11 C 31/2019-177

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobkyně a žalované] oba zastoupeni advokátkou Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] zastoupený opatrovníkem [příjmení] [jméno] [příjmení] bytem [adresa] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] pro 615 667 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 615 667 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 667 Kč od 16. 12. 2017 do zaplacení; 8,50 % ročně z částky 26 000 Kč od 16. 1. 2018 do zaplacení; 8,50 % ročně z částky 26 000 Kč od 16. 2. 2018 do zaplacení; 8,50 % ročně z částky 26 000 Kč od 16. 3. 2018 do zaplacení; 8,50 % ročně z částky 26 000 Kč od 16. 4. 2018 do zaplacení; 8,50 % ročně z částky 26 000 Kč od 16. 5. 2018 do zaplacení; 8,50 % ročně z částky 26 000 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení; 9,00 % ročně z částky 26 000 Kč od 16. 7. 2018 do zaplacení; 9,00 % ročně z částky 13 000 Kč od 16. 8. 2018 do zaplacení; 9,00 % ročně z částky 26 000 Kč od 16. 9. 2018 do zaplacení; 9,00 % ročně z částky 26 000 Kč od 16. 10. 2018 do zaplacení; 9,00 % ročně z částky 26 000 Kč od 16. 11. 2018 do zaplacení; 9,00 % ročně z částky 26 000 Kč od 16. 12. 2018 do zaplacení; 9,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení; 9,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 2. 2019 do zaplacení; 9,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení; 9,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení; 9,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení; 9,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 6. 2019 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 8. 2019 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 11. 2019 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 12. 2019 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 2. 2020 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení; 10,00 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení; 8,25 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení; 8,25 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení; 8,25 % ročně z částky 19 000 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobcům náklady řízení ve výši 180 141 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobců [příjmení] et Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

III. Výše odměny a náklady hotových výdajů ustanoveného opatrovníka žalovaného [číslo] Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, činí 32 065 Kč a bude proplacena po právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2018 ve znění změny žaloby 1. 10. 2020 (č.l. 91), částečného zpětvzetí ze dne 25. 11. 2020 (č.l. 122) domáhali na žalovaných zaplacení částky 615 667 Kč představující nájemné za byt v období leden 2018 až říjen 2020. K odůvodnění žaloby uvedli, že s žalovanými dne 21. 10. 2017 uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt [číslo] nacházející se v 0. podlaží budovy na adrese [adresa žalobce, žalobkyně a žalované], ve které se žalovaní v čl. IV. zavázali hradit pronajímatelům za užívání bytu nájemné ve výši 19 000 Kč a zálohy za služby ve výši 7 000 Kč měsíčně vždy do 15. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné a služby určeno. Žalovaní neuhradili nájemné ve výši 1 667 Kč za měsíc leden 2018, ve výši 6 000 Kč za září 2018 a dále nájemné ve výši 19 000 Kč za měsíce únor 2018 až říjen 2020 (vyjma uvedeného září 2018). K okolnostem uzavření nájemní smlouvy žalobci uvedli, že smlouvu podepsali před žalobci oba žalovaní, uvedli, že jsou manželé, při podpisu nájemní smlouvy prokázali svou totožnost občanskými průkazy, byt užívali oba společně se svými nezletilými dětmi. Protože přes písemné a ústní výzvy žalovaní od února 2018 nájemné ani úhrady za služby neplatili, vypověděli žalobci nájemní smlouvu dne 22. 10. 2018, kterou osobně doručili žalovaným. Žalovaní nadále byt neoprávněně užívali, nehradili nájemné ani zálohy za služby a účelově se vyhýbají převzetí písemností (například v řízení o neplatnost výpovědi doručení usnesení o zastavení řízení, řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 60 C 384/2018). Vzhledem ke skutečnosti, že 1. žalovaná byla přítomna podpisu nájemní smlouvy, žalobci mají za to, že druhý z podpisů na nájemní smlouvě je její. K podpisu předávacího protokolu došlo za přítomnosti matky žalobkyně a) a žalovaného č. 1 a 2, byt až do října 2020 užívali oba žalovaní, rovněž osobnímu doručení výpovědi z nájmu bytu byli přítomni oba žalovaní.

2. Žalovaná č. 2 v podání ze dne 6. 3. 2019 (čl. 39) uvedla, že navrhuje žalobu zamítnout, neboť žádnou nájemní smlouvu s žalobci nikdy neuzavřela a ani jiný dokument, který by ji zavázal k platbám nájemného, nepodepisovala. K bytu nikdy nevlastnila klíče, jediný dokument, který dohledala, je protokol o předání bytu, u předání bytu a podpisu předávacího protokolu nebyla přítomna.

3. Žalovaný č. 1 v podání ze dne 10. 3. 2019 (č.l. 43) uvedl, že nájemní smlouvu považoval po dohodě s paní žalobkyní za neplatnou z důvodu chybějících údajů ve smlouvě, proto se dohodli na ústní smlouvě. 2 žalovaný dále prostřednictvím svého ustanoveného opatrovníka nezpochybnil svůj podpis na předávacím protokolu, nezpochybňoval ani, že předmětný byt užíval i po doručení výpovědi z nájmu bytu do října 2020. V průběhu řízení byl 1. žalovanému ustanoven opatrovník z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dle ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. Prostřednictvím ustanoveného opatrovníka se dále 1. žalovaný k žalobě vyjádřil tak, že předmětný byt si pronajal sám z důvodu jeho psychické nemoci (bipolární afektivní poruchy), neboť v průběhu roku 2017 se jeho stav začal rapidně zhoršovat, vznikaly vážné problémy v soužití v rodině a ve společné domácnosti, žalovaný chtěl zabránit trvalé odluce a rozhodl se pronajmout si byt, než se jeho stav zlepší. Dohodli se s manželkou, že v době, kdy se jeho stav zlepší, bude jej v bytě s dětmi navštěvovat a trávit tam čas společně. Nikdy však neuvedl, že bude předmětný byt trvale užívat s manželkou a dcerou. 1. žalovaný nezná důvod, proč je v nájemní smlouvě uvedena i jeho manželka, neboť je přesvědčen, že nájemní smlouvu nepodepisovala. 1. žalovaný rovněž neví, proč je i na předávacím protokolu uvedeno jméno jeho manželky. Dále uvedl, že některé platby nájemného zasílal na bankovní účet žalobkyně a asi třikrát větší částky předal v hotovosti oproti dokladu jako úhradu nájemného, dále rovněž komunikoval s matkou žalobkyně, prostřednictvím níž rovněž platil nájemné. K bližší specifikaci, kdy, jaké částky nájemného takto uhradil, žalovaný uvedl, že není v jeho možnostech platby specifikovat. Všechna potvrzení o úhradách zůstala v předmětném bytě, do kterého mu byl zamezen přístup.

4. Soud se nejdříve zabýval vzhledem k trvalému bydlišti žalobců v Belgickém království otázkou, zda je v předmětné věci dána pravomoc zdejšího soudu rozhodnout a jakým právem se věc řídí. Dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I. bis) soud dovodil svou pravomoc ve věci rozhodnout a s ohledem na odkaz na české právo, konkrétně ust. § 2235 o.z. soud dovodil, že rozhodným právem je právo české (viz čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I)).

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z nájemní smlouvy ze dne 21. 10. 2017 (v kopii založena na č.l. 9) soud zjistil, že uvedeného dne byla sepsána nájemní smlouva, jejímiž stranami jsou [celé jméno žalobkyně] [celé jméno žalobce] jako pronajímatelé a manželé [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], předmětem nájmu je bytová jednotka [číslo] nacházející se v 0. podlaží budovy ležící na adrese [adresa žalobce, žalobkyně a žalované], [PSČ] v k.ú. [obec] [obec] (dále jen„ předmětný byt“). V čl. II. odst. 2 je uvedeno, že s nájemcem nebudou byt užívat další osoby vyjma [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], nar. 29. 6 2012. V čl. III. je zakotvena doba nájmu jako doba určitá od 21. 11. 2017 do 30. 4. 2019, v čl. IV. je stanoveno nájemné ve výši 19 000 Kč a měsíční zálohy na poplatky související s užíváním bytu ve výši 7 000 Kč, které měli žalovaní hradit na bankovní účet pronajímatele vždy do 15 dne měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné určené. V čl. VI. odst. 4 smlouvy je zakotveno, že poruší-li nájemce své povinnosti dle této smlouvy zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem v souladu s ust. § 2291 o.z. bez výpovědní doby. U podpisu smlouvy jsou dva podpisy u pronajímatelů a dva podpisy u nájemců, přičemž jeden z podpisů je zřetelně ženský a vypadá jako podpis„ [příjmení]“.

7. Z předávacího protokolu ze dne 21. 11. 2017 (č.l. 40) soud zjistil, že uvedeného dne byl předán předmětný byt nájemcům, na předávacím protokolu je podepsán pouze žalovaný č. 1.

8. Z výzvy k úhradě nájemného a poplatků ze dne 24. 9. 2018 včetně kopie obálky a kopie podací stvrzenky z pošty ze dne 25. 9. 2018 (č.l. 12-16) má soud prokázáno, že žalovaní byli vyzýváni právní zástupkyní žalobců k úhradě dlužného nájemného a záloh za služby za měsíce leden až říjen, ani jeden ze žalovaných zásilku na poště nevyzvedl.

9. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjisti, že 1. žalovaný má rodné příjmení [příjmení], je ženatý od 27. 7. 2018, nyní má příjmení [celé jméno žalovaného] 2. žalovaná má rodné příjemní [příjmení], nyní je její příjmení [celé jméno žalované], je vdaná.

10. Z výpisu z centrální evidence exekucí (č.l. 50) soud zjistil, že proti žalovanému č. 1 je nařízeno několik exekucí, některé jsou vedeny na osobu [celé jméno žalovaného], některé na [jméno] [příjmení].

11. Z výpisu ze zdravotní dokumentace 1. žalovaného (č.l. 56, 57, 60, 112) soud zjistil, že 1. žalovaný trpí bipolární afektivní poruchou, současná fáze je smíšená, byla mu doporučena pracovní neschopnost od 21. 8. 2019, jeho zdravotní stav v únoru 2020 dle zprávy ošetřujícího lékaře nebyl uspokojivý, v psychiatrické ambulanci byl naposledy dle sdělení ošetřujícího lékaře v srpnu 2020 (zpráva z října 2020).

12. Z výzvy k úhradě nájemného a poplatků ze dne 21. 8. 2020 včetně kopie obálky (č.l. 96-98) soud zjistil, že žalovaní byli opětovně vyzýváni k úhradě dlužného nájemného a záloh za služby za období leden 2019 2020, žalovaným byla výzva zasílána na adresu jejich trvalého pobytu [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec a číslo], žalovaní výzvu na poště nevyzvedli.

13. Z odhadu nájemného vypracovaného [právnická osoba] (č.l.150) soud zjistil, že výše tržního nájemného předmětného bytu činí 22 255 Kč za měsíc. Dle realitní kanceláře byla průměrná tržní cena nájemného předmětného bytu vypočtena na základě výběru základních parametrů (užitná plocha, dispozice) a volitelně doplňkových parametrů (konstrukce budovy, stav nemovitosti) a podkladem byly dostupné ceny pronájmů bytů z podobných budov v nejbližším okolí.

14. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 60 P 384/2018 soud zjistil, že u tohoto soudu bylo vedeno řízení na podkladě žaloby [jméno] [příjmení] zahájené dne 19. 11. 2018, předmětem řízení bylo určení, že výpověď z nájmu bytu ze dne 22. 10. 2018 daná žalovanými ([celé jméno žalobkyně]) žalobci je neplatná. [jméno] [příjmení] v žalobě uvedl, že dne 22. 10: 2018 obdržel od [celé jméno žalobkyně] výpověď z nájmu bytu pro neplacení nájemného, tuto považuje za neplatnou, argumentoval, že v nájemní smlouvě je neplatné číslo účtu, z důvodu těchto závažných chyb v nájemní smlouvě a nepřítomnosti [celé jméno žalobkyně] v [obec] se dohodli na ústním znění nové nájemní smlouvy. Posílal nějaké platby nájemného ze svého zahraničního účtu, dohodl se současně s pronajímatelkou, že posečká s platbou dlužného nájemného, nicméně tato dohodu nedodržela a přistoupila k výpovědi. Usnesením ze dne 25. 1. 2019, č.j. 60 C 384/2018-17 bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 15. 10. 2018 soud zjistil, že tato výpověď byla adresovaná oběma žalovaným, důvodem výpovědi je dlouhodobé neplacení nájemného a poplatků za služby, výpověď byla koncipovaná jako bez výpovědní doby a žalovaní byli dle ní povinni vyklidit byt do 22. 10. 2018. Výpověď byla oběma žalovaným doručována poštou na adresu jejich trvalého pobytu (viz žaloba, usnesení ze dne 25. 1. 2019, č.j. 60 C 384/2018-17, výpovědi z nájmu bytu ze dne 15. 10. 2018).

15. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 24 C 151/2018 sodu zjistil, že 29. 12. 2018 byla k tomuto soudu podána žalobci proti žalovaným žaloba o vyklizení bytu s tím, že výpověď byla doručována žalovaným jak poštou, tak současně osobně oběma žalovaným prostřednictvím právní zástupkyně žalobců za účasti svědkyně, nájemní vztah zanikl 22. 10. 2018 dnem osobního doručení výpovědi oběma žalovaným, žalovaní však užívají byt dál bez právního důvodu. Rozsudkem ze dne 11. 9. 2020, č.j. 24 C 151/2018-93 Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně vyklidit předmětný byt do patnácti dnů od právní moci rozsudku; z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalovaným zaniklo nájemní právo k bytu doručením výpovědi z nájmu bytu dne 22. 10. 2018, užívají tak byt nadále neoprávněně již téměř dva roky, jsou tak povinni předmětný byt vyklidit. 1. žalovaný podal proti rozsudku odvolání prostřednictvím ustanovené opatrovnice, odvolací řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku (viz žaloba, rozsudek ze dne 11. 9. 2020, č.j. 24 C 151/2018-93).

16. Z originálu předávacího protokolu ze den 20. 11. 2017 soud zjistil, že uvedeného dne byl sepsán protokol o předání bytu, který sepsala [jméno] [příjmení], matka žalobkyně a), jeho obsahem je předání klíčů k bytu a domovnímu vchodu, konstatuje se, co v bytě zůstává, podpis na tomto předávacím protokolu odpovídá rovněž podpisu na nájemní smlouvě jako podpis 1. žalovaného.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (č.l. 164 verte) soud zjistil, že je matkou žalobkyně a), žalovaného č. 1 viděla třikrát, poprvé za situace, kdy v předmětném bytě hlídala svou vnučku a žalobkyně jednala s žalovanými, v předmětném bytě byli přítomni jak žalovaný č. 1, tak žalovaná č. 2 – jeho partnerka a dvě děti, procházeli si byt, svědkyně pochopila, že byt budou užívat celá rodina; podruhé viděla žalovaného č. 1 a jeho partnerku při předání bytu, kdy měla žalovaným předat předmětný byt, protokol o předání bytu podepsal jen žalovaný č. 1, který působil dominantně, nechtěl ani protokol podepsat; jednání nebylo příliš příjemné, probíhalo za účasti stěhovací firmy, která zařizovala stěhování věcí žalobkyně a) z předmětného bytu, svědkyně u něj děti žalovaných nezaznamenala. Třetí setkání svědkyně s žalovaným č. 1 bylo hned následující den, kdy se prováděly za účasti správce nemovitosti odečty elektroměru. Svědkyně nikdy nepřijala od žalovaných žádnou platbu nájemného a od doby předání bytu již žalované neviděla. Svědkyně neví, zda se při prvém setkání s žalovanými řešil podpis nájemní smlouvy, nicméně žalovaní dle ní šli do bytu již najisto, žalovaný č. 1 jí vysvětloval, že hodlají rekonstruovat nemovitost za Prahou, byt a do té doby, než proběhne rekonstrukce, potřebovali bydlet v nájemním bytě. Dle svědkyně není žádná pochybnost, že by se tam chtěl stěhovat jen jeden ze žalovaných, navíc oba přišli byt převzít.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] jako správce nemovitosti (č.l. 164) soud zjistil, že svědek pracuje jako správce celé nemovitosti, kde se nachází předmětný byt, přičemž v této nemovitosti jsou čtyři vchody, v jednom z nich správce bydlí; žalované v domě potkával, a to nejen 1. žalovaného, ale rovněž 2. žalovanou a jejich dvě děti, dle něj oba v předmětném bytě bydleli, venčili psa, několikrát se s 1. žalovaným bavil a pochopil, který užívá byt a že se jedná o byt ve vlastnictví žalobců. Nevěděl, zda žalovaní jsou manželé nebo jen druh a družka, ale vídal je tam oba včetně dvou nezletilých dětí, dcery a syna. 1. žalovaná užívala garážové stání v suterénních prostorách budovy. Svědek oba žalované v domě nepravidelně, cca obden vídával, posléze po nějaké době vídával jen paní, po určité době zůstal byt prázdný, ale časově tyto skutečnosti neuměl zařadit. Myslí si však, že cca půl roku bydlela v bytě sama paní žalovaná č.

2. Svědek do domu dochází denně.

19. Z emailu bez data koncipovaného opatrovnicí žalovaného č. 1 Mgr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že opatrovnice zřejmě právní zástupkyni žalobců adresovala email, ve kterém vyjádřila nesouhlas 1. žalovaného s manipulací s jeho věcmi nacházejícími se v předmětném bytě.

20. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

21. Žalobci a žalovaní podepsali dne 21. 10. 2017 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl předmětný byt, na dobu určitou od 21. 11. 2017 do 30. 4. 2019. Na nájemní smlouvě jsou za nájemce dva podpisy, jeden odpovídá podpisu na předávacím protokolu a jedná se o podpis žalovaného č. 1, druhý podpis je s nejvyšší pravděpodobností podpisem žalované č. 2, neboť byla přítomna při podpisu nájemní smlouvy a byt užívala s žalovaným č. 1 a jejich dětmi. Žalovaní převzali byt, předávací protokol podepsal pouze žalovaný č. 1, při předání bytu byla přítomna pouze matka žalobkyně a), byt předala oběma žalovaným. Žalovaní nezaplatili nájemné za období leden 2018 až říjen 2020. Dne 22. 10. 2018 jim byla doručena výpověď z nájmu bytu pro dlouhodobé neplacení nájemného a záloh za služby, žalovaní však byt užívali až do října 2020, kdy se vystěhovali. Žalovaní byli k vyklizení předmětného bytu zavázáni rovněž rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 11. 9. 2020, č.j. 24 C 151/2018-93. Žalovaný je rodným příjmením [příjmení], je ženatý od 27. 7. 2018, od té doby zřejmě užívá příjmení [celé jméno žalovaného] 2. žalovaná je rodným příjmením [příjmení], nyní užívá příjmení [celé jméno žalované].

22. Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

23. Dle ust. § 2270 odst. 1 o.z. uzavřou-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu.

24. Dle ust. § 2270 odst. 2 o.z. co platí o nájemci, platí obdobně o ostatních nájemcích, není-li dále stanoveno jinak.

25. Dle ust. § 2271 o.z. společní nájemci mají stejná práva a povinnosti.

26. Dle ust. § 2295 o.z. pronajímatel mí právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

27. Dle ust. § 745 odst. 1 o.z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo.

28. Dle ust. § 746 odst. 1 o.z. mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

29. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaní uzavřeli dne 21. 10. 2017 nájemní smlouvu, na jejímž základě byli povinni hradit pronajímatelům od 21. 11. 2017 nájemné ve výši 19 000 Kč se splatností vždy k 15. dni měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné určené.

30. K námitce 2. žalované, že nájemní smlouvu neuzavřela a v bytě nebydlela, ale jen do něj docházela a navštěvovala 1. žalovaného, soud neuvěřil. Předně je třeba zdůraznit, že nájemní smlouva je opatřena dvěma podpisy, z nichž jeden je beze vší pochybnosti ženský. Na nájemní smlouvě jsou uvedeni oba žalovaní, při podpisu nájemní smlouvy byli přítomni oba žalovaní, jak vyplynulo z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení]. Z výslechu této svědkyně vyplynulo, že neměla jedinou pochybnost o tom, že předmětný byt bude užívat celá rodina. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] jako správce nemovitosti rovněž vyplynulo, že předmětný byt užívali oba manželé s jejich dětmi. Oba svědci na soud působili věrohodně a jejich výpovědi korespondovaly s listinnými důkazy, především s předávacím protokolem a nájemní smlouvou. Námitka žalovaných, že byt užíval pouze 1. žalovaný a nájemní smlouvu podepsal pouze první žalovaný, působila v řízení účelově. 2. žalované v řízení nic nebránilo v tom dostavit se k nařízeným jednáním a předložit soudu srovnávací materiál, který by prokázal, že podpis na nájemní smlouvě není jejím pravým podpisem. Žalovaná č. 2 se v řízení omezila na konstatování, že nájemní smlouvu nepodepsala a v bytě nebydlela, ani k jednomu z nařízených jednání se však nedostavila, důkazní břemeno ke svému tvrzení, že do bytu pouze docházela a k bytu ani neměla klíče, neunesla. Naopak výslech obou svědků o tom že byt užívali oba žalovaní, působil na soud přesvědčivě a konzistentně. Soud tedy uzavřel, že oba žalovaní užívali byt jako společní nájemci dle ust. § 2270 odst. 1 o.z., ode dne uzavření manželství jako manželé ve smyslu ust. § 745 a 746 o.z., od zániku nájemního vztahu dle ust. § 2295 o.z. a jsou tedy zavázáni uhradit sjednané nájemné za období od ledna 2018 do října 2020, přičemž tato povinnost je společná a nerozdílná.

31. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i pokud by nájemní smlouva byla neplatná pro skutečnost, že podpis na ní není žalované č. 2, popřípadě pro jiné chyby (označení 2. žalované), což soud zpochybňuje, uzavírá soud, že 1. žalovaný nečinil sporným, že byt užíval a z provedeného dokazování je prokázáno, že rovněž 2. žalovaná byt užívala. I v tomto případě by žalovaní byli povinni zaplatit žalobcům částku požadovanou v řízení dle ust. § 2991 o.z., neboť se na úkor žalobců bezdůvodně obohatili tím, že věc (byt) užívali bez právního důvodu. Jak vyplývá z odborného vyjádření realitní kanceláře, obvyklé resp. tržní nájemné za srovnatelný byt v místě a čase činí částku 22 255 Kč. Žalobci po žalovaných požadují za užívání bytu částku nižší, i v tomto případě by tedy žalobci na zaplacení částky za jednotlivé měsíce měli nárok.

32. K námitce 1. žalovaného, že nájemné ve skutečnosti hradil v hotovosti žalobkyni a) či že je hradil na její účet, popř. že platil nájemné k rukám matky žalobkyně a), zůstala v řízení rovněž pouze v rovině tvrzení a žalovaný k tomuto svému tvrzení nepředložil jediný důkaz, neunesl tak břemeno tvrzení ani důkazní ohledně plateb nájemného za předmětné období i přes poučení dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř.

33. Jelikož se žalovaní ocitli v prodlení s úhradou nájemného za jednotlivé měsíce, přičemž splatnost nájemného byla ve smlouvě sjednána do 15. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné určené, zavázal soud žalované současně k úhradě úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího, tedy od 16. dne z částky měsíčního nájemného za každý jednotlivý měsíc, ve kterém se ocitli v prodlení s úhradou.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle nějž v řízení zcela úspěšní žalobci mají právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšným žalovaným. Náhrada nákladů řízení je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 28 968 Kč a odměnou advokáta za 7 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, žaloba, předžalobní výzva, vyjádření žalobců ze dne 23. 4. 2019, změna žaloby ze dne 1. 10. 2020, účast u jednání dne 26. 1. 2021, doplnění tvrzení ze dne 19. 2. 2021, účast u jednání dne 23. 3. 2021, dále náhrada hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po 300 Kč a náhrada daně z přidané hodnoty, za každou zastupovanou osobu je výše mimosmluvní odměny snížena o 20 % dle ust. § 12 odst. 4 AT. Výše odměny činí po zvýšení za dva klienty částku 151 172,56 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 180 141 Kč.

35. O odměně ustanoveného opatrovníka žalovaného č. 1 soud rozhodl dle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. Odměna ustanoveného opatrovníka náleží za 5 úkonů právní služby dle ust. § 7 odst. 1 AT, ust. § 8 a § 12a odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., po 5 000 Kč (převzetí zastoupení, další porada s klientem přesahující jednu hodinu, účast u jednání dne 26. 1. 2021, účast u jednání dne 23. 3. 2021, písemné podání ze dne 15. 2. 2021), náhrada hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty. Celková výše odměny tak činí 32 065 Kč a bude proplacena po právní moci rozsudku. Výše tarifní hodnoty, ze které byla určena mimosmluvní odměna ustanoveného opatrovníka žalovaného, odpovídá nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 4/19.

Poučení