodou nebo většinovým rozhodnutím) nebo soud o hospodaření se společnou věcí rozhodnout tak, že některého ze spoluvlastníků z fyzického užívání věci zcela nebo zčásti vyloučí; v takovém případě logicky užívá některý ze spoluvlastníků věc nad rámec jeho podílu. Jde však o omezení práva dovolené zákonem, za které z užívání zcela či z části vyloučenému spoluvlastníkovi náleží (nedohodl-li se s ostatními spoluvlastníky jinak) náhrada ve výši odpovídající rozsahu jeho újmy. Spoluvlastník užívající věc nad rámec svého podílu v tomto případě neužívá věc bez právního důvodu, a proto jejím užíváním nemůže získat bezdůvodné obohacení. Právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Rozsah tohoto užívacího práva ke společné věci (stejně jako výše spoluvlastnického podílu) nemůže být proti vůli spoluvlastníka rozhodnutím spoluvlastníků modifikován. Neumožňují-li existující poměry nebo rozhodnutí, popřípadě dohoda spoluvlastníků některému spoluvlastníku plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to (jestliže se ovšem strany nedohodly jinak) odpovídající náhrada (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] 2013).

45. Z toho vyplývá základní východisko, že pokud dojde k omezení či k vyloučení z užívání společné věci některého ze spoluvlastníků, vzniká tomuto spoluvlastníkovi nárok za omezení jeho spoluvlastnického práva vůči tomu spoluvlastníkovi, který společnou věc užívá nad rámec svého vlastního spoluvlastnického podílu. V případě, že došlo k omezení spoluvlastnického práva právem aprobovaným způsobem (dohodou, rozhodnutím většiny či rozhodnutím soudu), vzniká spoluvlastníku vyloučenému z užívání nárok za omezení v užívání v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Naopak v případě, že došlo k omezení spoluvlastnického práva svévolným jednáním některého ze spoluvlastníků, vzniká spoluvlastníku vyloučenému z užívání nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Z uvedeného rozhodnutí plyne ovšem i opačný závěr, že pokud spoluvlastník neužívá společnou věc v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, aniž by mu v tom kterýkoliv ze spoluvlastníků bránil, nebo pokud spoluvlastník se svým omezením vysloví souhlas a zároveň souhlasí s užíváním společné věci jiným spoluvlastníkem bez náhrady, nárok na náhradu za neužívání mu nevzniká (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3983/2015, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo]). Tyto závěry se prosadí i v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014.

46. Žalobkyně v žalobě skutkově tvrdila, že ji žalovaný z užívání předmětných nemovitých věcí od [datum] do [datum], resp. do [datum] vyloučil, neboť ji zamezil přístup do nemovitostí. Vyloučení žalobkyně z užívání nemovitostí podle žalobkyně spočívalo především v tom, že žalobkyně neměla klíče od nemovitostí, ačkoliv o ně dopisem ze dne [datum] požádala a měla tak zamezený přístup do nemovitostí.

47. Soud v daném případě vycházel z uspořádání spoluvlastnických vztahu v žalovaném období dle zápisu v KN a nezabýval se otázkou nabývání spoluvlastnických podílů účastníků, ani k tomu již dále neprováděl navržené důkazy, neboť posouzení nabytí vlastnického práva nebylo předmětem tohoto řízení, navíc se touto otázkou soudy opakovaně zabývaly v rámci řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků, včetně Nejvyššího soudu ČR v řízení vedeném u zdejšího soudu pod. sp. zn. [spisová značka].

48. V rozhodném období byla žalobkyně spoluvlastníkem id. 1/6 podílu na předmětných nemovitostech a žalovaný byl spoluvlastníkem id. 5/6 podílu na předmětných nemovitostech (který nabyl v roce 2018). Současně z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný nemovitosti neužívá, část nemovitosti užívá od roku 2013 se souhlasem tehdejších vlastníků jeho syn, a to konkrétně spodní patro, byt o velikosti 3+1, tedy užitnou plochu o velikosti 101,03 m2 (celková užitná plocha domu pak činí 193m2), od roku 2018 užívá toto patro se souhlasem většinové spoluvlastníka, tj. žalovaného. [ulice] patro nemovitosti je prázdné. Celkový stavební stav domu je zhoršený, s nedostatečnou údržbou.

49. Soud má tak za to, že z provedeného dokazování nelze usoudit, že by žalovaný žalobkyni bránil v užívání předmětných nemovitostí. Žalobkyni byly předány klíče od hlavního vchodu již právní předchůdkyní žalobkyně, následně žalobkyně žádala žalovaného dopisem ze dne [datum] o klíče nejpozději do [datum]. Je pravdou, že žalovaný na domluvenou schůzku nedorazil, nicméně žalobkyni klíče od vrat a vrátek doporučeným dopisem ze dne [datum] zaslal, žalobkyně si jej však nevyzvedla, proto k předání klíčů od vrat a vrátek došlo při jednání soudu dne [datum] ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně minimálně od září 2020 v nemovitostech byla přítomna, jak vyplývá z fotodokumentace nebo svědecké výpovědi pana [příjmení] [jméno] [příjmení], který jí pomáhal se stěhováním věci. Mříž, která je žalobkyní vyfotografována u vchodových dveří a přítomnost psa na zahradě rovněž nedokládá, že by jí bylo bráněno v přístupu, ostatně i svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že pes sice štěkal, nicméně s žalobkyní se do nemovitostí dostali. Žalobkyni bylo již dopisem ze dne [datum] nabízeno k užívání horní patro nemovitosti, které bylo úplně prázdné, což žalobkyně výslovně odmítala a trval na užívání jedné konkrétní místnosti ve spodním patře s odůvodněním, že tato místnost byla jí a její rodinou v minulosti užívána. K tomu je nutno podotknout, že žádný takový nárok nabytím spoluvlastnického podílu jeho vlastníku nevzniká. Spoluvlastnický podíl neznamená, že by se vlastnické právo spoluvlastníka vztahovalo na určitou část nemovitosti, která je ve spoluvlastnictví, ale je pouze číselným vyjádřením právního postavení spoluvlastníka k ostatním spoluvlastníkům a znamená míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci, jakou mírou se podílejí na užívání společné věci, jak mají přispívat na náklady na užívání a udržování společné věci apod. (shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Rc 19 [číslo]). Rovněž pak převodem spoluvlastnického podílu nedochází k převedení žádné reálné části společné nemovitosti, třebaže by svou velikostí odpovídala výši spoluvlastnického podílu.

50. Žalovanému pak ani nelze klást k tíži, že nesouhlasil s užíváním konkrétní jedné místnosti, kterou žalobkyně žádala, neboť by toto znamenalo minimálně částečné sdílení místností (předsíně, WC) společně s nájemcem, který s tím nesouhlasil, což s ohledem na vyhrocené vztahy nejen mezi účastníky, ale i ostatními rodinnými příslušníky, které jsou narušeny léta trvajícími spory mezi nimi, je dle soudu pochopitelné, nadto k takovému omezení nájemního vztahu nelze nájemce nutit. Nutno podotknout, že nemovitosti jsou ve velmi špatném stavu, jak ze znaleckého posudku i fotodokumentace vyplývá, nájemce sice obývá spodní patro, nicméně i tato část domu je ve špatném stavu, se zcela původním vybavením, takže kvalita užívaných částí horního a spodního patra je v podstatě stejná.

51. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaný jako většinový spoluvlastník předmětné nemovitosti žádným způsobem, ani prostřednictvím svého nájemce, neužíval nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a dle soudu z jeho jednání nelze učinit závěr o bránění žalobkyni v užívání předmětných nemovitostí. Žalobkyně pak měla možnost přijmout navrhované uspořádání v nemovitosti anebo se domáhat vyslovení neúčinnosti takového rozhodnutí většinového spoluvlastníka, což však neučinila, avšak nárok na náhradu za neužívání jí tímto nevzniká. Současně jí tak nemohla vzniknout ani tvrzená škoda spočívající v nároku na náklady na pohonné hmoty. S ohledem na shora uvedené důvody soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

52. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalovaný právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného v celkové výši 164 802 Kč spočívají v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 40 080 Kč, tj. odměnou za 4 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále pouze jako„ AT“), po 10 020 Kč, vycházející z tarifní hodnoty ve výši 427 720 Kč do rozšíření návrhu (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na ústním jednání dne [datum] a vyjádření žalovaného ze dne [datum]; soud nepřiznal žalovanému odměnu za odpověď žalovaného na předžalobní výzvu, neboť se nejedná o úkony právní služby podle ust. § 11 AT); -) částkou 92 820 Kč, tj. odměnou za 7 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále pouze jako„ AT“), po 13 260 Kč, vycházející z tarifní hodnoty ve výši 1 233 910 Kč po rozšíření návrhu (účast na ústním jednání dne [datum] trvajícím přes 2 hodiny, účast na ústním jednání dne [datum] trvajícím přes 4 hodiny, písemné podání ve věci samé - závěrečný návrh a účast na jednání dne [datum]); -) odměnou advokáta za 11 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT; -) a náhradou za DPH ve výši 21 % ze shora uvedených položek dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 28 602 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně a vedlejší účastnice povinna zaplatit tuto náhradu společně a nerozdílně k rukám zástupce žalovaného. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalobkyni a vedlejší účastnici tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

53. Soud současně uložil výrokem IV. tohoto rozsudku žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku za rozšíření žalobního návrhu o částku 806 190 Kč, neboť soudní poplatek ze žaloby činí podle položky 1 bodu 1 b) Sazebníku soudních poplatků částku 61 696 Kč. Žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila pouze částku 21 386 Kč, zbývá tedy doplatit 40 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

Poučení